Zpráva o výkonnosti ve zkratce 2020

Co jsme kontrolovali a analyzovali

Účel

Tato zpráva tvoří jednu ze dvou částí naší výroční zprávy za rozpočtový rok 2020. Pojednává o výkonnosti výdajových programů financovaných z rozpočtu EU ke konci roku 2020. Druhá část výroční zprávy se týká spolehlivosti konsolidované účetní závěrky EU a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá.

Výroční zprávu jsme rozdělili na uvedené dvě části v rámci dvouletého pilotního projektu, který byl zahájen výroční zprávou za rozpočtový rok 2019. Hlavním účelem tohoto projektu bylo dát v naší výroční zprávě větší prostor výsledkům, kterých se pomocí rozpočtu EU dosáhlo. Rozdělení výroční zprávy nám navíc umožnilo zohlednit výroční zprávu o řízení a výkonnosti, která představuje hlavní rámcovou zprávu Komise o výkonnosti rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta pro její přijetí spadá na konec června roku n+1, v minulosti jsme ji do naší výroční zprávy, kterou obvykle vydáváme na začátku října, nemohli zahrnout.

Rozsah

Naše zpráva je rozdělena do sedmi kapitol.

V kapitole 1 jsme jako vloni zkoumali jeden konkrétní aspekt výkonnostního rámce. Letos jsme posuzovali, zda a jak Komise a spolunormotvůrci využili poznatků získaných v průběhu minulých období víceletých finančních rámců (například z provedených hodnocení, posouzení dopadu a auditů) ke zlepšení koncepce i výsledků výdajových programů na období 2021–2027.

V kapitolách 2 až 6 jsme analyzovali výsledky, kterých vzorek programů EU dosáhl v pěti okruzích víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Naším cílem bylo určit, jaké informace o výkonnosti jsou k dispozici, a na základě těchto informací posoudit, jak dobře si tyto výdajové programy vedly.

V kapitole 7 jsme analyzovali, nakolik kontrolované subjekty realizovaly naše doporučení uvedená ve zvláštních zprávách zveřejněných v roce 2017.

V tabulce 1 předkládáme přehled pěti vybraných výdajových programů, o nichž pojednávají kapitoly 2 až 6 letošní zprávy (představujících 19 % všech plateb provedených do konce roku 2020), jakož i osmi programů zahrnutých do loňské zprávy (představujících 74 % celkových plateb do konce roku 2019).

Naše posouzení vychází z informací o výkonnosti vydaných Komisí (např. výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2020, příslušných programových prohlášení pro návrh rozpočtu na rok 2022, výroční zprávy o činnosti za rok 2020, hodnocení atd.). Kontrolovali jsme, nakolik jsou tyto informace věrohodné a nakolik odpovídají našim zjištěním, neověřovali jsme ale jejich spolehlivost. Informace Komise jsme doplnili zjištěními z vlastních auditů a přezkumů z nedávné doby.

Všechny výdajové programy EU obsahují řadu cílů, které jsou klasifikovány buď jako obecné (obvykle širší a strategičtější), nebo specifické (obvykle úžeji zaměřené a operativnější). Zkoumali jsme výkonnost výdajových programů na základě výběru z těchto cílů. Zabývali jsme se přitom všemi obecnými cíli, pokud existovaly, a vybranými specifickými cíli, které byly zvoleny pro svou významnost (materialitu) a vazbu na obecný cíl a rámcové cíle EU.

V rámci posouzení výkonnosti jsme analyzovali informace z ukazatelů výkonnosti předložených Komisí. Zda je plnění ukazatelů „na dobré cestě“, posuzujeme na základě analýzy pravděpodobnosti, že daný ukazatel dosáhne své cílové hodnoty dle plánu. V tomto konkrétním hodnocení se neodráží, zda a jak úzce daný ukazatel souvisí s opatřeními a cíli programu, ani zda je cílová hodnota, která byla pro ukazatel stanovena, dostatečně ambiciózní. Tyto ukazatele samy o sobě proto nutně neodráží dosažení cílů programu.

Kapitola 1 – Výkonnostní rámec

Co jsme analyzovali

EU provádí své výdajové programy v sedmiletých cyklech neboli obdobích VFR. V posledních několika letech probíhaly intenzivní přípravy na stávající VFR, který byl zahájen v roce 2021 a bude probíhat až do roku 2027.

EU vypracovala zásady, které mají pomoci zajistit vysokou kvalitu jejích právních předpisů (včetně víceletého finančního rámce). Tyto zásady jsou stanoveny zejména v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů uzavřené mezi Parlamentem, Radou a Komisí a v pokynech a souboru nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy (soubor pokynů, tipů a osvědčených postupů). Oba dokumenty vycházejí ze skutečnosti, že kvalita právních předpisů, které v případě víceletého finančního rámce ovlivňují koncepci a budoucí výkonnost výdajových programů, závisí na několika klíčových prvcích, jako je využívání hodnocení a posouzení dopadů.

V kapitole 1 zkoumáme, zda a jak Komise a spolunormotvůrci využili poznatků získaných v průběhu minulých období víceletých finančních rámců (například z provedených hodnocení a posouzení dopadů) ke zlepšení koncepce a výsledků výdajových programů na období 2021–2027.

Prověrka probíhala u vzorku šesti legislativních návrhů Komise souvisejících s pěti výdajovými programy na období 2021–2027, což odpovídá přibližně 60 % celkového rozpočtu tohoto období. Zabývali jsme se také samotným nařízením o víceletém finančním rámci.

Hlavními kritérii našeho výběru byla finanční významnost (materialita) a skutečnost, že jsme k legislativním návrhům Komise týkajícím se těchto programů vydali stanoviska.

Co jsme zjistili

Přístup zlepšování právní úpravy pomáhá Komisi identifikovat poznatky získané při provádění politik a programů v minulosti a v budoucnu je využít ke zlepšení výkonnosti

Zjistili jsme, že:

•  Komise v legislativních postupech, které jsme prověřovali, většinou dodržovala zásadu „nejprve hodnotit“, což znamená, že poznatky získané z hodnocení minulých opatření EU byly většinou k dispozici a od počátku byly využity při posuzování dopadů a že byly k dispozici příslušné důkazy na podporu přípravy nových iniciativ. Komise však neprovedla posouzení dopadů nařízení o společných ustanoveních, které obsahuje důležitá ustanovení týkající se výkonnosti EFRR, FS a šesti dalších programů. Také pokud jde o balíček legislativních návrhů týkajících se společné zemědělské politiky (SZP), nebyl v době přípravy posouzení dopadů k dispozici komplexní soubor nedávných hodnocení zahrnujících všechny důležité aspekty SZP.
•  Zveřejnění hodnocení a posouzení dopadů je klíčovou příležitostí ke spolupráci se zúčastněnými stranami a širokou veřejností a šíření výsledků hodnocení je podmínkou pro aktivní diskusi. Posouzení dopadů a hodnocení a jejich podpůrné studie jsou zveřejňovány, ale neexistuje jednotné místo, odkud by bylo možné získat přístup ke všem těmto dokumentům.
•  Získané zkušenosti byly obecně v hodnoceních, která jsme prověřovali, jasně identifikovány. Komise však ve svých plánech řízení, které zveřejnila, jasně nedefinovala související příslušná následná opatření.
•  Posouzení dopadů by měla porovnávat možnosti politiky na základě jejich hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů a všechny relevantní dopady musí být posuzovány kvalitativně a kvantitativně, kdykoli je to možné. Posouzení dopadů, která jsme prověřovali, nabídla řadu možností pro koncipování odpovídajících výdajových programů, ale jen málo kvantifikovaných informací, které by usnadnily srovnání předložených možností.
•  Výbor pro kontrolu regulace, který Komise zřídila v roce 2016 s cílem posoudit kvalitu všech posouzení dopadů a významných hodnocení předtím, než vydá legislativní návrhy, provádí významnou práci. Přezkoumává všechna posouzení dopadů a výběr hodnocení a výrazně přispívá ke zlepšení jejich kvality.

Komise vypracovala své legislativní návrhy s ohledem na získané zkušenosti

Zjistili jsme, že v sedmi legislativních návrzích, které jsme prověřovali, Komise obecně zohlednila zkušenosti získané z příslušných hodnocení a auditů, i když ne vždy plně a v některých případech pouze v omezené míře. Jedním z příkladů, kdy legislativní návrh Komise odrážel získané zkušenosti pouze v omezené míře, byla otázka měření příspěvku SZP k opatřením v oblasti klimatu. Zjistili jsme, že realističtějším způsobem, jak odhadnout příspěvek přímých plateb zemědělcům na opatření v oblasti klimatu, by bylo zohlednit pouze podporu vyplácenou na plochy, kde zemědělci skutečně uplatňují postupy ke zmírnění změny klimatu.

Pozměňovací návrhy k návrhům právních předpisů týkajících se VFR byly částečně podpořeny posouzeními dopadů vypracovanými Komisí, Parlament a Komise avšak žádná další posouzení nevypracovaly

Zjistili jsme, že:

•  Důležitým faktorem ovlivňujícím výkonnost výdajových programů VFR je jejich včasné zahájení. Přijetí právních předpisů pro VFR na období 2021–2027 trvalo déle než v předchozím období (více než tři roky ve srovnání s 2,5 roku – a v případě SZP stále probíhá), což zahájení nových výdajových programů zpozdilo. Bylo to částečně způsobeno pandemií onemocnění COVID-19.
•  Parlament a Rada provedly řadu změn námi prověřovaných legislativních návrhů Komise, z nichž některé jsme považovali za významné z hlediska výkonnosti programů. Většinu jejich pozměňovacích návrhů bylo možné spojit se zkušenostmi získanými prostřednictvím hodnocení nebo posouzení dopadů. Parlament i Rada se rozhodly nevyužít možnosti stanovené v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů k provedení vlastního posouzení dopadů.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme, aby:

•  při přípravě příštího VFR zajistila, aby posouzení dopadů analyzovala klíčové věcné aspekty právních předpisů týkajících se několika programů (jako je například nařízení o společných ustanoveních), a plánovala svá hodnocení všech výdajových programů, včetně hodnocení zahrnujících jejich konkrétní tematické aspekty těchto programů, tak, aby jejich výsledky byly k dispozici pro účely příslušných posouzení dopadů;
•  realizovala svůj plán na vytvoření uživatelsky vstřícného přístupového místa pro všechna posouzení dopadů, hodnocení a podkladové studie;
•  jasně stanovila relevantní následná opatření vyplývající z hodnocení tím, že je představí ve svých ročních plánech řízení nebo v jiných veřejně dostupných dokumentech rovnocenného významu;
•  uváděla v posouzeních dopadů více kvantitativních informací, zejména analýzy nákladů a přínosů a analýzy nákladové efektivnosti.

Kapitola 2 – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Co jsme analyzovali

Podokruh víceletého finančního rámce „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ financuje 23 programů, jejichž cílem je podpora společnosti podporující začlenění, stimulace růstu, podpora výzkumu, rozvoje a inovací a vytváření pracovních míst v EU. Plánované výdaje v tomto okruhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020 činí 142 miliard EUR, z čehož bylo do konce roku 2020 vyplaceno 104,6 miliardy EUR.

Pro letošní zprávu jsme vybrali program Erasmus+; jde o program EU podporující vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a sport. Spolu s programy vybranými v loňském roce (Horizont 2020 a EFSI) představuje více než 70 % všech plateb provedených v rámci tohoto okruhu víceletého finančního rámce do konce roku 2020.

Erasmus+ má:

jeden obecný cíl, který jsme zahrnuli do našeho výběru. Tento cíl přispívá k řadě rámcových cílů, včetně strategie Evropa 2020 a strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

třináct specifických cílů; zkoumali jsme čtyři z nich, na něž připadá největší objem financování:

•  mobilita v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,
•  spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,
•  vnější činnost v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,
•  mobilita mládeže.

Analyzovali jsme informace obsažené v ukazatelích výkonnosti, které měří realizaci a pokrok při plnění výše uvedených cílů a o nichž Komise podává zprávu v programovém prohlášení^[1] programu Erasmus+. Na základě dostupných relevantních informací o výkonnosti jsme posuzovali, jak dobře si program Erasmus+ vedl, a ověřovali jsme věrohodnost těchto informací na základě našich vlastních zjištění z nedávných auditů^[2] a přezkumu^[3].

Co jsme zjistili

Erasmus+ je obecně oblíbeným programem, z něhož mají prospěch zejména účastníci z řad jednotlivců. Naše posouzení pokroku u ukazatelů v rámci obecného cíle programu zhruba odpovídá posouzení Komise a ukazuje, že jsou na dobré cestě ke splnění svých cílů. Efektivita programu se ve srovnání s předchozími programy zlepšila díky jeho zjednodušení. Předchozí programy byly sdruženy do jednoho programu s jednodušší koncepcí a větší vnitřní soudržností. Stále je však zde prostor pro zlepšení, například snížení počtu nástrojů IT, větší srozumitelnost programové příručky, jednodušší postup podávání žádostí a řešení otázek genderové rovnosti při koncipování programů a ve fázi podávání zpráv.

Program Erasmus+ oceňuje veřejnost i samotní účastníci. Přestože skutečnost, že poptávka převyšuje nabídku, svědčí o jeho popularitě, nevýhodou zůstává, že ne všechny návrhy mohou být financovány.

V rámci specifického cíle 1, kterým je podpora mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, se financuje mobilita jednotlivých studentů, stážistů a zaměstnanců. Na tento specifický cíl je přiděleno zdaleka nejvíce finančních prostředků (1 630,7 milionu EUR na rok 2020, tedy 54,1 % celkového rozpočtu programu). Zájem o tento druh mobility se od zahájení programu Erasmus+ v roce 2014 každoročně zvyšuje o 10 %. Omezení cestování a prezenčního vzdělávání v reakci na pandemii COVID-19 však vedla k výraznému poklesu mobility v roce 2020 (snížení přibližně o 60 %, tj. o 500 000 méně činností v oblasti individuální mobility). To rovněž vysvětluje, proč ukazatel pro vysokoškolské studenty a stážisty v malé míře neplní svůj cíl pro účast. Mobilita podporovaná programem poskytuje mnoho druhů přidané hodnoty nad rámec těch, které jsou zamýšleny nařízením o programu Erasmus+ (např. podpora mnohojazyčnosti nebo systém listin, který posiluje pověst institucí).

Druhý specifický cíl, který se týká spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy mezi příjemci z řad organizací, má vést k inovativním postupům na místní, regionální, celostátní nebo evropské úrovni. Tento specifický cíl je také významný z hlediska rozpočtu; na rok 2020 na něj bylo vyčleněno 782,4 milionu EUR. Příjemci z řad organizací ho považují za velmi důležitý, konkurenční boj o financování je tedy silný, země a instituce s většími zkušenostmi a prostředky však jsou zvýhodněny a mají větší šanci finanční prostředky získat. Úroveň inovací získaných v rámci partnerství je ve srovnání s předchozími akcemi relativně nízká a často nepostačuje k tomu, aby měla jakýkoli dopad nad rámec přijímajících organizací. Tento specifický cíl má dva ukazatele. Vzhledem k nedostatku údajů od roku 2016 není možné zjistit, zda je jejich plnění na dobré cestě.

Vnější činnost v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zahrnuje projekty zaměřené například na budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání a zejména na partnerské země sousedící s EU. Podporována je také mobilita studentů a zaměstnanců z partnerských zemí i do partnerských zemí. Tento specifický cíl usnadňuje uznávání kvalifikací partnerskými zeměmi EU a podporuje mobilitu ve vzdělávání mezi zeměmi; přispívá k měkké diplomacii. Z ukazatelů, které byly předmětem přezkumu, vyplývá, že pokud jde o počet studentů a zaměstnanců přicházejících z partnerských zemí a odcházejících do partnerských zemí, je splnění tohoto specifického cíle na dobré cestě.

Cílem projektů financovaných v rámci specifického cíle mobility mládeže je umožnit organizacím organizovat výměny mládeže a pracovníků s mládeží, při nichž skupiny mladých lidí vycestují do zahraničí za účelem interakce s mladými lidmi z jiných zemí. Má do značné míry pozitivní dopad na účastníky, například na znalosti cizích jazyků a posílení klíčových kompetencí. Konkurence projektů je poměrně značná a program je vnímán jako vhodnější pro větší organizace působící v oblasti práce s mládeží, protože tyto organizace obvykle disponují znalostmi a zdroji, jež jsou pro úspěch žádosti nutné. Domníváme se, že oba ukazatele, které jsme přezkoumali, týkající se nárůstu klíčových kompetencí a počtu mladých lidí zapojených do podporovaných opatření v oblasti mobility, jsou na dobré cestě.

Kapitola 3 – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Co jsme analyzovali

Výdaje v rámci tohoto okruhu víceletého finančního rámce se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje regionů členských států EU. Celkové plánované výdaje čtyř hlavních programů financovaných z tohoto okruhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020 činí 371 miliard EUR, z čehož bylo do konce roku 2020 vyplaceno 194,8 miliardy EUR.

Letos jsme analyzovali Evropský sociální fond (ESF), program, který podporuje zaměstnanost a sociální začleňování, integruje znevýhodněné osoby do společnosti a zajišťuje spravedlivější životní příležitosti. Spolu s programy vybranými v loňském roce (EFRR a FS) představoval do konce roku 2020 více než tři čtvrtiny všech plateb provedených v rámci tohoto okruhu víceletého finančního rámce.

ESF má pět specifických cílů. Analyzovali jsme čtyři týkající se:

•  udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil,
•  sociálního začleňování a boje proti chudobě a diskriminaci,
•  vzdělávání, školení a odborné přípravy k získávání dovedností a celoživotního učení.

Pokud jde o udržitelnou zaměstnanost, kvalitní pracovní místa a mobilitu pracovních sil, zabývali jsme se výkonností operací zaměřených na potřeby mladých lidí ve věku 15-24 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Tyto operace jsou podporovány z ESF (který podporuje strukturální opatření, jako je institucionální kapacita a systémová podpora) a z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), jež byla zahájena v roce 2013 a zaměřuje se na jednotlivce.

Analyzovali jsme informace obsažené v ukazatelích výkonnosti, které měří realizaci a pokrok při plnění výše uvedených cílů a o nichž Komise podává zprávu v programovém prohlášení^[4] ESF. Na základě dostupných relevantních informací o výkonnosti jsme posuzovali, jak dobře si výdajové programy vedly, a kontrolovali jsme tyto informace z hlediska věrohodnosti na základě našich vlastních zjištění z nedávných auditů^[5] (včetně jednoho, který jsme provedli souběžně s nejvyššími kontrolními institucemi členských států Evropské unie^[6]), přezkumů^[7] a stanovisek^[8].

Co jsme zjistili

Zjistili jsme, že výkonnostní rámec je dobře rozpracován: zahrnuje milníky a cílové hodnoty pro každou prioritní osu operačních programů ESF a YEI.

Rámec výrazně zvýšil dostupnost informací o výkonnosti, důraz je však i nadále kladen spíše na finanční vstupy a výstupy než na výsledky.

Přezkoumali jsme 13 společných ukazatelů ESF a domníváme se, že 12 je na dobré cestě k dosažení svých cílů. Pět z nich je však na dobré cestě pouze proto, že Komise snížila jejich cílové hodnoty v programovém prohlášení na rok 2021, a i přes toto snížení jeden z nich stále není na dobré cestě.

Specifický cíl týkající se udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil přispěl k hlavnímu cíli strategie Evropa 2020, jímž je zvýšit do roku 2020 míru zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20-64 let alespoň na 75 %. Zjistili jsme, že provádění je pomalejší, než se plánovalo, s výraznými rozdíly mezi členskými státy: na období 2014–2020 bylo na tento cíl alokováno 39,8 miliardy EUR a k červnu 2021 vynaložily členské státy v průměru 54 % dostupných finančních prostředků, přičemž míry výdajů se pohybovaly od 24 % na Maltě po 90 % na Kypru. V období 2014–2020 se míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let zvýšila (až na 73,1 % v roce 2019), cíle EU ale nedosáhla, zejména v důsledku pandemie COVID-19. Podíl finančních prostředků ESF přidělených na jiná strukturální opatření (jako je rovnost žen a mužů, aktivní stárnutí a modernizace institucí trhu práce) byl poměrně nízký a provádění bylo pomalejší, než se očekávalo. A konečně, zatímco podíl nezaměstnaných a neaktivních mladých lidí v EU poklesl, podíl neaktivních osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, zůstal na stejné úrovni 6 %. Je zřejmé, že oslovit a mobilizovat tuto část populace je obtížné.

Druhý specifický cíl, který jsme analyzovali, se týká sociálního začleňování, boje proti chudobě a diskriminaci a zaměřuje se na řadu skupin, jako jsou dospělí s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaní a přistěhovalci nebo osoby cizího původu. Na tento cíl bylo přiděleno přibližně 33,3 miliardy EUR (27 % celkového rozpočtu ESF). Zjistili jsme, že ačkoli se do konce roku 2019 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU celkově snížil, pouze přibližně polovina členských států splnila své cíle pro rok 2020. Od té doby ekonomické dopady krize COVID-19 pravděpodobně podíl obyvatelstva ohroženého chudobou zvýšily. Dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby a většího sociálního začlenění proto není pravděpodobné. Dále je kvůli nedostatku údajů z monitorování obtížné posoudit účinnost financování ESF na období 2014–2020 pro konkrétní cílové skupiny (například kvůli nedostatku kvantitativních údajů nebylo možné změřit příspěvek finančních prostředků EU na sociální začleňování nejchudších osob).

Na vzdělávání, školení a odbornou přípravu k získávání dovedností a celoživotní učení bylo přiděleno 37,8 miliardy EUR. Dílčím cílem v rámci tohoto specifického cíle bylo snížit podíl osob, které nedokončily vzdělávání nebo odbornou přípravu, na méně než 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, které dokončily terciární nebo rovnocenné vzdělání, na nejméně 40 %. Pokrok při plnění těchto cílů je celkově na dobré cestě, u obou cílů však existuje značný rozdíl mezi muži a ženami, přičemž muži dosahují méně dobrých výsledků než ženy. V neposlední řadě je obtížné určit, do jaké míry ESF přispěl k dosažení cílů, protože v průměru na něj připadá pouze asi 1 % rozpočtů členských států na vzdělávání a protože vazby mezi opatřeními a výsledky by mohly být dále vyjasněny.

Celkově je ESF v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a přispívá k ní. Z informací o výkonnosti vykázaných členskými státy a Komisí vyplývá, že značný počet občanů EU měl prospěch z finančních prostředků z ESF a díky nim zlepšil své dovednosti, zaměstnatelnost a kariérní vyhlídky. Kvůli limitovaným údajům a skutečnosti, že mnoho operací v době našeho auditu stále probíhalo, nejsme zatím schopni o skutečné výkonnosti výdajů z ESF v období 2014–2020 vyvodit celkový závěr.

Kapitola 4 – Přírodní zdroje

Co jsme analyzovali

Tento okruh víceletého finančního rámce (VFR) sestává z pěti programů, které zahrnují výdaje spojené s politikami udržitelného využívání přírodních zdrojů, financováním společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky (SRP) a opatřeními v oblasti životního prostředí a klimatu. Celkové výdaje plánované v tomto okruhu na období VFR 2014–2020 činily 420 miliard EUR, z čehož do konce roku 2020 bylo vyplaceno 367 miliard EUR.

Pro letošní zprávu jsme vybrali Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Společně se dvěma programy, jež byly vybrány v loňském roce (EZZF a EZFRV), představoval téměř 85 % všech plateb provedených v rámci tohoto okruhu víceletého finančního rámce do konce roku 2020.

Prvořadým cílem ENRF je zajistit, aby odvětví rybolovu a akvakultury byla dlouhodobě udržitelná z hlediska životního prostředí a byla řízena způsobem, jenž je v souladu dosažením přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, a přispět k dostupnosti dodávek potravin. ENRF má čtyři specifické cíle, z nichž dva jsme analyzovali, což odpovídá 84 % rozpočtu ENRF:

•  podpora rybolovu a akvakultury, jež jsou konkurenceschopné, ekologicky udržitelné, hospodářsky životaschopné a sociálně odpovědné.
•  podpora provádění společné rybářské politiky.

Analyzovali jsme informace z ukazatelů výkonnosti, které měří realizaci a pokrok při plnění výše uvedených cílů a o nichž Komise podává zprávu v programovém prohlášení^[9] ENRF. Na základě dostupných relevantních informací o výkonnosti jsme posuzovali, jak dobře si ENRF vedl, a kontrolovali jsme jejich věrohodnost srovnáním s našimi vlastními zjištěními ze dvou nedávných zpráv o auditu^[10].

Co jsme zjistili

Zjistili jsme, že informace Komise o výkonnosti uvedené v programových prohlášeních a výroční zprávě o řízení a výkonnosti se z větší části zaměřují spíše na finanční příspěvek z fondu na cíle společné rybářské politiky než na výsledky. Vzhledem k tomu, že neexistuje jasná vazba mezi příspěvkem ENRF a uvedenými úspěchy, stanovit příčinnou souvislost mezi nimi a posoudit tak dopad programu na celkovou výkonnost politiky je obtížné.

Komise vypracovala doplňkový soubor specifických ukazatelů pro ENRF a příslušné údaje shromažďuje. Informace o těchto ukazatelích vycházejí z informací poskytnutých členskými státy prostřednictvím jejich výročních zpráv o provádění a umožňují udělat si komplexnější přehled o provádění ENRF. Zaměřují se však také na výdaje spíše než na výsledky.

Prvním specifickým cílem, který jsme analyzovali, bylo „podporovat konkurenceschopný, environmentálně udržitelný, hospodářsky životaschopný a sociálně odpovědný rybolov a akvakulturu“. Výdaje v rámci tohoto cíle mohou pokrývat například náklady na lovná zařízení se zlepšenou selektivitou ryb za účelem snížení nežádoucích úlovků nebo mohou být využity k posílení konkurenceschopnosti podniků v akvakultuře. Z dostupných informací vyplývá, že rybářské loďstvo EU je celkově ziskové a že loďstva zaměřená na populace, které jsou loveny udržitelným způsobem, jsou pro rybáře přínosem. Pokrok v podpoře akvakulturní produkce v EU je menší, neboť v poslední době stagnoval. ENRF by měl také podporovat environmentálně udržitelný rybolov. Přestože byl zaveden rámec na ochranu mořského prostředí, opatření EU, včetně opatření členských států, nevedla k obnově dobrého stavu mořského prostředí. Problémy, jako jsou vedlejší úlovky chráněných druhů, přetrvávají. Přestože výměty nežádoucích úlovků jsou zakázány (s výhradou určitých odchylek), tato praxe pokračuje, ale příslušný ukazatel v programovém prohlášení údaje neposkytuje a údaje ve výroční zprávě o provádění ENRF jsou považovány za nespolehlivé. Pokud jde o podporu environmentálních cílů SRP, celkově jsme zjistili, že Komise poskytuje v programovém prohlášení o ENRF a ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti jen málo informací o výkonnosti, které se týkají výsledků ENRF.

Druhý specifický cíl, na který jsme se soustředili („podpora provádění společné rybářské politiky“), se zaměřuje na provádění politiky zachování rybolovných zdrojů zlepšováním vědeckých poznatků a kontroly rybolovu. Jedním z nástrojů provádění společné rybářské politiky, které má EU k dispozici, aby bylo dosaženo udržitelné úrovně rybolovu, je stanovení hranice celkového přípustného odlovu komerčně významných rybích populací. Cíl společné rybářské politiky dosáhnout požadovaného stavu všech rybích populací z hlediska ochrany do roku 2020 pravděpodobně nebyl splněn. Klíčový ukazatel určený ke sledování pokroku v této oblasti neobsahuje dostatek informací, z nichž by bylo možné usoudit na míru pokroku při jeho plnění.
Podíl nadměrně lovených populací v severovýchodním Atlantiku se blíží 40 % a ve Středozemním a Černém moři 83 %. Hlavním stimulem nadměrného rybolovu je nadměrná kapacita rybářského loďstva. Zatímco kapacita loďstva EU pomalu klesá, příliš mnoho segmentů loďstva ve většině členských států stále není v rovnováze s jejich rybolovnými právy. ENRF podporuje shromažďování vědeckých údajů, které má zásadní význam, neboť tyto údaje by se měly zohledňovat v hlavních rozhodnutích týkajících se kvót pro odlov. Zjistili jsme, že kvůli omezeným údajům pro mnoho populací ryb, zejména ve Středozemním a Černém moři, nebyla však k dispozici vědecká doporučení. Úspěch společné rybářské politiky v neposlední řadě úzce souvisí s účinností systému kontroly rybolovu. ENRF poskytuje finanční prostředky na zlepšení účinnosti vnitrostátních kontrolních systémů, které jsou pro prosazování pravidel nezbytné. Neexistují však žádné ukazatele, které by poskytovaly informace o tom, jak ENRF přispívá k dosažení cíle účinného kontrolního systému.

Kapitola 5 – Bezpečnost a občanství

Co jsme analyzovali

Výdaje v rámci okruhu víceletého finančního rámce „Bezpečnost a občanství“ souvisejí s politikami, jejichž cílem je posílit koncepci evropského občanství vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic. Zahrnují mimo jiné financování oblasti harmonizované správy hranic, vízové politiky, azylu a migrace. Celkové výdaje plánované v tomto okruhu na období VFR 2014–2020 činily 22,4 miliardy EUR, přičemž do konce roku 2020 bylo vyplaceno 17,5 miliardy EUR.

Pro letošní zprávu jsme z 11 programů v tomto okruhu vybrali složku týkající se hranic a víz Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF-BV). Spolu s programem vybraným v loňském roce (AMIF) představovala více než čtvrtinu všech plateb provedených v rámci tohoto okruhu víceletého finančního rámce do konce roku 2020.

ISF-BV má:

jeden obecný cíl ISF, kterým je zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v EU. Pro tento cíl je v programovém prohlášení definován jeden ukazatel;

dva specifické cíle:

•  podpora společné vízové politiky,
•  podpora integrované správy hranic.

Zabývali jsme se všemi těmito cíli. Analyzovali jsme informace poskytnuté ukazateli výkonnosti, které měří realizaci a pokrok při plnění výše uvedených cílů a o nichž Komise podává zprávu v programovém prohlášení^[11] ISF. Na základě příslušných dostupných informací o výkonnosti jsme posuzovali, jak dobře si ISF-BV ve skutečnosti vedl, a kontrolovali jsme tyto informace z hlediska věrohodnosti srovnáním s našimi vlastními zjištěními ve dvou nedávných zprávách o auditu^[12].

Co jsme zjistili

Ze složky ISF-BV byla poskytnuta značná podpora (zatím 1,4 miliardy EUR pro období 2014–2020) na obecný cíl zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v EU prostřednictvím jednotné a vysoké úrovně ochrany hranic a účinného zpracovávání schengenských víz. Obecný ukazatel dopadu vymezený pro posouzení tohoto cíle nese název „Nelegální migranti zadržení na vnějších hranicích EU“. Přestože výdaje a činnosti ISF – hranice a víza mohou k zadržování nelegálních migrantů na vnějších hranicích EU přispívat, počet migrantů závisí na vysoce nestálých vnějších faktorech, které jsou mimo kontrolu EU. I když je tedy splnění tohoto ukazatele na dobré cestě, není jasné, do jaké míry program dosáhl svého obecného cíle, jímž je přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v EU.

Do konce roku 2020 bylo vyplaceno pouze 55 % prostředků přidělených na národní programy. Mezi členskými státy panovaly značné rozdíly v míře čerpání finančních prostředků z ISF – hranice a víza, která se pohybovala v rozmezí od 18 % do 79 %. Zpoždění při čerpání finančních prostředků bylo způsobeno například zpožděními při zadávání zakázek daným omezeným počtem žadatelů nebo složitými zadávacími podmínkami nebo také důsledkem pandemie COVID-19. Mnoho výsledků se tedy pravděpodobně projeví až po roce 2020 a zatím není možné je posoudit. Dále existují určité nedostatky v informacích o výkonnosti programu, neboť rámec pro sledování výkonnosti nezahrnuje dvě opatření financovaná z programu (akce na úrovni EU a mimořádná pomoc – v celkové hodnotě 553 milionů EUR).

Ukazatele výkonnosti zveřejněné ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti prezentují výkonnost Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza optimisticky. Komise uvádí ukazatele, které vypovídají o vysoké míře pokroku při plnění cílů ISF – hranice a víza, méně povzbudivé ukazatele týkající se odborné přípravy a budování kapacit konzulátů a pohraniční stráže však nezmiňuje. Navíc vzhledem k tomu, že zveřejněné ukazatele výkonnosti agregují výsledky vykázané členskými státy, umožňují výjimečně dobré výsledky dosažené omezeným počtem zemí prezentovat celkově pozitivní obraz a optimistickou představu o dosaženém pokroku. Příkladem je počet specializovaných pracovních míst pro konzulární pracovníky ve třetích zemích, pro který byla stanovena cílová hodnota 395. Ze 759 specializovaných konzulárních pracovníků bylo 679 vykázáno pouze čtyřmi zeměmi (Německo, Nizozemsko, Rakousko, Řecko). Bez těchto čtyř zemí se hodnota dosavadního pokroku sníží ze 192 % na 28 %.

Specifickým cílem podpory společné vízové politiky je usnadnit legální cestování, poskytovat žadatelům vysoce kvalitní služby a bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví. Cílem ISF – hranice a víza je podpořit rozvoj společné politiky, která umožní státním příslušníků členských států EU i státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají vízum, cestovat v schengenském prostoru bez kontrol. Tato společná politika se zabývá pouze krátkodobými vízy; dlouhodobá víza a povolení k pobytu stále spadají do pravomoci členských států, což znamená, že ISF-BV může přispět pouze k jednotnému a účinnému zpracování některých povolení používaných ke vstupu do EU. Program financoval modernizaci více než 2 600 konzulátů (290 % cíle pro rok 2020) a rozvoj 430 společných konzulárních činností a informačních systémů společné vízové politiky, čímž podpořil činnosti v oblasti konzulární spolupráce mezi členskými státy a vytvořil bezpečnější a efektivnější střediska pro vyřizování víz. Vykázaný průměrný počet hodin odborné přípravy zaměstnanců v oblasti společné vízové politiky je však stále nízký (tři hodiny ve srovnání s cílem 16 hodin na osobu). To znamená, že program prostřednictvím odborné přípravy nedostatečně přispěl k jednotnému uplatňování acquis (tj. souboru společných práv a povinností, které jsou závazné pro všechny členské státy EU).

Druhý specifický cíl programu podporuje integrovanou správu hranic s cílem zajistit jednotnou a vysokou úroveň kontroly a ochrany vnějších hranic, jakož i hladké překračování hranic. Podpora poskytovaná ISF-BV na vývoj a modernizaci systémů IT, vybavení a infrastruktury pro víza a hraniční kontroly má skutečnou přidanou hodnotu EU. Tyto systémy mají zásadní význam pro to, aby při hraničních kontrolách bylo možné identifikovat osoby, které představují bezpečnostní hrozbu, a současně byl legálním cestujícím umožněn hladký přechod hranic. Do konce roku 2020 bylo s podporou ISF – hranice a víza vyvinuto nebo modernizováno 33 516 položek infrastruktury a vybavení pro ochranu hranic, což je výrazně více než stanoví cíl pro rok 2020 ve výši 19 902. Výhody, které přinášejí, závisí rovněž na odborné přípravě zaměstnanců, kterou program také podporuje. Některé členské státy vykazovaly v rámci jednoho ukazatele hodiny odborné přípravy, dny odborné přípravy a počet kurzů odborné přípravy, a souhrnné hodnoty proto nejsou srovnatelné. Frekvence využívání podporovaných databází se zvyšuje. Z údajů vyplývá, že počet státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odepřen vstup na vnějších hranicích, neustále roste, a to z 297 860 v roce 2015 na 689 065 v roce 2019, což naznačuje, že systémy správy hranic pomáhají účinně provádět hraniční kontroly. Tento systém však má však přirozená omezení: VIS, který propojuje konzuláty v zemích mimo EU se všemi hraničními přechody na vnějších hranicích v zemích Schengenu, umožňuje pouze výměnu údajů pro krátkodobá schengenská víza. Neexistuje proto konsolidovaný záznam o všech udělených a kontrolovaných vízech.

Kapitola 6 – Globální Evropa

Co jsme analyzovali

„Globální Evropa“ financuje 15 programů a pokrývá výdaje na veškerou vnější činnost financovanou ze souhrnného rozpočtu EU, jako jsou činnosti související s rozvojem a spoluprací, humanitární pomoc, sousedními zeměmi a předvstupní pomocí. Celkové výdaje plánované v tomto okruhu na období VFR 2014–2020 činily 66,3 miliardy EUR, přičemž do konce roku 2020 bylo vyplaceno 44,2 miliardy EUR.

Pro letošní zprávu jsme vybrali nástroj předvstupní pomoci (NPP II). Spolu s programy vybranými v loňském roce (NRS a ENI) představoval téměř polovinu všech plateb provedených v rámci tohoto okruhu víceletého finančního rámce do konce roku 2020.

NPP II má:

jeden obecný cíl, kterým je podpora kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v jejich reformách s cílem dosáhnout souladu s pravidly a hodnotami EU, aby se mohly stát členskými státy EU, a

čtyři specifické cíle, z nichž jsme se zabývali třemi a které se týkají:

•  politických reforem,
•  hospodářského, sociálního a územního rozvoje,
•  posílení schopnosti příjemců plnit povinnosti vyplývající z členství v Unii.

Analyzovali jsme informace poskytnuté ukazateli výkonnosti, které měří realizaci a pokrok při plnění výše uvedených cílů a o nichž Komise podává zprávu v programovém prohlášení NPPII^[13]. Na základě dostupných relevantních informací o výkonnosti jsme posuzovali, jak dobře si NPP II ve skutečnosti vedl, a kontrolovali jsme věrohodnost těchto informací srovnáním s našimi vlastními zjištěními ze dvou nedávných auditních zpráv^[14].

Co jsme zjistili

Ukazatele vykázané Komisí v programovém prohlášení poukazují na nízkou výkonnost NPP II. Domníváme se, že z celkového počtu 19 ukazatelů je pouze pět na dobré cestě ke splnění svých cílů, zatímco přibližně polovina (devět) nikoliv. U zbývajících pěti ukazatelů není pro jasné posouzení jejich pokroku k dispozici dostatek informací.

Ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti Komise uvádí šest z těchto ukazatelů jako klíčové ukazatele výkonnosti, z nichž všechny ukazují pokrok. Dle našeho soudu však tento výběr není pro výkonnost NPP II reprezentativní: čtyři jsou ukazatele dopadu a popisují spíše kontext NPP II než jeho výkonnost, zatímco další dva ukazatele jsou ukazatele výstupů, ale týkají se programů přeshraniční spolupráce, které nejsou pro výdaje NPP II reprezentativní. V neposlední řadě žádný ze šesti ukazatelů zvolených Komisí neměří pokrok při plnění specifického cíle týkajícího se politických reforem, přestože se jedná o ústřední prvek rozšíření.

Rozpočet NPP II je spravován buď v rámci přímého řízení Komisí, nebo v rámci nepřímého řízení příslušnými orgány příjemců NPP II akreditovanými k tomuto účelu. Nepřímé řízení se v první řadě využívá k přípravě příslušných orgánů na řízení strukturálních fondů a fondů soudržnosti v budoucnosti. Přestože nepřímé řízení zlepšovalo odpovědnost příjemců za program, způsobovalo jeho používání závažné problémy v oblasti efektivnosti související se systémovými nedostatky a nízkou správní kapacitou. V Turecku například chronická zpoždění vedla u NPP I a II v rámci tohoto způsobu řízení k nahromadění neprovedených výdajů ve výši 600 milionů EUR. Příjemci NPP II ne vždy mají o nepřímé řízení zájem. Srbsko například upřednostnilo přímé řízení ze strany Komise v oblasti právního státu, zejména kvůli nízké správní kapacitě a vysoké fluktuaci zaměstnanců v příslušných agenturách.

Zaznamenali jsme určité nedostatky v informacích o výkonnosti NPP II. Zaprvé, GŘ NEAR zveřejňuje podrobné výroční zprávy o stavu a pokroku jednotlivých kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v jednotlivých kapitolách jednání a při plnění politických a hospodářských kritérií. Ačkoli tyto zprávy, jejichž vypracování zadala Rada Evropské unie, plní svůj účel poskytovat informace o procesu rozšíření, neupřesňují, do jaké míry dochází (nebo nedochází) k pokroku díky NPP II a nakolik souvisí s jinými faktory. Podobně byly zjištěny nedostatky v monitorování jednotlivých projektů. V některých případech se například monitorování zaměřovalo spíše na vstupy, činnosti a procesy než na výsledky a dopady. Jiné ukazatele analyzované v našich zprávách rovněž postrádaly výchozí hodnoty nebo byly špatně definovány.

Zadruhé, programové prohlášení NPP II uvádí ukazatele dopadu a výstupů bez ukazatelů výsledků, které by je spojovaly. Ukazatele výsledků jsou klíčem k pochopení toho, jak program přispěl k pokroku při plnění svých cílů.

Jedním ze specifických cílů NPP II je „podpora politických reforem“. Navzdory pokroku některých příjemců NPP II se všechny ukazatele z programového prohlášení týkající se politických reforem ve srovnání s výchozími hodnotami zhoršily a žádný z nich není na dobré cestě k dosažení své cílové hodnoty. Například ukazatele měřící vnímání korupce, svobodu tisku, účinnost veřejné správy, právní stát, regulační kvalitu a možnost vyslovit názor a vyvozování odpovědnosti vypovídají o všeobecném poklesu a zůstávají pod výchozí úrovní. Jeden užitečný ukazatel, který monitoruje zapojení občanské společnosti do reformních procesů, se přestal používat. Hlavním důvodem pomalého pokroku je v některých případech nedostatečná politická vůle, je nicméně patrné, že podpora EU byla účinnější při prosazování těchto reforem než při zajišťování jejich provádění.

Dalším specifickým cílem NPP II je podpora „hospodářského, sociálního a územního rozvoje“. Ukazatele používané pro tento specifický cíl poskytují především informace o hospodářském kontextu, v nichž NPP II působí, a o tom, jak přispívá k zemědělsko-potravinářskému odvětví a k rozvoji venkova. Příspěvek NPP II k sociálnímu a územnímu rozvoji žádné ukazatele konkrétně neměří. Program přispěl k modernizaci v zemědělsko-potravinářském odvětví a v rozvoji venkova. Sedm z 11 ukazatelů měřících pokrok v této oblasti buď není na dobré cestě ke splnění svých cílových hodnot, nebo není jasné, zda je splní.

Třetím specifickým cílem, který jsme analyzovali, je pomoci příjemcům NPP II dosáhnout sblížení s acquis EU. Jejich soulad s právními předpisy EU celkově vzrostl. Jelikož však poslední programové prohlášení neobsahuje pro ukazatel měřící pokrok v této oblasti cílovou hodnotu, je obtížné posoudit, zda je tempo sbližování dostatečné. Tento specifický cíl se rovněž týká přípravy příjemců na řízení fondů EU. V tomto ohledu však nebyly stanoveny žádné odpovídající ukazatele zabývající se připraveností příjemců.

Kapitola 7 – Kontrola opatření v návaznosti na předchozí doporučení

Co jsme analyzovali

Každoročně přezkoumáváme, do jaké míry kontrolované subjekty přijaly v návaznosti na doporučení příslušná opatření. Za tímto účelem kontrolujeme opatření přijatá v návaznosti na doporučení obsažená ve zvláštních zprávách, které jsme zveřejnili před třemi lety.

Letošní analýza se zaměřila na 161 doporučení předložených v 23 zvláštních zprávách zveřejněných v roce 2017. Doporučení uvedená ve třech zbývajících zvláštních zprávách byla nebo budou kontrolována v rámci samostatných auditů. Podobně jako v minulosti nejsou součástí této kontroly doporučení určená členským státům.

Několik posledních let uvádíme u doporučení ve zvláštních zprávách časový rámec pro jejich realizaci. Letos jsme poprvé analyzovali včasnost nápravných opatření přijatých kontrolovanými subjekty.

Co jsme zjistili

Celkově jsme zjistili, že kontrolované subjekty provedly většinu našich doporučení ze zvláštních zpráv včas (68 % z nich).

Ze 161 doporučení, která jsme kontrolovali, bylo 149 určeno Komisi a zbývajících 12 doporučení Evropské službě pro vnější činnost. 77 % bylo našimi kontrolovanými subjekty plně přijato, 16 % bylo částečně přijato a 7 % přijato nebylo.

Ze 149 doporučení určených Komisi bylo 100 plně provedeno (67 %), 17 provedeno ve většině ohledů (12 %), 14 v některých ohledech (9 %) a 16 (11 %) nebylo provedeno. Ve dvou případech (1 %) nebylo třeba stav realizace posuzovat, neboť podle našeho hodnocení již doporučení nebylo relevantní.

Všech 12 doporučení určených Evropské službě pro vnější činnost bylo provedeno v plném rozsahu.

Zjistili jsme, že úroveň provádění našich doporučení souvisí s jejich přijetím ze strany kontrolovaných subjektů. V porovnání s předchozím rokem zůstává podíl doporučení realizovaných zcela nebo ve většině ohledů poměrně stálý (80 %). Co se týče doporučení, která nebyla realizována nebo byla realizována v některých ohledech nebo ve většině ohledů, existuje prostor pro zlepšení. Z naší analýzy plyne, že přijetí auditního doporučení kontrolovaným subjektem přispívá to tomu, aby byla přijata dostatečná následná opatření vedoucí k nápravě zjištěných nedostatků.

Poznámky na konci textu

^[1] Programová prohlášení k návrhu rozpočtu na rok 2022.

^[2] Zvláštní zprávy č. 22/2018 a 10/2021.

^[3] Přezkum 3/2021.

^[4] Programová prohlášení k návrhu rozpočtu na rok 2022.

^[5] Zvláštní zprávy č. 14/2016, 16/2016, 2/2017, 5/2017, 15/2017, 6/2018, 16/2018, 21/2018, 5/2019, 20/2020 a 24/2021.

^[6] Zpráva z roku 2017 o souběžném auditu příspěvku strukturálních fondů ke strategii Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti anebo vzdělávání.

^[7] Přezkumy č. 4/2018, 5/2018, 8/2019 a 2/2021.

^[8] Stanoviska č. 1/2017 a 6/2018.

^[9] Programová prohlášení k návrhu rozpočtu na rok 2022.

^[10] Zvláštní zprávy č. 26/2020 a 08/2017.

^[11] Programová prohlášení k návrhu rozpočtu na rok 2022.

^[12] Zvláštní zprávy č. 20/2019 a 8/2021.

^[13] Programová prohlášení k návrhu rozpočtu na rok 2022.

^[14] Zvláštní zprávy č. 7/2018 a 27/2018.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-7229-2	ISSN 2600-1284	doi:10.2865/736376	QJ-AK-21-002-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7265-0	ISSN 2600-1284	doi:10.2865/192549	QJ-AK-21-002-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných údajů a o opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.