Elektronický obchod: zbývá vyřešit řadu nedostatků při výběru DPH a cel

Shrnutí

I

Pojmem elektronické obchodování se označuje prodej nebo nákup zboží či služeb prostřednictvím internetu nebo jiných onlinových komunikačních sítí. Evropská unie podporuje elektronický obchod, umožňující podnikům i spotřebitelům nakupovat a prodávat v zahraničí po internetu tak, jako to činí na svých místních trzích. Podle nejnovějších dostupných statistik jeden z pěti podniků v zemích EU‑28 uskutečnil v průběhu roku 2017 elektronický prodej. Mezi lety 2008 a 2017 se počet podniků, které realizují elektronický prodej, zvýšil o 7 procentních bodů a podíl elektronického prodeje na jejich celkovém obratu stoupl o 5 procentních bodů.

II

Pokud zboží a služby prodávané prostřednictvím elektronického obchodu překračují hranice, členské státy vybírají DPH a clo. Případné nedoplatky mají dopad na rozpočty členských států a EU. Komise provádí kontroly vybraných částek DPH a cel. Odpovídá také za stanovení celních a daňových politik a za strategie a právní předpisy v těchto oblastech. Vyšetřování podvodů, korupce a jiných trestných činů poškozujících finanční zájmy EU má na starosti Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

III

Důvodem k uskutečnění našeho auditu bylo riziko nesrovnalostí při výběru DPH a cel v přeshraničním elektronickém obchodu. Odhady ztrát DPH při přeshraničním poskytování služeb sice nejsou k dispozici, Komise nicméně odhaduje ztráty z dodávek zboží nízké hodnoty ze zemí mimo EU až na 5 miliard EUR ročně.

IV

Kontrolovali jsme systém pro stanovení DPH a cel na přeshraniční dodání zboží prostřednictvím internetu podle právních předpisů týkajících se DPH a cel. Dále jsme zkoumali nový systém výběru DPH u přeshraničních dodávek služeb elektronického obchodu, který vstoupil v platnost za počátku roku 2015. Nakonec jsme přezkoumali návrhy Komise a právní předpisy přijaté Radou v rámci „balíčku právních předpisů v oblasti elektronického obchodování“ z roku 2017.

V

Zjišťovali jsme, zda Evropská komise vypracovala s ohledem na výběr DPH a cel patřičný regulační a kontrolní rámec pro elektronický obchod a zda kontrolní opatření členských států pomáhají zajistit úplný výběr DPH a cel v oblasti elektronického obchodu.

VI

Zjistili jsme, že EU navzdory pozitivnímu vývoji z poslední doby neřeší všechny problémy při výběru správné výše DPH a cel za zboží a služby, s nimiž se obchoduje po internetu.

VII

Zjistili jsme, že:

1. regulační rámec je ve většině ohledů v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy, které prosazuje OECD a Světová celní organizace;
2. nová ustanovení, která vstoupí v platnost v roce 2021, se zaměřují na některé nedostatky stávajícího rámce, ale stále je třeba vyřešit problém podhodnocování zboží;
3. mechanismy správní spolupráce mezi členskými státy EU a třetími zeměmi se plně nevyužívají;
4. kontroly prováděné vnitrostátními daňovými orgány jsou slabé a kontroly Komise jsou nedostatečné;
5. současný systém celního odbavení má nedostatky spojené s rizikem, že EU nebude s to předcházet zneužití ze strany zprostředkovatelů;
6. vymáhání výběru DPH a cel není účinné.

VIII

Předkládáme Komisi a členským státům řadu doporučení, jak posílit využívání dohod o správní spolupráci, zvýšit účinnost kontrol, zlepšit vymáhání částek a zvýšit účinnost regulačního rámce. Komise by zejména měla:

1. sledovat, do jaké míry třetí země reagují na žádosti zaslané členskými státy v souladu s dohodami o vzájemné správní pomoci, které s nimi uzavřely v celní a daňové oblasti, a využívat struktury a rámce vytvořené v návaznosti na tyto dohody k řešení konkrétních problémů vzniklých v souvislosti s prodejem zboží po internetu;
2. provádět inspekce kontrol členských států zaměřených na osvobození zásilek nízké hodnoty;
3. sledovat fungování prodeje zboží na dálku uvnitř EU a režimu jednoho správního místa (MOSS);
4. pomoci členským státům vypracovat metodiku umožňující provádět pravidelné odhady výpadku příjmů z DPH;
5. zkoušet využití technologických systémů pro výběr částek, včetně využití digitálních měn, pro boj proti podvodům s DPH v oblasti elektronického obchodování.

Členské státy by měly:

1. včas poskytovat zpětnou vazbu na upozornění od jiných členských států v síti Eurofisc;
2. zintenzivnit kontrolní činnost zaměřenou na obchodníky v režimu MOSS a prodejce na dálku;
3. pečlivě monitorovat soulad obchodníků s novými prahovými hodnotami 10 000 EUR pro poskytování služeb v rámci EU.

Úvod

01

Elektronický obchod je prodej nebo nákup zboží nebo služeb mezi podniky, domácnostmi, jednotlivci nebo soukromými organizacemi prostřednictvím elektronických transakcí, které se uskutečňují prostřednictvím internetu nebo jiných počítačově podporovaných sítí (on-line komunikace)¹.

02

Elektronický obchod neustále roste. Podle nejnovějších dostupných statistik jeden z pěti podniků v zemích EU‑28 uskutečnil v průběhu roku 2017 elektronický prodej. Mezi lety 2008 a 2017 se počet podniků, které realizují elektronický prodej, zvýšil o 7 procentních bodů a podíl elektronického prodeje na jejich celkovém obratu stoupl o 5 procentních bodů².

03

Za výběr DPH a cel z přeshraničních transakcí elektronického obchodu odpovídají členské státy. Případné nedoplatky při výběru DPH a cel mají dopad na rozpočty členských států a EU.

04

Na strategické a legislativní úrovni je za celní a daňovou politiku, včetně elektronického obchodu, odpovědné Generální ředitelství pro daně a celní unii (GŘ TAXUD). Do jeho působnosti spadá rozvíjení a řízení celní unie a vypracování daňové politiky v celé EU. Připravuje legislativní a strategické iniciativy a koordinuje spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy.

05

GŘ TAXUD rovněž předsedá skupině pro celní politiku, která podporuje provádění celní unie a skládá se z generálních ředitelů 28 vnitrostátních celních orgánů.

06

Generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) naopak odpovídá za provádění kontrol v souvislosti s „vlastními zdroji“, což je druh příjmů plynoucích do rozpočtu EU od členských států a mezi něž patří zdroj odvozený od DPH a cla na dovoz ze zemí mimo EU.

07

Vyšetřování podvodů, korupce a jiných trestných činů poškozujících finanční zájmy EU má na starosti Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Výběr DPH a cel v oblasti elektronického obchodu: současné mechanismy EU

08

Obecně jsou celní předpisy EU stanoveny v celním kodexu³ (UCC) a DPH je upravena směrnicí o DPH⁴. Mechanismy výběru splatné DPH v oblasti elektronického obchodu se liší v závislosti na tom, zda jde o zboží, nebo služby.

Dodávky zboží

09

Pro obchodníky registrované v EU, kteří dodávají zboží z jednoho členského státu spotřebiteli v jiném členském státě, platí „systém prodeje na dálku“. To znamená, že do určité prahové hodnoty prodejů (obvykle 35 000 EUR, ale v některých členských státech 100 000 EUR) obchodník použije sazbu DPH členského státu, v němž je registrován⁵. Při prodeji položek přesahujících tuto hodnotu se obchodník musí zaregistrovat jako plátce DPH v členském státě určení a uplatnit sazbu DPH tohoto státu (čímž mu vznikají všechny povinnosti spojené s vykazováním informací a dodržováním právních předpisů).

10

V případě obchodníků ze třetích zemí prodávajících zboží spotřebitelům v EU je zboží dovezeno do EU, kde je celně odbaveno. Zboží v hodnotě 150 EUR nebo méně (zásilky nízké hodnoty) je od cla osvobozeno, takže při dovozu tohoto zboží se dovozní clo neplatí⁶. Dále existuje osvobození od DPH u dovozu zboží nepatrné hodnoty nepřesahující 22 EUR (nebo 10 EUR v některých členských státech)⁷.

Poskytování služeb

11

Na služby elektronického obchodování⁸, které poskytují podniky soukromým spotřebitelům (dodávky „B2C“ (business to consumer)), se vztahuje „zásada místa určení“, tzn. že tyto služby podléhají DPH v sazbě platné ve státě, kde je spotřebitel usazen. Zásada místa určení se na tento typ dodávek služeb elektronického obchodu ze třetích zemí spotřebitelům v EU uplatňuje od roku 2003. Od začátku roku 2015 platí stejná zásada pro všechny služby elektronického obchodu poskytované dodavatelem z EU spotřebiteli v jiném členském státě. V minulosti se na takové služby vztahovala sazba DPH státu, v němž má dodavatel své sídlo.

12

Od počátku roku 2015 zavedl normotvůrce EU zvláštní režim jednoho správního místa (MOSS – Mini One Stop Shop) pro zdanění telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb. V rámci režimu MOSS hospodářské subjekty poskytující služby elektronického obchodu soukromým spotřebitelům účtují DPH v sazbách uplatňovaných v členských státech, v nichž jsou spotřebitelé usazeni (dále jen „členský stát spotřeby“). Jako plátci DPH se však mohou zaregistrovat ve kterémkoliv členském státě své volby⁹ („členský stát identifikace“, MSIDE – Member State of identification), přičemž v tomto státě předloží standardizované daňové přiznání, ve kterém uvedou všechny služby, které poskytly v jednotlivých členských státech spotřeby, a zaplatí z nich příslušnou částku DPH. Členský stát identifikace následně převede dlužnou DPH každému členskému státu spotřeby. Režim MOSS se týká jak obchodníků registrovaných v EU, tak ve třetích zemích¹⁰.

13

Obrázek 1 znázorňuje, jak se v různých členských státech spotřeby zdaňují dodávky B2C služeb elektronického obchodu poskytovaných obchodníky registrovanými v režimu MOSS.

Rizika současných mechanismů výběru DPH a cel při elektronickém obchodování

14

Odhady ztrát v EU na DPH při přeshraničním poskytování služeb nejsou k dispozici, nicméně Komise odhaduje ztráty z dodávek zboží nízké hodnoty ze zemí mimo EU až na 5 miliard EUR ročně. Další odhady jsou uvedeny v bodech 101 až 107.

15

Zatímco zavedením jednotného trhu byly zrušeny hraniční kontroly obchodu uvnitř EU, veškeré zboží vstupující do členských států ze zemí mimo EU je podrobeno celním kontrolám. Zvláštní riziko představují služby poskytované digitálně ze zemí mimo EU: tyto služby fyzicky nepřekračují žádné hranice, nepodléhají tedy stejným kontrolám jako zboží vstupující na území EU. Obchodování se službami uvnitř EU podléhá DPH a členské státy si musí být existence takových transakcí vědomy, aby je mohly správně zdanit.

Spoléhání se dobrovolnou spolupráci obchodníků

16

Jedním z obecných rizik v souvislosti se zbožím a službami dodávanými obchodníky z EU i mimo EU je, že stávající mechanismus v podstatě spoléhá na ochotu obchodníků zaregistrovat a zaplatit splatnou DPH. Členské státy nemají donucovací pravomoci mimo svou jurisdikci, zejména ve vztahu k obchodníkům ze třetích zemí. Je pro ně proto obtížné zajistit úplnost výběru DPH v členském státě konečné spotřeby zboží a služeb.

Rizika v právním rámci a ujednání o spolupráci

17

Existuje riziko, že daňové a celní orgány v členském státě spotřeby nebudou uplatňovat ujednání o správní spolupráci k tomu, aby si vyžádaly informace od země nebo zemí, kde je dodavatel registrován nebo identifikován. Bez takové výměny informací je však pro daňové a celní orgány členského státu spotřeby obtížné zjistit nezdaněné operace. Na operace B2C se navíc nevztahuje systém výměny informací o DPH, což je elektronická síť pro přenos informací o platných identifikačních číslech pro účely DPH společností registrovaných v členských státech a o dodávkách uvnitř EU osvobozených od daně.

18

Další riziko je spojeno s tím, že daňové orgány země registrace (nebo členského státu identifikace) mají jen malou motivaci provádět náležitou kontrolu dodavatelů, protože případná zjištěná DPH náleží členskému státu spotřeby.

Riziko nesouladu s předpisy

19

Spoléhání se na spolupráci obchodníků způsobuje, že systém je náchylný k různým formám porušování přepisů. V případě prodeje na dálku je jedním z rizik, že se dodavatelé, jejichž prodej přesahuje příslušnou prahovou hodnotu, nezaregistrují v členském státě určení. Dalším rizikem plynoucím z toho, že díky rozdílům v sazbách DPH mezi členskými státy jsou podvody u prodeje na dálku potenciálně výhodnější, jsou dodavatelé, kteří budou pro účely DPH vykazovat nižší objem prodeje s cílem zůstat pod prahovou hodnotou a vyhnout se vyšší DPH platné v členském státě určení. To by umožnilo dodavatelům se sídlem v členských státech s nižšími sazbami DPH prodávat neférově za nižší ceny než dodavatelé z členských států s vyšší DPH a vedlo by to ke ztrátě příjmů pro vnitrostátní rozpočty.

20

Jelikož je prosazování registrace v režimu MOSS obtížné, hrozí, že se dodavatelé ze zemí mimo EU neregistrují pro účely DPH v žádném členském státě, aby nemuseli účtovat a platit DPH u služeb, které poskytují. I v případě, že se registrují v členském státě identifikace, stále existuje riziko, že přiznají DPH v menší výši nebo ji nepřiznají vůbec. Tím se snižují vnitrostátní rozpočtové příjmy a umožňuje dodavatelům ze zemí mimo EU prodávat za nižší ceny než dodavatelé registrovaní v EU.

21

Osvobození od DPH a cel u zásilek nízké hodnoty může podporovat další typ porušení předpisů, a to systematické podhodnocování zboží na dovozních prohlášeních s cílem vyhnout se platbě.

22

„Balíček právních předpisů v oblasti elektronického obchodování“, který Evropská komise navrhla 1. prosince 2016 a Rada přijala na konci roku 2017, má tyto záležitosti vyřešit. Byl vypracován v rámci strategie pro jednotný digitální trh EU. První reformy týkající se DPH vstoupily v platnost 1. ledna 2019. Ostatní opatření vstoupí v platnost v roce 2021.

Rozsah a koncepce auditu

23

Při auditu se posuzovalo, zda Komise a členské státy účinně řeší problémy, s nimiž se potýkají členské státy při výběru správné částky DPH a cla na zboží a služby prodávané přes internet. Zejména jsme prověřovali, zda:

1. Komise zavedla řádný regulační a kontrolní rámec pro elektronický obchod s ohledem na výběr DPH a cel;
2. kontrolní opatření členských států pomáhají zaručit úplný výběr DPH a cel v oblasti elektronického obchodu.

24

Navštívili jsme daňové a celní orgány pěti členských států: Německa, Irska, Nizozemska, Rakouska a Švédska. Vybrali jsme je podle následujících kritérií rizik: i) odhadovaná výše ušlé DPH související s výjimkami podle právních předpisů pro zásilky nízké hodnoty¹¹; ii) počet registrovaných obchodníků v režimu MOSS v jednotlivých členských státech¹² a iii) objem elektronických prodejů obchodníků registrovaných v jednom členském státě spotřebitelům v jiném členském státě¹³.

25

Tento audit jsme provedli, protože výběr DPH a cla v oblasti přeshraničního elektronického obchodování je náchylný k nesrovnalostem. Dodavatelé ze zemí mimo EU mohou elektronický obchod zneužít, a znevýhodnit tak obchodníky z členských států EU. Takové nesrovnalosti mají přímý dopad na rozpočty členských států a EU, protože snižují objem cel vybraných členskými státy. Nepřímo také ovlivňují jejich příspěvky odvozené od DPH. Narušují také rovné podmínky na vnitřním trhu.

26

S ohledem na tato rizika jsme provedli audit zvláštního režimu jednoho správního místa, který vstoupil v platnost na začátku roku 2015. Kontrolovali jsme také uvalení DPH a cel na přeshraniční dodání zboží podle právních předpisů týkajících se DPH a cel. Na závěr jsme přezkoumali nové návrhy Komise a právní předpisy přijaté členskými státy na základě „balíčku právních předpisů v oblasti elektronického obchodování“ dne 5. prosince 2017.

27

Náš audit zahrnoval období od začátku roku 2015 do konce roku 2018. Zabývali jsme se také pravděpodobným dopadem změn právních předpisů balíčku právních předpisů týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování, který vstoupí v platnost po skončení našeho auditu.

28

Audit jsme prováděli ve dvou fázích:

1. první fáze:
• předběžné práce v Komisi, návštěvy a rozhovory s akademickou obcí, předsedou pracovní oblasti sítě Eurofisc specializované na elektronický obchod a Světovou celní organizací, s hlavní skupinou 2 pracovní skupiny nejvyšších kontrolních institucí EU zabývající se DPH s cílem shromáždit informace a údaje pro auditní práci v terénu v členských státech a ke srovnání právních předpisů EU s mezinárodními osvědčenými postupy;
• průzkum: hlavní skupina 2 označila elektronický obchod za náchylný k podvodům v oblasti DPH. Aby získala ucelený přehled o situaci v EU, rozhodla se provést průzkum všech daňových orgánů EU. Jako účastník hlavní skupiny 2 jsme jim tento průzkum zaslali v listopadu 2016. Referenčním rokem pro účely průzkumu byl rok 2015. Průzkum se zaměřil jak na systémy MOSS členských států EU i zemí mimo EU pro prodej zboží na dálku v rámci EU i mimo ni. Zúčastnilo se ho 20 členských států.
2. druhá fáze, auditní práce v terénu:
• v Komisi: Posuzovali jsme zvláštní regulační a kontrolní rámec, který Komise vytvořila s cílem zajistit soulad s mezinárodními osvědčenými postupy v oblasti DPH a výběru cel a také předchozími doporučeními Účetního dvora, která souvisejí s elektronickým obchodem. Dále jsme přezkoumali legislativní návrhy, které Komise předložila v rámci „balíčku právních předpisů v oblasti elektronického obchodování“;
• ve vybraných členských státech jsme posuzovali, zda: i) daňové a celní orgány používají ujednání o správní spolupráci, aby zajistily předání příslušných informací týkajících se DPH a cel, ii) jsou kontroly, které provádějí, účinné a iii) účinně vymáhají DPH a cla. Při analýze jsme vycházeli z odpovědí členských států na průzkum o elektronickém obchodování, z rozhovorů s odborníky z daňových a celních orgánů členských států a z několika vzorků operací v rámci elektronického obchodu.

29

Další podrobnosti o auditním přístupu v Komisi a v členských uvádí příloha I a příloha II.

Připomínky

30

Elektronické obchodování obnáší dodávky zboží a služeb ze vzdálených míst a členské státy by měly skutečnost, že v zemích, kde sídlí dodavatel, nemají jurisdikci, kompenzovat výměnou informací o těchto dodávkách. Dále by měly na základě všech dostupných informací provádět účinné kontroly a vymáhat DPH a cla tak, aby se zajistilo, že budou odvedeny v plné výši.

31

Komise by měla kontrolovat celní a daňové orgány členských států a provádět vyšetřování na ochranu finančních zájmů EU. Měla by také vypracovat patřičný legislativní rámec a systém kontrol, aby členské státy mohly naplnit výše uvedené potřeby a zároveň postupovaly v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy v oblasti elektronického obchodování.

Mechanismy správní spolupráce se plně nevyužívají

Členské státy nevyužívají mechanismy vzájemné správní pomoci k výměně informací se zeměmi mimo EU

32

K zajištění souladu s celními a daňovými právními předpisy a výběru příjmů v jejich úplnosti je nutné, aby si celní a daňové orgány vyměňovaly informace o mezinárodním obchodu s ostatními zeměmi. Tato správní spolupráce se označuje jako vzájemná správní pomoc. V souladu s článkem 218 SFEU podléhají všechny mezinárodní dohody, které EU uzavírá, předchozímu schválení Rady.

Vzájemná správní pomoc v daňových záležitostech

33

V jedné ze svých dřívějších zvláštních zpráv jsme předložili členským státům následující doporučení¹⁴: „Pro posílení spolupráce s nečlenskými zeměmi EU a vymáhání DPH u služeb a nehmotného zboží dodávaných z těchto zemí v rámci elektronického obchodování B2C by členské státy měly:

1. zmocnit Komisi k vyjednání a podpisu mechanismů vzájemné spolupráce se zeměmi, kde má většina poskytovatelů služeb elektronického obchodu sídlo;
2. jménem členských států, které jsou členy OECD, podepsat a zavést Úmluvu OECD o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, aby bylo možné vyměňovat si informace o poskytovatelích služeb elektronického obchodu se třetími zeměmi.“

34

Při tomto auditu jsme zjišťovali, nakolik bylo výše uvedené doporučení splněno. Zjistili jsme, že EU zatím uzavřela pouze jednu mezinárodní dohodu o spolupráci v oblasti DPH, kterou je Dohoda mezi Evropskou unií a Norským královstvím o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty¹⁵. Tato dohoda vstoupila v platnost 1. září 2018.

35

Všechny členské státy EU již podepsaly Úmluvu OECD o vzájemné správní pomoci v daňové oblasti. Avšak žádný z 20 států, které se zúčastnily našeho průzkumu, ji v oblasti elektronického obchodování neuplatnil. Ani pět členských států, které jsme v souvislosti s tímto auditem navštívili v roce 2018, tuto úmluvu pro daňové účely v rámci elektronického obchodování nevyužilo.

Vzájemná správní pomoc v celních záležitostech

36

Pokud jde o celní záležitosti, EU nemá žádnou dohodu o spolupráci a vzájemné správní pomoci s třetími zeměmi, na jejímž základě by probíhala zvláštní správní spolupráce v oblasti elektronického obchodování. To členským státům nebrání využívat dohody o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, které se výslovně nevztahují k elektronickému obchodování, ale obecně se zabývají předcházením, odhalováním a potíráním případů porušování celních předpisů.

37

Navštívených pět členských států nám však nepředložilo žádné příklady či doklady o tom, že by v souvislosti s elektronickým obchodováním se třetími zeměmi využily žádosti o vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech. Zdráhají se vyměňovat si informace v oblasti elektronického obchodování s Čínou z důvodu nízké pravděpodobnosti, že dostanou odpověď¹⁶. Bez těchto výměn se však celní orgány členského státu spotřeby nedozví o nezdaněných operacích.

Mechanismy správní spolupráce uvnitř EU se plně nevyužívají

38

Členské státy závisí při výběru DPH na svém území na informacích, které o obchodu uvnitř EU dostávají od ostatních členských států. Informace si zasílají pomocí mechanismů správní spolupráce vymezených právními předpisy EU¹⁷. Tyto právní předpisy stanoví následující nástroje správní spolupráce relevantní pro elektronické obchodování:

1. režim MOSS, který ukládá informace o registrovaných obchodnících a jimi vykázaných dodávkách služeb do členského státu spotřeby;
2. výměny informací na žádost a výměny informací bez předchozí žádosti prostřednictvím standardizovaných elektronických formulářů;
3. kontroly prováděné současně ve dvou nebo více členských státech (mnohostranné kontroly) a přítomnost daňových úředníků v jiných členských státech umožňující získat přístup k dokumentaci v těchto státech nebo se podílet na probíhajících šetřeních;
4. decentralizovaná síť s názvem Eurofisc pro rychlou výměnu, zpracování a analýzu cílených informací o přeshraničních podvodech mezi členskými státy. Jejím cílem je podpořit a usnadnit mnohostrannou spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH. Tato síť funguje jako rámec spolupráce bez právní subjektivity.

Jedno správní místo

39

Režim jednoho správního místa (Mini One Stop Shop – MOSS) je opatření, jehož smyslem je usnadnit obchod pro subjekty, které poskytují služby elektronického obchodu v rámci EU a do EU. Registrace v tomto systému je tedy dobrovolná. Obchodníci v EU se mohou zaregistrovat do unijního režimu MOSS v členském státě, v němž mají sídlo své podnikatelské činnosti nebo stálou provozovnu¹⁸. Obchodníci ze zemí mimo EU se mohou zaregistrovat do mimounijního režimu v kterémkoli členském státě dle vlastní volby. Pokud se obchodník v režimu MOSS neregistruje, měl by se registrovat pro účely DPH v každém členském státě, kde je usazen spotřebitel služeb.

IT architektura režimu MOSS je spolehlivá

40

Pokud daňové orgány členských států narazí na problémy v souvislosti s provozem režimu MOSS v jiných členských státech, mohou požádat o pomoc call centrum provozované útvarem pro řízení IT služeb (ITSM – IT service management) GŘ TAXUD. Každému nahlášenému problému je přiřazeno evidenční číslo s kódem v databázi Synergia. Útvar ITSM vytvořil v režimu elektronickou nástěnku MOSS jako monitorovací nástroj operací MOSS na úrovni EU.

41

Když členský stát zašle chybnou zprávu, dostane od příjemce upozornění na technickou chybu (TEM – technical error message). Upozornění na technickou chybu může upozorňovat buď na neplatnost nebo špatný formát zprávy nebo na to, že určité přiznání k DPH nebo identifikační číslo jsou neznámé.

42

Při testování architektury IT režimu MOSS jsme:

1. analyzovali odpovědi členských států na náš průzkum;
2. hovořili s odborníky na informační technologie režimu MOSS v daňových orgánech členských států,
3. přezkoumali všech 29 nahlášených případů, které byly zveřejněny v přehledu MOSS ze dne 20. 11. 2017, v nichž navštívený členský stát figuroval jako stát, v němž došlo k nesouladu nebo jako poškozený stát;
4. přezkoumali vzorek 10 zaslaných TEM a dalších 10 TEM obdržených v jednotlivých navštívených členských státech.

43

Devatenáct členských států v průzkumu uvedlo, že infrastruktura IT poskytnutá Evropskou komisí je pro chod režimu MOSS dostatečně spolehlivá, a 16 států uvedlo, že podpora Komise během přípravné fáze byla dostačující. Daňové orgány navštívených pěti členských států během auditu s těmito prohlášeními souhlasily. Čtyři členské státy však měly za to, že pokyny byly nedostatečné. Jeden z nich poukázal na rozdíly ve výkladu pojmu „funkční a technické specifikace“, což během naší návštěvy potvrdil i jiný členský stát.

44

Nizozemské daňové orgány se domnívají, že režim MOSS má příliš mnoho účastníků a technických specifikací, což brání iniciativně řešit případy výjimek a reagovat na upozornění z členských států nebo od obchodníků. Podle rakouských daňových orgánů systém funguje od roku 2017 lépe a spolupráce mezi útvary IT a členskými státy probíhá hladce. Členské státy však podle jejich názoru nebudou do roku 2021 připraveny na spuštění nového jednotného správního místa.

Režim MOSS ukládá informace o registrovaných obchodnících a jimi vykázaných dodávkách služeb do členského státu spotřeby

45

Právní předpisy EU o správní spolupráci požadují uchovávat a vyměňovat si informace o zahájení, změně a ukončení činnosti každého obchodníka registrovaného v režimu MOSS a o dodávkách služeb z členského státu identifikace do členského státu spotřeby, které uvedl v přiznání k DPH¹⁹.

46

Abychom ověřili, jak členské státy zajišťují, aby členský stát spotřeby včas obdržel správné informace v režimu MOSS: i) prověřovali jsme odpovědi členských států na náš dotazník; ii) provedli jsme pohovory s odborníky na režim MOSS v navštívených členských státech a iii) zkontrolovali jsme pět vzorků operací uskutečněných v rámci režimu MOSS.

47

Třináct členských států v dotazníku uvedlo, že obchodníci nemají problém stanovit správnou sazbu, pět států zaznamenalo v tomto směru jisté problémy a dva členské státy na tuto otázku neodpověděly. Z navštívených členských států Nizozemsko jako členský stát identifikace zasílá obchodníkovi v případě, že přiznaná DPH není vypočtena správně, chybová hlášení. Ve Švédsku jsou na přiznání k DPH uvedeny sazby DPH ve všech členských státech a provádí se kontroly souladu mezi vykázanými částkami a uplatněnými sazbami DPH.

48

V Rakousku pokud obchodník uplatní nesprávnou sazbu nebo odvede DPH v nesprávné výši, dostane z rakouského režimu MOSS upozornění – přesto však může přiznání zaslat s nesprávnou sazbou či částkou. Systém platbu na základě chybné sazby neblokuje, ale pouze zašle upomínku požadující opravu. Rakousko se domnívá, že systém by neměl obchodníkům umožňovat zadání chybné sazby DPH.

49

Pro určení místa, kde se nachází spotřebitel služeb, stanoví právní předpisy EU několik předpokladů. Pokud se tyto předpoklady na příslušný případ nevztahují, je dodavatel povinen uchovávat dva důkazy²⁰, které si neprotiřečí, např. fakturační adresy či adresy internetového protokolu (IP), bankovní údaje pro doložení místa, kde se nachází spotřebitel.

50

Z průzkumu vyplynulo, že ve třinácti členských státech není s určením místa, kde se nachází spotřebitel, žádný problém a ani obchodníci registrovaní v režimu MOSS těchto států takové problémy nehlásili. Na určité problémy narazily tři členské státy. Jeden členský stát uvedl, že v současné době používá pouze jediný důkaz pro určení tohoto místa. Jiný členský stát nahlásil značné problémy a zbývající dva na tuto otázku neodpověděly.

51

Z navštívených pěti členských států pouze Rakousko uvedlo, že ne vždy je možné ověřit, zda je místo, kde se spotřebitel nachází, skutečné či správné a že se lze opírat pouze o IP adresu.

52

V každém navštíveném členském státě jsme u unijních i neunijních režimů kontrolovali vzorek 10 registrací v režimu MOSS, daňových přiznání, oprav daňových přiznání, zrušení registrace a vyloučení. Výsledky zjištěné v tomto vzorku uvádí příloha III.

Mezi členskými státy neprobíhá dostatečná výměna informací

53

Právní předpisy EU upravují dva typy výměny informací při správní spolupráci: výměnu informací na žádost a výměnu informací bez předchozí žádosti. Výměna informací bez předchozí žádosti může být automatická, např. automatické výměny informací v režimu MOSS, popsané v předchozí části, nebo spontánní²¹.

54

Tabulka 1 uvádí výměny informací v rámci správní spolupráce v oblasti elektronického obchodování, které jsme zjistili v navštívených členských státech za období od roku 2015 do data, k němuž byly k dispozici poslední údaje.

55

Podle našich zjištění existovalo riziko, že tyto údaje jsou neúplné, protože:

1. elektronické formuláře používané pro spontánní výměny informací nemají pole, kde lze zaškrtnout a kategorizovat předávanou informaci jako informaci týkající se prodeje na dálku;
2. členské státy nevedou oddělenou evidenci elektronických formulářů souvisejících s elektronickým obchodováním;
3. správní spolupráce ústředních kontrolních orgánů členských států nemají samostatný koordinační útvar pro režim MOSS anebo prodej na dálku.

56

Tabulka 2 ukazuje výměny informací v rámci správní spolupráce v navštívených členských státech v roce 2016 bez ohledu na to, zda souvisejí s elektronickým obchodem či nikoliv.

57

Z tabulek vyplývá, že výměny informací na žádost nebo spontánní výměny informací v oblasti elektronického obchodování jsou stále omezené.

58

Vyžádaná informace by měla být zaslána nejpozději do tří měsíců od obdržení žádosti s výjimkou případů, kdy dožádaný orgán již touto informací disponuje. V takovém případě se lhůta zkracuje na jeden měsíc²².

59

Zkontrolovali jsme výměny informací uvedené v tabulce 1, abychom ověřili účinnost těchto výměn. Pokud soubor výměn informací (na žádost či spontánních), které byly zaslány či obdrženy, obsahoval více než 10 položek, ke kontrole jsme namátkou vybrali 10 položek. V ostatních případech jsme kontrolovali celý soubor. Zjistili jsme, že:

1. ve vzorku 56 zkontrolovaných položek došlo ve 25 případech ke zpoždění při výměně informací na žádost. V 16 z těchto 25 případů členské státy neinformovaly své protějšky o tom, že lhůtu pro zaslání odpovědi podle článku 12 nařízení č. 904/2010 nebudou schopny dodržet;
2. členské státy častěji uplatňují výměny informací na žádost nebo spontánní výměny, pokud se jedná o prodej zboží na dálku uvnitř EU než o dodávky služeb.

Mnohostranné kontroly nejsou účinné

60

Dva nebo více členských států se mohou dohodnout, že uskuteční koordinované kontroly daňové povinnosti jednoho nebo více spolu souvisejících obchodníků, pokud považují takové kontroly za účinnější než kontroly provedené pouze jedním členským státem²³.

61

Komise uvedla, že od roku 2014 proběhlo 284 mnohostranných kontrol, z čehož šest lze označit za kontroly konkrétněji související s elektronickým obchodováním a zaměřené na DPH a přímé daně.

62

Během auditních návštěv v členských státech jsme tyto mnohostranné kontroly prověřili a zjišťovali jsme jejich účinnost z hlediska doměření DPH. Zjistili jsme, že tři kontroly stále probíhají a jedna byla velmi úspěšná, pokud jde o dodatečnou výměru DPH. Ve dvou případech se však členský stát identifikace odmítl mnohostranných kontrol zúčastnit. Jeden z navštívených členských států uvedl, že bez účasti členského státu identifikace je téměř nemožné určit správný daňový základ.

63

Stejně tak v navštívených členských státech nikdy neproběhly společné audity v rámci Úmluvy OECD o vzájemné správní pomoci v daňové oblasti²⁴.

64

Dne 2. října 2018 Rada přijala změnu²⁵ nařízení č. 904/2010, na základě které²⁶ mohou daňové orgány členských států provádět společné audity. Pokud alespoň dva členské státy předloží členskému státu identifikace společnou odůvodněnou žádost obsahující údaje nebo důkazy o riziku úniku DPH, dožádaný orgán nemůže (s určitými výjimkami) podle nových ustanovení účast při auditu odmítnout.

Členské státy nepovažují výměny informací prostřednictvím sítě Eurofisc za užitečné

65

Eurofisc je decentralizovaná síť úředníků daňových a celních správ členských států pro rychlou výměnu a společné zpracování a analýzu cílených informací o možných podvodných společnostech a transakcích.

66

Na plenárním zasedání sítě Eurofisc v dubnu 2016 bylo schváleno vytvoření nové pracovní oblasti 5. V současné době má tato pracovní oblast 24 účastníků a tři pozorovatele.

67

Jedním z hlavních cílů pracovní oblasti 5 pro rok 2017 bylo začít s výměnou operačních údajů. Členské státy se dohodly na zpětné vazbě ve dvou krocích. První zpětnou vazbu je třeba zaslat, pokud možno, do jednoho měsíce. Druhá zpětná vazba by se měla poskytnout po ukončení šetření, aby tak odesílatel informace viděl, že podaná informace byla užitečná.

68

Zjistili jsme, že když byl systém v prosinci 2017 uveden do provozu, čtyři členské státy se podělily se svými protějšky o seznam 480 upozornění na podvod. Zpětnou vazbu však poskytly pouze ve vztahu k jednomu z těchto 480 případů. Členské státy mají za to, že upozornění předávaná prostřednictvím pracovní oblasti 5 sítě Eurofisc v této databázi rizik buď nejsou dobře zacílena, jsou neužitečná, nebo neúspěšná.

69

Členské státy rovněž sdílí informace a vydávají varovná upozornění o trendech souvisejících s podvody a konkrétních podvodných mechanismech. Zjistili jsme, že informace tohoto druhu si předaly třikrát, přičemž jedna z těchto výměn byla velmi užitečná pro daňové orgány členského státu, který ji obdržel a který také následně zaslal do měsíce zpětnou vazbu.

Nedostatek účinných kontrol přeshraničního elektronického obchodu

70

Za zavedení kontrolního systému pro zajištění registrace obchodníků z EU a zemí mimo EU v režimu MOSS primárně odpovídají členské státy. Každý členský stát je navíc odpovědný za zavedení svého vlastního rámce pro řízení rizik v oblasti kontrol prodeje na dálku. Vzhledem k tomu, že EU jako taková žádný společný rámec nemá, mohou různé přístupy v jednotlivých členských státech vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Kontrolní činnost daňových orgánů v souvislosti s režimem MOSS je slabá

71

Zjistili jsme, že daňové orgány ne vždy dokumentovaly kontroly registrací obchodníků. V případě obchodníků EU byly kontroly důkladnější než u obchodníků ze třetích zemí. Téměř v 80 % prověřovaných případů jsme zjistili nedostatky v kontrole registrací v mimounijním režimu a při zkoumání vzorků zrušených registrací a vyloučení z režimu jsme našli dva případy dvojí registrace v mimounijním režimu. Obchodníci z EU tak nemají rovné podmínky.

72

V průzkumu jsme se členských států ptali, zda z pozice členského státu identifikace provedly kontroly obchodníků registrovaných v režimu MOSS v roce 2015. Pouze sedm států odpovědělo, že takové kontroly provedlo, a jeden z nich uvedl, že tak učinil při registraci. Ostatní členské státy odpověděly, že tyto kontroly neprovedly (devět) nebo o nich neměly statistické údaje (čtyři).

73

Pokud jde o kontroly z pozice členského státu spotřeby, osm států uvedlo, že je provedlo, devět neprovedlo žádné kontroly a ve třech spíše chyběly relevantní statistické údaje.

74

Obrázek 2 znázorňuje počet provedených auditů unijního a mimounijního režimu MOSS v členských státech od roku 2015 do data, k němuž byly k dispozici poslední dostupné údaje.

75

Kontrolovali jsme audity v rámci režimu MOSS uvedené na obrázku 2. Zjistili jsme, že:

1. standardní kontrolní soubor pro MOSS (SAF-MOSS) používá pro získání údajů od obchodníků registrovaných v systému pouze Nizozemsko;
2. pouze ve třech z prověřovaných případů skutečně došlo na základě auditu k výběru doměřené DPH;
3. Komise poskytla doporučení²⁷ ohledně toho, jak koordinovat audity v rámci režimu MOSS, a členské státy schválily pokyny vypracované skupinou projektu Fiscalis č. 86 k auditu a kontrole režimu MOSS. Nejsou však právně závazné a členské státy mohou postupovat i jinak.

76

Zjistili jsme, že kontrolní činnost zaměřená na unijní režim MOSS je velmi omezená a v případě mimounijního režimu je téměř nulová. Z hlediska výběru DPH jsou tyto kontroly neúčinné. Nizozemské daňové orgány navíc prohlásily, že z pozice členského státu spotřeby mají obrovské zpoždění s audity zaměřenými na opravy přiznání k DPH.

Daňové orgány neprovádějí účinné audity prodeje zboží na dálku uvnitř EU

77

Většina členských států používá pro identifikaci obchodníků, kteří by měli být registrováni v jejich jurisdikci, protože překročili příslušnou prahovou hodnotu (viz bod 09), nástroje na získávání dat z internetových stránek (webscraping) nebo informace třetích stran. Nevyužívají však tyto informace k tomu, aby identifikovaly obchodníky, kteří se měli registrovat v jiném členském státě.

78

Dva navštívené členské státy také uvedly, že kontrolovat dodavatele z jiných členských států, kteří se měli registrovat v těchto členských státech, protože překročili prahovou hodnotu pro prodej na dálku, je obtížné.

79

Například dodavatelé z jiných členských států a trhů si mohou zajistit, aby soukromí zákazníci byli povinni uzavřít smlouvu se zprostředkovatelskou dodavatelskou společností v členském státě dodavatele, která uskuteční dodávku zboží do členského státu spotřeby. Dodavatel pak uměle zachází s touto dodávkou jako s dodávkou ve prospěch domácího zprostředkovatele, nikoliv jako s prodejem na dálku do členského státu spotřeby, čímž se vyhne povinnosti registrovat se v členském státě spotřeby.

80

Celkem 53 z 62 námi kontrolovaných vzorků výměn informací o prodeji na dálku, učiněných buď na základě žádosti, nebo bez předchozí žádosti, proběhlo v kontextu auditu. Zaznamenali jsme 13 případů dobrých výsledků, pokud jde o výběr DPH.

Celní orgány EU nemohou zabránit tomu, aby se u zboží dováženého ze zemí mimo EU zneužíval systém osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH

81

Dodávky zboží zakoupeného v zemích mimo EU zákazníkům (B2C), jehož hodnota nepřesahuje 22 EU, jsou jako zásilky nízké hodnoty osvobozeny od DPH²⁸. Dále pokud vlastní hodnota²⁹ zboží nepřekračuje 150 EUR, toto zboží je osvobozeno od cla. Dar zaslaný soukromou osobou jiné soukromé osobě (P2P) je osvobozen od cla a DPH, pokud jeho hodnota nepřesahuje 45 EUR (viz tabulka 3).

82

Osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH může být zneužito následujícím způsobem: i) podhodnocením zboží pod prahovou hodnotu platnou pro osvobození od DPH a/nebo cel, ii) rozdělením zásilek tak, aby hodnota zboží byla pod prahovou hodnotou, iii) dovozem komerčních zásilek deklarovaných jako dary nebo dovozem zboží, které není způsobilé pro tyto úlevy.

83

Dovoz zboží se může uskutečnit až poté, co je spotřebitel zakoupil na internetu. V takovém případě je dováženo prostřednictvím poštovní nebo kurýrní služby. Za zajištění souladu s pravidly pro osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH ze strany obchodníků jsou odpovědné celní orgány. Mají také povinnost zavést vlastní rámec řízení rizik pro kontroly dovozu tohoto zboží.

Nedostatky v elektronických systémech členských států pro celní odbavení

84

Abychom ověřili, zda jsou elektronické systémy celního odbavení schopny zabránit zneužití možnosti osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH, provedli jsme testy v modelovém prostředí elektronického systému celního odbavení ve čtyřech navštívených členských státech. Dále jsme v každém z pěti navštívených členských států vybrali zacílený vzorek 15 dovozů uskutečněných prostřednictvím poštovních služeb a 15 dovozů uskutečněných prostřednictvím kurýrních služeb.

85

Všechny elektronické systémy celního odbavení v navštívených členských státech akceptovaly prohlášení vztahující se ke zboží, které nebylo pro možnost osvobození zásilky nízké hodnoty způsobilé. S výjimkou Rakouska elektronické systémy celního odbavení ostatních čtyř navštívených členských států akceptovaly dovozní prohlášení, v nichž bylo uplatněno osvobození zásilky B2C od cla, přestože deklarovaná vlastní hodnota zboží přesahovala 150 EUR³⁰ nebo se jednalo o dary s hodnotou nad 45 EUR³¹. V Rakousku elektronický celní systém akceptoval dovozní prohlášení s žádostí o osvobození zásilek B2C od cla i v případech, kdy deklarovaným zbožím byl alkoholický výrobek³².

86

Výsledky ze vzorku jsou znázorněny na obrázku 3.

87

Ve zvláštní zprávě č. 19/2017 jsme členským státům doporučili okamžitě³³:

„…

b) zabudovat do svých celních elektronických systémů pro propuštění kontroly umožňující blokovat přijetí celního prohlášení, jež žádá o osvobození od cla pro zásilku s deklarovanou vlastní hodnotou, která přesahuje 150 EUR, nebo u obchodních zásilek (B2C) deklarovaných jako dary (P2P);

c) ověřovat ex post, zda obchodník dodržuje pravidla pro osvobozování zásilek nízké hodnoty od cla, a to i u oprávněných hospodářských subjektů;

d) stanovit plány vyšetřování pro boj se zneužíváním osvobození od cla v rámci elektronického obchodu se zbožím s nečlenskými zeměmi EU.“

88

Žádný z navštívených členských států doporučení b) a d) neuplatnil. Členské státy provádějí kontroly ex post s cílem ověřit soulad s pravidly pro osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH, ale nepředešly zneužití, která jsme zjistili ve vzorcích uvedených na obrázku 3. Elektronické systémy celního odbavení tedy nejsou schopny zabránit dovozu zboží, které není způsobilé pro osvobození od DPH jako zásilka nízké hodnoty, a toto není nijak vykompenzováno kontrolami ex post ani plány vyšetřování.

Řada oprávněných hospodářských subjektů zneužívala možnost osvobození zásilek nízké hodnoty

89

Podle celní legislativy³⁴ musí oprávněný hospodářský subjekt mít vnitřní kontroly, které jsou schopny zamezit nezákonným nebo nestandardním transakcím a odhalovat je. Podle pokynů pro oprávněné hospodářské subjekty navíc „každá nesrovnalost ve správě včetně porušení celních předpisů může být znamením toho, že systém vnitřní kontroly není účinný. Proto je každé porušení celních předpisů vždy nutno podrobně přezkoumat i s ohledem na tuto podmínku, aby bylo možné přijmout opatření ke zlepšení systému vnitřní kontroly, a zamezit tak opakovanému porušování předpisů…“³⁵.

90

Kontrolovali jsme vzorek 75 dovozních prohlášení předložených poštovními službami (15 v každém z navštívených členských států). Zjistili jsme, že 35 z těchto 75 prohlášení zneužilo možnost osvobození zásilek nízké hodnoty. V osmi z těchto 35 případů byl osobou podávající prohlášení konkrétní oprávněný hospodářský subjekt. Dále jsme kontrolovali 75 dovozních prohlášení, která předložili provozovatelé kurýrních služeb. Zjistili jsme, že ve 28 z nich byla zneužita možnost osvobození zásilek nízké hodnoty. Ve 21 z těchto 28 případů byla osoba podávající prohlášení nebo celní zástupce oprávněným hospodářským subjektem.

91

Kurýrní společnosti oprávněného hospodářského subjektu, které předložily protiprávní dovozní celní prohlášení zjištěná v našem vzorku, měly mít zavedeny vnitřní kontroly, aby takové situaci zabránily. Tyto oprávněné hospodářské subjekty uplatnily osvobození od DPH/cla na nezpůsobilé zboží.

Komise neprovádí dostatečné kontroly a monitorování

92

Jak jsme uvedli ve zvláštní zprávě č. 19/2017³⁶, „celní orgány jsou povinny vyměňovat si informace o riziku související nejen se zjištěnými riziky, ale také s hrozbami, které představují vysoké riziko jinde v EU, a využívat k tomu elektronický formulář pro oznamování rizik (RIF).“

93

Komise vytvořila formulář pro oznamování rizik s cílem odstranit nesrovnalosti týkající se podhodnocování, chybné klasifikace, DPH atd. Tento formulář byl zařazen do celního systému pro řízení rizik a dán k dispozici členským státům, které se rozhodly začlenit relevantní informace do svého vnitrostátního systému řízení rizik.

94

Podle informací Komise bylo při rychlém vyhledávání v celním systému pro řízení rizik, zaměřeném na formuláře pro oznamování rizik vydané v letech 2016 a 2017 obsahující jedno slovo související s elektronickým obchodem a poštovní a kurýrní dopravou, nalezeno 530 formulářů vydaných v členských státech.

95

Komise vytvořila společná kritéria a standardy rizik, která mají dopad na finanční zájmy EU a jejích členských států (kritéria finančních rizik). Členské státy jsou povinny tato kritéria elektronicky zavést do konce května 2019. Tato kritéria jsou alespoň částečnou reakcí na předchozí doporučení EÚD.

96

Na základě odpovědí Komise na náš dotazník jsme zjistili, že v souvislosti s problémy spojenými s DPH v oblasti elektronického obchodu Komise neprovádí v členských státech žádné kontroly nebo monitorovací návštěvy kromě ověření toho, jak členské státy vypočetly harmonizovaný základ DPH pro účely vlastních zdrojů. Komise nesleduje prodej na dálku v rámci EU a nemonitoruje fungování režimu MOSS v členských státech od jeho zavedení 1. ledna 2015.

97

Komise však zorganizovala informační kampaně se záměrem zlepšit soulad s pravidly mimounijního režimu pro DPH v režimu MOSS ze strany obchodníků ze zemí mimo EU.

98

Od počátku 2015 Komise neuskutečnila žádné kontroly tradičních vlastních zdrojů³⁷ zaměřené na soulad s pravidly ze strany expresních kurýrních služeb a poštovních služeb.

99

Ve zvláštní zprávě č. 19/2017 jsme Komisi doporučili „… c) prověřovat a vyšetřovat zneužívání osvobození od cla u zásilek nízké hodnoty v rámci elektronického obchodu se zbožím s nečlenskými zeměmi EU“ (doporučení 8). Úřad OLAF zahájil v roce 2017 vyšetřování případu dovozu oděvů nízké hodnoty v rámci elektronického obchodování. Vyšetřování probíhá ve čtyřech členských státech. V roce 2018 také začal v souvislosti s elektronickým obchodováním vyšetřovat podezření z leteckého dovozu potenciálně citlivého zboží, z něhož nebylo odvedeno clo a DPH.

Vymáhání dlužných částek není účinné

100

Za to, aby správný členský stát včas obdržel správnou částku DPH, a za příslušná nápravná opatření, pokud se tak nestane, odpovídají daňové orgány. Členské státy jsou rovněž odpovědné za výběr DPH zaplacené obchodníky registrovanými v režimu MOSS a za převod příslušných částek do ostatních členských států, v nichž jsou splatné.

Neprovádí se odhady výpadku příjmů z DPH při poskytování služeb a odhady týkající se dodávek zboží se různí

101

Výpadek příjmů z DPH je rozdíl mezi částkou splatnou v souladu s aktuálním legislativním rámcem a částkou, kterou daňové orgány členských států skutečně vybraly. Zkoumali jsme, zda a jakým způsobem se tato částka odhaduje u přeshraničních dodávek zboží a služeb v rámci elektronického obchodování. Takovýto odhad by Komisi a členským státům pomohl směrovat zdroje tam, kde jsou nejvíce potřeba.

102

Zjistili jsme, že členské státy zatím neprovedly žádný odhad výpadku příjmů z DPH v rámci unijního či neunijního režimu MOSS. V průzkumu jsme členské státy požádali o odhad ztrát příjmů v důsledku neregistrovaných obchodníků ze zemí mimo EU. Sedmnáct členských států odpovědělo, že takové odhady nemá; dva členské státy na otázku neodpověděly a jeden členský stát uvedl přibližný odhad výše ztráty příjmů v roce 2015 v souvislosti s nelegálním televizním vysíláním³⁸ u asi 100 000 domácností na jeho území. Odhadovaná ztráta činila 12 milionů EUR.

103

V navštívených členských státech jsme se přesvědčili, že povinnost provést odhad výpadku příjmů DPH v souvislosti s režimem MOSS nebyla splněna.

104

V průzkumu jsme členské státy dále požádali, aby odhadly ztráty příjmů v důsledku podvodného jednání, při kterém je zneužita možnost osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH, např. rozdělením, zavádějícím prohlášením nebo podfakturací zásilek tak, aby zůstaly pod prahovou hodnotou. Žádný z dvaceti členských států v průzkumu takové odhady neposkytl.

105

Společnost Deloitte vypracovala studii, ve které uvádí odhad výpadku příjmů z DPH z plnění uvnitř EU a mimo území EU při prodeji na dálku³⁹. Jedná se o částky v rozmezí od 2,6 miliardy EUR a 3,8 miliardy EUR v EU ročně. Rakousko odhaduje celkové ztráty z DPH na svém území v důsledku prodeje na dálku v období 2010–2015 na 860 milionů EUR. Z pěti navštívených členských států tento typ odhadů zveřejnilo pouze Rakousko.

106

Studie poradenské společnosti z roku 2016 poukazuje na nedostatky v systému v EU jako celku⁴⁰. Podle této studie je DPH vybrána pouze u 35 % zásilek dovezených prostřednictvím poštovních služeb, což vede ke ztrátě příjmů z DPH v přibližné výši 1,05 miliardy EUR. V souvislosti s výběrem dovozních cel odhaduje další ztráty na 0,25 miliardy EUR. Evropská komise zároveň odhaduje, že celkové ztráty na DPH v přeshraničním elektronickém obchodování související s osvobozením zásilek nízké hodnoty dosahují až 5 miliard EUR ročně⁴¹.

107

Daňová a celní správa Spojeného království (HMRC) odhadla ztráty z DPH v důsledku prodeje zboží na dálku (dovoz) mezi 1 miliardou GBP a 1,5 miliardy GPB ročně. To je mezi 8 % a 12 % výpadku DPH⁴². Za zmínku stojí, že ve Spojeném království představuje podvod na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství (MTIC) pouze 4 % výpadku příjmů z DPH⁴³.

Problémy s platbami v režimu MOSS mezi členskými státy

108

V rámci režimu MOSS se DPH zaplacená obchodníkem v členském státě identifikace převádí členskému státu spotřeby ve lhůtě deseti dnů od konce měsíce, ve kterém byla platba obdržena. Z převedené částky se odečítá procento za náklady na výběr DPH. Právní předpisy EU postupně snížily tento procentní podíl ze 30 % v období 2015– 2016 na 15 % v období 2017–2018 a 0 % v roce 2019. Obrázek 4 znázorňuje finanční toky při poskytování služeb elektronického obchodu B2C dodavatelem ze třetí země zaregistrovaným v režimu MOSS.

109

Pokud obchodník daň neodvede nebo nezaplatí celou částku, členský stát identifikace mu zašle elektronickou upomínku desátý den po datu splatnosti. Poté za všechny následné upomínky a za výběr DPH odpovídá členský stát spotřeby⁴⁴.

110

V jednotlivých navštívených členských státech jsme zkontrolovali vzorek deseti plateb DPH obdržených z pozice členského státu identifikace. Ve dvou případech jsme zjistili, že přestože obchodník nezaplatil celou částku, irské orgány mu nezaslaly žádnou upomínku. V jednom z těchto dvou případů obchodníka ze systému nevyloučily, přičemž nedoplatek byl nakonec splacen s více než dvouletým zpožděním.

111

V Nizozemsku jsme zjistili tři případy, kdy nizozemské daňové orgány spárovaly platbu s přiznáním k DPH manuálně, což je zatěžující a ne zcela spolehlivé. Vnitrostátní informační systém Nizozemska navíc neumožňuje automatické porovnávání daňových přiznání a plateb. Pokud obchodníci dostanou ve třech bezprostředně předcházejících kalendářních čtvrtletích upomínku k podání daňového přiznání nebo provedení platby, mohou být z režimu MOSS vyloučeni. Daňové orgány tedy nevědí, kdy platba neproběhla, přičemž žádné automatické oznámení, že obchodník nedodržel tři platební lhůty, se nezasílá. Výsledky ze vzorku uvádí příloha III.

112

Nejvyšší kontrolní instituce Nizozemska k tomu uvedla⁴⁵, že nizozemský režim MOSS neumožňoval mezi lety 2015 a 2017 kontrolovat včasnost a úplnost plateb DPH. Daňová a celní správa mohla začít s párováním přiznání k DPH a plateb DPH za první čtvrtletí roku 2015 teprve v prvním čtvrtletí roku 2018. Párování přiznání a plateb se z větší části provádí manuálně. Vzhledem k množství zatím nespárovaných přiznání a plateb v režimu MOSS útvar pro nerezidenty dosud nezačal pracovat na strukturovaném vymáhání a monitorování souladu s povinnostmi v oblasti DPH. K tomu potřebuje specifické informace o stavu plateb.

113

V každém členském státě jsme zkontrolovali vzorek 10 plateb z pozice členského státu spotřeby. Ve dvou případech daňové orgány členského státu spotřeby nezaslaly upomínku, přestože obchodník ještě neprovedl žádnou platbu. V jiném případě členský stát spotřeby obdržel platbu, ale nenašel přiznání k DPH. Nizozemské daňové orgány ve vybraném vzorku přiřadily všechny položky k přiznání k DPH manuálně. Podrobněji k výsledkům ze vzorku viz příloha III.

114

K zajištění úplnosti plateb DPH se platby přiřazují k přiznání k DPH pomocí jedinečného referenčního čísla. Rakouské daňové orgány uvedly, že nedostávají všechny splatné platby, zejména ze Spojeného království. Podobně i NKI České republiky⁴⁶ nahlásila problémy s přiřazováním plateb zaslaných ze Spojeného království k příslušným daňovým přiznáním.

115

Komise v rámci své ujišťovací práce týkající se vlastního zdroje odvozeného od DPH provádí sesouhlasení plateb DPH v režimu MOSS mezi 28 členskými státy. Zkontrolovali jsme toto sesouhlasování a zjistili jsme, že sama Komise se domnívá, že v případě Belgie, Bulharska, Dánska a Rakouska existují značné rozpory. Tři členské státy do konce roku 2018 neposkytly žádné údaje (Řecko, Kypr a Spojené království). Údaje za rok 2016 nejsou úplné, protože v 11 členských státech zatím neproběhla kontrola za tento hospodářský rok.

Ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání daní se uplatňují nedostatečně

116

Z pěti navštívených členských států pouze rakouské orgány zaslaly z pozice členského státu spotřeby žádost o vymáhání nedoplatků od obchodníků registrovaných v režimu MOSS jinému členskému státu⁴⁷. V období od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2018 zaslaly pět takových žádostí.

Navzdory nedávnému pozitivnímu vývoji regulačního rámce důležité otázky zůstávají nevyřešeny

117

Celní předpisy EU jsou stanoveny v celním kodexu⁴⁸ (UCC) a DPH je upravena směrnicí EU o DPH⁴⁹. Od roku 2015 se na přeshraniční poskytování služeb elektronického obchodu uplatňuje režim MOSS. Na konci roku 2017 přijala EU nový balíček právních předpisů EU upravujících DPH v oblasti elektronického obchodování, tzv. „balíček právních předpisů týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování“. Tento balíček tvoří tři právní akty⁵⁰ a zavádí následující změny.

1. Umožňuje mikropodnikům a začínajícím podnikům zdaňovat jejich přeshraniční dodávky služeb elektronického obchodu, které nepřevyšují prahovou hodnotu 10 000 EUR, podle „zásady země původu“, např. s uplatněním sazby členského státu původu, a nikoliv členského státu určení.
2. Dále umožňuje e-prodejcům uplatňovat pravidla fakturace svého členského státu identifikace namísto pravidel platných v členském státě určení.
3. Rozšiřuje působnost režimu MOSS na všechna přeshraniční plnění typu B2C v případě dodávek služeb, aby se stal jedním kontaktním místem, a na prodej zboží B2C, ať již ze země EU nebo ze třetích zemí.
4. Ruší osvobození od DPH pro zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR (nebo 10 EUR) zakoupené na internetu a dovezené ze země mimo EU.

118

Změny popsané v písm. a) a b) výše vstoupily v platnost v roce 2019 a změny popsané v písm. c) a d) vstoupí v platnost až v roce 2021. Přezkoumali jsme pravděpodobný dopad změn a zjištěné problémy, které je dle našeho názoru ještě potřeba vyřešit.

Regulační rámec je ve většině ohledů v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy prosazovanými OECD a Světovou celní organizací

119

Posuzovali jsme regulační rámec popsaný v bodě 117, abychom se ujistili, že je v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy v oblasti výběru DPH a cel, které stanovila OECD a WCO.

Zásada místa určení podle OECD

120

V návaznosti na směrnici o DPH uplatňuje EU na přeshraniční dodávky služeb konečným spotřebitelům zásadu místa určení. Zásada místa určení znamená, že takovéto dodávky služeb by měly podléhat DPH v jurisdikci, ve které má příjemce své běžné sídlo⁵¹. To je v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy.

121

Nová ustanovení, která vstoupila v platnost 1. ledna 2021, umožňují mikropodnikům a začínajícím podnikům zdaňovat jejich dodávky služeb elektronického obchodu, které nepřevyšují prahovou hodnotu 10 000 EUR, podle „zásady země původu“, např. s uplatněním sazby členského státu původu.

122

Podle našeho názoru uplatnění zásady země původu zvyšuje riziko, že dodavatelé budou pro účely DPH vykazovat nižší objem prodeje s cílem zůstat pod prahovou hodnotou a vyhnout se vyšší sazbě DPH platné v členském státě určení. Nová ustanovení navíc neřeší riziko, že členské státy s nižšími sazbami budou konkurovat ostatním s cílem přilákat malé a střední podniky a začínající podniky na svá území⁵².

123

Pokud jde o hranici 10 000 EUR, souhlasíme s hodnocením NKI České republiky, v němž se uvádí: „Překročení tohoto limitu má možnost zjistit pouze členský stát identifikace. NKÚ upozorňuje na skutečnost, že tato směrnice ukládá členským státům EU přijmout vhodná opatření k ověřování podmínek pro použití tohoto limitu“⁵³.

Rizikové ukazatele Světové celní organizace a pokyny k okamžitému propuštění zboží

124

V souladu se stávajícím regulačním rámcem EU zřídila Komise společná kritéria rizik a norem pro rizika s dopadem na finanční zájmy EU a jejích členských států (kritéria finančních rizik). Tento rámec nezahrnuje všechna kritéria nastavená Světovou celní organizací⁵⁴, ale pouze ta, která mohou členské státy zavést ve svých vnitrostátních systémech řízení rizik. Zjistili jsme, že Komise členským státům neposkytla další vysvětlení k ukazatelům WCO, které by usnadnilo zavedení kritérií finančních rizik na základě společných prvků.

125

Světová celní organizace (WCO) vydala pokyny k okamžitému propuštění zboží, označovaných jako „sada procesních pokynů na základě stávajících postupů umožňující celním orgánům okamžité propuštění zboží s relevantními a náležitými kontrolami těchto zásilek⁵⁵. Obzvláště relevantní jsou v případě dodávek prostřednictvím poštovních a kurýrních služeb. Právní předpisy EU jsou podle našich zjištění v souladu s hlavními zásadami pokynů k okamžitému propuštění zboží.

126

Podle pokynů k okamžitému propuštění zboží⁵⁶ lze dopravní náklady vyloučit z výpočtu hodnoty korespondence a dokumentů a zásilek nízké hodnoty, u nichž se nevybírají žádná cla či daně. Všechny navštívené členské státy a Komise vykládají prahovou hodnotu ve výši 150 EUR pro osvobození od cla tak, že zahrnuje pouze hodnotu samotného zboží, bez pojištění a dopravy⁵⁷.

127

Irsko a Německo však podle našich zjištění interpretovaly prahovou hodnotu 22 EUR (nebo 10 EUR) pro osvobození od DPH tak, že do celkové hodnoty uvedené v právních předpisech⁵⁸ lze zahrnout i náklady na dopravu⁵⁹. Rakousko se domnívá, že tato hodnota zahrnuje pouze náklady na zboží, bez nákladů spojených s přepravou. Tyto rozdílné výklady svědčí o tom, že se Komisi nepodařilo zajistit jednotné uplatňování celních ustanovení celními orgány členských států.

Některé nedostatky jsou řešeny novými ustanoveními, která začnou platit od roku 2021, ale stále zbývá problém podhodnocování

128

Na základě odpovědí Komise na náš dotazník jsme přezkoumali nová ustanovení, která vstoupí v platnost v roce 2021. Problematiku elektronického obchodování jsme také projednali se zástupci akademické obce a hlavní skupiny 2 pracovní skupiny nejvyšších kontrolních institucí EU zabývající se DPH.

129

V některých případech se dodavatel zboží ze zemí mimo EU může rozhodnout dovézt zboží před tím, než je spotřebitelem zakoupeno na internetu. Ve zvláštní zprávě č. 19/2017 jsme poukázali na to⁶⁰, že podle současných právních předpisů se dodavatelé mohou vyhnout placení DPH z těchto dovozů jeho podhodnocením anebo zneužitím celního režimu 42 (CR 42). Celní režim 42 umožňuje dovozci osvobodit od DPH zboží přepravené za účelem dovozu do jiného členského státu. DPH je v takovém případě splatná až v členském státě určení⁶¹.

130

Podle našich zjištění existuje riziko, že zboží dovezené v rámci celního režimu 42 bude jménem dodavatele ze země mimo EU ležet ve skladu v EU do doby, než bude spotřebitelem zakoupeno a než mu bude dodáno, bez odvodu DPH z této dodávky.

Komise se zabývala nedostatky v daňové povinnosti zprostředkovatelů

131

Směrnice o DPH neobsahuje žádné ustanovení o daňové povinnosti zprostředkovatelů při dodání zboží prostřednictvím prodeje na dálku, které by umožnilo výběr DPH v případech, kdy dodavatel ze třetí země využívá pro dodávku zboží konečnému spotřebiteli sklad a kdy je zboží dovezeno před tím, než je znám konečný spotřebitel.

132

Aby se tato situace napravila, mají podle nových ustanovení, která vstoupí v platnost 1. ledna 2021, za výběr DPH odpovídat elektronická rozhraní (jako jsou platformy, tržiště a portály), neboť se má za to, že samy dostávají a dodávají zboží. Kromě toho změna směrnice o DPH⁶² ukládá s platností od 1. ledna 2021 zprostředkovatelům povinnost vést záznamy a další návrh⁶³ umožňuje elektronickým rozhraním využívat jedno správní místo pro přiznání DPH z domácích dodávek B2C. Podle těchto nových ustanovení mohou daňové orgány vybírat DPH z dodání B2C z elektronických platforem spotřebiteli.

Problém s podhodnocováním stále nebyl vyřešen

133

Na riziko podhodnocování dodávek zboží ze třetích zemí při elektronickém obchodování jsme upozornili v roce 2017 a 2018⁶⁴. V lednu 2018 se 25 členských států během zasedání, které organizoval úřad OLAF, podělilo o své zkušenosti s vyšetřováním podvodů spočívajících v podhodnocování zboží při elektronickém obchodování. Většina států se s tímto typem podvodu setkala. Nejvyšší kontrolní instituce Spojeného království rovněž poukázala na souvislost mezi elektronickým obchodem, podvodem spojeným s podhodnocováním a zneužitím celního režimu 42⁶⁵.

134

Členské státy a Komise přijímají opatření k potírání a vyšetřování případů pašování zboží objednaného na internetu. Mimo jiné se přitom zaměřily na malé zásilky s hodnotou do 22 EUR a zjistily, že deklarování nízké hodnoty je běžným typem podvodu a představuje v elektronickém obchodování značný problém. Úřad OLAF kromě toho zahájil v roce 2017 vyšetřování případu elektronického prodeje a následného dovozu oděvů nízké hodnoty. Vyšetřování probíhá ve čtyřech členských státech.

135

Ve zprávě Evropského parlamentu se posuzují nové mechanismy, které vstoupí v platnost 1. ledna 2021, zejména jedno správní místo pro dodávky B2C týkající se zboží dovezeného ze zemí mimo EU. Podle této zprávy budou zmíněné dva problémy, které zjistil Účetní dvůr, tedy podhodnocování a dovoz zboží nezpůsobilého pro osvobození jako zásilka nízké hodnoty, při nových pravidlech existovat i nadále, i když v menší míře⁶⁶.

136

Z toho důvodu ostatní studie⁶⁷ uvádějí, že je třeba testovat technologické systémy pro výběr částek třetí stranou nebo od zákazníka, včetně využití digitální měny. Příklady systémů navrhovaných v těchto studiích uvádí rámeček 3. Podle Světové celní organizace by se navíc měly zvážit alternativní modely výběru (např. model výběru od prodejce, od zprostředkovatele nebo spotřebitele/kupujícího), a postupně tak upustit od současné praxe, kdy se cla a daně vyměřují a shromažďují na hranicích⁶⁸.

137

Komise předložila 12. prosince 2018 návrh⁷⁰, jehož cílem je vyřešit problém podvodů s DPH při elektronickém obchodování větší spoluprací mezi správci daně a poskytovateli platebních služeb. Návrh zavádí nové články ve směrnici o DPH⁷¹, které musí členské státy provést do 31. prosince 2021. Domníváme se, že tato výměna údajů o platbách by mohla být pro boj s podvody založenými na podhodnocování velmi užitečná.

Závěry a doporučení

138

Dospěli jsme k závěru, že EU neřeší všechny problémy při výběru správné výše DPH a cel za zboží a služby, s nimiž se obchoduje po internetu.

139

Zjistili jsme, že členské státy plně neuplatňují mechanismy správní spolupráce: pro výměnu informací o elektronickém obchodování s nečlenskými státy nepoužívají vzájemnou správní pomoc v daňových ani celních záležitostech (viz body 32–37). IT architektura režimu MOSS je spolehlivá a umožňuje předávat informace o registrovaných obchodnících a jimi vykázaných dodávkách služeb do členského státu spotřeby (viz body 39-52). Mezi členskými státy neprobíhá dostatečná výměna informací (viz body 53–59). Neúčast členských států identifikace snižuje účinnost vícestranných kontrol (viz body 60–64). Členské státy nepovažují informace, které byly prozatím vloženy do databáze rizik pracovní oblasti sítě Eurofisc zaměřené na elektronické obchodování, za užitečné a neposkytují v rámci sítě očekávanou zpětnou vazbu (viz body 65–69).

Doporučení 1 – Posílit využívání dohod o správní spolupráci

Komise by měla:

1. sledovat, do jaké míry třetí země reagují na žádosti zaslané členskými státy v souladu s dohodami o vzájemné správní pomoci, které s nimi uzavřely v celní a daňové oblasti, a využívat struktury a rámce vytvořené v návaznosti na tyto dohody k řešení konkrétních problémů vzniklých v souvislosti s prodejem zboží po internetu;
2. navrhnout změny elektronických formulářů pro výměnu informací v rámci správní spolupráce a zahrnout do nich zvláštní kolonku pro MOSS a žádosti spojené s prodejem na dálku.

Členské státy by měly:

1. včas poskytovat zpětnou vazbu na upozornění od jiných členských států v pracovní oblasti 5 sítě Eurofisc;
2. vyžadovat od svých ústředních kontaktních míst zřízení samostatného koordinačního útvaru pro režim MOSS a prodej na dálku;
3. zajistit, aby obchodníci v přiznání k DPH v režimu MOSS mohli použít pouze platnou sazbu DPH.

Časový rámec: do konce roku 2020.

140

Dále jsme zjistili, že daňové orgány členských států a Komise uskutečňují jen omezené kontroly. Daňové orgány provádějí jen omezené prověrky obchodníků před registrací v režimu MOSS a v případě již registrovaných obchodníků je kontrol rovněž málo (viz body 70–80). Celní orgány EU nejsou s to zabránit zneužívání možnosti osvobození zásilek nízké hodnoty od DPH a cla (viz body 81–91). Ani Komise nevyvíjí dostatečnou kontrolní a monitorovací činnost (viz body 92–99).

Doporučení 2 – Zvýšit účinnost kontrol

Komise by měla:

1. provádět inspekce kontrol členských států zaměřených na osvobození zásilek nízké hodnoty;
2. sledovat fungování prodeje zboží na dálku uvnitř EU a režimu MOSS;
3. ověřovat, zda členské státy splnily doporučení 9 b), c) a d) zvláštní zprávy č. 19/2017, aby se odstranilo zneužívání možnosti osvobození zásilek nízké hodnoty;
4. sledovat, zda členské státy v rámci přehodnocení schválení hospodářských subjektů zkontrolovaly, zda obchodníci dodržují pravidla pro osvobození zásilek nízké hodnoty a zda pro ně vydali patřičná doporučení, jak odstranit případné nedostatky v jejich vnitřních kontrolách.

Členské státy by měly:

1. při obdržení žádosti o registraci v mimounijním režimu MOSS provádět nezbytné kontroly toho, že daný obchodník není v režimu MOSS zaregistrován v jiném členském státě;
2. zintenzivnit kontrolní činnost zaměřenou na obchodníky v režimu MOSS a prodejce na dálku, s využitím nástrojů správní spolupráce, kdykoliv je to možné.

Časový rámec: do konce roku 2020.

141

Zjistili jsme také, že vymáhání výběru DPH a cel není účinné. Neprovádí se odhady výpadku příjmů z DPH z poskytovaných služeb a odhady v případě dodávek zboží se různí (viz body 100–107). S platbami v rámci režimu MOSS mezi členskými státy jsou problémy (viz body 108–115). Ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání daní se uplatňují málo (viz bod 116).

Doporučení 3 – Zlepšit vymáhání splatných částek

Komise by měla:

1. pomoci členským státům vypracovat metodiku umožňující provádět pravidelné odhady výpadku příjmů z DPH;
2. zaměřit se na vyřešení současných a budoucích nesouladů v platbách mezi členskými státy, najít jejich příčiny a požadovat údaje, které ještě nebyly poskytnuty;
3. podporovat členské státy v tom, aby uplatňovaly mechanismus vzájemné pomoci při vymáhání daňových a celních pohledávek a dalších opatření pro výběr DPH z transakcí elektronického obchodu.

Členské státy by měly:

1. vypracovávat pravidelné odhady pravidelné odhady výpadku příjmů z DPH.

Časový rámec: do konce roku 2021.

142

Zaznamenali jsme pozitivní vývoj regulačního rámce nastaveného Komisí, ale zbývá vyřešit několik výrazných nedostatků. Zlepšení účinnosti regulačního rámce vyžaduje politickou podporu na vysoké úrovni a mechanismy na podporu soudržnosti politik. Tento regulační rámec ve většině ohledů odpovídá mezinárodním osvědčeným postupům, které prosazuje OECD a Světová celní organizace (viz body 119–127). Cílem těchto nových ustanovení, která vstoupí v platnost v roce 2021, je odstranit některé nedostatky stávajícího rámce, ale stále zbývá vyřešit problém podhodnocování zboží (viz body 128–137).

Doporučení 4 – Zvýšit účinnost regulačního rámce

Komise by měla:

1. zkoušet využití technologických systémů pro výběr částek, včetně využití digitálních měn, pro boj proti podvodům s DPH v oblasti elektronického obchodování.
2. zajistit, aby do pokynů k provádění rozhodnutí o finančních rizicích byly zahrnuty ukazatele rizik u poštovních a expresních zásilek;
3. dát jasnou definici pojmu „vlastní hodnota“, „hodnota“ a „celková hodnota“ stanovenou v právních předpisech, aby se zajistilo, že členské státy mají harmonizované kontroly pro dovoz zásilek nízké hodnoty.

Členské státy by měly:

1. pečlivě monitorovat soulad obchodníků s novými prahovými hodnotami 10 000 EUR pro poskytování služeb v rámci EU.

Časový rámec: do konce roku 2020

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Neven MATES, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 11. června 2019.

Přílohy

Příloha I – Koncepce auditu na úrovni Komise

Náš audit v Komisi měl dvě etapy, a to přípravnou fázi a auditní práci v terénu.

Abychom shromáždili informace a údaje, které by mohly být užitečné pro auditní práci v terénu v členských státech, a abychom porovnali právní předpisy EU s mezinárodními osvědčenými postupy, předběžně jsme během přípravné fáze navštívili GŘ pro daně a celní unii, GŘ pro rozpočet a úřad OLAF. Zúčastnili jsme se také zasedání podskupin pracovní skupiny Světové celní organizace pro elektronický obchod ve dnech 23.–25. ledna 2018. V neposlední řadě jsme projednali překážky v elektronickém obchodování se zástupci akademické obce, předsedou pracovní oblasti 5 sítě Eurofisc a hlavní skupiny 2 pracovní skupiny nejvyšších kontrolních institucí EU zabývající se DPH a analyzovali jsme dostupné zprávy vypracované nejvyššími kontrolními institucemi.

Projednali jsme s Komisí auditní metodiku (auditní otázky, kritéria a standardy). GŘ pro daně a celní unii nám udělilo přístup k následujícím databázím a portálům relevantním z hlediska DPH a elektronického obchodování:

1. řízení IT služeb (ITSM), abychom měli přístup k údajům o problémech v režimu MOSS nahlášených členskými státy v databázi Synergia;
2. stálý výbor pro správní spolupráci (SVSS) a odborná skupina SVSS, což nám umožnilo přezkoumat mimo jiné pokyny a doporučení týkající se auditu a kontrol v režimu MOSS, které vypracovala projektová skupina programu Fiscalis č. 29;
3. skupina pro strategii boje proti daňovým podvodům, abychom mohli zkontrolovat technická jednání týkající se běžných opatření boje proti podvodům v oblasti DPH, např. využití spontánní výměny informací v rámci auditu režimu MOSS;
4. elektronické celní služby, abychom mohli ověřit vývoj balíčku právních předpisů týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování, např. omezené celní údaje pro elektronický obchod a přenos údajů mezi celními a daňovými orgány;
5. projekty v oblasti DPH pro kontrolu funkčních a technických specifikací režimu MOSS a jeho statistik a přehledu údajů.

Zkontrolovali jsme informace a dokumenty vypracované projektovou skupinou programu Fiscalis č. 38 o regulaci elektronického obchodu. Na závěr jsme ověřili relevantní informace, jako jsou plány řízení a výroční zprávy o činnosti GŘ pro daně a celní unii, GŘ pro rozpočet a úřadu OLAF.

V průběhu auditní práce v terénu jsme zaslali Komisi obecný dotazník. V dotazníku jsme zjišťovali, zda Komise zajišťuje pevný regulační a kontrolní rámec pro elektronický obchod s ohledem na DPH a cel se zaměřením na čtyři základní oblasti: i) výměnu informací; ii) kontroly; ii) vymáhání částek a iv) regulace.

GŘ pro rozpočet, úřad OLAF a GŘ pro daně a celní unii na tento dotazník odpověděly a předložily požadované důkazy. Kromě toho jsme jim zaslali jeden dodatečný dotazník s cílem objasnit nevyřešené otázky a s každým útvarem jsme uspořádali videokonference s cílem projednat předběžná zjištění a závěry a doporučení.

Příloha II – Koncepce auditu EÚD v členských státech

Náš audit měl dvě fáze: přípravnou fázi a auditní práci v terénu.

1) V průběhu přípravné fáze jsme vybrali pět členských států: Německo, Irsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Výběr členských států vycházel z těchto kritérií rizik: i) odhad objemu ušlé DPH v souvislosti s výjimkami, které jsou v právních předpisech stanoveny pro zásilky nízké hodnoty; ii) počet registrovaných obchodníků v režimu MOSS v jednotlivých členských státech a iii) objem elektronických prodejů obchodníků registrovaných v jednom členském státě pro zákazníky v jiném členském státě.

Hlavní skupina 2 pracovní skupiny nejvyšších kontrolních institucí EU zabývající se DPH označila elektronické obchodování za oblast, která je náchylná k podvodům v oblasti DPH. Aby získala ucelený přehled o situaci v EU, rozhodla se provést průzkum ve všech daňových správách EU. Jako součást hlavní skupiny 2 jsme tento průzkum daňovým orgánům zaslali v listopadu 2016. Referenčním rokem v průzkumu byl rok 2015. Průzkum se vztahoval na unijní i mimounijní režim MOSS a prodej zboží na dálku v rámci EU i mimo ni. Na průzkum odpovědělo 20 členských států.

2) Druhá fáze: auditní práce v terénu ve vybraných členských státech, při níž jsme se zaměřili na koncepci a provádění registrace a na kontrolní systémy obchodníků a rámce řízení rizik v oblasti cel a DPH.

Vybraným členským států jsme zaslali dotazník. Dotazník se zaměřil na to, zda kontrolní opatření členských států jsou s to zajistit úplnost výběru DPH a cel v oblasti elektronického obchodu. Na místě jsme projednávali odpovědi na dotazník s odborníky daňových a celních orgánů, kteří se zabývají problematikou režimu MOSS, správní spolupráce, auditů a kontrol režimu MOSS, otázkami prodeje na dálku a dovozů, k nimž poštovní nebo kurýrní služba provozovatele přikládá žádost o osvobození zásilek nízké hodnoty.

Vybrali jsme a ověřili:

1. všech 29 případů v režimu MOSS, u kterých byl členský stát buď poškozenou stranou, nebo odpovědnou stranou;
2. náhodný vzorek 10 zaslaných a 10 obdržených zpráv o technické chybě;
3. náhodný vzorek 10 registrací v režimu MOSS;
4. náhodný vzorek 10 přiznání k DPH a 10 oprav přiznání k DPH v režimu MOSS;
5. náhodný vzorek 10 plateb obdržených z pozice členského státu identifikace a 10 plateb obdržených z pozice členského státu spotřeby;
6. náhodný vzorek 10 zrušení a 10 vyloučení z režimu MOSS;
7. náhodný vzorek 10 případů zaslání informací na základě žádosti a 10 případů obdržení informací;
8. náhodný vzorek 10 případů zaslání informací a 10 případů obdržení informací na základě spontánní výměny;
9. náhodný vzorek 5 auditů z pozice členského státu identifikace a 5 auditů z pozice členského státu spotřeby;
10. celý soubor provedených vícestranných kontrol a celý soubor upozornění na podvod prostřednictvím pracovní oblasti 5 sítě Eurofisc týkající se navštívených členských států;
11. vzorek 30 dovozů žádající o osvobození zásilek nízké hodnoty založený na riziku (15 žádostí předložených provozovateli poštovních služeb a 15 žádostí předložených kurýrní službou).

U těchto souborů a vzorků jsme kontrolovali, zda daňové a celní orgány členských států: i) používají mechanismy správní spolupráce, aby vykompenzovaly chybějící jurisdikci členského státu spotřeby v zemi či zemích, kde je dodavatel registrován nebo identifikován, ii) shromažďují a využívají informace o potenciálních nedoplatcích, iii) náležitě provádějí kontroly dodavatele a iv) mají účinné kontroly, aby zabránily a odhalily zásilky nízké hodnoty u zboží dovezeného ze zemí mimo EU. Na základě kontrolního seznamu jsme analyzovali a projednali výsledky zjištěné v předem vybraných vzorcích.

Zvláštní pozornost jsme věnovali systémům a kontrolám včetně testu v modelovém prostředí elektronických systémů pro celní odbavení, jež souvisí s kontrolami důvěryhodnosti zásilek nízké hodnoty, a navštívili jsme tři poštovní úřady, abychom se seznámili s celními kontrolami v praxi.

Příloha III – Výsledky vzorků operací v rámci režimu MOSS

V každém navštíveném členském státě jsme zkontrolovali všech 22 záležitostí v režimu MOSS, za něž byl navštívený členský stát odpovědný, a všech 7 záležitostí v režimu MOSS, u nichž byl členský stát postiženým státem.

Náhodně jsme také vybrali a zkontrolovali 90 operací souvisejících s režimem MOSS v jednotlivých členských státech:

1. vzorek 10 zaslaných zpráv o technické chybě;
2. vzorek 10 obdržených zpráv o technické chybě;
3. vzorek 10 registrací v režimu MOSS, 5 v rámci mimounijního režimu a 5 v rámci unijního režimu MOSS;
4. vzorek 10 přiznání k DPH v režimu MOSS, polovina v rámci mimounijního režimu a polovina v rámci unijního režimu;
5. vzorek 10 oprav přiznání k DPH, 5 v rámci mimounijního režimu a 5 v rámci unijního režimu;
6. vzorek 10 plateb v rámci režimu MOSS obdržených z pozice členského státu identifikace;
7. vzorek 10 plateb obdržených z pozice členského státu spotřeby;
8. vzorek 10 vyloučení z režimu MOSS, 5 z mimounijního režimu a 5 z unijního režimu;
9. Vzorek 10 vyloučení z režimu MOSS, 5 z mimounijního režimu a 5 z unijního režimu.

Tabulka 4 shrnuje vzorek výsledků v každém navštíveném členském státě s využitím analýzy RAG⁷².

Poznámky na konci textu

¹ Společná definice Eurostatu a OECD.

² Údaje získané v prosinci 2018. Viz https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=E-commerce_statistics.

³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 56, 10.10.2013, s. 1).

⁴ Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

⁵ Podle článku 34 směrnice o DPH.

⁶ Podle článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (kodifikované znění) (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 23).

⁷ Podle článku 23 směrnice Rady 2009/132/ES, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu (kodifikované znění) (Úř. věst. L 292, 10.11.2009, s. 5).

⁸ Článek 24 směrnice o DPH definuje „poskytnutí služby“ jako „každé plnění, které není dodáním zboží“.

⁹ Pokud nemá své sídlo v EU.

¹⁰ Viz oddíl 2 a 3, kapitola 6 hlavy XII směrnice o DPH.

¹¹ Na základě údajů „Posouzení uplatňování a dopadu osvobození od DPH při dovozu malých zásilek“ – závěrečná zpráva EY, květen 2015, s. 43.

¹² Na základě údajů poskytnutých GŘ TAXUD uvádějících počet registrovaných obchodníků k 31.10.2017.

¹³ Na základě údajů Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/E-commerce_statistics.

¹⁴ Viz doporučení 11 zvláštní zprávy č. 24/2015 „Boj s podvody v oblasti DPH: jsou nutná další opatření“.

¹⁵ Viz Úř. věst. L 195, 1.8.2018, s. 3. Viz také Úř. věst. L 195, 1.8.2018, s. 1.

¹⁶ Viz bod 59 zvláštní zprávy č. 19/2017 „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“.

¹⁷ Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracované znění) (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

¹⁸ Pokud mají stálé provozovny v několika členských státech, mohou se zaregistrovat ve kterémkoliv z nich za předpokladu, že nemají v jednom členském státě sídlo své podnikatelské činnosti, protože v takovém případě by se měli registrovat v tomto členském státě.

¹⁹ Podle článků 17 a 43–47 nařízení Rady (ES) č. 904/2010.

²⁰ Od 1. ledna 2019 právní předpisy EU vyžadují od dodavatelů, jejichž roční dodávky služeb B2C uvnitř EU nepřesáhnou 100 000 EUR, uchovávat pouze jeden důkaz.

²¹ Spontánní znamená nesystematické předávání informací bez předchozí žádosti, které mohou být zasílány kdykoliv.

²² Podle článku 10 nařízení Rady (ES) č. 904/2010.

²³ Viz článek 29 nařízení č. 904/2010.

²⁴ Viz body 21–28 „Zprávy o společném auditu“, OECD, Fórum o daňové správě, září 2010.

²⁵ Nařízení Rady (EU) 2018/1541 ze dne 2. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 a (EU) 2017/2454, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 259, 16.10.2018, s. 1).

²⁶ V novém odstavci 4 písm. a) čl. 7 a odstavci 2 písm. a) čl. 28 nařízení Rady č. 904/2010.

²⁷ https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/vat/telecommunications-broadcasting-electronic-services/sites/mossportal/files/one-stop_add_guidelines_en.pdf.

²⁸ Členské státy mohou tuto prahovou hodnotu stanovit na 10 EUR.

²⁹ Vlastní hodnota je definována jako hodnota položky bez nákladů na dopravu a pojištění.

³⁰ V rozporu s článkem 23 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.

³¹ V rozporu s články 25 a 26 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 a článek 1 směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní (kodifikované znění) (Úř. věst. L 286, 17.10.2006, s. 15).

³² V rozporu s čl. 24 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.

³³ Viz doporučení 9 zvláštní zprávy č. 19/2017.

³⁴ Čl. 25 odst. 1 písm. f) prováděcího aktu k celnímu kodexu Unie.

³⁵ Viz strana 38 Pokynů pro oprávněné hospodářské subjekty GŘ TAXUD ze dne 11. března 2016.

³⁶ Viz bod 54 zvláštní zprávy č. 19/2017.

³⁷ Vlastní zdroje odvozené od cel a dávek z cukru stanovené členskými státy.

³⁸ Viz: www.parlegalusaturu.lv.

³⁹ Studie společnosti Deloitte o aspektech DPH v přeshraničním elektronickém obchodování – Možnosti modernizace, část 1, s. 65.

⁴⁰ Copenhagen Economics, E-commerce imports into Europe: VAT and customs treatment (Dovozy do Evropy v rámci elektronického obchodu: DPH a celní odbavování), 2016.

⁴¹ Evropská komise, „Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku, COM (2016) 757 final, 1.12.2016.

⁴² https://www.nao.org.uk/wp-content/uploads/2017/04/Investigation-into-overseas-sellers-failing-to-charge-VAT-on-online-sales.pdf.

⁴³ https://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20190509073425/https://www.gov.uk/government/statistics/measuring-tax-gaps.

⁴⁴ Viz Guide to the VAT mini One Stop Shop (Pokyny k jednomu správnímu místu), Evropská komise, 2013.

⁴⁵ Viz s. 33 https://english.rekenkamer.nl/publications/reports/2018/11/28/vat-on-cross-border-digital-services.

⁴⁶ Viz s. 23 na adrese https://www.nku.cz/scripts/rka-en/detail.asp?cisloakce=17/12&rok=0&sestava=0.

⁴⁷ Podle směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

⁴⁸ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 56, 10.10.2013, s. 1).

⁴⁹ Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

⁵⁰ Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku (Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 7); prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/2459 ze dne 5. prosince 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 32); nařízení Rady (EU) 2017/2454 ze dne 5. prosince 2017, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 1).

⁵¹ Srov. body 90 a 91 zvláštní zprávy č. 24/2015 „Boj s podvody v oblasti DPH: jsou nutná další opatření“.

⁵² Lamensch, 2017, s. 140. Viz https://www.ibfd.org/sites/ibfd.org/files/content/pdf/ivm_2017_02_e2_1_SeptNewsletter.pdf.

⁵³ Viz s. 17 kontrolních závěrů z kontrolní akce 17/12 v oblasti elektronického obchodování na adrese https://www.nku.cz/scripts/rka-en/detail.asp?cisloakce=17/12&rok=0&sestava=0.

⁵⁴ V příručce Postal/Express Consignments Risk Indicators and Manual (Poštovní a expresní zásilky: ukazatele rizik a příručka) svazku 2 Kompendia Světové celní organizace k řízení rizik v oblasti cel.

⁵⁵ Viz bod 1.3 WCO Guidelines for the immediate release of consignments by customs (Pokyny k okamžitému propuštění zboží), WCO, 2014 v roce http://www.wcoomd.org/-media/wco/public/global/pdf/topics/facilitation/instruments-andtools/ tools/immediate-release-guidelines/immediate-release-guidelines.pdf?db=web.

⁵⁶ Viz bod 11 Pokynů WCO k okamžitému propuštění zboží, WCO, 2014 http://www.wcoomd.org/-/media/wco/public/global/pdf/topics/facilitation/instruments-and-tools/tools/immediate-release-guidelines/immediate-release-guidelines.pdf?db=web.

⁵⁷ Viz Compendium on the implementation of Council Regulation (EC) No 1186/2009 (Kompendium k provádění nařízení Rady (ES) č. 1186/2009) (Výbor pro celní kodex, 2016, s. 19).

⁵⁸ Viz článek 23 směrnice Rady 2009/132/ES.

⁵⁹ Viz s. 18 a 19 kompendia.

⁶⁰ Viz body 99, 100 a 137 zvláštní zprávy č. 19/2017 „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“.

⁶¹ Zvláštní zpráva č. 13/2011 „Umožňují kontroly v rámci celního režimu 42 zabránit daňovým únikům v oblasti DPH a odhalovat je?“

⁶² Směrnice Rady (EU) 2017/2455 zavádí s účinností od 1. ledna 2021 nový článek 242a směrnice 2006/112/ES.

⁶³ Viz COM(2018) 819 final ze dne 11.12.2018, „Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o ustanovení týkajících se prodeje zboží na dálku a určitých domácích dodání zboží“.

⁶⁴ Viz body 137 a 138 zvláštní zprávy č. 19/2017 „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a bod 4.16 výroční zprávy o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2017.

⁶⁵ Viz bod 1.10 zprávy NKI na adrese https://www.nao.org.uk/wp-content/uploads/2017/04/Investigation-into-overseas-sellers-failing-to-charge-VAT-on-online-sales.pdf.

⁶⁶ http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/621854/EPRS_STU(2018)621854_EN.pdf.

⁶⁷ Viz zpráva EP „Podvody v oblasti DPH: hospodářské dopady, výzvy a politické problémy“, říjen 2018, a Sénat, Rapport d´information n° 691 du 17 septembre 2015, fait au nom de la commission des finances sur le e-commerce: propositions pour une TVA payée à la source (Senát, Informační zpráva č. 691 ze dne 17. září 2015 vypracovaná jménem finančního výboru o elektronickém obchodování: návrhy týkající se platby DPH u zdroje).

⁶⁸ Viz s. 13 WCO Cross-border e-commerce. Framework of standards (WCO, Přeshraniční elektronický obchod. Rámec norem). WCO. Červen 2018 na adrese http://www.wcoomd.org/-/media/wco/public/global/pdf/topics/facilitation/activities-and-programmes/ecommerce/wco-framework-of-standards-on-crossborder-ecommerce_en.pdf?la=en.

⁶⁹ R.T. Ainsworth, M. Alwohaibi, M. Cheetham, VATCoin: Can a Crypto Tax Currency Prevent VAT Fraud? (VATCoin: lze pomocí daňové kryptoměny zabránit podvodům v oblasti DPH?), Tax Notes International, sv. 84, 14. listopadu 2016. Viz také návrh KPMG týkající se technologie distribuované účetní knihy (digital ledger) https://home.kpmg/lu/en/home/insights/2018/07/vat-dlt.html.

⁷⁰ Viz COM(2018) 812 final ze dne 12.12.2018, „Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb“.

⁷¹ Články 243a až 243d.

⁷² RAG - red, amber, green (červená, oranžová, zelená).

Zkratková slova a zkratky

B2B: Dodávky mezi podniky (Business to business)

B2C: Dodávky od podniku spotřebiteli (Business to Consumer)

CKU: Celní kodex Unie

CMRF: Společný rámec pro řízení rizik (Common risk management framework)

CR 42: celní režim 42

DPH: daň z přidané hodnoty

EP: Evropský parlament

EU: Evropská unie

FRC: Kritéria finančních rizik

GATT: Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade)

GŘ BUDGET: Generální ředitelství pro rozpočet

HMRC (Her Majesty Revenue and Customs): daňová a celní správa Spojeného království

HND: hrubý národní důchod

IP: internetový protokol

IT: Informační technologie

ITSM: Útvar pro řízení IT služeb

JSD: jednotný správní doklad

MOSS: systém jednoho správního místa

MSP: Malý a střední podnik

NKI: nejvyšší kontrolní instituce

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OHS: oprávněný hospodářský subjekt

OLAF: Evropský úřad pro boj proti podvodům

OSS: Jednotné kontaktní místo

P2P: Dodávky soukromé osoby soukromé osobě

RIF (Risk Information Form): formulář pro oznamování rizik

SAF-MOSS: Standardní auditní složka pro audity MOSS

SS: správní spolupráce

TAXUD: Malé a střední podniky

UK: Spojené království

WCO (World Customs Organisation): Světová celní organizace

WF5: pracovní oblast 5 sítě Eurofisc

Glosář

Celní režim 42: režim, který hospodářský subjekt používá, aby byl osvobozen od DPH v případech, kdy se dovezené zboží následně přepravuje do jiného členského státu, v souladu s čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/112/ES. DPH je v takovém případě splatná až v členském státě určení.

Eurofisc: Decentralizovaná síť úředníků daňových a celních správ členských států pro rychlou výměnu a společné zpracování a analýzu cílených informací o možných podvodných společnostech a transakcích.

Fiscalis: akční program EU na financování iniciativ správců daně s cílem zlepšit fungování systémů zdanění na vnitřním trhu prostřednictvím systémů komunikace a výměny informací, mnohostranných kontrol, seminářů a projektových skupin, pracovních návštěv, školení a jiných obdobných činností k dosažení cílů programu.

Chybějící obchodník: Obchodník registrovaný jako plátce DPH, který s možným podvodným úmyslem pořizuje nebo zdánlivě pořizuje zboží nebo služby, aniž by zaplatil DPH, a následně toto zboží či služby dodává s DPH, aniž by však daň odvedl příslušným vnitrostátním daňovým orgánům.

Identifikační číslo pro účely DPH (daňové identifikační číslo): individuální číslo přidělené každé osobě povinné k dani, která hodlá realizovat dodávky zboží nebo služeb nebo nabývat zboží pro podnikatelské účely. Každé číslo má dvoumístnou písmennou předponu, podle níž lze určit členský stát, který identifikační číslo přidělil.

Jedno správní místo (MOSS): Dobrovolný systém pro usnadnění obchodování, který umožňuje osobám povinným k dani (podnikům v rámci EU i mimo EU), které poskytují přeshraniční telekomunikační, televizní a rozhlasové vysílání nebo služby elektronického obchodu osobám nepovinným k dani v členských státech, ve kterých nemají provozovnu, účtovat DPH z těchto dodávek a podávat přiznání k DPH prostřednictvím internetového portálu v členském státě, kde jsou registrováni jako plátci DPH.

Mnohostranné kontroly: Koordinované kontroly daňové povinnosti jednoho nebo více spolu souvisejících obchodníků provedené dvěma nebo více členskými státy, pokud je považují za účinnější než kontroly provedené pouze jedním členským státem.

Prodej na dálku: Systém zdanění pro dodání zboží B2C v rámci EU. U tohoto mechanismu obchodník uplatňuje do určité prahové hodnoty prodejů (obvykle 35 000 EUR, ale v některých členských státech 100 000 EUR) sazbu DPH v členském státě, v němž je registrován. Nad touto hodnotou se obchodník musí zaregistrovat jako plátce DPH a uplatnit sazbu DPH v členském státě určení.

Řízení rizika: systematické zjišťování rizik, a to i namátkovými kontrolami, a provádění všech nezbytných opatření s cílem expozici vůči rizikům omezit.

Správní spolupráce: výměna informací mezi členskými státy v souladu s nařízením Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010, kdy si správci daně poskytují vzájemnou pomoc a spolupracují s Komisí s cílem zajistit správné uplatňování DPH na dodání zboží a služeb, nabytí zboží uvnitř EU a dovoz zboží. Výměna informací mezi členskými státy se týká všech informací, které mohou pomoci správně vyměřit DPH, včetně informací týkajících se zvláštních případů.

VIES: systém výměny informací o DPH. Jde o elektronickou síť pro přenos informací o platných identifikačních číslech pro účely DPH společností registrovaných v členských státech a o dodávkách uvnitř Společenství osvobozených od daně. Odpovědnost za vkládání obou typů informací do sítě nesou vnitrostátní daňové orgány.

Vzájemná správní pomoc: jakýkoliv krok celní správy jménem jiné celní správy nebo ve spolupráci s ní za účelem řádného uplatnění celního práva a předcházení celním deliktům, jejich šetření a potlačování.

Odpovědi Komise

Shrnutí

VII

c) Komise by chtěla zdůraznit, že provádění těchto postupů je v kompetenci členských států.

f) Komise by chtěla zdůraznit, že vymáhání výběru DPH spadá do vnitrostátní pravomoci.

VIII

Pokud jde o doporučení určená Komisi:

a) Komise přijímá doporučení v rozsahu, k jakému má pravomoc.

b) Komise přijímá doporučení. Způsob, jakým členské státy přistupují k zásilkám s nízkou hodnotou (včetně zneužívání osvobození), bude součástí témat diskutovaných během postupu stanovení inspekčního programu tradičních vlastních zdrojů na rok 2020.

c) Komise nepřijímá doporučení, jelikož nedostatky režimu prodeje na dálku se řešily a Komise nemá přístup k informacím ze systému MOSS. Viz odpověď k bodu 96.

d) Komise přijímá doporučení. Pomoc bude poskytnuta na požádání.

e) Komise přijímá doporučení. Je vždy připravena přezkoumat prezentované alternativní a realistické metody výběru a analyzuje je s ohledem na jejich přidanou hodnotu v boji proti podvodům v oblasti DPH, přičemž náležitě zohlednění jejich proveditelnost.

Pokud jde o další doporučení, Komise podotýká, že tato tři doporučení jsou určena členským státům.

Úvod

20

Návrhy Komise COM(2018) 812/2 a 812/3 poskytnou členským státům lepší nástroje na kontrolu obchodníků v elektronickém obchodu prostřednictvím používání údajů o platbách.

21

Od 1. ledna 2021 bude prahová hodnota pro osvobození od DPH zrušena.

Připomínky

31

Komise již navrhla balík opatření v oblasti DPH pro elektronický obchod, opatření na zlepšení spolupráce mezi správci daní a poskytovateli platebních služeb, jakož i opatření na posílení administrativní spolupráce za prvé mezi správci daní členských států, za druhé správami cel a daní a nakonec sítí Eurofisc, úřadem OLOF a Europolem.

37

Komise uvažuje o možných inovačních přístupech na zlepšení výměny informací s třetími zeměmi, a to i v oblasti elektronického obchodu. Například ve strategickém rámci pro celní spolupráci mezi EU a Čínou se předpokládá revize dohody mezi EU a Čínou o spolupráci a vzájemné administrativní pomoci v celních záležitostech z roku 2004. Mělo by se přezkoumat, zda by se tato příležitost mohla využít k přizpůsobení dohody výzvám elektronického obchodu.

89

Pravidelné monitorování vlastních systémů a postupů vnitřní kontroly s cílem zabezpečit splnění příslušných kritérií a podmínek je především odpovědností daného oprávněného hospodářského subjektu (Authorised Economic Operator; dále jen „AEO“). Systémy vnitřní kontroly jsou klíčovým prvkem účinného monitorování ze strany AEO.

Nejlepší doporučené postupy vnitřní kontroly (podle pokynů EU AEO) mohou zahrnovat jmenování zodpovědné osoby, která zodpovídá za postupy a vnitřní kontroly společnosti včetně dohledu a kontroly nad celním řízením/formalitami.

Podle čl. 23 odst. 5 a čl. 38 odst. 1 celního kodexu Unie jsou celní orgány navíc povinné dohlédnout na podmínky a kritéria, které mají AEO splnit. Dohled celního orgánu se musí vykonávat průběžně, ale vykonává se i na základě informací poskytnutých od AEO. Pokud AEO oznámí celním orgánům, že se zjistil nesrovnalosti, orgán tyto informace ověří a prošetří, což může vést k opětovnému posouzení, pozastavení a/nebo zrušení povolení.

90

Každý subjekt se statusem AEO musí splňovat všechna kritéria a podmínky platné pro AEO. Patří sem i zabezpečení správnosti všech prvků celního prohlášení. Pokud subjekt podmínky a kritéria přestane splňovat, celní orgány jeho status AEO pozastaví nebo zruší.

Od příslušných celních orgánů se vyžaduje, aby zintenzivnily svoje činnosti dohledu a přijaly přiměřená opatření na řešení nesrovnalostí, tj. opětovné posouzení, pozastavení a/nebo zrušení povolení.

91

Viz odpověď Komise na body 89 a 90 o dohledu a vnitřních kontrolách.

96

Některé z nedostatků systému MOSS se řešily po přijetí zjednodušení systému MOSS, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2019. Nedostatky režimu prodeje na dálku řeší nově přijaté právní předpisy o DPH pro elektronický obchod, v kterých se tyto vnitrostátní prahové hodnoty zruší a od roku 2021 se nahradí prahovou hodnotou pro celou EU ve výši pouze 10 000 EUR.

98

Inspekce tradičních vlastních zdrojů týkající se zásilek s nízkou hodnotou (včetně zneužívání osvobození) jsou budoucí prioritní oblastí kontrol. Vzhledem k podvodům zjištěným v souvislosti s podhodnocováním textilu a obuvi Komise stanovila tuto oblast v letech 2018 a 2019 jako prioritu ve všech členských státech. V roce 2017 bylo prioritou vyhýbání se placení antidumpingového cla na solární panely. V letech 2015 a 2016 byla prioritou spolehlivost účtování v souvislosti s tradičními vlastními zdroji.

122

Touto prahovou hodnotou se zabezpečuje proporcionalita pro mikropodniky, které jsou v současnosti ve většině členských států osvobozené od DPH a které budou podle současných pravidel povinné platit DPH od prvního přijetí svých služeb spotřebitelem v jiném členském státě. Aby se napravila tato nepřiměřenost a zároveň se v co největší míře respektovala zásada zdanění v místě určení, se tato přeshraniční prahová hodnota EU ve výši 10 000 EUR považuje za přiměřenou a vyváženou.

136

Vymáhání výběru DPH spadá do vnitrostátní pravomocí.

Závěry a doporučení

Doporučení 1 – posilnit využívání mechanismů správní spolupráce

Pokud jde o doporučení určená Komisi:

a) Komise přijímá doporučení v rozsahu, k jakému má pravomoc.

b) Komise přijímá doporučení, jelikož začne navrhovat změny v elektronických formulářích. Komise podotýká, že tato tři doporučení jsou určena členským státům.

Pokud jde o další doporučení, Komise podotýká, že tato tři doporučení jsou určena členským státům.

Doporučení 2 – zvýšit účinnost kontrol

Pokud jde o doporučení určená Komisi:

a) Komise přijímá doporučení. Způsob, jakým členské státy přistupují k zásilkám s nízkou hodnotou (včetně zneužívání osvobození), bude součástí témat diskutovaných během postupu stanovení inspekčního programu tradičních vlastních zdrojů na rok 2020.

b) Komise nepřijímá doporučení, jelikož nedostatky režimu prodeje na dálku se řešily a Komise nemá přístup k informacím ze systému MOSS. Viz odpověď k bodu 96.

c) Komise přijímá doporučení.

d) Komise přijímá doporučení a zahrnuje ho do svých monitorovacích činností.

Vnitrostátní celní orgány měly do 1. května 2019 z důvodů změn celního kodexu Unie (podle čl. 15 odst. 1 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie) opětovně posoudit všechna povolení schválených hospodářských subjektů EU (AEO) udělená před vstupem v platnost celního kodexu Unie. Kritérium souladu je součástí tohoto opětovného posouzení.

Komise začala připravovat kontrolu postupů dohledu v souvislosti s AEO v členských státech v souladu s čl. 23 odst. 5 celního kodexu Unie. Jedním z aspektů, které se budou v této souvislosti kontrolovat, bude monitorování kritéria souladu AEO včetně souladu v oblasti osvobození zásilek s nízkou hodnotou.

Pokud jde o další doporučení, Komise podotýká, že tato dvě doporučení jsou určena členským státům.

Doporučení 3 – zlepšit vymáhání splatných částek

Pokud jde o doporučení určená Komisi:

a) Komise přijímá doporučení. Pomoc bude poskytnuta na požádání.

b) Komise přijímá doporučení. Řešení nesouladu v platbách mezi členskými státy i zacházení s ponechanou DPH patří mezi probíhající činnosti Komise. V současnosti kontroluje roky 2015 až 2018, jelikož jsou dostupné v kontextu vlastních zdrojů založených na DPH.

c) Komise přijímá doporučení. Organizuje činnosti s členskými státy s cílem navázat na zprávu o směrnici 2010/24/EU, která byla uveřejněna v prosinci 2017, na účely vymáhání všech daní.

Komise podotýká, že toto doporučení je určeno členským státům.

Doporučení 4 – zvýšit účinnost regulačního rámce

Pokud jde o doporučení určená Komisi:

a) Komise přijímá doporučení. Je vždy připravena přezkoumat prezentované alternativní a realistické metody výběru a analyzuje je s ohledem na jejich přidanou hodnotu v boji proti podvodům v oblasti DPH, přičemž náležitě zohlednění jejich proveditelnost.

b) Komise přijímá doporučení.

c) Komise přijímá doporučení. Jak Účetní dvůr uznal a zjistil (viz bod 126), členské státy jednotně uplatňují vymezení „vlastní hodnoty“, jak je uvedeno v příručce pro provádění nařízení Rady č. 1186/2009 ustanovující o systému Společenství pro osvobození od cla.

Kromě toho stále probíhají diskuze mezi Komisí a členskými státy o právně závazném vymezení pojmu „vlastní hodnota“.

Komise podotýká, že toto doporučení je určeno členským státům.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Neven Mates. Audit vedla členka EÚD Ildikó Gáll-Pelczová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Zoltán Lovas a tajemnice kabinetu Claudia Kinga Baraová, vyšší manažer Paul Stafford, vedoucí úkolu Carlos Soler Ruiz a auditoři Maria Echanove, Josef Edelmann, Benny Fransen, Dan Danielescu, Christine Beckerová a Eni Kabashi. Jazykovou podporu poskytovala Evy Fiersová.

Zleva doprava: Benny Fransen, Dan Danielescu, Paul Stafford, Ildikó Gáll-Pelcz, Josef Edelmann, Carlos Soler Ruiz, Zoltán Lovas

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2019

PDF	ISBN 978-92-847-2235-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/903874	QJ-AB-19-009-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-2230-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/222256	QJ-AB-19-009-CS-Q

© Evropská unie, 2019

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.