Virtuální asistent: Oznámení o vysvětlitelnosti
Publio – Virtuální asistent portálu Úřadu pro publikace Evropské unie (Portál OP)
Poslední aktualizace: 11.3.2026
Obsah stránky
- Transparentnost ve vztahu k umělé inteligencí – obecné zásady
- Důvěryhodná, vysvětlitelná AI
- AI a odpovědnost
- Informace o asistentu Publio
- Termíny a definice
- Co je Publio?
- Jaký druh údajů Publio používá?
- Jak Publio funguje?
- Jak Publio analyzuje otázku a navrhuje výsledky?
- Vaše názory a připomínky
- Zpracování osobních údajů
- Aktuální omezení
Publio, virtuální asistent portálu Úřadu pro publikace Evropské unie (Portál OP), je nástroj umělé inteligence, který komunikuje s fyzickými osobami a provádí vyhledávání pomocí klíčových slov, která vycházejí z informací veřejně dostupných na portálu OP.
Toto oznámení o vysvětlitelnostií poskytuje uživatelům informace o regulačním rámci pro umělou inteligenci a o zásadách, jimiž se v této souvislosti řídí fungování asistenta Publio. Úřad pro publikace Evropské unie usiluje o transparentnost a důvěryhodnou a vysvětlitelnou AI.
Transparentnost ve vztahu k umělé inteligencí (AI) – obecné zásady
Transparentnost a otevřenost v aktivitách orgánů Unie mají zásadní význam pro řádnou správu věcí veřejných a účast občanské společnosti, jak je stanoveno v článku 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že:
„1. S cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji.
Listina základních práv EU stanoví v článku 41 (právo na řádnou správu) povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí.“
V dokumentu Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti AI (Příloha 1), což je řada pokynů vypracovaných v roce 2019 odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci zřízenou Evropskou komisí, je transparentnost uvedena jako jeden ze sedmi požadavků (Příloha 2), které by systémy AI měly splňovat. Tyto pokyny dále stanoví, že transparentnost je součástí zásady vysvětlitelnosti, podle níž mají být datové sady a příslušné technické procesy transparentní a má být otevřeně sděleno, jaké jsou schopnosti a účel systémů UI. Datové sady a technické postupy proto musí být zdokumentovány a je nutné, aby byly vysledovatelné, vysvětlitelné a interpretovatelné.
Výše uvedené zásady se vztahují na vývoj, zavádění a používání řešení a nástrojů, které jsou založeny na umělé inteligenci a používají je orgány, instituce, agentury a jiné subjekty EU.
Na základě těchto obecných zásad musí být lidé okamžitě informováni o tom, že vstupují do interakce se systémem AI. Uživatelé se tak mohou kvalifikovaně rozhodnout, zda chtějí v interakci pokračovat nebo se použití daného nástroje vzdát.
V souladu s pravidly transparentnosti musí být uživatelům rovněž poskytnuty nezbytné informace, které jim pomohou interpretovat výstupy systému a vhodně je používat.
Důvěryhodná, vysvětlitelná AI
Pro EU je klíčovým cílem důvěryhodná a vysvětlitelná umělá inteligence. EU pro AI stanovila regulační rámec. Nařízení Evropské komise ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (dále jen „akt o umělé inteligenci“) (Příloha 3), zavádí dva hlavní druhy závazků ze strany poskytovatelů řešení a nástrojů založených na umělé inteligenci – transparentnost a poskytování informací.
Uživatelé systémů AI mají právo na informace. Toto právo jde ruku v ruce s odpovídajícími povinnostmi, jako je povinnost používat systém v souladu s pokyny a sledovat výkonnost daného nástroje AI. Pokud jsou tato pravidla dodržována, všechny zúčastněné strany vědí, jakou mají zodpovědnost.
Akt o umělé inteligenci v článku 50 (Povinnosti transparentnosti pro některé systémy umělé inteligence) stanoví, že „1. Poskytovatelé zajistí, aby systémy umělé inteligence určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem umělé inteligence, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. “
Akt o umělé inteligenci se řídí přístupem založeným na posouzení rizik a rozlišuje mezi vysoce rizikovými a jinými systémy AI.
Publio, virtuální asistent Portálu OP, vstupuje do interakcí s fyzickými osobami a provádí vyhledávání pomocí klíčových slov, vycházející z informací veřejně dostupných na portálu OP. Tyto informace jsou zveřejňovány na základě zásady transparentnosti, na níž jsou založeny všechny politiky a právní předpisy EU. Virtuální asistent nevytváří nový obsah a nemanipuluje ani neovlivňuje, co zvolí uživatel, kromě toho, že navrhne možné varianty filtrů, které může uživatel použít při vyhledávání. Publio proto nelze považovat za vysoce rizikový systém, jak je definován v aktu o umělé inteligenci.
Akt o umělé inteligenci stanoví, že při navrhování a fungování systémů AI musí být zohledněna specifická rizika, která mohou představovat 1) manipulaci prostřednictvím podprahových technik, tj. techniky, jejichž použití si uživatel neuvědomuje, nebo 2) zneužívání zranitelných skupin, u něhož je velká pravděpodobnost, že způsobí psychickou nebo fyzickou újmu. Přísnější povinnosti transparentnosti se budou vztahovat na systémy, které i) vstupují do interakce s lidmi, ii) které se používají k detekci emocí nebo k určování spojitosti se (sociálními) kategoriemi na základě biometrických údajů nebo iii) které generují obsah nebo s ním manipulují (tzv. deep fakes). Publio sice interaguje s fyzickými osobami, tento virtuální asistent však není určen k detekci emocí s cílem manipulovat ani neobsahuje žádné prvky, které by k takovému výsledku mohly neúmyslně vést. Publio proto neodpovídá výše uvedeným kritériím.
Informace o asistentu Publio
Termíny a definice
| pojem | definice |
|---|---|
| Tabulky orgánů | Tabulky orgánů (známé také jako seznamy NAL z angl. Named Authority Lists) se používají k harmonizaci a standardizaci kódů a souvisejících označení používaných v různých prostředích (internetové platformy, systémy a aplikace) a k usnadnění výměny údajů mezi orgány a institucemi EU, např. v kontextu rozhodovacích procesů. Příklady těchto tabulek orgánů jsou kodifikované seznamy jazyků, zemí, právnických osob atd. |
| Chatbot | Chatbot je systém umělé inteligence určený k simulaci lidské konverzace a k interakci s uživateli prostřednictvím textu nebo řeči. Používá techniky zpracování přirozeného jazyka (NLP) pro pochopení vstupů uživatelů a reakci na ně, poskytování automatizované pomoci, informací nebo provádění konkrétních úkolů na základě předem stanovených pravidel nebo algoritmů. Chatboty se běžně používají v různých aplikacích, jako je zákaznická podpora, virtuální asistenti a online platformy pro zasílání zpráv, s cílem usnadnit komunikaci a poskytovat okamžité odpovědi na dotazy uživatelů. |
| Konverzační AI | Konverzační umělá inteligence je forma umělé inteligence, která usnadňuje konverzaci člověka a počítače v reálném čase způsobem podobným konverzaci mezi lidmi. |
| Tok konverzace | Pojmem „tok konverzace“ se rozumí hladký a logický průběh konverzace (uživatelský scénář) mezi chatbotem a uživatelem. Týká se toho, jak chatbot chápe záměr uživatele, poskytuje vhodné odpovědi a vede konverzaci v zájmu splnění stanovených cílů nebo účelu uživatele. |
| Subjekt | V daných souvislostech se pojmem „subjekt“ rozumí informace, kterou lze extrahovat ze vstupu uživatele a která je relevantní pro účel uživatele, tj. umožňuje pochopit účel uživatele. Tyto informace budou identifikovány a uloženy s cílem získat přesně ty informace, které uživatel hledá. Příkladem subjektu může být autor konkrétního článku. |
| Slovníky EU nebo EuroVoc | Eurovoc (Slovníky EU) je zvláštní soubor vícejazyčných, multidisciplinárních tabulek orgánů, které spravuje Úřad pro publikace a které se týkají činnosti EU. Obsahuje výrazy ve 24 úředních jazycích EU a ve třech jazycích zemí, které jsou kandidáty na přistoupení k EU: albánštině, makedonštině a srbštině. |
| Záměr | Pojem „záměr“ používaný v této souvislosti označuje cíl, který má uživatel při psaní otázky nebo poznámky (zadání) nebo při jejich vyjadřování. Záměr představuje myšlenku nebo koncept, které mohou být obsaženy ve zprávě (promluvě) uživatele. Příkladem záměru je skutečnost, že uživatel chce vyhledat konkrétní téma, konkrétní publikaci nebo osobu. |
| Jazykový model | Jazykový model je druh programu umělé inteligence, který je navržen tak, aby analyzoval a rozuměl přirozenému jazyku. Používá statistické a pravděpodobnostní techniky k předvídání, která slova nebo věty budou pravděpodobně následovat v dané větě nebo posloupnosti textu. Jinými slovy je jazykový model nástroj, který lze použít k vytvoření nebo doplnění vět na základě kontextu a obsahu daného vstupu. |
| CLU (Porozumění jazyku) | Cloudová konverzační služba umělé inteligence, která využívá pokročilé porozumění přirozenému jazyku k identifikaci záměrů uživatele, předvídání celkového významu a získávání strukturovaných informací z konverzačního textu. |
| Velký jazykový model (LLM) | Velký jazykový model (LLM) je pokročilý typ umělé inteligence trénovaný na rozsáhlých textových datech, aby rozuměl lidskému jazyku a generoval jej. LLM používá techniky hlubokého učení k analýze kontextu, zachycení významových odstínů a identifikaci vzorce v jazyce, což tomuto modelu umožňuje zpracovávat složité věty a poskytovat soudržné a kontextuálně vhodné odpovědi. |
| Strojové učení (ML) | Strojové učení (ML) je druh umělé inteligence, který umožňuje softwarovým aplikacím „učit se“ z dosavadní praxe a zpětné vazby a být přesnější při předvídání výsledků, aniž by k tomu byly výslovně naprogramovány. |
| Zpracování přirozeného jazyka (NLP) | Zpracování přirozeného jazyka (NLP) je oblast umělé inteligence, která umožňuje počítačům analyzovat a porozumět lidskému jazyku, a to jak psanému, tak mluvenému. |
| Cesta vyhledávání | Pojem cesta vyhledávání označuje posloupnost interakcí, kterými uživatel prochází při hledání konkrétních informací. Jedná se o proces, kdy je uživatel proveden řadou otázek a odpovědí s cílem identifikovat a naplnit záměr jeho vyhledávání. V rámci cesty vyhledávání v chatbotu je třeba pochopit dotaz uživatele, vyhledat příslušné informace z databáze nebo znalostní základny a prezentovat informaci uživateli způsobem, který je snadno srozumitelný a relevantní pro jeho potřeby. |
| Uživatelský scénář | Zkušenost osoby během jedné relace používání internetové stránky nebo aplikace, která se skládá z řady činností prováděných za účelem dosažení konkrétního cíle na těchto internetových stránkách nebo v aplikaci. |
| Promluva | Vstup od uživatele, kterým může být jakákoli zpráva napsaná nebo vyřčená v konverzaci. Jedna promluva může sestávat z jednoho slova nebo několika slov, jako je otázka nebo věta. |
Co je Publio?
Publio, virtuální asistent portálu Úřadu pro publikace Evropské unie (Portál OP), je nástroj AI, který komunikuje s fyzickými osobami a provádí vyhledávání pomocí klíčových slov, která vycházejí z informací veřejně dostupných na portálu OP. Asistent Publio kombinuje konverzační techniky umělé inteligence (AI), jako je zpracování přirozeného jazyka (NLP) a strojové učení (ML), s interaktivním rozpoznáváním hlasu a tradičními vyhledávacími systémy a pomáhá nalézt publikace EU, právní předpisy EU a kontaktní osoby v evropských orgánech.
Virtuální asistent konkrétně umožňuje mluvené nebo psané konverzace mezi koncovými uživateli a portálem OP. Virtuální asistent je v současné době k dispozici anglicky, francouzsky a španělsky. Virtuálního asistenta mohou využít všichni uživatelé, asistent však kromě toho poskytuje řešení přizpůsobené potřebám osob trpících poruchami čtení, čímž zvyšuje přístupnost. Dále umožňuje konverzační vyhledávání, což je nový způsob vyhledávání, který uživatelům umožňuje mluvit v celých větách – stejně jako v běžném hovoru – k hlasovému asistentovi využívajícímu umělou inteligenci, který odpovídá, přičemž interakce mezi uživatelem a virtuálním asistentem má podobu konverzace.
Jaký druh údajů Publio používá?
Publio používá informace, které jsou veřejně dostupné na Portálu OP. Tyto informace jsou zveřejňovány na základě zásady transparentnosti, která se uplatňuje na všechny politiky a právní předpisy EU. Na základě tohoto korpusu používá Publio klasifikace a kategorie dostupné na portálu OP, jako jsou témata Eurovoc, autoři nebo formát a vede a upřesňuje konverzaci s cílem pomoci uživateli vyhledávat ve třech hlavních sbírkách portálu OP: publikace EU, právo EU a oficiální adresář EU (EU Whoiswho).
Publio používá stávající jazykový model k pochopení otázek, které uživatelé řeší, a k vedení uživatelů po celou dobu jejich cesty vyhledávání. Na základě zpětné vazby od uživatelů je jazykový model Publio zdokonalován a trénován tak, aby odpovídal očekáváním uživatelů a zvládl rozmanitost uživatelských vstupů ve třech podporovaných jazycích.
Trénuje se při tom více složek základního systému Publia:
- Předem definovaná řada promluv spojených s různými možnými formami záměru, jejichž pomocí Publio nejprve pochopí konečný cíl uživatele a poté nasměruje uživatele krok za krokem k dosažení tohoto cíle.
- Předem definovaná řada pevných otázek, které Publio „chápe“ a k nimž může uživatelům poskytnout předem definovanou odpověď. Příklad: Jak si můžu objednat publikace?
- Subjekty, které procházejí strojovým učením, Publio je může identifikovat a lze je použít v procesech na pozadí, díky nimž Publio detekuje vyhledávací parametry, poskytují přesnější výsledky vyhledávání nebo možnost dalšího zpřesnění vyhledávání. Tyto subjekty jsou založeny na stávající klasifikaci a kategoriích údajů, jako je tezaurus Eurovoc nebo jiné tabulky orgánů spravované sdružením Eurovoc: autoři, formáty, jazyky, orgány EU (organizace), funkce ve veřejné službě EU atd. Na tomto základě může Publio například z dotazu uživatele pochopit, že uživatel hledá publikaci s konkrétním tématem nebo od konkrétního autora.
Jak Publio funguje?
Publio používá CLU (porozumění konverzačnímu jazyku) (Příloha 4) v kombinaci se systémem extrakce velkého jazykového modelu (LLM) k přesnému a účinnému zpracování vstupních údajů uživatelů (písemných nebo mluvených).
CLU poskytuje počáteční poznatky o záměru a subjektech uživatele a u složitějších dotazů složka LLM zlepšuje rozpoznávání subjektu, čímž zajišťuje lepší výsledky u vět, kde jsou důležité významové odstíny, nebo složitých žádostí. Na základě rozpoznaného záměru a subjektu iniciuje Publio personalizovaný tok konverzace, jehož cílem je podpořit uživatele, aby dosáhl cíleného výsledku v několika jednoduchých krocích.
V současné době Publio provádí 4 hlavní toky konverzace:
- vyhledávání dokumentů s cílem pomoci uživatelům při vyhledání publikací EU nebo právních dokumentů EU
- vyhledávání osob s cílem pomoci uživatelům s vyhledáním úředníků zaměstnaných v orgánech a institucích EU
- vyhledávání organizací s cílem pomoci uživatelům při vyhledávání různých subjektů EU (organizací)
- otázka a odpověď (QnA) poskytující předem definované odpovědi na časté otázky
Je-li rozpoznán tok „vyhledávání“, virtuální asistent povede uživatele vyhledáváním příslušného dokumentu, osoby nebo organizace pomocí jednoduchých otázek a na základě jeho odpovědi navrhne možné filtry.
Pro potřeby toku QnA vedou zaměstnanci Úřadu pro publikace seznam párů častých otázek a předem definovaných odpovědí na ně. V případě, že je rozpoznán záměr QNA a existuje vysoká podobnost mezi konkrétní otázkou od uživatele a jednou z otázek uložených v systému, bude příslušná odpověď přímo poskytnuta uživateli. Například:
– pokud je záměr QnA rozpoznán s požadavkem jako např. „Chci stáhnout soubor“, odpoví asistent „Pokud si chcete stáhnout dokument, přejděte na stránku s podrobnějšími informacemi o publikaci a klikněte na tlačítko „Stažení a jazyky“.“
– je-li záměr QNA rozpoznán s dotazem jako „Kde najdu dokumenty pro děti“, asistent odpoví „Publikace pro děti jsou k dispozici v sekci Pro děti“.
Uživatelé mohou klást otázky písemně nebo ústně. Chatbot zachytí audiozáznam (uživatelův ústní dotaz) a zašle jej do zařízení pro rozpoznávání řeči, které převádí řeč na text. Audiovstup zpracovává služba převodu řeči na text Microsoft Azure (Příloha 5). Asistent Publio pak zobrazí audiovstup ve slovech interpretovaných zařízením pro rozpoznávání řeči a poté zobrazí odpověď, a to jak písemně, tak slovně, prostřednictvím syntetizovaného hlasu. Tato interakce je okamžitá (dochází k ní okamžitě) a dočasná (nezanechává žádnou stopu).
Jak Publio analyzuje otázku a navrhuje výsledky?
Ke generování odpovědí poskytovaných uživatelům Publio nepoužívá LLM ani žádnou jinou generativní technologii umělé inteligence. Všechny zprávy asistenta Publio vycházejí z předem definovaných šablon. Publio používá model strojového učení jazyka, který je trénován (trénovaný jazykový model), aby se mohl naučit rozpoznat vstupy uživatelů a reagovat na ně. Tento model odpovídá za zpracování uživatelské zprávy nebo dotazu, identifikaci záměru zprávy a poskytnutí vhodné odpovědi. Proces školení asistenta Publio zahrnuje poskytování velkého množství označených trénovacích dat modelu strojového učení. Data zahrnují příklady uživatelských vstupů a jejich odpovídajících záměrů a věrohodných odpovědí.
Zpracování přirozeného jazyka (NLP), trénovaný jazykový model a LLM používá Publio k pochopení uživatelského záměru a k tomu, aby z dotazu uživatele extrahovalo rozpoznané subjekty (například vyhledávané slovo, předmět, autora, datum dokumentu, formát dokumentu). Publio využívá tyto subjekty k provedení vyhledávání a k zobrazení výsledku vyhledávání.
Přinese-li vyhledávání příliš hodně výsledků, Publio pokračuje v konverzaci tak, že klade uživateli další otázky, aby se vyhledávání zúžilo odfiltrováním jiných subjektů.
Otázky, které asistent Publio klade, se omezují na identifikaci záměru uživatele, zachycení jeho účelu a zformulování správného zadání vyhledávání v korpusu obsahu zveřejněného na portálu OP. Výsledky, které asistent Publio nabízí, pocházejí v plném rozsahu z tohoto korpusu.
Vaše názory a připomínky
Koncový uživatel může kdykoli během rozhovoru poskytnout pozitivní, neutrální nebo negativní zpětnou vazbu ohledně své zkušenosti s použitím asistenta Publio. Může se jednat o manuální zpětnou vazbu, kterou uživatel začne poskytovat v jakýkoliv okamžik nebo v reakci na automatické vyskakovací okno zobrazené po několika sekundách nečinnosti s žádostí o zpětnou vazbu od uživatele. Kromě toho jsou otázky, které asistent Publio správně „nepochopil“, automaticky zaznamenávány a pravidelně zpracovávány lidským týmem zaměstnanců Úřadu pro publikace. Jak zpětná vazba od uživatelů, tak analýza otázek, které Publio správně „nepochopilo“, se používají k přeškolení jazykového modelu s cílem neustále zlepšovat služby poskytované koncovým uživatelům.
Zpracování osobních údajů
Údaje dostupné na portálu OP se zpracovávají v souladu s obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů (GDPR) a nařízením o zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty EU (Příloha 6).
Publio neukládá, neuchovává ani nearchivuje žádné prvky ani vstupy uživatele, ani ty, které jsou poskytovány prostřednictvím odpovědí asistenta Publio.
Získaná zpětná vazba je anonymizována tak, že neumožňuje propojit zpětnou vazbu s uživatelem, od něhož byla získána.
Žádné osobní údaje se žádným způsobem nepoužívají pro automatizované rozhodování, vysledování ani profilování. Při používání velkých jazykových modelů (LLM) pro extrakci subjektu jsou jedinými údaji vyměňovanými mezi Publiem a LLM otázka uživatele a předběžný výsledek extrakce subjektu vytvořený systémem CLU. Žádné osobní údaje uživatelů nejsou sdíleny ani předávány.
Všechny služby, které Publio využívá, jsou provozovány v evropských datových centrech a veškeré zpracování údajů je v souladu s předpisy EU o ochraně osobních údajů.
Aktuální omezení
- Přepis jmen pomocí hlasu: zatímco většina jmen je „pochopena“ a přepsána správně, extrakce jmen je založena na strojovém učení a není 100% přesná. Vzhledem k omezením služby CLU nejsou některá jména řádně extrahována ani po vytrénování modelu s konkrétními příklady ze souboru údajů.
- Datum ve francouzštině a španělštině: „pochopení“ data je méně přesné ve španělštině a francouzštině ve složitějších souvislostech. Například rok bude rozpoznán ve španělštině s použitím „entre 2016 y 2017“ bez dalších souvislostí, zatímco „entre el año 2019 y 2020“ tomu tak nebude.
- Rozpoznávání řeči funguje současně pouze v jednom jazyce.
- Rozpoznávání řeči nemá pravopisný režim, což znamená, že nemá funkci, která by uživatelům umožňovala hláskovat slova znak po znaku, aby byl zajištěn přesný přepis.
- V kombinaci s výrazem Mrs/Miss nefunguje ve větších větách dobře rozpoznávání subjektu jména.
Úřad pro publikace Evropské unie, 16. května 2023.
1 K dispozici na adrese https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/ethics-guidelines-trustworthy-ai
2 Těmito sedmi požadavky, které by měla důvěryhodná AI splňovat, jsou: 1) lidský faktor a dohled 2) technická spolehlivost a bezpečnost 3) ochrana soukromí a řádná správa dat 4) transparentnost 5) rozmanitost, nediskriminace a spravedlnost 6) dobré společenské a environmentální podmínky 7) odpovědnost.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla týkající se umělé inteligence (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie. Přijatý a podepsaný akt najdete zde.
4 https://language.cognitive.azure.com/clu/projects/
5 https://query.prod.cms.rt.microsoft.com/cms/api/am/binary/RE5cCGB
6 nařízení (EU) 2016/679, Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88, a nařízení (EU) 2018/1725, Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39–98