Počátkem roku představila Komise komplexní migrační politiku a přijala okamžitá opatření k zvládnutí této krize. Ztrojnásobili jsme naši přítomnost ve Středomoří, což přispívá k záchraně životů. Zasáhli jsme proti zločineckým sítím převaděčů a obchodníků s lidmi. Pod vedením Komise se členské státy dohodly na pravidlech pro relokaci a přesídlení stovek tisíc osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Agentury EU i nadále pomáhají často přetíženým vnitrostátním orgánům nejvíce postižených členských států s identifikací, kontrolou a snímáním otisků prstů příchozích migrantů, s urychlením registrace žadatelů o azyl a s koordinací navracení těch, kteří podmínky pro poskytnutí ochrany nesplňují. EU rovněž uvolnila miliardy eur na pomoc uprchlíkům, kteří již dorazili k našim břehům, i těm, kteří se nacházejí v sousedních zemích, a současně zintenzivnila úsilí zaměřené na boj proti převaděčům a na rozbití skupin, jež obchodují s lidmi. V říjnu se v Bruselu jedenáct zemí dohodlo na sedmnáctibodovém plánu, jehož účelem je dosáhnout postupného, řízeného a spořádaného pohybu osob na trase přes západní Balkán, a v listopadu byl ve Vallettě zřízen nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, jenž má přispět k řešení hlavních příčin nelegální migrace, které dohání lidi k útěku a stěhování: chudoby, válek, pronásledování, porušování lidských práv a přírodních katastrof.

Je zřejmé, že uprchlická krize se jen tak nezastaví. V souvislosti s touto krizí se do centra pozornosti dostaly okamžité potřeby, ale zároveň také odhalila řadu nedostatků migrační politiky EU a nástrojů, které má tato politika k dispozici. Přesto však musíme a budeme nadále usilovat o zvládnutí této krize. My Evropané bychom měli mít na paměti, že Evropa je kontinentem, kde byl téměř každý jednou uprchlíkem. Našimi společnými dějinami prostupují miliony Evropanů, kteří prchali před náboženským či politickým pronásledováním, válkou, diktaturou nebo útlakem.

Počátkem roku jsme prošli náročným obdobím, které vyvolávalo otázky ohledně dalšího členství Řecka v eurozóně. Po měsících diskusí a mnoha těžkých chvílích bylo v srpnu nakonec dosaženo dohody ohledně nového programu podpory stability Řecka. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že řešení nalezneme. Přijetí eura je neodvolatelným rozhodnutím, a aby fungovalo, stojí všichni členové při sobě. Vzhledem k tomu, že dopad řecké krize je v eurozóně a v evropské ekonomice i společnosti stále citelný, bych nicméně uvítal, aby program, na němž jsme se dohodli, respektovala každá řecká vláda, a to minulá, současná i budoucí.

Krize skončí, až se do Evropy vrátí plná zaměstnanost. Dnes je v Evropské unii více než 23 milionů nezaměstnaných. To je nepřijatelně mnoho. Je zřejmé, že v zájmu vytvoření podmínek pro trvalé hospodářské oživení je nezbytné investovat do evropských zdrojů pracovních míst a růstu, zejména v rámci našeho jednotného trhu, a dotvořit hospodářskou a měnovou unii. Angažovali jsme se na obou frontách.

Například investiční plán ve výši 315 miliard EUR již funguje a měl by přinést přes dva miliony pracovních míst. První projekty již byly zahájeny a mnoho dalších bude následovat. Současně také modernizujeme jednotný trh, aby se vytvořilo více příležitostí pro lidi i podniky ve všech 28 členských státech. Díky takovým projektům, jako je jednotný digitální trh, unie kapitálových trhů a energetická unie, omezujeme překážky pro přeshraniční aktivity, což stimuluje inovace a vede k propojování talentů a rozšiřování nabídky výrobků a služeb.

Společně s předsedy dalších klíčových orgánů EU jsem v červnu představil zprávu o dotvoření hospodářské a měnové unie. Pět zúčastněných předsedů se dohodlo na plánu, který by nám měl umožnit stabilizovat do počátku roku 2017 eurozónu a na základě obnovené konvergence našich ekonomik se poté nezaměřovat pouze na odolnost vůči krizi, ale vydat se směrem k novým perspektivám růstu. Hledět uprostřed řecké krize do budoucnosti bylo smělým politickým rozhodnutím.

Evropská unie a její členské státy hrály klíčovou úlohu při jednání o historické dohodě z Paříže, kde v prosinci 195 zemí přijalo vůbec první celosvětovou právně závaznou dohodu v oblasti klimatu. Dohoda stanoví globální akční plán, jehož cílem je zabránit nebezpečné změně klimatu omezením globálního oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 °C. Tato dohoda nasměruje svět ke globálnímu přechodu na čistou energii a je úspěchem Evropské unie. Po dlouhá léta byla Evropa tím, kdo se nejvíce zasazoval o klimatická opatření, a pařížská dohoda teď naše ambice zasazuje do globálního rámce.

EU v roce 2015

Řečeno zde ještě nebylo zdaleka všechno a zpráva uvádí mnoho dalších podrobností, ale když se ohlížím za hlavními problémy, s nimiž jsme se v posledních dvanácti měsících potýkali, docházím k nevyhnutelnému závěru, že uspět tváří v tvář uprchlické krizi, hospodářské krizi či výzvám v oblasti zahraniční politiky lze jen jedním způsobem: a tím je solidarita. Uspět můžeme jen jako Unie. Společně jsme silnější než problémy, jimž musíme čelit. Nadešel čas, abychom trochu více věřili, že Evropa dokáže nacházet společná řešení problémů, jež pociťuje naléhavě a nezávisle kaž­dý členský stát.

Závěrem náročného roku, během něhož byla zpochybňována vlastní podstata Evropské unie, je důležité, abychom si my Evropané připomněli, že právě Evropa je v očích lidí na Blízkém východě, v Africe a jinde na světě přístavem stability. To je něco, na co můžeme být hrdí.

Jean-Claude Juncker

Integrovaný přístup k hospodářské politice je vystavěn kolem tří hlavních pilířů: podpory investic, urychlení strukturálních reforem a úsilí o fiskální odpovědnost. Pokud se chce EU vrátit na cestu růstu, musí se rozvíjet všechny tři pilíře současně. V roce 2015 dosáhla EU pokroku na všech třech frontách.

Investiční plán je tvořen třemi vzájemně se posilujícími prvky, mezi něž patří:

• Aktivace nejméně 315 miliard EUR dodatečných investic během příštích tří let, čímž se maximalizuje dopad veřejných zdrojů a uvolní se soukromé investice. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto cíle je Evropský fond pro strategické investice.
• Zajištění toho, aby se tyto dodatečné investice dostaly do reálné ekonomiky. Hlavními nástroji jsou v tomto případě Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů.
• Zlepšení investičního prostředí, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států. Probíhají práce na odstranění překážek pro investice, které existují v EU a na jednotném trhu, a na řešení regulačních a neregulačních problémů v oblasti investic na vnitrostátní úrovni.

Komisař Carlos Moedas, místopředsedkyně Komise Kristalina Georgieva a místopředseda Komise Jyrki Katainen oznamují úspěšné uzavření jednání o vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Brusel, 28. května 2015.

 

Komise v listopadu 2014 oznámila zřízení nového Evropského fondu pro strategické investice. Návrhy Komise v prvních měsících roku 2015 důsledně analyzoval Parlament a navrhl zlepšení. Během trialogu konaného koncem května Parlament a Rada dospěly ke kompromisní dohodě ohledně navrhovaného právního předpisu. Jednání trialogu byla uzavřena v rekordně krátkém čase, díky čemuž mohly být půjčky na projekty financované z fondu poskytovány již v červnu.

Evropský fond pro strategické investice poskytuje záruky na podporu projektů financovaných skupinou Evropské investiční banky. Zaměřuje se na dvě oblasti: infrastrukturu a inovace (pod správou Evropské investiční banky) a malé a střední podniky (pod správou Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu). Úvěry mohou být poskytovány také regionům. Činnost fondu doplňují Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů. Centrum podporuje vývoj a financování investičních projektů a představuje jednotné kontaktní místo, které poskytuje pokyny a poradenství a je zároveň platformou pro výměnu know-how. Od září již poskytuje podporu navrhovatelům projektů. Portál je veřejně přístupné zabezpečené internetové rozhraní, na němž je možné projekty v EU představovat potenciálním investorům. Do provozu bude uveden v roce 2016.

V roce 2015 zahájil místopředseda Komise Jyrki Katainen putovní kampaň, která propaguje investiční plán pro Evropu a přibližuje nové příležitosti přístupné všem zainteresovaným subjektům (vládám, investorům, podnikům, regionálním orgánům, odborům a komunitám).

Evropský fond pro strategické investice schválilo všech 28 členských států. V roce 2015 se devět členských států zavázalo přispět do fondu více než 40 miliardami eur a svůj záměr přispět vyjádřila také Čína.

Z fondu jsou financovány investice zaměřené na rozvoj infrastruktury (širokopásmový přístup, energetické sítě a doprava); vzdělávání, výzkum a inovace; energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost; životní prostředí a účinné využívání zdrojů; sociální infrastrukturu a zdraví a na podporu malých podniků.

Prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a místopředseda Komise Jyrki Katainen podepisují dohodu o Evropském fondu pro strategické investice. Brusel, 22. července 2015.

 

V rámci třetího pilíře investičního plánu se Komise začala zabývat řadou překážek pro investice, které existují v EU a na jednotném trhu. Děje se tak prostřednictvím několika pracovních kanálů, mezi něž patří: probíhající práce na unii kapitálových trhů (např. změny ve směrnici Solventnost II); strategie pro jednotný trh (např. zadávání veřejných zakázek); jednotný digitální trh; energetická unie; program zlepšování právní úpravy a další politické aktivity. Další z priorit evropského semestru 2016 bude řešení regulačních a neregulačních problémů v oblasti investic na vnitrostátní úrovni. Komise v souvislosti s evropským semestrem zahájila dialog s členskými státy, jehož cílem je vymezit problematická místa a stanovit prioritní opatření k jejich odstranění. Aby bylo možné dosáhnout ambiciózních cílů třetího pilíře, navrhnout konkrétní reformy pro členské státy a podpořit jejich provádění, všechny útvary Komise (včetně Útvaru na podporu strukturálních reforem) budou s členskými státy úzce spolupracovat.

Do ledna 2016 již bylo z fondu uvolněno financování ve výši 2,8 miliardy eur na celkem 21 projektů zaměřených na infrastrukturu a inovace, přičemž se očekává, že tyto prostředky iniciují další investice v celkové výši 13,3 miliardy eur. V kategorii malých a středních podniků bylo z fondu uvolněno financování ve výši 1,5 miliardy eur na celkem 66 projektů, přičemž se očekává, že tyto prostředky iniciují další investice v celkové výši 21 miliard eur.

Místopředseda Komise Jyrki Katainen vysvětluje nový plán EU pro strategické investice.

 

Aby se vrátilo na cestu růstu, potřebuje hospodářství EU kromě investic také řádné fiskální řízení a strukturální reformy.

Koordinace hospodářské politiky v EU probíhá v ročním cyklu známém jako Evropský semestr. Cyklus byl zahájen roční analýzou růstu pro rok 2015 zveřejněnou koncem roku 2014, ve které Komise stanovila politické priority pro EU a její členské státy. Semestr se zaměřil na tři vzájemně se posilující témata: podporu investic, urychlení strukturálních reforem a úsilí o fiskální odpovědnost. Díky zdokonalením cyklu hospodářské politiky v rámci Evropského semestru došlo v roce 2015 ke zjednodušení výstupů Komise a snížení požadavků na podávání zpráv pro členské státy. Tato zdokonalení rovněž přispěla k větší otevřenosti a vícestrannosti celého procesu. Došlo k vyjasnění flexibility pravidel Paktu o stabilitě a růstu, aby se zvýšila pozitivní vazba mezi strukturálními reformami, investicemi a fiskální odpovědností. V květnu Komise předložila doporučení pro jednotlivé země určená členským státům a také eurozóně jako celku. Tato doporučení na svém červnovém zasedání potvrdila Evropská rada. V červenci Rada přijala konečný soubor doporučení pro jednotlivé země.

V únoru Komise v rámci Evropského semestru představila hloubkové přezkumy posuzující makroekonomickou nerovnováhu a nadměrnou nerovnováhu v 16 členských státech. V některých členských státech stále přetrvávala určitá vysoká rizika. Komise proto zopakovala svou výzvu k odstranění překážek růstu prostřednictvím zesílených strukturálních reforem a investic do modernizace a rozvoje infrastruktury. Tato opatření by měla být doplněna vhodnou kombinací politik v eurozóně, jež by zvýšily důvěru, přispěly k obnovení rovnováhy a daly hospodářské obnově pevnější základ.

Komise i v roce 2015 pokračovala společně s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem v podpoře členských států, které v nedávné době dokončily programy finanční pomoci (Irsko, Španělsko a Portugalsko). Pro všechny tři země provedla přezkumy po dokončení programu. Tyto členské státy v současné době opět vykazují růst a konsolidují svá hospodářství. Komise navíc pokračovala ve svém podpůrném programu pro Kypr, jehož cílem je řešit finanční, fiskální a strukturální problémy, s nimiž se kyperská ekonomika potýká. To Kypru umožní, aby se vrátil na cestu udržitelného růstu.

Přetrvávající hospodářská a finanční situace Řecka poutala v roce 2015 po řadu měsíců celosvětovou pozornost. EU uspořádala během léta, kdy bylo Řecko na pokraji bankrotu a současně mu hrozil odchod z eurozóny, řadu mimořádných setkání.

(zleva dole ve směru hodinových ručiček) Francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, řecký předseda vlády Alexis Tsipras, předseda Evropské rady Donald Tusk, generální tajemník Rady Evropské unie Uwe Corsepius a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi jednají o stavu řeckých veřejných financí. Brusel, 19. března 2015.

 

V srpnu byla konečně dosažena dohoda, což Komisi, která reprezentovala Evropský program stability, umožnilo zavést třetí ekonomický ozdravný program pro Řecko. Program, s nímž vyslovila souhlas Euroskupina a Rada guvernérů Evropského mechanismu stability, napomohl ke stabilizaci hospodářské a finanční situace v Řecku. Komise provedla posouzení sociálního dopadu, které dospělo k závěru, že pokud bude program proveden úplně a včas, pomůže tomuto členskému státu obnovit stabilitu a růst, a to finančně a sociálně udržitelným způsobem. Tato dohoda umožnila, aby byla pro Řecko do roku 2018 uvolněna finanční pomoc ve výši 86 miliard eur. Komise v červenci zahájila provádění plánu růstu a zaměstnanosti pro Řecko a na jeho podporu do roku 2020 uvolnila dalších 35 miliard eur.

Komise rovněž navrhla opatření, jež mají zajistit, aby bylo financování v rámci politiky soudržnosti účinně využito na investice a aby se rychle dostalo k příjemcům. Výsledkem bylo okamžité dodatečné financování pro Řecko ve výši přibližně 500 milionů eur a úspory v řeckém rozpočtu dosahující zhruba 2 miliard eur. Další 1 miliarda eur poskytnutá na předběžné financování programů na období 2014–2020 může být využita k zahájení nových projektů a odlehčení zátěže drtící řecký státní rozpočet.

Řecký předseda vlády Alexis Tsipras hovoří s prezidentem Evropské centrální banky Mariem Draghim na zasedání eurosummitu. Brusel, 7. července 2015.

 

Aby si EU udržela konkurenceschopnost v globální ekonomice, potřebuje vysoce kvalifikovanou a adaptabilní pracovní sílu. K tomu jsou nezbytné soustavné investice do vzdělávání a odborné přípravy, které napomůžou v dlouhodobém horizontu jejímu růstu a schopnosti inovovat, podpoří zaměstnanost a pomohou předcházet sociálnímu vyloučení.

Řecký předseda vlády Alexis Tsipras, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, francouzský prezident François Hollande a belgický předseda vlády Charles Michel na zasedání eurosummitu. Brusel, 12. července 2015.

 

Na reformy zaměřené na zlepšení vzdělávání a odborné přípravy byl v rámci evropského semestru kladen velký důraz a ve 13 členských státech byly označeny za jednu z hlavních priorit.

Hlavním nástrojem EU pro investice do lidí je Evropský sociální fond. Do konce roku 2015 Komise přijala všechny operační programy v celkové výši 86,4 miliardy eur. Komise značně zvýšila míru předběžného financování, pokud jde o prostředky poskytované v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, přičemž vnitrostátním a regionálním orgánům poskytla přibližně 1 miliardu eur. Tato částka pomůže až 650 000 mladých lidí, kteří nemají zaměstnání, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Očekává se, že alespoň 10 milionů nezaměstnaných bude mít v období 2014–2020 větší šanci najít si zaměstnání a že ve stejném období obdrží prostředky na investice do lidí 395 000 malých a středních podniků. Více než 25 % dostupných prostředků bude vyhrazeno na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci.

Erasmus+ je program Evropské unie pro oblast vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. V roce 2015 umožnil přibližně 520 000 mladých lidí absolvovat v zahraničí studium, odbornou přípravu či výměnný pobyt nebo vykonávat dobrovolnickou činnost. Dále si díky němu mohlo přibližně 165 000 zaměstnanců vzdělávacích zařízení a mládežnických organizací zlepšit své schopnosti prostřednictvím výuky a odborné přípravy v zahraničí.

Komise v roce 2015 navrhla politické pokyny ke snížené vysoké úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti, která se týká odhadem 12 milionů občanů EU v produktivním věku. Díky tomu se zlepší přechod do zaměstnání a zajistí, aby všichni uchazeči o zaměstnání obdrželi dohodu o pracovní integraci dříve, než uplyne 18 měsíců od ztráty posledního zaměstnání. Doporučení Komise byla přijata na prosincovém zasedání Rady.

Regionální politika se zaměřuje na všechny regiony a města v EU. Přispívá k vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti podniků, hospodářskému růstu, udržitelnému rozvoji a zlepšení života občanů. Na tyto cíle a pro řešení nejrůznějších rozvojových potřeb ve všech regionech EU bylo v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 vyčleněno 351,8 miliardy eur, tedy takřka dvě třetiny celkového rozpočtu EU. Regionální politika zůstává pro regiony, oblasti a podniky největším zdrojem evropských financí.

Komisařka Corina Creţuová na návštěvě stavebního areálu. Praha, 31. března 2015.

 

Regionální politika doplňuje politiky EU, včetně těch, jejichž předmětem je vzdělávání, zaměstnanost, energetika, životní prostředí, jednotný trh, výzkum a inovace. Regionální politika zejména poskytuje investiční rámec pro splnění cílů strategie Evropa 2020. Plánuje se, že na investice do dopravních sítí a energetické a environmentální infrastruktury bude investováno více než 120 miliard eur. To bude přínosné pro malé a střední podniky, neboť se zlepší dopravní spojení a udržitelnost z hlediska životního prostředí v širší ekonomice.

Jako součást investičního plánu pro Evropu budou prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 ve srovnání s obdobím 2007–2013 dvojnásobně navýšeny. Díky finančním nástrojům, jako jsou úvěry, kapitál a záruky namísto tradičních grantů, dosáhnou výše 23 miliard eur. To zlepší přístup malých a středních podniků k financování. Prostředky budou využity na výzkum, vývoj a inovace, a také na investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie.

Po období intenzivních jednání s členskými státy byly v roce 2015 přijaty téměř všechny programy na období 2014–2020. U většiny z nich již bylo zahájeno provádění. V průběhu roku 2015 pokračovalo provádění programů na období 2007–2013. Celkem členské státy v průběhu roku obdržely finanční prostředky ve výši 50,7 miliardy eur.

Výzkum a inovace přispívají k řešení problémů, jako je změna klimatu, energetika a veřejné zdraví. Právě proto investuje doposud největší program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 do těchto oblastí 77 miliard eur. Program také přiláká další soukromé a veřejné investice. První výsledky, zveřejněné v červenci, ukázaly, že program Horizont 2020 je na správné cestě.

Komisař Carlos Moedas na univerzitě v portugalské Coimbře během zahájení vědecké putovní kampaně (Science Roadshow). 5. listopadu 2015.

 

V říjnu byl přijat nový pracovní program programu Horizont 2020, v jehož rámci bude v příštích dvou letech do výzkumu a inovací investováno téměř 16 miliard eur.

Tím, že financuje výzkum a inovace v takto nevídané míře, pomáhá Horizont 2020 řešit tři problémy: zavádění inovací na trh (otevřené inovace), zvyšování účasti na výzkumu (otevřená věda) a otevírání vědy veřejnosti.

Evropský fond pro strategické investice již zahájil významnou podporu programu Horizont 2020, zejména svou podporu inovativních malých a středních podniků. Fond dále pomohl uspokojit nebývalou poptávku po podpoře z nástroje InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, což je společná iniciativa Komise a Evropské investiční banky vytvořená v rámci programu Horizont 2020.

Pokud jde o kosmické odvětví, EU si klade za cíl podporovat vnitřní trh s vesmírnými aplikacemi a podporovat rozvoj tohoto odvětví v EU. V březnu, září a prosinci byly úspěšně vypuštěny satelity Galileo. Galileo je program EU zaměřený na vývoj globálního navigačního systému využitelného v produktech, jako jsou autonavigace nebo mobilní telefony. V červnu byla vypuštěna druhá družice systému Copernicus, který bude sloužit k řešení přírodních katastrof, lepšímu využívání půdy v zemědělství a lesnictví a bude využíván při reakcích na naléhavé situace.

Komisařka Elżbieta Bieńkowska oznamuje novinářům úspěšné vypuštění dvou družic Galileo na oběžnou dráhu. Brusel, 31. března 2015.

 

Nástroj pro propojení Evropy je víceletý program financování, který byl vytvořen pro financování opatření zlepšujících dopravní, energetické a digitální sítě v EU a jehož celkový rozpočet pro uvedené tři oblasti přesahuje na období 2014–2020 částku 30 miliard eur.

V červenci Komise schválila seznam 276 projektů, které obdrží od EU prostředky ve výši 13,1 miliardy eur a přinesou dodatečné veřejné a soukromé spolufinancování dosahující výše 28,8 miliardy eur. V listopadu byla vyhlášena nová výzva k předkládání návrhů v celkové hodnotě 7,6 miliardy eur, přičemž členské státy musí podat přihlášky do února 2016.

Souhrnná zpráva nazvaná „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“, kterou v březnu zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí, prokázala, že ochrana životního prostředí představuje spolehlivou hospodářskou investici. Mezi roky 2000 a 2011 vzrostla zelená odvětví v EU o více než 50 % a počet pracovních míst v odvětví environmentálních produktů a služeb se mezi lety 2000 a 2012 zvýšil z počátečních 2,9 na 4,3 milionu. Pokračující růst vykazovala tato odvětví dokonce i v letech hospodářské krize.

V únoru Komise a Evropská investiční banka spustily nový nástroj financování přírodního kapitálu, jehož účelem je uvolnit veřejné prostředky s cílem vygenerovat nové soukromé investice do přírody a přizpůsobení se změně klimatu.

V prosinci Komise navrhla komplexní balíček pro oběhové hospodářství. Cílem balíčku je povzbudit podniky a spotřebitele v EU, aby se přeorientovali na model bližší oběhovému hospodářství, v němž budou zdroje využívány udržitelnějším způsobem. Navrhovaná opatření přispějí k „uzavření“ životního cyklu výrobků tak, že se zaměří na ekologický design, lepší informace pro spotřebitele, intenzivnější recyklaci a opětovné využívání. Uvedená transformace bude finančně podpořena z prostředků Evropského fondu pro strategické investice, 650 miliony eur z programu Horizont 2020 a 5,5 miliardy eur ze strukturálních fondů určenými na nakládání s odpady a oběhové hospodářství na vnitrostátní úrovni.

Prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer a komisař Karmenu Vella na konferenci o financování oběhového hospodářství pořádané Evropskou investiční bankou. Lucemburk, 10. prosince 2015.

 

Zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakultura jsou spolu s průmyslovými odvětvími založenými na biotechnologiích nedílnou součástí hospodářství a společnosti v EU. Tyto sektory vyrábějí a zpracovávají biologické zdroje, aby uspokojily poptávku spotřebitelů a širokého spektra průmyslových odvětví po potravinách, krmivech, bioenergii a biovýrobcích. Posilují soběstačnost EU a přinášejí pracovní místa a obchodní příležitosti, které jsou životně důležité pro venkovské, pobřežní a mořské oblasti.

Společná zemědělská politika EU podporuje investice, znalosti a přístup k financování pro zemědělsko-potravinářské odvětví, odvětví zemědělských technologií a oblast infrastruktury. V období 2014–2020 poplyne do modernizace a rozvoje potravinářského průmyslu a zemědělství prostřednictvím 118 programů pro rozvoj venkova přibližně 80 miliard eur. Téměř 43 miliard z této částky budou investice soukromého kapitálu. Navíc se očekává, že programy pro rozvoj venkova přispějí k obchodnímu rozvoji 66 000 venkovských malých a středních podniků mimo zemědělský sektor. Z programů budou financována školení pro 3,7 milionu zemědělců a dalších osob podnikajících na venkově a poskytnuty granty na zakládání podniků pro více než 160 000 mladých zemědělců. Investice do infrastruktury zlepší přístup k informačním a komunikačním technologiím, včetně širokopásmového přístupu, pro téměř 18 milionů osob ve venkovských oblastech. Přímé platby a tržní nástroje zároveň zajistí zemědělským podnikům stabilitu příjmů. To je důležité pro potravinářský průmysl EU, největšího zaměstnavatele v Unii, který vytváří 47 milionů pracovních míst a 7 % hrubého domácího produktu EU.

Komisař Phil Hogan na návštěvě Královské zemědělské výstavy (Royal Highland Show). Edinburgh (Spojené království), 18. června 2015.

 

V Miláně se uskutečnila světová výstava EXPO 2015, jejímž mottem bylo „Potrava pro planetu – energie pro život“. Výstavu od 1. května do 31. října navštívilo přes 21 milionů lidí. Pavilon EU byl mezi návštěvníky velice oblíbený.

Komisař Tibor Navracsics a místopředsedkyně Evropského parlamentu Mairead McGuinnessová na světové výstavě EXPO 2015. Milán (Itálie), 8. května 2015.

 

V době, kdy jsou finance vystaveny rostoucím tlakům, je nanejvýš důležité co nejlépe využívat každé euro zaplacené daňovými poplatníky. V září Komise zahájila iniciativu „rozpočet EU zaměřený na výsledky“ s cílem zajistit, aby byly zdroje EU řádně využívány ve prospěch občanů a aby všechny projekty financované EU vykazovaly jasné přínosy a efektivitu nákladů.

Cílem je investovat rozpočet EU v souladu s politickými prioritami Komise, jako je stimulace růstu, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti, a rychle a účinně reagovat na naléhavé situace. Na stránkách Komise je k dispozici databáze a mapa úspěšných projektů financovaných z rozpočtu EU.

Strategie pro jednotný digitální trh má tři pilíře:

• lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu obsahu a službám v EU,
• vytváření vhodných podmínek a rovných příležitostí pro rozvoj digitálních sítí a inovačních služeb,
• maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky.

Místopředseda Komise Andrus Ansip hovoří o strategii pro jednotný digitální trh během „dialogu s občany“. Berlín (Německo), 10. prosince 2015.

 

Většina občanů, kteří se pokusili nakupovat produkty online, se již setkala s problémy spočívajícími v různých cenách nebo nedostupnosti produktů. Komise aktualizuje pravidla EU, jimiž se řídí přeshraniční online obchodování. Jejím cílem je usnadnit přeshraniční nákup a prodej a zajistit širší spektrum práv a nabídek pro spotřebitele a pomoci podnikům tak, aby mohly snadněji prodávat do jiných členských států. Komise v roce 2015 začala vytvářet pravidla, jejichž účelem je lepší ochrana spotřebitelů, kteří nakupují digitálně v zahraničí. Bude se rovněž zabývat možnými překážkami, které pro přeshraniční online obchodování se zbožím a službami vytvářejí podniky. Soustředí se zejména na sektory, v nichž je elektronické obchodování nejrozšířenější, jako jsou elektronika, oděvy a obuv a digitální obsah. Tento proces započal v květnu zahájením antimonopolního šetření hospodářské soutěže v oblasti elektronického obchodování.

V průběhu roku Komise nadále podporovala práva spotřebitelů na digitálním trhu. V prosinci navrhla harmonizovaná pravidla pro některé aspekty smluv o poskytování digitálního obsahu (jako je streaming hudby) a pro některé aspekty smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku (jako je nákup oděvů online). Oba návrhy pomohou překonat právní roztříštěnost ve spotřebitelském smluvním právu a následné vysoké náklady podniků, zejména malých a středních. Pomohou také zvýšit důvěru spotřebitelů při nakupování v jiném členském státě. Spotřebitelé budou mít užitek i z vyšší úrovně ochrany spotřebitelů a širšího výběru při konkurenčnějších cenách. Na základě stejného souboru smluvních pravidel budou podniky moci dodávat digitální obsah a prodávat zboží spotřebitelům po celé EU.

Za dnešního stavu věcí může prodej přes hranice v EU znamenat pro každý podnik náklady na dodržení předpisů o dani z přidané hodnoty ve výši přesahující 5 000 EUR na každý členský stát ročně. Komise chce podnikům EU poskytnout rovné podmínky a zajistit, aby příjmy související s daní z přidané hodnoty plynuly do členského státu, v němž se nachází spotřebitel. V září Komise zahájila veřejnou konzultaci s cílem nalézt cesty, jak zjednodušit platby při transakcích přeshraničního elektronického obchodování v EU.

Náklady na doručování zásilek nejsou důležitou otázkou pouze pro spotřebitele, kteří nakupují online. Podniky, které své produkty prodávají digitálně, si rovněž stěžují na to, že náklady na doručování představují problém. Komise prostřednictvím své strategie pro jednotný digitální trh podporuje cenově dostupné a vysoce kvalitní přeshraniční služby doručování zásilek, aby podniky mohly dodávat své produkty spotřebitelům způsobem, který je prospěšný pro všechny účastníky transakce. Aby Komise zjistila, co občané a podniky potřebují a chtějí, zahájila v květnu konzultaci o této otázce.

Mnoho občanů, kteří nakupují online, se stalo obětí zeměpisného blokování, při němž internetoví prodejci buď odepírají spotřebitelům přístup k internetovým stránkám na základě jejich zeměpisné polohy, nebo je přesměrovávají na místní obchod s odlišnými cenami. Například zákazník v jednom členském státě může za pronájem téhož auta zaplatit více než zákazníci z jiného členského státu. Komise v září zahájila veřejnou konzultaci zaměřenou na potřeby spotřebitelů, která jí pomůže vypracovat legislativní návrhy k ukončení uvedené praxe, je-li neodůvodněná.

Obyvatelé EU, kteří cestují uvnitř EU, mohou dnes být zbaveni přístupu k online službám, jejichž prostřednictvím sledují filmy a sportovní vysílání, poslouchají hudbu, čtou e-knihy nebo hrají hry a za jejichž využívání zaplatili ve svém domovském členském státě. Například když nizozemští předplatitelé oblíbeného poskytovatele filmů a televizních seriálů cestují do Německa, mohou sledovat pouze filmy, které daná společnost nabízí německým zákazníkům. Navštíví-li Polsko, nemohou sledovat filmy uvedeného poskytovatele vůbec, protože ten v současnosti v Polsku nepůsobí. V prosinci Komise navrhla nová pravidla, jejichž účelem je umožnit obyvatelům EU cestovat s digitálním obsahem, který zakoupili nebo si předplatili doma. Očekává se, že přeshraniční přenositelnost, nové právo spotřebitelů v EU, se stane realitou v roce 2017. To je první část plánu Komise na modernizaci pravidel EU v oblasti autorského práva v reakci na nové technologie, chování spotřebitelů a podmínky na trhu. Komise také předložila akční plán, který nastiňuje legislativní návrhy a koncepční iniciativy, které budou následovat v první polovině roku 2016. Komise chce zajistit, aby obyvatelé Evropy měli přístup k široké nabídce legálního obsahu a zároveň aby autoři a další nositelé práv byli lépe chráněni a spravedlivě odměňováni.

Provozovatele pozemních televizních vysílacích stanic již dávno předstihli poskytovatelé satelitní a kabelové televize, z nichž mnozí nabízejí zákazníkům i jiný obsah. Avšak využívají občané tyto poskytovatele plně? Brání překážky související se zastaralým autorským právem občanům v přístupu k novému a tvůrčímu digitálnímu obsahu? Ve snaze určit, kde a jak by měli poskytovatelé satelitní a kabelové televize vypořádat autorská práva, a tak poskytnout širší škálu obsahu v celé EU, zahájila Komise formální přezkum pravidel EU. V konzultaci o směrnici o družicovém vysílání a kabelovém přenosu, zahájené v srpnu, byla položena otázka, zda jsou pravidla aktuální a jaký dopad by mělo rozšíření jejich působnosti na televizi a rozhlas poskytované po internetu. Cílem je zlepšit přeshraniční přístup k vysílání a souvisejícím online službám po celé EU. Odstraňování překážek na jednotném digitálním trhu povede k odměňování tvůrců a tvořivosti a posilování odvětví vysílání a zároveň poskytne spotřebitelům přeshraniční přístup k širší škále obsahu.

Přestože spotřebitelé přesouvají stále větší část svého života na digitální platformy, nevzrůstá spolu s tím jejich důvěra v to, jak je nakládáno s jejich osobními údaji. Znepokojení v tomto smyslu vyjádřilo 72 % uživatelů internetu v EU. Parlament a Rada v souvislosti s těmito obavami občanů EU usilovaly o prosazení větší bezpečnosti na internetu a důvěry v online služby a schválily na konci roku 2015 nová pravidla EU pro ochranu údajů, která Komise navrhla už v roce 2012. Tato pravidla obsahují:

• jediný soubor pravidel ochrany údajů platný v celé EU, který podnikům ročně ušetří zhruba 2,3 miliardy EUR,
• posílená a nová práva, například právo být zapomenut,
• pravidla EU na půdě EU – podniky sídlící mimo Evropskou unii se budou muset řídit pravidly EU, pokud budou nabízet služby v EU,
• větší pravomoci pro nezávislé vnitrostátní orgány pro ochranu údajů, které tak budou moci účinně pokutovat společnosti, jež poruší pravidla ochrany údajů EU,
• jediné kontaktní místo pro podniky i občany – společnosti budou muset jednat pouze s jedním kontrolním orgánem, ne s 28.

Parlament a Rada dále schválily nová pravidla, která mají zajistit vysokou společnou úroveň bezpečnosti sítí a informací v EU. Jde o významný prvek strategie kybernetické bezpečnosti EU. Všechny členské státy totiž budou muset přijmout vnitrostátní strategii kybernetické bezpečnosti. Zvláštní povinnosti budou platit pro poskytovatele základních služeb v odvětvích, jako je energetika, doprava, bankovnictví a zdravotnictví, a pro společnosti nabízející digitální služby jako vyhledávače, cloud computing a online tržiště. Ty budou mít povinnost přijmout odpovídající bezpečnostní opatření a hlásit závažné kybernetické incidenty vnitrostátním orgánům.

Oznámení vzniku jednotného digitálního trhu EU.

 

Komise také v rámci strategie pro jednotný digitální trh spolupracuje formou partnerství s průmyslovými odvětvími na vývoji technologií a řešení pro bezpečnost online sítí.

Komisař Günther Oettinger na akci „Start-up Europe přichází do Silicon Valley“, kde se setkaly nejlepší evropské začínající a rozvíjející se podniky v oblasti vyspělých technologií a zainteresované subjekty ze Silicon Valley. San Francisco (Spojené státy), 23. září 2015.

 

V říjnu se Parlament a Rada dohodly na zrušení roamingových poplatků v rámci EU a schválily pravidla ochrany práva každého občana EU mít přístup k obsahu na internetu bez diskriminace.

Plánuje se, že budou-li přijaty určité právní akty, skončí roamingové poplatky v červnu 2017. Bude to znamenat, že uživatelé mobilních telefonů, smartphonů a tabletů budou na svých cestách po EU platit stejnou cenu, jakou platí doma, tedy bez dodatečných poplatků. Do té doby bude maximální výše příplatků omezena. Počínaje 30. dubnem 2016 spotřebitelé zaplatí 0,05 EUR za minutu volání, 0,02 EUR za textovou zprávu a 0,05 EUR za 1 MB dat. Od roku 2007 se EU zasloužila o více než 80% snížení roamingových cen hovorů, SMS i dat.

V říjnu dohodnutá pravidla zavádějí do práva EU také zásadu neutrality sítě. Uživatelé budou moci svobodně přistupovat k obsahu podle své volby a přístup již nebude moci být nespravedlivě blokován nebo zpomalován. Prioritizace přístupu za úhradu nebude povolena. Tato nová pravidla vstoupí v platnost ve všech členských státech dne 30. dubna 2016.

Nové technologie, nové obchodní modely, služby na vyžádání a nové možnosti sledování audiovizuálního obsahu, např. na smartphonu, mění audiovizuální odvětví. V červenci Komise zahájila veřejnou konzultaci na téma, jak audiovizuální mediální prostředí EU připravit na požadavky a podmínky digitálního věku. Na základě výsledků této konzultace Komise v průběhu roku 2016 vyhodnotí, zda je namístě změnit a aktualizovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách.

Dvě další veřejné konzultace uspořádané v roce 2015 poskytnou Komisi materiál pro aktualizaci telekomunikačního rámce EU a zpětnou vazbu od respondentů o tom, jaká rychlost a kvalita internetového připojení bude podle nich nutná po roce 2020. Jedním z cílů strategie Komise pro jednotný digitální trh je zkvalitňování digitální konektivity v EU, a to především ve venkovských oblastech. Vysokorychlostním internetem a optickými širokopásmovými sítěmi je pokryto totiž jen 18 % venkova; městských oblastí naproti tomu celých 62 %. V období 2014–2020 Komise investuje 2 miliardy EUR z programů rozvoje venkova na vylepšení služeb informačních a komunikačních technologií pro téměř 18 milionů obyvatel venkova. Evropský fond pro regionální rozvoj pak pod širokou hlavičkou informačních a komunikačních technologií investuje 13,3 miliardy EUR na zlepšení přístupu k digitálním technologiím a sítím napříč celou EU. Je zde také Nástroj pro propojení Evropy, ve kterém je na širokopásmovou infrastrukturu vyčleněno 150 milionů EUR. Prostřednictvím tohoto nástroje mohou Komise a Evropská investiční banka financovat půjčky, projektové dluhopisy a záruky na financování telekomunikačních projektů. Očekává se, že celkově bude v rámci širokopásmové části Nástroje pro propojení Evropy mobilizováno okolo 1 miliardy EUR na investice.

Online platformy (vyhledávače, sociální média, platformy pro sdílení znalostí a videí, obchody s aplikacemi atd.) jsou významnou součástí prosperující digitální ekonomiky. Těží z nich jak spotřebitelé, tak dodavatelé, neboť účastníkům trhu umožňují využívat výhod digitalizace a elektronického obchodování. Změnily také způsob distribuce kulturního obsahu. Výsledky konzultace zahájené v září budou využity k vyhodnocení úlohy těchto platforem a zprostředkovatelů i k řešení problému nelegálního obsahu na internetu.

Strategie Komise pro jednotný digitální trh podporuje inkluzivní digitální společnost, ve které občané vládnou těmi správnými dovednostmi, aby mohli využívat všech možností nabízených internetem a zvýšit tak svoji šanci na nalezení pracovního uplatnění. V roce 2015 vznikly v Belgii, na Kypru, v Nizozemsku a ve Spojeném království čtyři nové národní koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa. V současnosti tak již existuje celkem 13 národních partnerství inspirovaných Velkou koalicí pro digitální pracovní místa, kterou EU odstartovala v roce 2013 s cílem odbourat deficit digitálních dovedností v EU.

Elektronická veřejná správa – eGovernment – využívá digitální nástroje a systémy k poskytování lepších veřejných služeb občanům a podnikům. Občané, podniky a organizace díky ní mohou jednat s veřejnou správou jednodušeji, rychleji a levněji. Pokud by byla zavedena plošně v celé EU, ušetřilo by se každoročně více než 50 miliard EUR. V prosinci Parlament a Rada schválily plány Komise na program ISA². Jeho prostřednictvím bude poskytnuto 131 milionů EUR na vývoj interoperabilních digitálních řešení pro zajištění bezproblémové přeshraniční nebo meziodvětvové elektronické komunikace orgánů státních správ členských států EU.

Digitální technologie se dotýkají všech aspektů našeho každodenního života. Například díky právnímu předpisu přijatému Parlamentem a Radou v dubnu loňského roku budou od dubna 2018 všechny nové automobily vybaveny technologií eCall. V případě vážné autonehody tato technologie automaticky vytočí linku 112 – jednotné evropské číslo tísňového volání. Záchranářům přitom sdělí přesnou polohu vozidla, čas nehody a směr cesty (což je důležité zejména na dálnicích), a to i v případě, kdy je řidič v bezvědomí nebo neschopen telefonovat. Komise očekává, že po plném zavedení systému eCall do praxe by mohl nejen urychlit poskytnutí pomoci zraněným, ale také každý rok zachránit stovky životů.

Normy a standardy jsou důležité nástroje, bez kterých by rozdílné systémy neuměly spolupracovat. Mohou oživit inovace a dále posílit konkurenceschopnost průmyslu EU. V září Komise požádala o názory na priority z hlediska norem a standardů v oblastech jako cloud computing, kybernetická bezpečnost, elektronické zdravotnictví, inteligentní doprava, inteligentní města nebo technologie 5G. Zkratkou 5G se rozumí příští generace komunikačních sítí. Sítě 5G nejenže budou rychlejší, ale stanou se páteří naší digitální budoucnosti a základem bilionového trhu internetu věcí. Internetem věcí nazýváme nové funkce a aplikace, např. propojená auta či inteligentní domácnosti. Do roku 2020 se internetový mobilní provoz oproti roku 2010 ztřicetinásobí. Technologie 5G je tak správnou odpovědí na tuto novou realitu. V roce 2015 podepsala EU významné dohody s Čínou a Japonskem o spolupráci na vývoji sítí 5. generace.

Činností lidí vznikají nebo jsou automaticky generovány obrovské objemy dat. Data velkého objemu – tzv. „Big Data“ – mohou být katalyzátorem růstu, inovací a digitalizace. Než v tomto směru Komise podnikla kroky, zahájila v září veřejnou konzultaci, jejímž prostřednictvím sbírala náměty k iniciativám na podporu volného pohybu dat v EU a k tomu, jak řešit omezení spojená s přístupem k datům a fyzickým umístěním dat. Konzultace byla také zaměřena na to, jak nejlépe pojmout certifikaci cloudových služeb a změny poskytovatelů těchto služeb, a dále na vytvoření „výzkumného cloudu“. Na těchto technologiích bude totiž postaven evropský průmysl budoucnosti. Používat cloud computing se rozhodly také orgány EU. V prosinci Komise vybrala několik společností, které budou v roce 2016 poskytovat řadu cloudových informačních služeb pro všechny orgány EU.

V únoru Komise přijala strategii pro energetickou unii. Vychází z evropské strategie energetické bezpečnosti a z rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. V říjnu 2014 hlavy států a předsedové vlád EU odsouhlasili cíl snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % v porovnání s rokem 1990, dále celoevropský závazný cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na minimálně 27 % a cíl dosáhnout u energetické účinnosti zlepšení alespoň o 27 % oproti prognózám. S ohledem na dosažení unijní úrovně 30 % bude cíl u energetické účinnosti do roku 2020 ještě přezkoumán. Vzhledem k tomu, jak zásadní význam má plně funkční a propojený vnitřní trh s energií, stanovili vedoucí představitelé EU také cíl, aby bylo do roku 2020 mezi členskými státy propojeno alespoň 10 % elektrických sítí. Do roku 2030 by se míra propojení měla zvýšit na 15 %.

Energetická unie má evropským spotřebitelům a podnikům především zajistit bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetiku. Součástí nabídky pro spotřebitele by měly být dostupné ceny, větší hospodářská soutěž a lepší výběr, aby lidé mohli ušetřit peníze i energie.

Přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství, které nepoškozuje životní prostředí, se energetická unie zaměřuje i na boj se změnou klimatu. V únoru Komise zveřejnila sdělení, které formulovalo vizi pro globální dohodu o klimatu, která byla v prosinci uzavřena v Paříži.

EU dováží 53 % energie, kterou spotřebovává, a některé z jejích členských států jsou při dovozu závislé na jediném dodavateli plynu. Diverzifikace zdrojů a dodavatelů energie je zásadním prostředkem k tomu, aby EU mohla zlepšit svou energetickou bezpečnost a zachovat si konkurenceschopnost. Aby dosáhla potřebné diverzifikace, zabývá se EU možnostmi zajištění dodávek paliv z jiných částí světa, výzkumem nových technologií, rozvojem domácích zdrojů (včetně biomasy, jak stanoví strategie EU v oblasti lesnictví) a zlepšováním infrastruktury pro přístup k novým zdrojům dodávek.

Překážky, které dosud brání skutečné integraci trhu, nekoordinované postupy na vnitrostátní úrovni a neexistence společného postoje vůči třetím zemím brzdily pokrok při realizaci energetické unie.

Strategie pro energetickou unii tedy stojí na pěti pilířích:

• bezpečnost dodávek energie, solidarita a důvěra,
• plně integrovaný evropský trh s energií,
• energetická účinnost přispívající ke snížení poptávky,
• dekarbonizace ekonomiky,
• výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Aby se smysl energetické unie podařilo naplnit ve všech členských státech, bude třeba v nadcházejících letech přijít s řadou iniciativ na úrovni EU i jednotlivých členských států.

K dosažení konkrétních cílů energetické unie přispívá politika soudržnosti EU. Prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů bylo poskytnuto více než 110 miliard EUR. Část byla přidělena na financování nízkouhlíkového hospodářství v celé EU, včetně investic do udržitelné energetiky a multimodální městské dopravy. Kromě toho je k dispozici značná podpora pro investice související s energeticky účinnou a dekarbonizovanou dopravou, jakož i určitá podpora pro rozsáhlejší projekty týkající se inteligentní energetické infrastruktury.

Po přijetí strategie pro energetickou unii navštívil místopředseda Komise Maroš Šefčovič v roce 2015 všechny členské státy, aby v nich zúčastněným stranám myšlenku energetické unie více přiblížil. Jeho turné pro energetickou unii bylo příležitostí k diskusi s vládami, vnitrostátními parlamenty, odvětvím energetiky i jinými odvětvími, jakož i se sociálními partnery, spotřebiteli a studenty.

První zpráva o stavu energetické unie, kterou Komise vydala v listopadu, se zabývala pokrokem, kterého se za předchozích devět měsíců dosáhlo, stanovila hlavní opatření pro rok 2016 a závěry politiky na úrovni EU, členských států a na regionální úrovni. Ze zprávy vyplývá, že kromě dekarbonizace (i díky obnovitelné energii) a bezpečnosti dodávek energie byla strategie energetické unie přínosem také z hlediska energetické účinnosti, vnitřního trhu s energií a výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti. Rovněž uznala, že k úplné realizaci cílů energetické unie je třeba odvést ještě velký kus práce.

Klíčovým nástrojem pro realizaci energetické unie je spolehlivý a transparentní mechanismus řízení. Součástí zprávy byly i pokyny pro členské státy týkající se přípravy integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů na období 2021 až 2030.

Komise v červenci předložila iniciativy, jejichž cílem je nastavit nové podmínky pro spotřebitele energie, přepracovat unijní trh s elektřinou, revidovat systém EU pro obchodování s emisemi a aktualizovat označování energetické účinnosti pomocí štítků.

Návrhy Komise vycházejí ze strategie založené na třech pilířích:

• pomoci spotřebitelům ušetřit a aktivně se účastnit trhu prostřednictvím lepší informovanosti a širokého výběru opatření,
• prohloubit důvěru spotřebitelů a poskytnout jim silnější ochranu, jak pokud jde o práva v oblasti energetiky, tak o nakládání s údaji, jejich ochranu, zajištění soukromí a bezpečnost,
• dát spotřebitelům možnost hrát aktivní úlohu tím, že se naplno využije potenciál interoperabilních inteligentních technologií.

Ke splnění cílů strategie energetické unie je nutné, aby energetický systém EU prošel zásadní proměnou. Sdělení Komise o nové koncepci trhu s elektřinou otevřelo veřejnou konzultaci na téma, jak by měl nový trh s elektřinou vypadat. Výsledky konzultace se využijí k lepšímu zajištění dodávek energie, splnění očekávání spotřebitelů a získání hmatatelného prospěchu z nových technologií. Pomohou také odhalit, jakými způsoby lze usnadnit investice, zejména do obnovitelných zdrojů energie.

V červenci Komise navrhla revizi systému EU pro obchodování s emisemi na období po roce 2020, aby zajistila, že systém bude moci hrát plnohodnotnou roli při snižování množství emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí. Tento návrh byl prvotním legislativním krokem k realizaci závazku EU snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 %. Jednalo se o jasný signál mezinárodnímu společenství během příprav na pařížský summit o klimatu.

Návrh obsahuje tři hlavní prvky: zvýšení tempa snižování emisí po roce 2020, cílenější pravidla pro bezplatné přidělování emisních povolenek odvětvím v zájmu zachování mezinárodní konkurenceschopnosti a finanční podporu nízkouhlíkových inovací a modernizace odvětví energetiky.

Od svého zavedení před 20 lety přispělo unijní označování energetickými štítky k vývoji stále účinnějších výrobků. To nakonec vedlo k tomu, že stávající energetické štítky jsou již příliš složité. V roce 2015 Komise navrhla vrátit se u energetických štítků k původní stupnici A až G, která je jednodušší a zákazníkům dobře srozumitelná.

V září Komise přijala strategický plán pro energetické technologie, jehož rozpočet má dosáhnout až 71,5 miliardy EUR. Koordinací výzkumu a pomocí s financováním projektů má tento plán přispět k zlepšení nízkouhlíkových a nových technologií a snížit náklady.

Vylepšený plán představuje technologickou dimenzi politiky EU v oblasti energetiky a klimatu a navrhuje 10 cílených opatření týkajících se výzkumu a inovací. Napomůže se tak rychlejší transformaci energetiky, přičemž současně vzniknou nová pracovní místa a podpoří se hospodářský růst. Pro lepší koordinaci mezi národními vládami, průmyslem a výzkumnými institucemi budou zavedeny účinnější a jednodušší struktury řízení. Na podporu inovací a vstupu nových technologií na trh bude zjednodušen a rozšířen přístup k rizikovému financování.

Jako jeden z prvků strategie pro energetickou unii předložila Komise v únoru sdělení k tomu, jak do roku 2020 dosáhnout ve všech členských státech 10% propojení elektroenergetických soustav. To znamená, že elektrické vedení v každém členském státě by mělo umožňovat přenos alespoň 10 % elektrické energie vyráběné v jeho elektrárnách do sousedních členských států. Celkem 22 členských států již je na dobré cestě k dosažení tohoto cíle, nicméně v některých regionech je třeba vybudovat více propojení.

V březnu se předseda Komise sešel s předsedy vlád Španělska a Portugalska a prezidentem Francie u příležitosti podpisu Madridského prohlášení. Prohlášení připravuje půdu pro lepší propojení Iberského poloostrova se zbytkem evropského energetického trhu. Nově zřízená regionální skupina na vysoké úrovni pro jihozápadní Evropu zajistí pravidelné sledování pokroku hlavních infrastrukturních projektů, které jsou v Madridském prohlášení uvedeny, a bude též náležitě přispívat k usnadnění výstavby.

(sedící, zleva doprava) Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, francouzský prezident François Hollande, španělský předseda vlády Mariano Rajoy a portugalský předseda vlády Pedro Passos Coelho podepisují Madridské prohlášení o lepším propojení Iberského poloostrova se zbytkem evropského trhu s energií. Madrid (Španělsko), 4. března 2015.

 

V dubnu premiéři Itálie a Malty slavnostně uvedli do provozu propojení rozvodných soustav těchto členských států. Malta je díky tomu propojena s evropskou energetickou sítí.

V červenci se členské státy dohodly, že pod hlavičkou Nástroje pro propojení Evropy budou investovat do 20 nejdůležitějších projektů transevropské energetické infrastruktury. Tento nástroj disponuje rozpočtem ve výši 5,35 miliardy EUR na podporu energetické infrastruktury v období 2014–2020. V červnu byla zveřejněna druhá výzva k předkládání návrhů s předběžným rozpočtem ve výši 550 milionů EUR.

V říjnu byla podepsána grantová dohoda o výstavbě propojovacího plynovodu mezi Polskem a Litvou, který ukončí izolaci regionu Baltského moře.

Estonský předseda vlády Taavi Rõivas, litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė, lotyšská předsedkyně vlády Laimdota Straujuma, polská předsedkyně vlády Ewa Kopaczová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznamují projekt propojovacího plynovodu mezi Polskem a Litvou. Brusel, 15. října 2015.

 

V listopadu Komise schválila seznam 195 důležitých projektů v oblasti energetické infrastruktury. Označují se jako projekty společného zájmu a pomohou Evropské unii splnit cíle v oblasti energetiky a změny klimatu. Na tyto projekty se vztahují zrychlené schvalovací postupy a vylepšené regulační podmínky. Mohou být způsobilé rovněž pro finanční podporu z Nástroje pro propojení Evropy.

V prosinci byla oficiálně uvedena do provozu dvě nová propojení elektroenergetických sítí mezi Litvou, Polskem a Švédskem. Projekt LitPol propojuje litevský Alytus s polským Ełkem a NordBalt pak švédské Nybro s litevskou Klajpedou. Trhy s elektřinou pobaltských států tak budou vůbec poprvé napojeny na švédskou a polskou rozvodnou soustavu, což pobaltským státům a Polsku umožní splnit cíl 10% propojení.

V prosinci přijalo 195 zemí první celosvětovou právně závaznou dohodu týkající se boje proti změně klimatu. Dohoda, podepsaná díky úsilí EU, zavazuje všechny země, aby přijaly opatření ke snížení emisí skleníkových plynů ve snaze udržet zvýšení globální teploty „výrazně pod“ úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a zabránit tak nejnebezpečnějším projevům změny klimatu.

Lucemburská ministryně životního prostředí Carole Dieschbourgová zastupující předsednictví Rady Evropské unie (třetí zleva) a komisař Miguel Arias Cañete (čtvrtý zprava) doprovázejí zástupce takzvané „High Ambition Coalition“, skupiny ambiciózních zemí, na konferenci o změně klimatu. Paříž (Francie), 12. prosince 2015.

 

Přijetí nové celosvětové dohody o klimatu, která má urychlit globální přechod na nízkouhlíkové hospodářství, je vyvrcholením dlouholetého úsilí mezinárodního společenství o dosažení všeobecné mnohostranné dohody o změně klimatu.

Po omezeném zapojení do Kjótského protokolu a poté, co se nepodařilo dosáhnout dohody v Kodani v roce 2009, vytvořila EU širokou koalici rozvinutých a rozvojových zemí podporující vysoce ambiciózní cíl. Tato koalice stála za úspěchem pařížské konference.

Závazky jednotlivých zemí ke snížení emisí, označované jako zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky, představovaly zásadní průlom. Závazky se pomalu začaly objevovat od března, přičemž EU byla první velkou ekonomikou, která předložila svůj příspěvek. EU si pro své hospodářství stanovila závazný cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti úrovním z roku 1990. Ještě před skončením pařížské konference téměř všechny země světa předložily komplexní plány na snížení svých emisí, mnoho z nich tak učinilo vůbec poprvé. Byl to nebývalý projev politické vůle, který znamená výrazný posun od snažení několika jednotlivců k akci ze strany všech.

Vlády se v Paříži dohodly na těchto zásadních bodech:

• Dlouhodobý cíl udržet zvýšení průměrné teploty na planetě „výrazně pod“ 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a stále se snažit udržet oteplení do maximálně 1,5 °C.
• Usilovat o to, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu „co nejdříve“, a poté je výrazně snížit za využití nejlepších vědeckých poznatků, aby se v druhé polovině století podařilo dosáhnout rovnováhy mezi uvolňováním skleníkových plynů a jejich pohlcováním.
• V souladu s vědeckými požadavky každých 5 let společně stanovit ambicióznější cíle pro snižování emisí.
• V zájmu transparentnosti a dohledu se navzájem informovat na mezistátní úrovni i navenek o tom, jak si jednotlivé země v plnění cílů vedou.
• Rozvinuté země budou nadále sledovat společný cíl, kterým je do roku 2020 zmobilizovat 100 miliard USD ročně na podporu opatření proti změně klimatu prováděných v rozvojových zemích, a prodlouží tento cíl do roku 2025, kdy bude stanoven nový společný cíl.

EU a její členské státy v roce 2014 poskytly financování ve výši 14,5 miliardy EUR, aby rozvojovým zemím pomohly se snižováním emisí skleníkových plynů a s přizpůsobením se důsledkům změny klimatu. Jde o značné navýšení, které dokládá, že EU je odhodlána přispět spravedlivým dílem ke splnění cíle, který byl stanoven v roce 2009, a sice přesunovat až do roku 2020 každoročně 100 miliard USD z rozvinuté části světa do rozvojových zemí. V období 2014–2020 bude přinejmenším 20 % prostředků z rozpočtu EU vynaloženo na projekty týkající se klimatu. Každý rok v tomto období budou průměrně 2 miliardy EUR z veřejných grantů směřovat na podporu opatření v rozvojových zemích.

Financování EU pro opatření v oblasti změny klimatu.

 

Ze zvláštního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr na téma klimatické změny, který byl zveřejněn pár dní před zahájením pařížského summitu o klimatu, vyplynulo, že změna klimatu stále patří mezí hlavní starosti Evropanů – 91 % respondentů ji označilo za vážný problém. Více než 9 z 10 obyvatel Evropské unie (93 %) se domnívá, že boj se změnou klimatu má smysl pouze tehdy, budou-li všechny země světa postupovat společně.

Změna klimatu – jaké kroky podniká EU?

 

Jednotný trh umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Odborníkům a podnikům nabízí více příležitostí a spotřebitelům širší výběr a nižší ceny. Občanům umožňuje cestovat, žít, pracovat a studovat tam, kde si to přejí. Ne vždy jsou ale uvedené příležitosti využívány, neboť pravidla jednotného trhu nejsou v povědomí lidí, nejsou prováděna, nebo jim jednoduše brání neopodstatněné překážky. V říjnu Komise přijala strategii pro jednotný trh, v níž v tomto ohledu navrhla řadu opatření. Tato opatření pomohou malým a středním podnikům a začínajícím podnikům v růstu, zajistí praktické fungování trhu služeb bez hranic, budou řešit omezení v maloobchodě a bránit diskriminaci spotřebitelů a podnikatelů, a přispějí tak k vyváženému rozvoji ekonomiky sdílení. Strategie rovněž umožní modernizaci systému norem EU, větší transparentnost, efektivnost a odpovědnost při zadávání veřejných zakázek, jakož i konsolidaci rámce EU v oblasti duševního vlastnictví. To vše má občanům přinést konkrétní výhody v každodenním životě.

Strategie jednotného trhu.

 

Strategie se zaměřuje na trhy se službami a výrobky. Doplňuje úsilí Komise, pokud jde o podporu investic, zlepšování konkurenceschopnosti a přístup k finančním prostředkům, zajištění řádného fungování vnitřního trhu s energií a využívání příležitostí, které poskytuje jednotný digitální trh.

Zpráva o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti za rok 2015, kterou Komise zveřejnila v říjnu minulého roku, přinesla důkladnou analýzu stavu hospodářské integrace a konkurenceschopnosti v EU. V průběhu roku sice EU zaznamenala jasné známky hospodářského oživení, pro obnovu udržitelného hospodářského růstu jsou však nutné cílené reformy. Zpráva ukazuje, že celkovou výkonnost jednotného trhu stále brzdí strukturální, behaviorální a právní překážky. Přitom by se dalo dosáhnout značného pokroku pouhým zlepšením provádění a prosazování stávajících pravidel, zejména na trhu služeb.

V roce 2015 Komise navrhla unii kapitálových trhů s cílem zlepšit schopnost finančních trhů sloužit reálné ekonomice. Podstatou této iniciativy je snížení fragmentace na finančních trzích, diverzifikace finančních zdrojů, posílení přeshraničních toků kapitálu a zlepšení přístupu zejména malých a středních podniků k financování.

Cílem unie kapitálových trhů je pomocí peněz občanů posílit hospodářství EU a zároveň přinášet výhody občanům EU. V únoru Komise zveřejnila zelenou knihu o vytváření unie kapitálových trhů. V září následoval akční plán pro unii kapitálových trhů, jehož cílem je dosáhnout pokroku ve třech hlavních oblastech. První oblast se zaměřuje na zlepšení přístupu všech podniků v EU – především začínajících podniků, malých a středních podniků a projektů infrastruktury – k finančním prostředkům. Druhá oblast se soustředí na navýšení a diverzifikaci finančních zdrojů pocházejících od investorů z EU a z celého světa. Třetí oblast si klade za cíl zvýšit účinnost fungování trhů, aby ve vztazích mezi investory a zájemci o finanční prostředky panovala větší efektivita, a to jak v rámci členských států, tak v přeshraničním měřítku.

Uvolnění finančních prostředků ke stimulaci růstu v Evropě.

 

Komise rovněž předložila návrhy týkající se sekuritizace s cílem uvolnit bankovní kapitál pro nové úvěry. Představila nová pravidla pro nakládání s infrastrukturními projekty v zájmu podpory investic, uspořádala konzultace o rizikovém kapitálu, zajištěných dluhopisech a retailových finančních službách a zveřejnila výzvu ke sdělení skutečností o kumulativním dopadu finančních právních předpisů. V listopadu Komise předložila návrh na modernizaci režimu prospektu. Jeho cílem je usnadnit růst podniků pomocí získávání kapitálu po celé EU a zároveň zajistit účinnou ochranu investorů. V prosinci byl schválen obecný přístup Rady k návrhům týkajícím se sekuritizace.

Komisař Jonathan Hill (pátý zprava v první řadě) předsedá slavnostnímu zahájení obchodování na Londýnské burze cenných papírů. Londýn (Spojené království), 2. října 2015.

 

Zadávání veřejných zakázek má zásadní význam pro hospodářské oživení EU, jelikož veřejné výdaje na zboží, stavební práce a služby představují přibližně 18 % hrubého domácího produktu EU. Transparentní a konkurenční zadávání veřejných zakázek na celém jednotném trhu vytváří podnikatelské příležitosti pro podniky EU a přispívá k vytváření pracovních míst.

V září Komise vydala pokyny k platným pravidlům EU pro zadávání veřejných zakázek pro národní, regionální a místní orgány. Pokyny mají orgánům umožnit rychle reagovat v časech krize a v případě potřeby uspokojovat bezprostřední potřeby v oblasti bydlení, dodávek a poskytování pomoci.

Komise nadále podporovala a propagovala přechod členských států k elektronickému zadávání zakázek a elektronické fakturaci. Sem patří i přímá podpora v podobě grantů (z Nástroje pro propojení Evropy a z evropských strukturálních a investičních fondů) na rozvoj informačních systémů a zlepšování interoperability v celé EU.

Přestože v jiném členském státě pracuje více než 8 milionů občanů EU, nalézt v zahraničí práci a dosáhnout tam uznání odborné kvalifikace není vždy snadné. V roce 2015 Komise usilovala o zdokonalení trhu práce EU a o to, aby bylo pro kvalifikované pracovníky snazší pracovat v jiném členském státě EU, než je jejich domovský stát.

Jednou z priorit je efektivní a rychlé propojování dovedností a volných pracovních míst, které občanům a podnikům v celé EU pomůže co nejlépe využít ekonomický potenciál vnitrostátní a přeshraniční mobility pracovních sil. Portál EURES umožňuje pracovníkům snadný přístup do databáze volných pracovních míst, jež nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech členských států, a přiřazení odpovídajících míst k jejich žádosti o zaměstnání. V průběhu roku Parlament a Rada schválily návrh Komise na posílení spolupráce v této oblasti.

Zavedení nového Evropského profesního průkazu usnadní výkon práce v jiných členských státech než v jejich domovském státě pro některá povolání, například zdravotní sestry, lékárníky, fyzioterapeuty a realitní makléře. V roce 2016 budou moci odborní pracovníci tento průkaz používat jako důkaz, že prošli administrativní kontrolou a že hostitelský členský stát uznal jejich odbornou kvalifikaci. Komise zároveň zavede výstražný mechanismus na ochranu občanů před nekvalifikovanými pracovníky. Komise za tímto účelem přijala v červnu prováděcí nařízení a se všemi členskými státy pracovala na tom, aby bylo používání průkazu možné od ledna 2016.

Evropský akt přístupnosti, který Komise navrhla v prosinci, usiluje o zlepšení jednotného trhu s klíčovými přístupnými výrobky a službami a o podporu socioekonomického zapojení zdravotně postižených osob. Požadavky na přístupnost na úrovni EU by pomohly jak přibližně 80 milionům občanů EU, kteří se potýkají se zdravotním postižením, tak podnikům, které chtějí působit i za hranicemi. Umožnily by zajistit širší výběr přístupných produktů a služeb za příznivější ceny.

V rozvíjejících se znalostních ekonomikách je ochrana duševního vlastnictví významná nejen pro podporu inovací a tvořivosti, ale také pro zvyšování zaměstnanosti a  konkurenceschopnosti. V roce 2015 učinila EU pokrok ve třech důležitých oblastech, jimiž jsou jednotný patent, reforma ochranných známek a ochrana obchodního tajemství.

Jednotný patent bude obzvláště významný pro inovativní začínající podniky a malé a střední podniky v EU, které chtějí podnikat i za hranicemi. Vstoupí v platnost, jakmile jej ratifikují příslušné členské státy. Jednotný patent, jehož cílem je jednoduchá a finančně dostupná patentová ochrana v celé EU, zavede jednotný postup registrace patentů ve všech zúčastněných členských státech a sníží náklady na patentovou ochranu v EU ve srovnání s Japonskem, Spojenými státy a dalšími zeměmi.

Registrace ochranných známek je zásadní pro budování a ochranu značky. V průběhu roku Parlament a Rada přijaly balíček reformních opatření pro ochranné známky předložený Komisí, jenž učiní systém registrace ochranných známek v celé EU pro podniky přístupnějším a efektivnějším. Reforma rovněž zlepší podmínky pro inovativní podniky a zajistí účinnější ochranu ochranných známek proti padělání. Balíček tvoří nařízení, které vstoupí v platnost v březnu 2016, a směrnice, která je použitelná od ledna 2016.

Společnosti v EU stále častěji čelí zneužívání obchodního tajemství. V listopadu roku 2013 navrhla Komise soubor společných pravidel, jak usnadnit přístup k občanskoprávnímu řízení v celé EU v případě zneužití obchodního tajemství. Parlament, Rada a Komise dosáhly předběžné dohody o tomto návrhu v prosinci 2015. Jakmile bude návrh přijat, stane se EU ještě lepším místem pro inovace a podnikání. Tato nová pravidla významně přispějí k podpoře hospodářské soutěže, zlepší podmínky pro investice podniků do výzkumu a inovací a budou podporovat sdílení know-how v celé EU.

Prosazování pravidel hospodářské soutěže je jedním z hlavních nástrojů, jak zajistit fungování jednotného trhu. Garance spravedlivé hospodářské soutěže přináší prospěch občanům i podnikům, jelikož brání společnostem ve zneužívání dominantního postavení. Rovněž je odrazuje od uzavírání kartelových dohod, včetně dohod o cenách, přičemž v případě porušení jsou ukládány postihy. Pomáhá předcházet případným důsledkům fúzí podniků, jež odporují pravidlům hospodářské soutěže, a zajišťuje, aby státní podpora poskytovaná podnikům nevedla k nežádoucímu narušení trhu.

Kartely chrání své členy před konkurencí, díky čemuž si mohou účtovat vyšší ceny. Dotčené společnosti tak nejsou nuceny zdokonalovat své produkty nebo hledat úspornější způsoby jejich výroby. Na to doplácejí zákazníci, kteří platí vyšší ceny za horší kvalitu a užší výběr. To má nepříznivý účinek na celkovou konkurenceschopnost hospodářství.

Konkurenceschopnost a inovace byly v roce 2015 podporovány prostřednictvím pečlivého sledování státní podpory, aby se veřejné prostředky neposkytovaly společnostem v obtížích a zároveň aby se vytvořily rovné podmínky, které usnadní rozvoj inovativnějších společností. V průběhu roku bylo zpětně získáno celkem 6,1 milionu EUR nezákonně poskytnuté státní podpory.

Prosazování pravidel státní podpory se rovněž zaměřilo na priority jednotného trhu, včetně energetiky a digitálního a finančního sektoru.

Komise pracovala na zvýšení konkurenceschopnosti odvětví letectví EU při současném zachování vysoké úrovně bezpečnosti, ochrany a ekologických norem a podpoře inovací. Doporučila především sjednat nové mezinárodní dohody s cílem nabídnout občanům další trasy za nižší ceny a vytvořit nové obchodní příležitosti pro společnosti z EU. Strategie EU v oblasti letectví, kterou Komise ohlásila v prosinci, určuje, které inovační a digitální technologie jsou nezbytné pro účinnější správu našeho nebe a pro plné rozvinutí tržního potenciálu bezpilotních letounů.

Komisařka Violeta Bulcová na návštěvě letiště Zaventem. Belgie, 2. července 2015.

 

EU potřebuje rámec pro spravedlivé a efektivní zdanění zisků společností, který umožní spravedlivě rozložit daňové zatížení, podpořit udržitelný růst a investice, diverzifikovat zdroje financování ekonomiky a posílit hospodářskou konkurenceschopnost. Zdanění právnických osob je zásadním prvkem spravedlivého a efektivního daňového systému.

V únoru zřídil Parlament Zvláštní výbor pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem; na plenárním zasedání Parlamentu dne 25. listopadu byla přijata zpráva výboru. V prosinci Parlament rozhodl o prodloužení mandátu výboru na dobu šesti měsíců, aby se výbor mohl zabývat nevyřešenými otázkami uvedenými ve zmíněné zprávě.

Komisařka Margrethe Vestagerová (vpravo), předseda Hospodářského a měnového výboru Roberto Gualtieri (vlevo) a předseda zvláštního parlamentního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem Alain Lamassoure (uprostřed) během společné debaty. Brusel, 17. září 2015.

 

V březnu Komise navrhla balíček opatření za účelem zvýšení transparentnosti v oblasti zdanění právnických osob v celé EU. V červnu předložila akční plán pro dosažení komplexnějšího přístupu k zajištění spravedlivého a účinného zdanění právnických osob.

Výši daně z příjmu právnických osob na svém území sice stanoví členské státy, avšak Komise zahájila v souladu s pravidly pro státní podporu šetření, zda některé členské státy neposkytují určitým společnostem daňové výhody.

V říjnu došla Komise k závěru, že Lucembursko a Nizozemsko poskytly protiprávní selektivní daňové výhody společnosti Fiat a Starbucks. Oběma členským státům nařídila, aby vybraly dlužnou daň. Částky, které mají být vybrány od každé z obou společností, byly odhadnuty na 20 až 30 milionů EUR.

Komise rovněž zahájila šetření případů státní podpory týkající se daňových rozhodnutí ohledně společnosti Apple v Irsku a společnosti Amazon a McDonald’s v Lucembursku. Prošetřovala také belgický režim zdanění tzv. nadměrného zisku. Rozšířila hloubkový průzkum režimu Gibraltaru pro zdanění právnických osob s cílem dokončit zjišťování, zda režim zdanění na Gibraltaru neporušuje pravidla EU pro státní podporu.

V prosinci přijala Rada v rámci balíčku návrhů Komise směrnici, jejímž cílem je zlepšit transparentnost daňových rozhodnutí členských států. Směrnice bude požadovat, aby si členské státy automaticky vyměňovaly informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a o předběžných posouzeních převodních cen. Členské státy budou mít v případě potřeby možnost požadovat další informace.

Poté, co v lednu 2015 přijala euro Litva, používá ho jako měnu již 19 členských států a více než 330 milionů občanů. Euro zajišťuje členům eurozóny cenovou stabilitu a chrání je proti vnější volatilitě. Je druhou nejvýznamnější světovou měnou a představuje téměř jednu čtvrtinu světových devizových rezerv. Téměř 60 zemí a území po celém světě váže svou měnu přímo či nepřímo na euro.

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis a litevský předseda vlády Algirdas Butkevičius si připomínají vstup Litvy do eurozóny. Vilnius (Litva), 14. ledna 2015.

 

Po vypuknutí hospodářské a finanční krize přijala EU bezprecedentní opatření ke zlepšení rámce pro správu ekonomických záležitostí hospodářské a měnové unie. Posílila Pakt stability a růstu a přijala nové mechanismy pro předcházení hospodářským nerovnováhám a lepší koordinaci hospodářských politik. Aby však byla hospodářská a měnová unie co nejvíce odolná vůči jakýmkoliv budoucím krizím, je třeba tato krizová opatření konsolidovat a dokončit.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi představuje novou dvacetieurovou bankovku. Frankfurt (Německo), 24. února 2015.

 

V rámci eurozóny nyní panují značné rozdíly. V některých členských státech je nezaměstnanost na rekordně nízké úrovni, zatímco v jiných se šplhá do rekordních výšek. V některých zemích lze fiskální politiku využít proticyklicky, v jiných bude zapotřebí řada let konsolidace k tomu, aby se fiskální prostor zotavil. EU se snaží tuto nestabilní situaci napravit.

Jak předseda Komise Juncker zdůraznil ve svém prosincovém projevu k Parlamentu, euro je politický projekt, který vyžaduje politickou spolehlivost a odpovědnost. Vyzdvihl rovněž, že Evropský parlament není pouze parlamentem Evropské unie, ale také parlamentem eurozóny. Parlament byl v průběhu celého roku 2015 úzce zapojen do posilování hospodářské a měnové unie. Předseda Parlamentu Martin Schulz hrál významnou roli při vypracování zprávy pěti předsedů. Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis vedl v průběhu přípravy roční analýzy růstu diskuzi s Parlamentem. Předseda Juncker v roce 2015 několikrát vystoupil v Parlamentu, aby jednal o dosaženém pokroku, pokud jde o provádění klíčových priorit v této oblasti.

Komisař Pierre Moscovici hovoří na konferenci věnované lepšímu nasměrování hospodářské politiky EU. Brusel, 4. června 2015.

 

V červnu představilo pět předsedů svou zprávu, která se zabývala tím, jak od července 2015 začít prohlubovat hospodářskou a měnovou unii a jak ji dokončit nejpozději do roku 2025. Mezi uvedených pět předsedů patří předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Předsedové předložili opatření, která mají být provedena ve třech fázích.

V první fázi by orgány EU a členské státy eurozóny vycházely ze stávajících nástrojů a budou co nejlépe využívat stávající smlouvy. Díky tomu dojde k posílení konkurenceschopnosti a strukturální konvergence, dokončení finanční unie, dosažení a udržení odpovědné fiskální politiky na vnitrostátní úrovni i úrovni eurozóny a ke zlepšení demokratické odpovědnosti.

Ve druhé fázi by byla dohodnuta mnohem dalekosáhlejší opatření zaměřená na dokončení hospodářské a institucionální struktury hospodářské a měnové unie. Během této fáze by proces konvergence získal závaznější charakter, čehož lze dosáhnout prostřednictvím souboru společně dohodnutých referenčních kritérií, která by mohla mít právní povahu. Aby se během této druhé fáze mohl účastnit mechanismu pro absorpci šoků v rámci eurozóny, musí každý členský stát eurozóny dosáhnout významného pokroku při plnění těchto norem, a jakmile budou dosaženy, trvale je dodržovat.

Na konci druhé fáze, po úplné realizaci veškerých kroků, poskytne hospodářská a měnová unie všem občanům eurozóny stabilitu a prosperitu.

Zpráva došla k závěru, že je důležité zajistit, aby měl každý jedinec přístup k odpovídajícímu vzdělání a účinnému systému sociální ochrany, mj. prostřednictvím „minimální úrovně sociální ochrany“. Přestože neexistuje žádný „univerzální“ přístup, kterým by bylo možno se řídit, členské státy často řeší podobné otázky: Jak motivovat více lidí všech věkových skupin k práci? Jak dosáhnout správné rovnováhy mezi pružnými a jistými pracovními smlouvami? Jak přesunout daňovou zátěž z práce do jiných oblastí? Jak poskytovat individualizovanou podporu nezaměstnaným, kteří se chtějí vrátit na trh práce? Jak zlepšit vzdělávání a celoživotní učení? Aby byla hospodářská a měnová unie dlouhodobě úspěšná, je nezbytná hlubší integrace vnitrostátních trhů práce. K tomu je třeba usnadnit zeměpisnou a profesní mobilitu, mimo jiné prostřednictvím lepšího uznávání kvalifikací, snazšího přístupu cizích státních příslušníků k pracovním místům ve veřejném sektoru a lepší koordinace systémů sociálního zabezpečení.

Zpráva rovněž doporučila, aby by vytvořen celounijní systém nezávislých orgánů pro konkurenceschopnost, který by napomáhal koordinovat hospodářskou politiku a politiku hospodářské soutěže. Ve správě eurozóny jsou dobře nastaveny koordinace fiskálních politik a dohled nad nimi, avšak je třeba ji zlepšit v širší oblasti konkurenceschopnosti. Prvními kroky k nápravě tohoto nedostatku jsou evropský semestr a postup při makroekonomické nerovnováze. Avšak svou konkurenceschopnost musí v rámci tohoto úsilí zlepšit všechny členské státy. Každý členský stát eurozóny by měl zřídit vnitrostátní orgán odpovědný za sledování výkonnosti a politik v oblasti konkurenceschopnosti. Vytvoření takovýchto orgánů by pomáhalo předcházet hospodářským rozdílům a zvýšilo by odpovědnost za nezbytné reformy na vnitrostátní úrovni. Tyto orgány pro konkurenceschopnost by měly být nezávislé a měly by mít mandát k posuzování toho, zda se mzdy vyvíjejí v souladu s produktivitou. Měly by srovnávat vývoj v jiných zemích eurozóny a ve srovnatelných zemích, jež patří mezi hlavní obchodní partnery. V rámci svého mandátu by mohly také vyhodnocovat pokrok dosažený prostřednictvím reforem, aby se podpořila konkurenceschopnost obecně.

V říjnu Komise přijala první balíček opatření, kterým se zahájí realizace doporučení obsažených ve zprávě. Součástí balíčku je revidovaný přístup k evropskému semestru, který zahrnuje posílený demokratický dialog a další zlepšení správy ekonomických záležitostí. Obsahuje návrh na zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost, jakož i poradní Evropské fiskální rady. Bylo rovněž navrženo, aby byla eurozóna jednotněji zastupována v mezinárodních finančních institucích, zejména v Mezinárodním měnovém fondu. V balíčku byly specifikovány kroky nezbytné k dokončení bankovní unie. Patří mezi ně mimo jiné evropský systém pojištění vkladů a opatření k dalšímu snížení rizika v bankovním systému.

Evropské centrum politické strategie poskytuje profesionální a cílené politické poradenství předsedovi Komise a sboru komisařů. V průběhu roku 2015 zveřejnilo sérii strategických dokumentů. Tři z těchto dokumentů obsahovaly návrhy na provádění zprávy pěti předsedů.

Bylo dosaženo značného pokroku při provádění bankovní unie. Jde o jednu z klíčových oblastí nezbytných k tomu, aby EU prohloubila hospodářskou a měnovou unii. Evropská centrální banka se ujala své úlohy orgánu bankovního dohledu pro bankovní unii. Pro jednotný mechanismus dohledu, který se nachází v prostorách banky, byl rok 2015 prvním úplným pracovním rokem. Všech 123 bank, jež jsou pod centrálním dohledem, obdrželo prostřednictvím procesu dohledu a hodnocení doporučení týkající se jejich kapitálových a řídicích struktur. Navíc byla harmonizována řada postupů a politik týkajících se dohledu.

V listopadu Komise navrhla evropský systém pojištění vkladů pro bankovní vklady a stanovila další opatření ke snížení zbývajících rizik v bankovním sektoru. Uvedená opatření byla vymezena ve zprávě pěti předsedů. Bankovní unie byla zřízena za účelem zvýšení důvěry v zúčastněné banky. Evropský systém pojištění vkladů posílí bankovní unii, zvýší ochranu bankovních vkladatelů, upevní finanční stabilitu a dále omezí vazbu mezi bankami a státy. Návrh systému vychází z vnitrostátních systémů pojištění vkladů a byl by přístupný pouze pod podmínkou, že v právním řádu byla provedena dohodnutá pravidla.

Systém by se vyvíjel postupně ve třech fázích. Nejdříve by spočíval v zajištění vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Po třech letech by se pak stal systémem soupojištění, v němž by příspěvek evropského systému pojištění vkladů v průběhu času narůstal. V poslední fázi, s níž se počítá na rok 2024, by došlo k zavedení úplného evropského systému pojištění vkladů.

Jednotliví vkladatelé budou i nadále požívat stejné úrovně ochrany (100 000 EUR). Evropský systém pojištění vkladů by byl povinný pro členské státy eurozóny, na jejichž banky se vztahuje jednotný mechanismus dohledu. Byl by otevřený i pro ostatní členské státy, které se chtějí připojit k bankovní unii.

V prosinci byla dostačujícím počtem členských států ratifikována mezivládní dohoda o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Díky tomu začal od ledna 2016 v plném rozsahu fungovat Jednotný výbor pro řešení krizí. Výbor byl zřízen v roce 2015 s cílem pomáhat bankám v eurozóně, které se dostaly do potíží. Ratifikace dohody rovněž znamená, že do Jednotného fondu pro řešení krizí začnou plynout příspěvky z fondů pro řešení krizí jednotlivých zemí eurozóny.

Komise i nadále monitorovala a analyzovala vývoj finančního sektoru v členských státech, v EU a na celém světě, aby mohla identifikovat případné zdroje systémových rizik a doporučit zmírňující opatření.

V posledních letech bylo vyvinuto nesmírné úsilí o posílení finančních institucí v EU. Byly zavedeny nové regulační a dohledové rámce. Rovněž samotné finanční instituce udělaly mnohé pro zvýšení své odolnosti, aby mohly dodržovat nové regulační normy a plnit očekávání trhu.

Silnější bankovní unie.

 

Byla posílena pravidla, kterými se řídí obchodování s finančními nástroji, a také sankce za zneužívání trhu. Byla zlepšena ochrana investorů ve fondech kolektivního investování a nabyvatelů pojištění. Došlo ke zvýšení transparentnosti trhů SFT a bylo dosaženo pokroku, pokud jde o splnění závazků EU v rámci G20 týkajících se clearingu derivátů.

Kontrola státní podpory má velký význam pro zajištění rovných podmínek v rámci bankovní unie. Od začátku krize obdrželo státní podporu 112 bank v EU, které z hlediska aktiv reprezentují přibližně 30 % bankovního systému EU. Členské státy uvedené banky podpořily vložením kapitálu ve výši 671 miliard eur (5 % hrubého domácího produktu EU) a poskytly jim 1 288 miliard eur (10 % hrubého domácího produktu) formou záruk a další podpory likvidity. Většina z bank, které během krize obdržely podporu, se po provedení podstatné části svých restrukturalizačních plánů zotavila. Podpora byla poskytnuta s cílem zabezpečit úspory občanů, předejít bankrotu a zabránit následnému kolapsu bankovního systému v celé Evropě.

Komise byla i nadále velmi obezřetná, pokud jde o trh s finančními službami, v oblasti finančních derivátů a platebních služeb. V únoru uložila Komise makléřské společnosti ICAP se sídlem ve Spojeném království pokutu ve výši 14,96 milionu eur za to, že zprostředkovala několik kartelů souvisejících s úrokovými deriváty denominovanými v jenech.

Více než 40 % bezhotovostních plateb se uskutečňuje prostřednictvím platebních karet. Vícestranné mezibankovní poplatky, které jsou při používání karet účtovány, mohou navýšit ceny pro spotřebitele. V červnu vstoupilo v platnost nařízení o vícestranných mezibankovních poplatcích. Nařízení stanoví maximální výši poplatku za platby kartou a usnadňuje maloobchodníkům využívat banky v jiných členských státech, které nabízejí nižší ceny.

V roce 2015 Parlament a Rada rovněž dokončily jednání o revidované směrnici o platebních službách, která přinese obchodní příležitosti pro nebankovní subjekty, jako jsou společnosti, které iniciují platby online. V oblasti pojištění bylo díky politické dohodě o směrnici o distribuci pojištění dosaženo větší efektivity, bezpečnosti a transparentnosti pro spotřebitele.

Jednou z klíčových změn, k nimž došlo v evropském semestru 2015, bylo posílení úlohy sociálních partnerů při navrhování a provádění politik a reforem. To si mimo jiné vyžádalo větší zaměření na vytváření kapacit. Nový přístup byl představen na březnové konferenci na vysoké úrovni, které se zúčastnili vedoucí představitelé EU a vnitrostátních organizací sociálních partnerů. Účastnili se jí také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, komisařka Marianne Thyssenová a litevský ministr sociálních věcí Uldis Augulis. Komise nyní projednává analýzy obsažené ve svých zprávách o jednotlivých zemích přímo s organizacemi sociálních partnerů. Sociální partneři se také úžeji podílejí na přípravě politik a právních předpisů. Byli konzultováni v souvislosti s významnými iniciativami, jako je investiční plán a energetická unie.

Předsedkyně organizace BusinessEurope Emma Marcegaglia, komisařka Marianne Thyssenová, místopředseda Komise Valdis Dombrovskis a generální tajemnice Evropského střediska podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu Valeria Ronzitti během konference na vysoké úrovni na téma „Nový začátek pro sociální dialog“. Brusel, 5. března 2015.

 

Zpráva pěti předsedů došla k závěru, že je důležité zajistit, aby měl každý jedinec přístup k odpovídajícímu vzdělání a účinnému systému sociální ochrany, mj. prostřednictvím „minimální úrovně sociální ochrany“.

Tyto otázky jsou monitorovány v rámci evropského semestru. Komise spolupracuje s členskými státy na prosazování přiměřených systémů minimálního příjmu prostřednictvím svých doporučení pro jednotlivé země. Během roku 2015 Komise pracovala také na dvou pilotních projektech zaměřených na vývoj systémů minimálního příjmu v členských státech. Evropská síť minimálního příjmu je dvouletý projekt, jehož cílem je vytvořit konsenzus ohledně kroků nezbytných k vytvoření systémů minimálního příjmu. Evropská síť referenčních rozpočtů je iniciativa Parlamentu, jež usiluje o vytvoření univerzální metodiky a referenčních rozpočtů pro regiony hlavních měst členských států.

V průběhu roku 2015 Komise schválila poslední zbývající vnitrostátní operační programy v rámci Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Fond disponuje prostředky ve výši 3,8 miliardy eur z finančních prostředků EU a dalších téměř 0,7 miliardy eur z vnitrostátního spolufinancování určenými na pomoc pro nejpotřebnější osoby v EU na období 2014–2020. Fond podporuje úsilí členských států pomoci nejzranitelnějším osobám v EU a lidem, které hospodářská a sociální krize zasáhla nejvíce. Fond napomáhá odstraňovat nejhorší formy materiální deprivace. Tím, že nejchudším osobám poskytuje potraviny, hmotnou pomoc a činnosti na podporu sociálního začlenění, významným způsobem přispívá k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Evropská unie je jednou z nejotevřenějších ekonomik světa. Otevřený obchod má posilující vliv na její hospodářství, přináší nová pracovní místa, dává spotřebitelům větší výběr a kupní sílu a firmám pomáhá obstát v konkurenčním boji v zahraničí. V roce 2015 existovalo v EU díky vývozu do zemí mimo EU více než 31 milionů pracovních míst. V rámci strategie EU pro zaměstnanost a růst musí hrát obchod jednoznačně ústřední úlohu. Přibližně 5 milionů pracovních míst v EU existuje díky vývozu do Spojených států, které jsou největším exportním trhem EU. Upevnění hospodářských vazeb se Spojenými státy má tudíž pro EU klíčový význam. Transatlantické obchodní a investiční partnerství však nebude sjednáno za každou cenu. EU si zachová nezávislost regulačních orgánů, zásadu předběžné opatrnosti a právo vlád přijímat právní předpisy v zájmu ochrany svých občanů a životního prostředí.

V průběhu jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU i nadále sledovala své cíle, jimiž je:

• snížit cla ve všech oblastech;
• odstranit překážky obchodu mimo celní hranici;
• vytvořit pravidla, díky nimž bude dovoz, vývoz a investice jednodušší a spravedlivější.

V průběhu minulého roku EU i nadále jednala o lepším přístupu společností z EU na trh USA díky odstranění cel a dalších překážek obchodu a také v důsledku zpřístupnění nových obchodních a investičních příležitostí v nových odvětvích. Týkalo by se to všech společností v EU bez ohledu na jejich velikost či oblast, v níž obchodují.

Díky transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství by mohly společnosti z EU více vyvážet do Spojených států a dovážet více zboží nebo služeb, jež potřebují k výrobě svých konečných produktů. Podíl služeb na hospodářství činí více než 70 %, firmy z EU však při prodeji svých služeb na trhu v USA stále čelí překážkám. Spojené státy dovážejí 13 % zemědělského vývozu EU, zejména produkty s vysokou přidanou hodnotou. EU by ráda dosáhla toho, aby partnerství umožnilo tento vývoz ještě navýšit. Evropská unie by si také přála, aby se její společnosti mohly v rámci partnerství podílet na státních zakázkách USA za rovnocenných podmínek jako tamní společnosti.

Evropská unie se snažila vytvořit obchodní dohodu zcela nového typu tím, že vyzvala regulační orgány z EU a USA k mnohem užší spolupráci, než bylo do té doby zvykem. Chtějí-li evropské společnosti vyvážet do Spojených států, musí dodržovat tamní pravidla a normy. Ty často zajišťují tutéž úroveň ochrany nebo kvality, ale liší se v technických detailech, jako je například barva vodičů nebo různé zástrčky či zásuvky používané na různých stranách Atlantiku. V některých případech kontrola technických požadavků zbytečně opakovala to, co již bylo provedeno jinde. To může být zejména pro menší firmy a spotřebitele nákladné. Snížit tyto náklady by mohla spolupráce v oblasti regulace, přičemž se bude vycházet z přísné úrovně ochrany osob a životního prostředí platné v EU.

Díky spolupráci v oblasti tvorby právních předpisů v rámci transatlantického obchodního a investičního partnerství lze dosáhnout výhod v mnoha oblastech, např. při schvalování, sledování a stahování zdravotnických prostředků, mimo jiné srdečních stimulátorů či tomografických a rentgenových přístrojů. EU by si přála, aby regulační orgány na obou stranách Atlantiku spolupracovaly úžeji na tom, aby léčivé přípravky, jež jsou dostupné spotřebitelům, byly bezpečné a účinné. Orgány v EU i v USA pravidelně kontrolují farmaceutická výrobní zařízení, aby zajistily bezpečnost a kvalitu léčivých přípravků. Vzájemné uznávání takových kontrol by snížilo zátěž pro výrobce a umožnilo by efektivnější využití zdrojů určených na kontroly v EU.

EU pokračovala v jednáních o podpoře vývozu potravin, přičemž dbala na dodržování svých přísných norem a na respekt k našim volbám, pokud jde např. o geneticky modifikované organismy, ošetřování masa proti mikrobům a používání hormonů v živočišné výrobě.

EU rovněž pokračovala v jednáních se Spojenými státy o způsobech podpory mezinárodní spolupráce v oblasti regulace.

EU nadále usilovala o zavedení nových či hlubší rozpracování stávajících obchodních pravidel, jež by všem společnostem v EU pomohly transatlantického obchodního a investičního partnerství plně využívat.

V rámci partnerství chce EU:

• zajistit, aby ho mohly plně využívat menší společnosti,
• podpořit volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž, včetně pravidel, jež společnostem zabrání uzavírat cenové dohody nebo zneužívat tržní sílu,
• pomoci firmám ušetřit čas a peníze za administrativu v rámci celních postupů,
• umožnit firmám přístup k udržitelným zdrojům energie a surovin, které potřebují,
• chránit duševní vlastnictví společností z EU,
• vystavět dohodu na principech udržitelného rozvoje.

EU si přeje, aby společnosti investovaly s důvěrou a vědomím, že se jim dostane ochrany, pokud nastanou potíže. Z veřejných konzultací o mechanismu urovnávání sporů mezi investorem a státem vyplynulo, že k navrhovanému mechanismu nepanuje příliš velká důvěra, pokud jde o jeho spravedlnost a nestrannost. Na základě velkého množství podnětů ze strany Evropského parlamentu, členských států, vnitrostátních parlamentů a zúčastněných stran předložila Komise v září návrh nového systému soudů pro investice, který má nahradit mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem ve všech probíhajících a budoucích jednáních EU týkajících se investic, včetně jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Systém soudů pro investice vychází ze stejných základních prvků jako vnitrostátní a mezinárodní soudy, stvrzuje právo vlád regulovat a zajišťuje transparentnost a odpovědnost.

Komise vyjednávala transatlantické obchodní a investiční partnerství na základě mandátu, na němž se jednomyslně dohodly vlády všech členských států a který podpořil Evropský parlament. Jednání začala v červnu 2013. V roce 2015 vedla Komise se Spojenými státy čtyři kola jednání. Jednalo se v únoru a červenci v Bruselu, v dubnu v New Yorku a v říjnu v Miami. Jednání budou pokračovat v roce 2016. Vyjednávání přineslo pokrok v řadě oblastí. Ačkoli cílem bylo dosáhnout dohody rychle, EU vždy dávala jasně najevo, že je pro ni důležitější uzavřít kvalitní dohodu, než jednání jednoduše co nejrychleji uzavřít.

Komisařka Cecilia Malmströmová hovoří před poslanci Evropského parlamentu o nejnovějším vývoji jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Štrasburk, 7. července 2015.

 

Na svých zvláštních internetových stránkách zveřejnila Komise první návrhy právních textů a také stanoviska, jež uvádějí a popisují přístup EU ke všem projednávaným oblastem. Kromě toho Komise zveřejnila stovky dokumentů týkajících se partnerství, v nichž se vysvětlují cíle a budoucí obsah dohody. V této činnosti Komise v průběhu jednání pokračovala, a postarala se tak o vůbec nejtransparentnější vyjednávání obchodní dohody v historii EU.

Jak je to při jednání o obchodní dohodě běžné, Komise na pravidelných schůzích Výboru pro obchodní politiku, jež se v Radě konají každý týden, vlády členských států průběžně informovala o pokroku v jednáních. Komise o aktuální situaci informovala rovněž Parlament a především jeho Výbor pro mezinárodní obchod. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová a vyjednavači za EU pravidelně vystupovali před Parlamentem a jeho výbory. Členské státy a poslanci Evropského parlamentu měli přístup k projednávaným dokumentům v souladu s dohodnutými postupy.

Tím byl zajištěn v celém průběhu jednání demokratický dohled. Jak vlády 28 členských států, tak přímo volení poslanci Evropského parlamentu byli díky tomu plně informováni o stavu jednání a o vyjednávacích pozicích EU. Parlament se touto věcí zabýval velmi podrobně a o jednáních podávalo zprávy 14 jeho výborů. V červenci Parlament schválil usnesení, v němž opětovně potvrdil svou podporu vyjednávání a přednesl Komisi řadu doporučení.

Jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství přilákala značnou pozornost veřejnosti a médií. Komise diskuse o navrhované dohodě uvítala. Velmi aktivně informovala o jednáních a vysvětlovala, čeho by v nich EU chtěla dosáhnout. Rozptylovala rovněž obavy z údajných negativních dopadů partnerství. Komise se usilovně snažila zajistit, aby se mohla s vyjednavači spojit kterákoli zainteresovaná zúčastněná strana. V mezích dostupných zdrojů např. umožnila, aby se vyjednávací tým a další pracovníci mohli účastnit veřejných schůzí a debat po celé EU, organizovaných poslanci parlamentů, vnitrostátními, regionálními a místními orgány a zájmovými skupinami.

Komisařka Cecilia Malmströmová diskutuje o transatlantickém obchodním a investičním partnerství během „dialogu s občany“. Varšava (Polsko), 18. září 2015.

 

Během každého kola jednání svolávali vyjednavači EU a USA společné schůze se stovkami zúčastněných stran. Na těchto akcích si mohli účastníci vyměnit s vyjednavači názory a předložit svá stanoviska. V rámci svého tradičního strukturovaného dialogu s občanskou společností uspořádala Komise po dubnovém a říjnovém kole jednání ve Spojených státech v květnu a prosinci schůze v Bruselu, jichž se zúčastnilo více než 100 zástupců široké škály organizací. V květnu Komise uspořádala rovněž dialog s občanskou společností na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství a zdravotní otázky, jíž se zúčastnilo 133 zástupců široké řady organizací. Během jednání Komisi pomáhala 16členná poradní skupina, kterou zřídila speciálně k tomu, aby vyjednavačům EU poskytovala doplňkové odborné informace. Ve skupině pracují zástupci skupin hájících nejrůznější zájmy, od životního prostředí, zdraví, spotřebitelů či zaměstnanců až po různé oblasti podnikání.

Po vyjednání konečného znění dohody ji musí schválit Parlament a Rada, a až poté může vstoupit v platnost.

EU je největší vývozce a dovozce zboží a služeb na světě. Důležitou roli v tom hrají malé a střední podniky – více než 600 000 z nich se podílí na jedné třetině celkového vývozu EU. Vývoz vytváří v EU 31 milionů pracovních míst, z toho 6 milionů v malých a středních podnicích. Obecně tedy každé sedmé pracovní místo v EU závisí na vývozu.

Cílem obchodní politiky EU je zajistit otevřený mezinárodní obchodní systém řízený pravidly a získávat nové trhy pro vývoz. Otevřený obchodní systém současně napomáhá zajistit společnostem z EU přístup k surovinám, komponentům a službám, jež potřebují. V dnešním světě globálních hodnotových řetězců, v nichž většina hotových výrobků vzniká postupným přidáváním hodnoty v různých zemích, je to zásadní věc.

Na podzim Komise zveřejnila svou novou obchodní a investiční strategii. EU se i nadále aktivně podílela na řadě probíhajících mnohostranných či vícestranných obchodních iniciativ. Stále usilovala o pokrok jednání ve Světové obchodní organizaci, a to rovněž na ministerské konferenci v prosinci v Nairobi. V roce 2015 uzavřela EU obchodní dohodu s Čínou, USA a velkou většinou členů Světové obchodní organizace v hodnotě 1 bilionu EUR – jedná se o odstranění cel na 201 výrobků špičkové technologie. EU byla i nadále vedoucím účastníkem probíhajících vícestranných obchodních rozhovorů o dohodě o obchodu se službami mezi 23 členy Světové obchodní organizace. V červenci zahájila EU společně s 13 dalšími členy Světové obchodní organizace jednání o odstranění překážek obchodu a investicím do tzv. „zelených“ výrobků, služeb a technologií.

Na dvoustranné úrovni dosáhla EU v srpnu politické dohody s Vietnamem o dohodě o volném obchodu. Pokroku dosáhla také ve vyjednávání dohody o volném obchodu s Japonskem a dohody o investicích s Čínou. V květnu se EU a Mexiko dohodly, že připraví zahájení jednání o modernizaci dohody o volném obchodu z roku 2000. V prosinci zahájila EU jednání o dohodě o volném obchodu s Filipínami. Společně s Ruskem a Ukrajinou se EU i nadále snažila vyřešit obavy Ruska ohledně provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou. Tyto země stanovily řadu možných praktických řešení a dohodly se, že budou pokračovat v rozhovorech.

Od prosince 2014 policejní a justiční spolupráce v trestních věcech spadá do obecného právního řádu EU. V dubnu 2015 navrhla Komise Evropský program pro bezpečnost na období 2015–2020. Program podpoří spolupráci členských států při řešení bezpečnostních hrozeb a zintenzivní společné úsilí v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě. Program stanoví opatření pro zajištění bezpečnosti a pro efektivnější řešení naléhavých hrozeb.

Jednou z klíčových priorit programu je vytvoření střediska excelence, které bude shromažďovat a šířit znalosti v oblasti boje proti radikalizaci. Bude přitom vycházet z práce sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Středisko se zaměří na podporu výměny zkušeností mezi odbornými pracovníky, kteří se zabývají prevencí radikalizace a násilného extremismu na místní úrovni.

Program dále stanoví, že v roce 2016 bude aktualizováno rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu, aby bylo možné účinněji řešit problém zahraničních bojovníků a zintenzivnit související spolupráci se třetími zeměmi.

V prosinci Komise v souladu s Evropským programem pro bezpečnost a v reakci na listopadové útoky v Paříži přijala návrh směrnice o boji proti terorismu.

Základními kameny Evropského programu pro bezpečnost jsou předcházení praní výnosů z trestné činnosti a odříznutí teroristických organizací od financování. Komise navrhuje prohloubit spolupráci mezi orgány v EU za účelem odříznutí zločinců od zdrojů financí. Balíček opatření proti praní peněz, přijatý v květnu, se zaměřuje na zvýšení účinnosti a zlepšení transparentnosti s cílem odstranit mezery a zabránit zločincům a teroristům ve zneužívání finančního systému.

Další prioritou Evropského programu pro bezpečnost je boj proti teroristické propagandě na internetu. Komise zintenzivnila dialog s odvětvím informačních technologií ohledně nenávistných výroků a podněcování k násilí a nenávisti online.

K dalším prioritám programu patří určit způsoby, jak odstranit překážky při vyšetřování trestných činů na internetu, a posílit stávající nástroje pro boj proti kyberkriminalitě.

Program v neposlední řadě navrhuje, aby byly posíleny kapacity agentury Europol prostřednictvím vytvoření Evropského centra pro boj proti terorismu. Centrum Europolu pomůže podpořit opatření vnitrostátních donucovacích orgánů zaměřená na řešení problému zahraničních bojovníků, financování terorismu, potírání online obsahu s násilnou extremistickou tematikou a nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi.

Podvody každoročně způsobí ztráty přes 500 milionů EUR. Cílem Úřadu evropského veřejného žalobce je vyšetřovat trestné činy, které poškozují rozpočet EU, a stíhat je před soudy členských států.

Na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v roce 2015 vyjádřily členské státy podporu ustanovením, která upravují strukturu Úřadu evropského veřejného žalobce, výběrová a jmenovací řízení do úřadu, opatření pro vyšetřování vedená úřadem a jeho pravomoci.

Souběžně s navrhovaným zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce navrhla Komise reformu Eurojustu. Cílem tohoto návrhu je zlepšit celkové fungování agentury a zajistit, aby se nadále zaměřovala na podporu spolupráce mezi justičními orgány jednotlivých států v boji proti závažným trestným činům.

V říjnu Komise uspořádala konferenci ministrů na téma „Reakce trestního soudnictví na radikalizaci“. Komise vyčlení finanční prostředky pro provádění závěrů Rady, které realizují výsledky konference, přičemž se zaměří mimo jiné na vytvoření programů deradikalizace a na vývoj nástrojů pro posuzování rizik.

Komisařka Věra Jourová přednáší projev „Reakce trestního soudnictví na radikalizaci“ na ministerské konferenci na vysoké úrovni. Brusel, 19. října 2015.

 

V roce 2013 Komise předložila soubor návrhů, které mají posílit procesní záruky pro občany v trestním řízení, aby všichni občané Evropské unie měli zaručeno právo na spravedlivý proces.

Cílem těchto návrhů je zajistit presumpci neviny a právo být přítomen při řízení před soudem. Stanoví zvláštní záruky pro děti, jež čelí trestnímu řízení. Zaručují také přístup podezřelých a obviněných osob – zejména osob, na které byl vydán evropský zatýkací rozkaz – k prozatímní právní pomoci.

Parlament, Rada a Komise zahájily v roce 2015 jednání o těchto třech návrzích. V listopadu dosáhly dohody týkající se presumpce neviny.

V listopadu vstoupila v platnost směrnice o právech obětí, která stanoví právo na informace, podporu, ochranu a účast v trestním řízení a zajišťuje, aby bylo s oběťmi zacházeno s respektem a bez diskriminace. Nová pravidla pomohou změnit přístup k obětem a učinit je centrem trestního řízení.

V roce 2015 Parlament a Rada intenzivněji pracovaly na reformě právních předpisů na ochranu údajů. Diskuse se týkaly obecného nařízení o ochraně údajů a směrnice o ochraně údajů orgány činnými v trestním řízení. V prosinci bylo dosaženo dohody o celém balíčku reforem.

Koen Lenaerts se dne 8. října 2015 ujal funkce předsedy Soudního dvora.

 

V září Komise dokončila jednání o tzv. zastřešující dohodě se Spojenými státy o ochraně osobních údajů při jejich předávání pro účely vymáhání práva, včetně boje proti terorismu. Aby byla zastřešující dohoda použitelná, musí Spojené státy nejprve přijmout zákon o soudní nápravě (Judicial Redress Bill), následně bude EU moci dohodu podepsat.

V návaznosti na rozsudek Soudního dvora, který prohlásil za neplatné rozhodnutí Komise o USA jako „bezpečném přístavu“, pokračovala jednání o novém rámci pro ochranu údajů při předávání osobních údajů mezi podniky, který má nahradit rozhodnutí o odpovídající ochraně podle zásad bezpečného přístavu z roku 2000. Bezpečný přístav je zvláštní rámec zavedený s cílem zjednodušit předávání osobních údajů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Soudní dvůr v říjnu prohlásil, že rámec pro bezpečný přístav porušuje základní právo na soukromí, a rozhodnutí Komise zrušil. Komise neprodleně po rozsudku vydala pokyny popisující, jak lze předávat údaje přes Atlantik, a zavázala se pokračovat v práci na obnoveném a bezpečném rámci pro předávání osobních údajů přes Atlantik.

V lednu 2015 Komise informovala o pokroku, jehož Rumunsko a Bulharsko dosáhly v oblastech reformy soudnictví a boje proti korupci a v případě Bulharska i v oblasti boje proti organizované trestné činnosti.

Lednové zprávy došly k závěru, že navzdory pokroku dosaženému v roce 2014 přetrvávají nadále určité problémy. Tyto zprávy byly předmětem diskusí i v Parlamentu a v Radě, které dospěly k závěru, že mechanismus zůstane v platnosti, dokud nebude dosaženo očekávaných výsledků.

Nezbytným předpokladem příznivého podnikatelského prostředí je zlepšení kvality, nezávislosti a efektivity soudnictví členských států. Proto je vytváření efektivnějších soudních systémů členských států klíčovou součástí strukturálních reforem, které jsou stanoveny v rámci evropského semestru. Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2015 a hodnocení jednotlivých zemí ukazuje, že některé členské státy se v této oblasti stále potýkají se specifickými problémy.

Stále více společností a jednotlivců zakládá podniky v jiných členských státech. Jestliže jsou v platební neschopnosti, může to mít dopad na řádné fungování vnitřního trhu.

V květnu přijala EU revidovaný právní předpis o přeshraničních insolvenčních řízeních, který vyjasňuje pravidla týkající se insolvenčních řízení u skupin společností a předúpadkových řízení.

V prosinci byl v prvním čtení přijat návrh revize evropského řízení o drobných nárocích. Tato revize umožní spotřebitelům a podnikům v EU, zejména malým a středním podnikům, vymáhat pohledávky v jiné zemi až do výše 5 000 EUR. Častější používání elektronických způsobů komunikace pomůže zjednodušit, zrychlit a zlevnit řízení. Změna vstoupí v platnost v polovině roku 2017.

V současné době jednají Parlament, Rada a Komise o revizi směrnice o právech akcionářů. Směrnice se zabývá nedostatky ve správě a řízení, které se týkají kotovaných společností a jejich řídících a dozorčích orgánů, akcionářů, zprostředkovatelů a zmocněných poradců. Standardizuje zakládání společností s jediným společníkem a usnadňuje malým a středním podnikům působení v celé EU.

Návrh právního předpisu o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem má sjednotit zakládání společností s jediným společníkem. Tento návrh je v současné době předmětem jednání mezi Parlamentem a Radou.

V červnu byl přijat rámec pro zavedení technických specifikací a postupů pro systém propojení obchodních rejstříků. Propojení, které má být provedeno do června 2017, otevře přístup k informacím o společnostech registrovaných v celé EU prostřednictvím portálu evropské e-justice. Pro podniky a občany tak bude snazší tyto informace získávat.

Volný pohyb osob je jedním ze základních práv, která EU zaručuje svým občanům a jejich rodinným příslušníkům. Opravňuje každého občana EU bez zvláštních formalit cestovat, pracovat a žít v kterémkoli členském státě.

V roce 2014 žilo v jiném než vlastním členském státě více než 14 milionů občanů EU. Přestože občané musí často prokazovat svůj občanský stav, je uznání úředních dokumentů v jiném členském státě stále obtížné.

V říjnu se Parlament a Rada dohodly na zjednodušení pohybu veřejných listin mezi členskými státy. Formální přijetí tohoto nařízení se plánuje na první polovinu roku 2016.

V květnu Komise přijala výroční zprávu za rok 2014 o uplatňování Listiny základních práv. Ke zprávě byl přiložen dokument, který dokládá, jak byla Listina základních práv EU v roce 2014 uplatňována na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

V říjnu Komise uspořádala první výroční kolokvium o základních právech, a to na téma „Tolerance a respekt: předcházení antisemitské a antimuslimské nenávisti v Evropě a boj proti ní“. Závěry konference uvádějí určitá opatření, jako je prevence a potírání nenávisti vůči Židům a muslimům v oblasti vzdělávání a potírání trestných činů z nenávisti a nenávistných výroků. V prosinci Komise jmenovala dva koordinátory – jednoho pro boj proti antisemitismu a jednoho pro boj proti nenávisti vůči muslimům.

Díky společné akci některých vnitrostátních donucovacích orgánů, se kterou Komise pomáhala v červenci, se pět významných půjčoven automobilů zavázalo změnit způsob, jakým zacházejí se zákazníky. Budou provádět srozumitelnější pojišťovací politiku, podpoří cenovou transparentnost a škodní řízení budou spravedlivější.

V průběhu roku Komise vytvořila a vyzkoušela celoevropskou online platformu pro řešení sporů. Tato platforma bude od počátku roku 2016 pomáhat spotřebitelům a obchodníkům v EU, aby vzájemné spory týkající se smluvních závazků u zboží a služeb zakoupených online řešili mnohem rychleji a levněji než před soudem.

V roce 2015 byla přijata nová směrnice o souborných službách pro cesty, která vstoupí v platnost v roce 2018. Nová pravidla budou pokrývat širší oblast, než jsou tradiční dovolené s komplexními službami, což umožní chránit 120 milionů spotřebitelů, kteří si na internetových stránkách objednávají i jiné formy kombinovaných zájezdů – například si sami vyberou a zkombinují letenku s ubytováním v hotelu nebo pronájmem auta.

V březnu Komise zveřejnila zprávu, která ukázala, že pouze pět členských států plně uplatňuje nařízení o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. V červenci Komise přijala pokyny k objasnění pravidel o právech cestujících v železniční přepravě. Vyzvala rovněž k přísnějšímu prosazování práv cestujících v letecké dopravě.

V dubnu přijala Rada směrnici o konzulární ochraně. Směrnice vysvětluje, kdy a jak mají občané EU, kteří se ocitli v nouzi v zemi mimo EU, právo požádat o pomoc velvyslanectví nebo konzuláty jiných členských států. V roce 2015 občané EU využívali konzulární ochranu jiného než vlastního členského státu mimo jiné během krizových situací v Nepálu a Jemenu. Občanům EU byla poskytována pomoc také v případě ztráty nebo odcizení dokladů.

V roce 2015 došlo v pokroku v přípravě směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností. Přijetí směrnice pomůže prolomit „skleněný strop“ zajištěním spravedlivých a transparentních výběrových řízení, jež přispějí ke zvýšení podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech společností.

Výroční zpráva o rovnosti žen a mužů za rok 2014 ukázala, že navzdory pokroku genderové rozdíly přetrvávají.

Počátkem roku 2015 Komise vydala politické směry a vyzvala členské státy a orgány EU, aby přijaly opatření ke snížení stávajícího genderového rozdílu v důchodech, který činí 39 %.

V květnu Komise předložila nový evropský program pro migraci vymezující okamžitá opatření, která mají být přijata v reakci na krizovou situaci ve Středomoří, stejně jako dlouhodobý a komplexní přístup k řízení migrace. Program vychází z desetibodového akčního plánu v oblasti migrace, který byl přijat v dubnu. Do konce května byly v rámci uvedeného programu přijaty první návrhy.

V souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise navrhla použít mechanismus reakcí na nouzové situace pro účely zřízení nouzového mechanismu pro relokaci, jenž měl pomoci Itálii a Řecku. Jako součást společné politiky v oblasti azylu poskytuje čl. 78 odst. 3 konkrétní právní základ pro řešení nouzových situací. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch členského státu nacházejícího se / členských států nacházejících se ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí na území jednoho členského státu nebo více členských států. Dočasná opatření podle čl. 78 odst. 3 mají výjimečnou povahu. Mohou být spuštěna pouze v případě dosažení určité úrovně naléhavosti a závažnosti. Lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu, by byli v rámci navrhovaného programu přemístěni do jiných členských států.

Komise rovněž přijala doporučení, v němž členské státy žádá, aby zajistily znovuusídlení 20 000 osob ze zemí mimo EU, které podle zjištění Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Na uvedeném znovuusídlení se členské státy dohodly v červenci a zavázaly se, že v průběhu let 2015–2017 zajistí znovuusídlení pro více než 22 500 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

Komise navrhla Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020). Tento plán stanovil opatření pro prevenci a boj proti převaděčství migrantů podél celé migrační trasy, včetně vytvoření seznamu podezřelých plavidel a posílení spolupráce a výměny informací s finančními institucemi. Rovněž se v něm počítá se spoluprací s poskytovateli internetových služeb a sociálními médii, aby se zajistilo rychlé odhalení a odstranění internetového obsahu, jehož převaděči využívají pro propagaci své činnosti.

Má-li společný evropský azylový systém fungovat efektivně, musí být migrantům po příjezdu na vnější hranice EU systematicky snímány otisky prstů. Za tímto účelem Komise zveřejnila pro potřeby členských států pokyny, které stanoví osvědčené postupy pro snímání otisků prstů. V terénu navíc pracují podpůrné týmy pro řízení migrace působící v rámci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, dále v rámci agentury Frontex (Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU) a Europolu (orgánu EU působícího v oblasti prosazování práva). Cílem této spolupráce je v tak zvaných oblastech hotspotů identifikovat příchozí migranty, registrovat je a snímat jejich otisky prstů. Tímto způsobem se zajistí, aby operace byly prováděny při důsledném dodržování základních práv a mezinárodních norem v oblasti uprchlického práva. Do konce roku 2015 bylo pro Itálii vymezeno šest hotspotů a pro Řecko pět, z nichž do provozu byly uvedeny dva hotspoty v Itálii (Lampedusa a Trapani) a jeden v Řecku (Lesbos/Moria).

Operace vedené v rámci hotspotů jsou součástí vyváženého řízení přílivu migrantů. Jsou úzce spojeny s procesem relokace (distribuce žadatelů o azyl do jiných členských států), jakož i s procesem navracení migrantů, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu (cesta zpět do jejich země původu).

Jedním z okamžitých opatření zahrnutých do programu pro migraci bylo ztrojnásobení finančních přídělů na posílení kapacit a prostředků pro společné operace agentury Frontex Triton a Poseidon v roce 2015 a 2016. Společná operace Poseidon byla na konci prosince přeměněna na zásahy rychlé reakce na hranicích. Dalších 27,4 milionu EUR bylo v roce 2015 přiděleno agentuře Frontex a v roce 2016 Komise poskytne další částku ve výši 129,9 milionu EUR.

Nové operační plány pro posílené společné operace sledovaly dvojí cíl, a sice pomoci členským státům při pátracích a záchranných operacích na moři a současně zajistit účinnou kontrolu vnějších hranic EU. Operační prostor operace Triton byl rozšířen a množství operačních prostředků bylo navýšeno, což vedlo k obrovskému nárůstu počtu migrantů zachráněných na moři. Počet migrantů, kteří byli v roce 2015 zachráněni díky společným operacím Triton a Poseidon, přesáhl 252 000.

Kromě toho byla v březnu zahájena činnost nového společného operačního týmu MARE působícího na základě zpravodajských informací. Společný operační tým MARE bojuje proti nelegální migraci ve Středomoří tak, že zasahuje proti organizovaným zločineckým skupinám, které migrantům umožňují, aby se přeplavili na území EU.

Snímek ze společné operace Triton, která probíhala po celý rok 2015 a kterou koordinovala Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (Frontex).

 

V zájmu provádění evropského programu pro migraci Komise v září vzhledem k závažnosti situace vypracovala podrobný soubor prioritních opatření, která měla být přijata během následujících šesti měsíců. Zprávu o pokroku při provádění uvedených prioritních opatření Komise předložila o tři týdny později.

Druhý soubor návrhů přijala Evropská rada v září. Tento balíček zahrnoval dodatečnou aktivaci mechanismu reakcí na nouzové situace ve prospěch Řecka, Itálie a Maďarska. Na základě povinného distribučního klíče byla navržena relokace z Řecka, Itálie a Maďarska týkající se dalších 120 000 žadatelů o azyl, kteří jednoznačně potřebují ochranu. V průběhu roku 2015 se Evropská rada dohodla na relokaci, jež má proběhnout v příštích dvou letech a zahrnovat celkem 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Komise a agentury EU společně s členskými státy zorganizují koordinaci nutnou pro provádění mechanismu v terénu. Z rozpočtu EU budou na podporu tohoto mechanismu vyčleněny zvláštní prostředky ve výši 780 milionů EUR.

Komisař Dimitris Avramopoulos hovoří s uprchlíky na Lampeduse. Itálie, 9. října 2015.

 

Komise rovněž navrhla vytvoření strukturálního krizového relokačního mechanismu. Jedná se o dočasný mechanismus solidarity, který by Komise mohla aktivovat pokaždé, kdy bude třeba pomoci jakémukoli členskému státu, jenž v důsledku intenzivního a neúměrného přílivu státních příslušníků třetích zemí čelí mimořádnému tlaku na svůj azylový systém.

Komise dále předložila návrh nařízení, jehož cílem je vytvořit společný seznam EU bezpečných zemí původu. Tento seznam umožní rychlejší zpracování individuálních žádostí o azyl podaných uchazeči pocházejícími ze zemí považovaných za bezpečné, jakož i rychlejší navracení v případech, kdy se na základě individuálního posouzení potvrdí, že daná osoba nemá na azyl právo. Na základě kodaňských kritérií Komise navrhla, že na uvedený seznam EU bezpečných zemí původu zařadí Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Kosovo (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova), Černou Horu, Srbsko a Turecko. V budoucnu mohou být po důkladném posouzení Komisí na seznam zařazeny nebo z něj vyjmuty další země.

Hlavy států a předsedové vlád členských států EU jednají o uprchlické krizi na zasedání Evropské rady. Brusel, 15. října 2015.

 

Komise navrhla akční plán EU v oblasti navracení, jehož cílem je v krátkodobém a střednědobém výhledu zvýšit míru navracení nelegálních migrantů do jejich domovských zemí, a plně tak uplatňovat směrnici EU o navracení osob. Komise, členské státy a příslušné agentury EU budou tyto návrhy uplatňovat. Společně s Evropskou službou pro vnější činnost Komise rovněž vynaloží větší úsilí, aby zajistila, že země původu plní své závazky, pokud jde o zpětné přebírání jejich státních příslušníků na základě stávajících dohod o zpětném přebírání osob. Uvedený akční plán Rada schválila v říjnu.

V říjnu byl s Tureckem dohodnut společný akční plán, který byl spuštěn na summitu EU-Turecko konaném v listopadu. Tento akční plán je součástí komplexní agendy pro spolupráci, jež je založena na oboustranné odpovědnosti, vzájemných závazcích a jejich plnění. Komise navrhla zřídit uprchlický nástroj pro Turecko, aby se zajistila koordinace poskytování celkového příspěvku EU ve výši 3 miliard EUR určeného na podporu Syřanů požívajících dočasné ochrany, jakož i hostitelských komunit v Turecku. V prosinci navrhla Komise zřídit dobrovolný program s Tureckem pro přijímání osob z humanitárních důvodů, který je určen pro osoby vysídlené v důsledku konfliktu v Sýrii.

Předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před zahájením zasedání vedoucích představitelů, jehož tématem byla migrační trasa přes západní Balkán. Brusel, 25. října 2015.

 

V říjnu svolal předseda Komise Juncker zasedání vedoucích představitelů zemí na téma toky uprchlíků na západobalkánské trase. Hlavy států nebo předsedové vlád 11 členských států, kteří se ho zúčastnili, přijali akční plán. Bezprostředně po uvedeném zasedání vedoucích představitelů jmenovali všichni účastníci kontaktní osoby na vysoké úrovni pověřené koordinací navazujících opatření prostřednictvím videokonferencí, které Komise pořádá každý týden. Byl vytvořen společný nástroj pro poskytování informací o každodenních migračních tocích a na zmíněné trase se zlepšila koordinace mezi členskými zeměmi. Komise v prosinci zveřejnila zprávu o pokroku týkající se opatření přijatých v zájmu řešení uprchlické a migrační krize na západobalkánské trase.

V létě roku 2015 EU navázala bezprecedentní dialog se zeměmi původu a tranzitu migrantů. Migrace se stala specifickou složkou misí, které v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky již probíhají v zemích, jako je Mali a Niger, v nichž byl kladen větší důraz na správu hranic. Se zeměmi Sahelu byl navázán nový dialog, který se zaměřil na otázky, jako je kontrola hranic, boj proti mezinárodním zločineckým sítím a rozvoj.

Komise vyčlenila 1,8 miliardy EUR na zřízení nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, aby pomohla řešit hlavní příčiny migrace na celém kontinentu. Fond shromažďuje finanční prostředky z různých finančních nástrojů v rámci rozpočtu EU a bude rovněž čerpat z příspěvků členských států. EU uvolnila zhruba 4 miliardy EUR na pomoc syrským uprchlíkům jak v Sýrii, tak v sousedních zemích. Komise zároveň podpořila diplomatické úsilí, které vyvinulo OSN v zájmu pokroku na cestě k  politické transformaci v Sýrii a v zájmu ukončení konfliktu, jenž v této zemi probíhá. Totéž platí pro Libyi, kde EU a OSN spolupracovaly na podpoře vytvoření vlády národní jednoty.

Dovolené způsoby přistěhovalectví a transparentní, jednoduché a spravedlivé postupy pro legální migranty pomáhají předcházet nelegální migraci a převaděčství migrantů. Evropský program pro migraci je zaměřen na řízení legální migrace na úrovni EU s cílem lépe řešit nedostatek pracovních sil a dovedností, zejména v odvětvích, jako je věda, technologie a inženýrství. Usiluje rovněž o zvýšení atraktivity EU pro vysoce kvalifikované migranty.

Komise v květnu zahájila veřejnou konzultaci, jejímž cílem bylo revidovat stávající systém „modrých karet“ EU, který v současnosti není dostatečně využíván. Tento systém umožňuje nábor vysoce kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí prostřednictvím harmonizovaného zjednodušeného postupu pro vydávání zvláštního povolení k pobytu a pracovního povolení. Výsledky konzultace budou v roce 2016 podkladem pro revizi systému „modrých karet“ jako součásti komplexního balíčku v oblasti legální migrace.

EU navázala dialog se soukromým sektorem, odbory a jinými sociálními partnery v zájmu lepšího pochopení měnících se potřeb evropského hospodářství a trhů práce. Tento dialog rovněž poskytuje prostor pro výměnu osvědčených postupů, jak přilákat kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí a jak lépe rozvíjet a využívat dovednosti těch, kteří již do EU přišli.

V roce 2015 bylo poprvé vyhodnoceno provádění schengenského acquis v souladu s hodnotícím a monitorovacím mechanismem. V červnu Komise přijala návrh nového evropského vízového štítku s jednotným vzorem a technickými specifikacemi, které pomohou v boji proti podvodům, jejichž počet se v posledních letech zvýšil. Uvedený vízový štítek nahradí stávající jednotný vzor víz, který členské státy používají při vydávání tak zvaných schengenských víz (krátkodobých víz). Stávající vzor se používá od roku 1995.

Celosvětové zavádění Vízového informačního systému bylo dokončeno v listopadu 2015. Databáze Vízového informačního systému nyní obsahuje veškeré údaje týkající se žádostí o udělení víza podaných státními příslušníky třetích zemí, kteří požadují vízum pro vstup do schengenského prostoru, včetně biometrických údajů (otisků prstů a digitálního snímku obličeje). Tento systém zabraňuje neoprávněnému překročení hranic a padělání schengenských víz a díky využívání biometrických údajů zároveň umožňuje rychlejší zpracování žádostí o udělení víza.

V průběhu roku 2015 EU podepsala dohody o zrušení vízové povinnosti s dvanácti zeměmi, které nejsou členy EU (s Dominikou, Grenadou, Kolumbií, Palau, Samoou, Spojenými arabskými emiráty, Svatou Lucií, Svatým Vincencem a Grenadinami, Tongou, Trinidadem a Tobagem, Vanuatu a Východním Timorem). Tyto dohody jsou nyní prováděny prozatímně, dokud nedojde k jejich ratifikaci. To znamená, že státní příslušníci těchto dvanácti zemí mohou již nyní cestovat do EU bez víza a občané EU k návštěvě uvedených zemí vízum rovněž nepotřebují.

V červenci Komise zahájila veřejnou konzultaci o balíčku týkajícím se inteligentních hranic. Cílem tohoto balíčku je usnadnit překračování hranic legálně cestujícím osobám, které vstupují do schengenského prostoru za účelem krátkodobého pobytu, a zároveň zvýšit možnosti identifikace osob překračujících povolenou délku pobytu a nelegálních migrantů, jakož i provádět rozhodnutí o jejich navracení. Díky tomuto balíčku se rovněž zajistí lepší identifikace státních příslušníků třetích zemí a umožní se odhalení osob používajících několik totožností.

V říjnu stanovila Evropská rada další směry, mezi něž patří práce na postupném zavádění integrovaného systému řízení vnějších hranic. V prosinci Komise přijala balíček týkající se správy hranic, který mimo jiné obsahuje návrh na zavedení evropské pohraniční a pobřežní stráže posilující mandát agentury Frontex, s cílem zajistit důkladnou a sdílenou správu vnějších hranic. Z agentury Frontex a orgánů členských států odpovědných za ochranu hranic vznikne nová Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, jejímž úkolem bude každodenní správa vnějších hranic. Součástí balíčku byl také návrh nařízení o evropském cestovním dokladu pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, příručka pro systém EUROSUR a osmá pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru. V zájmu zvýšení bezpečnosti schengenského prostoru je součástí balíčku rovněž pozměněné znění Schengenského hraničního kodexu, které umožňuje systematické kontroly všech cestujících na vnějších hranicích, včetně občanů EU a jejich rodinných příslušníků.

V červnu byla zahájena operace EU NAVFOR MED, která měla rozbít operační model převaděčů ve Středomoří a přispět k tomu, aby se na moři zabránilo dalším ztrátám na životech. V první fázi byly shromážděny zpravodajské informace týkající se strategií, tras a aktiv převaděčů. V říjnu začala druhá fáze, operace SOPHIA, jejímž cílem bylo dopadnout a zadržet podezřelá plavidla převaděčů na volném moři. Na operaci EU NAVFOR MED se podílelo zhruba 22 členských států, které poskytly aktiva, personál a zdroje.

EU v rámci evropské politiky sousedství spolupracuje se svými jižními a východními sousedy s cílem užšího politického přidružení a hospodářské integrace.

Květnový summit Východního partnerství v Rize dal nový náboj vztahům EU s jejími šesti východními partnery. EU s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou podepsala dohody o přidružení, jejichž součástí jsou ustanovení o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu.

EU provádí řadu opatření na podporu reformního procesu, včetně balíčku pomoci z března 2014 v hodnotě 11 miliard EUR, z nichž bylo do poloviny roku 2015 použito více než 6 miliard EUR. EU se navíc v rámci obecnějšího mírového procesu na Ukrajině dále angažovala v rozhovorech o dodávkách plynu a o praktických aspektech provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu. Dále se zasazovala o plnění dohod z Minsku a o uplatňování sankcí proti Rusku.

V říjnu byla zahájena jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu s Tuniskem a jedno kolo jednání proběhlo již před koncem roku. Vývoj jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu s Marokem byl v roce 2015 omezený. Pokračovaly také přípravy na zahájení jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu s Jordánskem.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (třetí zleva), předseda Evropské rady Donald Tusk (čtvrtý zleva) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (vpravo) s prezidenty a předsedy vlád evropských a afrických zemí na summitu o migraci. Valletta (Malta), 11. listopadu 2015.

 

Na listopadovém summitu ve Valettě o migraci se sešli čelní představitelé EU a klíčových afrických zemích, aby diskutovali o výzvách plynoucích z migrace. Výsledkem summitu bylo zřízení nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, jehož cílem je podporovat rozvoj v Africe. Africké země mají na oplátku pomáhat se současnou migrační krizí. Z fondu bylo na pomoc přislíbeno 1,8 miliardy EUR v podobě pomoci, a to k dalším 20 miliardám EUR ročně v podobě rozvojové pomoci.

EU podporovala rozhovory vedené OSN s cílem usmířit různé frakce v Libyi. Kromě neustálé politické podpory, již poskytovala vyslanci generálního tajemníka OSN Martinu Koblerovi, pořádala zasedání v rámci dialogu a v zájmu kontinuity rozhovorů poskytla i finanční prostředky (ve výši 4 milionů EUR).

EU byla v zájmu stability, bezpečnosti a prosperity dále nápomocna zemím s perspektivou vstupu do EU při provádění reforem nutných ke splnění kritérií pro členství.

Komisař Johannes Hahn a srbský předseda vlády Aleksandar Vučić v předvečer zahájení první kapitoly přístupových jednání se Srbskem. Bělehrad (Srbsko), 10. prosince 2015.

 

EU byla jedním z rozhodujících činitelů při dosahování zásadních úspěchů v normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem, přičemž několik kol dialogu mezi Bělehradem a Prištinou vedla vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová.

EU také sehrála významnou roli v politické stabilizaci a reformě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jakož i při sjednání dohody, jíž dosáhly hlavní politické strany s cílem překonat politickou patovou situaci v zemi.

Předsedové Schulz, Tusk a Juncker se v říjnu 2015 setkali s tureckým prezidentem Erdoğanem, aby diskutovali o vztazích EU a Turecka, a zejména pak o řešení problematiky uprchlíků a migračních toků. Předseda EP Martin Schulz navštívil Turecko v dubnu, předseda Evropské rady Donald Tusk jednak v září a společně pak ještě s předsedou Komise Jean-Claudem Junckerem znovu v listopadu, aby se účastnili summitu skupiny G20 v Antalyi. EU a Turecko také vedly politický dialog o zahraniční a bezpečnostní politice, včetně boje proti terorismu. Turecko je součástí mezinárodní koalice proti ISIL/Dá‘iš a pokračovalo v poskytování humanitární pomoci iráckým a syrským uprchlíkům.

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, první místopředseda Komise Frans Timmermans a předseda Evropské rady Donald Tusk se setkávají s tureckým předsedou vlády Ahmetem Davutoğlu na Valném shromáždění OSN. New York (Spojené státy), 29. září 2015.

 

Koncem listopadu se v Bruselu konal summit EU a Turecka, na němž byl aktivován společný akční plán pro migraci. EU i Turecko zopakovaly své odhodlání dále rozvíjet své existující vazby a solidaritu, zlepšit spolupráci, oživit proces přistoupení, přijmout opatření zaměřená na výsledky a častěji pořádat strukturované dialogy na vysoké úrovni.

V prosinci byla zahájena jednání o přistoupení v oblasti hospodářské a měnové politiky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a první místopředseda Komise Frans Timmermans jednají o migrační krizi. Ankara (Turecko), 15. října 2015.

 

Spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy se v roce 2015 zaměřila na posílení bilaterálních vztahů formou jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a také v oblasti ochrany údajů a soukromí (viz kapitola 6). Pokračovala těsná spolupráce v řešení globálních otázek, jako je změna klimatu, energetická bezpečnost, nešíření jaderných zbraní a provázanost bezpečnosti a rozvoje.

Rok 2015 představoval završení čtyřiceti let vztahů EU s Čínou. EU v červnu uspořádala 17. summit EU a Číny. Obě strany se dohodly na posílení spolupráce v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a globálních otázek. Vedoucí summitu přijali společné prohlášení, v němž za prioritu označili řadu opatření provádějících strategický program spolupráce EU a Číny do roku 2020, jakož i zvláštní prohlášení k problematice změny klimatu. Čína se zavázala k zintenzivnění investic v EU na podporu investičního plánu pro Evropu. Jednání mezi EU a Čínou o dohodě o investicích dále pokračovala a EU využila příležitosti upozornit na problematiku lidských práv, přičemž se obě strany dohodly, že je důležité v tomuto ohledu v dialogu pokračovat.

I v průběhu celého roku 2015 ovládalo vztahy EU s Ruskem vměšování Ruska do vnitřních záležitostí Ukrajiny, mimo jiné protiprávní anexe Krymu a přímá destabilizace země. EU v průběhu roku prodloužila restriktivní opatření, která byla uložena v roce 2014 (zákazy udělování víz jednotlivcům a právnickým osobám, hospodářské sankce a opatření spojená s anexí Krymu). EU a Rusko zároveň zachovaly otevřenou komunikaci o globálních záležitostech a mezinárodních krizích, a zejména v souvislosti s Íránem. EU byla zapojena do trojstranných rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu a v září se jí podařilo zprostředkovat dohodu o zimních dodávkách plynu na Ukrajinu. EU se znepokojením sledovala vnitřní vývoj v Rusku, kde docházelo k zhoršování situace v oblasti lidských práv a k dalšímu omezování občanské společnosti.

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič (uprostřed), ruský ministr energetiky Alexander Novak (vlevo) a ukrajinský ministr pro energetiku a uhelný průmysl Volodymyr Demčyšyn (vpravo) po dosažení dohody o zimním balíčku pro dodávky plynu na Ukrajinu. Brusel, 25. září 2015.

 

Vysoká představitelka EU a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, ministři zahraničních věcí skupiny zemí E3/EU+3 (EU, Německo, Francie a Spojené království a spolu s nimi Čína, Rusko a Spojené státy) a Írán dospěli v červenci k dohodě o dlouhodobém řešení íránské jaderné otázky. Společný komplexní akční plán zajišťuje výlučně mírovou povahu íránského jaderného programu a umožní komplexní odstranění všech sankcí souvisejících s jadernými otázkami. Za předpokladu, že bude akční plán zcela splněn, otevře tento příznivý krok cestu k postupnému zlepšování vztahů s Íránem.

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová (čtvrtá zleva) s ministry zahraničních věcí E3+3 po dosažení dohody v otázce íránského jaderného programu. Vídeň (Rakousko), 5. července 2015.

 

Akce EU v Iráku se řídí regionální strategií pro Sýrii a Irák i pro hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá‘iš, již Rada přijala v březnu. EU proaktivně napomáhá snahám globální koalice pro boj proti ISIL (Global Coalition to Counter ISIL), zejména v oblastech boje proti terorismu, snah o stabilizaci a humanitární pomoci. EU podporuje také vládu Iráku při realizaci reforem podporujících inkluzivnost a národní usmíření. Je hnací silou mezinárodních snah pod vedením OSN, které mají napomoci politickému řešení konfliktu v Sýrii, v jehož důsledku bylo podle odhadů 12 milionů lidí nuceno opustit své domovy. Vyčlenila 4 miliardy EUR na podporu Syřanů a hostitelských komunit, zejména v Jordánsku, Libanonu a Turecku. V reakci na syrskou krizi se plánuje podstatné zvýšení financování prostřednictvím nového regionálního svěřenského fondu Evropské unie („fondu Madad“).

Skutečnost, že Rada v březnu 2015 přijala akční plán pro Guinejský záliv na období 2015–2020, znamená posílení činnosti EU v oblastech Sahelu, Afrického rohu a Guinejského zálivu. Tento akční plán vytyčuje podporu, již EU poskytne snahám vyvíjeným v tomto regionu a pobřežních státech o řešení řady problémů v oblasti námořní bezpečnosti a organizovaného zločinu.

EU byla nápomocna od počátku devastující epidemie eboly nahlášené v západní Africe v březnu 2014 a poskytla podporu ve výši 2 miliard EUR s cílem dostat zdroj onemocnění pod kontrolu a napomoci rychlé obnově v postižených oblastech. Komise sama vyčlenila 870 milionů EUR, přičemž 70 milionů EUR věnovala na naléhavou humanitární pomoc.

Komisař Vytenis Andriukaitis s jednou z vítězek Evropské ceny v oblasti zdraví, kterou za rok 2015 získaly nevládní organizace, jež se vyznamenaly v boji proti epidemii eboly. Mondorf-les-Bains, Lucembursko, 12. října 2015.

 

Komisař Neven Mimica u studny během své návštěvy v Keni. Samburu (Keňa), 18. září 2015.

 

EU v roce 2015 v afrických zemích podnikla šest volebních pozorovacích misí, uzavřela řadu dohod o hospodářském partnerství s africkými regiony a zvláště aktivně se podílela na zmírňování politických krizí v Burundi, Guinei-Bissau a v Jižním Súdánu.

V situaci nestability, dlouhotrvajících konfliktů a migrační krize nemá rok 2015 z hlediska problematiky lidských práv obdoby; lidská práva byla ve velké míře porušována, sílily také hrozby vůči aktivistům, nevládním organizacím a množily se útoky na ně. EU lidská práva dále bránila a podporovala a poskytovala finanční pomoc organizacím občanské společnosti a ochráncům lidských práv na celém světě. Proběhly dialogy a konzultace o lidských právech s téměř 40 partnerskými zeměmi a s mnoha dalšími partnery na místní úrovni. Vnější akce EU v této oblasti je založena na jejím strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přijatém v červnu 2012 a na novém akčním plánu, který Rada přijala v červenci 2015 a jenž vytyčuje priority a strategii na období 2015–2019.

Rok 2015 byl Evropským rokem pro rozvoj pod heslem „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“. Hlavním cílem je informovat občany EU, a zejména mladé lidí o výsledcích, kterých EU a její členské státy dosáhly rozvojovou pomocí. Evropská unie zůstala i v roce 2015 největším dárcem rozvojové pomoci na světě. V roce 2015 začal také fungovat 11. evropský rozvojový fond v hodnotě 30,5 miliardy EUR.

Rozvojová pomoc EU: máme dostatek prostředků na zásah v tolika krizových situacích?

 

(Zleva dole ve směru hodinových ručiček) Francouzský prezident François Hollande, předseda vlády Spojeného království David Cameron, italský předseda vlády Matteo Renzi, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, japonský předseda vlády Shinzō Abe, kanadský předseda vlády Stephen Harper, prezident Spojených států Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová jednají o agendě udržitelného rozvoje OSN na summitu skupiny G7. Krün (Německo), 7. června 2015.

 

Valné shromáždění OSN v roce 2015 přijalo nové rozvojové cíle, které budou vodítkem globálního úsilí o dosažení udržitelného rozvoje v období do roku 2030. EU těchto 17 cílů intenzivně podpořila a zajistí, aby se doma i v zahraničí plnily.

Během roku pokračovala tendence sílících přírodních i člověkem způsobených katastrof. Generální ředitelství Komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) poskytlo pomoc přesahující 1,5 miliardy EUR, mimo jiné v podobě potravin, přístřeší, ochrany, zdravotní péče a čisté vody více než 120 milionům lidí ve více než 80 zemích.

V roce 2015 Komise vyčlenila 361 milionů EUR na humanitární pomoc dětem, ženám a mužům, kteří se stali obětí humanitární katastrofy v Sýrii a v sousedním Jordánsku, Libanonu a Turecku. EU od počátku konfliktu souhrnně vyčlenila více než 5 miliard EUR na pomoc Syřanům a hostitelským komunitám v sousedních zemích. Další navýšení financování se plánuje prostřednictvím nového regionálního svěřenského fondu EU v reakci na syrskou krizi.

Komisař Christos Stylianides pomáhá s distribucí humanitární pomoci EU v Nepálu po zemětřesení, při kterém zahynulo více než 8 500 lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Khokana (Nepál), 2. května 2015.

 

Komise rovněž výrazně posílila humanitární pomoc v Iráku v reakci na krizi, v jejímž důsledku potřebovalo pomoc při záchraně života 10 milionů lidí, a to na celkem 104,65 milionu EUR.

Komise na pomoc obyvatelstvu v Jemenu postiženému nuceným vysídlením, nedostatkem potravin a akutní podvýživou v důsledku konfliktu v Jemenu vyčlenila 52 milionů EUR na humanitární pomoc.

EU po celý rok 2015 pokračovala v podpoře Ukrajiny a pomohla této zemi 242 miliony EUR.

Do konce roku 2015 se díky humanitárním projektům zaměřeným na přístup ke vzdělávání a psychosociální podpoře v rámci iniciativy EU „Děti míru“ dostalo pomoci 1,5 milionu dětí vyrůstajících v oblastech konfliktu a v krizových oblastech.

V roce 2015 byl také pro 25 naléhavých situací v zemích v různých koutech světa zasažených katastrofami aktivován mechanismus civilní ochrany Unie.

Evropská rada v červnu vyzvala vysokou představitelku EU a místopředsedkyni Komise Federiku Mog­heriniovou, aby ve spolupráci s členskými státy připravila globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, která bude do června 2016 předložena Evropské radě. Cílem nové strategie bude poskytnout obecnou vizi globální úlohy EU s důrazem na ta opatření EU, jež mohou mít největší přínos pro kapacity jednotlivých členských států.

Boj proti terorismu byl i v roce 2015 těžištěm činnosti EU v této oblasti. Do sedmi delegací EU byli jmenováni odborníci na boj proti terorismu a bezpečnost a s řadou zemí a mezinárodních organizací, jako je OSN a Sdružení národů jihovýchodní Asie, byly zahájeny politické dialogy a rozhovory zaměřené na boj proti terorismu. EU nadále posilovala svůj komplexní přístup k vnějším konfliktům a krizím a aktivně podporovala opatření na předcházení konfliktům ve více než 30 zemích, mimo jiné prostřednictvím mediace a analytické činnosti.

Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun se setkává s vysokou představitelkou a místopředsedkyní Komise Federicou Mogheriniovou. Brusel, 27. května 2015.

 

V roce 2015 Parlament projednal řadu politických otázek a přispěl řadou cenných podnětů. V průběhu roku vystoupilo v Parlamentu mnoho významných hostů: mezi jinými lotyšský předseda vlády Laimdota Straujuma, král Jordánského hášimovského království Jeho Veličenstvo Abdullah II., generální tajemník OSN Pan Ki-mun, prezident Mongolska Cachjagín Elbegdordž, řecký předseda vlády Alexis Tsipras, lucemburský předseda vlády Xavier Bettel, Jeho Veličenstvo španělský král Filip VI., francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová, italský prezident Sergio Mattarella a vedoucí představitelé orgánů EU.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, německá kancléřka Angela Merkelová, Jeho Veličenstvo španělský král Filip VI. a francouzský prezident François Hollande v Evropském parlamentu. Štrasburk, 7. října 2015.

 

Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament, získal saúdskoarabský blogger a aktivista v boji za lidská práva Ráif Badawí.

 

Georges Dassis byl dne 7. října 2015 zvolen předsedou Evropského hospodářského a sociálního výboru.

 

Markku Markkula byl dne 12. února 2015 zvolen předsedou Výboru regionů.

 

V květnu Komise učinila díky přijetí programu zlepšování právní úpravy pozitivní kroky ke zvýšení otevřenosti a transparentnosti rozhodovacího procesu EU při současném zlepšení kvality nových právních předpisů a podpoře systematického přezkumu stávajících právních předpisů EU.

Tento balíček reforem obsahoval řadu nových opatření, včetně nových konzultací a možností zpětné vazby, díky kterým se zúčastněné strany budou moci lépe zapojit a která přinesou více příležitostí pro veřejné konzultace. V červenci Komise otevřela svůj proces tvorby politik další kontrole a návrhům ze strany veřejnosti, když zahájila fungování nástroje pro zúčastněné strany, prostřednictvím kterého mohou vyjádřit připomínky týkající se plánů a cestovních map a počátečních posouzení dopadů a připomínky k návrhům Komise. Jedná se o první krok v rámci fungování portálu pro zlepšování právní úpravy, který uživateli nabízí jednoduchý přístup k procesům tvorby právních předpisů EU.

Kromě toho vznikl v červenci nový Výbor pro kontrolu regulace. Tento výbor posiluje centrální kontrolu kvality a zároveň je nápomocen Komisi při posuzování dopadů a provádění hodnocení. Výbor bude mít šest stálých členů včetně předsedy, přičemž tři členové budou vybráni z prostředí mimo orgány EU.

V prosinci Komise schválila novou interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů s Evropským parlamentem a Radou, jejímž cílem je zlepšit kvalitu a výsledky právních předpisů EU. To přinese změny v rámci celého cyklu tvorby politik, od konzultací a posuzování dopadů k přijímání, provádění a vyhodnocování právních předpisů EU. Kompromisní znění dohody je výsledkem jednání s Evropským parlamentem a Radou, a aby mohlo vstoupit v platnost, musí být schváleno všemi třemi orgány.

Do Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů Komise (REFIT) jsou zapojeni špičkoví odborníci z členských států a zástupci průmyslu a občanské společnosti. Jeho cílem je shromažďovat prostřednictvím otevřeného dialogu se zúčastněnými stranami a členskými státy návrhy na snížení regulační zátěže.

Od roku 2012 se v rámci programu REFIT uskutečnilo přibližně 200 iniciativ, a to pomocí hodnocení, nových iniciativ pro zjednodušování a prostřednictvím stahování a rušení návrhů a předpisů. Pokrok při provádění iniciativ programu REFIT byl uveden v ročním srovnávacím přehledu, který byl zveřejněn v květnu. Snaha o zjednodušení právních předpisů EU a snížení regulačních nákladů pokračuje, avšak zároveň se usiluje o zachování přínosů příslušných politik.

V červenci Komise přijala svou 32. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU, která přezkoumala, zda členské státy v roce 2014 správně a včasně prováděly právní předpisy EU.

Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti, pokud členský stát nevyřeší údajné porušení právních předpisů EU nebo pokud neoznámil opatření provádějící směrnici do vnitrostátního práva ve stanovené lhůtě. Občané a zúčastněné strany mohou hlásit podezření na porušení právních předpisů EU přímo, a to pomocí elektronického formuláře, který lze nalézt na portálu Vaše práva. V roce 2014 se většina stížností týkala zaměstnanosti, vnitřního trhu a soudnictví.

Celkový vývoj ukazuje, že počet formálních řízení o nesplnění povinnosti se během posledních pěti let snížil. Stejně jako v předcházejícím roce se většina řízení o nesplnění povinnosti týkala oblasti životního prostředí, dopravy, vnitřního trhu a služeb. Zmíněný pokles odráží účinnost strukturovaného dialogu s členskými státy prostřednictvím mechanismu EU Pilot, který předchází zahájení formálního řízení o porušení povinnosti.

Transparentnost je důležitá z hlediska veřejné legitimity rozhodovacího procesu EU a důvěry občanů.

V lednu byla zahájena nová verze společného rejstříku transparentnosti Evropského parlamentu a Evropské komise. Rejstřík je klíčovým nástrojem pro provádění politiky Komise v oblasti transparentnosti. Objasňuje, jaké subjekty se snaží ovlivňovat tvorbu politik v orgánech EU, jaké záležitosti sledují, kdo jsou jejich klienti nebo členové, registruje jejich členství ve strukturách EU a lidské a finanční zdroje, které investují. Všechny organizace, které se k rejstříku připojily, podepsaly kodex chování, který slouží jako morální kompas pro jejich vztahy s orgány EU.

Na základě kladného doporučení Rady vyslovil Parlament v dubnu konečný souhlas, tzv. absolutorium, se způsobem, jakým Komise plnila rozpočet EU v roce 2013. Absolutorium je jedním z nástrojů využívaných Parlamentem a Radou ke kontrole toho, jak jsou vynakládány prostředky z rozpočtu EU. Je-li uděleno, vede k formálnímu uzavření účtů daného orgánu za daný rok.

Místopředsedkyně Komise Kristalina Georgievová (vlevo) a předseda Evropského účetního dvora Vítor Manuel da Silva Caldeira (uprostřed). Brusel, 23. září 2015.

 

Při rozhodování o tom, zda absolutorium udělit, odložit nebo zamítnout, bere Parlament v úvahu výroční zprávu Evropského účetního dvora. Svou výroční zprávu týkající se plnění rozpočtu EU v roce 2014 předložil Účetní dvůr v listopadu. Externí auditor Komise již osmým rokem v řadě vydal účetnictví EU dobré vysvědčení a rovněž potvrdil, že se na straně příjmů ani správních výdajů nevyskytly významné chyby. Kromě toho Účetní dvůr odhadl, že celková míra chyb v platbách se snižuje již druhým rokem po sobě na současných 4,4 %.

V tomto ohledu je důležité připomenout, že Komise má důležitou kontrolní funkci nad přibližně 80 %. ročního rozpočtu EU, a to zejména v oblasti zemědělské politiky a politiky soudržnosti, avšak za kaž­dodenní řízení finančních prostředků EU jsou primárně odpovědné členské státy. Pokud se zjistí administrativní chyby, Komise a vnitrostátní orgány členských států přijmou opatření pro zpětné získání prostředků. Mezi lety 2009 a 2014 činila průměrná roční výše takových finančních oprav a zpětně získaných částek 3,2 miliardy EUR, což představuje 2,4 % plateb z rozpočtu EU. Tato nápravná kapacita odráží víceletou povahu většiny programů a dokládá úsilí všech veřejných orgánů chránit peníze daňových poplatníků.

Právo veřejnosti na přístup k dokumentům je důležitým nástrojem v oblasti transparentnosti. Výroční zpráva o přístupu k dokumentům, která byla přijata v srpnu a týká se roku 2014, popisuje, jak Komise prováděla stávající pravidla a právní předpisy v této oblasti.

Zmíněná výroční zpráva jasně ukazuje, jak důležité je právo na přístup k dokumentům, které je součástí obecné politiky Komise v oblasti transparentnosti. V roce 2014 Komise obdržela 6 227 žádostí o přístup k dokumentům. Požadované dokumenty byly v 88 % případů zcela nebo částečně poskytnuty již v počáteční fázi. Po prvních odpovědích útvarů Komise měli žadatelé možnost požádat Komisi prostřednictvím potvrzující žádosti, aby svůj postoj přehodnotila. Komise v roce 2014 přezkoumala 300 potvrzujících žádostí. Počet potvrzujících žádostí již sedmým rokem roste a v roce 2014 byl zaznamenán výrazný nárůst o 27 %. Další širší přístup byl udělen ve 43 % případů v potvrzující fázi, čímž celkové procento rozhodnutí o úplném nebo částečném poskytnutí dokumentů vzrostlo na 90 %.

Četnost žádostí o přístup a vysoká míra poskytování dokumentů ukazují, že evropští občané práva na přístup k dokumentům aktivně využívají. Tato skutečnost vedla ke zpřístupnění velkého počtu dokumentů nad rámec četné dokumentace, která je již k dispozici na internetových stránkách Komise.

V roce 2015 pokračovala evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová v provádění své strategie „Směrem k roku 2019“, jejímž cílem je zvýšit relevantnost, dopad a viditelnost činností veřejného ochránce práv. Mezi případy, jimiž se veřejná ochránkyně práv zabývala, byla šetření z vlastního podnětu týkající se složení expertních skupin Komise, transparentnosti při třístranných jednáních, jakož i transparentnosti jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’ Reillyová předává svou výroční zprávu předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi. Brusel, 26. května 2015.

 

V dubnu Komise splnila závazek, který učinila ve svých politických směrech, a dokončila přezkum rozhodovacího procesu týkajícího se povolování geneticky modifikovaných organismů. Byl předložen nový legislativní návrh, který by ponechal členským státům možnost omezit nebo zakázat používání geneticky modifikovaných organismů povolených EU v potravinách či krmivech na vlastním území, a to na základě domácích důvodů, jež se netýkají rizika pro zdraví nebo životní prostředí. Vědecky podložené povolování geneticky modifikovaných organismů se bude nadále posuzovat na úrovni EU.

Zmíněný návrh byl předložen k posouzení v rámci řádného legislativního postupu Parlamentu a Radě, které nedávno přijaly směrnici poskytující členským státům podobné možnosti v oblasti pěstování geneticky modifikovaných organismů. Parlament tento návrh zamítl v říjnu. V Radě pokračovaly diskuse k prvnímu čtení.

Díky evropské občanské iniciativě mohou občané EU, pokud je jich alespoň jeden milion a pocházejí z alespoň sedmi členských států, vyzvat Komisi k předložení návrhu právního předpisu. Doposud byly po splnění nezbytných podmínek a uvedených prahových hodnot úspěšně předloženy tři evropské občanské iniciativy, na které Komise odpověděla: „Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!“, „Jeden z nás“ a „Stop vivisekci“.

V březnu Komise zveřejnila zprávu o uplatňování nařízení o občanské iniciativě, která přináší výsledky přezkumu uplatňování tohoto nového nástroje od jeho vstupu v platnost v dubnu 2012. Zpráva konstatovala, že se organizátoři potýkali s obtížemi při vytváření online systémů pro sběr podpisů, zejména vzhledem k omezenému času pro tento sběr. Komise proto nadále poskytovala organizátorům dočasný a bezplatný hosting a zadala studii k analýze možností vývoje stabilního řešení pro zmíněné systémy. Ve zprávě se dále uvádí, že byly zjištěny organizační problémy, pokud jde zejména o rozdílné podmínky a osobní údaje, které jednotlivé členské státy požadují při sběru podpisů. Komise vyzvala členské státy, aby tyto požadavky sladily a zjednodušily.

V lednu Komise zahájila novou sérii dialogů s občany, při nichž mohou občané sdělit své názory představitelům EU s rozhodovacími pravomocemi a ukázala tak, že naslouchání občanům a diskuse s nimi jsou důležitou součástí demokratického procesu tvorby politik EU. V průběhu roku takto Komise oslovila tisíce občanů v rámci 53 akcí v celé EU, jichž se účastnili předseda Komise, místopředsedové a komisaři. Dialogů s občany se zúčastnili rovněž předseda a několik poslanců Evropského parlamentu a politici členských států.

Publikace o Evropské unii v češtině můžete získat zde:

Zastoupení a kanceláře Evropské komise a Evropského parlamentu existují ve všech zemích Evropské unie. Evropská unie má rovněž delegace v dalších částech světa.