Zpráva KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU a RADĚ

© antishock/stock.adobe.com

Inovační fond je jedním z největších světových programů financování komerčních demonstrací inovativních nízkouhlíkových technologií, jehož cílem je uvést na trh průmyslová řešení pro dekarbonizaci Evropy a podpořit její přechod na klimatickou neutralitu. Díky svému rozsahu a zaměření na poslední kroky zavádění inovativních čistých technologií hraje jedinečnou úlohu mezi širokou škálou finančních nástrojů dostupných na úrovni EU.

Inovační fond disponuje více než 38 miliardami EUR1, které pocházejí z dražeb povolenek systému EU pro obchodování s emisemi, a zaměřuje se na:

• energeticky náročná průmyslová odvětví včetně ekologicky bezpečného zachycování a využívání uhlíku, které významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, jakož i produktů, které nahrazují produkty s vysokou uhlíkovou náročností,
• projekty ekologicky bezpečného zachycování a geologického ukládání CO2,
• inovativní technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů a
• technologie skladování energie.

Jeho cílem je vytvořit vhodné finanční pobídky pro společnosti, aby již nyní investovaly do čistých technologií, a umožnit jim, aby získaly vedoucí postavení v oblasti čistých technologií v celosvětovém měřítku.

Cílem navrhované revize směrnice o ETS, kterou Komise předložila v červenci 2021 v rámci balíčku „Fit for 55“2, je dále posílit tento fond zvýšením počtu povolenek ETS, a tím i rozpočtu, který má fond k dispozici, a rozšířit jeho oblast působnosti i na odvětví námořní dopravy, silniční dopravy a stavebnictví.

Celkovou odpovědnost za inovační fond nese GŘ pro oblast klimatu včetně stanovení objemu a politických priorit výzev k podávání návrhů a jejich podstatných prvků a přijímání rozhodnutí o přidělení finančních prostředků. Zajišťování výzev k podávání návrhů, hodnocení, přípravu grantů, podpisy grantových dohod a každodenní sledování projektů má za úkol Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA). Pomoc při rozvoji projektů poskytuje Evropská investiční banka. Rozhodnutí o financování a seznam vybraných projektů jsou konzultovány s členskými státy, které mají zásadní úlohu při kontaktování potenciálních žadatelů na svém území a při poskytování podpory těmto žadatelům při podávání projektových žádostí (např. prostřednictvím režimů podpory) a při provádění (např. usnadněním povolování).

1.1. Účel této zprávy

Podle čl. 23 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 ze dne 26. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování tohoto fondu (dále jen „nařízení v přenesené pravomoci“), předkládá Komise každoročně Radě a Evropskému parlamentu zprávu o pokroku při provádění fondu.

Tato zpráva splňuje požadavek na roky 2020 a 2021 tím, že shrnuje výsledky prvních dvou výzev tohoto fondu, které byly k dispozici až na konci roku 2021: první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu (vymezené jako projekty s celkovými kapitálovými výdaji nad 7,5 milionu EUR) a první výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu (vymezené jako projekty s celkovými kapitálovými výdaji pod 7,5 milionu EUR). První výzva k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu byla zveřejněna dne 3. července 2020 a výsledky byly oznámeny dne 16. listopadu 2021, a první výzva k podávání návrhů na projekty malého rozsahu byla zveřejněna dne 1. prosince 2020 a výsledky byly oznámeny dne 27. července 2021.

Tato zpráva analyzuje výsledky těchto výzev a jejich přínos k cílům fondu, přičemž se zároveň zaměřuje na získané zkušenosti a závěry týkající se politiky.

Ačkoli 2. výzva k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu byla zveřejněna dne 26. října 2021 a 2. výzva k podávání návrhů na projekty malého rozsahu dne 31. března 2022, tyto výzvy stále probíhají, a proto budou jejich výsledky uvedeny až ve druhé zprávě inovačního fondu.

Ustanovení čl. 24 odst. 3 nařízení o dražbě povolenek3 stanoví, že Komise přezkoumá množství povolenek, které zbývají k dražbě poté, co inovační fond rozhodne o zadání u každé výzvy k podávání návrhů, jakož i další aspekty související s fungováním inovačního fondu. Tyto přezkumy se provádějí každé dva roky, přičemž k prvnímu přezkumu dojde nejpozději dne 30. června 2022. Tento účel plní i tato zpráva.

© antishock/stock.adobe.com

2.1. Zájem soukromých subjektů o inovační fond

Díky rozsáhlé komunikační kampani a více než 30 pracovním seminářům na zvyšování informovanosti s celou řadou průmyslových sdružení a členských států EU v letech 2019 a 20204 přilákaly obě tyto výzvy impozantní počet žádostí: 3115 pro projekty velkého rozsahu a 2326 pro projekty malého rozsahu. Žádosti se týkaly všech způsobilých odvětví a členských států, a tudíž napomáhaly plnění cíle fondu, kterým je financování projektů v rámci širokého odvětvového a zeměpisného spektra.

Tento počet žádostí svědčí o zájmu průmyslu o vývoj řešení v oblasti čistých technologií, která přispívají ke klimatické neutralitě EU, a o tom, že fond si může vybírat z pestrého portfolia ekologických projektů, které potřebují podporu a využívají soukromý kapitál. První výzva k podávání návrhů na projekty malého rozsahu přilákala v porovnání s žádostmi týkajícími se projektů velkého rozsahu méně žádostí z energeticky náročných průmyslových odvětví a z odvětví zachycování, využívání a ukládání uhlíku, ale více žádostí z odvětví obnovitelných zdrojů energie a skladování energie.

2.2. Kvalita žádostí

U obou výzev poskytovala Komise žadatelům v průběhu postupů podávání žádostí rozsáhlou pomoc týkající se konkrétních žádostí. Celková kvalita žádostí byla vysoká, což vedlo k silné konkurenci mezi projekty v rámci obou výzev. U výzev malého rozsahu však byla kvalita žádostí nižší, o čemž svědčí nižší počet návrhů, které splňovaly všechny minimální prahové hodnoty.

Pro každou výzvu uspořádaly Komise a agentura CINEA specializované webináře7 a informační dny. Bylo poskytnuto podrobné vysvětlení textů výzev, zodpovězeny otázky potenciálních žadatelů a poskytnuty vysvětlující materiály, které společnostem usnadnily přípravu žádostí. Specializovaná asistenční služba zároveň zodpověděla celkem více než 1500 dotazů týkajících se obou výzev. Po uzavření výzev byla předložena a zveřejněna zpráva o osvědčených postupech, které by mohly pomoci potenciálním žadatelům8.

U první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu bylo 19 (5 %) z celkového počtu 311 obdržených žádostí v první fázi shledáno nepřípustnými nebo nezpůsobilými9. U první výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu bylo v první fázi shledáno nepřípustnými nebo nezpůsobilými 55 projektů (24 %) z celkového počtu 23210 obdržených žádostí, a 2 projekty nebyly zohledněny (zkušební návrhy), takže o granty soutěžilo celkem 175 způsobilých návrhů (viz obrázek 2).

Projekty byly vybírány na základě pěti kritérií pro přidělení finančních prostředků vymezených v nařízení v přenesené pravomoci a v textech výzev (u malých projektů byla kritéria pro udělení grantu zjednodušena):

1. míra inovace;
2. účinnost zamezení emisím skleníkových plynů;
3. vyzrálost projektu;
4. škálovatelnost a
5. efektivita nákladů.

Projekty velkého rozsahu měly v první výzvě k podávání návrhů v oblasti kritérií pro přidělení finančních prostředků celkově vyšší skóre než návrhy na projekty malého rozsahu, přičemž mezi projekty byla silnější konkurence (viz obrázek 3). Ve výzvě k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu, která se skládala ze dvou kol hodnocení, postoupilo do druhé fáze 70 nejlépe hodnocených způsobilých návrhů z první fáze. Z těchto 70 postoupivších návrhů bylo předloženo 66 návrhů. K přípravě grantů nakonec postoupilo sedm projektů, avšak 41 projektů s vysokým skóre (tj. těch, které překročily minimální prahovou hodnotu u všech kritérií pro udělení grantu) nemohlo být financováno z důvodu nedostatečného rozpočtu v rámci výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu.

V první výzvě k podávání návrhů na projekty malého rozsahu nesplňovalo 137 ze 175 hodnocených návrhů všechny prahové hodnoty pro udělení grantu. Pouze 6 návrhů překročilo všechny prahové hodnoty, ale nebylo možno je financovat z důvodu nedostatečného rozpočtu, a k přípravě grantů postoupilo 32 projektů. Nakonec byly granty uděleny 30 projektům, přičemž dva projekty byly z výzvy staženy.

Hodnocení kritérií pro udělení grantů vykazuje významné rozdíly v rozložení mediánu mezi oběma výzvami. V první výzvě k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu se vyskytovalo více návrhů, které překročily všechny prahové hodnoty, takže soutěž o finanční prostředky byla silnější (prahovou hodnotu překročilo 41 projektů a finanční prostředky jich získalo sedm), zatímco v první výzvě k podávání návrhů na projekty malého rozsahu překročilo prahové hodnoty jen 38 návrhů a finanční prostředky získalo 32 návrhů. Návrhy, které získaly finanční prostředky v rámci výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu, však dosahovaly relativně vyššího skóre než návrhy, které získaly finanční prostředky v rámci výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu.

Komise pokračuje ve svém úsilí pomáhat společnostem, které podávají fondu žádost o finanční prostředky, tím, že pro každou výzvu poskytuje řadu webinářů, pokyny a zprávy o osvědčených postupech, jakož i inovativní nástroje, jako je například dotazník pro vlastní kontrolu vypracovaný pro potřeby druhé výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu.

Vzhledem k velmi vysokému počtu žádostí u obou výzev a k významnému převisu žádostí nad možnostmi rozpočtu panovala v oblasti financování silná konkurence, a granty proto získalo jen několik málo projektů, přičemž celá řada projektů, které překročily všechny prahové hodnoty, podporu nezískalo, což se týkalo zejména výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu. To svědčí o tom, že společnosti mají o fond vážný zájem; Komise proto navýšila velikost druhé výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu o 50 % a rovněž usnadňuje projektům z prvního kola výzev opětovné podání žádosti na základě změny nařízení v přenesené pravomoci tak, aby umožňovalo podávání žádostí v jediné fázi.

2.3. Požadované granty v porovnání s dostupným rozpočtem

Projekty přihlášené do obou výzev, ale zejména do výzvy na podávání návrhů na projekty velkého rozsahu, požadovaly mnohem vyšší financování, než jaké bylo v rámci každé z těchto výzev k dispozici. Komise proto maximalizovala rozpočty na výzvy tím, že v souladu s rozhodnutím o financování využila 20% flexibilitu. Projekty přihlášené do první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu požadovaly celkem 21,7 miliardy EUR, čímž výrazně překročily dostupný rozpočet ve výši 1 miliardy EUR. V případě první výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu byl převis podávaných návrhů o něco méně markantní: požadovaný rozpočet činil 12,1 miliardy EUR, což se rovnalo desetinásobku dostupného rozpočtu. Aby Komise tento nadměrný počet žádostí řešila, maximalizovala rozpočty na výzvy tím, že v souladu s rozhodnutím o financování využila 20% flexibilitu a v první výzvě k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu udělila granty ve výši 1 145 586 747 EUR a v první výzvě k podávání návrhů na projekty malého rozsahu granty ve výši 109 163 733 EUR.

2.4. Přispění projektů inovačního fondu ke klimatické neutralitě EU

2.4.1. Snižování emisí skleníkových plynů

První dvě výzvy inovačního fondu podporují projekty s významným potenciálem snížit emise skleníkových plynů a přispět ke klimatické neutralitě EU.

Projekty, kterým byly uděleny granty v prvním kole výzev inovačního fondu, signalizují během prvních 10 let svého provádění snížení o 77,4 milionu tun ekvivalentu CO2. První výsledky snížení emisí lze očekávat od roku 2023, kdy bude zahájeno provádění prvních projektů, jimž byly uděleny granty.

2.4.2. Vysoce inovativní projekty s významným potenciálem škálovatelnosti

První dvě výzvy inovačního fondu podporují vysoce inovativní projekty, které usnadní přechod celých průmyslových ekosystémů ke klimatické neutralitě. Aby projekty připadaly v úvahu pro financování, musí v porovnání se současnou technologickou úrovní v EU nabízet více než jen postupné inovace, přičemž jsou častěji hodnoceny jako velmi silné nebo průlomové inovace. Projekty, které získaly finanční prostředky, mají značný potenciál škálovatelnosti, neboť ukazují příležitost podnítit další snižování emisí skleníkových plynů na základě transferu příslušné technologie nebo jejího uplatnění v jiných lokalitách a odvětvích a zahrnují spolupráci různých aktérů v regionálním a evropském hospodářství.

První výzva k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu

Projekty hodnocené v první fázi první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu vykazovaly širokou škálu technologických cest a inovativních řešení v oblasti čistých technologií11. Tato různorodost byla zachována ve druhé fázi výzvy i u sedmi projektů, které finanční prostředky získaly.

Sedm vybraných projektů v rámci první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu12 řeší výzvy v různých odvětvích: ocel, chemikálie (čpavek, metanol, ethylenoxid), vodík (zelený i modrý), výroba fotovoltaických článků, cement, beton, při jehož výrobě je zachytáván a využíván uhlík, elektřina, vytápění a chlazení. Podpory, které získaly finanční prostředky, se stanou průlomovým hybatelem dekarbonizace v příslušných odvětvích, členských státech a regionech.

Použité technologie jsou průlomové a první svého druhu v navrhovaném měřítku s širokým potenciálem škálovatelnosti napříč odvětvími a ekonomikou:

• ocelárna s přímou redukcí založená na obnovitelném vodíku v rámci projektu HYBRIT Demonstration, která vyprodukuje 1,2Mt ročně (25 % výroby oceli ve Švédsku)
• elektrolyzér o výkonu 500MW v rámci projektu HYBRIT Demonstration, elektrolyzér o výkonu 50MW v rámci projektu SHARC
• továrna o výkonu 3 GW na výrobu oboustranných heterojunkčních fotovoltaických článků (B-HJT) v rámci projektu TANGO
• zachycování CO 2 v cementu (K6), reformování methanu parou, výroba amoniaku a ethylenoxidu (Kairos@C), příprava na zachycování a využívání uhlíku pro rafinérie v rámci projektu SHARC
• první loď svého druhu pro přepravu CO2 v rámci projektu Kairos@C
• 4 projekty dodávající CO2 pro geologické ukládání na různých místech v Severním moři (Kairos@C, BECCS@STHLM, SHARC, K6)
• přeměna tuhého komunálního odpadu na methanol namísto energetického využití spalováním v rámci projektu ECOPLANTA
• čisté pohlcování uhlíku v rámci projektu BECCS@STHLM

Hlavními místy realizace projektů jsou Belgie, Itálie, Švédsko (2), Francie, Španělsko a Finsko, ale díky přepravě a skladování CO2 budou nepostradatelnými partnery i Nizozemsko a Norsko.

Rozsáhlý seznam projektů, který u první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu obsahoval téměř 300 žádostí, svědčí o velmi široké škále technologických cest, které mohou vést k ekologické transformaci celé řady odvětví.

V rámci kategorie energeticky náročných odvětví byly identifikovány tři hlavní technologické cesty: i) vodík, ii) využití a/nebo ukládání uhlíku a iii) řešení založená na biotechnologiích, přičemž řada projektů využívá zároveň více než jednu z těchto hlavních cest a kombinuje je s dalšími technickými řešeními. Další obvyklé cesty představuje recyklace (např. kovový šrot, plasty), pyrolýza, zplyňování a elektrifikace. Významný počet návrhů (7 %) v kategorii energeticky náročného průmyslu obsahoval distribuci vodíku a jeho využití v různých druzích dopravy (např. těžká nákladní vozidla, autobusy, vozidla na palivové články a na vodíkový pohon, lodě). Přibližně pětina z celkového počtu návrhů počítá s různými vstupními surovinami biomasy, většinou s odpadem a zbytky.

© Yaorusheng via Getty Images

Většina návrhů v rámci kategorie zachycování, využití a ukládání uhlíku se zaměřuje na jednu část hodnotového řetězce zachycování, využití a ukládání uhlíku, přičemž CO2 je zachycován z různých zdrojů (biorafinérie, výroba železných a neželezných kovů, cement a vápno, rafinérie, chemické látky, bio- a geotermální zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny, zařízení pro energetické využívání odpadu nebo vnější ovzduší) a jejich cílem je výroba různých produktů (elektřina a teplo, vodík, metanol, letecké pohonné hmoty, metan, stavební materiály, jiné chemické látky a jiná paliva).

V kategorii obnovitelných zdrojů se vyskytují všechny hlavní typy technologií: větrné elektrárny na pevnině i na moři, plovoucí a pozemní základny, koncentrovaná solární energie, fotovoltaika, výrobní zařízení pro fotovoltaické články a moduly, slapová energie, energie z mořských vln, energie ze změny stupně solnosti a vodní energie, hlubinná geotermální energie. Řada návrhů zahrnujících obnovitelné zdroje energie kombinuje různé technologie obnovitelných zdrojů energie, například kombinace koncentrované solární energie a fotovoltaiky, koncentrované solární energie a biomasy, větrné energie a fotovoltaiky. Variabilní obnovitelné zdroje energie jsou často kombinovány s bateriovým nebo tepelným skladováním nebo výrobou vodíku.

© Petmal via Getty Images

V rámci kategorie skladování energie se celá řada návrhů zaměřuje na nalezení řešení pro vnitrodenní skladování elektřiny, přičemž jiné návrhy zahrnují jiné typy skladování, jako jsou baterie, skladování stlačeného nebo kapalného vzduchu, akumulační skladování, uchovávání vodíku a přečerpávací vodní elektrárny. Některé návrhy zahrnují opatření na straně poptávky tím, že uplatňují inteligentní sítě nebo řešení virtuálních elektráren, zatímco jiné se týkají zařízení na výrobu baterií.

První výzva k podávání návrhů na projekty malého rozsahu

V rámci první výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu získalo granty 30 projektů14; níže uvádíme hlavní charakteristiky některých těchto projektů:

• zavádění prvních technologií svého druhu v nových odvětvích: např. vývoj první mobilní tepelné baterie na bázi rekuperace odpadního tepla z průmyslových procesů v objemu 6 GWh ročně s cílem poskytovat energii v místech, kde chybí infrastruktura dálkového vytápění nebo chlazení (projekt WH), nebo vybudování a provoz jednoho z prvních panelů větrné turbíny přenášené vzduchem na světě s kapacitou vyrábět obnovitelnou energii v objemu 1,2 MW (projekt NAWEP),
• uplatňování prvních technologií svého druhu ve stávajících průmyslových procesech: např. regenerace vysoce kvalitního oleje z použitého oleje, která pomáhá předcházet potřebě vyrábět primární olej z fosilních zdrojů (SKFOAAS), nebo průlomová technologie, jejímž cílem je zlepšit využití biometanu a zvýšit jeho kvalitu tak, aby byl vhodný pro použití v rozvodné síti, s využitím stávajícího skládkového plynu (W4W),
• zavedení nové kombinace stávajících technologií: např. výroba nízkouhlíkových agregátů na základě kombinace činností rafinérie, společnosti zabývající se zpracováním odpadu a výrobce stavebních materiálů (AGGREGACO2), případně přeměna námořního přístavu na první evropský přístav schopný provozu bez připojení do sítě na základě samosprávné energetické komunity využívající 6 300 MWh obnovitelné energie ročně (GREENMOTRIL) nebo kombinace technologií z větrné turbíny přenášené vzduchem, solární fotovoltaiky a skladování a využitím redoxových průtočných baterií, které dodávají 73 % spotřeby energie pro základní zatížení potřebné pro zásobník plynu (AQUILON),
• nahrazování stávajících technologií: např. zavedení inovativního dodatečného řešení s cílem nahradit fosilní paliva palivem z biomasy ve vápenné peci celulózky (LK2BM).

Také projekty, které podávají žádost v rámci první výzvy k předkládání návrhů malého rozsahu, vykazují širokou škálu technologických cest v menších odvětvích a inovativní řešení v nových odvětvích a na nových trzích. Technologické cesty u 30 projektů, které podepsaly grantovou dohodu, lze rozčlenit do sedmi skupin větších technologických cest, přičemž většina projektů se týká skladování energie, obnovitelné energie a vodíku.

2.4.3. Vyzrálé projekty

První dvě výzvy inovačního fondu podporují projekty vyznačující se vysokou finanční a obchodní vyzrálostí.

Vzhledem k tomu, že cílem inovačního fondu je podporovat čistá technologická řešení, která je možno rychle zavést, musí projekty dosáhnout finanční uzávěrky15 nejdéle do čtyř let od podpisu grantu, tj. u prvních dvou výzev nejpozději v letech 2025–2026. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že z 37 projektů, které získaly financování, se u 20 projektů (54 %) očekává dosažení finanční závěrky do jednoho roku, u 13 projektů (35 %) do 2 let a u 4 projektů (11 %) do 3 let. U projektů malého rozsahu se předpokládá relativně rychlejší dosažení finanční uzávěrky, což odpovídá jejich menším nákladům a zpravidla jednodušší finanční struktuře.

Kromě toho všechny projekty, které získaly grant v rámci první výzvy inovačního fondu, plánují zprovoznění do roku 2026, což prokazuje vysokou úroveň provozní vyzrálosti. Většina projektů, tj. 29 z 37, plánuje zprovoznění do 1. čtvrtletí 2025. To by zajistilo snížení emisí již před koncem tohoto desetiletí.

2.4.4. Pomoc při rozvoji projektů pro méně vyzrálé projekty

Inovační fond má k dispozici zvláštní nástroj – pomoc při rozvoji projektů17 – s cílem zlepšit vyzrálost projektů prostřednictvím vysoce kvalitní technické a finanční poradenské podpory poskytované Evropskou investiční bankou (EIB) a přizpůsobené potřebám jednotlivých projektů. Pomoc při rozvoji projektů je určena zejména pro projekty malého rozsahu a projekty v členských státech s nižšími příjmy s cílem pomoci dosáhnout zeměpisně vyváženého rozdělení podpory z inovačního fondu. Pomoc při rozvoji projektů je k dispozici projektům jak velkého, tak malého rozsahu, a může pomoci zvýšit jejich šance na dosažení finanční uzávěrky a na zprovoznění. V dubnu 2021 byla s Evropskou investiční bankou podepsána dohoda o přiznání příspěvku na poskytování pomoci při rozvoji projektů, která je v současné době již prováděna.

© Rido/stock.adobe.com

V rámci každé výzvy je až 20 návrhům, jejichž žádost o grant byla zamítnuta, nabídnuta pomoc při rozvoji projektů: v rámci první výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu bylo k přístupu k pomoci při rozvoji projektů v hodnotě 4,4 milionu EUR přizváno18 15 návrhů, a v rámci první výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu byla 10 projektům přiznána pomoc při rozvoji projektů v hodnotě 1,7 milionu EUR.

Projekty, jimž byla přidělena pomoc při rozvoji projektů, rovněž zahrnují velmi značné rozpětí technologických cest: od zeleného vodíku a syntetických leteckých pohonných hmot v energeticky náročných průmyslových odvětvích až po skladování energie. Očekává se, že tyto projekty se v budoucnosti přihlásí do výzev inovačního fondu znovu, čímž přispějí k vytvoření kontinuálního seznamu vynikajících projektů, které budou financovány. Pokud jde o zeměpisnou polohu, pomoc při rozvoji projektů přispívá k dosažení dobrého rozložení projektů podporovaných z inovačního fondu mezi členskými státy.

Budoucí výzvy budou usilovat o ještě větší využití potenciálu pomoci při rozvoji projektů na podporu projektů v nedostatečně zastoupených zemích a u menších žadatelů.

2.4.5. Zeměpisná a odvětvová rovnováha

Cílem inovačního fondu je v průběhu svého trvání do roku 2030 dosáhnout zeměpisné a odvětvové rovnováhy. Jak je znázorněno níže, na obě uzavřené výzvy byly zaslány žádosti téměř ze všech členských států a projekty jsou vyvíjeny v celé řadě členských států, i když s nižším zastoupením ve východní Evropě. Existuje celá řada meziodvětvových a přeshraničních projektů s významným potenciálem dekarbonizovat celé regiony a odvětví, které se neomezují na hranice jednotlivých států a odvětví.

Při využívání prostředků fondu bude Komise usilovat o další rozšíření zeměpisné rovnováhy prostřednictvím tří konkrétních cest. Za prvé, pravidelné výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu s náklady nižšími než 7,5 milionu EUR mohou být vhodnější pro společnosti z menších členských států, které hodlají investovat do čistých technologií v menším měřítku. Za druhé, pomoc při rozvoji projektů poskytovaná Evropskou investiční bankou velkým i malým projektům může společnostem pomoci připravit lepší žádosti a zvýšit jejich šance na získání grantu z inovačního fondu. Za třetí, Komise zřídila ve všech členských státech EU, na Islandu a v Norsku síť národních kontaktních míst pro inovační fond19, která mohou potenciálním žadatelům poskytovat informace o tomto fondu a jeho interakcích s vnitrostátními nástroji financování i s dalšími programy EU dostupnými v jednotlivých členských státech.

Prostřednictvím těchto prvních dvou výzev byly podpořeny projekty téměř ze všech odvětví. Technologické cesty podávání žádostí a projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky, uvedené v oddíle 2.4.2 ilustrují rozmanitost seznamu projektů a ukazují, že inovační fond může v budoucnosti sloužit všem odvětvím, která jsou v současné době způsobilá a budou potenciálně způsobilá v budoucnosti. Inovační fond již podpořil například projekty týkající se vodní a silniční dopravy a do roku 2030 může podporovat ekologickou transformaci celého hospodářství EU tím, že bude financovat řešení v oblasti čistých technologií od výroby energie až po energeticky náročná průmyslová odvětví, dopravu, budovy a zemědělství. Níže uvedený obrázek dokládá dosavadní vliv inovačního fondu podle jednotlivých odvětví.

2.4.6. Finanční podpora přizpůsobená potřebám projektů

Podpora z inovačního fondu je přizpůsobena potřebám trhu a rizikovým profilům podporovaných projektů. To pomáhá přilákat další veřejné i soukromé zdroje.

Původní rozpočet (1 100 000 000 EUR) na první dvě výzvy inovačního fondu byl přidělen v plném rozsahu a využita byla rovněž 20% flexibilita rozpočtu povolená podle rozhodnutí o financování20 k řešení převisu podávaných návrhů nad výší rozpočtu.

Celkové předpokládané kapitálové výdaje (kapitálové výdaje celkem) podle výpočtů žadatelů a sdělení uvedených v jejich žádostech jsou používány jako pomocný ukazatel celkových očekávaných objemů investic mobilizovaných prostřednictvím grantů z tohoto fondu.

Celkové očekávané kapitálové výdaje na všechny projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky v rámci výzev v roce 2020, činí 4 783 136 117 EUR (z toho 91 % v rámci výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu a 9 % v rámci výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu). Z obrázku 12 je patrné, že granty z inovačního fondu aktivují investice čtyřikrát převyšující jejich objem.

Celkové očekávané kapitálové výdaje na projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky, výrazně převyšují granty přidělené z inovačního fondu. To svědčí o potřebě dalších soukromých i veřejných investic do těchto řešení v oblasti čistých technologií a o úsilí společností nalézt financování pro svá inovativní zelená řešení a ukazuje pozitivní pákový efekt grantů z inovačního fondu.

2.5. Přispění k dalším cílům politiky EU

2.5.1. Oběhové hospodářství, energetická účinnost a energie z obnovitelných zdrojů

Projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky, přinesou evropskému hospodářství další environmentální přínosy v rámci Zelené dohody pro Evropu a podpoří strategie EU týkající se vodíku, sektorové integrace a oběhového hospodářství. Projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky, budou například:

• prosazovat řešení hloubkové dekarbonizace v energeticky náročných průmyslových odvětvích, jako je například výroba železa pomocí vodíku metodou DRI21 v ocelářském průmyslu nebo řešení v oblasti zachycování, využití a ukládání uhlíku v cementářském průmyslu,
• přinášet řešení usnadňující systémovou integraci obnovitelných zdrojů energie, jako je například nabídka dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů při poptávce během špičky prostřednictvím druhotného využití autobaterií,
• podporovat propojování odvětví a nepřímou elektrifikaci prostřednictvím výroby zeleného vodíku pro obtížně elektrifikovatelná odvětví,
• podporovat uplatňování zásad oběhového hospodářství a energetické účinnosti na různých úrovních, například prostřednictvím recyklace zbytků materiálů a využívání tepla, které by jinak uniklo do prostoru, a spolupráce různých průmyslových odvětví, podporovat nahrazování fosilních paliv a zavádění dalších inovativních kapacit obnovitelných zdrojů energie, jako je například větrná, solární a geotermální energie.

2.5.2. Pozitivní přesahy do jiných odvětví

Přestože je cílem inovačního fondu podporovat dekarbonizaci odvětví energetiky a průmyslu prostřednictvím výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů včetně vodíku a syntetických paliv, byl schopen podpořit i širokou škálu projektů s uplatněním v odvětvích, na něž se v současné době nevztahuje systém obchodování s emisemi, jako je například námořní, silniční a železniční doprava a zemědělství:

• prostřednictvím podpory rozvoje nových odvětví a/nebo trhů: např. výroba vodíku pro bezemisní dopravu (projekty H2 VALCAMONICA a ZE PAK green H2) nebo nahrazování plastů na bázi fosilních paliv (projekt TLP Production),
• dekarbonizace námořní dopravy prostřednictvím výroby nízkouhlíkového biologicky zkapalněného zemního plynu (bio-LNG), který nahradí konvenční námořní palivo (FirstBio2Shipping). Prostřednictvím pomoci při rozvoji projektů jsou podporovány tři další relevantní projekty: tlačné plavidlo kombinující baterii a palivový článek v nákladní dopravě (HyPush); velká výletní plachetnice využívající inovativní technologii větrného pohonu (WAVE) a plavidlo s nulovými emisemi poháněné rozsáhlým systémem palivových článků, využívající výhradně zelený vodík z obnovitelných zdrojů (HYDROGEN EU-ROPAX),
• přínos pro zemědělství na základě integrovaných vysoce výkonných fotovoltaických zavlažovacích systémů (PVI), které nevyžadují záložní baterie a významně snižují rizika spojená s integritou infrastruktury distribuce vody (CO2-FrAMed),
• přispění ke snižování emisí v dopravní infrastruktuře: námořní přístav (GREENMOTRIL) a letiště (PIONEER) budou maximalizovat využívání energie z obnovitelných zdrojů.

© liorpt via Getty Images

2.5.3. Sociální a ekonomické přínosy

Projekty, jimž budou přiděleny finanční prostředky, budou mít rovněž sociální a ekonomické přínosy, jako je například zvýšený růst nových odvětví (např. výroba zeleného vodíku), vytváření kvalitních pracovních míst v rámci ekologické transformace, podpora místních ekonomik a spolupráce mezi jednotlivými odvětvími na podporu inovací a udržitelnosti. Povedou rovněž ke specifickým ekonomickým přínosům, například na základě snížení cen nových technologií a výrobků a vytváření nových trhů. Inovační fond může rovněž pomoci při řešení aspektů spravedlivé ekologické transformace v sociální oblasti a v oblasti trhů práce.

2.5.4. Synergie s jinými nástroji financování

Cílem inovačního fondu je zajistit součinnost s dalšími nástroji na podporu investic, jako je například program InvestEU nebo úvěrové programy Evropské investiční banky, a další příslušné programy financování EU, jako je Horizont Evropa nebo Nástroj pro propojení Evropy.

Program InvestEU

Vzhledem k tomu, že základním cílem fondu je přilákat další veřejné a soukromé zdroje, je nezbytné, aby fungovaly synergie s programem InvestEU, který je stěžejním nástrojem EU na podporu investic (prostřednictvím půjček a dalších druhů podpory) potřebných pro oživení, zelený růst, zaměstnanost a spravedlivou transformaci. Možná je i kumulace financování z programu InvestEU a z inovačního fondu. Evropská investiční banka navíc zavádí v rámci programu22 InvestEU takzvaný tematický produkt zelené transformace. Tento produkt zelené transformace bude k dispozici pro vysoce rizikové projekty s vysokou přidanou politickou hodnotou, které budou způsobilé v rámci oblastí politiky udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Produkt bude využívat navýšení prostředků z inovačního fondu23, jehož cílem je další podpora projektů hluboké dekarbonizace v odvětví energetiky a průmyslu.

Rozšíření dopadu produktu ekologické transformace bude možné díky partnerství EU s fondem Breakthrough Energy Catalyst (BEC). Toto partnerství sdružuje Evropskou komisi, Evropskou investiční banku a fond Breakthrough Energy Catalyst24. Na konferenci COP26 v Glasgow bylo mezi těmito stranami podepsáno memorandum o porozumění. Cílem tohoto partnerství je mobilizovat až 820 milionů EUR (1 miliardu USD) na inovativní projekty v EU v letech 2022 až 2027.

© BillionPhotos.com/stock.adobe.com

V lednu zveřejnila organizace Breakthrough Energy Catalyst Europe výzvu k podávání návrhů25 pro projekty velkého rozsahu. Tato výzva se zaměřuje na oblast čistého vodíku, udržitelných leteckých pohonných hmot, přímého zachycování a skladování vzduchu a dlouhodobého skladování energie. Finanční prostředky EU poskytované tomuto partnerství pocházejí z programu Horizont Evropa26 (ve formě grantů, které mají být použity formou kombinace zdrojů pro vybrané operace) a z inovačního fondu (ve formě navýšení záruky EU, která je k dispozici na snížení rizika úvěrů EIB), který je spravován v rámci produktu zelené transformace v rámci programu InvestEU. Financování z fondu Catalyst (ve formě grantů a kapitálového financování) pochází z filantropie a od podniků. Jak Evropská investiční banka, tak fond Breakthrough Energy Catalyst poskytnou na projekty financování v ekvivalentní výši.

Příklady synergií dosažených projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky

Účinné a operativní synergie s dalšími programy Unie, zejména s cílem podpořit rychlejší šíření a zavádění výsledků výzkumu a inovací a umožnit sledování společných cílů a společných oblastí činností, jsou zakotveny v cílech jednotlivých programů Unie.

Některé projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky v rámci prvního kola výzev inovačního fondu, již nyní vykazují existující silné synergie mezi tímto fondem a dalšími unijními a vnitrostátními mechanismy financování:

• šest projektů vychází z předchozí práce podporované v rámci předchůdců programu Horizont Evropa – Horizont a sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (CarBatteryReFactory, CO2-FrAMed, GtF, Silverstone, TLP a TANGO),
• tři projekty využily rovněž podpory dalších nástrojů EU, jako je například program NER300, program LIFE a výzva v rámci dopravní sekce Nástroje pro propojení Evropy (CCGeo, FirstBio2Shipping a HELEXIO line), a

kromě toho pět ze sedmi projektů velkého rozsahu, kterým byly přiděleny finanční prostředky, již získalo nebo plánuje získat finanční podporu od vnitrostátních nebo regionálních orgánů (Kairos-at-C, BECCS@STHLM, K6, HYBRIT Demonstration a SHARC). Finanční podpora může představovat státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU. Komise má výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost opatření státní podpory s vnitřním trhem a členské státy musí každou takovou podporu oznámit podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

2.5.5. Sdílení poznatků ohledně řešení v oblasti čistých technologií

Inovační fond podporuje sdílení poznatků mezi projekty a zúčastněnými stranami ohledně řešení v oblasti čistých technologií s cílem zajistit snížení nákladů a urychlenou komercializaci čistých technologií v celé Evropě.

Nařízení v přenesené pravomoci vyžaduje, aby grantové dohody byly podmíněny sdílením poznatků ze strany příjemce grantu. Navrhovatel projektu musí ve fázi žádosti předložit plán sdílení poznatků zahrnující celý projektový cyklus. Tyto požadavky na sdílení poznatků mají zásadní význam pro ochranu veřejného zájmu, přičemž současně respektují nezveřejňování obchodně citlivých informací. Usnadňují pronikání demonstrovaných technologií na trh a snižují rizika při přechodu na velkovýrobu a používání nízkouhlíkových produktů. Sdílení poznatků musí začít již při přidělení grantu, aby bylo možné vycházet z poznatků o nastalých výzvách a na strategiích pro jejich překonání v kritické fázi mezi přidělením grantu a finanční uzávěrkou, jakož i mezi finanční uzávěrkou a zahájením provozu. Předpokládá se, že projekty, kterým byly přiděleny finanční prostředky, předloží první zprávy o sdílení poznatků v období let 2022–23. Později, během provozní fáze, se úsilí v oblasti sdílení poznatků zaměří na technologické zavádění uvedených projektů.

V letech 2020 a 2021 se podařilo úspěšně uspořádat více než 10 virtuálních akcí na podporu toho, aby zúčastněné strany všech typů lépe porozuměly aktuálnímu i potenciálnímu vývoji řešení v oblasti čistých technologií v EU, jako byla například zvláštní akce pro sdílení poznatků v oblasti inovativních projektů čistých technologií „From NER300 to the Innovation Fund“ („Od nástroje NER300 k inovačnímu fondu“)27, řada konferencí o financování čistých technologií28, webináře o procesu podávání žádostí o financování z fondu a o získaných zkušenostech29 a obecná akce týkající se inovačního fondu během Týdne udržitelné energie 2020. Komise pořádala pravidelná zasedání skupiny odborníků inovačního fondu, aby s členskými státy a zástupci průmyslu projednala provádění a budoucí směřování fondu. GŘ CLIMA a/nebo agentura CINEA se navíc zúčastnily řady akcí pořádaných třetími stranami s cílem zvýšit znalosti a povědomí o fondu.

2.6. Přezkum uvedený v čl. 24 odst. 3 nařízení č. 1031/2010

Podle čl. 24 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1031/2010 (známého také jako nařízení o dražbě povolenek) Komise každé dva roky přezkoumá množství povolenek k dražbě pro inovační fond, přičemž věnuje zvláštní pozornost „podpoře, která je k dispozici budoucím výzvám k podávání návrhů, maximální výši podpory z inovačního fondu, která je k dispozici podpoře projektového rozvoje, té části celkové částky podpory z inovačního fondu, která je k dispozici na výzvy pro projekty malého rozsahu a je vyhrazena Komisí, podpoře plánované pro zadané projekty, jakož i vypláceným částkám a míře výtěžnosti.“

Tato část této zprávy představuje první takový přezkum.

Částka, která je k dispozici pro každou výzvu k podávání návrhů včetně maximální částky, která je k dispozici pro účely podpory projektového rozvoje, je stanovena v každém rozhodnutí o financování i v textu výzvy. Níže uvedený graf shrnuje rozhodnutí o financování z roku 202030.

Níže uvedený graf znázorňuje celkovou výši grantů a pomoci při rozvoji projektů, přidělených v rámci jednotlivých výzev.

Níže uvedená tabulka shrnuje počet povolenek vydražených pro inovační fond na roky 2020 a 2021 a dostupné finanční prostředky (EUR) na účtu inovačního fondu v polovině května 2022.

Aktiva, která jsou k dispozici, zahrnují částky přidělené na projekty, které obdržely granty v rámci prvních dvou výzev. Ve vztahu k projektům inovačního fondu nebyly dosud provedeny žádné platby.

Celkově lze říci, že tempo dražby povolenek v rámci inovačního fondu odpovídá potřebám projektů čistých technologií. V souvislosti s plánem RePowerEU bylo rozhodnuto, že Komise letos na podzim zdvojnásobí finanční prostředky dostupné pro výzvu inovačního fondu na projekty velkého rozsahu na rok 2022 na přibližně 3 miliardy EUR.I Budou zavedeny zvláštní oblasti pro plán programu REPowerEU na podporu 1) elektrifikace a vodíkových aplikací v průmyslu, 2) výroby čistých technologií a 3) středně velkých pilotních projektů pro validaci vysoce inovativních řešení.

© antishock/stock.adobe.com

První dvě výzvy fondu vzbudily velmi vysoký zájem podniků a žádosti obdržené na jejich základě vysoce překračují dostupný rozpočet jednotlivých výzev, což vytváří silnou konkurenci mezi projekty v oblasti čistých technologií. To svědčí jednoznačně o silném a rozmanitém seznamu projektů v oblasti čistých technologií, které může fond podpořit ve svých dalších výzvách, k čemuž bude nezbytné další navýšení rozpočtu. Třetí výzva k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu je naplánována na podzim 2022.

Výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu hrají jedinečnou úlohu při podpoře projektů s menšími kapitálovými náklady (mezi 2,5 a 7,5 milionu EUR), které však mají dekarbonizační potenciál v nových odvětvích a v menších členských státech Druhá výzva k podávání návrhů na projekty malého rozsahu byla zahájena 31. března 2022 s rozpočtem 100 milionů EUR a projekty mohou podávat žádosti do 31. srpna 2022.

Inovační fond byl schopen již v rámci prvních dvou výzev a u projektů využívajících pomoc při přípravě projektů podpořit projekty napříč všemi způsobilými odvětvími a zeměmi. Fond má k dispozici několik nástrojů, které dále podporují geografickou a odvětvovou vyváženost projektů, kterým byly přiděleny finanční prostředky. Patří mezi ně například speciální nástroj pomoci při rozvoji projektů poskytovaný Evropskou investiční bankou slibným, avšak dosud nevyzrálým projektům, síť národních kontaktních míst, asistenční služba, která odpovídá na dotazy žadatelů k jednotlivým výzvám, celá řada cílených webinářů a informačních dnů a dotazník pro vlastní kontrolu. Tyto nástroje prokazatelně pomáhají podnikům při přípravě žádostí o prostředky z fondu. Komise bude tyto nástroje dále rozvíjet a využívat, aby posílila zeměpisnou a odvětvovou vyváženost fondu.

Pokud jde o řízení, jasné vymezení odpovědností (mezi Evropskou komisí, Evropskou výkonnou agenturou pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropskou investiční bankou a členskými státy) a spolupráce mezi těmito subjekty umožnily účinné provádění inovačního fondu ve stanovených termínech..

Sdělení REPowerEU31 uznalo fond za jeden z klíčových nástrojů k urychlení dekarbonizace průmyslu a nastínilo tři možnosti.

Za prvé, zvýšené příjmy v důsledku vyšší ceny uhlíku mohou umožnit větší výzvy. Ze seznamu projektů na základě zkušeností z prvních výzev vyplývá, že trh je schopen absorbovat zvýšení dostupného rozpočtu při současném zachování přístupu, podle něhož financování získají pouze vysoce inovativní projekty s velkým dopadem, které jsou připraveny ke vstupu na trh.

Za druhé, inovační fond může rozšířit své portfolio nástrojů na podporu projektů v oblasti čistých technologií. Účinným nástrojem na podporu výroby a nákladově efektivního zavádění nízkouhlíkových řešení může být například celounijní soutěžní nabídkový mechanismus (např. rozdílové smlouvy nebo rozdílové smlouvy o uhlíku) pro konkrétní technologické koše. Takový nástroj již Komise navrhuje jako součást balíčku „Fit for 55“.

Za třetí, inovační fond se při zachování přístupu „zdola nahoru“ a přístupu založeného na excelenci může více zaměřit na strategické priority, jak je uvedeno v plánu REPower EU32.

Poznámky na konci textu

¹ Tento objem je odhadován v závislosti na ceně uhlíku a vychází z ceny uhlíku 75 EUR / tCO2.

² Hospodářství a společnost EU mají splnit ambice v oblasti klimatu (europa.eu)

³ Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii EUR-Lex - 02010R1031-20191128 - CS - EUR-Lex (europa.eu)

⁴ Vývoj politik (europa.eu) v rubrice Zapojení zúčastněných stran

⁵ První výzva inovačního fondu k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu:

⁶ První výzva inovačního fondu k podávání návrhů na projekty malého rozsahu:

⁷ Projekty velkého rozsahu (europa.eu) a projekty malého rozsahu (europa.eu) v záložce Webináře

⁸ policy_innovation-fund_best_practice_en_0.pdf (europa.eu)

⁹ Nařízení v přenesené pravomoci umožňuje provádět výzvy k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu v jedné nebo dvou fázích, zatímco výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu jsou prováděny v jedné fázi. První výzva k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu byla provedena ve dvou fázích.

¹⁰ 232 počátečních žádostí, z nichž 2 byly zamítnuty ještě před vyhodnocením.

¹¹ Statistika návrhů obdržených v rámci první výzvy inovačního fondu k podávání návrhů na projekty velkého rozsahu v říjnu roku 2020.docx (europa.eu)

¹² policy_funding_innovation-fund_large-scale_successful_projects_en.pdf (europa.eu)

¹³ policy_innovation-fund_lsc_statistics_en_0.pdf (europa.eu)

¹⁴ Projekty malého rozsahu (europa.eu)

¹⁵ Finanční uzávěrka je v rámci inovačního fondu definována jako: okamžik v cyklu vývoje projektu, kdy byly podepsány všechny dohody o projektu a financování a byly splněny všechny požadované podmínky v nich obsažené.

¹⁶ Údaje jsou založeny na formuláři žádosti a v případě potřeby upraveny na základě nejnovějších informací od koordinátorů projektů.

¹⁷ https://ec.europa.eu/clima/eu-action/funding-climate-action/innovation-fund/project-development-assistance_en

¹⁸ Dohoda o pomoci při rozvoji projektů s EIB byla uzavřena pro 14 návrhů na projekty velkého rozsahu, neboť jeden projekt z tohoto procesu odstoupil.

¹⁹ Národní kontaktní místa (europa.eu)

²⁰ https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/docs/2021-2027/innovfund/wp-call/wp_innovfund-2020_en.pdf

²¹ Železo přímo redukované vodíkem

²² EIB, Relevance of Thematic Impact Finance for for Innovation Fund eligible projects (EIB, relevance financování tematického dopadu projektů způsobilých pro získání prostředků z inovačního fondu) (prezentace na 8. zasedání IFEG dne 6. července 2021). K dispozici na této adrese: https://ec.europa.eu/clima/system/files/2021-07/20210706_ifeg_4_en.pdf

²³ Rozhodnutí Komise C(2021) 7404 ze dne 19.10.2021 o činnostech souvisejících s inovačním fondem, které slouží jako rozhodnutí o financování na rok 2021 a jako rozhodnutí o zahájení druhých výzev k podávání návrhů, a jeho příloha.

²⁴ https://www.breakthroughenergy.org/scaling-innovation/catalyst

²⁵ Partnerství EU-Catalyst:

²⁶ Článek 15 přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Horizont Evropa, podrobně popisuje synergie mezi inovačním fondem a programem Horizont Evropa, a oddíl 5.1 rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa, stanoví potřebu doplňkovosti mezi inovačním fondem a klastrem č. 5 programu Horizont Evropa.

²⁷ Od NER 300 k inovačnímu fondu:

²⁸ První virtuální konference o financování inovativních čistých technologií (europa.eu) Jak může inovační fond podpořit inovativní projekty malého rozsahu v oblasti čistých technologií?

²⁹ Akce a webináře (europa.eu)

³⁰ Rozhodnutí Komise, kterým se mění rozhodnutí C(2020) 4352 ze dne 2. července 2020, pokud jde o vyhlášení výzvy k podávání návrhů na projekty malého rozsahu v roce 2020

³¹ COM(2022)108, REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

³² COM(2022)230, Plán REPowerEU, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Kontakt

Evropská komise
Generální ředitelství pro oblast klimatu
1049 Bruxelles/Brussel
Belgie

https://ec.europa.eu/info/departments/climate-action_cs

Sociální media
Twitter https://twitter.com/EUClimateAction
Facebook https://www.facebook.com/EUClimateAction
Instagram https://www.instagram.com/ourplanet_eu/
Linkedin https://www.linkedin.com/showcase/eu-environment-climate/
Youtube https://www.youtube.com/EUClimateAction

PDF	ISBN 978-92-76-55640-4	doi:10.2834/37600	ML-09-22-407-CS-N
HTML	ISBN 978-92-76-56196-5	doi:10.2834/20231	ML-09-22-407-CS-Q

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropské komise upravuje rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39). Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.

K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.