Education and Training Monitor 2023

1. Učitelské povolání

Učitelé v České republice stárnou a země se snaží přilákat k tomuto povolání mladé absolventy. Česko zažívá v posledních kohortách, které nyní nastupují na střední školy, demografický boom¹, přičemž téměř třetina (30,5 %) všech učitelů ve školách je starší 55 let, což bylo v roce 2021 výrazně nad průměrem EU (24,5 %)². Stárnutí má neúměrný vliv na základní vzdělávání: v roce 2021 bylo mladších 30 let pouze 7 % učitelů základních škol (EU: 9,6 %). Nedostatek učitelů je patrný zejména v matematice, angličtině, českém jazyce a literatuře, fyzice, strojírenství, telekomunikacích a výpočetní technice (MŠMT, 2019). Podle oficiálních údajů hledalo v roce 2019 téměř 20 % základních škol učitele fyziky déle než rok (MŠMT, 2019). Nabídka absolventů programů odborné přípravy učitelů neodpovídá poptávce a motivace nových učitelů klesá: pouze přibližně polovina (53,6 %) učitelů s méně než pětiletou praxí se rozhodne pro učitelství jako svou první volbu povolání (TALIS 2018). Potenciální učitele odrazují od jejich vysněného povolání již před nástupem na univerzitu různé překážky, jako je finanční situace nebo vnímaná kvalita počátečního vzdělávání učitelů, a přibližně polovina těch, kteří se zapíšou do programů odborné přípravy učitelů, se nakonec rozhodne pro jiné povolání (Korbel & Prokop, 2021). Školám navíc často chybí kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci: z celostátního průzkumu z roku 2019 vyplynulo, že pouze 77,7 % učitelů je absolventy vysokoškolských programů odborné přípravy učitelů (MŠMT, 2019). Zaměstnanost učitelů bez formální pedagogické kvalifikace je v jednotlivých krajích různě vysoká a v některých okresech Karlovarského a Středočeského kraje jejich podíl přesahuje 20 % (PAQ, 2023).

Česko usiluje o zachování atraktivity platů učitelů a o snazší zaměstnávání lidí, kteří začínají učit po změně kariéry. Poslední novela zákona o pedagogických pracovnících z června 2023 valorizuje v návaznosti na předchozí závazek vlády celkové finanční prostředky určené na platy učitelů na 130 % průměrné mzdy (viz Evropská komise, 2022). Ačkoli Česko patří mezi země s nejvyšším zaznamenaným nárůstem platů v posledních letech (NESET, 2023), průměrný plat učitelů primárního a nižšího sekundárního vzdělávání je i nadále nižší než průměrný výdělek pracovníků s terciárním vzděláním (74 % oproti 0,85 % v EU-23, OECD 2022). Novela zajišťuje finanční prostředky, jež jsou nezbytné pro zachování 130% úrovně, ponechává však platové tabulky a rozdělení finančních prostředků mezi různé kategorie zaměstnanců na vyjednávání a rozhodnutí místních orgánů a vedoucích pracovníků škol. Kritikové platové reformy zpochybňují její dlouhodobou rozpočtovou udržitelnost a upozorňují, že bude mít na různé typy pedagogických pracovníků nestejný dopad (Münich & Smolka, 2022). Zvýšení platů je nejatraktivnější pro nové učitele do 30 let věku a nejméně atraktivní pro učitele středního věku; k tomu přispívá i skutečnost, že růst platů je na základě zkušeností jeden z nejpomalejších v EU (Evropská komise/EACEA 2022). Legislativa otevírá učitelské povolání i pro soby, které nemají pedagogickou kvalifikaci: absolventi s magisterským titulem, jenž odpovídá školním předmětům, mohou učit po dobu maximálně tří let, během nichž musí získat požadovanou kvalifikaci.

Česko reformuje rámec odborné přípravy učitelů a posiluje podporu začínajících učitelů. Potřeba podpory nových učitelů je jako jedna z priorit zakotvena ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), spolufinancovaný Evropským sociálním fondem, úspěšně zrealizoval zkušební komplexní dvouletý kurz pro začínající učitele, uvádějící učitele a vedoucí pracovníky škol (viz Evropská komise, 2019). Zákon o pedagogických pracovnících zakotvuje roli uvádějícího učitele nebo provázejícího učitele: vedoucí pracovníci škol musí vždy novým zaměstnancům po dobu jejich dvouletého adaptačního období určit uvádějícího učitele. Uvádějícím učitelům je poskytována metodická podpora ze strany Národního pedagogického institutu. Zákon dále zavádí nové kvalifikační standardy pro pedagogické pracovníky – například školské logopedy a asistenty pedagoga. Jedním z přetrvávajících problémů je však nábor kvalifikovaných podpůrných pracovníků (školních psychologů, asistentů pedagoga) v socioekonomicky znevýhodněných a venkovských oblastech. Řešení tohoto problému je v současné době podporováno především na projektové bázi v rámci ESF+. Česko rovněž provádí reformu akreditace poskytovatelů odborné přípravy pro další profesní rozvoj a zahájilo proces konzultací s pedagogickými fakultami o reformě počáteční odborné přípravy učitelů. Nový pilotní projekt ministerstva se od školního roku 2023/24 zaměřuje na podporu provázejících učitelů. Jeho cílem je zvýšit kvalitu praktických stáží v rámci vzdělávání učitelů. Zaměřuje se především na podporu provázejících učitelů ve školách a na prohloubení vzájemné spolupráce mezi učiteli a institucemi odborné přípravy učitelů.

Novou výzvou se stává zajistit duševní pohodu učitelů, přičemž toto téma hraje roli z hlediska udržení učitelů v systému školství. Přestože růst platů zvýšil spokojenost učitelů s prací, třetina z nich uvádí, že se cítí na pokraji vyčerpání a vyhoření, jak vyplývá z nedávného průzkumu, do kterého se zapojilo 2 600 učitelů základních škol v 90 školách (SCIO, 2022a). Neúměrné množství povinností mimo výuku v porovnání s časem stráveným výukou přispívá ke stresu, který vzniká z nadměrné pracovní zátěže. Jiný nedávný průzkum poukazuje na skutečnost, že 70 % mladých lidí, kteří začínají studovat na vysoké škole, odrazuje od volby učitelského povolání to, že jej vnímají jako vysoce stresující (SCIO, 2022b). Vzhledem k tomu, že regionální vzdělávací systém má vysoce decentralizovaný a autonomní charakter, cítí se podle nedávné studie většina ředitelů škol v Česku přetížena administrativními úkoly (Fischer & Mazouch, 2022). Ministerstvo v současné době provádí reformu systému odborné přípravy a náboru vedoucích pracovníků škol s cílem přilákat více kvalifikovaných uchazečů o tuto pozici.

2. Předškolní vzdělávání a péče

Česko pokračuje v rozšiřování služeb předškolního vzdělávání a péče. Účast na předškolním vzdělávání dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné základní školní docházky (84,2 %) zůstává výrazně pod průměrem EU (92,5 %) a cílem na úrovni EU (96 %) v roce 2021. I přes zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání vykazuje účast od roku 2017 dokonce klesající trend, zejména u dětí mladších pěti let. Zároveň se výrazně zvýšila účast romských dětí v předškolním vzdělávání a péči z 24 % v roce 2016 na 51 % v roce 2021 (FRA, 2022). Účast dětí mladších tří let ve formální péči o děti se mezi lety 2021 (4,9 %) a 2022 (6,8 %) zvýšila, nicméně stále patří k nejnižším v EU – zdaleka nedosahuje vnitrostátního cíle 12 %, kterého má být dosaženo do roku 2030. Česko mobilizuje významné investice v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Nástroje pro oživení a odolnost a Nástroje pro technickou podporu, aby uspokojilo rostoucí poptávku po místech v zařízeních péče o děti a mateřských školách tím, že zvyšuje jejich kapacity. Do října 2023 se počet volných míst v dětských skupinách ve srovnání s rokem 2020 (13 238) zvýšil o 60 % (21 627).

Přetrvávají překážky, které brání tomu, aby všem dětem bylo poskytováno kvalitní a cenově dostupné předškolní vzdělávání a péče. Zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání sice pomohlo začlenit děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, nicméně sociálně znevýhodněné rodiny a cizinci bez přihlášeného trvalého pobytu mají ke službám v oblasti, ve které žijí, často ztížený přístup (ČŠI, 2022). Týká se to zejména nově příchozích vysídlených rodin z Ukrajiny (Šafářová et al. 2023): pětina mateřských škol hlásila ve školním roce 2021/2022 kapacitní problémy s přijetím dětí z Ukrajiny (ČŠI, 2022). V roce 2022 Česko přijalo Akční plán k naplnění Záruky pro děti na období 2022–2030, který se zaměřuje na opatření ke zlepšení přístupu zranitelných dětí, včetně dětí uprchlíků, k předškolnímu vzdělávání a péči. Systém navíc není dobře vybaven na to, aby se věnoval dětem, které ve věku šesti let nenastoupí do základního vzdělávání. Podíl šestiletých dětí v předškolním vzdělávání je již několik let stabilní, avšak relativně vysoký: v letech 2021 až 2022 tento podíl činil 17,5 % (ČŠI, 2022). V jedné třetině případů je odklad odůvodněn nedostatečnou připraveností (zralostí) dítěte, což v Ústeckém kraji souvisí převážně se sociokulturním zázemím. Zavedení povinného předškolního vzdělávání tuto situaci prozatím nezlepšilo. Řada mateřských škol navíc nemá odpovídající pedagogické znalosti a nástroje pro hodnocení pokroku dětí a zohlednění individuálních potřeb; a rovněž panuje všeobecný nedostatek logopedů, ačkoliv 23,4 % dětí, které nastupují do škol později, se potýká s vadami řeči a dalšími logopedickými poruchami (ČŠI, 2022).

Probíhá reforma zajišťování kvality předškolního vzdělávání a péče. S pomocí Nástroje pro technickou podporu Česko vyvíjí systém monitorování a hodnocení kvality předškolního vzdělávání a péče, který bude směrovat a podporovat současný rozvoj tohoto odvětví financovaný z fondů EU. Cílem reformních opatření je rovněž budovat kapacity na úrovni obcí a zajistit jednotnost napříč celým věkovým rozmezím předškolního vzdělávání a péče.

3. Školní vzdělávání

Výsledky ve čtení žáků čtvrtých tříd v Česku jsou v průběhu času stabilní, ale výrazně se liší v závislosti na sociálně-ekonomickém postavení. Podle nejnovějších výsledků studie PIRLS (Mezinárodního šetření čtenářské gramotnosti) dosahují čeští žáci ve čtení nadprůměrných výsledků v EU³. Podíl žáků s nejlepšími výsledky se oproti roku 2016 zvýšil, zatímco podíl žáků s horšími výsledky zůstává na spodní hranici škály (pod 20 %), i když se oproti předchozím kolům šetření podobně jako v celé EU zvýšil. Sociálně-ekonomické postavení je důležitým faktorem, který určuje výsledky ve čtení, což odráží dřívější výsledky průzkumu PISA (viz Evropská komise, 2022): rozdíl ve výsledcích podle sociálně-ekonomického postavení je v Česku vyšší než průměr EU-19 (89 vs. 80 bodů na škále mezi 300 a 700). Z toho vyplývá, že ačkoli Česko patří mezi země s nejlepšími výsledky, jeho vzdělávací systém je méně spravedlivý než ve většině ostatních zemí s podobnými průměrnými výsledky.

Obrázek 1: Výsledky ve čtení podle sociálně-ekonomického postavení, studie PIRLS z roku 2021

Česko uznává potřebu řešit přetrvávající regionální nerovnosti ve svém vzdělávacím systému. Nová podrobná studie (PAQ a STEM, 2023) odhalila, že právní změny (viz Evropská komise 2022) situaci romských žáků od roku 2016 nezlepšily. Studie dospěla k závěru, že nedošlo ke snížení podílu romských žáků umístěných do zvláštních tříd, ani nebyl učiněn pokrok v jejich začlenění do běžných tříd a škol. Zatímco v obecné populaci žáků jsou zastoupeni pouze 3 %, ve zvláštních třídách běžných škol a ve zvláštních školách činí jejich podíl 22 % a 15 %. I nadále existuje asi 130 škol s více než třetinou romských žáků, z nichž 60 je zřízeno jako zvláštní školy, se sníženými výsledky učení pro žáky s lehkým mentálním postižením. Podle zprávy jsou hlavními faktory diskriminace velké rozdíly v diagnostické praxi školských poradenských zařízení, rozdílné zacházení s romskými a neromskými dětmi s diagnostikovaným postižením a zastaralé diagnostické nástroje. Segregace romských dětí ve vzdělávání se zvýšila z 29 % v roce 2016 na 49 % v roce 2021 (FRA, 2022). Opatření v rámci českého plánu pro oživení a odolnost se zaměřují na ohrožené školy a plánují reformu systému financování škol v kombinaci s odborným výcvikem zaměřeným na odstranění segregace určeným pro místní provozovatele škol.

Česko zahájilo reformy a investice s cílem rozšířit přístup k sekundárnímu všeobecnému vzdělávání. Míra osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy – 6,2 % v roce 2022 – se nadále pomalu snižuje, nicméně v Karlovarském a Ústeckém kraji (11,7 %) stále převyšuje cíl na úrovni EU, který činí 9 %. Aby se ještě více omezil předčasný odchod ze vzdělávání ve vyšším sekundárním vzdělávání, vyvíjí Česko monitorovací systém a zvažuje prodloužení povinné školní docházky. Tlak na kapacitu základních a středních škol se v důsledku demografického růstu zvyšuje, zejména ve velkých městech, přičemž demografické plánování nově vznikající potřeby dlouho podceňovalo. Přijímací řízení v roce 2023 odhalilo silnou konkurenci, pokud jde o místa na čtyřletých gymnáziích, což svědčí o rostoucí poptávce, nedostatečné systematické prognóze a neoptimálním párování žáků a jejich možností studia (Zeman & Hrdinová, 2023). Ministerstvo navrhlo, aby byla do roku 2027 zvýšena kapacita škol v oblasti sekundární všeobecného vzdělávání (MŠMT, 2023a).

Duševní pohoda se stala tématem celonárodních diskusí. Děti v Česku se stále častěji potýkají s problémy v oblasti duševního zdraví a s behaviorálními a sociálními problémy. Uvádějí, že šikanu zažívají méně často než jejich vrstevníci v mnoha jiných zemích EU, nicméně podíl dětí, které zažívají šikanu pravidelně (týdně nebo měsíčně), přesahuje jednu třetinu celkové populace (Evropská komise, 2023). Podle údajů o žácích ze studie PIRLS chodí značná část dětí čtvrtých tříd do školy unavená (45,8 %) nebo hladová (43,3 %), což poukazuje na rostoucí problémy v oblasti duševního a fyzického zdraví. To má vliv nejen na studijní výsledky dětí, ale také to vyvolává obavy ohledně jejich celkových životních podmínek. Podle průzkumu, který provedla platforma zúčastněných stran Partnerství 2030+ ve spolupráci s ministerstvem, si vedoucí pracovníci škol důležitost duševní pohody uvědomují, uvítali by však systematičtější podporu v oblasti formativního hodnocení (průběžného hodnocení), diferencovaných vzdělávacích cílů a včasné intervence (STEM, 2021). Z údajů ministerstva také vyplývá, že v posledních letech prudce vzrostl počet žáků se závažnými poruchami chování, které často souvisejí s traumatem (o 11 % na základních školách a o 41,5 % na středních školách v letech 2019–2022), jimž je potřeba věnovat větší pozornost.

V letech 2022 a 2023 začlenilo Česko do svých škol přes 50 000 vysídlených žáků z Ukrajiny. Většina dětí s dočasnou ochranou je umístěna do veřejných škol. Do školy se musí přihlásit nejpozději tři měsíce po příchodu do země. Tyto děti představují přibližně 2,8 % všech žáků v předškolním, primárním a sekundárním vzdělávání. Jsou jim zdarma poskytovány přípravné kurzy českého jazyka a na žádost rodičů mohou být sestaveny i zvláštní adaptační skupiny. Podle nedávné studie o začlenění žáků z Ukrajiny by byla žádoucí intenzivnější jazyková výuka (Šafářová et al., 2023). V listopadu 2022 podepsali ministři školství Česka a Ukrajiny dvoustrannou dohodu o spolupráci, která předpokládá možné sloučení ukrajinských a českých učebních osnov pro ukrajinské studenty. V dubnu 2023 pracovalo ve školství více než 2 000 pedagogických a nepedagogických pracovníků z Ukrajiny, z toho přibližně 320 učitelů (MŠMT, 2023B), přičemž ministerstvo finančně podpořilo místa ukrajinských asistentů pedagoga.

4. Odborné vzdělávání a příprava

Podíl žáků v odborném vzdělávání a přípravě (OVP) je jeden z nejvyšších v EU, nicméně poměrně omezené je učení se prací. Většina žáků vyššího sekundárního vzdělávání (69,1 % v roce 2022) se účastní odborných programů⁴. Vyhlídky studentů odborného vzdělávání a přípravy na trhu práce jsou dobré: v roce 2022 bylo zaměstnáno 86 % čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy⁵, což je více než průměr EU, který činí 79,7 %. Naopak jen malá část čerstvých absolventů v Česku využila během svého odborného vzdělávání a přípravy učení se prací⁶ (18,4 % v roce 2022). Tato míra patří k nejnižším v EU (60,1 %).

Česko podniká kroky ke zlepšení relevantnosti programů odborného vzdělávání a přípravy pro trh práce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provádí do listopadu 2023 pilotní projekt na školách poskytujících vyšší sekundární odborné vzdělávání a přípravu, jehož cílem je upravit a zmodernizovat obsah, metody, hodnocení a koncepci maturitní zkoušky. Studenti, kteří se pilotního projektu účastní, prokazují své znalosti nabyté ve více předmětech prostřednictvím ústní obhajoby své absolventské práce (ReferNet Česko a Cedefop, 2022). Kromě toho bylo v letech 2021–2022 zahájeno pilotní uznávání mezinárodních certifikátů ICT na 22 školách a ve dvanácti oborech, jako jsou informační technologie, elektrotechnika, telekomunikace, cestovní ruch, ekonomika a podnikání. Ve školním roce 2022/2023 se zapojilo 40 škol a dalších dvanáct škol se přihlásilo na školní rok 2023/2024. Cílem pilotního projektu je zjistit, za jakých podmínek by bylo případně možné nahradit část jedné zkoušky na školách poskytujících vyšší sekundární odborné vzdělávání a přípravu výsledkem úspěšně vykonaných zkoušek v daném oboru, přičemž jako důkaz se použijí mezinárodně uznávané certifikáty, které studenti získali.

5. Vysokoškolské vzdělávání

Pokrok dosažený ve vysokoškolském vzdělávání – pokud jde o účast v něm a dosažené vzdělání – zpomaluje. V roce 2022 mělo ukončené terciární vzdělání 34,6 % dospělých osob ve věku 25 až 34 let, což je o něco méně než v předchozím roce (34,9 %). Tato míra zůstává jednou z nejnižších v EU (průměr 36,5 %, cíl 45 %) a je obzvláště nízká u mužů (26,6 %). Terciární studium častěji absolvovali cizinci s pobytem v České republice, a to o třináct procentních bodů (49,4 % osob narozených v jiné zemi oproti 33,4 %). Ke studiu na českých vysokých školách se hlásí stále méně studentů: v období mezi roky 2016 a 2021 se počet zapsaných studentů snížil o 11,6 %⁷. Kromě vysoké míry předčasného ukončení studia a malého přínosu z hlediska výše mzdy (viz Evropská komise, 2022) se čerství absolventi ve srovnání s předchozími lety potýkají s klesajícími vyhlídkami na zaměstnání⁸. V roce 2022 klesla míra zaměstnanosti čerstvých absolventů terciárního vzdělávání (82,4 %) pod míru zaměstnanosti absolventů odborného vzdělávání a přípravy (86 %), což je v EU výjimečné (viz obrázek 2). V posledním desetiletí se snížily investice do vysokoškolského vzdělávání⁹ a zúčastněné strany a odborníci vyzvali k přijetí opatření, která by zajistila investice do konkurenceschopnosti tohoto odvětví a zlepšila platové podmínky profesorů a doktorandů, a tím přilákala talenty¹⁰. Pedagogičtí pracovníci ve vysokoškolských institucích nebudou z obecné reformy platů učitelů těžit automaticky, jelikož ministerstvo školství sice jedná jménem vysokoškolských institucí o dodatečném rozpočtu na zvýšení odměn zaměstnanců, nicméně instituce mají při stanovování platů autonomii.

Obrázek 2: Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů (20–34 let) podle úrovně vzdělání, 2022

Financování pro vysokoškolské studenty z veřejných zdrojů je nízké. Aktuálně patří Česko mezi země, které investují do finanční podpory studentů nejméně: 2,5 % oproti průměrným 18,8 % veřejných výdajů na terciární vzdělávání v EU¹¹. Údaje ukazují, že finanční překážky jsou významným, i když ne jediným faktorem, který stojí za nízkou mírou zápisu studentů. Ačkoli se v Česku v posledních letech zvýšil podíl studentů s vážnými finančními problémy (Hauschildt, K. et al., 2021), počet osob, které dokončily středoškolské vzdělávání, ale z důvodu finanční tísně nezačaly nebo nedokončily terciární vzdělávání, je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký (EIB, 2022). K finančním problémům významně přispívají výdaje na ubytování, které představují 43 % celkových měsíčních výdajů (Hauschildt, K. et al., 2021). V roce 2023 ministerstvo zahájilo revizi zákona o vysokých školách z roku 1998, která se zaměřuje na digitalizaci výuky a služeb pro studenty, reformu doktorského studia a nová pravidla pro zahraniční poskytovatele vzdělávání.

6. Vzdělávání dospělých

Česko se při zvyšování účasti na vzdělávání dospělých potýká s problémy. V roce 2022 pouze 9,4 % dospělých osob uvedlo, že se v posledních čtyřech týdnech před průzkumem účastnily formálního nebo neformálního vzdělávání a odborné přípravy, což méně než průměr EU (11,9 %)¹². Ačkoli je tato oblast považována za politickou prioritu, dosud nebyla vypracována všeobecná strategie celoživotního učení, ačkoli byly na vnitrostátní úrovni podniknuty kroky ke zlepšení koordinace. V rámci systému dalšího vzdělávání dospělých byla zřízena síť regionálních koordinátorů (NPI, 2023). S odbornou podporou Národního pedagogického institutu mapují regionální koordinátoři poptávku zaměstnavatelů, potřeby účastníků vzdělávání a nabídku odborného vzdělávání a přípravy v souladu s Národní soustavou kvalifikací (NSK). Rovněž propojují a podporují různé cílové skupiny: úřady práce a jejich klienty, zaměstnavatele, zaměstnance a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy. V roce 2022 bylo sítí regionálních koordinátorů vytvořeno a propagováno 30 prezenčních a distančních kurzů. Tyto kurzy byly nabízeny na jaře 2023 a účastníci, kteří úspěšně absolvují závěrečnou zkoušku, získají kvalifikaci a možnost ucházet se o 30 digitálních pracovních míst (Cedefop a ReferNet, 2023). V letech 2022 a 2023 vyhlásil český řídicí orgán ESF+ (program Zaměstnanost+) výzvy k předkládání projektů zaměřených na vzdělávání dospělých a změnu kvalifikace / prohlubování dovedností v celkové výši 77 milionů EUR.

Další politická opatření se zaměřují na individuální vzdělávací účty a mikrocertifikáty a uznávají, že mají potenciál zvýšit účast dospělých osob na vzdělávání. Úsilí o digitalizaci a rozvoj mikrocertifikátů jsou finančně podporovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších evropských a vnitrostátních zdrojů. V rámci českého plánu pro oživení a odolnost veřejné vysokoškolské instituce realizují projekt zaměřený na dostupnost vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím mikrocertifikátů a digitalizace katalogu kurzů. V rámci projektu bude vypracována analýza důkazů dostupných na vnitrostátní úrovni a na základě mezinárodních zkušeností bude vytvořena jednotná metodika a systém ověřování mikrocertifikátů.