Podpora z ESF na boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti: opatření musí být cílenější, lépe přizpůsobená a monitorovaná

Shrnutí

I Dlouhodobá nezaměstnanost se vztahuje na osoby, které jsou nezaměstnané po dobu nejméně 12 měsíců. Neexistence formálního zaměstnání po tak dlouhou dobu může mít pro dotčené jednotlivce závažné důsledky, jako je vyšší riziko chudoby, sociálního vyloučení, a dokonce zdravotních problémů. Dlouhodobá nezaměstnanost tak ovlivňuje i naši sociální strukturu. Současně má dlouhodobá nezaměstnanost z ekonomického hlediska negativní dopad na růst a veřejné finance.

II V EU jsou politiky trhu práce výsadou členských států: členské státy (někdy společně se svými regiony) jsou odpovědné za rozhodování o vhodných opatřeních ke snížení (dlouhodobé) nezaměstnanosti a za jejich provádění. Členské státy zároveň spolupracují s EU na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, zejména s cílem podpořit kvalifikovanou, vyškolenou a přizpůsobivou pracovní sílu a trhy práce, které reagují na hospodářské změny. V rámci strategie je úlohou EU podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat a v případě potřeby doplňovat jejich činnosti.

III Od roku 2011 Komise provádí přezkum politik členských států v oblasti trhu práce v rámci evropského semestru. Na základě analýzy Komise přijala Rada řadu doporučení pro jednotlivé země, v nichž vyzvala dotčené členské státy, aby přijaly konkrétní opatření proti dlouhodobé nezaměstnanosti, včetně individualizovaného přístupu. V roce 2016 byl tento přístup potvrzen doporučením Rady o dlouhodobé nezaměstnanosti.

IV Evropský sociální fond (ESF) je hlavním finančním nástrojem EU na podporu aktivních opatření členských států na trhu práce. V období 2014-2020 byly čtyři z 11 tematických cílů stanovených v nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy relevantní pro ESF a tři z nich se alespoň částečně zabývaly konkrétně otázkou dlouhodobé nezaměstnanosti. Konkrétně bylo přiděleno přibližně 11,4 miliardy EUR na investiční prioritu „Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovních sil“. Jedná se o jedinou investiční prioritu, která se konkrétně týká dlouhodobě nezaměstnaných a dalších skupin znevýhodněných uchazečů o zaměstnání a neaktivních osob. Podle Komise pokrývá tato priorita přibližně polovinu všech výdajů ESF na opatření v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti.

V Náš audit posuzoval, zda financování z ESF na období 2014–2020 prostřednictvím investiční priority „přístup k zaměstnání“ bylo účinné v boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti. Zejména jsme analyzovali, do jaké míry byly výdaje ESF zaměřeny na opatření na pomoc dlouhodobým uchazečům o zaměstnání při hledání pracovního místa. Kromě toho jsme zkoumali, zda členské státy při provádění opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ uplatňovaly individualizovaný přístup k usnadnění (opětovného) vstupu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce. V neposlední řadě jsme kontrolovali, zda Komise podnikla nezbytná opatření k získání relevantních a dostatečných údajů pro určení dopadu financování z ESF na dlouhodobou nezaměstnanost.

VI Zjistili jsme, že opatření ESF týkající se „přístupu k zaměstnání“ financovala v období 2014–2020 různé intervence, z nichž mělo prospěch mnoho dlouhodobých uchazečů o zaměstnání. Tato opatření ESF se zaměřovala především na dlouhodobě nezaměstnané jako podskupinu buď všech nezaměstnaných, nebo „znevýhodněných“ skupin. To bylo v souladu s rozsahem financování pro tuto investiční prioritu, která se týká dlouhodobě nezaměstnaných, ale zahrnuje všechny uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby. Tento přístup se vztahoval i na další příslušné investiční priority ESF. Na základě údajů dostupných pro prioritu „přístup k zaměstnání“ jsme rovněž zjistili, že podíl dlouhodobě nezaměstnaných podporovaných z opatření ESF týkajících se „přístupu k zaměstnání“ nemusí v některých členských státech nutně odrážet rozsah tohoto problému.

VII Z naší analýzy rovněž vyplynulo, že opatření ESF prováděná v období 2014–2020 ne vždy uplatňovala koncepci individualizovaného přístupu. Byla by to příležitost zvýšit účinnost opatření ESF zaměřených na dlouhodobé uchazeče o zaměstnání, neboť tato opatření ne vždy řešila jejich specifické potřeby.

VIII Náš audit rovněž zdůrazňuje další častou slabost rámce ESF pro monitorování a hodnocení: neexistence zvláštní kategorie výdajů pro různé cílové skupiny (např. dlouhodobě nezaměstnané) ztěžuje nejen určení toho, kolik finančních prostředků EU bylo na tato opatření přiděleno, ale také hodnocení jejich výsledků a dopadu na cílovou skupinu.

IX Pro programové období 2021–2027 doporučujeme, aby Komise:

• trvala na tom, aby se členské státy zaměřily konkrétně na dlouhodobě nezaměstnané a jejich potřeby prostřednictvím ESF+ v případech, kdy je vnitrostátní nebo regionální dlouhodobá nezaměstnanost vysoká,
• trvala na tom, aby členské státy při provádění opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ v rámci ESF+ uplatňovaly individualizovaný přístup ke všem dlouhodobě nezaměstnaným,
• vyhodnotila účinnost opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ pro dlouhodobě nezaměstnané.

Úvod

Dlouhodobá nezaměstnanost: přetrvávající problém na trzích práce některých členských států

01 Dlouhodobá nezaměstnanost v EU je již mnoho let označována za zvláštní problém. Lidé, kteří zůstávají mimo zaměstnání po delší dobu, čelí více problémům při hledání práce, protože ztrácejí motivaci, sebedůvěru a dovednosti^[1]. Zaměstnavatelé se navíc mohou více zdráhat zaměstnat někoho, kdo dlouhodobě nepracuje^[2]. Dlouhá období nezaměstnanosti s sebou nesou vyšší riziko chudoby, sociálního vyloučení, a dokonce zdravotních problémů^[3]. Dlouhodobá nezaměstnanost tak ovlivňuje i naši sociální strukturu. Současně má dlouhodobá nezaměstnanost z ekonomického hlediska negativní dopad na růst a veřejné finance^[4].

02 Rámeček 1 definuje pojem „dlouhodobá nezaměstnanost“. Definice vychází z pokynů Mezinárodní organizace práce a Eurostat ji používá k předkládání údajů o dlouhodobé nezaměstnanosti v EU.

03 V EU se dlouhodobá nezaměstnanost zhoršila v důsledku finanční a hospodářské krize, k níž došlo na konci prvního desetiletí 21. století: v roce 2014 bylo nezaměstnaných přibližně 11 % všech osob aktivních na trhu práce v porovnání s 9 % v roce 2009. Zároveň bylo v roce 2014 přibližně 50 % všech nezaměstnaných bez práce déle než rok, oproti přibližně 34 % v roce 2009. V poslední době se situace obecně vrátila na úroveň před krizí. Podle nejnovějších dostupných ročních údajů (2020) bylo v EU‑27 celkem 15 milionů uchazečů o zaměstnání, z čehož 35 % (5,3 milionu osob) tvořili dlouhodobě nezaměstnaní (situace v jednotlivých členských státech viz obrázek 1, obrázek 2 a příloha I). Hospodářské důsledky pandemie COVID-19 však zvyšují riziko zvrácení tohoto sestupného trendu v nadcházejících letech.

04 Ačkoli se v důsledku hospodářského oživení po finanční krizi počet dlouhodobě nezaměstnaných na úrovni EU v průměru snížil, pokrok byl nerovnoměrný, přičemž mezi členskými státy přetrvávají v dlouhodobé nezaměstnanosti značné rozdíly. Údaje Eurostatu za rok 2020 dostupné v době auditu ukazují, že průměrnou míru dlouhodobé nezaměstnanosti v EU‑27 z hlediska podílu na celkové nezaměstnanosti (35,4 %) překročilo sedm členských států^[6] v porovnání s deseti^[7] členskými státy v roce 2014. Z těchto sedmi dosáhlo Řecko 66,5 % a Itálie 51,5 %. V dalších třech členských státech (Belgie, Bulharsko a Slovensko) byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti jako podíl na celkové nezaměstnanosti vyšší než 40 % a ve Slovinsku a Francii vyšší než 35 % (viz příloha I). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v těchto členských státech je v průměru o 13,1 procentního bodu vyšší než míra v EU‑27 (v porovnání s 9,2 procentního bodu v roce 2014).

05 Na regionální úrovni jsou rozdíly v míře dlouhodobé nezaměstnanosti ještě větší. Dokládá to vyjádření míry dlouhodobé nezaměstnanosti jako procenta ekonomicky aktivního obyvatelstva: v roce 2019 měla přibližně třetina regionů EU‑27 (podle klasifikace Eurostatu na úrovni NUTS 2) míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která přesahovala průměr EU‑27 (2,8 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se pohybovala v rozmezí od 0,3 % do 18,4 % (viz obrázek 1 a obrázek 2).

06 Kromě monitorování údajů o dlouhodobé nezaměstnanosti sleduje Komise změny v podílu potenciálních pracovníků v EU, kteří jsou „dostupní pro práci, ale nehledají“ včetně těch, kteří spadají do kategorie „domnívají se, že žádné zaměstnání není dostupné“ (tzv. „uchazeči o zaměstnání, kteří ztratili zájem“)^[8]. Vzhledem k tomu, že tito potenciální pracovníci aktivně nehledají zaměstnání, nejsou považováni za nezaměstnané a/nebo dlouhodobě nezaměstnané, ale za neaktivní.

07 Podle údajů Eurostatu vedla finanční krize v roce 2008 k tomu, že více lidí opustilo trh práce a upadlo do nečinnosti, což vyvrcholilo v letech 2013–2014 přibližně s devíti miliony lidí, kteří „byli dostupní pro práci, ale nehledali“, včetně více než pěti milionů osob v podkategorii „domnívají se, že žádné zaměstnání není dostupné“. Následně se počet potenciálních uchazečů o zaměstnání, kteří „ztratili zájem“, snižoval až do roku 2020, kdy se opět zvýšil na 3,5 milionu osob, spolu s obecnou kategorií osob, které jsou „dostupné pro práci, ale nehledají“ (viz obrázek 3).

08 Z těchto údajů však nevyplývá, kolik lidí z těch, kteří se dříve započítávali jako dlouhodobě nezaměstnaní, přestalo hledat práci, protože „ztratili zájem“. Statistiky by je nepočítaly jako dlouhodobě nezaměstnané, ale jako neaktivní, což by vedlo k automatickému snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Existuje riziko, že by to mohlo vyvolat mylný dojem o pozitivní změně v oblasti zaměstnanosti v dané zeměpisné oblasti.

Iniciativy EU v oblasti politik zaměstnanosti

Politiky zaměstnanosti: výsada členských států

09 V EU jsou politiky trhu práce výsadou členských států: členské státy (někdy společně se svými regiony) jsou odpovědné za rozhodování o vhodných opatřeních ke snížení (dlouhodobé) nezaměstnanosti a za jejich provádění. Členské státy zároveň spolupracují s EU na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, zejména s cílem podpořit kvalifikovanou, vyškolenou a přizpůsobivou pracovní sílu a trhy práce, které reagují na hospodářské změny. Ve svém strategickém a koordinačním rámci EU nejen podněcuje spolupráci mezi členskými státy, ale rovněž podporuje a v případě potřeby doplňuje jejich činnost^[9].

Strategie EU „Evropa 2020“

10 V roce 2010 navrhla Komise strategii „Evropa 2020“ pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění^[10], jejímž cílem je lepší koordinace vnitrostátních politik a politik EU. Jeden z jejích pěti hlavních cílů se týká zaměstnanosti, zejména zvýšení míry zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20–64 let z 69 % na nejméně 75 % do roku 2020. Evropská rada tuto strategii přijala v březnu 2010.

11 V rámci strategie Evropa 2020 přijala Komise iniciativu „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“^[11]. Tato agenda navrhuje 13 akcí, jejichž cílem je pomoci trhu práce v Evropě lépe fungovat prostřednictvím vyšší flexibility a jistoty pracovních míst, pobídek k investicím do odborné přípravy, důstojných pracovních podmínek a snazšího vytváření pracovních míst.

12 Další součástí strategie Evropa 2020 je evropská strategie zaměstnanosti, která byla poprvé představena v roce 1992. Je základním kamenem politiky zaměstnanosti EU s cílem vytvořit v celé EU větší počet kvalitnějších pracovních míst. Strategie je prováděna prostřednictvím evropského semestru. Provádění této strategie podporuje Výbor Rady pro zaměstnanost (EMCO), který je hlavním poradním výborem ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v oblasti zaměstnanosti.

Evropský semestr

13 Provádění evropské strategie zaměstnanosti je nedílnou součástí evropského semestru, ročního cyklu koordinace makroekonomických, rozpočtových a strukturálních politik mezi členskými státy. V rámci evropského semestru předkládají členské státy své vnitrostátní programy reforem, které pak Komise analyzuje z hlediska souladu se strategií „Evropa 2020“.

14 Komise a Rada podrobněji monitorují situaci v oblasti zaměstnanosti a sociální situaci v členských státech prostřednictvím společné zprávy o zaměstnanosti, kterou navrhuje Komise a po konzultacích a úpravách přijímá Rada. Toto posouzení se odráží i ve zprávách Komise o jednotlivých zemích, které analyzují hospodářské politiky členských států, a v jejích doporučeních pro jednotlivé země. Od svého zavedení v roce 2010 obsahuje balíček týkající se evropského semestru také hlavní směry politik zaměstnanosti, v nichž Komise navrhuje společné priority a cíle politik zaměstnanosti, které musí schválit vlády členských států a přijmout Rada Evropské unie.

15 Evropská unie uznala význam dlouhodobé nezaměstnanosti na politické úrovni a v rámci evropského semestru vydala několik souvisejících doporučení pro jednotlivé země. V letech 2011 až 2020 vydala EU tato doporučení 15 členským státům, přičemž 11 z nich bylo vydáno v období před přijetím operačních programů (OP) na období 2014–2020. Během prováděcího období operačních programů (2015–2020) obdržely čtyři z těchto členských států další doporučení a další čtyři obdržely první doporučení od roku 2014.

Individualizovaný přístup je klíčem k tomu, aby byly aktivní politiky na trhu práce účinné

16 Aktivní politiky na trhu práce definuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jako všechny sociální výdaje (kromě vzdělávání), jejichž cílem je zlepšit vyhlídky příjemců na nalezení výdělečného zaměstnání nebo jiné zvýšení jejich schopnosti výdělku^[12]. Podle Komise zahrnují aktivní politiky na trhu práce čtyři hlavní kategorie: odbornou přípravu, pomoc při hledání zaměstnání včetně vedení a poradenství, pobídky k zaměstnávání pracovníků v soukromém sektoru a přímé programy zaměstnanosti ve veřejném sektoru^[13].

17 Účinné aktivní politiky na trhu práce mají zásadní význam pro řešení potřeb (dlouhodobě) nezaměstnaných a pomáhají jim (opětovně) vstoupit na trh práce. Podle Komise nejsou různé typy aktivních politik na trhu práce pro všechny nezaměstnané stejně úspěšné: budou účinné pouze tehdy, zaměří-li se na správnou skupinu obyvatelstva, budou-li sestávat z individuálně uzpůsobených opatření založených na individualizovaném přístupu a budou-li monitorovány a hodnoceny z hlediska výsledků s cílem přizpůsobit budoucí opatření^[14].

18 Individualizovaný přístup zohledňuje specifické problémy nezaměstnaných a zajišťuje, aby byly služby přizpůsobeny jejich individuálním potřebám. Je obzvláště důležitý pro dlouhodobě nezaměstnané, pro něž je obtížnější (znovu) vstoupit na trh práce. Eurostat odhaduje, že pravděpodobnost přechodu do zaměstnání v roce 2020 je v průměru 11 % u dlouhodobě nezaměstnaných a 25 % u krátkodobě nezaměstnaných. Největší rozdíly mezi dlouhodobě nezaměstnanými a krátkodobě nezaměstnanými byly zaznamenány v Belgii a Maďarsku (více než 22 procentních bodů), zatímco nejmenší rozdíly byly v Dánsku, Chorvatsku a ve Švédsku, kde byla tato hodnota nižší než 10 procentních bodů^[15] (viz příloha II). Kromě toho, ačkoli se průměrná míra přechodu k zaměstnání u krátkodobě nezaměstnaných v období 2013–2020 zlepšila (z 21 % na 25 %), u dlouhodobě nezaměstnaných zůstala stabilní na 11 %.

19 EU zdůraznila důležitost individualizovaného přístupu v několika politických dokumentech:

• Evropský pilíř sociálních práv, v němž je personalizovaný přístup jedním z práv nezaměstnaných, spolu s hloubkovým individualizovaným posouzením do 18 měsíců od okamžiku, kdy ztratili zaměstnání^[16],
• hlavní směry zaměstnanosti Rady z let 2010, 2015 a 2018, které prosazovaly posílení služeb zaměstnanosti prostřednictvím individualizovaných služeb dostupných všem, včetně těch, kteří mají na trh práce nejtěžší přístup, a doporučily individualizovanou aktivní podporu umožňující návrat na trh práce^[17],
• většina stanovisek Komise pro jednotlivé země uváděla, že je třeba uplatňovat individualizovaný přístup a uzpůsobená opatření.

20 V roce 2016 přijala Rada „Doporučení o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce“^[18]. Doporučení klade zvláštní důraz na individuálně zaměřený přístup (viz rámeček 2).Ačkoli hodnotící zpráva Komise z roku 2019^[19] uznala, že existuje ucelenější přístup k poskytování individuální podpory, míra využití individualizovaného přístupu se v jednotlivých členských státech značně liší. Z údajů vyplývá, že v roce 2019 se na celkem 78,4 % dlouhodobě nezaměstnaných vztahovala dohoda o pracovní integraci. V roce 2019 se však míra pokrytí mezi členskými státy pohybovala od 100 % až po pouhých 11,2 %.

Finanční prostředky EU na aktivní politiky členských států na trhu práce

21 V období 2014–2020 byly hlavními zdroji financování EU pro provádění strategie Evropa 2020 evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI), a zejména pokud jde o aktivní politiky členských států na trhu práce, Evropský sociální fond^[20] (ESF).

22 Čtyři z 11 tematických cílů stanovených v nařízení o společných ustanoveních^[21] pro fondy ESI na období 2014–2020 jsou relevantní pro ESF, tři z nich jsou relevantní pro řešení dlouhodobé nezaměstnanosti:

• „podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil“ (tematický cíl 8),
• „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci“ (tematický cíl 9),
• „investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení“ (tematický cíl 10).

23 Každý tematický cíl má řadu investičních priorit. Pět z těchto priorit je relevantních buď pro poskytování podpory dlouhodobě nezaměstnaným jako jednotlivcům (8i, 8ii, 9i a 10iii), nebo pro řešení změn ve strukturách veřejných služeb zaměstnanosti a poskytování služeb (8vii). Z těchto pěti se pouze investiční priorita 8i („Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovních sil“ – dále jen „přístup k zaměstnání“) konkrétně týká dlouhodobě nezaměstnaných^[22].

24 Na období 2014–2020 bylo vyčleněno celkem 27,7 miliardy EUR, tj. 26 % rozpočtu ESF, na opatření „podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil“ (tematický cíl 8). Přibližně 11,4 miliardy EUR bylo přiděleno na opatření týkající se „přístupu k zaměstnání“ (investiční priorita 8i). Čtyři členské státy přidělily každý více než 1 miliardu EUR na investiční prioritu 8i: Španělsko, Itálie, Polsko a Slovensko (viz příloha III).

25 Většina operačních programů ESF se zabývá tematickými cíli a investičními prioritami, které jsou pro dlouhodobou nezaměstnanost nejdůležitější. Konkrétně 145 ze 178 operačních programů (81 %) přiděluje finanční prostředky na tematický cíl 8 a 106 operačních programů na investiční prioritu 8i. Kromě toho všechny členské státy s výjimkou jednoho zřídily operační programy, které přidělily prostředky na investiční prioritu 8i.

26 Financování z ESF lze využít na podporu různých druhů opatření a intervencí, které mohou dlouhodobě nezaměstnaným pomoci nalézt zaměstnání (viz rámeček 3).

27 Opatření a intervence ESF týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti provádějí veřejné subjekty (vnitrostátní, regionální nebo místní služby zaměstnanosti), nevládní organizace a soukromé společnosti, které jsou určeny vnitrostátními nebo regionálními řídícími orgány (nebo zprostředkujícími subjekty) nebo které jsou vybírány prostřednictvím výzev k předkládání návrhů.

Dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost

28 Omezení volného pohybu osob uložená členskými státy v reakci na pandemii COVID-19 od března 2020 měla významný dopad na hospodářskou činnost a zaměstnanost ve všech členských státech a ve většině hospodářských odvětví, i když v různé míře. V této souvislosti Komise na jaře 2020 navrhla okamžitá opatření k řešení důsledků pandemie. Evropský parlament a Rada přijaly v květnu 2020 nástroj SURE^[23], který podporuje využívání režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření na udržení pracovních míst v celé EU. Tento režim dosud pomohl omezit růst nezaměstnanosti navzdory dramatickému poklesu hospodářské činnosti^[24]. Jakmile však režim přestane v prosinci 2022 platit, existuje riziko, že míra nezaměstnanosti může vzrůst a postiženi mohou být dlouhodobě nezaměstnaní.^[25]

29 Komise rovněž navrhla, aby byly fondy ESI využívány pružněji. V dubnu 2020 vstoupily v platnost investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+) přijaté Evropským parlamentem a Radou. Ty poskytují dočasnou možnost 100% spolufinancování z rozpočtu EU a zavádějí větší flexibilitu při převádění rozpočtů mezi různými fondy a programy. V důsledku toho se více než polovina všech členských států rozhodla změnit své operační programy tak, aby byla zavedena možnost 100% spolufinancování opatření ESF a/nebo převedení dodatečných finančních prostředků z jiných fondů ESI do operačních programů ESF.

Rozsah a koncepce auditu

30 Náš audit posuzoval, zda financování z ESF na období 2014–2020 prostřednictvím investiční priority „přístup k zaměstnání“ řešilo specifické potřeby dlouhodobě nezaměstnaných s cílem usnadnit jejich (opětovný) vstup na trh práce. Za tímto účelem jsme se zabývali třemi konkrétními aspekty:

• analyzovali jsme, do jaké míry byly výdaje ESF zaměřeny na opatření, která měla pomoci dlouhodobě nezaměstnaným s (opětovným) vstupem na trh práce,
• zkoumali jsme, zda členské státy při provádění opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ uplatňovaly individualizovaný přístup,
• kontrolovali jsme, zda Komise podnikla nezbytná opatření k získání relevantních a dostatečných údajů pro určení dopadu financování z ESF na dlouhodobou nezaměstnanost.

31 Naše analýza se zaměřuje na úlohu a povinnosti Komise při přípravě a následném provádění operačních programů ESF na období 2014–2020. Analyzovali jsme příslušnou dokumentaci a vedli jsme pohovory se zástupci Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) a Eurostatu jakožto poskytovatelů údajů.

32 Naše analýza zahrnuje všechny členské státy. Kromě toho jsme důkladněji prověřovali čtyři členské státy (Irsko, Itálii, Polsko a Slovensko), protože buď na počátku programového období čelily zvláštním obtížím s dlouhodobou nezaměstnaností, nebo přidělily významnou část svých finančních prostředků z ESF na investiční prioritu 8i.

33 Analyzovali jsme čtyři operační programy ESF (jeden pro každý z členských států, které jsme vybrali)^[26] a posuzovali jsme, zda logika intervence stanovená pro podporu v souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností pomohla problém dlouhodobé nezaměstnanosti řešit. Na základě významnosti a úrovně provádění jsme u každého OP rovněž přezkoumali jednu až tři akce týkající se „přístupu k zaměstnání“, abychom ověřili, zda byly provedeny tak, aby řešily specifické potřeby dlouhodobě nezaměstnaných uplatňováním individualizovaného přístupu. U každého z vybraných operačních programů jsme rovněž přezkoumali jednotlivé případy 18 až 24 náhodně vybraných jednotlivců, kteří byli bez práce déle než 12 měsíců, ale zapojili se do opatření pro dlouhodobě nezaměstnané financovaného z ESF. Celkem jsme přezkoumali 78 takových jednotlivých případů. Kromě toho jsme vedli pohovory se zástupci příslušných vnitrostátních orgánů (tj. ministerstev odpovědných za politiku zaměstnanosti, jakož i řídících orgánů a prováděcích subjektů).

34 Audit jsme prováděli v období od září 2020 do července 2021. Cestovní a zdravotní omezení související s onemocněním COVID-19 vedla k tomu, že jsme nemohli provádět žádné návštěvy na místě. Všechna setkání s Komisí, vnitrostátními orgány a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) se konala prostřednictvím videokonferencí.

Připomínky

ESF se ne vždy konkrétně zaměřil na dlouhodobě nezaměstnané

35 Zkoumali jsme, zda Komise podpořila členské státy ve fázi programování tak, aby se otázka dlouhodobé nezaměstnanosti promítla do koncepce operačních programů ESF, a zda se opatření týkající se „přístupu k zaměstnání“ ve vhodných případech zaměřovala na dlouhodobě nezaměstnané. Rovněž jsme analyzovali, zda způsob, jakým byla podpora prováděna, odrážel rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti v členských státech.

Podpora z ESF se dostala k dlouhodobě nezaměstnaným prostřednictvím různých typů intervencí

36 Očekává se, že opatření podporovaná z ESF budou doplňovat podporu pro dlouhodobě nezaměstnané dostupnou v jednotlivých členských státech. Do konce roku 2020 bylo dlouhodobě nezaměstnaným poskytnuto přibližně 96 % podpory z ESF prostřednictvím opatření v rámci investiční priority 8i, přičemž 58 % již bylo Komisi vykázáno (viz příloha III).

37 Podle údajů Komise, které byly dostupné v době auditu, získalo financování z ESF přibližně 1,6 milionu dlouhodobě nezaměstnaných, tj. 36 % ze 4,4 milionu účastníků, na něž se vztahuje investiční priorita 8i. Ve čtyřech členských státech (Španělsko, Itálie, Polsko a Slovensko) podporu z ESF získalo více než 100 000 dlouhodobě nezaměstnaných (viz tabulka 1). Stalo se tak prostřednictvím různých typů intervencí týkajících se „přístupu k zaměstnání“, například poradenství a podpora (20 %), finanční pobídky (17 %), vzdělávání a odborná příprava (8 %) a kombinace různých typů intervencí, která dosáhla významného podílu (30 %)^[27].

38 Ve čtyřech členských státech, které jsme vybrali, jsme zjistili, že byly využity všechny hlavní typy intervencí ESF, i když v různé míře. Italský OP se zaměřil především na finanční pobídky k zaměstnávání, zatímco Irsko se zaměřilo na odbornou přípravu. Polsko obvykle nabízelo kombinované balíčky akcí, které zahrnovaly zejména odbornou přípravu a stáže. Na Slovensku byly běžnější pobídky k zaměstnávání a přímé vytváření pracovních míst (viz rámeček 4).

Mnoho intervencí ESF se zaměřilo na nezaměstnanost obecně, nikoli však konkrétně na dlouhodobě nezaměstnané

39 Před přijetím programů ESF na období 2014–2020 bylo 11,4 milionu osob považováno za dlouhodobě nezaměstnané, tj. 5,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva nebo 48,3 % celkové nezaměstnanosti (v roce 2013) (viz příloha I).

40 Komise analyzovala otázku dlouhodobé nezaměstnanosti při přípravě svých stanovisek pro jednotlivé země, která předcházela dohodám o partnerství a operačním programům na období 2014–2020, a vedla jednání s členskými státy o stanovení prioritních potřeb. Dlouhodobou nezaměstnanost označilo za specifický problém 19 z 27 stanovisek pro EU‑27. V 17 z těchto 19 stanovisek Komise zařadila dlouhodobě nezaměstnané mezi priority financování a ve třech případech uvedla dlouhodobou nezaměstnanost jako problém v rámci „hlavních výzev“.

41 Mezitím právní předpisy týkající se fondů ESI na období 2014–2020^[28] nestanovily investiční prioritu specifickou pro dlouhodobou nezaměstnanost. ESF podporoval dlouhodobě nezaměstnané, ale jako součást širších cílů, a proto bylo obtížnější určit, kolik finančních prostředků EU bylo přiděleno na opatření týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti.

42 Celkem 145 ze 178 (tj. 81 %) operačních programů ESF na období 2014–2020 (kromě programů Spojeného království a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí) přidělilo finanční prostředky na tematický cíl 8 týkající se zaměstnanosti^[29]. Avšak pouze asi třetina všech operačních programů ESF ve 14 členských státech^[30] se konkrétně týká podpory dlouhodobě nezaměstnaných^[31]. Zjistili jsme rovněž, že tomu tak nebylo v případě pěti členských států (Bulharska, Lotyšska, Malty, Maďarska a Kypru), kde byla úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší než průměr EU v době, kdy byly v roce 2013 operační programy vyjednávány.

43 Studie z roku 2019^[32] o udržitelnosti a účinnosti výsledků pro účastníky ESF zjistila, že 101 intervencí zaměřilo podporu na dlouhodobě nezaměstnané. Zároveň se mohlo dalších 158 intervencí týkat dlouhodobě nezaměstnaných, i když ne konkrétně (zaměřily se na nezaměstnanost obecně a pouze potenciálně zahrnovaly dlouhodobě nezaměstnané).

44 Naše analýza akcí uvedených v investiční prioritě 8i u čtyř vybraných operačních programů potvrdila, že ačkoli existují případy, kdy dlouhodobě nezaměstnaní byli jedinou cílovou skupinou intervencí, dlouhodobě nezaměstnaní byli obvykle zacíleni v rámci OP pouze jako podskupina buď všech nezaměstnaných, a/nebo „znevýhodněných skupin“.

Některá opatření ESF, která jsme prověřovali, s sebou nesla riziko „creaming“ efektu

45 Pokud akce na trhu práce nejsou konkrétně zaměřeny, představují riziko upřednostňování jednotlivců s vyšší pravděpodobností zaměstnání na úkor těch, kteří jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní (tzv. „creaming“ efekt). Například jedna studie Komise uvádí, že přístup „práce na prvním místě“ může vést ke „snaze poskytovatelů zaměřit se na ty, kdo nejpravděpodobněji dosáhnou pracovních výsledků“^[33]. Jiná studie Komise^[34] doporučuje, aby veřejné služby zaměstnanosti předběžně vybraly účastníky, aby se zabránilo „creaming“ efektu. To dále podtrhuje potřebu, aby se intervence ESF zaměřovaly konkrétně na dlouhodobě nezaměstnané od samého počátku.

46 Naše analýza rovněž odhalila riziko „creaming“ efektu u některých operačních programů ESF, které jsme v rámci tohoto auditu prověřovali: například v Polsku bylo při hodnocení OP, který jsme vybrali,^[35] zjištěno, že mezi podporovanými účastníky byly nadměrně zastoupeny osoby ve věku 30–39 let, u nichž je pravděpodobnost nalezení zaměstnání vyšší než u jiných věkových kategorií; v Itálii bylo odhaleno riziko, že kritéria účasti pro pobídku k zaměstnávání dostatečně nezmírnila možný „creaming“ efekt, neboť zaměstnavatelé si mohli vybrat jakéhokoli mladého zaměstnance bez ohledu na jeho vyhlídky na zaměstnání. V důsledku pandemie COVID-19 se počet krátkodobě nezaměstnaných může zvýšit. Vzhledem k tomu, že krátkodobě nezaměstnaní jsou snadněji dosažitelní než dlouhodobě nezaměstnaní, mohl by se „creaming“ efekt prohloubit, pokud by chyběla opatření speciálně určená pro dlouhodobě nezaměstnané.

Opatření týkající se „přístupu k zaměstnání“ financovaná z ESF v několika členských státech vždy neodrážela rozsah problematiky dlouhodobé nezaměstnanosti

47 Jak je uvedeno v bodě 37, opatření ESF týkající se „přístupu k zaměstnání“ podpořila 1,6 milionu dlouhodobě nezaměstnaných. Zjistili jsme však, že dlouhodobě nezaměstnaní, kteří byli podporováni v několika členských státech, byli v těchto členských státech v porovnání s mírou dlouhodobé nezaměstnanosti nedostatečně zastoupeni v rámci opatření ESF týkajících se „přístupu k zaměstnání“.

48 Na úrovni EU tvoří dlouhodobě nezaměstnaní 38 % všech nezaměstnaných osob podporovaných v rámci investiční priority ESF 8i „přístup k zaměstnání“. Rovněž jsme analyzovali procentní podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob podporovaných z ESF a všech nezaměstnaných účastníků podporovaných z ESF v každém z členských států EU‑27, a to na základě údajů obsažených v jejich výročních zprávách o provádění za rok 2019. Porovnali jsme tento údaj s celostátním průměrem dlouhodobé nezaměstnanosti v poměru k celkové nezaměstnanosti za období 2014–2019. Tato analýza ukázala rozdíly u 15 členských států: ty jsou obzvláště významné v případě Rumunska, Portugalska, Maďarska, Francie, Malty a Lotyšska, kde rozdíl přesahuje 20 procentních bodů (viz tabulka 1).

49 Naše nedávná zpráva o výkonnosti rovněž poukázala na nedostatečné zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných účastníků v opatřeních ESF týkajících se zaměstnanosti: zejména ukázala, že nejvyšší účast na všech operacích ESF týkajících se nezaměstnanosti byla mezi osobami, které jsou aktivní na trhu práce nebo nezaměstnané, ale blíže trhu práce, zatímco osoby vyřazené z trhu práce byly obtížně dosažitelné (nezaměstnaní 40 %, zaměstnaní 26 %, dlouhodobě nezaměstnaní 22 %, neaktivní 12 %)^[36].

50 Ačkoli všechny čtyři vybrané operační programy podpořily dlouhodobě nezaměstnané, zjistili jsme, že některé původně plánované akce, které se na ně konkrétně zaměřují, buď nebyly provedeny s podporou z ESF, nebo bylo rozšířeno jejich zaměření. Tak tomu bylo v Irsku a Itálii. V Irsku OP sice původně obsahoval akci přímo zaměřenou na dlouhodobě nezaměstnané, tato akce však nakonec byla z operačního programu stažena a byla financována členským státem. V Itálii se pobídky v oblasti zaměstnanosti navzdory předpokladům v OP nezaměřovaly konkrétně na dlouhodobě nezaměstnané, neboť byly otevřeny i jiným kategoriím nezaměstnaných a zahrnovaly přeměnu smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou. Kromě toho vzdělávací opatření plánovaná v OP byla uskutečněna pouze v rámci systémových akcí, které se nezaměřují na jednotlivé dlouhodobě nezaměstnané osoby.

51 Na Slovensku se akce definované na úrovni OP také zaměřovaly na nezaměstnané obecně. Navíc čtyři z 27 vnitrostátních projektů, které byly realizovány v rámci investiční priority 8i, se zaměřily výhradně na dlouhodobě nezaměstnané. V rámečku 5 jsou uvedeny dva příklady.

Bylo zjištěno, že ne vždy je podpora z ESF na „přístup k zaměstnání“ spojena s individualizovaným přístupem

52 Kromě zaměření ESF na dlouhodobou nezaměstnanost jsme zkoumali, zda podpora z ESF na „přístup k zaměstnání“ vycházela z individualizovaného přístupu k uspokojování specifických potřeb dlouhodobě nezaměstnaných (viz body 16–20).

53 Předběžné podmínky byly v období 2014–2020 nástrojem k zajištění toho, aby systémy členských států splňovaly požadavky na účinné a účelné vynakládání finančních prostředků EU. Členské státy samy posoudily jejich plnění na základě předem stanovených kritérií, což vyžadovalo ověření Komisí ve fázích dohody o partnerství a přijímání operačních programů. Předběžná podmínka 8.1 („Aktivní politiky trhu práce jsou koncipovány a prováděny na základě hlavních směrů politiky“), která byla spojena s investiční prioritou 8i, zahrnovala kritérium týkající se schopnosti veřejných služeb zaměstnanosti uplatňovat individualizovaný přístup. Kromě toho Komise v roce 2015 poukázala na to, že „omezení v individualizovaných službách jsou první hnací silou neúčinné koncepce aktivace“ a „účinná koncepce aktivace kombinuje individualizované služby uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům a přizpůsobenou nabídku aktivních politik na trhu práce“^[37].

54 U čtyř operačních programů v našem vzorku posoudily členské státy a Komise předběžnou podmínku 8.1 jako splněnou. Toto posouzení bylo provedeno až na začátku programového období, neboť právní základ nevyžadoval, aby Komise posuzovala, zda byla podmínka nadále plněna při provádění operačních programů^[38]. Zjistili jsme však, že v následných zprávách o jednotlivých zemích u dvou vybraných operačních programů (Irsko a Slovensko) Komise uvedla, že kapacity veřejných služeb zaměstnanosti nepostačují k poskytování individualizovaných služeb^[39].

55 Veřejné služby zaměstnanosti v Irsku, Itálii a na Slovensku možná uplatňovaly individualizovaný přístup k jednotlivcům registrovaným jako dlouhodobě nezaměstnaní. Avšak tuto informaci nesdělily subjektům provádějícím akce ESF, přičemž tyto subjekty o ni ani výslovně nepožádaly.

56 V Polsku musí být individualizovaná podpora použita na všechny akce prováděné v rámci operačního programu ESF (viz rámeček 6).

57V roce 2016 vydala Rada doporučení, v němž prosazuje uplatňování individualizovaného přístupu s cílem pomoci dlouhodobě nezaměstnaným (opětovně) vstoupit na trh práce (viz bod 20). Zjistili jsme, že s výjimkou Slovenska toto doporučení nevedlo ke změně žádného z prověřovaných operačních programů nebo k jeho doplnění o související akční plán. Studie Komise z roku 2019 poukázala na to, že ne vždy jsou řídící orgány a zprostředkující subjekty o doporučení informovány^[40].

58 Výbor Rady pro zaměstnanost (EMCO) monitoruje provádění doporučení Rady na základě rámce ukazatelů. Toto monitorování je odděleno od ESF. Pokud jde o uplatňování individualizovaného přístupu, většina členských států uvedla, že pandemie COVID-19 měla negativní dopad na schopnost veřejných služeb zaměstnanosti poskytovat individualizované poradenství nebo provádět profilování z důvodu omezeného přístupu ke službám a jejich omezené dostupnosti.

Nová opatření pro období 2021–2027 v rámci „ESF+“

59 Nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027^[41] přináší řadu kroků vpřed, jako jsou základní podmínky, které navazují na předběžné podmínky. Pokud jde o specifický cíl ESF+ týkající se „přístupu k zaměstnání“, kritéria pro základní podmínku „strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce“ zahrnují opatření pro profilování uchazečů o zaměstnání a posouzení jejich potřeb.

60 Novým prvkem programového období 2021–2027 je to, že členské státy budou muset zajistit, aby byly nově zavedené základní podmínky plněny a uplatňovány po celé programové období, a informovat Komisi o veškerých změnách^[42]. Pokud již není základní podmínka splněna, neměla by Komise výdaje proplatit.

61 Kromě toho v období 2014–2020 neexistovala žádná souvislost mezi obsahem předběžných podmínek a způsobilostí vybraných operací. To se pro období 2021–2027 změnilo: řídící orgány musí nyní „[zajistit], aby vybrané operace, které spadají do působnosti základní podmínky, byly v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty vytvořenými za účelem splnění dané základní podmínky“^[43].

Monitorovací systém ESF sám o sobě neumožňuje úplné posouzení výsledků opatření mezi dlouhodobě nezaměstnanými

62 Komise monitoruje provádění operačních programů prostřednictvím schůzek s řídícími orgány, určených monitorovacích výborů, výročních přezkumných zasedání a výročních zpráv o provádění předkládaných regionálními a vnitrostátními řídícími orgány. To zahrnuje vykazování finančních údajů, ukazatelů a milníků. Komise zprávy přezkoumá a své připomínky předloží členským státům. Zkoumali jsme, zda rámec pro monitorování umožňuje posoudit účinnost výsledků opatření ESF týkajících se „přístupu k zaměstnání“ pro dlouhodobě nezaměstnané.

Nedostatky rámce ESF pro monitorování na období 2014–2020 omezují schopnost Komise získat úplný obraz o výsledcích

63 Rámec pro monitorování pro programové období 2014–2020 stanovil společné ukazatele výstupů a výsledků pro zachycení úspěchů investičních priorit, specifických cílů a akcí předpokládaných v OP^[44]. Pro dlouhodobou nezaměstnanost byly stanoveny dva ukazatele výstupů:

• společný ukazatel výstupů „CO01 – nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných“, který se vztahuje na nezaměstnané obecně a zahrnuje dlouhodobě nezaměstnané jako podskupinu,
• společný ukazatel výstupů „CO02 – dlouhodobě nezaměstnaní“, který se přímo vztahuje k dlouhodobě nezaměstnaným. Údaje vykazované v rámci tohoto ukazatele byly podmnožinou údajů vykázaných pro společný ukazatel „CO01“.

Rámec pro monitorování nestanovil žádné společné ukazatele výsledků specifické pro dlouhodobou nezaměstnanost.

64 Členské státy musely každoročně podávat zprávy o všech společných ukazatelích, ale nemusely stanovit cíle pro každý z nich (cíle pro CO02 byly stanoveny pouze u 27 ze 178 operačních programů ESF). Členské státy mohly stanovit ukazatele specifické pro jednotlivé programy, pokud to bylo vhodnější pro zachycení výsledků zamýšlených investic.

65 Zjistili jsme určité nedostatky v rámci pro monitorování, které by mohly Komisi bránit v tom, aby získala úplný obraz o výsledcích intervencí ESF, pokud jde o podporu spojenou s dlouhodobou nezaměstnaností.

66 U 106 operačních programů ESF (kromě programů Spojeného království), které přidělily finanční prostředky investiční prioritě 8i, bylo stanoveno celkem 357 různých ukazatelů výstupů a výsledků. Téměř všechny z nich (328) však byly specifické pro jednotlivé programy a souhrnné informace o tom, kolik ukazatelů specifických pro jednotlivé programy se týká dlouhodobé nezaměstnanosti, nejsou k dispozici. U vybraných operačních programů byly ukazatele specifické pro jednotlivé programy týkající se dlouhodobě nezaměstnaných stanoveny ve dvou ze čtyř členských států, které jsme prověřovali (Irsko a Itálie).

67 Ne všechny členské státy navíc vždy používají definici dlouhodobé nezaměstnanosti (pro účely monitorování ESF) stejným způsobem. V Itálii byli účastníci považováni za dlouhodobě nezaměstnané, pokud vydělávali méně než přibližně 8 000 EUR ročně. V Irsku mohou být osoby, které jsou příjemci „pomoci pro uchazeče o zaměstnání“, podle vnitrostátních pravidel plně nezaměstnané nebo pracovat až tři dny v týdnu. Při použití různých definic dlouhodobé nezaměstnanosti je přehled, který poskytuje společný ukazatel výstupů týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti, nutně méně přesný, pokud jde o to, na kolik dlouhodobě nezaměstnaných ESF na úrovni EU skutečně dosáhl.

68 Nařízení o ESF neobsahovalo společný ukazatel výsledků výslovně zaměřený na dlouhodobě nezaměstnané. Členské státy předkládají informace o dosažených výsledcích při plnění cílů ohledně dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím ukazatelů výsledků týkajících se dlouhodobé nezaměstnanosti specifických pro jednotlivé programy, pokud jsou definovány. Tyto ukazatele se přirozeně mezi jednotlivými operačními programy liší. Kromě toho mohou členské státy používat různé metody, které definují cíle buď na základě poměru, nebo podle absolutního počtu účastníků.

69 Studie Komise již odhalily obtíže při smysluplném agregování údajů a poukázaly na konkrétní nedostatky ve vnitrostátních systémech monitorování / systémech monitorování operačních programů, které způsobily problémy s včasností informací a řádnou prezentací údajů^[45]. Například ukazatele výstupů byly vykázány v roce, kdy účastníci do operace vstoupili^[46]. Účastníci, kteří akci předčasně opustili (např. tím, že nedokončili odbornou přípravu), byli v ukazateli i nadále vykazováni, protože vznikly náklady vůči ESF. Vzhledem k tomu, že některé akce zaznamenaly vysokou míru předčasného opuštění (např. v případě polského OP), nelze pouze na základě počtu účastníků rozlišovat mezi předčasným opuštěním a úspěšnými účastníky, a vzniká tak nepřesný obrázek.

70 Analyzovali jsme ukazatele investiční priority 8i u čtyř vybraných operačních programů. Irské a italské operační programy používaly jak společné ukazatele výstupů, tak specifické ukazatele výsledků. V případě slovenských a polských operačních programů jsme zjistili, že ačkoli byl na dlouhodobě nezaměstnané zaměřen společný ukazatel výstupů (CO02) a dlouhodobě nezaměstnaní představovali více než polovinu všech účastníků v rámci investiční priority 8i (tj. 70 % ve slovenském OP a více než 50 % v polském OP), nebyly stanoveny žádné ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy, které by zachycovaly související výsledky. V absolutním vyjádření se to týká 172 445 dlouhodobě nezaměstnaných účastníků na Slovensku a 27 395 ve vybraném OP v Polsku.

71 Pokud jde o období 2021–2027, právní předpisy se stále konkrétně nezabývají dlouhodobě nezaměstnanými ani neobsahují společný ukazatel výsledků týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti. Legislativní balíček na období 2021–2027^[47] obsahuje specifický cíl „zlepšit přístup k zaměstnání a aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, především prováděním systému záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a pro neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti“ v rámci širšího politického cíle „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“.

Nedostatek hodnocení podpory z ESF pro dlouhodobě nezaměstnané

72 Kromě pravidelného monitorování ESF na základě výročních zpráv o provádění může Komise rovněž provádět zvláštní hodnocení za účelem posouzení výsledků dosažených s podporou ESF. Včasná a komplexní hodnocení usnadňují uplatňování získaných zkušeností ve zbývající části současného programového období nebo v budoucích programových obdobích a šíření případných osvědčených postupů.

73 V období 2014–2020 vydala Komise dvě studie, které se vztahovaly k dlouhodobé nezaměstnanosti^[48].

74 Studie poukázaly na to, že řídící orgány provádějí jen velmi nedostatečný počet hodnocení podpory z ESF na dlouhodobou nezaměstnanost: z celkem 205 hodnocení zveřejněných v roce 2017 se na tuto podporu konkrétně vztahovalo pouze šest. Situace se do doby auditu příliš nezlepšila: podle Komise se k otázkám souvisejícím s dlouhodobou nezaměstnaností vztahovalo osm hodnocení. Obě studie navíc potvrdily, že informace z monitorování ESF lze pro účely hodnocení využít jen omezeně.

75 Vzhledem k této situaci zůstává posouzení účinnosti opatření ESF týkajících se „přístupu k zaměstnání“ pro dlouhodobě nezaměstnané výzvou. V současné době nelze zjistit, do jaké míry opatření EU přispěla ke změnám v mírách dlouhodobé nezaměstnanosti, které se v jednotlivých členských státech, včetně hlavních příjemců prostředků z ESF, značně lišily (viz příloha I). To ukazuje, že je třeba lépe pochopit, zda ESF přispívá ke změnám.

Závěry a doporučení

76 V období 2014–2020 se opatření Evropského sociálního fondu (ESF) na podporu „přístupu k zaměstnání“ dostala k mnoha dlouhodobým uchazečům o zaměstnání prostřednictvím různých typů intervencí, ačkoli se na ně konkrétně nezaměřovala. Vzhledem k tomu, že investiční priority zahrnovaly spíše politické oblasti než cílové skupiny, nebyla stanovena žádná zvláštní investiční priorita a dlouhodobě nezaměstnaní byli obvykle považováni za součást širší skupiny všech nezaměstnaných. Opatření navíc ne vždy odrážela úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti v členských státech (viz body 35–51).

77 Provádění opatření ESF obecně nebylo spojeno s individualizovaným přístupem. Ačkoli je možné, že veřejné služby zaměstnanosti v rámci svých vnitrostátních aktivních politik na trhu práce uplatňovaly individualizovaný přístup k jednotlivým dlouhodobě nezaměstnaným osobám, dokumenty obsahující tyto informace nebyly subjektům provádějícím akce ESF poskytnuty, přičemž tyto subjekty o jejich zaslání výslovně nepožádaly. Doporučení Rady navíc vstoupilo v platnost poté, co byly operační programy původně přijaty, a operační programy obecně nebyly odpovídajícím způsobem změněny. I když toto spojení s individualizovaným přístupem nebylo předpokladem pro podporu z ESF, jeho neexistence může omezit přidanou hodnotu intervencí podporovaných z ESF při řešení specifických potřeb dlouhodobě nezaměstnaných (viz body 52–61).

78 Zjistili jsme řadu nedostatků v rámci pro monitorování a hodnocení na období 2014–2020, které mohou Komisi bránit v získání úplné představy o účinnosti intervencí ESF, pokud jde o podporu související s dlouhodobou nezaměstnaností. Zejména neexistuje žádný společný ukazatel výsledků týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti a společný ukazatel výstupů týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti není vždy používán pro stanovení cílů. Proto je obtížné monitorovat dosažené výsledky ESF pro dlouhodobě nezaměstnané. Existuje také nedostatek hodnocení týkajících se dlouhodobé nezaměstnanosti (viz body 62–75).

79 Pandemie COVID-19 může mít negativní dopad na počet a situaci dlouhodobě nezaměstnaných. V této souvislosti bychom předložili následující tři doporučení, která se ve všech případech týkají nového programového období 2021–2027 a mají za cíl zlepšit programování tak, aby lépe pomáhalo dlouhodobě nezaměstnaným v EU.

Doporučení 1 – Zacílit podporu z ESF na „přístup k zaměstnání“ na dlouhodobě nezaměstnané v případech, kdy je dlouhodobá nezaměstnanost vysoká

Pro programové období 2021–2027 by Komise měla trvat na tom, aby se členské státy zaměřily konkrétně na dlouhodobě nezaměstnané a jejich potřeby prostřednictvím ESF+ v případech, kdy je vnitrostátní nebo regionální dlouhodobá nezaměstnanost vysoká,

Časový rámec: v době přijetí (nebo změny) programů ESF+ na období 2021–2027.

Doporučení 2 – Propojit podporu z ESF na „přístup k zaměstnání“ s individualizovaným přístupem pro dlouhodobě nezaměstnané

Komise by měla trvat na tom, aby členské státy při provádění opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ v rámci nového ESF+ uplatňovaly ke všem dlouhodobě nezaměstnaným individualizovaný přístup, a to s přihlédnutím k profilům uchazečů o zaměstnání a k posouzení jejich potřeb.

Časový rámec: v době přijetí (nebo změny) programů ESF+ na období 2021–2027.

Doporučení 3 – Vyhodnotit výsledky dosažené podporou z ESF na „přístup k zaměstnání“ z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti

V rámci hodnocení ex post za období 2014–2020 a hodnocení v polovině období pro nové období 2021–2027 by Komise měla vyhodnotit účinnost opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ pro dlouhodobě nezaměstnané. Závěry těchto hodnocení by měly vést k přijetí nápravných opatření v rámci její působnosti (například k jejich zohlednění při posuzování případných změn programů po roce 2025) a k šíření osvědčených postupů mezi vnitrostátními a regionálními orgány odpovědnými za provádění opatření týkajících se „přístupu k zaměstnání“ v členských státech a v rámci těchto orgánů.

Časový rámec: do prvního čtvrtletí roku 2025 pro hodnocení ex post a hodnocení v polovině období.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana Ivanovová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 28. října 2021.

Přílohy

Příloha I – Počet dlouhodobě nezaměstnaných, podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti v EU, 2009–2020

Příloha II – Míra přechodu do zaměstnání

Příloha III – Příděl ESF na investiční prioritu 8i a míra provedení

Zkratková slova a zkratky

ALMP: aktivní politika na trhu práce

CO: společný ukazatel výstupů

CPR: nařízení o společných ustanoveních

EMCO: Výbor pro zaměstnanost

ESF: Evropský sociální fond

ESF+: Evropský sociální fond plus

ETB: Rada pro vzdělávání a odbornou přípravu

GŘ EMPL: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

LTU: dlouhodobá nezaměstnanost

LTUs: dlouhodobě nezaměstnaní

NUTS 2: společná klasifikace územních statistických jednotek

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OP: operační program

STUs: krátkodobě nezaměstnaní

SURE: evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci

Glosář

„Creaming“ efekt: účinnost aktivních politik na trhu práce může být oslabena „creaming“ efektem, kdy jsou pro účast vybíráni pouze pracovníci s vysokou pravděpodobností zaměstnání. To je obzvláště důležité v případě, kdy odpovědní pracovníci přidělují pracovníky na aktivní politiky na trhu práce a mají motivaci prokázat, že jejich klienti mají dobrou míru opětovné zaměstnanosti.

Doporučení pro jednotlivé země: dokumenty vypracovávané Evropskou komisí pro každou zemi, které analyzují její hospodářskou situaci a poskytují doporučení ohledně opatření, která by měla přijmout v období 12 až 18 měsíců.

Doporučení Rady: nástroj nepřímé akce, jehož cílem je příprava právních předpisů v členských státech. Doporučení se liší od nařízení, směrnic a rozhodnutí v tom, že nejsou pro členské státy závazná. I když nemají právní sílu, mají politickou váhu.

Dostupní pro práci, ale nehledají: podle definice Eurostatu se osobami, které jsou „dostupné pro práci, ale nehledají“ rozumí „osoby ve věku 15–74 let, které nejsou zaměstnané ani nezaměstnané, které chtějí pracovat, jsou dostupné pro práci v příštích dvou týdnech, ale práci nehledají“. Tento ukazatel zahrnuje osoby bez zaměstnání, které nesplňují podmínky pro to, aby byly registrovány jako nezaměstnané, protože aktivně nehledají práci. Patří sem uchazeči o zaměstnání, kteří „ztratili zájem“, a osoby, kterým v hledání zaměstnání brání osobní nebo rodinná situace.

Eurofound: agentura EU, jejímž úkolem je poskytovat informace, poradenství a odborné znalosti v oblasti sociální politiky EU na základě srovnávacích informací, výzkumu a analýz.

Evropský semestr: cyklus pro koordinaci hospodářské a fiskální politiky v rámci EU. Je součástí rámce Evropské unie pro správu ekonomických záležitostí se zaměřením na šestiměsíční období od začátku každého roku, odtud jeho název: „semestr“. Během evropského semestru uvádějí členské státy své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s cíli a pravidly dohodnutými na úrovni EU.

Evropský sociální fond (ESF): usiluje o posílení hospodářské a sociální soudržnosti v Evropské unii zlepšením zaměstnanosti a pracovních příležitostí (zejména prostřednictvím opatření v oblasti odborné přípravy), podporou vysoké úrovně zaměstnanosti a vytvářením většího počtu kvalitnějších pracovních míst.

Monitorovací výbor: výbor, který monitoruje provádění OP. Tvoří jej „zástupci příslušných orgánů členských států“ (např. zástupci řídících, certifikačních a auditních orgánů, prováděcích subjektů, organizací zaměstnavatelů nebo zaměstnanců a občanské společnosti). Komise plní také úlohu pozorovatele.

Operační program (OP): základní rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle vytyčené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy. Projekty v rámci OP musí přispívat k dosažení určitého počtu cílů prioritní osy OP stanovených na úrovni EU. Financování operačního programu může pocházet z EFRR, FS anebo ESF. Operační program připravuje členský stát, přičemž před provedením jakýchkoli plateb z rozpočtu EU ho musí schválit Komise. V průběhu programového období lze operační programy měnit, jen pokud s tím obě strany souhlasí.

Politika soudržnosti: jedna z nejrozsáhlejších oblastí politiky, na niž je vynakládán rozpočet EU. Jejím cílem je zmenšit rozdíly ve stupni rozvoje různých regionů, restrukturalizovat upadající průmyslové oblasti, diverzifikovat venkovské oblasti a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS).

Předběžné podmínky: podmínky založené na předem vymezených kritériích stanovených v nařízení o společných ustanoveních, které jsou považovány za předpoklad efektivního a účinného využívání finančních prostředků EU pro všechny fondy ESI. Při přípravě operačních programů EFRR, FS a ESF v programovém období 2014–2020 byly členské státy povinny posoudit, zda byly tyto podmínky splněny. Pokud nebyly, bylo třeba připravit akční plány, aby se zajistilo splnění podmínek do 31. prosince 2016.

Sdílené řízení: způsob plnění rozpočtu EU, při kterém Komise deleguje plnění rozpočtu na členské státy, ale konečná odpovědnost zůstává Komisi.

Strategie Evropa 2020: strategie EU pro růst, jejímž cílem je zotavit se z krize v příštích deseti letech, rozdělená do pěti hlavních cílů, které se týkají: zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, klimatu/energie, vzdělávání, sociálního začleňování a snižování chudoby.

Ukazatele výsledků: hodnoty používané k měření výsledků dosažených podpořenými projekty nebo výsledků dosažených na úrovni operačního programu.

Ukazatele výstupů: hodnoty používané k měření výstupů podporovaných operací nebo výstupů na úrovni operačního programu.

Veřejné služby zaměstnanosti: vnitrostátní organizace odpovědné za provádění aktivních politik na trhu práce a za poskytování kvalitních služeb zaměstnanosti ve veřejném zájmu. Mohou být součástí příslušných ministerstev, veřejných orgánů nebo veřejnoprávních společností.

Výbor pro zaměstnanost (EMCO): hlavní poradní výbor Rady pro zaměstnanost a sociální věci v oblasti zaměstnanosti.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=60158

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=60158

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zároveň zohledňuje rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II Výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování, jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová. Audit vedl člen EÚD Lazaros S. Lazarou, přičemž podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Johan Adriaan Lok a tajemník kabinetu Agathoclis Argyrou, vyšší manažer Pietro Puricella, vedoucí úkolu Fernando Pascual Gil, zástupkyně vedoucího úkolu Aleksandra Klis‑Lemieszoneková a auditoři Marjeta Leskovarová, Marija Grgurićová, Zuzana Gullová a Petra Karkošová. Jazykovou podporu poskytli Mark Smith, Miłosz Aponowicz, Tomasz Surdykowski a Paola Magnanelliová.

Poznámky na konci textu

^[1] Evropská komise, The feasibility of developing a methodology for measuring the distance travelled and soft outcomes for long-term unemployed people participating in Active Labour Market Programmes, Final report, 2019.

^[2] Bertelsmann Stiftung, Long-term Unemployment in the EU: Trends and Policies, 2016.

^[3] Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (2016/C 67/01).

^[4] Evropská komise, The feasibility of developing a methodology for measuring the distance travelled and soft outcomes for long-term unemployed people participating in Active Labour Market Programmes, Final report, 2019.

^[5] Glosář termínů Eurostatu.

^[6] Belgie, Bulharsko, Řecko, Francie, Itálie, Slovinsko a Slovensko.

^[7] Bulharsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Malta, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko.

^[8] Evropská komise, Employment and Social Developments in Europe, září 2019.

^[9] Smlouva o fungování Evropské unie, článek 149.

^[10] Evropská komise, „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

^[11] Evropská komise, „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“, KOM(2010) 682 v konečném znění.

^[12] Glosář termínů OECD.

^[13] Evropská komise, The feasibility of developing a methodology for measuring the distance travelled and soft outcomes for long-term unemployed people participating in Active Labour Market Programmes, Final report, 2019.

^[14] Evropská komise, European Semester Thematic Factsheet – Active Labour Market Policies, listopad 2017.

^[15] Na základě údajů z 26 členských států, vyjma Spojeného království a Malty.

^[16] Evropský pilíř sociálních práv, „Zásada 4: Aktivní podpora zaměstnanosti“.

^[17] Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, 2010/707/EU, příloha, hlavní směr 7: zvyšování účasti žen a mužů na trhu práce, omezování strukturální nezaměstnanosti a prosazování kvality pracovních míst. Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015, příloha, hlavní směr 6: zlepšení nabídky pracovních sil, dovedností a kompetencí. Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1215 ze dne 16. července 2018 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států.

^[18] Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (2016/C 67/01).

^[19] Evropská komise, „Zpráva Komise Radě, Hodnocení týkající se doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce“, COM(2019) 169 final.

^[20] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.

^[21] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

^[22] Investiční priorita 9i („Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti“) rovněž podporuje dlouhodobě nezaměstnané, ale obecně poskytuje jiný druh pomoci s širším zaměřením na sociální začlenění.

^[23] Nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1).

^[24] Přezkum EÚD č. 06/2020, „Rizika, výzvy a příležitosti spojené s reakcí EU na krizi COVID-19 v oblasti hospodářské politiky“. OECD, Job retention schemes during the COVID-19 lockdown and beyond, aktualizováno 12. října 2020.

^[25] OECD,Employment Outlook 2020. Evropská komise, European Economic Forecast, Spring 2021, Institutional paper 149, květen 2021.

^[26] Irsko (Program pro zaměstnatelnost, začlenění a učení 2014–2020), Itálie (Národní operační program pro systémy aktivních politik zaměstnanosti), Polsko (Regionální operační program Slezského vojvodství 2014–2020) a Slovensko (Operační program Lidské zdroje 2014–2020).

^[27] Evropská komise, Study for the Evaluation of ESF support to Employment and Labour Mobility, červen 2020, s. 26.

^[28] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu.

^[29] Na základě údajů Komise.

^[30] Belgie, Chorvatsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Španělsko.

^[31] Evropská komise, Thematic note on the ESF and YEI support to long-term unemployed (LTU) and the implementation of Council Recommendation on integration of LTU into the labour market, leden 2019.

^[32] Evropská komise, Ismeri, IES a Ecorys: Pilot and feasibility study on the sustainability and effectiveness of results for European Social Fund participants using Counterfactual impact evaluations, červenec 2019.

^[33] Evropská komise, The feasibility of developing a methodology for measuring the distance travelled and soft outcomes for long-term unemployed people participating in Active Labour Market Programmes, Final report, červenec 2019.

^[34] Evropská komise, Thematic note on the ESF and YEI support to long-term unemployed (LTU) and the implementation of Council Recommendation on integration of LTU into the labour market, leden 2019.

^[35] Slezské vojvodství, Evaluation of the OPs contribution to achieving the objectives of Priority Axis VII: Regional Labour Market“, červenec 2020.

^[36] Zpráva Evropského účetního dvora o výkonnosti rozpočtu EU za rok 2020 – stav ke konci roku 2020, bod 3.45.

^[37] Pracovní dokument útvarů Komise, Analytical Supporting Document accompanying the document Proposal for a Council Recommendation, SWD(2015) 176 final.

^[38] Zvláštní zpráva EÚD č. 24/2021 „Financování v rámci politiky soudržnosti založené na výkonnosti: hodnotné ambice, ale překážky v období 2014–2020 přetrvávaly“, bod 26.

^[39] Pracovní dokument útvarů Komise Country Report Ireland 2015 Including an In-Depth Review on the prevention and correction of macroeconomic imbalances, SWD(2015) 27 final; pracovní dokument útvarů Komise, Country Report Slovakia 2018, COM(2018) 120 final; pracovní dokument útvarů Komise, Country Report Slovakia 2020, COM(2020) 150 final.

^[40] Evropská komise, Thematic note on the ESF and YEI support to long-term unemployed (LTU) and the implementation of Council Recommendation on integration of LTU into the labour market, leden 2019.

^[41] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

^[42] Nařízení (EU) 2021/1060, článek 15.

^[43] Nařízení (EU) 2021/1060, čl. 73 odst. 2 písm. b).

^[44] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, příloha.

^[45] Evropská komise, Study on the monitoring and evaluation systems of the ESF, Final report, květen 2018.

^[46] Evropská komise, Guidance document: Annex D – Practical guidance on data collection and validation, květen 2016.

^[47] Nařízení (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013.

^[48] Evropská komise, Thematic note on the ESF and YEI support to LTU and the Council Recommendation on integration of LTU into the labour market, leden 2019, a Evropská komise, Study for the evaluation of ESF support to employment and labour mobility červen 2020.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-7015-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/557	QJ-AB-21-025-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7041-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/498198	QJ-AB-21-025-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných údajů a o opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.