Předběžné podmínky a výkonnostní rezerva v oblasti soudržnosti: inovativní, ale zatím neúčinné nástroje

Shrnutí

O předběžných podmínkách a výkonnostní rezervě jako nástrojích pro účinnější vynakládání prostředků v oblasti soudržnosti

I

Audit zkoumá dva zvláštní nástroje, které byly zavedeny v programovém období 2014–2020 s cílem zajistit u výdajů na soudržnost větší orientaci na výsledky, a to předběžné podmínky a výkonnostní rezervu. Předběžné podmínky stanoví určité požadavky, jež je třeba splnit před zahájením provádění programu nebo nejpozději do konce roku 2016, zatímco výkonnostní rezerva požaduje, aby se u většiny programů ESI fondů vyčlenilo 6 % celkového objemu finančních prostředků určených pro každý členský stát, které budou následně přiděleny nebo definitivně přerozděleny na základě výsledků přezkumu výkonnosti v roce 2019.

Jak jsme audit prováděli

II

Snažili jsme se zjistit, zda předběžné podmínky a výkonnostní rámec a rezerva byly účinně využity tak, aby členské státy motivovaly k lepšímu plnění výdajů na soudržnost v programovém období 2014–2020. Audit se vztahoval na období od prosince 2013 do února 2017.

III

Tento náš audit doplňuje naši předcházející zvláštní zprávu č. 2/2017, která se zabývá jednáními Komise o dohodách o partnerství a programech v oblasti soudržnosti.

Co jsme zjistili

IV

Předběžné podmínky představují novinku v politice soudržnosti. Zjistili jsme, že obecně poskytovaly ucelený rámec pro posuzování připravenosti členských států čerpat prostředky EU na začátku programového období 2014–2020. Není však jasné, nakolik skutečně přispěly ke změnám v praxi. Komise nevyužila možnost pozastavit platby při přijetí programu v případě nesplnění předběžných podmínek. Do konce roku 2016 nebyla přibližně polovina akčních plánů, které členské státy přijaly s cílem splnit všechny předběžné podmínky, vykázána jako dokončená. Tyto nedokončené akční plány souvisejí s nejvýše 27 % výdajů v rámci EFRR, FS a ESF. Po přijetí programů nařízení o společných ustanoveních neumožňuje, aby Komise pozastavila platby před tím, než členské státy ve výročních zprávách o provádění (předkládaných do 30. června 2017) a zprávách o pokroku (předkládaných do 31. srpna 2017) předloží informace o dokončení opatření ke splnění předběžných podmínek.

V

Nevidíme také jako pravděpodobné, že výkonnostní rámec a rezerva povedou k výraznému přerozdělení finančních prostředků v oblasti soudržnosti v období 2014–2020 na programy s lepší výkonností. Jakékoliv přerozdělení se bude uskutečňovat hlavně v rámci programu nebo mezi více programy téhož členského státu. Přestože bylo 6 % finančních prostředků EFRR, FS a ESF vyčleněno na výkonnostní rezervu, způsob nastavení výkonnostní rezervy jen málo motivuje k většímu zaměření operačních programů na výsledky, protože je založena hlavně na výdajích a výstupech. Dodatečné finanční prostředky budou navíc s konečnou platností přiděleny i v případě, že do konce roku 2018 nebudou v úplnosti splněny milníky, a mohou být nanejvýš přerozděleny v rámci členského státu. Nově zavedené pozastavení plateb a finanční opravy za nedostatečnou výkonnost jsou krokem správným směrem, ale řídí se restriktivními podmínkami, takže jejich uplatnění v praxi je nepravděpodobné.

Co doporučujeme

VI

Nedomníváme se, že by změny předpisů, které souvisejí s danými dvěma nástroji, během současného období 2014–2020 byly nákladově efektivní. Členské státy nicméně vyzýváme k tomu, aby dokončily dohodnuté akční plány (a Komisi k tomu, aby tyto plány posoudila) a aby usilovaly o splnění všech předběžných podmínek. Stávající ustanovení o výkonnostní rezervě by se kromě toho měla v co největší míře využít k tomu, aby se zamezilo plýtvání penězi.

VII

Naše doporučení se tudíž týkají období po roce 2020, během něhož by oba nástroje – budou-li zachovány – měly být posíleny tak, aby zvyšovaly pravděpodobnost účinnějšího vynakládání prostředků v oblasti soudržnosti. Při přípravě legislativního návrhu pro období po roce 2020 by Komise proto měla:

• Doporučení 1: dále rozpracovat předběžné podmínky jako nástroj k posouzení připravenosti členských států čerpat finanční prostředky EU, zejména
  1. znovu posoudit relevantnost a užitečnost každé předběžné podmínky na období 2014–2020, odstranit překrývající se podmínky a ponechat pouze ty, které mohou skutečně ovlivnit účinné dosažení cílů politiky;
  2. zajistit soulad předběžných podmínek na období po roce 2020 s evropským semestrem;
  3. kdykoliv je to možné, stanovit jasná kritéria posouzení s měřitelnými cíli, aby bylo zaručeno jednotné chápání toho, čeho je potřeba dosáhnout;
  4. požadovat plnění a uplatňování předběžných podmínek během programového období a následně je kontrolovat při zohlednění možného administrativního zatížení.
• Doporučení 2: zvážit, zda pro období po roce 2020 neupravit výkonnostní rezervu na nástroj více orientovaný na výsledky, který rozděluje prostředky na programy, které dosáhly dobrých výsledků, a zejména zvážit, zda nenavrhnout:
  1. na základě získaných zkušeností dále rozpracovat výkonnostní rezervu jako nástroj, který lépe podporuje a odměňuje dobrou výkonnost, přičemž u operačních programů musí členské státy prokázat, čeho chtějí pomocí dodatečného financování dosáhnout;
  2. více využívat ukazatele okamžitých výsledků a z klíčových prováděcích kroků učinit nástroje, které při posuzování výkonnosti lépe prokazují skutečnou výkonnost dlouhodobých infrastrukturních intervencí;
  3. přezkoumat podmínky pro pozastavení plateb a finanční opravy, aby bylo možné nedostatečnou výkonnost snáze řešit dříve, a to s ohledem na další zvyšování motivace k náležitému čerpání finančních prostředků.

Úvod

Orientace na výkonnost je hlavní prioritou Komise na období 2014–2020

01

Prostředky Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů představují méně než 0,4 % HDP Evropské unie, ale mají výrazný dopad na hospodářství mnoha členských států. Na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS) a Evropský sociální fond (ESF) připadalo v programovém období 2014–2020 celkem 349,4 miliardy EUR, přičemž tyto fondy tvoří 75 % ESI fondů. Podle aktuálních údajů Komise za programové období 2007–2013 v devíti členských státech výdaje EFRR a FS odpovídají více než 30 % všech veřejných kapitálových výdajů. Ve čtyřech členských státech (Maďarsko, Litva, Slovensko a Lotyšsko) jde dokonce o více než polovinu všech veřejných investic². Proto má co nejlepší využití těchto fondů tak velký význam.

02

V období 2014–2020 má Komise k dispozici dva zvláštní nástroje k tomu, aby členské státy motivovala k lepšímu plnění výdajů na soudržnost a aby uvolnění finančních prostředků EU podmínila tím, že členské státy při provádění čerpání ESI fondů splní určité požadavky. Těmito nástroji jsou:

• předběžné podmínky,
• rámec výkonnosti a výkonnostní rezerva.

03

Tyto dva zvláštní nástroje jsou součástí širší škály opatření, jejichž cílem je prosazovat v oblasti výdajů na soudržnost orientaci na výsledky. Nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020 (které stanoví pravidla pro všechny ESI fondy) rovněž požaduje³:

• zaměřit financování na tematické cíle a investiční priority odvozené ze strategie Evropa 2020,
• strukturovanější uplatňování intervenční logiky během programování, počínaje stanovením investičních potřeb a vymezením plánovaných dlouhodobých výsledků,
• jednotnější a širší uplatňování výkonnostních ukazatelů, kterými se měří pokrok při plnění těchto cílů.

04

O těchto třech aspektech pojednávala naše zvláštní zpráva č. 2/2017 „Jednání Komise o dohodách o partnerství a programech v oblasti soudržnosti na období 2014–2020: výdaje jsou více zaměřeny na priority strategie Evropa 2020, avšak mechanismy měření výkonnosti jsou stále složitější“.

Předběžné podmínky: stanovení minimálních požadavků na začátku provádění programů

05

Předběžné podmínky požadují, aby členské státy před tím, než začnou provádět operační programy, splnily určité podmínky⁴. Seznam všech 36 předběžných podmínek obsahuje příloha I. Existují dva typy předběžných podmínek:

• sedm obecných předběžných podmínek. Jejich účelem je zvýšit uplatňování a prosazování právních předpisů EU (např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, státní pomoci, antidiskriminačních opatření). Vztahují se na různá odvětví a politiky ve všech členských státech EU.
• 29 tematických předběžných podmínek. Celkově byly uplatnitelné 2 700krát v různých operačních programech EFRR, FS a ESF, jelikož se týkají vybraných investičních priorit v rámci 11 tematických cílů ESI fondů v období 2014–2020⁵.

06

Členské státy měly při přípravě dohod o partnerství a operačních programů (OP) na programové období 2014–2020 povinnost posoudit, zda se nějaké z předběžných podmínek vztahují na konkrétní cíle sledované v rámci investičních priorit jejich operačních programů, a to na základě společného souboru kritérií vymezených v nařízení o společných ustanoveních⁶. Následně měly členské státy stanovit, zda jsou tyto předběžné podmínky splněny. Toto vlastní posouzení se zaznamenává v dohodě o partnerství a operačních programech předkládaných Komisi ke schválení.

07

Komise posuzuje informace členských států o uplatnitelnosti a splnění předběžných podmínek při jednáních o dohodách o partnerství a operačních programech, opět na základě kritérií stanovených v nařízení o společných ustanoveních⁷. Kromě toho v březnu 2013 vydala soubor pokynů k předběžným podmínkám určený jejím zaměstnancům, kteří vedou jednání o dohodách o partnerství a operačních programech s vnitrostátními orgány⁸. Konečná verze pokynů byla k dispozici v únoru 2014.

08

U předběžných podmínek, které k datu předložení dohody o partnerství anebo OP Komisi zůstávají nesplněny, musí členské státy uvést přehled opatření, jež je nutné přijmout, harmonogram jejich plnění a odpovědné orgány (akční plán). Komise při schvalování OP může pozastavit všechny průběžné platby na příslušné investiční priority OP nebo jejich část do doby, než budou tato opatření dokončena.

09

Tyto akční plány měly být dokončeny do 31. prosince 2016⁹. Členské státy musí informovat o stavu plnění předběžných podmínek nejpozději ve své výroční zprávě o provádění programu, která se předkládá do 30. června 2017¹⁰, nebo ve zprávách o pokroku předkládaných do 31. srpna 2017¹¹. Pokud členské státy nesplní předběžné podmínky do 31. prosince 2016, Komise může průběžné platby na priority daného OP pozastavit¹².

10

Rozsah a působnost předběžných podmínek definovaných v nařízení o společných ustanoveních byly v kontextu projednávání legislativního balíčku na programové období 2014–2020 předmětem intenzivních debat mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Jednání započala v červenci 2012 (na základě legislativního návrhu Komise z října 2011) a skončila v prosinci 2013.

11

Při jednáních se dohodlo, že předběžné podmínky by se měly vztahovat pouze na otázky výhradně spojené s prováděním politiky soudržnosti. Dále bylo rozhodnuto, že členské státy mají posuzovat uplatnitelnost předběžných podmínek pouze v případě, že dostanou příspěvek EU¹³.

12

Přehled časové posloupnosti pro plnění předběžných podmínek je uveden na obrázku 1.

Výkonnostní rámec a výkonnostní rezerva: přidělení části finančních prostředků EU na základě výsledku přezkumu výkonnosti v roce 2019

13

Členské státy rovněž musí vyhradit část jim přidělených finančních prostředků EU na výkonnostní rezervu pro ESI fondy. Tuto rezervu bude možné s konečnou platností přidělit a případně přerozdělit v závislosti na výsledku přezkumu výkonnosti, který proběhne v roce 2019 na základě ukazatelů zahrnutých do výkonnostního rámce.

14

Výkonnostní rezerva na období 2014–2020 odpovídá 6 % prostředků EFRR, ESF a FS přidělených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost na jednotlivé kategorie regionů s určitými výjimkami¹⁴. Její výše se může pohybovat od 5 % do 7 % přídělu pro každou prioritní osu v rámci OP. Podle nařízení o společných ustanoveních se však výkonnostní rezerva nevytváří na prioritní osy zaměřené na:

• iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (iniciativa YEI) v rámci ESF¹⁵,
• technickou pomoc,
• programy věnované iniciativě na podporu malých a středních podniků¹⁶.

15

Výkonnostní rezerva se nevztahuje ani na programy evropské územní spolupráce (ETC).

16

Existují tři typy ukazatelů výkonnosti, jimiž se sleduje pokrok v plnění programů¹⁷:

• finanční ukazatele, které měří čerpání fondů přidělených na každou prioritní osu,
• ukazatele výstupů, které měří plnění opatření plánovaných v rámci investičních priorit OP,
• ukazatele výsledků, které měří dosažení konkrétních cílů OP.

17

U každé prioritní osy (kromě os pro technickou pomoc a OP věnovaným iniciativě na podporu malých a středních podniků) musí OP uvádět rámec výkonnosti, který se skládá z podsouboru ukazatelů, které již byly v rámci v OP stanoveny¹⁸, a případně také z klíčových prováděcích kroků. Ke každému výkonnostnímu ukazateli a klíčovému prováděcímu kroku ve výkonnostním rámci musí členské státy stanovit průběžné hodnoty, tzv. milníky (jichž se má dosáhnout do prosince 2018) a cíle (které se mají splnit do prosince 2023).

18

V operačních programech mohou být vymezeny klíčové prováděcí kroky pro každý výkonnostní rámec, kde není možné stanovit žádné ukazatele výstupů anebo výsledků měřitelné do roku 2019¹⁹. Klíčovými prováděcími kroky jsou například vybrané nebo schválené projekty, tedy ukazatele, které svědčí o tom, že provádění programu začalo nebo probíhá.

19

V roce 2019 budou prostředky výkonnostní rezervy s konečnou platností přiděleny na OP a priority, které dosáhly svých milníků nebo dokončily klíčové prováděcí kroky. V ostatních případech mohou být přerozděleny na jiné priority stejného OP nebo na jiné OP, které dosáhly svých milníků. Komise může také pozastavit průběžné platby na určitou prioritu, pokud došlo k závažnému selhání v dosažení dohodnutých milníků z důvodu jasně stanovených prováděcích nedostatků. Podobně může v souvislosti s danou prioritou nařídit finanční opravy, pokud dojde k závažnému selhání při plnění dohodnutých cílů do roku 2023²⁰ Lze tak učinit na základě přezkumu závěrečných zpráv o provádění, které budou předloženy k programům v rámci EFRR, FS a ESF až v únoru 2025.

Rozsah a koncepce auditu

20

Během tohoto auditu jsme zkoumali, zda předběžné podmínky a výkonnostní rámec a rezerva byly využity účinně tak, aby členské státy motivovaly k lepšímu plnění výdajů na soudržnost v programovém období 2014–2020.

21

Při práci na této zprávě jsme provedli následující činnosti:

• přezkum právních předpisů, které se týkají předběžných podmínek a výkonnostního rámce včetně výkonnostní rezervy,
• prověrku stavu plnění předběžných podmínek a souvisejících akčních plánů k 31. prosinci 2016 na základě údajů o monitorování, které obsahují příslušné dokumenty Komise a členských států,
• hloubkovou analýzu pěti dohod o partnerství a 14 OP EFRR a ESF a doplňkových informací o tom, jak členské státy prováděly vlastní posouzení o uplatnitelnosti a splnění předběžných podmínek;
• analýzu výkonnostního rámce, včetně nastavení milníků a cílů pro ukazatele výstupů v těchto OP, a jak to ovlivní podmínky pro přidělení prostředků výkonnostní rezervy,
• pohovory s více než 50 zaměstnanci Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku a Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a s více než 40 úředníky v členských státech a jejich stálých zastoupeních v Bruselu,
• konzultace s odborníky v oblasti regionálních a strukturálních politik a politiky soudržnosti Evropské unie a v oblasti sestavování rozpočtu podle výkonnosti a dále s národními odborníky a zástupci stálých zastoupení členských států při EU.

22

Daných 14 OP EFRR a ESF, které jsme kontrolovali, se týkalo pěti členských států (Španělska, Irska, Chorvatska, Polska a Rumunska). V souvislosti se dvěma OP jsme také ze studijních důvodů navštívili Dánsko. Naše analýza je zaměřena na tematický cíl 1 „posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací“ (TC 1) a tematický cíl 8 „podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil“ (TC 8). Tyto dva tematické cíle jsme vybrali především proto, že z finančního přídělu na EFRR (TC 1) a ESF (TC 8) rozděleného mezi všechny členské státy na ně připadá nejvyšší podíl.

23

Zohlednili jsme také dokument Komise o přidané hodnotě předběžných podmínek v evropských strukturálních a investičních fondech²¹.

24

Audit se vztahoval na období od prosince 2013 do února 2017, kdy jsme od Komise obdrželi údaje o plnění předběžných podmínek, nahlášené členskými státy do února. Kromě toho jsme zohlednili informace Komise z poloviny září 2017 o plnění předběžných podmínek, o němž členské státy informovaly ve svých výročních zprávách o provádění, jejichž lhůta byla do 30. června 2017, a ve zprávách o pokroku se lhůtou do 31. srpna 2017.

Připomínky

Předběžné podmínky poskytly ucelený rámec pro posuzování připravenosti členských států provádět politiku soudržnosti, ale není jasné, nakolik skutečně přispěly ke změnám v praxi

25

Předběžné podmínky by měly členským státům napomoci účinně čerpat ESI fondy tím, že stanoví řadu podmínek, které je nutné splnit nejpozději do konce roku 2016. Tento nástroj také vytváří těsnější vazbu mezi politikou soudržnosti a správou ekonomických záležitostí Evropské unie.

26

Zkoumali jsme, zda:

• členské státy považovaly předběžné podmínky v době přijetí OP anebo k 31. prosinci 2016 za splněné, a nakolik pokročily s plněním příslušných akčních plánů,
• vlastní posouzení předběžných podmínek provedená členskými státy byla opodstatněná a zda Komise vhodně řešila případy nesplnění předběžných podmínek,
• Komise své posouzení předběžných podmínek dobře koordinovala v rámci evropského semestru a s dalšími informačními zdroji,
• ustanovení právních předpisů o monitorování/hodnocení předběžných podmínek po roce 2016 umožňují patřičně využít předběžné podmínky i v následujících letech.

Členské státy se domnívají, že téměř dvě třetiny tematických předběžných podmínek byly do konce roku 2016 splněny

27

Z údajů Komise o monitorování celkově vyplývá, že členské státy považovaly přibližně 65 % tematických předběžných podmínek v době přijetí OP nebo nejpozději k 31. prosinci 2016 za splněné.

28

Mezi jednotlivými předběžnými podmínkami se však situace výrazně liší. Obrázek 2 ukazuje, že osm z 29 tematických předběžných podmínek bylo v době přijetí OP splněno v méně než polovině případů a čtyři v méně než čtvrtině: předběžná podmínka 6.1 „Vodní hospodářství: existence politiky pro stanovení poplatků za vodu“, 6.2 „Odpadové hospodářství: podpora investic do odpadového hospodářství udržitelných z hospodářského a environmentálního hlediska“, 8.4 „Aktivní a zdravé stárnutí“ a 7.1 „Doprava: existence plánů nebo rámce pro investice do dopravy“.

Omezený pokrok v realizaci akčních plánů týkajících se předběžných podmínek, které nebyly do konce roku 2016 splněny, ale s blížícím se termínem vypracování zpráv se situace zlepšila

29

V únoru 2017 z údajů Komise o monitorování vyplývalo, že téměř u poloviny z více než 700 akčních plánů souvisejících s nesplněnými předběžnými podmínkami členské státy neuvedly, že byly do konce roku 2016 dokončeny. Do poloviny září 2017, tedy po obdržení výročních zpráv o provádění a zpráv o pokroku se podle Komise tento počet snížil na 58 akčních plánů souvisejících s nesplněnými předběžnými podmínkami.

30

Splnění předběžných podmínek se ukázalo být náročné. Členské státy přijaly tři různé typy akčních plánů: celostátní akční plány (tj. jeden horizontální akční plán ke každé předběžné podmínce pro všechny OP), akční plány specifické pro jednotlivé programy (tj. akční plány k jednotlivým OP) a smíšené akční plány, které kombinují uvedené dva přístupy. Celkově bylo ve všech členských státech EU v rámci politiky soudržnosti vypracováno 761 akčních plánů.

31

Největší počet akčních plánů se týkal obecné předběžné podmínky 7 „Statistické systémy a ukazatele výsledků“ (110 plánů) a tematické předběžné podmínky 1.1 „Národní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci“ (93 plánů). Například předběžná podmínka 1.1 byla označena na nesplněnou ve 20 členských státech a předběžná podmínka 7 v 19 členských státech.

32

Z naší analýzy údajů Komise z monitorování vyplynulo, že do února 2017 bylo u 380 z těchto 761 akčních plánů (50 %) nahlášeno, že do konce roku 2016 nebyly splněny. Prověrka dokončenosti akčních plánů do 31. prosince 2016, o níž členské státy informovaly ve výročních zprávách o provádění a zprávách o pokroku, vypracovávaných do 30. června, resp. 31. srpna 2017, ukázala, že 703 akčních plánů bylo dokončeno, což je nárůst z 50 % na 92 %.

Nejpomalejší pokrok u předběžných podmínek v oblasti zadávání veřejných zakázek a státní podpory

33

Z údajů Komise o monitorování v únoru 2017 vyplývalo, že jen u pěti tematických předběžných podmínek byly všechny akční plány označeny Komisí za dokončené, u obecných předběžných podmínek tomu tak nebylo ani v jednom případě. Na tyto předběžné podmínky připadá 17 z 761 akčních plánů (méně než 3 %): jedná se o předběžné podmínky 4.2 „Opatření na podporu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny“ (jeden akční plán), 4.3 „Opatření na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů“ (dva akční plány), 7.4 „Rozvoj inteligentních systémů pro distribuci, skladování a přenos energie“ (tři akční plány), 8.2 „Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem“ (jeden akční plán) a 9.1 „Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky pro snižování chudoby“ (deset akčních plánů). Do poloviny září 2017 byly podle Komise dokončeny všechny akční plány související se 16 tematickými a 5 obecnými předběžnými podmínkami. Tyto předběžné podmínky se týkají 222 akčních plánů, což je přibližně 30 % všech akčních plánů.

34

Nejpomalejší pokrok v plnění všech odpovídajících akčních plánů byl zaznamenán u obecné předběžné podmínky 4 „Veřejné zakázky“ (dva z 57 akčních plánů) a 5 „Státní podpora“ (jeden z 50 akčních plánů). Připomínáme, že nedodržování pravidel EU a členských států v oblasti veřejných zakázek a státní podpory představuje dva hlavní zdroje nesprávností v politice soudržnosti²². Nízká míra plnění byla zaznamenána také u tematické předběžné podmínky 6.1 „Vodní hospodářství: existence politiky pro stanovení poplatků za vodu“, 6.2 „Odpadové hospodářství: Podpora investic do odpadového hospodářství udržitelných z hospodářského a environmentálního hlediska“, 8.1 „Aktivní politiky na trhu práce koncipované a prováděné na základě hlavních směrů politiky zaměstnanosti“ a 8.3 „Modernizované a posílené instituce trhu práce“. Z naší analýzy údajů Komise z monitorování však vyplývá, že mezi únorem a polovinou září 2017 došlo k výraznému nárůstu počtu akčních plánů, které byly vykázány jako splněné, a to z 381 na 703 ze 761 (92 %) (viz obrázek 3).

Do února 2017 vykázaly splnění všech svých akčních plánů pouze tři členské státy, do poloviny září 2017 jejich počet stoupl na 11

35

Komise na základě informací od členských států dospěla v únoru 2017 k závěru, že jen tři členské státy do konce roku 2016 zrealizovaly všechny své akční plány (Lotyšsko, Litva a Finsko). Současně deset členských států (Bulharsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Slovensko a Švédsko) označilo za dokončené méně než polovinu svých akčních plánů. Do poloviny září 2017 však podle Komise dokončilo všechny své akční plány 11 členských států (Belgie, Česká republika, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Slovinsko a Slovensko) (viz obrázek 4).

36

Průměrná doba, jakou členský stát potřeboval na realizaci akčních plánů a Komise na posouzení, činila asi 20 měsíců (na základě 703 akčních plánů, které byly podle údajů Komise z monitorování dokončeny do poloviny září 2017). Tato doba se výrazně lišila jednak u jednotlivých tematických předběžných podmínek a jednak mezi tematickými a obecnými předběžnými podmínkami (viz obrázek 5).

Přibližně 27 % celkového financování z EFRR, FS a ESF se týká tematických cílů, u nichž předběžné podmínky nebyly podle nahlášených informací do února 2017 ještě splněny

37

Komise nebyla s to poskytnout údaje o objemu finančních prostředků, jichž se týkají akční plány. Proto jsme objem prostředků EU přidělených na investiční priority, u nichž nebyly splněny předběžné podmínky, odhadli na základě finančních informací, které byly k dispozici o jednotlivých tematických cílech (TC). Podle našeho odhadu existovaly v době přijetí OP akční plány ve vztahu k nejvýše 199,8 miliardy EUR z 349,4 miliardy (57 %) celkového rozpočtu EU pro EFRR, FS a ESF (včetně YEI) na období 2014–2020. Do února 2017 tento podíl klesl na nejvýše 27 %.

Vlastní posouzení předběžných podmínek, která provedly kontrolované členské státy, byla příliš pozitivní a nekonzistentní

Členské státy vnímaly předběžné podmínky jako užitečný nástroj pro vlastní hodnocení, ale dopad na účinnost výdajů v oblasti soudržnosti je nejistý

38

Celkově kontrolované členské státy vnímaly předběžné podmínky jako užitečný nástroj pro vlastní posouzení, který pomohl odhalit řadu nedostatků. V některých případech je považovaly také za podnět k rozvoji kapacit pro strategické plánování v zemi. Předběžné podmínky zvýšily povědomí o silných a slabých stránkách členských států, ale jejich dopad na účinné využití podpory EU bude velmi záviset na odhodlání členských států a jejich vlastním odpovědném přístupu.

39

Očekávání ohledně možného dopadu předběžných podmínek se však lišila. Ve většině případů se zástupci členských států nedomnívali, že splnění předběžné podmínky automaticky povede k účinnějšímu provádění politiky soudržnosti a lepším výsledkům.

Kritéria pro posuzování souladu s předběžnými podmínkami jsou často příliš obecná a ponechávají členským státům značný prostor pro interpretaci

40

Z našeho přezkumu kritérií, která nařízení o společných ustanoveních uvádí pro posouzení toho, zda byly předběžné podmínky splněny, vyplynulo, že tato kritéria jsou velmi často obecné povahy, a ponechávají tudíž značný prostor pro interpretaci. Málokdy například uvádí konkrétní vyčíslitelné cíle, i když by takové cíle mohly být z existujícího rámce politiky EU odvozeny.

41

Komise vydala podrobné písemné pokyny s dodatečnými dílčími kritérii, v nichž u každého kritéria plynoucího z nařízení o společných ustanoveních popisuje svá očekávání²³. Využití těchto pokynů však bylo pro členské státy dobrovolné, protože podle nařízení o společných ustanoveních se při posuzování uplatňují pouze kritéria uvedená v tomto nařízení. Komise by navíc podle daného nařízení měla dbát na to, aby při posuzování přiměřenosti opatření v rámci dané politiky respektovala národní a regionální pravomoci²⁴.

42

Například kritéria, která nařízení o společných ustanoveních stanoví pro tematické předběžné podmínky 3.1 „Podpora podnikání“ a 8.2 „Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem“, se vztahují na opatření ke zkrácení doby a nákladů při zakládání firem a získání licencí a povolení. Od členských států se však nevyžaduje, aby splnily odpovídající cíle stanovené v iniciativě Small Business Act (SBA)²⁵, doporučené Radou pro konkurenceschopnost v květnu 2011: založení podniku do tří pracovních dní, náklady na založení maximálně do 100 EUR, doba potřebná k získání licencí a povolení nepřesahující tři měsíce. Nařízení o společných ustanoveních místo toho doporučuje tyto cíle zohlednit, ne nutně splnit. Naše analýza ukazuje, že při absenci konkrétních cílů členské státy zpravidla posuzovaly splnění předběžných podmínek tak, jak samy uznaly za vhodné.

43

Podle Komise průměrná doba k založení společnosti s ručením omezeným v členských zemích EU-28 v roce 2016 činila 3,3 dní a náklady na registraci začínajícího podniku byly 320 EUR. V 16 z 28 členských států nebyl splněn cíl ohledně nákladů na založení podniku (méně než 100 EUR) a sedm členských států neplní cíl týkající se doby potřebné k založení podniku²⁶.

44

Nicméně v devíti z 24 členských států, na něž se vztahuje předběžná podmínka 3.1, přijalo v souvislosti s ní dohromady 13 akčních plánů, přičemž v sedmi z těchto členských států se dané akční plány považovaly do února 2017 za dokončené (viz obrázek 3). Členské státy se navíc domnívaly, že předběžné podmínky byly splněny ve více než 70 % případů (viz obrázek 2).

45

Konstatujeme také, že Komise původně navrhovala tyto specifické cíle plnit u předběžné podmínky 3.1 „Podpora podnikání“ a předběžné podmínky 8.2 „Samostatná výdělečná činnost“²⁷. Během tripartitních jednání o legislativním balíčku však byly tyto cíle z nařízení o společných ustanoveních odstraněny. Posouzení toho, zda byla předběžná podmínka splněna či nikoliv, se tak stalo v podstatě subjektivní záležitostí a Komise měla jen omezené prostředky, jak vlastní posouzení členských států rozporovat.

Nesrovnalosti v posouzení plnění předběžných podmínek členskými státy

46

V několika případech si členské státy špatně vyložily nařízení o společných ustanoveních, a v jiných posuzovaly plnění předběžných podmínek nesprávně. Komise v těchto případech však na správném posouzení netrvala.

47

Jako příklad lze uvést předběžnou podmínku 8.1 týkající se schopnosti členských států poskytovat individualizované služby zaměstnanosti a opatření na aktivní a preventivní opatření na trhu práce a předběžnou podmínku 8.3 o opatřeních na zavedení takových služeb. Kritéria pro posouzení těchto dvou předběžných podmínek se v podstatě vzájemně vylučují, protože předběžná podmínka 8.3 představuje nesplněnou předběžnou podmínku 8.1 (viz obrázek 6).

48

Členské státy proto nemohou vyhodnotit kritéria spojená s předběžnou podmínkou 8.1 o „schopnosti členských států poskytovat individualizované služby zaměstnanosti a opatření na aktivní a preventivní opatření na trhu práce“ za splněná a zároveň přijmout opatření k vybudování kapacit umožňujících takové služby nabídnout, jak to vyžaduje předběžná podmínka 8.3. Z naší analýzy 14 OP však vyplynulo, že dva z pěti kontrolovaných členských států (Polsko a Chorvatsko²⁸) považovaly kritéria pro předběžnou podmínku 8.1 za splněná, a přesto finanční prostředky EU přidělily na modernizaci služeb v oblasti zaměstnanosti. U polského OP jsme také zjistili, že vnitrostátní orgány posuzovaly tyto dvě předběžné podmínky společně a dospěly k názoru, že obě byly splněny.

49

Zaznamenali jsme i dobré postupy, kdy Komise iniciativně poskytla členským státům podporu na to, aby rozvíjely strategie potřebné pro splnění předběžných podmínek. Rámeček 1 uvádí takový příklad.

Předběžné podmínky nejsou dostatečně koordinovány s cyklem evropského semestru a s informacemi, které jsou dostupné z jiných útvarů Komise

50

Odpovědné generální ředitelství by při posuzování předběžných podmínek mělo zohlednit také znalosti získané v dalších kontextech, jako je evropský semestr nebo informace shromážděné z ostatních generálních ředitelství nebo prostřednictvím vlastních monitorovacích aktivit.

Posouzení předběžných podmínek ze strany Komise není v souladu s analýzou ve zprávách o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru

51

V rámci evropského semestru Komise vydává zprávy o jednotlivých zemích a jednotlivým členským státům předkládá specifická doporučení. Tyto zprávy obsahují roční analýzu hospodářských a sociálních problémů ve všech členských státech EU.

52

Komise však při posuzování ucelenosti a přiměřenosti informací, které členské státy poskytly o předběžných podmínkách, ne vždy zohlednila také své znalosti o strukturálních otázkách v členských státech, které získala v kontextu evropského semestru. V srpnu 2014 přijala interní pokyn k předběžným podmínkám pro ESI fondy²⁹. Tento pokyn se nicméně nezabývá tím, jak zajistit jednotné posuzování předběžných podmínek v rámci evropského semestru.

53

Při své analýze jsme zjistili například, že tři z pěti kontrolovaných členských států (Polsko, Chorvatsko a Španělsko) se domnívaly, že předběžná podmínka 8.1 týkající se schopnosti členských států poskytovat individualizované služby zaměstnanosti a opatření na aktivní a preventivní opatření na trhu práce³⁰ byla splněna. Komise tento závěr přijala, přestože její následné zprávy o jednotlivých zemích poukazovaly v souvislosti s danými kritérii na výrazné nedostatky (viz rámeček 2).

54

Ve svém sdělení o roční analýze růstu na rok 2017 Komise konstatovala, že „[s]trukturální reformy zůstávají v řadě členských států nedokončeny a plnění doporučení pro jednotlivé země je příliš často nesourodé. V mnoha členských státech zůstává prioritou modernizace trhů výrobků, služeb a práce“³⁴.

Vlastní posouzení členských států týkající se souladu s pravidly v oblasti státní podpory neodpovídalo výsledkům pravidelného monitorování GŘ pro hospodářskou soutěž

55

V jiné své zvláštní zprávě jsme uvedli³⁵, že některé členské státy, které splnily obecnou předběžnou podmínku 5 týkající se státní podpory, měly nižší míru souladu s pravidly v oblasti státní podpory než ty, které ji nesplnily. Přesto Komise vlastní posouzení členských států nijak nerozporovala.

Komise nerozporovala vlastní posouzení členských států o stavu monitorovacích systémů, přestože věděla o výrazných zpožděních

56

Požadavky na systém ukazatelů výsledků nezbytný pro monitorování pokroku OP při dosahování výsledků včetně mechanismů shromažďování údajů jsou stanoveny v obecné předběžné podmínce 7 „Statistické systémy a ukazatele výsledků“ (viz příloha I). Nařízení o společných ustanoveních rovněž požaduje, aby řídicí orgán zřídil systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů o každé operaci, která je nezbytná pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, včetně údajů týkajících se ukazatelů a milníků³⁶. Komise tento požadavek vykládá jako požadavek na existenci počítačového systému³⁷. Zjistili jsme, že členské státy neprovádějí posouzení obecné předběžné podmínky 7 v operačních programech důsledně, především pokud jde o potřebu mít systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů v počítačové podobě ke splnění této obecné předběžné podmínky (viz rámeček 3).

57

Tato obecná předběžná podmínka se vztahuje na všechny členské státy a všechny OP. V době přijetí OP ji nesplňovala asi třetina z nich (126 z 387) v 19 z 28 členských států. Podle údajů Komise z monitorování nemělo tento požadavek splněno v únoru 2017 přibližně 20 % všech OP. Do poloviny září 2017 zůstávala tato obecná podmínka nesplněná jen ve 13 OP.

58

V 10 ze 14 OP kontrolovaných během našeho auditu byla tato předběžná podmínka považována za splněnou a u zbývajících čtyř za částečně splněnou. Zároveň však 12 z těchto 14 OP nemělo do konce roku 2016 zaveden plně funkční systém IT pro ukazatele a milníky. Bez takového systému IT, požadovaného v čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení o společných ustanoveních, však není možné monitorovat provádění OP nákladově efektivním způsobem.

59

Tyto příklady rovněž svědčí o tom, že plnění předběžných podmínek nemusí nutně znamenat lepší výsledky v praxi, což vyvolává otázky ohledně toho, zda současný přístup k uplatňování předběžných podmínek skutečně pomůže zlepšit vynakládání prostředků v oblasti soudržnosti.

Komise v případě nesplnění akčních plánů nepozastavila platby

60

Nařízení o společných ustanoveních umožňuje Komisi pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část, pokud členské státy nedokončí opatření ke splnění příslušných předběžných podmínek.

61

Komise se rozhodla nepozastavit platby pro OP, přestože velký počet akčních plánů nebyl dokončen a řada předběžných podmínek nebyla splněna. Zároveň 13 členských států (Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko) samo pozastavilo platby na vybrané investiční priority 78 OP.

62

Odhadujeme, že takto pozastavené úhrady se dotkly přibližně 2,3 miliardy EUR rozpočtových prostředků pro ESF a asi 4,7 miliardy EUR rozpočtových prostředků pro EFRR a FS. To odpovídá 2 % celkových finančních prostředků EU pro EFRR, FS a ESF v období 2014–2020 a 3,5 % celkových finančních prostředků EU, na něž se původně vztahovaly akční plány.

Nařízení o společných ustanoveních se nezmiňuje o prosazování nebo monitorování či hodnocení předběžných podmínek po roce 2016

63

V případě operačních programů, u nichž nebyly předběžné podmínky do konce roku 2016 splněny, musí členské státy vynaložit další úsilí na dokončení akčních plánů a Komise na to, aby řídila, monitorovala a potvrdila splnění předběžných podmínek.

64

Nařízení o společných ustanoveních však nehovoří o tom, že by členské státy měly monitorovat a vykazovat plnění předběžných podmínek po roce 2016. Ani Komisi nebyla v tomto ohledu udělena žádná odpovědnost. Upozorňujeme také, že Komise nemůže za nesplnění předběžných podmínek uložit žádné finanční opravy. Dopad předběžných podmínek proto bude záviset ve velké míře na odpovědnosti členských států a odhodlání podmínky ponechat a nadále usilovat o jejich plnění po roce 2016.

65

Zaznamenali jsme také, že nařízení o společných ustanoveních nevyžaduje, aby se monitoroval nebo hodnotil dopad předběžných podmínek na účinné plnění výdajů v oblasti soudržnosti a na dosahování lepších výsledků.

Výkonnostní rezerva jen málo motivuje k lepší orientaci OP na výsledky a není pravděpodobné, že povede k výraznému přerozdělení výdajů v oblasti soudržnosti na programy s lepší výkonností

66

Výkonnostní rámec a související výkonnostní rezerva by měly účinně motivovat k dosažení plánovaných výstupů a výsledků a v případě nutnosti umožnit přerozdělení finančních prostředků EU tak, aby se dostupné prostředky v oblasti soudržnosti vynakládaly účinněji.

67

Posuzovali jsme, zda:

• byl u EFRR, FS a ESF (6 %) jako celku a u každého ze 14 kontrolovaných OP splněn požadavek právních předpisů vyhradit určitý podíl prostředků EU (5 % až 7 % na každou prioritní osu) na výkonnostní rezervu;
• podmínky pro definitivní přidělení prostředků rezervy v roce 2019 jsou dostatečně přísné a zda pozastavení plateb a finanční opravy lze využít jako účinný sankční prostředek v případě nedostatečné výkonnosti;
• ukazatele výkonnosti, na jejichž základě se rozhoduje o definitivním přidělení výkonnostní rezervy, jsou spolehlivé a zda s ohledem na dodatečné doklady, které se vyžadují od odpovědných vnitrostátních orgánů a které tyto orgány poskytnou, jsou milníky a cílové hodnoty pro ukazatele zahrnuté do rámců výkonnosti u tematického cíle 1 a 8 ve 14 kontrolovaných OP v souladu s požadavky právních předpisů.

Cíl vyčlenit 6 % prostředků pro EFRR, FS a ESF na výkonnostní rezervu stanovený právními předpisy byl splněn

68

Výkonnostní rezerva byla vytvořena v 299 z 391 OP (76 %). Naše analýza potvrdila, že členské státy přidělily z celkových 335 miliard EUR určených na jejich operační programy přibližně 20 miliard EUR na výkonnostní rezervy pro období 2014–2020.

69

Odpovídá to 6 % celkového přídělu na EFRR, FS a ESF v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ bez zdrojů stanovených v nařízení o společných ustanoveních³⁸.

Výkonnostní rámec a rezerva jsou povinné a vztahují se na většinu prioritních os

70

V porovnání s předchozími programovými obdobími byla povinná výkonnostní rezerva znovu zavedena v programovém období 2014–2020 a musí se uplatnit u většiny prioritních os (s výjimkou těch, které se týkají technické pomoci, iniciativy YEI a programů iniciativy na podporu malých a středních podniků). Mechanismy jejího přidělování jsou kromě toho od samého začátku jasné. Kritéria, tedy ukazatele určující její přidělení, byla stanovena předem a vycházejí z intervenční logiky programů. Jedná se o pozitivní změnu. Zároveň jsme ale zjistili, že ukazatele, na jejichž základě se rezerva s konečnou platností přiděluje, jsou do značné míry orientované na vstupy a výstupy. což není zárukou lepších výsledků.

Výkonnostní rámec je nadále zaměřen na výdaje a výstupy

71

Členské státy mohou prokázat pokrok v provádění programů na základě milníků a cílových hodnot stanovených pro tři typy ukazatelů: finanční ukazatele, ukazatele výstupů a ukazatele výsledků. Mohou je doplnit ještě klíčové prováděcí kroky (KPK) k měření projektů, které probíhají nebo by měly být zahájeny, ale u nichž je nepravděpodobné, že nějakých výstupů bude dosaženo do prosince 2018. Celkově musí být tyto ukazatele reprezentativní pro opatření v rámci dané prioritní osy. To podle definice znamená, že by se měly vztahovat na alespoň polovinu finančního příspěvku na příslušné priority³⁹.

Ve výkonnostním rámci nejsou téměř žádné ukazatele výsledků

72

Obecně však výkonnostní rámec na období 2014–2020 není nijak výrazněji zaměřený na výsledky než podobné mechanismy v předchozím období⁴⁰. Naopak jsme zjistili, že v případě EFRR/FS Komise dokonce doporučila nepoužívat ukazatele výsledků, jelikož těch se má dosáhnout až v dlouhodobějším horizontu a mohou na ně mít silný vliv vnější faktory⁴¹. Rovněž v případě ESF, přestože ukazatele výsledků pro ESF odrážejí okamžité účinky projektů, členské státy ukazatele výsledků ve výkonnostním rámci téměř nevyužily.

73

V OP musí být výkonnostní rámec každé prioritní osy v relevantních případech rozdělen podle kategorií regionů⁴². Analyzovali jsme proto požadavky na vykazování informací o ukazatelích vybraných v rámci každé prioritní osy, v příslušných případech také podle kategorií regionů, a to pro všechny OP EFRR, FS a ESF přijaté na programové období 2014–2020, abychom získali přehled o typech ukazatelů a souvisejících požadavcích na vykazování⁴³. Do této analýzy také nejsou zahrnuty ukazatele použité ve výkonnostních rámcích, které nesouvisejí s výkonnostní rezervou.

74

Obrázek 7 ukazuje, že valná většina ukazatelů použitých ve výkonnostním rámci souvisejícím s politikou soudržnosti se vztahuje k výstupům (57,1 %), klíčovým prováděcím krokům (9,2 %) a finančním ukazatelům (33,4 %). Dohromady tvoří uvedené ukazatele 99,7 % všech vykazovaných ukazatelů použitých ve výkonnostních rámcích jednotlivých prioritních os. Ukazatelé výsledků se uplatňují jen okrajově (0,3 %).

Klíčové prováděcí kroky, které měří schopnost zahájit realizaci programu, jsou hlavním ukazatelem u přibližně pětiny finančních prostředků EU

75

Klíčové prováděcí kroky se používají pouze pro EFRR a FS, protože na rozdíl od ESF ukazatele výstupů u těchto dvou fondů měří intervenční opatření, která již byla plně dokončena⁴⁴. Klíčové prováděcí kroky byly definovány v programech 22 členských států a pro přibližně pětinu všech prioritních os s výkonnostním rámcem. Tyto klíčové prováděcí kroky jsou spolu s finančními ukazateli jedinými ukazateli, na jejichž základě se s konečnou platností přiděluje přibližně pětina celkového objemu finančních prostředků EU, na něž se vztahuje výkonnostní rezerva. Definitivní přidělení prostředků výkonnostní rezervy je v těchto případech v zásadě odměnou za schopnost zahájit provádění programu, nikoliv za výsledky opatření samotných.

76

Je z toho zřejmé, že ukazatele zahrnuté ve výkonnostním rámci na období 2014–2020 zůstávají zaměřené na výdaje (finanční ukazatel) a plnění (ukazatele výstupů). U velké části financování EU tyto ukazatele dokonce měří pouze to, zda provádění programu bylo zahájeno, ale neposkytují žádné informace o výstupech nebo výsledcích (KPK). V naší zvláštní zprávě zabývající se programováním rozvoje venkova na období 2014–2020 jsme uvedli, že výkonnostní rezerva v oblasti rozvoje venkova je zaměřena také na vstupy⁴⁵.

Hodnoty milníků a cílů nejsou ve všech případech opodstatněné

77

Zkoumali jsme také nastavení výkonnostního rámce pro 35 prioritních os 14 kontrolovaných OP. Zjistili jsme, že milníky a cíle pro výkonnostní ukazatele jsou v souladu s povahou a charakterem konkrétních cílů prioritní osy a že z valné většiny jsou relevantní a měří výraznou část opatření zavedených v rámci dané prioritní osy (tj. představují více než polovinu finančního příspěvku na prioritní osu).

78

Naše zjištění jsou smíšenější, pokud jde o stanovené hodnoty cílů. Řídicí orgány je obecně odůvodnily s odkazem na minulé nebo současné intervence nebo, pokud nebyly k dispozici empirické hodnoty, na základě odhadů.

79

Přibližně u čtvrtiny ukazatelů ve výkonnostním rámci kontrolovaných OP (28 %) jsme nebyli schopni dospět k závěru o přesnosti uvedených hodnot, buď proto, že výpočetní metodiku jsme nebyli s to ověřit, nebo proto, že chybělo podrobné vysvětlení k jednotkovým nákladům nebo učiněným předpokladům. Domníváme se také, že 18 % zbývajících milníků a cílových hodnot není realistických a/nebo dosažitelných, protože byly buď nesprávně vypočteny, nebo se považují za podhodnocené (viz příloha III). Příklad nepodložených předpokladů uvádí rámeček 4.

80

Celkově to znamená, že přibližně ve 46 % ze 128 kontrolovaných případů přetrvávají pochybnosti o tom, zda jsou milníky anebo cíle stanovené pro uvolnění výkonnostní rezervy realistické a dosažitelné (viz příloha III).

Prostředky výkonnostní rezervy lze s konečnou platností přidělit i v případě, že milníky nebudou do roku 2018 v úplnosti splněny

81

Prostředky výkonnostní rezervy mohou být s konečnou platností přiděleny pouze po dosažení milníků uvedených ve výkonnostním rámci OP⁴⁷. U všech 14 zkoumaných OP byly uvedeny alespoň dva milníky.

82

Zjistili jsme však, že k tomu může dojít i tehdy, když hodnot milníků nebude do konce roku 2018 plně dosaženo. V případě

• dvou ukazatelů se milníky považují za dosažené⁴⁸, pokud oba ukazatele dosáhly alespoň 85 % hodnoty svého milníku,
• více než dvou ukazatelů je u jednoho z ukazatelů možné dosáhnout pouze 75 % hodnoty milníku, zatímco dva zbývající ukazatele musí dosáhnout 85 %. Je tomu tak v 60 % prioritních os s výkonnostními rámci.

Přezkum výkonnosti může v nejhorším vést k přerozdělení v rámci členského státu

83

Pokud ukazatele nedosáhnou těchto minimálních hodnot milníků, přezkum výkonnosti povede k přerozdělení výkonnostní rezervy na priority, které hodnot milníků dosáhly, anebo – v případě závažného nesplnění hodnot milníků – může vést k pozastavení plateb.

84

Přehled podrobných pravidel platných pro posouzení milníků a cílů podává příloha IV.

85

Výkonnostní rezerva se přerozděluje na vnitrostátní úrovni: finanční prostředky lze přerozdělit na prioritní osy v rámci téhož OP nebo na prioritní osy jiných OP členského státu. Členskému státu proto nehrozí, že by o finanční prostředky EU přišel. Již ve svých předchozích zprávách jsme upozorňovali, že dosáhnout dobrých kvalitativních výsledků v rámci mechanismů, v nichž jsou prostředky přidělovány členským státům předem, je problematické⁴⁹.

86

Na základě schválení Komise se členské státy také mohou rozhodnout, jak přerozdělení provést: například Polsko ve své dohodě o partnerství uvedlo, že výkonnostní rezerva ve výši přibližně 5 miliard EUR bude přerozdělena na základě národní soutěže mezi OP (viz rámeček 5).

Na pozastavení plateb a finanční opravy za nedostatečnou výkonnost se vztahují přísné podmínky

Pozastavení plateb během provádění programu

87

Platby mohou být pozastaveny, pokud ukazatele zahrnuté do rámce výkonnosti nedosahují alespoň 65 % hodnoty svých milníků. Nedostatečná výkonnost musí být také způsobena jasně určenými prováděcími nedostatky. Pozastavení plateb by se mělo zrušit, jakmile členský stát přijme nezbytná nápravná opatření⁵¹.

88

Členské státy mohou také hodnoty stanovené pro milníky revidovat, pokud dojde k výrazné změně v hospodářských a environmentálních podmínkách nebo podmínkách na trhu práce členského státu nebo regionu⁵². V jedné z minulých zvláštních zpráv jsme již uvedli, že během období 2007–2013 členské státy tuto možnost využily, aby snížily hodnoty cílů krátce před uzávěrkou programů, aby se tak přiblížily skutečným hodnotám⁵³.

89

Konstatujeme také, že nesplnění milníků stanovených pro ukazatele výsledků nemůže vést k pozastavení plateb během provádění programu⁵⁴.

Finanční opravy při uzávěrce

90

Komise může uložit čisté finanční opravy také při uzávěrce, pokud ukazatele zahrnuté do výkonnostního rámce dosáhly méně než 65 % hodnoty cílů stanovených v OP pro rok 2023. Jsou-li dosažené hodnoty vyšší než 65 %, není možné finanční opravy při uzávěrce uplatnit.

91

Finanční opravy nelze uplatňovat ani v případech nedostatečného dosahování výsledků nebo pokud nesplnění cílů zapříčinily vnější faktory definované v nařízení o společných ustanoveních, jako jsou socio-ekonomické nebo environmentální faktory, výrazné změny v hospodářských nebo environmentálních podmínkách v dotyčném členském státě nebo vyšší moc⁵⁵. Vnější faktory, které nejsou v právních předpisech výslovně uvedeny, by se měly posuzovat jednotlivě a mohou vést ke snížení míry finančních oprav až o 50 %⁵⁶. Pro posouzení míry dopadu těchto vnějších faktorů bude potřeba provést hodnocení.

92

Uplatnění finančních oprav by také mělo zohlednit zásady proporcionality a míru čerpání OP. V prvním případě lze míru oprav snížit bez předem stanoveného limitu, pokud je finanční oprava považována za nepřiměřenou. Ve druhém případě právní předpisy stanoví, že finanční opravy se uplatní pouze u priorit, u nichž míra dosažení výstupů odpovídá méně než dvěma třetinám cílových hodnot. Míra finančních oprav bude stanovena na základě koeficientu plnění/čerpání (viz příloha IV).

Podmínky pro přijetí nápravných opatření v případě nedostatečné výkonnosti stanovené v právních předpisech jsou příliš restriktivní

93

Jak bylo již uvedeno v jedné z minulých zvláštních zpráv, během období 2014–2020 může Komise poprvé uplatnit pozastavení plateb a finanční opravy za nedostatečnou výkonnost. Považujeme to za první krok správným směrem⁵⁷. Podmínky pro uplatnění těchto preventivních a nápravných opatření stanovené v právních předpisech jsou však příliš restriktivní. V důsledku toho je vysoce nepravděpodobné, že během období 2014–2020 bude Komise kdy schopna uplatnit pozastavení plateb nebo finanční opravu za nedostatečnou výkonnost.

Závěry a doporučení

Předběžné podmínky poskytly ucelený rámec pro posuzování připravenosti členských států provádět politiku soudržnosti, ale není jasné, nakolik skutečně přispěly ke změnám v praxi

94

Předběžné podmínky požadují, aby členské státy splnily určité podmínky před zahájením provádění programu nebo nejpozději do konce roku 2016. Toto je pozitivní novinka v politice soudržnosti.

95

Členské státy považovaly v okamžiku přijetí operačních programů téměř dvě třetiny (65 %) tematických předběžných podmínek za splněné. Mezi jednotlivými členskými státy a předběžnými podmínkami však existovaly výrazné rozdíly. Například osm z 29 tematických předběžných podmínek bylo splněno v méně než polovině členských států a čtyři v méně než čtvrtině z nich.

96

Také pokrok v realizaci akčních plánů, jež členské státy přijaly v souvislosti s nesplněnými předběžnými podmínkami, byl pomalý: podle údajů Komise z monitorování nebylo 380 ze 761 akčních plánů (50 %) do února 2017 ještě dokončeno. Tento podíl se podle údajů Komise z monitorování po té, co obdržela výroční zprávy o provádění a zprávy o pokroku v červnu a srpnu 2017, snížil na 8 %. Pouze tři členské státy dokončily do února 2017 všechny své akční plány (Finsko, Lotyšsko a Litva). Současně deset členských států (Bulharsko, Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Maďarsko Itálie, Slovensko, Irsko, Švédsko a Lucembursko) jich mělo dokončeno méně než polovinu. Nejpomalejší pokrok v plnění všech souvisejících akčních plánů byl zaznamenán u předběžných podmínek zaměřených na neplnění pravidel EU a vnitrostátních pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek a státní podpory, což jsou dva hlavní zdroje nesrovnalostí v politice soudržnosti. Pozitivní naopak je, že podle našeho odhadu podíl výdajů na soudržnost, jehož se dotklo nesplnění předběžných podmínek, klesl z nejvýše 57 % na nejvýše 27 %. Do poloviny září 2017 dokončilo podle Komise všechny své akční plány 11 členských států (Belgie, Česká republika, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Slovinsko a Slovensko).

97

Komise při posuzování předběžných podmínek plně nezohlednila znalosti získané v dalších kontextech, jako je evropský semestr nebo informace shromážděné z jejích generálních ředitelství nebo prostřednictvím vlastních monitorovacích aktivit. Zaznamenali jsme několik příkladů nekonzistentních posouzení, což může svědčit také o nedostatečné důslednosti při schvalování vlastních posouzení členských států, která byla často příliš pozitivní a nesourodá. Problémem je částečně to, že kritéria stanovená v nařízení o společných ustanoveních pro posouzení toho, zda byly předběžné podmínky splněny, jsou velmi často obecná, a ponechávají tudíž značný prostor pro interpretaci. Často se stává zejména, že neuvádějí konkrétní vyčíslitelné cíle, i když by takové cíle mohly být z existujících právních předpisů EU odvozeny.

98

Komise nepozastavila všechny nebo část průběžných plateb, přestože některé členské státy nesplnily příslušné předběžné podmínky. Celkem 13 členských států samo uplatnilo pozastavení plateb u vybraných investičních priorit 78 operačních programů, a to v objemu odpovídajícím přibližně 2,3 miliardy EUR prostředků ESF a přibližně 4,7 miliardy EUR prostředků EFRR a FS. Zároveň značný počet akčních plánů nebyl označen za dokončený a řada předběžných podmínek nebyla do února 2017 splněna. Členské státy měly předložit své zprávy o pokroku a zprávy o provádění týkající se stavu předběžných podmínek do poloviny roku 2017. Na základě těchto zpráv může Komise pozastavit platby, ale zatím tak neučinila.

99

Obecně vzato navštívené členské státy vnímaly předběžné podmínky jako užitečný nástroj pro vlastní posouzení.

100

Posouzení předběžných podmínek však zachycuje pouze situaci v době přijetí operačních programu nebo – u podmínek, které nebyly považovány za splněné – situaci nejpozději do prosince 2016. Nařízení o společných ustanoveních nevyžaduje, aby se po roce 2016 prováděla následná kontrola stavu plnění předběžných podmínek. Pro Komisi bude proto při přípravě legislativního návrhu na programové období po roce 2020 obtížné posoudit, zda měly skutečně nějaký reálný dopad v praxi. Komise také nemůže za nesplnění předběžných podmínek uložit žádné finanční opravy. Účinnost předběžných podmínek a jejich dopad na účinné využití ESI fondů během programového období bude záviset na odhodlání členských států podmínky zachovat a uplatňovat a na jejich a odpovědném přístupu.

Výkonnostní rezerva jen málo motivuje k lepší orientaci operačních programů na výsledky a není pravděpodobné, že povede k výraznému přerozdělení výdajů v oblasti soudržnosti na programy s lepší výkonností

101

Výkonnostní rezerva byla vytvořena v 299 z 391 operačních programů (76 %). Naše analýza potvrdila, že členské státy přidělily z celkových 335 miliard EUR určených na jejich operační programy přibližně 20 miliard EUR na výkonnostní rezervy pro období 2014–2020. Odpovídá to 6 % celkového přídělu na EFRR, FS a ESF v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost bez zdrojů stanovených v nařízení o společných ustanoveních.

102

Ve srovnání s předchozími programovými obdobími jsou výkonnostní rámec a výkonnostní rezerva povinné a je nutné je uplatnit u většiny prioritních os. Navíc mechanismy pro její přidělení jsou od samého počátku jasné a kritéria pro přidělení se odvozují z intervenční logiky v programech a byla stanovena předem. To je pozitivní změna.

103

Prostředky výkonnostní rezervy mohou být s konečnou platností přiděleny pouze po dosažení milníků uvedených ve výkonnostním rámci OP. Avšak hodnoty stanovené pro každý takový milník není třeba splnit do roku 2018 v plné míře.

104

Pokud milníky nedosáhnou těchto minimálních hodnot, může být výkonnostní rezerva na základě přezkumu výkonnosti přerozdělena na prioritní osy, které splnily hodnoty svých milníků pro výstupy, klíčové prováděcí kroky a finanční ukazatele, anebo – v případě závažného nesplnění hodnot milníků – mohou být pozastaveny platby. Při nesplnění milníků týkajících se ukazatelů výsledků však pozastavení platby během provádění programu uplatnit nelze. Vzhledem ke všem těmito mechanismům není pravděpodobné, že výkonnostní rezerva povede k výraznému přerozdělení výdajů v oblasti soudržnosti na programy s lepší výkonností.

105

V každém případě je přerozdělení výkonnostní rezervy možné pouze na vnitrostátní úrovni: finanční prostředky lze převést na priority v rámci operačního programu nebo na priority jiných operačních programů téhož členského státu. Členským státům proto nehrozí, že by na základě přezkumu výkonnosti v roce 2019 o financování EU přišly.

106

Valná většina ukazatelů, z nichž se při přidělování výkonnostní rezervy vychází, se vztahuje k výstupům (57,1 %), finančním ukazatelům (33,4 %) a klíčovým prováděcím krokům (9,2 %), přičemž uplatnění ukazatelů výsledků je marginální (0,3 %). Svědčí to o tom, že rámec výkonnosti na období 2014–2020 se zaměřuje především na výdaje a výstupy projektů, ale nikoliv na dosahování výsledků.

107

Kdykoliv se navíc ve výkonnostním rámci uplatňují klíčové prováděcí kroky, definitivní přidělení prostředků výkonnostní rezervy bude v zásadě odměnou za schopnost zahájit provádění, nikoliv za výsledky opatření samotných. Využity byly v souvislosti s přibližně pětinou (22 %) financování EU, na něž se vztahovala výkonnostní rezerva.

108

Přibližně u čtvrtiny ukazatelů ve výkonnostním rámci kontrolovaných operačních programů (28 %) jsme nebyli schopni dospět k závěru o přesnosti cílové hodnoty pro milník, buď proto, že výpočetní metodiku jsme nebyli s to ověřit, nebo proto, že chybělo podrobné vysvětlení k jednotkovým nákladům nebo učiněným předpokladům. Domníváme se také, že přibližně 18 % zbývajících milníků a cílových hodnot nejsou realistické anebo dosažitelné nebo jsou nedostatečně ambiciózní. Celkově to znamená, že přibližně ve 46 % případů přetrvávají pochybnosti o milnících anebo cílech stanovených pro uvolnění výkonnostní rezervy.

109

Během období 2014–2020 může Komise poprvé uplatnit pozastavení plateb a finanční opravy za nedostatečnou výkonnost. Považujeme to za první krok správným směrem. Podmínky pro uplatnění těchto nápravných opatření stanovené v právních předpisech jsou však příliš restriktivní. V důsledku toho je vysoce nepravděpodobné, že během období 2014–2020 bude Komise kdy schopna uplatnit pozastavení plateb nebo finanční opravu za nedostatečnou výkonnost.

Naše doporučení pro období po roce 2020

110

Nedomníváme se, že by změny předpisů, které souvisejí s danými dvěma nástroji, během současného období 2014–2020 byly nákladově efektivní. Členské státy nicméně vyzýváme k tomu, aby dokončily dohodnuté akční plány (a Komisi k tomu, aby tyto plány posoudila) a usilovaly o splnění všech předběžných podmínek. Stávající ustanovení o výkonnostní rezervě by se kromě toho měla využít k tomu, aby se v co největší možné míře zamezilo plýtvání penězi.

111

Naše doporučení se tudíž týkají období po roce 2020, během něhož by oba nástroje – budou-li zachovány – měly být posíleny tak, aby zvyšovaly pravděpodobnost účinnějšího vynakládání prostředků v oblasti soudržnosti.

Doporučení 1 – Dále rozvinout předběžné podmínky pro období po roce 2020

V souvislosti s legislativním návrhem na období po roce 2020 by Komise měla dále rozpracovat předběžné podmínky jako nástroj k posouzení připravenosti členských států čerpat prostředky EU, a to zejména

1. znovu posoudit relevantnost a užitečnost každé předběžné podmínky na období 2014–2020, odstranit překrývající se podmínky a ponechat pouze ty, které mohou skutečně ovlivnit účinné dosažení cílů politiky;
2. zajistit soulad předběžných podmínek na období po roce 2020 s evropským semestrem;
3. kdykoliv je to možné stanovit jasná kritéria posouzení s měřitelnými cíli, aby bylo zaručeno jednotné chápání toho, čeho je potřeba dosáhnout;
4. požadovat plnění a uplatňování předběžných podmínek během programového období a následně je kontrolovat při zohlednění možného administrativního zatížení.

Termín pro splnění doporučení: při přípravě legislativních návrhů na období po roce 2020.

Doporučení 2 – Pro období po roce 2020 proměnit výkonnostní rezervu v nástroj více orientovaný na výsledky

V souvislosti s legislativním návrhem na období po roce 2020 by Komise měla výkonnostní rezervu upravit na nástroj více orientovaný na výsledky, který přerozděluje prostředky na programy, které dosáhly dobrých výsledků, a zejména by měla zvážit, zda by neměla navrhnout

1. na základě získaných zkušeností dále rozpracovat výkonnostní rezervu jako nástroje, který lépe podporuje a odměňuje dobrou výkonnost, přičemž u operačních programů musí členské státy prokázat, čeho chtějí pomocí dodatečného financování dosáhnout;
2. více využívat ukazatele okamžitých výsledků a z klíčových prováděcích kroků učinit nástroje, které při posuzování výkonnosti lépe prokazují skutečnou výkonnost dlouhodobých infrastrukturních intervencí;
3. přezkoumat podmínky pro pozastavení plateb a finanční opravy, aby bylo možné nedostatečnou výkonnost snáze řešit dříve, a to s ohledem na další zvyšování motivace k náležitému čerpání finančních prostředků.

Termín pro splnění doporučení: při přípravě legislativních návrhů na období po roce 2020.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana IVANOVA, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 4. října 2017.

Glosář a zkratky

Cíle vyjadřují hodnotu výstupů, výsledků, kterých má být dosaženo, a výdajů osvědčených Komisí do 31. prosince 2023. Zda a do jaké míry bylo těchto cílů dosaženo, se bude posuzovat při uzavření programového období v roce 2025.

Dohody o partnerství uzavírá Evropská komise s jednotlivými členskými státy na programové období 2014–2020. Vymezují plány vnitrostátních orgánů na využití finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů a určují strategické cíle a investiční priority každého členského státu, přičemž tyto cíle a priority propojují s celkovými cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Obsahují také mimo jiné souhrnné hodnocení toho, nakolik jsou splněny příslušné předběžné podmínky, a v případě, že splněny nejsou, uvádějí opatření, jež je nutno přijmout, odpovědné orgány a harmonogram jejich provádění a rovněž popisují metodiku a mechanismy k zajištění jednotného fungování rámců výkonnosti. Připravují je členské státy po projednání s Komisí a Komise je musí přijmout.

Dopad označuje dlouhodobější socio-ekonomické důsledky, které lze pozorovat po určité době od dokončení intervence a které se mohou týkat buď přímých adresátů dané intervence, nebo nepřímých adresátů (např. snížení úrovně nezaměstnanosti, zlepšení kvality vody atd.).

Doporučení pro jednotlivé země jsou doporučení Rady členským státům týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, jež spadají přímo do oblasti působnosti ESI fondů vymezené v nařízeních pro jednotlivé fondy. Vycházejí z analýzy plánů rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem členských států EU, kterou vypracovává Komise, a vztahují se na období následujících 12–18 měsíců. Přijímá je Rada v souladu s čl. 121 odst. 2 a s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Evropské strukturální a investiční (ESI) fondy tvoří pět samostatných fondů, které podporují plnění strategie EU zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v celé Unii a také plnění zvláštních úkolů jednotlivých fondů, přičemž jejich strategické rámce jsou stanoveny na sedmileté rozpočtové období víceletého finančního rámce. Jedná se o tyto fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

Evropský semestr je cyklus koordinace politik mezi členskými státy EU, jehož účelem je sladit národní rozpočtové, fiskální a hospodářské politiky s cíli a prioritami EU. V kontextu evropského semestru Rada členským státům doporučuje, které strukturální reformy provést a jak předcházet nadměrné makroekonomické nerovnováze.

Investiční priorita je oblast, na kterou Evropská unie poskytuje přednostní příspěvek a jež je stanovena na úrovni Unie a souvisí s konkrétním tematickým cílem pro EFRR, FS a ESF.

Klíčové prováděcí kroky (KPK) označují specifické průběžné etapy při provádění operací, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených pro investiční prioritu do roku 2023. Lze je použít výhradně pro účely výkonnostního rámce a mohou se vztahovat k různým prováděcím etapám, které jsou nezbytné pro dosažení výstupů, jako je např. výběr projektů nebo schvalování velkých projektů.

Milníky jsou průběžné cíle, které se přímo vztahují ke splnění konkrétního cíle investiční priority. Mělo by jich být dosaženo do 31. prosince 2018 a jejich posouzení proběhne v roce 2019.

Nařízení o společných ustanoveních je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006¹.

Operační program (OP) stanoví priority a konkrétní cíle členského státu nebo regionu a jak bude financování (spolufinancování z EU i vnitrostátních veřejných a soukromých zdrojů) z ESI fondů v daném období (v současnosti sedm let) využito k financování projektů. Projekty musí přispívat k dosažení určitého počtu cílů vymezených na úrovni prioritní osy OP. Operační programy připravuje členský stát a před provedením jakýchkoliv plateb z rozpočtu EU je musí schválit Komise. Během období, k němuž se vztahují, je možné operační programy měnit pouze v případě, že s tím obě strany souhlasí.

Předběžné podmínky jsou podmínky na základě předem vymezených kritérií, stanovených v nařízení o společných ustanoveních, které jsou považovány za nezbytné předpoklady účinného a efektivního využití financování EU určeného pro všechny ESI fondy. Při přípravě operačních programů EFRR, FS a ESF v programovém období 2014–2020 jsou členské státy povinny posoudit, zda byly tyto podmínky splněny. Pokud splněny nebyly, bylo třeba vypracovat akční plány, jež měly zajistit jejich splnění do 31. prosince 2016.

Přezkum výkonnosti má za cíl posoudit dosažení milníků programů na úrovni prioritních os na základě informací a hodnocení ve výroční zprávě o provádění, kterou členské státy předloží v roce 2019.

Rámec výkonnosti je tvořen milníky a cíli definovanými pro soubor ukazatelů, které si členský stát zvolil pro každou prioritní osu operačního programu s výjimkou prioritních os týkajících se technické pomoci a programů iniciativy na podporu malých a středních podniků.

Tematický cíl je strukturující prvek dohod o partnerství. Je předem stanoven právními předpisy a určuje cíle, které by měly být podpořeny z evropských strukturálních a investičních fondů. Tematické cíle mají vazbu na strategické cíle na úrovni EU.

Vstupy jsou finanční a lidské zdroje a materiální, organizační a právní prostředky potřebné pro provádění určité politiky, programu nebo projektu.

Výkonnostní rezerva představuje 6 % zdrojů přidělených pro EFRR, ESF a FS v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a také pro EZFRV a na opatření financovaná v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením o ENRF. Tyto prostředky jsou zahrnuty do programů, ale budou definitivně přiděleny nebo přerozděleny v závislosti na výsledcích přezkumu výkonnosti v roce 2019.

Výsledek je měřitelný důsledek, který je přímo či nepřímo odvozen ze vztahu mezi příčinou a následkem. Přístup k veřejnému zájmu orientovaný na výsledky vychází ze zásady, že veřejné intervence by se měly zaměřovat na dosahování výsledků spíše než na řízení činností a procesů. V případě politiky soudržnosti pojem výsledek většinou označuje účinky a dopady.

Výstupy jsou přímo vyprodukovány nebo jich je dosaženo pomocí zdrojů přidělených na danou intervenci (například kurzy odborné přípravy pro mladé nezaměstnané, počet čističek odpadních vod nebo počet kilometrů vybudovaných silnic atd.)

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová a který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování. Audit vedl člen EÚD Ladislav Balko a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Branislav Urbanič, vyšší manažer Niels-Erik Brokopp, vedoucí úkolu Bernard Witkos a auditoři Simon Dennett, Marija Grgurićová, Sara Pimentelová, Ana Popescuová a Anne Poulsenová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017

PDF	ISBN 978-92-872-8293-4	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/982112	QJ-AB-17-016-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-8307-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/471397	QJ-AB-17-016-CS-Q

© Evropská unie, 2017

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: http://europa.eu/contact.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: http://europa.eu/contact.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: http://europa.eu.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: http://op.europa.eu/eubookshop. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz http://europa.eu/contact).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.