Financování EU určené na biologickou rozmanitost a změnu klimatu v lesích EU: pozitivní, avšak nedostatečné výsledky

Shrnutí

I

Lesy v EU mají více funkcí a slouží environmentálním, hospodářským a sociálním účelům. Udržitelné postupy hospodaření mají zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu v lesích.

II

Lesy zaujímají podobnou plochu jako zemědělsky obdělávané oblasti a tato plocha se v posledních 30 letech rozšiřuje. Financování z rozpočtu EU určené na zalesněné oblasti je mnohem nižší než na zemědělství – představuje méně než 1 % rozpočtu SZP – a zaměřuje se na podporu ochranných opatření a podporu výsadby a obnovy zalesněných ploch. Financování EU určené na lesnictví se z 90 % poskytuje prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). EU má v této oblasti mezinárodní závazky, včetně boje proti nezákonné těžbě dřeva a ochrany biologické rozmanitosti. Touto zprávou chceme usnadnit diskuse o politikách s dopadem na lesy v EU.

III

Tento audit se zaměřil na úsilí EU chránit biologickou rozmanitost a řešit změnu klimatu v lesích EU. Celkově jsme dospěli k závěru, že v oblastech, v nichž má EU plnou pravomoc jednat, byl dopad jejích opatření na ochranu biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu v lesích EU pozitivní, avšak omezený.

IV

Naše hlavní zjištění jsou následující.

1. EU schválila směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích a Komise přijala několik strategií pro řešení nízké biologické rozmanitosti a špatného stavu lesů v EU z hlediska jejich ochrany. Zjistili jsme, že kvalita ochranných opatření pro tato lesní stanoviště, na něž se směrnice vztahují, je stále problematická.
2. Cílem nařízení o dřevu je zastavit nezákonnou těžbu dřeva v EU. Zjistili jsme, že Komise neposoudila kvalitu kontrol prováděných členskými státy. Přestože dálkový průzkum Země nabízí velké možnosti pro nákladově efektivní monitorování rozsáhlých oblastí, Komise jej nevyužívá důsledně.
3. EU stále více začleňuje lesy do svých politik v oblasti změny klimatu. Vliv změny klimatu na lesy je předmětem jak směrnice o obnovitelných zdrojích energie, tak nařízení o LULUCF. Avšak problematika přizpůsobení lesů změně klimatu a stanovení ekologických hranic pro využívání lesů k výrobě energie je méně rozpracovaná. Snahy zlepšit zaměření strategií pro přizpůsobení se změně klimatu v lesích brzdí nedostatek znalostí a informací.
4. EU poskytuje finanční podporu na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti související s lesnictvím hlavně prostřednictvím EZFRV. Celkově jsme zjistili, že pravidla a postupy EZFRV obecně nezaručují větší biologickou rozmanitost a odolnost vůči změně klimatu. Legislativní návrhy týkající se SZP po roce 2020 poskytují členským státům při koncipování režimů podpory lesnictví větší flexibilitu, avšak tyto nedostatky neřeší. Společný monitorovací systém EU neměří dopady opatření v oblasti lesnictví na biologickou rozmanitost a změnu klimatu.

V

Na základě těchto zjištění předkládáme Komisi následující doporučení:

• zlepšit příspěvek EU k biologické rozmanitosti a účinnějšímu boji se změnou klimatu v lesích EU,
• posílit boj proti nezákonné těžbě dřeva,
• lépe zaměřovat lesnická opatření v rámci rozvoje venkova na biologickou rozmanitost a změnu klimatu.

Úvod

Proč jsou lesy v EU důležité

01

EU má téměř 180 milionů hektarů lesů a jiných zalesněných ploch, které pokrývají 45 % její celkové rozlohy. Podle Eurostatu se v letech 1990 až 2020 plocha lesů v EU zvýšila o 10,2 milionu hektarů¹. Lesy v EU mají více funkcí a slouží environmentálním, hospodářským a sociálním účelům (viz obrázek 1). V EU vlastní 60 % lesů soukromé subjekty a hrubá produkce lesnictví v roce 2017, včetně těžby dřeva, dosáhla částky převyšující 55 miliard EUR.

02

Lesy jsou domovem mnoha druhů a na globální suchozemské biologické rozmanitosti se podílí téměř 90 %. Starší lesy jsou biologicky rozmanitější, protože mají významnější množství mrtvého dřeva a jsou strukturálně složitější. Biologická rozmanitost je také obvykle vyšší v lesích, v nichž jsou lidské zásahy minimální. Jen málo evropských lesů zůstává v prvotním stavu, neboť lidská činnost se dotýká více než 95 % lesů v EU. Lesy jsou klasifikovány podle stupně lidského zásahu: nenarušené lesní porosty (2,4 %), polopřírodní lesy (93,2 %) a plantáže (4,4 %)².

03

Zdravé lesy přispívají k boji proti změně klimatu, neboť zachycují oxid uhličitý z atmosféry. Evropa čelí rostoucím rizikům narušení lesů, která způsobují účinky změny klimatu, jako jsou lesní požáry, sucha, bouře, vzestup mořské hladiny nebo výskyt a šíření (nových) škůdců a chorob. To vytváří tlak na schopnost lesů fungovat jako propad uhlíku. Odolné lesy jsou ty lesy, které by měly těmto účinkům odolat, a zachovat tak svou schopnost ukládat uhlík. Jako prostředek k dosažení odolnosti lesů stále nabývá na významu obhospodařování lesů a související plánování.

Hlavní trendy v lesích

04

Podle zprávy o stavu lesů v Evropě z roku 2020³ se stav evropských lesů v průměru zhoršuje. Také další zprávy a údaje členských států potvrzují, že se stav lesů z hlediska ochrany zhoršuje. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí State of nature in the EU za období 2013–2018⁴ se zabývá stavem lesních stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o ptácích a o stanovištích. U všech lesů je nejběžnějším stavem „nedobrý“ (54 %) nebo „špatný“ (31 %) a nejméně častý je stav „dobrý“ (14 %) (rozdělení podle lesních regionů ukazuje obrázek 2).

05

Situace je pozitivnější u některých prvků biodiverzity v lesích: indikátor běžných druhů lesních ptáků se v EU v letech 1990 až 2011 snížil o 3 %, avšak od té doby opět vzrostl (viz obrázek 3).

06

Pokud jde o trendy u jiných lesních druhů než ptáků, pouze 6 % se zlepšuje, zatímco 27 % se zhoršuje (viz obrázek 4).

Globální opatření a opatření EU s významem pro lesy

07

Mezinárodními závazky EU v této oblasti jsou Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 s cílem udržitelného rozvoje č. 15 (viz rámeček 1).

08

Další mezinárodní úmluvy, které se týkají lesů, se zaměřují na biologickou rozmanitost, změnu klimatu a desertifikaci. Patří mezi ně Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluva OSN o boji proti desertifikaci. Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, označovaná také jako Forest Europe, je dobrovolným politickým procesem na vysoké úrovni, jehož cílem je posílit mezivládní dialog a spolupráci týkající se politik v oblasti lesnictví na celém kontinentu. Pro 47 signatářů (46 zemí a EU) rozvíjí společné strategie na ochranu a udržitelné obhospodařování jejich lesů.

09

Článek 3 Smlouvy o EU stanoví, že EU musí usilovat o udržitelný rozvoj Evropy založený kromě jiného na vysoké úrovni ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality. Na lesy má dopad několik politik EU. Správa, ochrana, adaptace na změnu klimatu a udržitelné využívání lesů jsou jedním z hlavních cílů rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky a také politik v oblasti životního prostředí, změny klimatu, obchodu a vnitřního trhu, výzkumu, průmyslu a energetiky (viz obrázek 5).

10

Každá z těchto oblastí má vlastní soubor nástrojů: legislativu, nezávazné dokumenty týkající se dané politiky (například strategie a pokyny) a dotace z rozpočtu EU. Financování EU v této oblasti obvykle řídí společně Komise a členské státy (například rozvoj venkova). Hlavní rysy strategií a režimů EU v oblasti lesnictví, včetně rolí a úkolů hlavních aktérů, shrnuje obrázek 6.

11

V roce 2013 zveřejnila Komise svou strategii EU pro lesy a odvětví založená na lesnictví na období 2014–2020⁵ jako rámec pro veškerou tvorbu politik v oblasti lesnictví v EU, včetně politiky rozvoje venkova, životního prostředí a klimatu. Cíle strategie do roku 2020 jsou uvedeny v rámečku 2. Komise plánuje zveřejnit novou strategii v roce 2021.

12

EU nestanovila pro biologickou rozmanitost lesů ani zdravotní stav lesů konkrétní cíle nebo cílové hodnoty. Avšak následující obecné cíle se týkají i lesů:

• Cílem směrnice o stanovištích⁶ a směrnice o ptácích⁷ je zachovat nebo obnovit příznivý stav z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství⁸ a chránit volně žijící ptáky přirozeně se vyskytující v EU. Přibližně 50 % oblastí sítě Natura 2000 tvoří lesy.
• Cílem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020⁹ v souladu se závazky EU vyplývajícími z Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (viz bod 07) je zastavit v EU do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb, v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku.
• Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030¹⁰ stanoví, že „Komise požádá a podpoří členské státy, aby zvýšily úroveň provádění stávajících právních předpisů v jasně stanovených lhůtách. Zejména vyzve členské státy, aby zajistily, že do roku 2030 nedojde ke zhoršování trendů nebo stavu všech chráněných přírodních stanovišť a druhů. Navíc by členské státy měly zajistit, že alespoň 30 % druhů a přírodních stanovišť, které v současné době nejsou v příznivém stavu, je v této kategorii nebo vykazuje pozitivní trend.“ Cílem strategie je také definovat, zmapovat, monitorovat a přísně chránit všechny zbývající primární a původní lesní porosty EU.

13

Jedním z klíčových cílů strategie v oblasti biologické rozmanitosti bylo obnovit do roku 2020 nejméně 15 % poškozených ekosystémových služeb v EU. V roce 2015 Komise konstatovala¹¹, že pokrok byl nedostatečný a že trend degradace ekosystémů a služeb nebyl dosud zastaven. V roce 2020 Komise rovněž zveřejnila zprávu¹² o stavu ekosystémových služeb, včetně konkrétních informací o lesních ekosystémech. Podle ní došlo od roku 2010 ke zlepšení ukazatelů strukturálního stavu (biomasa, mrtvé dřevo), ale některé klíčové ukazatele degradace, jako je defoliace koruny stromů, se nadále zhoršují. Zpráva uvádí závěr, že stav lesů v EU je obecně špatný.

Největším zdrojem financování EU pro lesy je politika rozvoje venkova

14

Strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2020 uvádí jako svůj „hlavní finanční zdroj“ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), neboť na něj připadá 90 % celkových prostředků EU na financování lesů. Mezi další zdroje financování EU patří program LIFE, financování výzkumu v rámci programu Horizont 2020, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a nástroj financování přírodního kapitálu EIB.

15

Z výdajů na rozvoj venkova lze podporovat dvě lesnická opatření, která jsou zaměřena na zakládání lesů a podporu stávajících lesů (viz obrázek 7).

16

Na lesy může mít dopad i několik dalších opatření pro rozvoj venkova. Pro lesní oblasti se mohou například využívat platby v rámci sítě Natura 2000. K dalším příkladům činností v rámci jiných opatření patří poradenské služby pro lesnictví, investice do infrastruktury pro rozvoj a přizpůsobení lesnictví a podpora při vypracování lesních hospodářských plánů.

17

Členské státy se mohou rozhodnout, zda zahrnou lesnická opatření do svých programů rozvoje venkova a jak je využijí na podporu lesů. Ve svých programech rozvoje venkova stanoví zvláštní požadavky pro oblast lesnictví. Na období 2014–2020 přidělilo 24 členských států z prostředků EU na dvě lesnická opatření celkem 4 890 milionů EUR¹³ (viz obrázek 8) a do konce roku 2020 z tohoto financování vyčerpaly 49 %. Finsko, Irsko, Lucembursko a Nizozemsko ve svých programech rozvoje venkova nepřidělily na lesnická opatření žádné finanční prostředky. Výdaje na lesnictví v rámci jiných opatření Komise nesleduje.

18

Komise ve svém hodnocení lesnických opatření z roku 2017¹⁴ dospěla k závěru, že účinek podpory pro lesy v rámci rozvoje venkova je obecně pozitivní a podpora může významně přispět k vytvoření hospodářských, environmentálních a sociálních přínosů. Zjistila, že největší účinek měla podpora určená na předcházení poškozování lesů a obnovu poškozených lesů, která se v období 2007–2013 vztahovala na přibližně 10 milionů hektarů (5 % lesů v EU). Díky podpoře na zalesňování se v období 2007–2013 vysadilo 287 490 hektarů nových lesů (zhruba 0,2 % lesů v EU).

Rozsah a koncepce auditu

19

Zkoumali jsme, zda opatření EU podporují ochranu biologické rozmanitosti a řeší změnu klimatu v lesích EU. Zabývali jsme se a) dopadem opatření Komise v několika klíčových politikách v oblasti životního prostředí a klimatu a b) konkrétním dopadem lesnických opatření financovaných prostřednictvím rozvoje venkova EU.

20

Náš audit se svým rozsahem týkal lesů v EU s důrazem na klíčové politiky EU uvedené na obrázku 6. Pokud jde o nařízení EU o dřevu, zabývali jsme se výhradně sledováním domácího dřeva.

21

Důkazní informace jsme shromažďovali a posuzovali tak, že jsme:

• přezkoumali příslušné právní předpisy EU, strategie, návrhy a pokyny Komise a zprávy týkající se biologické rozmanitosti a změny klimatu v lesích EU, směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích (Natura 2000) a nařízení EU o dřevu;
• vedli konzultace s odborníky v Komisi a přezkoumali dokumentaci tří členských států vybraných na základě významnosti (materiality) výdajů na lesnická opatření v rámci rozvoje venkova a na základě rozmanitosti druhů lesů: Německa (Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sasko-Anhaltsko), Španělska (Kastilie-La Mancha a Asturské knížectví) a Polska. Cestovní omezení způsobená pandemií COVID-19 umožnila pouze návštěvu na místě v Německu (kde jsme navštívili projekty financované EU);
• analyzovali údaje o výdajích na biologickou rozmanitost a změnu klimatu v lesích EU spolufinancovaných z EZFRV;
• zorganizovali panel odborníků, abychom získali další znalosti v určitých oblastech a posoudili předběžná auditní zjištění;
• pomocí dotazníku o 35 programech rozvoje venkova zaslaného všem členským státům shromáždili důkazní informace o provádění dílčích opatření EZFRV v oblasti lesnictví – zejména do jaké míry tato dílčí opatření přispěla k ochraně biologické rozmanitosti a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

22

Tento audit se týká období 2014–2020, což je programové období posledního víceletého finančního rámce. Rovněž jsme zohlednili legislativní návrhy Komise týkající se společné zemědělské politiky (SZP) na nové programové období (2021–2027).

23

Touto zprávou chceme přispět k diskusi o opatřeních s dopadem na lesy v EU a k vytvoření SZP na období 2021–2027 a nové strategie EU v oblasti lesnictví, k vypracování a provádění navrhovaného evropského právního rámce pro klima a nové strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu a k posouzení nařízení EU o dřevu.

Připomínky

Klíčové politiky EU mají na lesy pozitivní, avšak omezený dopad

24

Většina politik EU v oblasti životního prostředí a klimatu má na lesy dopad. Zkoumali jsme, zda hlavní politiky v oblasti životního prostředí a klimatu podporují biologickou rozmanitost a řeší změnu klimatu v lesích v souladu s mezinárodními a unijními cíli stanovenými pro ochranu lesů.

EU částečně chrání biologickou rozmanitost svých lesů

25

EU schválila mezinárodní dohody (viz bod 07), a musí tudíž dodržovat řadu cílů, které přímo souvisejí s biologickou rozmanitostí v lesích. Kromě toho Smlouva o EU vyzývá EU, aby usilovala o udržitelný rozvoj Evropy založený kromě jiného na vysoké úrovni ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality.

26

Hlavní environmentální ustanovení EU týkající se biologické rozmanitosti jsou obsažena ve směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích. Směrnice vyžadují, aby členské státy chránily přírodní stanoviště tím, že vymezí oblasti označované jako lokality Natura 2000 a stanoví ochranná opatření pro zachování nebo obnovu jejich stavu. Síť Natura 2000 pokrývá přibližně 23 %¹⁵ lesů v EU. V lokalitách sítě Natura 2000 jsou chráněny tyto lesy (viz obrázek 9):

• lesy s typy stanovišť, které odpovídají typům uvedeným v příloze I směrnice o stanovištích,
• všechny lesy nacházející se v lokalitách sítě Natura 2000, v nichž se vyskytují druhy uvedené v příloze II směrnice o stanovištích anebo v příloze I směrnice o ptácích.

27

Kromě toho existují zvláštní ustanovení o ochraně druhů¹⁶, která platí na celém území členských států. Týkají se například ochrany míst rozmnožování, míst odpočinku a hnízdišť. Rozlohu lesů, na něž se tato ustanovení vztahují, je však v praxi obtížné stanovit. Podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, která se vztahuje na druhy lesních stanovišť v příloze I a lesní stanoviště chráněných druhů mimo síť Natura 2000, mají osoby provádějící nezákonnou těžbu dřeva povinnost obnovit škody na přírodních stanovištích, které způsobily.

28

V rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti¹⁷, která platí v lokalitách sítě Natura 2000 i mimo ně, stanoví Komise v pokynech a doporučeních nezávazné cíle (viz bod 12).

29

V roce 2017¹⁸ jsme upozornili na řadu nedostatků v řízení oblastí sítě Natura 2000. Dospěli jsme zejména k závěru, že nezbytná ochranná opatření v členských státech byla příliš často opožděná nebo nevhodně vymezená. Ochranná opatření potřebná pro udržení nebo obnovení stavu stanovišť a rostlin a živočichů na nich musí být podniknuta včas a musí být dostatečně konkrétní, aby je bylo možné účinně provádět. Při tomto auditu jsme zkontrolovali 15 plánů péče o lokality sítě Natura 2000, které obsahovaly zalesněné oblasti, a zjistili jsme, že ve 14 z nich chyběla konkrétní ochranná opatření (viz rámeček 3). Externí hodnotitelé najatí Komisí zjistili, že kvalita ochranných opatření je často nevalná.

30

Většina posouzení stanovišť chráněných podle směrnic ukazuje, že stav lesů v EU z hlediska ochrany je nedobrý nebo špatný (85 % – viz bod 04). Zjistili jsme, že cílem většiny ochranných opatření je stav spíše zachovat než obnovit. Opatření, která byla přijata, aby se zachoval nebo obnovil stav lesních stanovišť a druhů, uvádí obrázek 10.

31

Komise se o stavu lesů dozvídá z informací vykazovaných členskými státy (viz bod 04). Kromě toho dostává Komise informace o špatném uplatňování ochranných opatření v členských státech prostřednictvím stížností například od nevládních organizací a příležitostně z jiných zdrojů, jako je vyšetřování porušení předpisů v jiných oblastech. V období 2014–2020 obdržela Komise více než 900 stížností týkajících se uplatňování směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích.

32

Pokud se Komise dozví, že členský stát neplní své povinnosti podle uvedených dvou směrnic, může zahájit řízení o nesplnění povinnosti (viz příklad v rámečku 4). V lednu 2021 stále probíhalo 13 řízení o nesplnění povinnosti, protože ochranná opatření pro zvláštní oblasti ochrany podle směrnice o stanovištích chyběla nebo měla nedostatečnou kvalitu.

EU má předpisy proti nezákonné těžbě dřeva, přesto k ní stále dochází

33

Nařízení EU o dřevu¹⁹ zakazuje uvádět nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky na trh EU. Nezákonná těžba dřeva obecně znamená jakékoli nezákonné činnosti související s těžbou dřeva a obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky. Zda je dřevo vytěženo nezákonně stanoví předpisy platné v členském státě původu vytěženého dřeva.

34

Aby se riziko, že se nezákonně vytěžené dřevo dostane na trh, snížilo na nejnižší možnou míru, musí podle nařízení o dřevu hospodářské subjekty vykonávat náležitou péči. Za tímto účelem musí shromažďovat informace o typu dřeva, zemi původu vytěženého dřeva, dodavatelském řetězci a dodržování předpisů a posoudit veškerá rizika a v případě potřeby přijmout nápravná opatření. Svou úlohu při uvádění nařízení o dřevu do praxe mají Komise, členské státy i hospodářské subjekty uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Jejich povinnosti popisuje obrázek 11.

35

V roce 2016 přezkoumala Komise účinnost nařízení o dřevu za první dva roky jeho uplatňování členskými státy (od března 2013 do března 2015)²⁰. V té době Komise uvedla, že je na posouzení toho, nakolik nařízení zamezuje uvádění nezákonně vytěženého dřeva na trh, příliš brzy. V roce 2020 zveřejnila Komise zprávu o kontrolách prováděných členskými státy podle nařízení²¹. Podle zprávy plnily všechny členské státy formální požadavky nařízení. Komise dospěla k závěru, že i přes pokrok je třeba usilovat o jednotné a účinné uplatňování nařízení ve všech členských státech. Zjistila, že počet kontrol je ve srovnání s počtem hospodářských subjektů nízký, a vyjádřila pochybnost, zda budou mít kontroly s takto nízkou četností odrazující účinek. Podle zprávy bylo v 21 členských státech odhadem 3 042 884 domácích hospodářských subjektů a během dvouletého sledovaného období bylo zkontrolováno 13 078 (0,43 %) z nich. Příští přezkum účinnosti nařízení o dřevu spolu s kontrolou účelnosti by měl být proveden v prosinci 2021.

36

Komise zodpovídá za přezkum fungování a účinnosti nařízení o dřevu. Hlavním zdrojem informací pro její přezkumy jsou zprávy předkládané členskými státy. Podle nařízení o dřevu musí členské státy poskytovat informace o uplatňování nařízení a je na Komisi, aby příslušný formát a postup stanovila v prováděcím aktu. Komise nevydala prováděcí nařízení, nýbrž zavedla systém podávání zpráv on-line, aby mohla informace o kontrolách prováděných členskými státy shromažďovat standardizovaným způsobem. Vykazované údaje se zaměřují na kritéria rizik pro výběr hospodářských subjektů, počet kontrol, dobu potřebnou pro jejich provedení, druh zaznamenaných informací a sankce. Podávání zpráv podle nařízení o dřevu neobsahuje informace, které by Komisi umožňovaly analyzovat kvalitu monitorovacích činností členských států, vnitrostátní předpisy vymezující nezákonnou těžbu dřeva nebo postupy používané při kontrolách. Nevyžaduje ani, aby členské státy doložily své odpovědi dokumenty, které by jí umožnily ověřit správnost nebo úplnost informací.

37

Přezkoumali jsme vnitrostátní postupy pro kontrolu domácí těžby dřeva v Německu, Španělsku a Polsku, abychom posoudili obsah a rozsah kontrol a potvrdili význam úlohy Komise při monitorování. Zjistili jsme, že účinnost nařízení o dřevu v praxi snižují procesní nedostatky a chybějící kontroly (Polsko viz rámeček 4 a Německo a Španělsko viz rámeček 5).

38

Komise pořádá pravidelná setkání se skupinou odborníků z orgánů členských států, na nichž si účastníci vyměňují informace o nedostatcích zjištěných při kontrolách a dále o sankcích, osvědčených postupech a získaných zkušenostech. Komise rovněž získává informace o možných porušeních předpisů ze stížností. Od roku 2017 obdržela osm stížností na neprovedení nařízení, kterými se dále zabývala. Pokud se Komise domnívá, že členský stát nařízení o dřevu pravděpodobně řádně neprosazuje, může požádat o více informací nebo zahájit řízení o nesplnění povinnosti. Řízení o nesplnění povinnosti se dosud týkala chybějících pravidel a kontrol v členských státech a v jednom případě neúčinnosti kontrol (viz rámeček 6).

39

V nedávné studii Komise²² se konstatovalo, že k odhalování nezákonné těžby dřeva lze využít dálkového průzkumu Země. Dálkový průzkum Země – obvykle využívání leteckých snímků a družicových dat – je účinným monitorovacím nástrojem, neboť je nákladově efektivní a umožňuje pokrýt rozsáhlé oblasti. Aby bylo možné odlišit zákonnou těžbu od nezákonné, musí být údaje z dálkového průzkumu Země kombinovány se záznamy o těžbě a informacemi o chráněných oblastech a hranicích koncesí. Komise obecně dálkový průzkum Země k monitorování nezákonné těžby dřeva v EU nepoužívá. Tímto způsobem shromažďovala informace o třech porušeních směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, přičemž předmětem jednoho z těchto řízení o porušení povinnosti byla i nezákonná těžba dřeva (viz rámeček 6).

EU podniká kroky k začlenění lesů do svých politik v oblasti změny klimatu

40

Lesy mohou významně přispívat k pohlcování skleníkových plynů z atmosféry. V září 2020 navrhla Komise zvýšit cíl snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 z nejméně 40 % na nejméně 55 % ve srovnání s úrovní roku 1990. V prosinci 2020 potvrdila tento návrh Rada. Nový cíl zahrnuje emise skleníkových plynů a jejich pohlcování ze všech způsobů využívání půdy, včetně lesů. Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)²⁴ vyžaduje, aby členské státy dodržovaly tzv. pravidlo nulového pasivního zůstatku, podle něhož se započítané emise skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy nebo lesnictví v období 2021 až 2030 vyvažují nejméně rovnocenným započítaným pohlcením CO₂ z atmosféry.

41

Údaje z posledních let ukazují pokles hodnot propadu uhlíku v EU (viz obrázek 12). Zpráva o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu z roku 2020²⁵ uvádí, že pohlcování atmosférického CO₂ se v letech 2013 až 2018 snížilo o 28 %. U vykazovaných emisí se jedná o emise zaznamenané v inventuře podle UNFCCC, které zahrnují všechny emise podle zdrojů a všechna pohlcení podle propadů na obhospodařované půdě. Podle téže zprávy o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu z roku 2020 bylo hlavním důvodem poklesu hodnot propadu zvýšení míry těžby dřeva. Podle názoru Komise přispěl k poklesu hodnot propadu také soubor dalších činitelů, včetně rostoucího podílů lesů dosáhnuvších zralosti k těžbě a nárůstu přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení hmyzem, bouře, sucha a lesní požáry.

42

Podle rozhodnutí o LULUCF²⁶ by se opatření k omezení nebo snížení emisí měla odrážet ve strategických dokumentech členských států o lesích. Přezkoumali jsme strategie v oblasti lesnictví pěti členských států nebo regionů. Zjistili jsme, že ve strategii, kterou přeložila Asturie (Španělsko), nebyla zohledněna opatření na zmírňování změny klimatu, že tři další regiony v Německu a Španělsku do svých strategií nezačlenily kvantifikované cíle nebo ukazatele a že příspěvek lesů ke zmírňování změny klimatu uváděla pouze polská strategie (viz rámeček 7).

43

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie²⁷ je klíčovým prvkem politiky EU v oblasti klimatu, neboť jejím cílem je snížit emise skleníkových plynů stimulací spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Cíl EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (20 % energie ze všech zdrojů souhrnně do roku 2020) vedl ke zvýšení spotřeby pevné biomasy pro energetické účely. Podle zprávy Společného výzkumného střediska²⁸ se v roce 2018 v EU spotřebovalo 48 % celkového využitého množství dřevní biomasy jako energie, což je oproti roku 2010, kdy to bylo 43 %, zvýšení.

44

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie na období 2021–2030 zvýšila cílový podíl energie z obnovitelných zdrojů na 32 %. Aby se zmírnilo napětí mezi energetickou politikou EU a její politikou v oblasti klimatu a životního prostředí zavedla směrnice rovněž kritéria udržitelnosti pro pevnou biomasu. Směrnice vyžaduje, aby Komise do 31. ledna 2021 stanovila operativní pokyny ohledně potřebných důkazů pro prokázání souladu s těmito kritérii. Podle Komise by tyto pokyny měly být přijaty na podzim roku 2021. Členské státy je měly do 30. června 2021 provést ve vnitrostátním právu.

45

Lesy plní více funkcí a jako takové slouží různým ambicím. Biohospodářská strategie EU z roku 2012²⁹, aktualizovaná v roce 2018³⁰, byla reakcí na široce pojatou snahu posoudit účinky řady politik – včetně oblastí jako energetika, klima, biologická rozmanitost a průmysl – a stanovit možné kompromisy a doplňkové vztahy mezi nimi. Aktualizovaná strategie obsahuje opatření k pochopení mezí biohospodářství, tj. ekologických mezí výrobních a spotřebních vzorců EU. Porozumění těmto mezím má přispět k podpoře osvědčených postupů, například ve vztahu k využívání lesů k energetickým účelům. Práce v této oblasti pokračuje.

46

Pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu, EU dosud nepřijala právní předpisy, které by stanovovaly cíle nebo od členských států vyžadovaly konkrétní opatření. Neexistuje žádný právní rámec EU, který by vyžadoval, aby členské státy zlepšily nevyhovující adaptační strategie pro oblast lesnictví. Komise stanovila strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu již v roce 2013³¹. Tato strategie se nezaměřovala konkrétně na lesy a Komise dosud nevymezila společné potřeby a cíle, pokud jde o opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v lesích EU.

47

Výzkum zaměřený na způsoby, jak přizpůsobit lesy změně klimatu, je omezený – například pokud jde o porozumění vzájemné provázanosti mezi změnou klimatu a předpokládanými posuny lesní vegetace. Na mezery ve znalostech upozorňuje i nová strategie pro přizpůsobování se změně klimatu³². Při přezkumu strategií v oblasti změny klimatu v pěti členských státech a regionech, které jsme pro tento audit vybrali, jsme zjistili, že tento stav přispěl k malému počtu kvantifikovaných cílů a ukazatelů pro konkrétní adaptační opatření (viz rámeček 8).

Zkoumaná lesnická opatření byla promarněnou příležitostí, jak výrazně zlepšit biologickou rozmanitost a řešit změnu klimatu

48

Hlavním zdrojem financování EU pro lesnictví je rozvoj venkova. Zkoumali jsme souvislost mezi výdaji na rozvoj venkova a požadavkem na udržitelné obhospodařování lesů. Posuzovali jsme, do jaké míry opatření pro rozvoj venkova přispěla k ochraně biologické rozmanitosti a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zkoumali jsme také, zda Komise a členské státy dobře monitorovaly účinky lesnických opatření.

Výdaje na lesy v rámci rozvoj venkova vyžadují vypracování lesních hospodářských plánů, ale jejich kvalita je proměnlivá

49

Podle nařízení o rozvoji venkova je jednou z podmínek, za kterých mohou podniky přesahující určitou velikost získat finanční prostředky na lesnická opatření, předložení „příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů“³³. Předpisy EU definují udržitelné obhospodařování lesů podle obecných pokynů konference Forest Europe z roku 1993³⁴. Domníváme se, že má-li se zjistit, zda je lesní hospodářský plán v souladu se zásadami udržitelnosti, je třeba jej posoudit podle jasných hospodářských, sociálních a environmentálních kritérií.

50

Strategie EU v oblasti lesnictví na období 2014–2020 podporuje používání lesních hospodářských plánů a uvádí, že tyto plány jsou ústředním prvkem financování rozvoje venkova i strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Lesní hospodářské plány by měly stanovit cíle pro obhospodařování lesů a lesnické činnosti a určit, jak má být těchto cílů ve stanovené lesní oblasti dosaženo. Nedílnou součástí plánování a rozhodování v oblasti lesního hospodářství by měly být otázky biologické rozmanitosti a změny klimatu. Cílem strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 bylo, aby plány obhospodařování lesů přinesly ve srovnání s výchozí hodnotou EU z roku 2010 měřitelné zlepšení stavu z hlediska ochrany u těch druhů a stanovišť, které závisejí na lesnictví nebo jsou jím ovlivňovány.

51

Podle strategie v oblasti lesnictví na období 2014–2020 musí Komise v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami určit „objektivní, ambiciózní a prokazatelná kritéria pro udržitelné obhospodařování lesů […], která lze používat v různých politických souvislostech [jako změna klimatu, bioenergie nebo biohospodářství] bez ohledu na konečné využití […] biomasy“. V červnu 2014 zřídila Komise pracovní skupinu, která měla příslušná kritéria a ukazatele stanovit. Pracovní skupina doporučila použít kritéria a ukazatele konference Forest Europe a prokazovat udržitelné obhospodařování lesů na úrovni členských států.

52

Konference Forest Europe poprvé definovala kritéria a ukazatele pro monitorování udržitelného obhospodařování lesů v roce 1998 a v roce 2015 je aktualizovala³⁵ (viz rámeček 9). Pomocí těchto ukazatelů lze kontrolovat lesní hospodářské plány, pokud byly stanoveny prahové hodnoty, které umožňují rozlišovat mezi udržitelným a neudržitelným obhospodařováním lesů. Ukazatele slouží ke sledování trendů. Komise se domnívá, že monitorování a prokazování ekologicky udržitelného obhospodařování lesů je obzvláště obtížné.

53

Přezkoumali jsme, jak členské státy, které jsme vybrali ke kontrole, posuzují, zda je lesní hospodářský plán v souladu se zásadami udržitelnosti. Zjistili jsme, že v Německu pravidla pro vypracování lesních hospodářských plánů stanoví prahové hodnoty pro věkovou strukturu a udržitelné využívání přírůstků. Německé právní předpisy o lesním hospodářství upravují i další environmentální aspekty, avšak bez stanovení prahových hodnot. Podle polských právních předpisů o lesním hospodářství by měly lesní hospodářské plány převádět obecné zásady udržitelného obhospodařování lesů do praxe. Rámeček 10 popisuje situaci v Kastilii-La Mancha a Asturii.

54

Členské státy nestanovily prahové hodnoty, podle nichž by mohly posoudit, zda je lesní hospodářský plán environmentálně udržitelný, či nikoli. Existence lesního hospodářského plánu tedy poskytuje jen malou jistotu, že je financování rozvoje venkova zaměřeno na environmentálně udržitelné činnosti (viz bod 49).

Zkoumaná lesnická opatření měla na biologickou rozmanitost a odolnost vůči změně klimatu omezený dopad

55

Politika rozvoje venkova EU má dosáhnout řady cílů. Finanční prostředky jsou určeny na opatření, jejichž cílem je podpořit konkurenceschopnost, rozvíjet venkovské hospodářství nebo zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji spolu s opatřeními v oblasti klimatu. Aby bylo zajištěno udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, měla by být opatření v oblasti lesnictví v rámci rozvoje venkova navržena tak, aby přispívala k ochraně biologické rozmanitosti a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zjišťovali jsme, do jaké míry tak opatření pro rozvoj venkova zaměřená na lesnictví činí.

56

Pravidla rozvoje venkova stanoví minimální environmentální požadavky na zalesňování (dílčí opatření EZFRV 8.1), jejichž cílem je zvýšit rozmanitost stromů a odolnost vůči změně klimatu. Tyto minimální environmentální požadavky vyžadují použití druhů stromů odolných vůči změně klimatu nebo kombinace s jinými druhy stromů (alespoň 10 % listnatých stromů na oblast nebo tři druhy, z nichž každý pokryje alespoň 10 % oblasti)³⁶. Ačkoli zalesněná plocha musí být tedy osázena různými druhy, může se v praxi jednat o velké přilehlé oblasti monokultur. Kromě těchto požadavků neexistují v EU pro zvyšování odolnosti lesů vůči změně klimatu žádné jiné předpisy.

57

Přezkoumali jsme, jak vybrané členské státy uvedly minimální environmentální požadavky do praxe. Zjistili jsme, že u osmi z devíti projektů zalesňování byla pravidla vykládána tak, že umožňují seskupení monokultur s omezeným zlepšením biologické rozmanitosti a odolnosti (viz příklad v rámečku 11).

58

Komise zveřejnila své legislativní návrhy týkající se SZP na období po roce 2020 v roce 2018. Návrh nařízení o strategických plánech SZP³⁷ poskytuje členským státům při koncipování režimů podpory lesnictví větší flexibilitu. Návrh neobsahuje minimální environmentální požadavky na zalesňování. Členské státy by však podle něho mohly financovat pouze investice do zalesňování, které jsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci pokynů Forest Europe³⁸.

59

Opětovné zalesňování a další opatření v rámci dílčího opatření EZFRV 8.5 mají za cíl zvýšit odolnost lesních ekosystémů vůči změně klimatu a jejich ekologickou hodnotu. Předpisy EU ponechávají na vnitrostátních orgánech, aby o svém konkrétním přístupu k opětovnému zalesňování rozhodly samy. Zjistili jsme, že ve čtyřech z pěti programů rozvoje venkova, které jsme prověřovali, nebyla pravidla pro zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů vymezena. V Polsku se 551 z 631 žádostí o podporu (87 %) na dílčí opatření 8.5 týkalo probírky jedenáctiletých až dvacetiletých stromů v předobchodní fázi. Tento postup zvyšuje růst zbývajících stromů a jeho hlavním cílem je zvýšit ekonomickou hodnotu lesa, nikoli jeho hodnotu ekologickou.

60

Přezkoumali jsme 15 projektů v rámci dílčího opatření 8.5 a zjistili jsme, že osm z nich přispělo k odolnosti vůči změně klimatu a k ekologické hodnotě jen nepatrně. Našli jsme pouze jeden potenciálně přínosný projekt. V rámečku 12 se popisují dva kontrastující projekty opětovného zalesňování v Německu, jeden s přínosy pro biologickou rozmanitost a odolnost vůči změně klimatu a jeden bez nich.

61

Členské státy a regiony, které jsme pro tento audit vybrali, definovaly výběrová kritéria, aby mohly upřednostňovat projekty s největším přínosem pro životní prostředí. Například Kastilie-La Mancha si zvolila výběrová kritéria pro zalesňování a opětovné zalesňování, která by zvýhodňovala oblasti sítě Natura 2000 a oblasti s vysokým rizikem eroze. Jelikož však byl zájem o lesnická opatření nevelký, členské státy byly schopné financovat všechny způsobilé projekty. Z tohoto důvodu se výběrová kritéria v praxi nepoužívala k výběru projektů s potenciálním přínosem z hlediska biologické rozmanitosti a odolnosti vůči změně klimatu.

62

Členské státy ve svých programech rozvoje venkova na období 2014–2020 do února 2021 přidělily 4 166 milionů EUR na dvě opatření v oblasti lesnictví (4,2 % rozpočtu určeného na rozvoj venkova). Do téhož data členské státy vyčerpaly 49 % této částky (viz obrázek 13). To představuje 3 % celkových výdajů EU na rozvoj venkova, takže možný dopad je omezený. Navíc finanční prostředky vyčleněné a vynaložené na opatření v oblasti lesnictví jsou soustředěny v několika členských státech. V letech 2014 až 2020 vyčerpalo 73 % celkové částky vyčleněné na opatření 8 pět členských států (Španělsko, Portugalsko, Spojené království, Itálie a Polsko).

63

Členské státy vykazují výdaje Komisi podle jednotlivých opatření, aniž uvádějí výdaje na různá dílčí opatření. V dotazníku jsme tyto informace požadovali pro uvedená dvě lesnická opatření a pro platby v rámci sítě Natura 2000 (opatření 12.2). Z odpovědí vyplývá, že nejčastěji používanými dílčími opatřeními byla podpora určená na prevenci lesních požárů a jiných katastrofických událostí a na zalesňování. Členské státy méně využívaly dílčích opatření na podporu biologické rozmanitosti lesů (platby v rámci sítě Natura 2000, odolnost a environmentální hodnota lesních ekosystémů, lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů) (viz obrázek 14).

64

Orgány členských států uvedly několik důvodů, proč vlastníci lesů nežádali o podporu. Nejčastějším důvodem byla byrokracie a složitost režimů. Rozhodnutí o zalesňování navíc ovlivnila dostupnost přímých plateb, protože pro vlastníky bylo výhodnější pokračovat v zemědělské činnosti, a dostávat tak přímé platby. Na zalesněné plochy lze dostávat přímé platby během závazkového období, které trvá až 12 let. Členské státy taktéž vysvětlily, že předpisy EU podporují pouze skutečné výdaje a ušlé příjmy v důsledku režimu podpory a neodměňují přínosy pro životní prostředí. Některé orgány se domnívaly, že pokud by míra plateb zohledňovala hodnotu pro životní prostředí, mohlo by být lesnictví atraktivnější a pomohlo by to dosáhnout cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a odolnosti vůči změně klimatu.

Současný systém monitorování neměří dopady opatření v oblasti lesnictví na biologickou rozmanitost a změnu klimatu

65

Nařízení stanoví společný systém monitorování a hodnocení, jehož cílem je „prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účelnost, účinnost a relevantnost intervencí politiky rozvoje venkova“³⁹. Členské státy jsou povinny pomocí společného systému posoudit a oznámit Komisi (v roce 2017 a 2019 a v hodnocení ex post), do jaké míry opatření programu rozvoje venkova podpořila:

1. obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny;
2. ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví.

Členské státy by měly tyto otázky zodpovědět pomocí ukazatelů a dalších hodnoticích nástrojů, například studií.

66

Monitorovací systém používá tři různé typy ukazatelů, kterými se měří výstupy, okamžité výsledky a dlouhodobější dopady⁴⁰. Tabulka 1 shrnuje příslušné ukazatele, kterými se sleduje, jak lesnická opatření přispívají k biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Cíle	Typ ukazatele	Ukazatele relevantní pro lesnická opatření
Lesnická opatření	Výstup	Celkové veřejné výdaje Celkové investice Počet podpořených akcí/operací Počet podpořených zemědělských podniků/příjemců Celková plocha Počet podpořených závazků
Cíle rozvoje venkova Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu	Výsledek	Podíl lesů pod závazkem obhospodařování podporujícím biologickou rozmanitost Podíl lesů pod závazkem obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s vodou Podíl lesů pod závazkem obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s půdou a/nebo předcházení erozi půdy Podíl zemědělské a lesní půdy pod závazkem obhospodařování přispívajícím k pohlcování a ukládání uhlíku
Cíle SZP: Zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu	Dopad	Žádný z ukazatelů neměří udržitelné obhospodařování lesů nebo opatření v oblasti klimatu v lesích.

Zdroj: EÚD.

67

Ukazatele výstupů, které se týkají opatření v oblasti lesnictví, ukazují, kolik peněžních prostředků bylo vynaloženo, kolik podniků je podporováno a jaký podíl tvoří lesy přispívající k cílům v oblasti životního prostředí a klimatu. Ukazatele výsledků neměří přínosy projektů ani jejich příspěvek k biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Pro lesy neexistují žádné ukazatele dopadů. Návrhy Komise týkající se SZP po roce 2020 by žádné významné změny ukazatelů používaných pro lesnická opatření a jejich přínosy v oblasti biologické rozmanitosti a změny klimatu nepřinesly. Analýza návrhů Komise je uvedena ve stanovisku vydaném v roce 2018⁴¹.

68

Členské státy mohou stanovit další ukazatele pro měření dopadů svých programů rozvoje venkova (PRV) na biologickou rozmanitost a změnu klimatu. Z členských států a regionů vybraných pro tento audit vymezily tímto způsobem další ukazatele Polsko a Španělsko (Kastilie-La Mancha) (viz rámeček 13).

Závěry a doporučení

69

Lesy v EU mají více funkcí a slouží environmentálním, hospodářským a sociálním účelům. Udržitelné postupy hospodaření mají zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu v lesích.

70

Tento audit se zaměřil na úsilí EU o ochranu biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu v lesích EU. Zjistili jsme, že v oblastech, v nichž má EU plnou pravomoc jednat, mohla Komise přijmout důraznější opatření, která by přispěla k ochraně lesů v EU.

71

EU schválila směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích a Komise přijala několik strategií pro řešení nízké biologické rozmanitosti a špatného stavu lesů EU z hlediska jejich ochrany. Podle těchto strategií se úloha Komise v oblasti biologické rozmanitosti lesů omezuje na stanovení nezávazných cílů a vydávání pokynů a doporučení (viz body 25–28). U mnoha lokalit sítě Natura 2000, kterými jsme se zabývali, chyběla zvláštní ochranná opatření pro lesní oblasti (viz body 29–32).

72

Cílem nařízení o dřevu je zastavit nezákonnou těžbu dřeva v EU. Zjistili jsme, že Komise neanalyzovala kvalitu kontrol, které členské státy provádějí u domácích hospodářských subjektů, ani nepřezkoumala jejich definice nezákonné těžby dřeva. Účinnost nařízení o dřevu snižují v praxi procedurální nedostatky a chybějící kontroly (viz body 33–38). Přestože dálkový průzkum Země nabízí velké možnosti pro nákladově efektivní monitorování rozsáhlých oblastí, Komise jej důsledně nevyužívá (viz bod 39).

73

EU stále více začleňuje lesy do svých politik v oblasti změny klimatu. Vliv změny klimatu na lesy je předmětem jak směrnice o obnovitelných zdrojích energie, tak nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (viz body 40–44). Avšak problematika přizpůsobení lesů změně klimatu a stanovení ekologických hranic pro využívání lesů k výrobě energie je méně rozpracovaná. Snahy zavést biohospodářství a cílenější strategii pro přizpůsobení se změně klimatu byly ovlivněny omezenými znalostmi a informacemi (viz body 45–47).

74

EU poskytuje finanční podporu pro lesnictví prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Výdaje na lesnická opatření představují v praxi 3 % všech výdajů na rozvoj venkova. Jednou z podmínek, za kterých mohou podniky přesahující určitou velikost vymezenou každým členským státem získat finanční prostředky z EZFRV, je lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů. Zjistili jsme, že existence lesního hospodářského plánu poskytuje jen malou jistotu, že financování rozvoje venkova je zaměřeno na environmentálně udržitelné činnosti (viz body 49–54). Opatření pro rozvoj venkova mají na biologickou rozmanitost lesů a odolnost vůči změně klimatu jen malý dopad částečně kvůli skrovným výdajům na lesy a nedostatkům v koncepci opatření. Legislativní návrhy týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020 poskytují členským státům při koncipování režimů podpory lesnictví větší flexibilitu (viz body 55–64). Dospěli jsme k závěru, že společný monitorovací systém EU neměří účinky lesnických opatření na biologickou rozmanitost a změnu klimatu (viz body 65–68).

Doporučení 1 – Zlepšit příspěvek k biologické rozmanitosti a boji proti změně klimatu v lesích

Komise by měla vypracovat a uplatňovat akční plán s těmito cíli:

1. přezkoumat přijetí a uplatňování opatření na ochranu lesů v EU;
2. shromažďovat a šířit mezi členskými státy poznatky o tom, jak přizpůsobovat lesy změně klimatu v souladu s novou strategií EU pro přizpůsobování se změně klimatu.

Časový rámec: 2023

Doporučení 2 – Posílit boj proti nezákonné těžbě dřeva

Komise by měla:

1. posoudit možnost předložit legislativní návrhy, které by posílily její přezkum kontrol, kterými členské státy sledují dodržování nařízení o dřevu;
2. více využívat geoprostorové informace, včetně metod dálkového průzkumu Země, a podporovat členské státy v jejich využívání, aby lépe zajistila dodržování požadavků EU vztahujících se na obhospodařování lesů a nezákonnou těžbu dřeva.

Časový rámec: 2023

Doporučení 3 – Lépe zaměřovat lesnická opatření v rámci rozvoje venkova na biologickou rozmanitost a změnu klimatu

Komise by měla:

1. zajistit, aby financovaná lesnická opatření probíhala v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů;
2. mít příslušné informace, které jí umožní posoudit příspěvek lesnických opatření financovaných EU k biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v lesích.

Časový rámec: 2023

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Samo Jereb, člen Účetního dvora, v Lucemburku dne 14. července 2021.

Zkratky

EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

LULUCF: využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví

PRV: program rozvoje venkova

SZP: společná zemědělská politika

UNFCCC: Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu

Glosář

Biohospodářství: hospodářství založené na využívání biologických suchozemských i mořských zdrojů pro celou řadu produktů, včetně potravin a krmiv, materiálů a energie. Obsáhlejší definice tohoto pojmu je uvedena ve strategii EU pro biohospodářství.

Ekosystémové služby: přímý i nepřímý užitek, který lidé získávají z ekosystémů a který může být hospodářský, environmentální a sociální.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: fond EU pro financování příspěvku EU na programy rozvoje venkova.

Fond soudržnosti: fond EU, který má za cíl zmírňovat hospodářské a sociální nerovnosti v EU financováním investic v členských státech, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je menší než 90 % průměru EU.

Forest Europe: krátký název ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, struktury pro mezivládní dialog a spolupráci v oblasti politiky lesnictví mezi 46 evropskými zeměmi a EU.

Horizont 2020: program EU pro výzkum a inovace na období 2014–2020. V lednu 2021 jej nahradil program Horizont Evropa na období 2021–2027.

Kontrola účelnosti: hodnocení, při kterém se zjišťují případná překrývání, nedůslednosti nebo zastaralá opatření v regulačním rámci pro danou politiku.

Náležitá péče: řízení rizika, které má na nejnižší možnou míru snížit riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva na trh EU. Náležitá péče se skládá z opatření a postupů umožňujících přístup ke všem relevantním informacím, postupů hodnocení rizik a z odpovídajících a přiměřených opatření postupů pro snižování rizika na zanedbatelnou míru.

Nástroj financování přírodního kapitálu EIB: finanční nástroj zřízený Evropskou komisí a EIB, aby poskytoval půjčky a technickou podporu projektům, které mohou mít pozitivní dopad na biologickou rozmanitost anebo přizpůsobení se změně klimatu.

Natura 2000: síť oblastí ochrany pro vzácné a ohrožené druhy a některé typy vzácných přírodních stanovišť, které jsou chráněny podle předpisů EU.

Pozorování Země: shromažďování informací o fyzikálních, chemických a biologických systémech planety Země prostřednictvím technologií dálkového průzkumu Země, které obvykle zahrnují družice nesoucí zobrazovací zařízení.

Program LIFE: finanční nástroj, který podporuje provádění environmentální a klimatické politiky EU prostřednictvím spolufinancování projektů v členských státech.

Program rozvoje venkova: soubor národních a regionálních víceletých cílů a opatření schválených Komisí pro provádění politiky rozvoje venkova EU.

Programové období: období, v němž se plánuje a provádí výdajový program EU.

Propad uhlíku: les, oceán nebo jiné přírodní prostředí posuzované z hlediska své schopnosti pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.

Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu: mezinárodní smlouva o předcházení „nebezpečnému“ vlivu lidské činnosti na klimatický systém.

Řízení o nesplnění povinnosti: řízení, kterým Komise podniká kroky proti členskému státu EU, jenž neplní své povinnosti stanovené v právních předpisech EU.

Společná zemědělská politika: jednotná společná zemědělská politika EU sestávající z dotací a různých dalších opatření, které mají zaručit potravinové zabezpečení, zajistit přiměřenou životní úroveň zemědělců v EU, podporovat rozvoj venkova a chránit životní prostředí.

Úmluva Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti: vícestranná smlouva o ochraně biologické rozmanitosti, udržitelném využívání jejích složek a spravedlivém a rovnoměrném rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů.

Víceletý finanční rámec: výdajový plán EU, v němž jsou stanoveny priority (na základě cílů příslušných politik) a stropy, povětšinou na sedm let. Je strukturou, v jejímž rámci se stanovují roční rozpočty EU a jež omezuje výdaje v každé kategorii. Současný VFR se vztahuje na období 2021–2027.

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví: odvětví pro účely inventury skleníkových plynů, které zahrnuje emise a pohlcování skleníkových plynů plynoucích z člověkem přímo vyvolaného využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59368

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, jemuž předsedá člen EÚD Samo Jereb. Audit vedl člen EÚD João Figueiredo a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Paula Betencourtová a tajemník kabinetu Quirino Mealha, vyšší manažer Robert Markus, vedoucí úkolu Maria Eulàlia Reverté i Casasová, zástupkyně vedoucí úkolu Päivi Pikiová a auditoři Grzegorz Grajdura, Alexandru Ilie a Joachim Otto. Jazykovou podporu zajišťoval Thomas Everett a grafickou podporu Marika Meisenzahlová.

Na památku Joãa Figueireda, 1955–2021

Poznámky na konci textu

¹ Eurostat: Agriculture, forestry and fishery statistics, vydání roku 2020.

² State of Europe’s Forests 2020. Forest Europe.

³ State of Europe’s Forests 2020. Forest Europe.

⁴ Zpráva agentury EEA č. 10/2020.

⁵ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“, COM(2013) 659 final.

⁶ Směrnice Rady 92/43/EHS (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7–50).

⁷ Směrnice 2009/147/ES (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7–25).

⁸ Článek 2 a 3 směrnice 92/43/EHS a článek 1 směrnice 2009/147/ES.

⁹ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“, KOM/2011/0244 v konečném znění.

¹⁰ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, COM(2020) 380 final.

¹¹ Mid-term review of the EU biodiversity strategy to 2020.

¹² Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services: An EU ecosystem assessment.

¹³ Na základě údajů Komise z prvních schválených programů rozvoje venkova.

¹⁴ Evropská komise: Evaluation study of the forestry measures under Rural Development. Final report. Alliance Environment EEIG. Září 2017.

¹⁵ Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services: An EU ecosystem assessment. Annex-eu-ecosystem-assessment_final.pdf.

¹⁶ Článek 5 směrnice 2009/147/ES a články 12 a 13 směrnice 92/43/EHS.

¹⁷ Tyto dvě strategie, viz poznámky pod čarou 9 a 10.

¹⁸ Zvláštní zpráva č. 1/2017: „Provádění sítě Natura 2000 s plným využitím jejího potenciálu vyžaduje více úsilí“.

¹⁹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

²⁰ Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o nařízení EU o těžbě dřeva. COM(2016) 74 final.

²¹ Dvouletá zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě za období březen 2017 – únor 2019 o nařízení EU o dřevu. COM(2020) 629 final.

²² Studie Monitoring of Forests through Remote Sensing. Závěrečná zpráva. C. Atzberger a kol., pro Komisi, říjen 2020.

²³ Evropská komise: Rozhodnutí o nesplnění povinnosti. Červenec 2020.

²⁴ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU.

²⁵ EU Climate Action Progress Report. Evropská Komise. Listopad 2020

²⁶ Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80–97).

²⁷ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82–209).

²⁸ JRC Science for Policy Report: Biomass production, supply, uses and flows in the European Union, 2018.

²⁹ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“, COM(2012) 60 final.

³⁰ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím“, COM(2018) 673 final.

³¹ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“, COM(2013) 216 final.

³² Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“, COM(2021) 82 final. 33 Článek 21 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487–548).

³³ Článek 21 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487–548).

³⁴ Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 16.–17. června 1993, Helsinky, Finsko. Resolution H1: General Guidelines for the Sustainable Management of Forests in Europe.

³⁵ Updated Pan-European indicators for sustainable forest management.

³⁶ Článek 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1–17).

³⁷ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), COM(2018) 392 final.

³⁸ Čl. 68 odst. 3 písm. h) návrhu nařízení o strategických plánech SZP.

³⁹ Články 67–69 nařízení (EU) č. 1305/2013.

⁴⁰ Příloha IV prováděcího nařízení Komise (EU) č. 808/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 18–68).

⁴¹ Příloha I stanoviska EÚD č. 7/2018 k návrhům Komise na nařízení týkající se společné zemědělské politiky v období po roce 2020.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-6805-9	1977-5628	doi:10.2865/45	QJ-AB-21-023-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-6785-4	1977-5628	doi:10.2865/082038	QJ-AB-21-023-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Rámeček 1: Skutečnost, že subjekt používá logo, včetně barevného kola, a ikony cílů udržitelného rozvoje, neznamená, že Organizace spojených národů tento subjekt, jeho produkty a služby anebo jeho plánované činnosti schvaluje.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.