Zvláštní zpráva
č.31 2018

Dobré životní podmínky zvířat v EU: překonávání rozporu mezi ambiciózními cíli a praktickou realizací

O zprávě EU má pro oblast dobrých životních podmínek zvířat jedny z nejpřísnějších norem na světě, které jsou v platnosti již řadu desetiletí. Cíle týkající se dobrých životních podmínek zvířat jsou rovněž součástí společné zemědělské politiky (SZP). Nejnovější strategie Komise pro dobré životní podmínky zvířat byla zaměřena na řešení problémů s porušováním předpisů a na zlepšování synergií se SZP. Zjistili jsme, že opatření EU na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat byla v některých oblastech úspěšná, ale že jejich realizace se zpožďovala a že v určitých oblastech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích, během přepravy a při porážce stále přetrvávají nedostatky. Předkládáme doporučení týkající se strategického rámce, donucovacích opatření Komise a jejích pokynů, které mají podpořit členské státy při zajišťování souladu s předpisy, a opatření k posílení vazby mezi dobrými životními podmínkami zvířat a zemědělskou politikou.

Tato publikace je k dispozici ve 23 jazycích v tomto formátu:
PDF
PDF General Report

Shrnutí

I

EU má v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jedny z nejpřísnějších právních norem na světě. Ty zahrnují obecné požadavky týkající se chovu, přepravy a porážky hospodářských zvířat a také specifické požadavky pro určité druhy zvířat. Společná zemědělská politika (SZP) umožňuje zvyšovat povědomí zemědělců o jejich právních závazcích (prostřednictvím podmíněnosti, která váže jejich platby v rámci SZP na dodržování minimálních požadavků) a motivovat je k dodržování přísnějších norem (prostřednictvím podpory poskytované v rámci politiky rozvoje venkova).

II

Občané EU se v rostoucí míře zajímají o dopady zemědělství na dobré životní podmínky zvířat a souvisejících dopadů na zdraví veřejnosti a zvířat. Komise vypracovala strategické dokumenty, aby pro tuto oblast vytvořila rámec pro svá opatření. Nejnovější strategie EU se vztahuje na období let 2012 až 2015.

III

Při auditu se přezkoumávaly dobré životní podmínky hospodářských zvířat a celkové provádění této nejnovější strategie EU. Audit se přitom zaměřil na dva hlavní cíle strategie: dosáhnout dodržování minimálních norem a optimalizovat součinnost se SZP. Dospěli jsme k závěru, že opatření EU na zlepšení životních podmínek zvířat byla v některých oblastech úspěšná, ale že stále přetrvávají určité nedostatky v dodržování minimálních norem, existuje prostor pro zlepšení u koordinace s kontrolami prováděnými v rámci podmíněnosti a že finanční zdroje v rámci SZP by mohly být lépe využívány k podpoře přísnějších norem dobrých životních podmínek zvířat.

IV

Ze zjištění našeho auditu vyplývá, že Komise k dosažení souladu s předpisy na straně členských států používala jak pokyny, tak donucovací opatření. Její opatření byla úspěšná v důležitých oblastech, jako jsou zejména skupinové ustájení prasnic a zákaz nezdokonalených klecí, které nosnicím neumožňují jejich přirozené chování. Komise a členské státy pracovaly na pokynech, které měly umožnit pochopení a jednotné uplatňování právních požadavků, a tyto pokyny rozsáhle šířily. Členské státy, které jsme navštívili, obecně přijímaly opatření na realizaci doporučení z auditů Komise.

V

Přetrvávají však stále nedostatky v určitých oblastech, které se týkají problémů s dobrými životními podmínkami zvířat v zemědělských podnicích (zde se zejména jedná o běžnou praxi zkracování prasečích ocasů), během přepravy (soulad s pravidly pro dálkou přepravu a přepravu zvířat, která nejsou přepravy schopna ) a na jatkách (používání výjimky (odchylky) pro porážku bez omráčení a nevhodné omračovací metody). Členským státům, které jsme navštívili, trvala realizace některých doporučení z auditů Komise dlouhou dobu.

VI

Klíčovým faktorem pro zajištění toho, aby normy dobrých životních podmínek zvířat byly řádně vymáhány, jsou systémy úředních kontrol v členských státech. V této oblasti jsme zjistili příklady osvědčených postupů, zejména co se týče jednotnosti úředních kontrol, ale zároveň i potřebu zaměřit se na oblasti a hospodářské subjekty, u kterých je riziko nesouladu s předpisy vyšší. Kromě toho by členské státy mohly lépe využívat informace z interních auditů a stížností k lepšímu řízení své politiky dobrých životních podmínek zvířat.

VII

Členské státy obecně zavedly vhodné mechanismy pro kontroly podmíněnosti týkající se dobrých životních podmínek zvířat. Existuje ale prostor pro zlepšení koordinace s úředními kontrolami dobrých životních podmínek zvířat. Kromě toho existovaly případy, kdy správní sankce udělené v rámci podmíněnosti platebními agenturami nebyly přiměřené závažnosti nesrovnalostí.

VIII

Cíl podpory dobrých životních podmínek zvířat byl jednou z priorit rozvoje venkova na období 2014–2020 a v navštívených členských státech jsme zjistili dobré příklady opatření, která byla pro zvířata prospěšná. Opatření „Dobré životní podmínky zvířat“ však nebylo využíváno rozsáhle. V nákladové efektivnosti tohoto opatření byly určité nedostatky a členské státy zřídka využívaly další opatření v rámci rozvoje venkova na podporu dobrých životních podmínek zvířat.

IX

Komisi předkládáme doporučení na zlepšení řízení její politiky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Naše doporučení se týkají strategického rámce pro dobré životní podmínky zvířat, účinnějšího vymáhání a účinnějších pokynů vedoucích k zajištění souladu s předpisy, opatření na posílení vazby mezi systémem podmíněnosti a dobrými životními podmínkami zvířat a opatření, jak se lépe zaměřit na cíle v oblasti dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím politiky rozvoje venkova.

Úvod

Dobré životní podmínky zvířat: definice a význam v EU

01

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) formulovala v roce 2008 níže uvedenou definici dobrých životních podmínek zvířat: „Zvíře má dobré životní podmínky, jestliže je zdravé, klidné, dobře živené, zabezpečené a má možnost vyjádřit instinktivní [přirozené] chování a jestliže netrpí nepříjemnými stavy, jako je bolest, strach a rozrušení.“ Pojem dobrých životních podmínek zvířat je zakotven v článku 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který uznává zvířata jako vnímající bytosti.

02

Podle studie Evropského parlamentu1 je v EU odhadem 4,5 miliardy kuřat, nosnic a krůt a 330 milionů kusů skotu, prasat, koz a ovcí. Na základě informací od organizace zabývající se dobrými životními podmínkami zvířat je dle odhadů každoročně na maso poraženo 0,25 milionu koní2.

03

V posledních letech výrazně narostlo povědomí o dobrých životních podmínkách zvířat a média tomuto tématu věnují velkou pozornost. Evropský parlament přijal k politice EU v oblasti dobrých životních podmínek dvě usnesení (v roce 2010 a 2015)3. Opatření v EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat vychází ze čtyř hlavních zdrojů, z nichž každý má svůj vlastní kontrolní mechanismus (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Opatření v EU s dopadem na dobré životní podmínky zvířat

Zdroj: EÚD.

04

Právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat mají za cíl tím, že stanoví minimální normy, zlepšit kvalitu života zvířat a zároveň plnit očekávání občanů i potřeby trhu. Obecně se uznává, že EU má jedny z nejnáročnějších norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat4. Většina z těchto norem se týká hospodářských zvířat (v zemědělských podnicích, během přepravy a při porážce), ale právní předpisy zahrnují i volně žijící, laboratorní a domácí zvířata. Jak ukazuje obrázek 2, první právní předpisy EU pro oblast dobrých životních podmínek zvířat byly zavedeny před více než 40 lety a byly od té doby několikrát aktualizovány. Členské státy mohou přijmout přísnější pravidla (jsou-li slučitelná s právními předpisy EU). Například 13 členských států přijalo dodatečná vnitrostátní opatření týkající se porážek zvířat.

Obrázek 2

Nejdůležitější právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek hospodářských zvířat

Zdroj: EÚD.

05

Členské státy mají povinnost uplatňovat předpisy EU o dobrých životních podmínkách zvířat na vnitrostátní úrovni včetně úředních kontrol5, zatímco Evropská komise (GŘ SANTE) má povinnost zajistit, aby členské státy prováděly právní předpisy EU řádně. Evropský úřad pro bezpečnost potravin je odpovědný za poskytování příslušných vědeckých poznatků Komisi. Členské státy každoročně podávají Komisi zprávy o výsledcích svých kontrol dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích a během přepravy. Proti členským státům, které právní předpisy EU nezačlenily do vnitrostátní legislativy a neprovedly, může Komise podniknout právní kroky.

Dobré životní podmínky zvířat a společná zemědělská politika

06

Společná zemědělská politika (SZP) přispívá k cílům v oblasti dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím podmíněnosti (která váže většinu plateb zemědělcům v rámci společné zemědělské politiky na dodržování minimálních požadavků) a rovněž financováním činností a projektů zaměřených na dobré životní podmínky zvířat (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Nástroje SZP a vazba na právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

Zdroj: EÚD.

07

Podmíněnost je mechanismus, který váže většinu plateb v rámci SZP6 (přibližně 46 miliard EUR v roce 2016)7 na dodržování souboru pravidel v oblasti životního prostředí, udržování zemědělské půdy v dobrém zemědělském stavu, dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin. Nevztahuje se na malé zemědělce8, kteří představují asi 40 % celkového počtu všech zemědělců v EU9. Zemědělcům, které tyto normy a povinnosti neplní, mohou být sníženy jejich platby ze SZP o 1 % až 5 % případně o větší podíl, jedná-li se o nedodržení úmyslné. Ve výjimečných případech mohou orgány zemědělce z režimů podpory i vyloučit.

08

Systém podmíněnosti ale nepokrývá všechny právní požadavky na dobré životní podmínky zvířat: zahrnuje ustanovení na ochranu telat a prasat a jiná zvířata a ukládá obecné povinnosti pro všechna hospodářská zvířata10.

09

Zemědělci provozující živočišnou výrobu v odvětvích, která zpravidla nedostávají příslušné platby ze SZP (většina drůbežáren v EU a mnohé podniky chovající prasata v určitých členských státech), z definice pod tento sankční systém nespadají. Na úrovni celé EU11 obecné požadavky podmíněnosti týkající se dobrých životních podmínek zvířat pokrývají přibližně 55 % všech zemědělských podniků s hospodářskými zvířaty v EU, zatímco specifické požadavky směrnice na ochranu prasat pokrývají zhruba 65 % podniků chovajících prasata.

10

Členské státy provádějí kontroly na místě, aby ověřily, zda zemědělci plní požadavky podmíněnosti. Tyto kontroly musí obsáhnout alespoň 1 % příjemců v rámci SZP. Komise (GŘ AGRI) provádí kontroly, jejichž účelem je ověřit, zda členské státy mají pro oblast podmíněnosti vhodné kontrolní systémy.

11

Cíle v oblasti dobrých životních podmínek zvířat mohou být sledovány i v rámci politiky rozvoje venkova, například prostřednictvím školicích kurzů nebo poskytováním finanční náhrady zemědělcům, kteří u dobrých životních podmínek zvířat uplatňují přísnější normy, než jaké jsou vyžadovány unijními a vnitrostátními právními předpisy nebo jaké jsou používány v běžné praxi. Členské státy rozhodují podle svých potřeb, která opatření budou realizovat. Programy rozvoje venkova členských států schvaluje Komise (GŘ AGRI). Na základě schválených programů rozvoje venkova pak vybírají členské státy příjemce, jimž bude poskytnuto financování.

12

Největším přímým zdrojem financování EU pro činnosti v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je opatření na rozvoj venkova „platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat“ (opatření 14), které poskytuje podporu za vyšší normy u chovu zvířat, které jdou nad rámec příslušných závazných norem12. Pro období 2014–2020 na toto opatření 18 členských států přidělilo částku 1,5 miliardy EUR (1,5 % z celkových plánovaných výdajů za všechna opatření)13. Obrázek 4 uvádí plánované a skutečné výdaje u tohoto opatření v programovém období 2014–2020. Toto financování doplňují vnitrostátní výdaje, takže celkový rozpočet u tohoto opatření činí téměř 2,5 miliardy EUR.

Obrázek 4

Výdaje z programu rozvoje venkova EU určené na „dobré životní podmínky zvířat“ (opatření 14) v programovém období 2014–2020 (v mil. EUR)

Zdroj: EÚD na základě informací od GŘ AGRI.

Dobré životní podmínky zvířat a ekonomické zájmy

13

Odvětví živočišné výroby v EU představuje 45 % všech jejích zemědělských činností. Každoročně vytváří výstupy v hodnotě 168 miliard EUR a zajišťuje zhruba 4 miliony pracovních míst14. Navazující odvětví (zpracování mléka a masa, krmivo pro hospodářská zvířata) vykazují roční obrat asi 400 miliard EUR. Jednotné uplatňování norem pro dobré životní podmínky zvířat má v těchto odvětvích dopad na rovné podmínky hospodářské soutěže.

14

Uplatňování určitých norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (například zajištění minimálního prostoru pro telata) pro hospodářské subjekty znamená náklady. GŘ SANTE v roce 2010 tyto náklady odhadlo15 na 2 % produkce zemědělského podniku. Došlo ale zároveň k závěru, že přínosy vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jsou zvýšená produktivita, vyšší kvalita výrobků a lepší podnikatelská image.

15

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin16 je bezpečnost potravin nepřímo ovlivňována dobrými životními podmínkami hospodářských zvířat, a to vzhledem k úzkému propojení mezi dobrými životními podmínkami zvířat, zdravím zvířat a onemocněními z potravin. Špatné životní podmínky zvířat mohou také vést k větší náchylnosti vůči chorobám a větší úmrtnosti. Existuje-li riziko pro veřejné zdraví, inspektoři bezpečnosti potravin neschválí maso k lidské konzumaci, což vede k finančním ztrátám pro producenty i zpracovatele.

16

Existují rozsáhlé důkazy17, že dobré životní podmínky zvířat ovlivňují kvalitu masa. Dobré zacházení se zvířaty v zemědělském podniku, během přepravy a před porážkou je důležité, neboť maso ze stresovaných a zraněných zvířat může mít nižší hodnotu z důvodu ztráty barvy a křehkosti.

17

Dobré životní podmínky zvířat však nejdou vždy ruku v ruce s ekonomickými zájmy hospodářských subjektů. V systémech intenzivní produkce platí, že čím vyšší je intenzita chovu, tím větší jsou zisky, ale tím obtížnější je zároveň splnit specifické potřeby zvířat. Intenzivní chovatelské systémy tedy mohou vést u nosnic k abnormálnímu chování (vyklovávání peří a kanibalismu), u vepřů k okusování ocasů a u telat k agresivitě. Aby se tomuto nežádoucímu chování předešlo, provádějí se na zvířatech bolestivé fyzické změny, jako jsou zejména krácení zobáků, kupírování ocasů, kastrace a zkracování zubů. Právní předpisy EU se na tyto otázky zaměřují zejména pomocí požadavků na minimální prostor pro zvířata a pravidel týkajících se fyzických změn (ta určité postupy dovolují pouze ve výjimečných případech, poté, co byla k odstranění nežádoucího chování podniknuta jiná opatření).

18

Podobně jsou hospodářské zájmy přepravců negativně ovlivňovány nižší hustotou přepravovaných zvířat a přerušováním jízdy za účelem jejich odpočinku. Během úkonů na jatkách je klíčovým faktorem produktivity rychlost produkce, ta ale může mít dopad na řádné zacházení se zvířaty před porážkou i na účinnost metod omračování. Mohou existovat i další komerční důvody vedoucí k nedodržování osvědčených postupů při porážce (viz příklad v rámečku 1).

Rámeček 1

Omračování telat způsoby, jež nefigurují v pokynech k osvědčeným postupům, z komerčních důvodů

Na jatkách, která jsme navštívili ve Francii, byla používána alternativní metoda omračování telat (omračování do zátylku), na rozdíl od metody doporučené v pokynech Komise a v mezioborových pokynech k osvědčeným postupům, kterou je čelní omračování. Obě metody jsou v souladu s nařízením o provádění porážek18. Ve stanovisku EFSA19 k aspektům dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s porážkami se uvádí, že čelní omračování představuje účinný způsob omračování, zatímco u omračování do zátylku je riziko, že rána či úder nepůjdou úplně správným směrem. Výsledkem je rána do zadní části krku, která přináší neuspokojivé výsledky. Komerční výhodou této alternativní metody ovšem je méně poranění mozku a úlomků kostí, takže se mozek lépe zhodnotí na trhu.

Zdroj: EÚD.

Strategie EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

19

V roce 2010 Komise dospěla k závěru20, že stávající právní předpisy pro oblast dobrých životních podmínek zvířat obecně zlepšily životní podmínky těch skupin zvířat, na něž se vztahovaly. Zároveň však zjistila, že uplatňování těchto předpisů se v rámci EU liší, což znemožňuje pokrok směrem k jednotným vysokým normám. Na základě doporučení21 Evropského parlamentu zahájila v roce 2012 Komise strategii EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–201522, která stanovila tyto cíle:

  1. posoudit proveditelnost zavedení zjednodušeného právního rámce EU se zásadami dobrých životních podmínek pro všechna zvířata chovaná v rámci hospodářské činnosti,
  2. podporovat členské státy a přijímat opatření vedoucích ke zlepšenému souladu s předpisy,
  3. optimalizovat součinnost se společnou zemědělskou politikou, zejména prostřednictvím podmíněnosti a rozvoje venkova,
  4. podporovat mezinárodní spolupráci,
  5. dostatečně informovat spotřebitele a veřejnost,
  6. prozkoumat problematiku dobrých životních podmínek farmových ryb.

Součástí strategie byl rovněž seznam 20 opatření, která měla Komise v plánu realizovat do roku 2015 a která byla zaměřena hlavně na zveřejnění zpráv, studií a pokynů (viz příloha I).

Rozsah a koncepce auditu

20

Jedním ze strategických cílů Evropského účetního dvora (EÚD) je přezkoumávat výkonnost v oblastech, kde jsou opatření EU významná pro občany. Cílem tohoto auditu, který je prvním auditem EÚD v této oblasti, bylo posoudit opatření realizovaná Komisí a členskými státy na zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat po přijetí strategie EU pro dobré životní podmínky zvířat na období 2012–2015. Zaměřili jsme se na dva hlavní cíle identifikované v této strategii EU, o kterých soudíme, že mají na dobré životní podmínky zvířat přímý dopad: zlepšení souladu s předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a optimalizace součinnosti se společnou zemědělskou politikou prostřednictvím podmíněnosti a rozvoje venkova (cíle ii) a iii) uvedené v bodě 19).

21

Náš audit hledal odpověď na tuto auditní otázku:

Přispěla opatření Komise a členských států účinně k dosažení cílů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat?

22

Prověřovali jsme, zda:

  1. byla strategie Komise dokončena a přinesla své výsledky,
  2. kroky Komise v oblasti jak pokynů, tak vymáhání plnění vedly k lepšímu uplatňování norem EU v hlavních rizikových oblastech,
  3. navštívené členské státy řídily klíčové aspekty svých kontrolních systémů účinně,
  4. byla podmíněnost účinným nástrojem na začlenění požadavků z oblasti dobrých životních podmínek zvířat do společné zemědělské politiky a zda opatření na rozvoj venkova nákladově efektivním způsobem motivovaly zavádění přísnějších norem na dobré životní podmínky zvířat.
23

Co se týče bodů a) a b), přezkoumávali jsme důkazní informace, které byly k dispozici a které měly ukázat výsledky opatření Komise na realizaci strategie pro oblast dobrých životních podmínek zvířat. U bodů c) a d) jsme provedli přímé posouzení systémů a postupů členských států na řešení určitých hlavních rizik.

24

Auditní práci jsme prováděli v období od září 2017 do června 2018 a týkala se období od roku 2012 do počátku roku 2018. U opatření rozvoje venkova jsme přezkoumávali současné programové období, které započalo v roce 2014. Načasování tohoto auditu nám umožňuje posoudit realizaci strategie v oblasti dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015, a to navíc v době, kdy se projednává SZP po roce 2020.

25

Vybrali jsme vzorek pěti členských států na základě velikosti jejich odvětví živočišné výroby a rovněž na základě nedostatků v plnění norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které již u nich v minulosti byly zjištěny Komisí (GŘ SANTE)23: Německo, Francie, Itálie, Polsko a Rumunsko. V Německu a Itálii jsme k prověření regionálního provádění opatření na ochranu dobrých životních podmínek zvířat a uplatňování předpisů o úředních kontrolách vybrali Severní Porýní-Vestfálsko a Sardinii. Tyto vybrané členské státy společně představují více než 50 % trhu s masem v EU a vybrané programy rozvoje venkova pokrývají zhruba 40 % plánovaných výdajů na oblast dobrých životních podmínek zvířat.

26

V průběhu našich auditních návštěv v členských státech jsme navštívili orgány odpovědné za úřední kontroly, za kontroly podmíněnosti a za provádění programů rozvoje venkova. Abychom lépe pochopili systémy, zúčastnili jsme se jako pozorovatelé úředních kontrol týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích, při přepravě zvířat a na jatkách a rovněž kontrol na místě týkajících se podmíněnosti a rozvoje venkova.

27

V Komisi jsme navštívili Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) a Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI). Kromě toho jsme zorganizovali skupinu odborníků, abychom s nimi mohli nezávisle konzultovat otázky dobrých životních podmínek zvířat.

Připomínky

Komise dokončila druhou strategii EU pro dobré životní podmínky zvířat, ale neposoudila dosud její dopad

28

Komise dokončila poslední opatření ze své strategie pro dobré životní podmínky zvířat na období 2012–2015 v dubnu 2018, což je o tři roky později, než bylo původně stanoveno (viz příloha I). Ve strategii není určena explicitní vazba mezi seznamem opatření plánovaných pro období 2012–2015 a stanovenými obecnými cíli (viz bod 19). Co se týče dvou z cílů strategie, Komise nepřezkoumala legislativní rámec ani nepodnikla žádná opatření na optimalizaci synergií se společnou zemědělskou politikou.

29

Některá z Komisí plánovaných opatření měla zpoždění až pět let (například pokyny EU k ochraně zvířat během přepravy). Zpožděny byly rovněž pokyny týkající se dobrých životních podmínek prasat a ochrany zvířat při porážce, a to z důvodu dlouhých diskusí se zainteresovanými stranami. Většina zpráv vycházela z externích studií, přičemž ty byly často zpožděné, neboť v Komisi nebyl dostatek pracovníků na spravování zadávacího řízení a na přezkum obsahu návrhů zpráv. Podle údajů Komise si určité činnosti týkající se prosazování plnění právních předpisů (včetně řízení o nesplnění povinnosti před Soudním dvorem v některých případech) v souvislosti se směrnicí o dobrých životních podmínkách nosnic (zákaz tradičních klecí) a směrnice o dobrých životních podmínkách prasat (skupinové ustájení prasnic) vyžádaly více času z toho důvodu, že se týkaly vysokého počtu členských států.

30

Komise strategii na období 2012–2015 neobnovila. I nadále však usnadňovala dialog zainteresovaných stran, prostřednictvím platformy EU pro dobré životní podmínky zvířat (vytvořené v roce 2017), a dále zřídila první referenční středisko EU pro dobré životní podmínky zvířat24, které má členským státům poskytovat technickou pomoc týkající se dobrých životních podmínek prasat. Platforma EU pro dobré životní podmínky zvířat se zaměřuje na lepší uplatňování předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, rozvoj a využívání závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a prosazování norem EU pro dobré životní podmínky zvířat na celosvětové úrovni. V rámci platformy byly vytvořeny dvě dílčí skupiny, které se snaží o dosažení konkrétních výsledků v oblasti přepravy zvířat a dobrých životních podmínek prasat.

31

Pro měření míry realizace cílů strategie neexistují žádné referenční ani cílové ukazatele a Komise dosud nevyhodnotila výsledky svých opatření, jak to požadoval Evropský parlament25.

32

Některé zprávy a studie vytvořené na základě iniciativy Komise obsahují užitečné informace o souladu s předpisy (viz body 34 a 35). Jedná se zejména o ředitelství pro audit GŘ SANTE, které provádí audity zaměřené na specifické otázky dobrých životních podmínek zvířat ve vybraných členských státech a o této oblasti vypracovává zprávy; tyto audity však nemají za cíl posoudit úspěšnost strategických opatření Komise.

33

Členské státy Komisi zasílají výroční zprávy o svých úředních kontrolách prováděných podle právních předpisů EU pro dobré životní podmínky zvířat v zemědělských podnicích26 a během přepravy. Komise uznala, že vykazované údaje nejsou úplné, konzistentní, spolehlivé či dostatečně podrobné na to, aby se z nich daly vyvodit závěry o souladu s předpisy na úrovni EU27. Komise nás informovala, že se snaží o zlepšení kvality a konzistentnosti údajů vykazovaných v souladu s novým nařízením o úředních kontrolách28.

Komise i členské státy informovaly o výrazném pokroku při uplatňování norem EU

34

V některých oblastech, kterých se týká uvedená strategie, byl u dobrých životních podmínek zvířat zaznamenán dobrý pokrok. V roce 201629 Komise informovala o zlepšeních u mnoha zemědělských podniků, které plní směrnici o ochraně hospodářských zvířat. Došla k závěru, že členské státy účinně realizují zákaz nezdokonalených klecí pro nosnice (2012) a samostatná stání pro prasnice (2013). Ze zprávy Komise z roku 201830 vyplývá, že v některých členských státech došlo ke zlepšení životních podmínek pro kuřecí brojlery, poté, co tyto státy provedly směrnici o brojlerech (2007). Komise rovněž stanovila osvědčené postupy v oblasti přepravy zvířat, která nejsou přepravy schopna, porážek, dobrých životních podmínek dojnic a komerčního chovu králíků.

35

Ve zprávách Komise však byly zjištěny určité dosud nevyřešené problémy týkající se oblastí, které strategie pokrývá:

  • v zemědělských podnicích: krácení prasečích ocasů31, choroby mající dopad na dobré životní podmínky mléčného skotu32, posouzení technických požadavků (např. na ventilaci) pro kuřata chovaná na produkci masa33;
  • v průběhu přepravy: plnění předpisů o dálkové přepravě živých zvířat (ačkoli při nejnovějších auditech Komise v této oblasti zjistila zlepšení)34 a o přepravě zvířat, které nejsou schopny přepravy35 (což právní předpisy zakazují);
  • při porážce: různé postupy pro výjimky z povinnosti omračovat zvířata před porážkou, nevhodné postupy omračování (zejména pro omračování drůbeže prostřednictvím elektrické vodní lázně)36;
  • úřední kontroly členských států: množství a kvalita kontrol, vhodnost opatření na vymáhání plnění předpisů37.
36

Komise tyto záležitosti řešila prostřednictvím pokynů a také vymáháním souladu s předpisy. Mezi její rozsáhlé činnosti v oblasti pokynů patřila tvorba pokynů a zajištění jejich překladů, realizace studijních návštěv a pořádání školení pro inspektory a hospodářské subjekty z členských států. Od roku 2012 uspořádala Komise 34 školení na téma dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím programu Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin (který má více než 1 700 účastníků) a její e-learningové moduly využilo 6 000 osob. Rámeček 2 uvádí příklad spolupráce mezi Komisí a zástupci členského státu a zainteresovanými organizacemi na přípravě pokynů pro dobré životní podmínky zvířat během přepravy a porážky a také pro dobré životní podmínky prasat.

Rámeček 2

Příklad účasti zainteresovaných stran na iniciativě Komise zaměřené na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat během přepravy

Tým pracující na projektu Pokyny pro přepravu zvířat, který Komise zahájila v roce 2015, oslovil více než 100 zainteresovaných stran (zemědělců, přepravců, pracovníků jatek, příslušných orgánů a nevládních organizací) ze sedmi členských států a požádal je o náměty ohledně osvědčených postupů pro přepravu zvířat. Tento tým rovněž zřídil „platformu pro zainteresované strany“, která poskytovala poradenství k obsahu pokynů. Tuto platformu tvořili zástupci ze 13 mezinárodních organizací či skupin zainteresovaných subjektů.

37

Orgány členských států, které jsme navštívili, považovaly pokyny a školení za užitečné a rozsáhle šířily získané poznatky směrem ke svým úředním inspektorům a hospodářským subjektům. Některé orgány se vyjádřily, že by potřebovaly mít k dispozici více nástrojů a pokynů ve svém jazyce, aby se umožnilo jejich větší šíření.

38

Komise monitoruje uplatňování, provádění a vynucování právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat v členských státech pomocí auditních návštěv, vydáváním doporučení tam, kde je to potřebné, kontrolou plnění akčních plánů členských států a proti členským státům, které neplní své povinnosti, může také podniknout opatření včetně případného zahájení řízení o nesplnění povinnosti.

39

Komise od roku 2012 zahájila širokou řadu řízení o nesplnění povinnosti celkem proti 18 členským státům. Řízení se týkala hlavně ustájení prasnic a zákazu tradičních klecí pro nosnice38. Podle Komise byla tato řízení úspěšná: zajistila dodržování pravidel. Komise rovněž využila „proces EU Pilot“, který zahrnuje neformální dialog s orgány členských států o otázkách souvisejících se správným provedením právních předpisů EU. Od roku 2012 Komise zahájila celkem 18 takovýchto procesů EU Pilot ohledně směrnic o nosnicích a prasatech a 5 procesů EU Pilot v jiných oblastech (většinou se týkaly ochrany zvířat během přepravy).

40

Při posuzování rychlosti reakce členských států na doporučení Komise jsme přezkoumali auditní zprávy Komise z let 2012–201539 týkající se dobrých životních podmínek zvířat za pět členských států, které jsme navštívili, a zároveň související akční plány a následnou kontrolu jejich plnění. Zjistili jsme, že tyto členské státy realizovaly téměř polovinu z doporučení Komise během dvou let nebo ještě v kratší době.

Realizace určitých doporučení členským státům zabrala dlouhou dobu a některé otázky zůstávají stále nevyřešeny

Zpoždění v realizaci doporučení
41

Navzdory činnosti Komise v oblasti pokynů a vymáhání souladu s předpisy navštívené členské státy určitý omezený počet záležitostí řešily pomalu (příklady viz rámeček 3). Těmito záležitostmi byly hlavně postupy úředních kontrol členských států, kvalifikace provozovatelů zapojených do porážek, vymáhání povinnosti omračování před porážkou stanovené právními předpisy, rutinní kupírování prasečích ocasů a přiměřenost sankcí za neplnění předpisů. Znamená to, že mezi normami pro dobré životní podmínky zvířat stanovenými v právních předpisech EU a realitou na místě je někdy stále výrazný nesoulad.

Rámeček 3

Pomalý pokrok při realizaci určitých doporučení Komise

Ve Francii GŘ SANTE v roce 2019 zjistilo, že úřední kontroly prováděné na kontrolních stanovištích (kde zvířata odpočívají během dálkové přepravy v rámci EU) nebyly dostatečné a doporučilo, aby příslušné orgány tyto zjištěné nedostatky řešily. Francouzské orgány uvedly, že pro realizaci tohoto doporučení připraví revidovanou příručku postupů pro inspektory, ale do doby auditu (prosinec 2017) to dosud neprovedly.

Dalším doporučením pro Francii ze strany Komise (vydaným v roce 2010) bylo používat vhodné vybavení na provádění úředních kontrol environmentálních parametrů (tj. teploty, intenzity světla a koncentrace plynů)40 v zemědělských podnicích a během přepravy zvířat. Související povinnosti dané právními předpisy platí od roku 2000. Příručka postupů pro francouzské inspektory uvádí, že maximální přípustná koncentrace NH3 (amoniaku) je 20 částic na milion a že tento parametr by měl být měřen specializovaným zařízením. Do doby auditu však francouzské orgány všechna nutná zařízení nezajistily. V průběhu naší návštěvy na slepičí farmě certifikované jako farma s volným výběhem, kde byla zřetelná přítomnost amoniaku v budově, neměl francouzský inspektor příslušné vybavení na měření úrovně koncentrace plynu. Ve zprávě z kontroly inspektor uvedl, že příslušný požadavek byl splněn. Na jaře 2018 francouzské orgány oznámily Komisi, že měřicí vybavení zajistily. Po inspektorech se ale požadovalo, aby toto vybavení používali pouze na farmách na masný chov kuřat.

Zdroj: EÚD.

Během série auditů v Rumunsku v letech 2009–2011 doporučilo GŘ SANTE, aby příslušný orgán uplatňoval účinné, odrazující a poměrné sankce za neplnění právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. V době našeho auditu rumunské orgány stále neschválily změny v právních předpisech, které jsou k uplatňování takovýchto sankcí potřeba.

Komise v nedávné době uzavřela své doporučení týkající se praxe vyvolávání ztráty peří u farem s nosnicemi v Itálii téměř 13 let po té, co na tento problém poukázala. Nucená ztráta je postup, kdy se u ptáků za účelem zvýšení produkce vajec hromadně vyvolá ztráta peří, a to zpravidla odejmutím potravy, vody a/nebo světla.

42

Komise kontroluje realizaci svých doporučení na základě důkazních informací poskytnutých členskými státy o tom, že zavedly opatření na odstranění zjištěných nedostatků, ale vlastní realizaci ani účinnost těchto opatření většinou nekontroluje na místě. Zjistili jsme některé případy, kdy Komise sice uzavřela svá doporučení z auditu, ale členské státy účinně nevyřešily všechny problémy41.

Nejsou dostatečné informace o tom, zda členské státy řešily otázky zjištěné Komisí týkající se výjimek pro porážky bez omračování
43

Právní předpisy EU na ochranu zvířat během porážky v jatkách42 platí od roku 2013. Jejich cílem je minimalizovat bolest a utrpení zvířat díky použití schválených metod omračování. Tento právní předpis obsahuje výjimku z povinnosti omračování (která byla začleněna už do předchozího právního předpisu z roku 1993) týkající se zvířat, k jejichž porážce jsou použity zvláštní metody stanovené náboženskými obřady43, pokud k této porážce dochází na jatkách. Bod odůvodnění právního předpisu EU44 zdůrazňuje svobodu náboženského vyznání, jak je stanovena v Listině základních práv Evropské unie, a důležitost ponechání určité úrovně subsidiarity na každém členském státě. Právní předpis nestanoví praktické metody provádění takovýchto alternativních porážek ani žádné vykazovací povinnosti v souvislosti s využíváním této odchylky. Ne všechny členské státy shromažďují informace o využívání této výjimky.

44

V hodnocení Komise z roku 2010 týkajícím se unijní politiky dobrých životních podmínek zvířat a také v hodnocení dopadu připojeném ke strategii pro oblast dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–201545 se uvádí zjištění, že určití provozovatelé jatek tuto odchylku od omračování používají nadměrně, aby zrychlili svůj výrobní proces.

45

V roce 2015 Komise po 13 auditních návštěvách46 zjistila značné rozdíly ve způsobu, jakým členské státy tuto odchylku pro porážku bez omráčení uplatňují. Zjistila lepší výsledky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat tam, kde proces porážky je předmětem cílených kontrol. Po těchto auditech se Komise pokusila od členských států shromáždit údaje o používání této odchylky. K tomu, aby se na úrovni EU mohlo dospět k nějakým závěrům, ale byly poskytnuté údaje nedostatečné. Kromě tohoto shromažďování údajů a vypracování studie o možnosti poskytnutí relevantních informací o omračování zvířat spotřebitelům47 Komise k řešení zjištěného problému – tj. nadměrného využívání odchylky – žádné konkrétní opatření nepodnikla. Z naší auditní práce vyplynulo, že pouze v jednom z pěti navštívených členských států nebyly zavedeny specifické postupy na kontrolu odůvodnění uplatňování příslušné výjimky. Potvrdila závěry Komise týkající se dostupnosti údajů o používání odchylky (viz tabulka 1).

Tabulka 1

Postupy pro udělování výjimek pro porážku bez omráčení a údaje, které jsou k dispozici v navštívených členských státech48

Členský stát Existuje zvláštní postup pro kontrolu odůvodněnosti použití výjimky Dostupnost informací o míře porážek bez omráčení
Německo Ano
Francie Omezená – pouze pro skot a ovce, na základě odhadů hospodářských subjektů
Itálie Omezená – pouze počet jatek oprávněných provádět porážky bez omráčení
Polsko Omezená – existují určité odhady pro skot a kuřata, příslušné orgány nicméně nepotvrdily jejich platnost
Rumunsko Ano

Zdroj: ECA na základě důkazních informací získaných od členských států.

46

V listopadu 2017 Komise zveřejnila rozsáhlé pokyny k ochraně zvířat během usmrcování včetně osvědčených postupů pro používání odchylky, které se zaměřují na technické aspekty tohoto procesu.

Řízení systémů úředních kontrol ze strany členských států obecně zajišťuje jednotnost, ale v kontrolních a auditních systémech přesto existují určité nedostatky

47

Kvalita kontrol dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích, během přepravy a na jatkách, prováděných v členských státech, má přímý dopad na úroveň plnění požadavků. Analyzovali jsme jak konzistentnost, tak zacílení těchto kontrol, a také to, jak jsou auditovány orgány členských států.

Členské státy mají obecně zavedené systémy, které zajišťují, aby kontroly probíhaly jednotně
48

Vynucování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je zajištěno úředními veterinárními lékaři zaměstnanými ve státních organizacích. Aby byly kontroly účinné, musí být prováděny jednotně a nezávisle.

49

Ve většině členských států, které jsme navštívili, byly zavedeny postupy zajišťující jednotnost činnosti inspektorů49.

50

Ve všech navštívených členských státech jsme zjistili, že na úřední veterinární lékaře se vztahují předpisy o bezúhonnosti činitelů veřejné správy, podle nichž u nich nesmí existovat střet zájmů. Ve Francii a Itálii (Sardinie) jsme zjistili příklady osvědčených postupů, kdy se v rámci prevence střetu zájmů úředních inspektorů uplatňovaly dodatečné specifické postupy (viz rámeček 4).

Rámeček 4

Osvědčené postupy pro prevenci střetu zájmů

Itálie (Sardinie) nedávno schválila směrnici pro prevenci střetu zájmů u pracovníků vykonávajících úřední kontroly a zavedla experimentální program tříletého střídání týkající se tří úrovní: střídání území, funkční střídání a oddělení funkcí. Zavedla rovněž specifická opatření na ochranu oznamovatelů případů porušení předpisů.

Francie zavedla program, v němž budou specializovaní pracovníci vykonávat dohledovou činnost na jatkách na červené maso. To zmírňuje riziko střetu zájmů, neboť toto opatření umožňuje externí ověření činnosti úředních veterinárních lékařů, kteří provádějí pravidelné kontrolní úkoly na jatkách.

Nelze dostatečně prokázat, že členské státy plánují úřední kontroly na základě analýzy rizik
51

Kromě dobrých životních podmínek zvířat se systémy úředních kontrol členských států týkají i dalších oblastí, konkrétně předpisů pro oblast bezpečnosti potravin a krmiv, hygieny, tlumení a eradikace nákaz zvířat a používání pesticidů. Vzhledem k tomu, že všechny tyto oblasti si z hlediska zdrojů navzájem konkurují, kontroly založené na riziku umožňují soustředit se na problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a tak přispívají k účinnějšímu a efektivnějšímu využití omezených zdrojů. Provádění kontrol na základě rizik je v EU právní povinností50.

52

Členské státy obecně stanovily jasná pravidla pro to, aby kontroly dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích byly založeny na riziku. Ve všech navštívených členských státech jsme zjistili příklady osvědčených postupů při identifikování rizikových faktorů. Ve Francii se po inspektorech například požaduje, aby u svých plánů kontrol v zemědělských podnicích vycházeli z informací o historii daného hospodářského subjektu, o podaných stížnostech, používání profylaktických opatření, dále z údajů z jatek (o hustotě přepravovaných zvířat, přepravě zvířat, která nejsou schopna přepravy) a z údajů o úmrtnosti či jiných ukazatelů, jako např. kvalita mléka či intervalech otelení.

53

Tři z pěti navštívených členských států (Německo (Severní Porýní-Vestfálsko), Polsko a Rumunsko) však nebyly schopny doložit, jak byly zjištěné rizikové faktory v praxi používány pro výběr hospodářských subjektů ke kontrole.

54

Kromě toho ve dvou členských státech byly z úředních kontrol vyňaty určité zemědělské podniky, přestože jejich podíl v odvětví živočišné výroby je velký (viz rámeček 5). Ačkoli vzhledem k omezeným zdrojům pro kontroly je přiměřené prioritně kontrolovat větší zemědělské podniky, orgány plně nezohlednily riziko toho, že se může zvýšit nedodržování předpisů u malých zemědělských podniků, pakliže by byly z kontrol úplně vyňaty.

Rámeček 5

Vynětí ze souboru zemědělských podniků ke kontrole

V Itálii byly ze souboru ke kontrole vyňaty prasečí farmy s méně než 40 prasaty nebo šesti prasnicemi a farmy s kozami, ovcemi a skotem (jiným než telata) s méně než 50 kusy zvířat. V Sardinii to vede k tomu, že 85 % prasečích farem, 67 % kozích farem a 86 % dobytčích farem (kromě telat) nepodléhá kontrolám dobrých životních podmínek zvířat.

V Rumunsku orgány v praxi neprovádějí kontroly u zemědělských podniků, které spadají pod definici „neprofesionálních farem“, ačkoli z kontrol dobrých životních podmínek zvířat nebyl formálně vyňat žádný zemědělský podnik. Tyto zemědělské podniky chovají mnoho zvířat v odvětví chovu prasat (45 %) a téměř všechna zvířata v odvětví chovu ovcí a koz (99 %).

55

Co se týče přepravy živých zvířat, z navštívených členských států pouze Francie identifikovala rizikové oblasti, na něž se bude cílit při přepravních kontrolách. Neexistovaly však žádné dostupné informace, které by doložily, jak se toto provádělo v praxi.

56

TRACES (online platforma EU používaná k monitorování dálkových, přeshraničních pohybů zvířat v rámci EU) obsahuje informace a informační nástroje, které by příslušné orgány mohly použít na zacílení kontrol při přepravě zvířat. Při setkáních se zástupci z členských států Komise propagovala používání interaktivních vyhledávacích nástrojů. Zjistili jsme ale, že orgány členských států zodpovědné za přepravní kontroly informace ze systému TRACES na zacílení kontrol používají jen zřídka. Důvodem jsou určitá omezení v uživatelském přístupu51.

57

Orgány členských států zpravidla delegují odpovědnost za provádění analýzy rizik u kontrol zemědělských podniků a přepravních kontrol na místní orgány. Žádný z navštívených členských států nezavedl systémy na kontrolu existence, kvality a provádění takovýchto místních analýz rizika.

58

Kontroly dobrých životních podmínek zvířat na jatkách obecně pokrývaly téměř všechny hospodářské subjekty v navštívených členských státech, a to buď formou zacílených kontrol, nebo jako součást každodenních činností úředního veterinárního lékaře ve službě.

Informace z auditů a stížností by mohly být lépe využívány
59

Nařízení EU o úředních kontrolách52 ukládá členským státům povinnost auditovat systémy pro úřední kontroly dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat a rozhodnutí Komise 2006/677/ES stanoví pokyny, které doporučují provádět takovéto audity alespoň jednou za pět let53. Zjistili jsme, že v navštívených členských státech oddělení interního auditu příslušného orgánu (a v případě Polska rovněž Polská nejvyšší kontrolní instituce) identifikovala oblasti ke zlepšení v organizaci úředních kontrol a kontrolovala plnění opatření v návaznosti na své audity. Polsko však nezajistilo, aby audity oblasti dobrých životních podmínek zvířat probíhaly alespoň jednou za pět let. Německo (Severní Porýní-Vestfálsko) a Rumunsko dále nezajistily včasnou kontrolu realizace doporučení z auditu.

60

Komise kontroluje, jak členské státy auditují své systémy úředních kontrol, a zjistila54, že pro členské státy je obtížné v přiměřeném časovém rámci auditovat všechny oblasti, které vyžadují úřední kontroly, a kontrolovat opatření v návaznosti na výsledky takovýchto auditů.

61

Orgány mohou využívat stížnosti a žádosti o prošetření, které jim předkládají organizace činné v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, občané nebo jiné zainteresované subjekty, ke stanovení hlavních problematických oblastí. Správa takovýchto stížností spadá do výhradní působnosti daného členského státu.

62

Zjistili jsme, že navštívené členské státy řeší stížnosti podle jednotlivých případů. Dva z nich (Polsko a Rumunsko) mají pro tuto oblast zavedené postupy (včetně lhůt pro vyřizování stížností). Žádný z těchto členských států nezavedl centrální registr stížností, který by poskytoval přehled o hlavních problematických oblastech u dobrých životních podmínek zvířat a byl podporou pro budoucí rozhodování.

63

Kromě své kontrolní činnosti, která je zmíněna v bodech 34 a 36, Komise identifikovala podobné problémy, jako jsou ty výše uvedené (viz body 53, 55 a 57).

Členské státy využívají nástroje společné zemědělské politiky k plnění cílů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat omezeným způsobem

64

Většině zemědělců zabývajících se živočišnou výrobou jsou poskytovány platby ze SZP (viz bod 9), jejichž součástí jsou požadavky podmíněnosti, které se týkají určitých dobrých životních podmínek zvířat (viz bod 8). Ve své strategii na období 2012–2015 Komise uznala potřebu zlepšit synergie mezi oblastí dobrých životních podmínek zvířat a nástroji v rámci SZP, hlavně prostřednictvím podmíněnosti a rozvoje venkova. Přezkoumávali jsme, jak navštívené členské státy využívaly tyto dva mechanismy pro oblast dobrých životních podmínek zvířat.

Mezi úředními kontrolami a kontrolami podmíněnosti v členských státech probíhá jen omezená výměna výsledků a uplatňování sankcí vykazuje nedostatky

Základ pro koordinaci mezi kontrolami podmíněnosti a úředními kontrolami poskytují právní předpisy EU
65

Jak úřední kontroly, tak kontroly podmíněnosti zahrnují plánování a realizaci návštěv, kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a rozhodování o vhodných opatřeních v případě nedodržování předpisů. Na členských státech je pak rozhodnutí o míře integrace mezi úředními kontrolami a kontrolami podmíněnosti v rámci limitů požadavků daných právními předpisy EU.

66

Nařízení v přenesené pravomoci o podmíněnosti stanoví, že za „zjištěné“ se považují případy nesouladu, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán nebo případně platební agentura55. V mnoha členských státech přenesla platební agentura odpovědnost za kontroly podmíněnosti na kontrolní orgán provádějící úřední kontroly. Znamená to, že jakýkoli případ nesouladu zjištěný u příjemce v rámci SZP během těchto kontrol by měl být zohledněn pro účely kontroly podmíněnosti. To vyžaduje systém nebo postup, který zajistí výměnu relevantních informací mezi příslušnými orgány56.

67

Komise poskytla k uplatňování regulatorních požadavků u kontrol podmíněnosti pokyny57. V těchto pokynech se uvádí, že členské státy mohou používat výsledky svých úředních kontrol ke splnění minimální míry kontrol v rámci podmíněnosti58. Dobrá koordinace mezi těmito dvěma kontrolními systémy je nejen zefektivňuje (vytvářením úspor z rozsahu a zabraňováním překrývání), ale také napomáhá účinněji zjišťovat případy nesouladu. Kromě toho jednotný přístup ke kontrolám dobrých životních podmínek zvířat přináší zemědělcům větší jasnost a také motivaci k plnění platných norem.

Členské státy tuto možnost zkvalitnit své kontrolní systémy dostatečně nevyužily, i když byly zjištěny příklady osvědčených postupů
68

Všechny čtyři členské státy, které jsme navštívili, podnikly kroky ke koordinaci svých systémů pro úřední kontroly a pro kontroly podmíněnosti. Dobré příklady koordinace jsme zjistili v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko), Francii a Itálii (Sardinie)(viz rámeček 6).

Rámeček 6

Příklady dobré koordinace mezi orgány, které se podílejí na kontrolách dobrých životních podmínek zvířat

V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) inspektoři provádějící úřední kontroly dobrých životních podmínek zvířat vyžadovali provedení i kontrol podmíněnosti, domnívali-li se, že požadavky podmíněnosti nejsou plněny. V případě, že dodatečná kontrola toto potvrdila, zemědělci byla uložena správní sankce v rámci podmíněnosti, i když jeho zemědělský podnik nebyl součástí vzorku podniků ke kontrolám podmíněnosti. Podobně případy nesouladu zjištěné v rámci kontrol podmíněnosti mohou vést k pokutám v rámci systému úředních kontrol.

Ve Francii byli inspektoři povinni hlásit případy nesouladu zjištěné během úředních kontrol orgánům odpovědným za uplatňování snížení plateb v rámci podmíněnosti. Inspektoři prováděli kontroly se „dvojím účelem“: při jedné návštěvě zemědělce používali integrovaný kontrolní seznam pro účely jak úřední kontroly, tak kontroly podmíněnosti.

V Itálii (Sardinie) byl postup pro výpočet správních sankcí u podmíněnosti v souladu s pravidly pro kategorizaci výsledků úředních kontrol. To usnadňovalo práci inspektorů, kteří prováděli oba typy kontrol, a zajistilo jednotný přístup k řešení případů nesouladu s předpisy. V ostatních členských státech, které jsme navštívili, takovýto postup uplatňován nebyl.

69

V Rumunsku existovaly formální mechanismy, pomocí nichž se sdělují případy nesouladu zjištěné během úředních kontrol dobrých životních podmínek zvířat orgánům odpovědným za uvalování sankcí v rámci podmíněnosti. Do doby našeho auditu však tento systém v praxi ještě nefungoval. V Polsku žádné takové formální mechanismy neexistovaly.

70

Když Komise provádí audity kontrol podmíněnosti realizovaných členskými státy, přezkoumává rovněž jejich postupy pro výměnu informací. Nekontroluje však, zda jsou v praxi výsledky úředních kontrol dobrých životních podmínek zvířat prováděných u příjemců SZP stejným příslušným kontrolním orgánem, který provádí kontroly podmíněnosti, nahlašovány orgánu odpovědnému za ukládání správních sankcí v rámci podmíněnosti.

Kontroly podmíněnosti obecně pokrývají příslušné požadavky na dobré životní podmínky zvířat
71

Zjistili jsme, že kontroly podmíněnosti prováděné členskými státy obecně pokrývaly příslušné požadavky na dobré životní podmínky zvířat59. Avšak ve třech z pěti navštívených členských států (Francii, Polsku60 a Rumunsku) existovaly určité výjimky. V Rumunsku například inspektoři nekontrolují čistotu prostor na ustájení a ležení telat a prasat, úrovně železa v potravě telat a ani environmentální parametry jako úroveň prachu, koncentrace plynů a teplotu.

72

Audity Komise ověřují, zda kontrolní seznamy členských států pro kontroly podmíněnosti zahrnují všechny relevantní požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Při svých posledních auditech Komise zjistila, že v těchto seznamech v Estonsku, Španělsku, Rakousku, Portugalsku a Finsku určité položky chybí. Některá z těchto zjištění vedla k finančním opravám61.

Některé členské státy nezajistily, aby sankce ukládané v rámci podmíněnosti byly úměrné závažnosti zjištěných případů nesouladu
73

Aby mělo snížení platby u podmíněnosti odrazující účinek, mělo by být v úměře k závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesplnění62. V naší nedávné zvláštní zprávě63 o účinnosti podmíněnosti jsme konstatovali, že mezi členskými státy existují výrazné odchylky v tom, jak kategorizují závažnost porušení.

74

Zjistili jsme, že Německo (Severní Porýní-Vestfálsko), Francie a Itálie (Sardinie) mají jasná pravidla pro přiměřenost snížení plateb. Nejčastěji používanou mírou snížení bylo 3 %64, kromě Itálie, kde více než 70 % případů porušení vedlo k napomenutím, bez uložení správní sankce. V Rumunsku byl zemědělský podnik, u něhož inspektoři zjistili nesoulad až do 30 % příslušných kontrolních bodů, považován za plně splňující pravidla. Tato shovívavá definice vedla k extrémně nízkému počtu nahlášených případů nesouladu. Pouze třem z přibližně 13 500 kontrolovaných zemědělských podniků byla v roce 2016 uložena správní sankce (viz příloha IV, která rovněž uvádí, že míry kontrol a vykazované případy nesouladu byly velmi rozdílné). Požadavky na dobré životní podmínky zvířat v rámci podmíněnosti v Rumunsku platí od roku 2016, aby se umožnilo přechodné období po vstupu tohoto státu do Unie v roce 2007.

75

V Polsku vycházelo snížení plateb z bodového systému, v němž se přidělují body za každé porušení ustanovení pro dobré životní podmínky zvířat týkajícího se konkrétního právního aktu. Při rozhodování o procentní míře snížení, která bude uplatněna, bylo zohledněno jenom ustanovení, které dostalo nejvyšší počet bodů. Znamená to, že i když snížení platby bere v úvahu závažnost konkrétního porušení předpisů, není provázáno s počtem zjištěných porušení předpisů.

76

Z některých nedávných auditů Komise65 vyplynulo, že systém sankcí pro podmíněnost je obecně příliš shovívavý a že obzvláště to platí pro požadavky na dobré životní podmínky zvířat, neboť nezajišťuje, aby byly sankce úměrné závažnosti nesouladu. Komise pro tuto oblast poskytla určitá obecná vyjasnění v odpovědi na otázky členských států a v květnu 2018 uspořádala setkání skupiny odborníků, na němž si členské státy vyměňovaly poznatky o osvědčených postupech u kontrol podmíněnosti u dobrých životních podmínek zvířat. Dokumenty s pokyny Komise k podmíněnosti se však touto otázkou nezabývají.

Rozvoj venkova: motivace zlepšovat dobré životní podmínky zvířat je jen malá a nákladová efektivnost není zajištěna

77

Podpora na rozvoj venkova poskytuje finanční prostředky na cíle v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Součástí strategie Komise pro oblast dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015 byl i cíl optimalizovat součinnost s podporou na rozvoj venkova pro oblast dobrých životních podmínek zvířat. Aby členské státy dosáhly maximální nákladové efektivnosti, měly by se zaměřovat na opatření s největším potenciálním příspěvkem pro dobré životní podmínky zvířat na jednotku nákladů.

Finanční prostředky z rozvoje venkova nejsou na podporu dobrých životních podmínek zvířat šířeji využívány
78

Ve stávajícím programovém období 2014–2020 obsahuje 35 z celkem 118 programů rozvoje venkova specifické opatření („opatření 14“) na podporu dobrých životních podmínek zvířat (viz bod 12); 13 z nich jsou z regionů v Itálii.

79

Právní předpisy pro rozvoj venkova odkazují na dobré životní podmínky zvířat v rámci své priority „podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství“66. Tato priorita má dvě oblasti zájmu67, ale ty neodkazují na dobré životní podmínky zvířat.

80

Opatření 14 nepoužilo ve svých programech rozvoje venkova deset členských států. Dva z navštívených členských států (Francie a Polsko) toto opatření nepoužily, neboť se domnívaly, že základní právní požadavky na dobré životní podmínky zvířat jsou postačující. Kromě toho polské orgány byly toho názoru, že by toto opatření mohlo mít negativní dopad na konkurenceschopnost zemědělců. Ve Francii bylo toto rozhodnutí v rozporu s národní strategií pro oblast dobrých životních podmínek zvířat, která byla zavedena v roce 2016 a obsahovala cíl přilákat finance z rozvoje venkova na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat. Francouzská strategie byla zavedena po schválení programů rozvoje venkova a Francie tyto programy neaktualizovala tak, aby zmíněný závazek odrážely.

81

Potenciál k podpoře vyšších norem pro dobré životní podmínky zvířat má i několik dalších opatření rozvoje venkova (konkrétně investice v zemědělských podnicích, programy kvality nebo ekologické zemědělství). Dva z navštívených členských států nabídly příklady, jak se tato opatření mohou zaměřit i na oblast dobrých životních podmínek zvířat (viz rámeček 7).

Rámeček 7

Využití opatření na rozvoj venkova pro zaměření na oblast dobrých životních podmínek zvířat

Německo (Severní Porýní-Vestfálsko): příjemci, kteří žádají o podporu na ustájení zvířat v rámci opatření 4 (investice v zemědělských podnicích), musí splňovat konkrétní požadavky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které jdou nad minimální normy. Například stáje na skot musí splňovat vyšší normy z hlediska prostoru pro každé zvíře a musí mít přirozené osvětlení.

Francie: opatření 4 (investice v zemědělských podnicích) z programu pro Alsasko dává prioritu volnému výběhu zvířat a ekologickým systémům, zemědělským podnikům používajícím speciální vybavení k dobrým životním podmínkám králíků a používajícím slaměnou podestýlku pro prasata.

Opatření „Dobré životní podmínky zvířat“: zjistili jsme dobré příklady opatření přínosných pro zvířata, nákladová efektivnost ale není zajištěna
82

Přezkoumávali jsme systémy členských států, abychom posoudili, zda je specifické opatření zaměřené na dobré životní podmínky zvířat („opatření 14“) nákladově efektivní. Kontrolovali jsme, zda podpora zemědělcům za skutečná zlepšení v dobrých životních podmínkách zvířat jdoucí za minimální normy je v souladu s dodatečnými náklady a ušlým ziskem a zda existují příslušné monitorovací informace.

Soulad jdoucí nad rámec minimálních norem
83

Orgány členských států definovaly zlepšené životní podmínky zvířat, které jsou způsobilé pro podporu v rámci opatření 14. Patří k nim letní pastva pro skot, větší prostor pro zvířata v zemědělských podnicích a během jejich přepravy a zlepšené podmínky ustájení.

84

V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) a v Rumunsku je na prasečích farmách s intenzivním chovem běžnou praxí krácení prasečích ocasů, ačkoli ho právní předpisy zakazují. Během naší návštěvy v těchto dvou členských státech jsme zjistili, že prasata v zemědělských podnicích, které dostávají podporu z opatření 14, měla kupírované ocasy a že neměla přístup k dostatečnému materiálu k obohacení prostředí, jak to požadují právní předpisy68 (viz obrázek 5).

85

Veterinární odborníci se shodují na tom69, že dopad jen jednoho parametru na dobré životní podmínky zvířat je omezený, není-li kombinován s dalšími parametry chovu. To znamená, že dojde-li ke zvětšení prostoru, který mají prasata k dispozici, o 10 nebo 20 %, nemusí to mít velký dopad na jejich dobré životní podmínky, nemají-li zároveň žádný materiál k obohacení.

Obrázek 5

Nedodržování předpisů EU týkajících se zajištění materiálu k obohacení pro prasata u příjemce finančních prostředků na dobré životní podmínky zvířat v rámci rozvoje venkova v Rumunsku

Zdroj: EÚD.

86

Před schválením programů rozvoje venkova jednotlivých členských států konzultuje GŘ AGRI s GŘ SANTE. Přesto však Komise nepoužívala informace o oblastech, v nichž dle zjištění GŘ SANTE dochází k širokému porušování pravidel (zejména rutinní praxe zkracování prasečích ocasů a poskytování materiálu k obohacení, kde jen Finsko a Švédsko zajistily soulad s předpisy), k tomu, aby členské státy vyzvala k souladu v těchto oblastech v souvislosti s jejich používáním tohoto opatření.

Zmírňování rizika efektu mrtvé váhy
87

Efekt mrtvé váhy je situace, kdy by byl dotovaný projekt zcela či zčásti realizován i bez grantové podpory. Existuje riziko, že příjemce by splnil požadavky dané opatřením 14 i bez podpory v rámci rozvoje venkova, například protože toto opatření odráží běžnou zemědělskou praxi nebo proto, že se zemědělec před svou žádostí o podporu z opatření 14 již účastnil soukromého programu zajišťování kvality, který zahrnoval stejné požadavky.

88

Z našich návštěv u tří členských států, které opatření 14 uplatňují, vyplynulo, že řídicí orgány nezmírňují riziko efektu mrtvé váhy, a to zejména v souvislosti se soukromými programy zajišťování kvality. Oba příjemci opatření 14, které jsme navštívili v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) a Itálii (Sardinie), se předtím zúčastnili soukromých programů, které zahrnovaly požadavky na dobré životní podmínky zvířat70. V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) se program zajišťování kvality vztahoval na přibližně 10 % prasečích farem v regionu a zahrnoval placené závazky, které se překrývaly s požadavky opatření na dobré životní podmínky zvířat.

89

Zjistili jsme, že v Itálii (Sardinie) orgány zmírňovaly riziko toho, že opatření 14 může podporovat činnosti, které odrážejí běžnou zemědělskou praxi. Při koncipování opatření na dobré životní podmínky zvířat orgány zohlednily jak právní požadavky na dobré životní podmínky zvířat, tak vyšší normy uplatňované místními zemědělci. Běžná praxe byla stanovena na základě zkušenosti veterinárních lékařů a informací z Italské zemědělské účetní informační sítě. Například minimální prostor pro telata daný právními předpisy je 1,8 m2, zatímco v Sardinii je každému teleti v praxi vyhrazeno v průměru 3,2 m2. Sardinské orgány požadavek v příslušném opatření na dobré životní podmínky zvířat stanovily na minimálně 4,5 m2 na jedno tele.

90

Komise vydala pokyny pro členské státy, v nichž se uvádí, že platby za dobré životní podmínky zvířat by měly podporovat operace, které by jinak nebyly realizovány, a prováděla audit souladu, aby kontrolovala realizaci opatření 14. Komise však ani při schvalování programů venkova, ani během svých auditů nekontrolovala, zda členské státy zohlednily možné překrývání se soukromými programy.

Kontrola, zda je výpočet podpory přiměřený
91

Účetní dvůr při svých auditech pro prohlášení o věrohodnosti zjistil, že výpočet podpory v rámci opatření 14 v Rumunsku vedl k nadměrným platbám zemědělcům. Komise potvrdila chyby ve výpočtu pro pět dílčích opatření a navrhla finanční opravy ve výši zhruba 59 milionů EUR, které se týkají plateb uskutečněných v období od října 2013 do října 2016. Komise v současné době prověřuje podobnou záležitost s možnými nadměrnými platbami v jiném členském státě.

Monitorování dobrých životních podmínek zvířat
92

Společný systém EU pro monitorování a hodnocení (CMES)71 má za cíl prokázat pokrok politiky rozvoje venkova a a související dosažené výsledky a posoudit dopad, účinnost, efektivnost a relevantnost intervencí politiky rozvoje venkova, ale co se týče dobrých životních podmínek zvířat, neobsahuje žádné specifické ukazatele ani otázky.

93

Komise nemá informace o očekávaných či skutečných výsledcích a dopadu finančních prostředků v rámci rozvoje venkova poskytnutých na dobré životní podmínky zvířat. Stávající ukazatele neumožňují posoudit dopad 2,5 miliardy EUR, přidělených v rámci financování rozvoje venkova v období 2007–2020, na platby pro oblast dobrých životních podmínek zvířat (1 miliarda EUR pro období 2007–2013 a 1,5 miliardy EUR pro období 2014–2020).

94

Členské státy by v rámci systému CMES mohly stanovit dodatečné ukazatele. Navštívené členské státy tuto možnost nevyužily. V Itálii (Sardinie) a Rumunsku však pro interní účely určité ukazatele stanoveny byly. V Itálii (Sardinie) orgány vytvořily ukazatel pro měření úrovně počtu somatických buněk v mléku a používaly jej jako zástupný ukazatel dobrých životních podmínek ovcí a koz. V Rumunsku orgány používaly míru úmrtnosti zvířat k tomu, aby měřily změny v životních podmínkách zvířat v zemědělských podnicích, které jsou příjemci podpory.

95

Shrnutí hodnocení ex post předchozího programového období72 hodnotilo opatření „platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat“ podle počtu podpořených zemědělských podniků. V hodnocení bylo uvedeno, že dopad opatření byl omezený, neboť toto opatření využilo jen 1,1 % zemědělských podniků v EU chovajících zvířata.

Závěry a doporučení

96

Dobré životní podmínky zvířat jsou pro občany EU významným tématem. Tato skutečnost se odráží ve Smlouvě o EU i v právních předpisech pro tuto oblast. Komise přistoupila k řešení problémů zainteresovaných subjektů proaktivně a vytvořila strategii, která poskytla rámec pro její opatření.

97

Při našem auditu jsme prověřovali celkové provádění této strategie a pokrok při naplňování cílů dodržování právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a optimalizaci součinnosti se společnou zemědělskou politikou prostřednictvím podmíněnosti a rozvoje venkova. Hledali jsme odpověď na následující otázku:

Přispěla opatření Komise a členských států účinně k dosažení cílů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat?

98

Dospěli jsme k závěru, že opatření EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat vedla ke zlepšení dodržování předpisů v této oblasti a že rovněž podpořila zavádění přísnějších norem s jasně kladným dopadem na dobré životní podmínky zvířat. Přetrvávají však určité nedostatky a existuje prostor ke zlepšení koordinace s kontrolami prováděnými v rámci podmíněnosti a s použitím podpory z rozvoje venkova na účely dobrých životních podmínek zvířat.

99

Zjistili jsme, že Komise dokončila nejnovější strategii EU pro oblast dobrých životních podmínek zvířat (ale současně neprovedla revizi legislativního rámce pro oblast dobrých životních podmínek zvířat). Většina z plánovaných opatření byla opožděna (viz body 28 a 29). Ve strategii nebyly stanoveny měřitelné monitorovací ukazatele a Komise neposuzovala, zda strategie dosáhla svých cílů, ani nezjišťovala, zda je zapotřebí nová strategie.

100

Údaje, které jsou k dispozici na úrovni EU, nejsou dostatečně rozsáhlé ani spolehlivé, aby mohly poskytnout smysluplné informace o úrovni dodržování právních předpisů pro dobré životní podmínky zvířat v oblastech, kde Komise zjistila potřebu zlepšení (viz body 3033). Zejména u používání výjimky pro porážku bez omráčení právní základ umožňuje v různých členských státech odlišné výklady a praxi a pro tuto oblast nejsou stanoveny žádné vykazovací povinnosti. Z důvodu nedostatku informací není proto možné posoudit, zda členské státy bránily nadměrnému využívání této výjimky ze strany určitých provozovatelů jatek, což byl jeden z problémů zjištěných Komisí před zahájením stávající strategie pro oblast dobrých životních podmínek zvířat (viz body 4345).

Doporučení 1 – Strategický rámec pro politiku dobrých životních podmínek zvířat Komise

Pro stanovování svých budoucích opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by Komise měla:

  1. provést hodnocení strategie pro oblast dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015 s cílem zjistit, do jaké míry se podařilo cíle naplnit, a zda se pokyny, které vydala, uplatňovaly.

Termín pro splnění doporučení: 2020.

  1. stanovit referenční a cílové ukazatele a porovnávat míru souladu s předpisy v daných členských státech ve zbývajících rizikových oblastech, které byly při hodnocení zjištěny.

Termín pro splnění doporučení: 2021.

  1. reflektovat, jak zohlednit závěry výše uvedeného hodnocení (například prostřednictvím nové strategie nebo nového akčního plnu a/nebo přezkumem právních předpisů pro oblast dobrých životních podmínek zvířat), a výsledky svého hodnocení zveřejnit.

Termín pro splnění doporučení: 2021.

101

Z našeho auditu vyplynulo, že Komise a členské státy byly při řešení některých problémů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat kombinací pokynů a opatření k vymáhání souladu s předpisy úspěšné (viz body 3440).

102

V jiných oblastech však byl pokrok pomalý a stále přetrvává řada nedostatků týkajících se uplatňování minimálních norem vyžadovaných právními předpisy, a to i v případech, kde byly příslušné právní předpisy v platnosti i 18 let (viz body 41 a 42). Navzdory určitým osvědčeným postupům nebylo dále jasné, zda jsou kontroly členských států v oblasti dobrých životních podmínek zvířat založeny na riziku (zejména v oblasti přepravy zvířat). Navštívené členské státy rovněž plně nevyužívaly informace z auditů a stížností. Komise většinu z těchto problémů zjistila a podnikla v této souvislosti určité kroky, zatím se jí však nepodařilo plně je vyřešit (viz body 4763).

Doporučení 2 – Opatření Komise v oblasti vymáhání souladu a poskytování pokynů týkající se dodržování předpisů

Aby se Komise lépe zaměřila na rizikové oblasti a šířila osvědčené postupy, měla by:

  1. vytvořit strategii pro prosazování předpisů za účelem posílení kontroly plnění opatření GŘ SANTE a s cílem omezit dobu nutnou k zahájení uspokojivých opatření na základě auditních doporučení a vynucovat plnění ustanovení právních předpisů, zejména pak těch, která už jsou dlouhou dobu v platnosti.

Termín pro splnění doporučení: 2020.

  1. společně s členskými státy stanovit, jak nástroje, které jsou k dispozici v systému TRACES, mohou napomoci při přípravě analýz rizika pro kontroly přepravy živých zvířat, a šířit pokyny o používání takovýchto nástrojů.

Termín pro splnění doporučení: 2020.

103

Kontroly prováděné členskými státy zpravidla pokrývaly příslušné požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Zjistili jsme některé dobré příklady koordinace mezi orgány odpovědnými za úřední kontroly dobrých životních podmínek zvířat a orgány odpovídajícími za kontroly v rámci podmíněnosti. Avšak i když stejný kontrolní orgán prováděl úřední kontroly i kontroly v rámci podmíněnosti, některé členské státy nezajistily, aby informace o případech nesouladu zjištěné během kontrol (s potenciálním dopadem na požadavky podmíněnosti) byly účinně sdíleny. Kromě toho existovaly případy, kdy sankce v oblasti podmíněnosti udělené platebními agenturami nebyly přiměřené závažnosti nesrovnalostí (viz body 6577).

Doporučení 3 – Zlepšit koordinaci mezi úředními kontrolami a podmíněností

Aby se posílila vazba mezi systémem podmíněnosti a dobrými životními podmínkami zvířat, Komise by měla:

  1. ve svých auditech souladu pro oblast podmíněnosti posoudit úplnost informací z členských států o případech nesouladu zjištěných během úředních kontrol prováděných stejným orgánem, který provádí kontroly podmíněnosti, a to například křížovou kontrolou výsledků úředních kontrol a databází příjemců, na které se vztahují pravidla podmíněnosti.

Termín pro splnění doporučení: 2020.

  1. na základě předchozích opatření dále sdílet osvědčené postupy z oblasti podmíněnosti a informovat členské státy o zjištěních týkajících se porušení předpisů, která jsou podkladem pro uložení finančních oprav – a to z toho důvodu, že sankční systémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat jsou příliš shovívavé.

Termín pro splnění doporučení: 2020.

104

Ačkoli podpora dobrých životních podmínek zvířat byla jednou z priorit rozvoje venkova na období 2014–2020, zjistili jsme, že specifické opatření „Dobré životní podmínky zvířat“ není široce využíváno. Nákladová efektivnost tohoto opatření byla omezená, neboť podporovalo zemědělské podniky, které nesplňovaly určité minimální normy dobrých životních podmínek prasat, existovalo riziko efektu mrtvé váhy v důsledku překrývání s požadavky soukromých programů a společný rámec pro monitorování neměl ukazatele pro zlepšení v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Členské státy jen zřídka využívaly možnost podporovat dobré životní podmínky zvířat prostřednictvím dalších opatření v rámci rozvoje venkova (viz body 7796).

Doporučení 4 – Využívání podpory v rámci rozvoje venkova k dosažení cílů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

Aby podpořila účinné využívání podpory na rozvoj venkova také pro oblast dobrých životních podmínek zvířat, Komise by měla:

  1. při schvalování změn ve stávajících programech rozvoje venkova a také při schvalování nových programových dokumentů na programové období rozvoje venkova po roce 2020 vyzývat členské státy k používání opatření pro dobré životní podmínky zvířat v oblastech, kde se vyskytuje rozsáhlý nesoulad s předpisy (jako např. krácení prasečích ocasů), a měla by rovněž kontrolovat potenciální překrývání se soukromými programy, které stanovují podobné závazky.

Termín pro splnění doporučení: 2021.

  1. podporovat výměnu informací mezi členskými státy ohledně osvědčených postupů týkajících se dodatečných, volitelných ukazatelů výsledků a dopadů pro opatření cílící na dobré životní podmínky zvířat v rámci společného systému monitorování a hodnocení, který bude zřízen pro programové období po roce 2020.

Termín pro splnění doporučení: 2020.

  1. poskytnout členským státům na v programovém období po roce 2020 pokyny k využívání dalších opatření v rámci rozvoje venkova i k podpoře zlepšených norem pro dobré životní podmínky zvířat, aby zemědělci byli ke zlepšování dobrých životních podmínek zvířat více motivováni.

Termín pro splnění doporučení: 2021.

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Nikolaos A. MILIONIS, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 3. října 2018.

Za Účetní dvůr

předseda
Klaus-Heiner LEHNE

Přílohy

Příloha I

Přehled opatření plánovaných u strategie EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015

Plánovaná opatření Lhůta1 / plánováno Dokončeno
Řada opatření zaměřených na vymáhání práva v oblasti ochrany nosnic (směrnice 1999/74/ES) 2012 2012
Prováděcí plán a vymáhání práva v oblasti vytváření skupin prasnic (směrnice 2008/120/ES) 2012 2012
Prováděcí plán k nařízení o provádění porážek (nařízení Rady (ES) č. 1099/2009) 2012 2012
Zpráva Evropskému parlamentu a Radě o:

různých způsobech omračování drůbeže1

2013 2013

používání nařízení (ES) č. 1523/2007, kterým se zakazuje uvádět na trh kočičí a psí kůže1

2012 2013

dopadu genetické selekce na dobré životní podmínky kuřat chovaných a držených pro produkci masa1

2012 2016

systému znehybňování skotu jeho převracením nebo uváděním do jiné nepřirozené polohy1

2014 2016

možnosti zavedení určitých požadavků týkajících se ochrany ryb při usmrcování1

2015 2018

uplatňování směrnice 2007/43/ES a jejím vlivu na dobré životní podmínky kuřat chovaných a držených za účelem produkce masa1

2015 2018
Zpráva Radě o provádění směrnice 98/58/ES1 2013 2016
Zpráva o dopadu mezinárodních kroků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na konkurenceschopnost evropských chovatelů hospodářských zvířat v globalizovaném světě 2014 2018
Studie o:

dobrých životních podmínkách farmových ryb během usmrcování

2012 2017

o možnosti poskytnout spotřebitelům relevantní informace o omračování zvířat1

2013 2015

vzdělávání v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a o informační činnosti zaměřené na širokou veřejnost a spotřebitele

2013 2016

dobrých životních podmínkách farmových ryb během přepravy

2013 2017

dobrých životních podmínkách psů a koček, s nimiž se obchoduje

2014 2016
Prováděcí pravidla nebo pokyny EU týkající se:

ochrany zvířat během přepravy

2012 2017

ochrany zvířat při usmrcování

2014 2017

ochrany prasat

2013 2016
Možný legislativní návrh zjednodušeného právního rámce EU pro dobré životní podmínky zvířat 2014 zrušeno

1Vyžadováno právními předpisy EU.

Příloha II

Přehled informací obsažených ve zprávách z kontrol zemědělských podniků, které kontrolované členské státy předložily Komisi

Stát Rok Průměrná míra kontrol Podíl zemědělských podniků, kde se porušují předpisy, na celkovém počtu navštívených zemědělských podniků
Volně chované nosnice Nosnice chované v halách Nosnice chované ve zdokonalených klecích Krůty a krocani Kur domácí Kachny Husy
Německo 2013
2014 5 % 7 % 8 % 11 % 14 % 13 % 8 % 11 %
2015
2016
Francie 2013 1 % 60 % 38 % 25 % 49 % 38 % 47 %
2014 1 % 61 % 46 % 32 % 42 % 32 % 44 %
2015
2016
Itálie 2013 12 % 11 % 11 % 12 % 22 % 12 %
2014 22 % 3 % 6 % 13 % 0 % 8 %
2015 18 % 1 % 4 % 3 % 1 % 3 %
2016
Polsko 2013 5 % 16 % 14 % 8 % 2 % 14 % 12 % 11 %
2014 5 % 10 % 10 % 10 % 4 % 12 % 7 % 7 %
2015 5 % 12 % 10 % 13 % 6 % 19 % 12 % 10 %
2016 5 % 15 % 8 % 10 % 5 % 15 % 9 % 3 %
Rumunsko 2013 74 % 0 % 30 % 22 % 0 % 25 % 0 % 0 %
2014 63 % 14 % 18 % 33 % 20 % 62 % 0 %
2015 50 % 50 % 25 % 9 % 13 % 15 %
2016
Stát Rok Podíl zemědělských podniků, kde se porušují předpisy, na celkovém počtu navštívených zemědělských podniků
Ptáci nadřádu běžci Prasata Skot (kromě telat) Telata Ovce Kozy Kožešinová zvířata Všechny kategorie zvířat
Německo 2013
2014 3 % 26 % 20 % 22 % 17 % 15 % 31 % 19 %
2015
2016
Francie 2013 50 % 58 % 41 % 33 % 46 % 56 % 54 % 44 %
2014 67 % 56 % 39 % 30 % 48 % 52 % 50 % 41 %
2015
2016
Itálie 2013 0 % 15 % 13 % 9 % 9 % 9 % 14 % 12 %
2014 0 % 11 % 6 % 16 % 4 % 3 % 8 % 8 %
2015 11 % 7 % 4 % 5 % 3 % 3 % 0 % 4 %
2016
Polsko 2013 0 % 18 % 17 % 17 % 22 % 17 %
2014 0 % 16 % 17 % 17 % 17 % 87 % 15 % 17 %
2015 3 % 13 % 16 % 13 % 16 % 16 % 10 % 14 %
2016 6 % 14 % 15 % 12 % 16 % 14 % 7 % 13 %
Rumunsko 2013 100 % 25 % 41 % 36 % 37 % 33 %
2014 50 % 20 % 29 % 45 % 21 % 14 % 0 % 28 %
2015 100 % 16 % 25 % 36 % 29 % 13 % 0 % 22 %
2016

Zdroj: Zprávy z úředních kontrol dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích předložené GŘ SANTE.

Příloha III

Kontroly a údaje členských států týkající se porážek bez omráčení

Členský stát Existuje zvláštní postup na kontrolu odůvodněnosti použití výjimky Existují na celostátní úrovni informace o míře porážek bez omráčení?
Německo Ano, příslušné orgány udělují výjimku k porážce bez omráčení na základě žádosti příslušníků náboženských sdružení. Žadatelé musí mít sídlo v dané zemi a musí dokázat, že jejich náboženské předpisy vyžadují konzumaci takovéhoto masa. Ano. Z odhadů orgánů založených na údajích za roky 2014 a 2015 vyplývá, že v Německu bylo bez omráčení poraženo jen velmi nízké množství zvířat (180 ovcí a koz a 186 kusů drůbeže) a že zhruba 24 % ovcí a koz bylo poraženo pro účely náboženských komunit pomocí metod elektrického omračování, které nejsou uvedeny v příslušném nařízení EU. V praxi přispívá k uspokojování potřeb náboženských komunit v Německu dovoz z jiných zemí.
Francie Ano, příslušné orgány vyžadují, aby jatka vedla evidenci komerčních objednávek v souvislosti s odchylkou. Z interního hodnocení výjimky pro porážku bez omráčení, provedeného francouzskými orgány, vyplynulo, že vztah mezi komerčními zakázkami a odchylkou nelze ověřit. Existuje omezený přehled, a to na základě nepotvrzených odhadů od hospodářských subjektů, podle nějž tyto subjekty uplatnily tuto metodu u 14 % skotu a 30 % ovcí poražených v roce 2015. Neexistují žádné informace o drůbeži či kozách.
Itálie Ano, existuje podobný schvalovací postup jako v Rumunsku, není ale povinnost informovat o počtu příslušných zvířat. Omezené – existují jen určité údaje o počtu jatek, které jsou oprávněny odchylku používat
Polsko V Polsku byly porážky bez omráčení zakázány zákonem od roku 2012 do roku 2014, kdy Ústavní soud rozhodl, že tato ustanovení nejsou v souladu s ústavou. Od roku 2014 platí odchylka stanovená právními předpisy EU.
Ne. Příslušné orgány pouze kontrolují, zdali porážka probíhá na jatkách a zda jsou zvířata znehybněna. Neexistuje požadavek na kontrolu toho, zda se na odchylku neváží komerční objednávky daného masa. Omezené – existují určité neoficiální odhady pro skot a kuřata.
Rumunsko Ano, příslušné orgány udělují výjimku na základě žádosti jatek a certifikátu z náboženského subjektu, kde se uvádí druh zvířat, počet a datum, kdy se bude konat porážka. Ano. V roce 2016 udělily orgány výjimku pro asi 6 % produkce hovězího, 9 % produkce skopového a 4 % produkce kuřecího masa.

Příloha IV

Kontroly podmíněnosti v navštívených členských státech73

Německo (2016)
Požadavek Míra kontrol Míra porušování předpisů Rozložení případů porušování předpisů podle kategorií snížení platby
0 % 1 % 3 % 5 %
PPH 11 1.7 % 5.1 % 8 % 5 % 70 % 18 %
PPH 12 2.2 % 9.1 % 11 % 9 % 66 % 14 %
PPH 13 1.4 % 9.3 % 4 % 27 % 46 % 23 %
Itálie (2016)
Požadavek Míra kontrol Míra nedodržování předpisů Rozložení případů porušování předpisů podle kategorií snížení platby
0 % 1 % 3 % 5 %
PPH 11 2.6 % 3.9 % 73 % 5 % 8 % 14 %
PPH 12 2.3 % 6.7 % 75 % 3 % 13 % 9 %
PPH 13 5.9 % 2.1 % 70 % 10 % 10 % 10 %
Polsko (2016)
Požadavek Míra kontrol Míra nedodržování předpisů Rozložení případů porušování předpisů podle kategorií snížení platby
0 % 1 % 3 % 5 %
PPH 11 1.4 % 2.8 % 0 % 2 % 95 % 3 %
PPH 12 1.4 % 1.8 % 0 % 0 % 91 % 9 %
PPH 13 1.8 % 1.5 % 0 % 1 % 92 % 7 %
Rumunsko (2016)
Požadavek Míra kontrol Míra nedodržování předpisů Rozložení případů porušování předpisů podle kategorií snížení platby
0 % 1 % 3 % 5 %
PPH 11 13.3 % 0.01% 0 % 0 % 0 % 100 %
PPH 12 13.3 % 0.01% 0 % 50 % 0 % 50 %
PPH 13 13.3 % 0.01% 0 % 0 % 0 % 100 %

Pozn.: Vzhledem ke změnám zavedeným v roce 2015 v souvislosti se systémem přímých plateb v této zemi a uzpůsobením integrovaného administrativního a kontrolního systému novým pravidlům SZP a podmíněnosti (zavedeným v roce 2015) nebyly v době auditu údaje za Francii dosud k dispozici.

Zdroj: Statistické údaje z kontrol v oblasti podmíněnosti předložené Komisi členskými státy.

Odpovědi Komise

Shrnutí

III

Komise pracuje na lepším zacílení podpory na prosazení vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jak je uvedeno v navrhovaném právním rámci pro SZP po roce 2020.

Viz rovněž odpověď Komise na bod IX.

V

Povaha nezbytných opatření ovlivňuje dobu, za kterou lze v členských státech dosáhnout pokroku. Komise bude tuto problematiku i nadále monitorovat a sledovat.

VII

Právní předpisy v oblasti podmíněnosti zahrnují obecná pravidla týkající se sankcí, které mají členské státy uplatňovat s cílem zajistit, aby byly přiměřené a odrazující (viz 57. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1306/2013), neboť musí odrážet závažnost, rozsah, trvání a opakování zjištěného nedodržení požadavků (viz čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013). V souladu se zásadou sdíleného řízení jsou členské státy odpovědné za stanovení výše sankcí uplatňovaných vůči jednotlivým zemědělcům, u nichž bylo zjištěno porušení povinností v oblasti podmíněnosti, a za vymáhání těchto sankcí. Jsou-li v rámci auditů GŘ AGRI zjištěny shovívavé systémy sankcí, sleduje se tento problém v rámci postupů schvalování souladu a vůči členským státům lze uplatnit finanční opravy.

VIII

Vzhledem k tomu, že opatření „Dobré životní podmínky zvířat“ není povinné, mohou orgány členského státu na základě posouzení vlastních potřeb samy zvážit, zda mají zájem o začlenění této podpory do programů. Mohou rovněž podporovat dobré životní podmínky zvířat z jiných prostředků, včetně vnitrostátních fondů.

Již ve stávajícím období 2014–2020 stanoví právní rámec jasnou možnost navrhnout integrovaná opatření (kombinaci opatření). Některé členské státy využívají tuto možnost a uplatňují další opatření, například opatření související s investicemi nebo předáváním znalostí, přičemž ve druhém z uvedených případů je podporována výměna osvědčených postupů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

IX

Komise zveřejnila návrh nové SZP na období po roce 2020 po zohlednění žádostí zákonodárců a zúčastněných stran o zjednodušení a zefektivnění SZP a nahradila podmíněnost podmínkami. Členské státy budou mít větší flexibilitu ve způsobu, jakým mohou dosáhnout stanovených účelů a cílů v rámci SZP na základě nového modelu jejich plnění. Prosazování dobrých životních podmínek zvířat je v současné době součástí širší priority řešit organizaci potravinového řetězce. Politika rozvoje venkova poskytuje pružný rámec, který umožňuje členským státům v souladu se zásadou subsidiarity a sdíleného řízení rozhodnout o tom, jak nejlépe podpořit zlepšování životních podmínek zvířat.

Pokud učiníme z dobrých životních podmínek zvířat jeden ze specifických cílů politiky rozvoje venkova na období 2021–2027, mělo by to dále zlepšit postavení dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova.

Komise v současné době pracuje na vývoji projektu v oblasti ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat a kontroly kvality s cílem posoudit užitečnost těchto ukazatelů z hlediska dobrých životních podmínek zvířat. K tomu patří i posouzení vazeb mezi systémem podmíněnosti a úředními kontrolami v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jakož i vhodnost ukazatelů pro měření účinnosti programů rozvoje venkova.

Úvod

08

Komise připomíná, že seznam požadavků, na které se vztahuje podmíněnost, stanoví zákonodárné orgány, kterými jsou členské státy prostřednictvím Rady, jakož i Evropský parlament. Kromě toho podmíněnost není nástrojem pro uplatňování odvětvových právních předpisů, ale jejím cílem je dosáhnout toho, aby SZP byla lépe slučitelná s očekáváním společnosti, a to začleněním požadavků, které se dostatečně týkají zemědělské činnosti a plochy zemědělského podniku (viz 54. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1306/2013). Tím se vysvětluje, proč součástí podmíněnosti nejsou automaticky všechny požadavky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. V posledních letech zákonodárci vždy požadovali zjednodušení mechanismu podmíněnosti, jehož důsledkem by bylo zkrácení seznamu požadavků.

09

Zemědělci mohou přijmout obchodní rozhodnutí o tom, jak budou hospodařit, např. chovat prasata a drůbež, aniž by obhospodařovali půdu. Kromě toho se podmíněnost může vztahovat i na zemědělce bez půdy, pokud jsou příjemci některých opatření v oblasti rozvoje venkova.

10

Komise poukazuje na skutečnost, že v případě, kdy odvětvové právní předpisy vyžadují vyšší míru kontrol, je tato míra použitelná.

Poznámky

28

V některých případech existují jednoznačné souvislosti mezi řadou opatření a strategickými cíli. Například cíl „podpora členských států a přijímání opatření vedoucích ke zlepšenému souladu s předpisy“ jasně souvisí s řadou opatření zaměřených na nosnice, seskupování prasnic, právní předpisy v oblasti usmrcování zvířat, přepravy zvířat a ochrany prasat.

Součástí strategie v oblasti dobrých životních podmínek zvířat bylo rovněž odhodlání zvážit proveditelnost zavedení zjednodušeného legislativního rámce EU. Přispělo to k přijetí nařízení o úředních kontrolách v roce 2017 a následnému určení prvního referenčního střediska EU pro dobré životní podmínky zvířat v březnu 2018.

31

Příloha strategie v oblasti dobrých životních podmínek zvířat obsahuje přesný seznam opatření plánovaných k monitorování úrovně plnění cílů. V roce 2010 bylo provedeno hodnocení politiky EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a několik opatření uvedených v příloze strategie odráží strategické cíle, jako je „podpora členských států a přijímání opatření vedoucích ke zlepšenému souladu s předpisy“.

Komise uznává, že pro účely měření všech cílů strategie nebyly stanoveny žádné cílové ukazatele. Opatření Komise ještě nejsou vyhodnocena s ohledem na skutečnost, že byla dokončena teprve na počátku roku 2018, a proto se dopad všech opatření dosud neprojevil.

Komise v období od roku 2017 novou formální strategii nezavedla. Přesto probíhá několik činností zaměřených na tyto tři prioritní oblasti:

  • lepší uplatňování právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat,
  • přijímání dobrovolných závazků a jejich využívání ze strany podnikatelských subjektů v souvislosti s dalším zlepšením dobrých životních podmínek zvířat,
  • prosazování unijních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na globální úrovni.
39

Projekt EU Pilot umožňuje útvarům Evropské komise a orgánům členských států navázat dialog s cílem nalézt již v počáteční fázi rychlejší a lepší odpovědi na otázky týkající se správného výkladu, provádění a uplatňování právních předpisů EU. Ačkoli tento dialog není formálním řízením o nesplnění povinnosti, probíhá na základě stanoveného postupu.

Rámeček 3 – Pomalý pokrok při řešení některých doporučení Komise

Komise má za to, že i když uplynula relativně dlouhá doba od okamžiku, kdy Francie aktualizovala, revidovala a přijala příručku pro provádění kontrol, měl personál odpovědný za provádění úředních kontrol některé pokyny k dispozici a v oblasti řešení zjištěných nedostatků byla přijata některá opatření. Úřední kontroly ve Francii proto nebyly během tohoto období nutně v nesouladu s požadavky EU. Francouzská příručka o kontrolách na stanovištích byla v roce 2017 stále ještě ve fázi dokončení, ale francouzské orgány již kontroly na kontrolních stanovištích prováděly. GŘ SANTE tuto problematiku nadále sleduje.

Na doporučení, která uvádí EÚD, navázal další audit Komise v roce 2012, jehož doporučení má přednost před uvedeným doporučením. Výzva k podávání nabídek na zařízení pro všechny veterinární služby ve Francii byla vydána dne 27. dubna 2017 ministerstvem, pod které spadá portfolio zemědělství. Doporučení bylo uzavřeno, jakmile francouzské orgány prokázaly, že zařízení bylo obstaráno a pro zaměstnance byly vypracovány pokyny k jeho použití.

Zápachu amoniaku v budově pro chov drůbeže si lze povšimnout, i když jsou úrovně v rámci zákonných limitů.

Komise se domnívá, že i když byly předloženy návrhy změn příslušného rozhodnutí rumunské vlády v souvislosti s návaznými činnostmi prováděnými od roku 2014, Komisi dosud nebylo potvrzeno jejich schválení. GŘ SANTE tuto problematiku nadále sleduje.

Ve skutečnosti se situace během uvedeného období značně měnila, jak je uvedeno ve zprávě o profilu země zveřejněné v dubnu 2017.

  • V následných odpovědích navrhl příslušný ústřední orgán různá opatření.
  • V roce 2016 příslušný ústřední orgán požádal Národní referenční středisko pro dobré životní podmínky zvířat o podporu při přezkumu přiměřenosti prahových hodnot uvedených v oznámení ministerstva.
  • Příslušný ústřední orgán uvedl, že má v úmyslu sladit předchozí hodnoty s novým posudkem národního referenčního centra.

Doporučení bylo uzavřeno na základě písemných důkazů a tato skutečnost bude zohledněna v dalším aktualizovaném profilu země, který by měl být zveřejněn v roce 2019.

45

Komise se domnívá, že tato otázka je složitá a vyžaduje důkladné zkoumání s ohledem na důsledky ve vztahu k různým náboženským komunitám.

Od roku 2012 přijaly některé členské státy přísnější vnitrostátní opatření týkající se porážky zvířat bez omráčení (BE, EL, DK, LT), čímž se připojily ke státům, v nichž jsou vnitrostátní opatření již zavedena (AT, CZ, DE, FI, FR, HU, SE, SI).

54

Právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jsou většinou zaměřeny na velké zemědělské podniky s intenzivním chovem (prasat, telat, nosnic, brojlerů), takže je vhodné, aby orgány využívaly své omezené zdroje na kontrolu velkých podniků spíše než na kontrolu většího počtu menších zemědělských podniků1. Členské státy by však měly tuto volbu řádně podložit analýzou rizik a volba nesmí vést k osvobození od kontrol.

55

Některé členské státy využívají systémy s cílem stanovit prioritní kontroly v oblasti plánování dopravy, nakládky zvířat a silničních kontrol. Komise sdílí osvědčené postupy zjištěné v Rakousku, Dánsku, Nizozemsku a Spojeném království s ostatními členskými státy2.

57

I když je pravda, že provádění analýzy rizika zůstává z větší části na místní úrovni, existují některé podstatné výjimky, jak je uvedeno v odpovědi Komise k bodu 55, pokud jde o kontroly přepravy v Dánsku, Nizozemsku a Spojeném království.

59

V praxi se ukázalo, že provádění auditů náležitým způsobem ve všech oblastech v pětiletém cyklu není s ohledem na dostupné prostředky proveditelné. S cílem vyhnout se této patové situaci byly v nezávazném pokynu stanoveny další pokyny. Dokument objasňuje, že každé téma spadající do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách v oblasti potravin a krmiv se musí projednat a přezkoumat při pravidelném (každoročním) posuzování rizik. V případě zařazení určitého tématu do pravidelného procesu přezkumu se požadavek „pokrytí“ tohoto tématu považuje v rámci pětiletého cyklu za splněný.

60

Příslušné auditorské zprávy Komise obsahují doporučení pro členské státy, v nichž byla následná interní kontrola auditů nedostatečná; Komise přijme opatření navazující na tato doporučení v souladu s běžnými postupy.

61

I když stížnosti mohou být užitečné pro identifikaci problémů, obecně nemohou identifikovat všechny klíčové oblasti zájmu. Mnohé případy nedodržování pravidel zůstávají pro potenciální stěžovatele neviditelné, a navíc stížnosti mohou obsahovat prvky, které mohou zkreslovat situaci.

62

Neexistuje žádný právní požadavek, podle kterého by členské státy měly spravovat centrální rejstřík stížností; neexistence takového rejstříku sama o sobě neprokazuje, že informace ze stížností nebyly použity náležitým způsobem nebo že rozhodovací proces nebyl dostatečně podpořen informacemi o rizicích z hlediska dobrých životních podmínek zvířat (které mohou pocházet z mnoha různých zdrojů).

64

Podmíněnost a rozvoj venkova se nevztahují na všechny aspekty v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jež jsou předmětem strategie, jako např. na přepravu zvířat. Možná součinnost mezi SZP a obecnými právními předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat má proto svá omezení.

65

V souladu se zásadou sdíleného řízení mezi členskými státy a Komisí a s cílem omezit administrativní zátěž členských států dávají právní předpisy týkající se podmíněnosti členským státům možnost využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů namísto výhradního systému pro podmíněnost (viz čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013). Výslovně však neuvádí, jak by měly členské státy přesně postupovat a jaký způsob by byl nejúčinnější.

66

Taková výměna informací je kontrolována během auditů podmíněnosti ze strany GŘ AGRI. Pokud jsou zjištěny nedostatky, jsou členským státům uloženy finanční opravy.

70

Komise nemá pravomoc, aby do svých auditů podmíněnosti zahrnula všechny druhy kontrol týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. Na kontroly dobrých životních podmínek zvířat, které provádějí vnitrostátní kontrolní orgány mimo 1% vzorek všech příjemců pro účely podmíněnosti, se vztahují jiné právní předpisy než právní předpisy o SZP, a tudíž se na ně nemohou vztahovat audity GŘ AGRI.

Zvláštní pravidla o podávání zpráv obsažená v právních předpisech týkajících se podmíněnosti se týkají pouze kontrol v rámci podmíněnosti.

Pokud však platební agentura obdržela informace o možném porušení předpisů zjištěném mimo kontroly podmíněnosti, mohou tyto připomínky rovněž představovat základ pro hodnocení a případné pozdější použití sankcí u podmíněnosti. Pokud byla uvedená porušení oznámena platební agentuře, která je následně posoudila, budou předmětem auditů Komise v rámci příslušných kontrol.

73

V souladu se sdíleným řízením právní předpisy týkající se podmíněnosti stanoví, že hodnotící tabulky regionů nebo členských států připravují příslušné vnitrostátní nebo regionální orgány. Evropské právní předpisy však stanoví rámec, podle něhož musí být sankce „účinné, přiměřené a odrazující“ (viz 57. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1306/2013). Kromě toho článek 99 uvedeného nařízení stanoví, že se sankce vypočítají s ohledem na závažnost, rozsah a trvalost, jakož i opakování a možný úmysl. Kromě toho články 38 až 40 nařízení (EU) č. 640/2014 a články 73 až 75 nařízení (EU) č. 809/2014 obsahují další podrobnosti, které musí členské státy při uplatňování sankcí dodržovat.

74

Komise se domnívá, že kontrolní statistiky nejsou samy o sobě důkazem na podporu tvrzení, že systém kontroly nebo sankcí je nedostatečný („shovívavý“) a že podle rozsudku Soudního dvora ve věci T-506/15 (bod 224) může nízká míra chyb (pouze) podpořit vznik vážných pochybností na straně auditora.

Pokud jde o připomínku, že „podnik, v němž inspektoři zjistili nesoulad až do 30 % příslušných kontrolních bodů, byl považován za plně splňující pravidla“ (Rumunsko), Komise se domnívá, že takové zvláštní případy by byly v důsledku jejích auditů zachyceny.

75

Komise bere na vědomí připomínku Účetního dvora, ale připomíná, že členské státy mohou „na základě vlastního uvážení“ rozhodnout, zda systémy sankcí zavedou.

Komise poukazuje na skutečnost, že v tabulkách hodnocení členských států (jako např. v případě Polska) se obvykle přiděluje různý počet bodů podle závažnosti nesplnění podmínek, tj. kombinace „závažnosti“, „rozsahu“ a „trvání“. Počet porušení povinnosti tudíž není vždy při určování správní sankce v rámci podmíněnosti rozhodujícím faktorem.

Kromě toho by „shovívavé“ sankční systémy (které nerespektují požadavek, že sankce musí být zpravidla podle článku 39 nařízení (EU) č. 640/2014 v přenesené pravomoci ve výši 3 %) byly zachyceny při auditech GŘ AGRI, viz odpověď Komise k bodu 76.

76

Komise potvrzuje, že při auditech uvedených v poznámce pod čarou k připomínce Účetního dvora odhalila sankční systémy, které brání uplatňování přiměřených sankcí (např. v některých případech nebylo možné uplatnit míru 5 %, v ostatních případech 3 % nebo 5 %). Každý z těchto auditů vedl k finanční opravě a k žádosti adresované členskému státu, aby aktualizoval tabulku sankcí tak, aby náležitě vzaly v úvahu „závažnost“, „rozsah“ a „trvalost“ ve vztahu ke všem použitelným požadavkům v oblasti podmíněnosti.

Je třeba zdůraznit, že v kontextu sdíleného řízení je na členských státech, aby navrhly hodnotící tabulky, které budou přiměřené místním chovatelským zvyklostem. Právní ustanovení nepředepisuje způsob výpočtu snížení za jednotlivá porušení, ale obsahují obecná pravidla. Z toho vyplývá, že hodnotící tabulky nepodléhají schválení Komisí. Komise v zájmu podpory členských států pravidelně organizuje setkání odborníků, na nichž si vyměňují osvědčené postupy.

79

I když dobré životní podmínky zvířat nejsou výslovně uvedeny v seznamu pro prioritní oblast 3A, nelze tuto okolnost chápat jako jejich vyloučení z této oblasti, jelikož cíle související se zlepšením dobrých životních podmínek zvířat přispívají k cíli přidávání hodnoty zemědělským produktům, který je součástí prioritní oblast 3A.

80

Členské státy nebo regiony plánují provádět své příslušné programy rozvoje venkova na základě analýzy SWOT a posouzení potřeb pro tuto konkrétní oblast programu. Proto se podpora rozvoje venkova zabývá širokou škálou potřeb, a nejen dobrými životními podmínkami zvířat.

81

Kromě podpory investic do zemědělských podniků, režimů jakosti nebo ekologického zemědělství je třeba zmínit také podporu prostřednictvím přenosu znalostí, vzdělávání a poradenských služeb. Tato opatření jsou často spojena s opatřením 14 „Dobré životní podmínky zvířat“ s cílem zvýšit informovanost zemědělců a šířit osvědčené postupy v zájmu lepší správy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

84

Na žádost Komise se od členských států vyžaduje vypracování akčních plánů o způsobu, kterým se má zavést zákonný zákaz krácení ocasů. Severní Porýní-Vestfálsko vypracovalo počátkem roku 2018 návrh akčního plánu, který tvoří základ pro další konzultace na úrovni spolkové země, na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

Pravidla podmíněnosti se vztahují i na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci programu rozvoje venkova, včetně zákona o ochraně prasat, a nedodržování těchto předpisů by mělo vést k pokutám/správním sankcím podle závažnosti konkrétního nedodržení podmínek.

85

Komise podporuje sloučení řady závazků, či dokonce několika opatření (tzv. integrovaných opatření) za účelem zlepšení dobrých životních podmínek zvířat s cílem zajistit, aby se zlepšilo několik parametrů současně. V konečném důsledku však o tom, které parametry chtějí za pomoci fondů rozvoje venkova a prostřednictvím jiných nástrojů a fondů zlepšit, rozhodují členské státy. Jedním z důvodů zaměření na nejdůležitější parametry může být rovněž omezení dostupných zdrojů.

86

Při programování opatření vycházejí členské státy z vlastní analýzy SWOT a posouzení potřeb v daném odvětví. Kromě toho se od nich se očekává vymezení závazků pro opatření 14 tak, že náležitě stanoví výchozí stav a půjdou nad rámec obvyklých postupů uplatňovaných v zemědělských podnicích. Konzultace s GŘ SANTE se obvykle konají před schválením nového opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova, což podporuje přístup GŘ AGRI k zavádění účinných opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a k řešení těch oblastí, ve kterých se vyskytují největší potřeby.

Pokud jde o podmíněnost, zákaz rutinního krácení ocasů tvoří součást požadavků, a proto patří mezi základní opatření v oblasti rozvoje venkova. Je však nutno poznamenat, že v mnoha členských státech se podmíněnost netýká zejména farem s intenzivním chovem prasat jen z toho důvodu, že nejsou automaticky příjemci ze SZP. Tyto chovy prasat většinou nemají zemědělskou půdu. Z toho důvodu nemohou těžit z přímé platby (1. pilíř), protože ty jsou vázány na vlastnictví půdy. Tyto chovy by však mohly požádat o podporu v rámci rozvoje venkova (pilíř 2), ale pouze na dobrovolné bázi. Proto podmíněnost nikdy nemůže sloužit jako prováděcí nástroj pro další politiky, neboť její dopad je omezen na příjemce z režimů SZP.

87

Od členských států se očekává, že stanoví závazky pro opatření 14 tak, aby šly nad rámec obvyklých postupů uplatňovaných v zemědělských podnicích s cílem zajistit skutečnou přidanou hodnotu podpory a vyhnout se nadměrným náhradám. Taková struktura podpory dobrých životních podmínek zvířat má za cíl vyloučit možnost podpory takových postupů, které lze v dotčeném členském státě nebo regionu považovat za obvyklé.

Pokud jde o riziko efektu mrtvé váhy, Komise se domnívá, že zemědělci potřebují finanční podporu, aby mohli plnit závazky, které jdou nad rámec základních požadavků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

Pokud jde o případné překrývání se soukromými režimy jakosti, viz odpověď Komise k bodu 88.

88

Je třeba zdůraznit, že účast na režimech jakosti se nemusí nutně překrývat s opatřením 14, přestože oba nástroje zahrnují závazky v oblasti řízení. Tato situace nastává tehdy, když se závazky, které jsou podporovány z různých nástrojů, liší z hlediska kvantitativního nebo kvalitativního (v případě Sardinie) nebo pokud náhrada vzniklých nákladů a ušlých příjmů pro takové závazky nepřesahuje 100 %. Pokud jde o výpočet prémií, viz odpověď Komise k bodu 90.

Takový přístup umožňuje, aby byla finanční zátěž rozdělena mezi různé prostředky a nástroje, i když to může znamenat vyšší administrativní zátěž pro příslušné orgány.

90

Při schvalování programů Komise hodnotí metodiku výpočtu plateb, jakož i výchozí stav k navrženým závazkům, a zajistí tak, že budou obsahovat pouze opatření, která jdou nad rámec povinných požadavků a obvykle používaných postupů. Členské státy musí rovněž zajistit přiměřenost výpočtů a jejich potvrzení nebo vypracování ze strany funkčně nezávislého orgánu.

Během auditů v rámci prověření kontrolního systému pro všechna opatření/činnosti, které podléhají tomuto auditu, se kontroluje i možné překrývání s fondy EU nebo s vnitrostátními veřejnými zdroji. Zjištění auditu využije Komise při celkovém posouzení správného provádění opatření/kroků a budou součástí postupu schvalování souladu, což může v některých případech vést ke změně programu rozvoje venkova.

92

I když společný systém pro monitorování a hodnocení (CMES) definuje ukazatele pro měření SZP, současný systém neobsahuje žádné konkrétní ukazatele pro oblast dobrých životních podmínek zvířat. Ukazatele výstupů jsou však shromážděny na úrovni opatření a přiřazeny k příslušným prioritním oblastem.

Mezi definicí ukazatelů sledování a jejich nákladovou efektivností a dostupností údajů bude třeba nalézt rovnováhu. Obecné výsledky opatření je třeba posuzovat v kontextu hodnocení, v němž mají ukazatele CMES pouze podpůrnou funkci, přičemž členské státy mají volný prostor pro stanovení dalších ukazatelů.

93

Posouzení podpory týkající se dobrých životních podmínek zvířat se nejlépe provádí v rámci hodnocení. Za období 2007–2013 byla vypracována syntéza hodnocení o dopadech opatření 215 „Platby na dobré životní podmínky zvířat“, které vycházelo z hodnocení ex post členských států, v nichž bylo toto opatření provedeno. Hodnocení by mělo být spolu s pracovním dokumentem útvarů Komise zveřejněno v posledním čtvrtletí roku 2018.

95

Opatření 215 „Platby na dobré životní podmínky zvířat“ bylo zavedeno v 11 členských státech (v 30 regionech), přičemž celkové výdaje EZFRV představovaly 1 miliardu EUR. Syntéza hodnocení ex post posoudila dopad opatření jako omezený, částečně kvůli nízkému počtu regionů, v nichž bylo opatření zavedeno.

Závěry a doporučení

99

Součástí strategie v oblasti dobrých životních podmínek zvířat byl rovněž závazek zvážit proveditelnost zavedení zjednodušeného legislativního rámce EU. Přispělo to k přijetí nařízení o úředních kontrolách v roce 2017 a následnému určení prvního referenčního střediska EU pro dobré životní podmínky zvířat v březnu 2018.

Komise uznává, že tato strategie nezahrnuje cílové ukazatele pro změření všech cílů strategie (viz odpověď Komise na body 28 a 31). Opatření Komise ještě nejsou vyhodnocena s ohledem na skutečnost, že byla dokončena teprve na počátku roku 2018, a proto se dopad všech opatření dosud neprojevil.

Od roku 2017 Komise provedla řadu činností zaměřených na tyto tři prioritní oblasti:

  • lepší uplatňování právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat,
  • přijímání dobrovolných závazků a jejich využívání ze strany podnikatelských subjektů v souvislosti s dalším zlepšením dobrých životních podmínek zvířat,
  • prosazování unijních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na globální úrovni.
100

Komise se domnívá, že otázka usmrcování zvířat bez předchozího omráčení je složitá a vyžaduje důkladné zkoumání s ohledem na důsledky ve vztahu k různým náboženským komunitám.

Doporučení 1 – Strategický rámec pro politiku dobrých životních podmínek zvířat Komise
  1. Komise přijímá doporučení 1a) a má v úmyslu provést hodnocení strategie pro oblast dobrých životních podmínek zvířat za rok 2012. V rámci tohoto posouzení je třeba vzít v úvahu skutečnost, že dopad všech opatření se zatím neprojevil, a to spolu s dopady této komplexní práce na zdroje.
  2. Komise přijímá doporučení 1b). Provede se prostřednictvím vymezení oblastí nebo odvětví a vypracováním metodiky pro porovnání výkonnosti členských států.
  3. Komise přijímá doporučení 1c).
102

Povaha opatření ovlivňuje dobu potřebnou pro dosažení pokroku v členských státech. Komise bude tuto problematiku i nadále monitorovat a sledovat.

Viz odpověď Komise na rámeček 3 a body 5962.

Doporučení 2 – Opatření Komise v oblasti vymáhání souladu a poskytování pokynů týkající se dodržování předpisů a)

Komise přijímá doporučení 2a). V současné době se již uplatňují ujednání související s opatřeními navazujícími na doporučení auditu a s prosazováním práva EU.

Komise má od roku 2005 zavedeny systematické postupy, které se uplatňují v návaznosti na doporučení auditu, a v případě, že nedodržování pravidel EU přetrvává, lze použít dodatečné opatření v oblasti vymáhání práva. Účinnost těchto postupů je pravidelně přezkoumávána.

Komise však uznává, že lze dosáhnout dalšího pokroku v souvislosti se zkrácením doby pro zahájení uspokojivých opatření k jejím doporučení z auditů a na prosazování těchto právních ustanovení, a to zejména těch, které jsou v platnosti již dlouhou dobu.

Komise proto pracuje na zlepšení svých postupů týkajících se monitorování a zlepšování všech právních předpisů v oblasti potravin a zdraví, což se samozřejmě bude vztahovat i na činnosti navazující na doporučení z auditů Komise.

b)

Komise přijímá doporučení 2b) a projedná s členskými státy možná zlepšení systému TRACES za účelem podpory vypracování analýzy rizik ze strany členských států pro účely kontroly přepravy živých zvířat.

Doporučení 3 – Zlepšit koordinaci mezi úředními kontrolami a podmíněností

Komise doporučení 3a) nepřijímá.

Komise se domnívá, že v případě, že se úřední kontroly, které uvádí EÚD, využívají k dosažení minimální míry 1 % příjemců, u nichž má být provedena kontrola v souvislosti s podmíněností (článek 68 nařízení (EU) č. 809/2014), spadají ve skutečnosti do rámce auditů GŘ AGRI a příslušné zprávy jsou zhodnoceny mimo jiné i z hlediska své úplnosti. Pokud se však tyto úřední kontroly provádějí nad rámec minimální míry kontrol, tedy mimo oblast působnosti rámce podmíněnosti, neexistuje pro inspektory, kteří posuzují a hodnotí svá zjištění s ohledem na pravidla podmíněnosti a podávají o nich zprávy, žádná právní povinnost. Proto pokud jejich výsledky nebyly oznámeny, nemohou být tyto kontroly, resp. úplnost jejich výkaznictví, předmětem auditu ze strany GŘ AGRI.

b)

Komise toto doporučení přijímá a bude se jím dále zabývat v rámci skupiny odborníků v oblasti podmíněnosti.

104

Prosazování dobrých životních podmínek zvířat je v současné době součástí širší priority řešení organizace potravinového řetězce. Politika rozvoje venkova nabízí pružný rámec / soubor nástrojů, jenž členským státům umožňuje v souladu se zásadou subsidiarity a v rámci sdíleného řízení rozhodovat o tom, jak co nejlépe podpořit zlepšování dobrých životních podmínek zvířat v souladu s cíli politiky EU a zvláštními podmínkami, potenciálem a potřebami členských států / regionů. Téměř třetina všech programů rozvoje venkova na období 2014–2020 toto opatření zahrnuje a uvádí počet příjemců podpory.

Pokud jde o riziko efektu mrtvé váhy, Komise se domnívá, že zemědělci potřebují finanční podporu, aby mohli plnit závazky, které jdou nad rámec základních požadavků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Cílem této struktury opatření, která vychází ze zásady, že prostřednictvím opatření pro dobré životní podmínky zvířat by se měly podporovat pouze činnosti, které jdou nad rámec povinných požadavků, je zabránit efektu mrtvé váhy.

Komise i nadále šíří osvědčené postupy a příklady zlepšení dobrých životních podmínek zvířat i prostřednictvím vhodné kombinace s dalšími opatřeními v oblasti rozvoje venkova, a to zejména v oblasti předávání poznatků a vzdělávání, jakož i investicemi.

Doporučení 4 – Využívání podpory v rámci rozvoje venkova na dosažení cílů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a)

Komise přijímá toto doporučení, které vychází z praxe v současném programovém období.

Od členských států se očekává, že vymezí závazky pro opatření 14 tak, že náležitě stanoví výchozí stav a půjdou nad rámec obvyklých postupů s cílem zajistit skutečnou přidanou hodnotu podpory a vyhnout se nadměrným náhradám. Komise bude v případě změn programů nebo opětovného zavedení opatření v současném programovém období i nadále podporovat členské státy v provádění tohoto opatření, zejména v odvětvích, kde jsou potřeby největší. Například veškerá opatření v odvětví vepřového masa přispívají také k lepšímu souladu s příslušnou směrnicí. Konzultace s GŘ SANTE se obvykle konají před schválením nového opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova.

Pokud učiníme z dobrých životních podmínek zvířat jeden ze specifických cílů politiky rozvoje venkova na období 2021–2027, mělo by to dále zlepšit postavení dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova.

b)

Komise toto doporučení přijímá, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy týkající se dodatečných (nepovinných) ukazatelů výsledků a dopadů pro opatření týkající se dobrých životních podmínek zvířat. Je třeba poznamenat, že návrhy týkající se SZP v období po roce 2020 zahrnuje specifický cíl: „Zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat“ a hlavní ukazatel O.16 – „Počet velkých dobytčích jednotek, na něž se vztahuje podpora na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti“. Kromě toho návrh obsahuje společný ukazatel výsledků R.38 – „Zlepšení životních podmínek zvířat: podíl velkých dobytčích jednotek, na něž se vztahují opatření ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat.“ Komise se tedy může v budoucnu zavázat k podpoře výměny osvědčených postupů o ukazatelích týkajících se dobrých životních podmínek zvířat.

c)

Komise přijímá toto doporučení, které vychází z praxe v současném programovém období.

nabízí mnohé příklady osvědčených postupů pro projekty na podporu zlepšení životních podmínek zvířat, včetně investičních projektů (https://enrd.ec.europa.eu/search/site/animal%20welfare_en).

Pokud učiníme z dobrých životních podmínek zvířat jeden ze specifických cílů politiky rozvoje venkova na období 2021–2027, mělo by to dále zlepšit postavení dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova. Nicméně v rámci nového modelu navrhovaného pro SZP po roce 2020 Komise v současné době nemůže přijmout více konkrétních závazků, pokud jde o pokyny poskytované členským státům.

Glosář a zkratky

Brojleři: Kuřata chovaná na maso

CMES: Společný systém EU pro monitorování a hodnocení (Common Monitoring and Evaluation System) pro opatření pro rozvoj venkova

EFSA: Evropský úřad pro bezpečnost potravin — agentura Evropské unie, která poskytuje nezávislé vědecké poradenství a informuje o stávajících a vznikajících rizicích souvisejících s potravinovým řetězcem

GŘ AGRI: Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ SANTE: Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin

Kontroly podmíněnosti: Kontroly zaměřené na ověření dodržování závazků v oblasti podmíněnosti v souladu s nařízeními (EU) č. 1306/2013, 809/2014 a 640/2014

Krácení prasečích ocasů: Procedura kupírování prasečích ocasů, jejímž smyslem je zabránit jejich okusování.

OIE: Světová organizace pro zdraví zvířat (Office International des Épizooties) – mezivládní organizace sdružující 181 členských států. Vypracovává mezinárodně uznávané normy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

PPH: Povinné požadavky na hospodaření — tvoří součást podmíněnosti a jsou stanoveny v řadě směrnic a nařízení Evropské unie. Týkají se veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, identifikace a evidence zvířat, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.

PRV: Program rozvoje venkova

SZP: Společná zemědělská politika

TRACES: Obchodní řídící a expertní systém (Trade Control and Expert System)— mnohojazyčný online nástroj Komise pro řízení pro oblast zahrnuje veškerých hygienických požadavků na obchod uvnitř EU a dovoz zvířat, spermatu, embryí, potravin, krmiv a rostlin.

Úřední kontroly: Termín používaný v celé této zprávě, který označuje kontroly a inspekce prováděné na úrovni členského státu (např. veterinárními orgány) za účelem ověření správného uplatňování předpisů Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat, a to v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

Poznámky na konci textu

1 Tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti „Animal Welfare in the European Union“ (Dobré životní podmínky zvířat v Evropské unii), Brusel, 2017.

2 Humane Society International, „Facts and figures on the EU horsemeat trade“ (Fakta a čísla o obchodu s koňským masem v EU), 2014.

3 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o hodnocení a posouzení akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010 (2009/2202(INI)) a usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2015 o nové strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2016–2020 (2015/2957(RSP)).

4 Mezi studie pro tuto oblast například patří: FAO, „Review of animal welfare legislation in the beef, pork, and poultry industries(Přezkum právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v odvětví chovu hovězího dobytka, prasat a kuřat)“, Řím, 2014; EconWelfare project, FiBL, „Overview of animal welfare standards and initiatives in selected EU and third countries“ ((Přehled norem pro dobré životní podmínky zvířat a iniciativ v této oblasti ve vybraných zemích EU a třetích zemích), Švýcarsko, 2010; Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova „Comparative analysis of EU standards in food safety, environment, animal welfare and other non-trade concerns with some selected countries“ (Srovnávací analýza norem EU v oblasti bezpečnosti potravin, životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a jiných neobchodních hledisek), Brusel, 2012.

5 V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.). Právní předpisy nestanoví minimální míru kontrol pro inspekce týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

6 Přímé platby v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608); platby za restrukturalizaci a přeměnu vinic a zelenou sklizeň v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) a platby na plochu a platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, p. 487).

7 GŘ AGRI, Výroční zpráva o činnostiza rok 2016.

8 57. bod odůvodnění a článek 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549). Malí zemědělci však nejsou z povinnosti dodržovat příslušné právní předpisy pro oblast dobrých životních podmínek zvířat vyňati a podléhají úředním kontrolám, které dodržování těchto právních předpisů na jejich straně ověřují.

9 SWD(2016) 218 final ze dne 22. června 2016, „Přezkum ekologizačních (ozeleňujících) ustanovení po prvním roce“.

10 Jak je stanoveno v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013.

11 Zdroje: statistické údaje z kontrol v oblasti podmíněnosti za rok 2016 pro základní soubor, kterého se týká podmíněnost; údaje Eurostatu za rok 2013 o celkovém počtu zemědělských podniků s hospodářskými zvířaty a celkovém počtu zemědělských podniků chovajících prasata. Pokrytí zemědělských podniků chovajících prasata se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší a pohybuje se od 7 % podniků na Slovensku po téměř 100 % takovýchto podniků v Belgii, Německu a Lucembursku. O počtu zemědělských podniků s chovem telat žádné údaje Eurostatu neexistují.

12 Článek 33 nařízení (EU) č. 1305/2013.

13 V předchozím programovém období (2007–2013) vynaložilo na opatření pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat 15 členských států 1 miliardu EUR.

14 Pracovní skupina pro zvířata (Animal Task Force) „Why is European animal production important today? Facts and figures“ (Proč je i dnes důležitá živočišná výroba? Fakta a čísla), 2017.

15 GŘ SANTE, „Evaluation of the EU Policy on Animal Welfare and Possible Policy Options for the Future (Hodnocení politiky EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a možné varianty politiky pro budoucnost)“, Brusel, 2010.

16 https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/animalwelfare, konzultováno v červnu 2018.

17 Například: Belk, K.E., Scanga, J.A., Smith, G.C. and Grandin, T., „The Relationship Between Good Handling / Stunning and Meat Quality in Beef, Pork, and Lamb“ (Vztah mezi dobrým zacházením ze zvířaty a omračováním a kvalitou masa u hovězího, vepřového a skopového), Colorado State University, Fort Collins, 2002; GŘ SANTE, „Evaluation of the EU Policy on Animal Welfare and Possible Policy Options for the Future“ (Hodnocení politiky EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a možné varianty politiky pro budoucnost), Brusel, 2010; Tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti „Animal Welfare in the European Union“ (Dobré životní podmínky zvířat v Evropské unii), Brusel, 2017.

18 Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1).

19 Stanovisko Vědeckého výboru pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat na základě žádosti Komise k aspektům dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s hlavními systémy omračování a porážky nejdůležitějších komerčních druhů zvířat, EFSA Journal (2004), 45, 1–29.

20 GŘ SANTE, „Evaluation of the EU Policy on Animal Welfare and Possible Policy Options for the Future (Hodnocení politiky EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a možné varianty politiky pro budoucnost)“, Brusel, 2010.

21 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o hodnocení a posouzení akčního plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010.

22 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015“ (KOM(2012)06 ze dne 15. února 2012).

23 Přezkoumali jsme auditní zprávy od GŘ SANTE týkající se všech 28 členských států. V těchto auditních zprávách byly ve všech členských státech s výjimkou Finska zjištěny nedostatky.

24 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/329 ze dne 5. března 2018, kterým se určuje referenční středisko Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat (Úř. věst. L 63, 6.3.2018, s. 13).

25 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2015 o nové strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2016–2020 (2015/2957(RSP))

26 Příloha II uvádí přehled výsledků kontrol vykázaných navštívenými členskými státy.

27 Zdroj: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (COM(2016) 558 final ze dne 8. září 2016) a zápisy ze zasedání národních kontaktních míst pro dobré životní podmínky zvířat při přepravě.

28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

29 COM(2016) 558 final ze dne 8. září 2016 „Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely“.

30 COM(2018) 181 final ze dne 13. dubna 2018 „Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice 2007/43/ES a jejím vlivu na dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso i o vytvoření ukazatelů dobrých životních podmínek“.

31 Souhrnná zpráva Komise Study visits on rearing pigs with intact tails (Studijní návštěvy týkající se chovu prasat s nekupírovanými ocasy), 2016 (GŘ SANTE, 2016–8987 – MR).

32 Souhrnná zpráva Komise Welfare of cattle on dairy farms“ (Dobré životní podmínky dobytka na mléčných farmách), 2017 (GŘ SANTE, 2017–6241).

33 COM(2018) 181 final.

34 Auditní zprávy nebo zprávy o zjištěných skutečnostech Komise: 2017–6109 (Bulharsko), 2017–6217 (Česká republika), 2017–6110 (Turecko).

35 Souhrnná zpráva Komise Systems to prevent the transport of unfit animals in the EU (Systémy v EU na zabránění přepravě zvířat, které nejsou přepravy schopná) (GŘ SANTE, 2015–8721 – MR).

36 Souhrnná zpráva Komise Animal welfare at slaughter in Member States (Dobré životní podmínky zvířat při porážkách v členských státech) (GŘ SANTE 2015–7213 – MR).

37 Například auditní zprávy 2016–8822 - MR, 2014–7059 - MR (Belgie), 2013–6858 - MR FINAL (Bulharsko), 2017–6022 (Česká republika), 2014–7061 - MR FINAL (Dánsko), 2016–8763 – MR (Estonsko), 2017–6126 (Španělsko), 2014–7075 - MR FINAL (Itálie), 2012–6374 - MR FINAL (Rumunsko).

38 Skupinové ustájení prasnic: Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Řecko, Francie, Kypr, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko. Nosnice: Belgie, Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko a Rumunsko. Přeprava telat: Irsko, Francie.

39 Přezkoumávali jsme i starší zprávy v případech, kdy to bylo relevantní (např. když byla určitá doporučení v době auditu stále nerealizována atd.).

40 Aby bylo možno posoudit splnění všech příslušných požadavků směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23), směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu prasat (kodifikované znění) (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5), směrnice Rady 1999/74/EC ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53) a nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1). V roce 2012 Komise přidala ke svým doporučením odkaz na požadavky směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19).

41 Tyto případy jsme zjistili v Německu (tři doporučení), Itálii (jedno doporučení) a Rumunsku (jedno doporučení).

42 Nařízení (ES) č. 1099/2009.

43 Maso halal nebo košer. V určitých náboženských komunitách může být povolena porážka s omráčením (s použitím metod stanovených v nařízení (ES) č. 1099/2009 nebo alternativních metod).

44 18. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1099/2009.

45 Hodnocení dopadu připojené k dokumentu „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015“(SEC(2012) 55 final ze dne 19. ledna 2012).

46 Souhrnná zpráva Komise „Animal welfare at slaughter in Member States“ (Dobré životní podmínky zvířat při porážkách v členských státech) (GŘ SANTE 2015–7213-MR).

47 GŘ SANTE, „Study on information to consumers on the stunning of animals“ (Studie o informacích o omračování zvířat určených pro spotřebitele), 2015.

48 Příloha III obsahuje popis používaných postupů v navštívených členských státech.

49 V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) používali inspektoři z různých okresů různé kontrolní seznamy a také k ukládání pokut neexistoval žádný jednotný přístup.

50 Článek 3 nařízení (ES) č. 882/2004: „Členské státy zajistí, aby úřední kontroly byly prováděny pravidelně, na základě rizik a s přiměřenou četností, aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení.“

51 Například místní orgán v určitém členském státě bude schopen vidět informace o přepravě zvířat ve své oblasti pouze v případě, že na tomto území se nachází místo odeslání, místo určení, místo vstupu do EU / výstupu z EU nebo kontrolní stanoviště.

52 Nařízení (ES) č. 882/2004.

53 Bod 5.1 přílohy rozhodnutí Komise 2006/677/ES ze dne 29. září 2006 o vydání pokynů, kterými se stanoví kritéria pro provádění auditů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst 278, 10.10.2006, s. 15).

54 GŘ SANTE, průběžná souhrnná zpráva „Audits of Official Controls in EU-Member States“, (Audity úředních kontrol v členských státech EU), 2017.

55 Čl. 38 odst. 5 nařízení Komise (EU) v přenesené pravomoci č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 48).

56 Příslušným kontrolním orgánem, který zjistil nesoulad, a platební agenturou odpovědnou za výpočet snížení platby.

57 Pracovní dokument Komise o kontrolních nástrojích, které jsou k dispozici pro optimalizování efektivnosti kontrol podmíněnosti (DS-2011-2), 2011.

58 Čl. 68 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 69).

59 Články 3 a 4 směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (kodifikované znění) (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7), články 3 a 4 o směrnice 2008/120/ES a článek 4 směrnice 98/58/ES.

60 V kontrolním seznamu chybí pouze jeden formální bod.

61 V návaznosti na svá auditní zjištění může Komise zahájit postupy, jimiž se snižuje financování EU pro dotčený členský stát. Tyto postupy jsou označovány jako „finanční opravy“.

62 V souladu s čl. 64 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013.

63 Zvláštní zpráva č. 26/2016 „Zvýšit účinnost podmíněnosti a dosáhnout zjednodušení nadále představuje náročný úkol“ (https://eca.europa.eu).

64 Článek 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 stanoví, že snížení činí zpravidla 3 % a může být sníženo na 1 % či zvýšeno na 5 % na základě posouzení významu nesouladu.

65 Na tuto otázku poukázaly audity Komise v Estonsku, Itálii, Lucembursku, Rakousku, Portugalsku a Slovensku.

66 Čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

67 „Zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací“. Oblasti zájmů stanovují vazbu mezi prioritami rozvoje venkova, opatřeními a monitorovacími ukazateli.

68 Bod 4 přílohy I směrnice 2008/120/ES: „prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat.“

69 Tito odborníci byli konzultování v rámci panelu odborníků organizovaného pro tento audit.

70 Initiative Tierwohl v Německu a program označování UNICARVE v Itálii.

71 Článek 67 nařízení (EU) č. 1305/2013.

72 Shrnutí hodnocení ex post týkajících se programů rozvoje venkova za období 2007–2013, hodnoticí studie, Ecorys a IfLS, duben 2018.

73 PPH (povinné požadavky na hospodaření) se týkají požadavků a norem stanovených v směrnici 2008/119/ES o ochraně telat (PPH 11), směrnici 2008/120/ES o ochraně prasat (PPH 12) a směrnici 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (PPH 13). Míra nedodržování předpisů a rozložení případů nedodržování předpisů podle kategorií snížení platby nezahrnují případy opětovného výskytu nesouladu nebo úmyslného nesouladu.

 

1 Například směrnice Rady 2008/120/ES v preambuli poukazuje na následující aspekty: (6) rozdíly, které mohou vést k narušení podmínek hospodářské soutěže, (7) požadavky k zajištění racionálníhu vývoje produkce, a proto se klade větší důraz na intenzivní chov.

2 Viz souhrnná zpráva 2014–7350, oddíl 6.

Činnost Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu 13.9.2017
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu) 12.7.2018
Přijetí závěrečné zprávy po řízení o sporných otázkách 3.10.2018
Obdržení odpovědí Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) ve všech jazycích 9.11.2018

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá člen EÚD Nikolaos Milionis. Audit vedl člen Účetního dvora Janusz Wojciechowski a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Kinga Wiśniewská-Daneková a tajemnice kabinetu Katarzyna Radecká-Morozová, vyšší manažer Colm Friel, vedoucí úkolu Diana Voineaová, zástupci vedoucího úkolu Paulo Oliveira a Lucia Roșcaová a auditoři Xavier Demarche, Małgorzata Frydelová, Michela Lanzuttiová, Joachim Otto a Maciej Szymura. Jazykovou podporu zajišťovala Fiona Urquhartová.

Zleva doprava: Xavier Demarche, Kinga Wiśniewská-Daneková, Joachim Otto, Janusz Wojciechowski, Colm Friel, Diana Voineaová, Lucia Roșcaová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDFISBN 978-92-847-1160-4ISSN 1977-5628doi:10.2865/03352QJ-AB-18-026-CS-N
HTMLISBN 978-92-847-1167-3ISSN 1977-5628doi:10.2865/032523QJ-AB-18-026-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

  • prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
  • na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
  • e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.