Zvláštní zpráva
č.17 2019

Centrálně řízené intervence EU v oblasti rizikového kapitálu: je třeba je lépe usměrňovat

O této zprávě: EU poskytuje finanční prostředky pro fondy rizikového kapitálu určené k investicím především do začínajících podniků a nově vznikajících inovačních firem. V rámci tohoto auditu se posuzovalo šest centrálně řízených intervencí provedených od roku 1998. Tyto intervence řídí EIF v zastoupení Komise. Zjistili jsme, že Komise v průběhu let zvýšila svou finanční podporu, ovšem bez toho, aby plně posoudila potřeby trhu nebo kapacitu čerpání. Její investiční strategie také nebyla komplexní a méně rozvinuté trhy rizikového kapitálu měly z investic malý prospěch. Postupy EIF je také třeba zjednodušit a zkvalitnit.
Zvláštní zpráva EÚD podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU.

Tato publikace je k dispozici ve 23 jazycích v tomto formátu:
PDF
PDF General Report

Shrnutí

I

Rizikový kapitál je zaměřen na financování malých, začínajících a inovativních podniků, u nichž se předpokládá vysoký růstový potenciál. Často je považován za katalyzátor vytváření pracovních míst a hospodářského růstu. Již více než 20 let poskytuje Evropská unie (EU) malým a středním podnikům rizikový kapitál, aby jim pomohla rozběhnout podnikání. EU rovněž podporuje rozvoj udržitelného evropského ekosystému v oblasti rizikového kapitálu.

II

Rozhodli jsme se prozkoumat trhy rizikového kapitálu, jelikož se EU v této oblasti politiky stále více angažuje a my jsme se jí dosud nezabývali. Přezkoumávali jsme způsob, jakým Komise provádí centrálně řízené intervence v oblasti rizikového kapitálu. Posuzovali jsme, zda byla koncepce těchto intervencí založena na hodnoceních dopadu a posouzeních a zda byly intervence řádně provedeny. Rovněž jsme zkoumali, zda existovala ucelená investiční strategie.

III

Audit se týkal šesti centrálně řízených intervencí, které byly zavedeny od roku 1998, a rovněž se zabýval návrhy na navazující nástroj v rámci příštího víceletého finančního rámce (2021–2027). Přezkoumali jsme příslušnou dokumentaci a uskutečnili rozhovory s pracovníky Komise a Evropského investičního fondu (EIF), zainteresovanými stranami z veřejného a soukromého sektoru a akademickými pracovníky. Dále jsme provedli průzkumy mezi správci fondů rizikového kapitálu.

IV

Zjistili jsme, že Komise posílila svou podporu trhu s rizikovým kapitálem, aniž by však zcela zhodnotila potřeby trhu včetně všech nástrojů a posoudila kapacitu čerpání prostředků. Rovněž jsme zjistili jen omezené důkazní informace o dopadu této podpory.

V

Investiční strategie Komise nebyla ucelená a méně rozvinuté trhy rizikového kapitálu měly z centrálně řízených intervencí EU menší prospěch.

VI

Komise a další investoři (veřejní i soukromí) se podílejí na fondech rizikového kapitálu za rovných podmínek, mají tedy stejné zisky i stejné ztráty (tj. podle zásady pari passu). Jedním z důvodů nízké úrovně zájmu soukromých investorů o rizikový kapitál EU je nízká míra návratnosti investic. I když Komise již umožňuje investice, které se neřídí zásadou pari passu, pro investice do sociální oblasti, dosud neanalyzovala možnost vzdát se výnosu z investic EU ve prospěch soukromých investorů.

VII

EIF spravuje fondy v první řadě pro Komisi, EIB a vnitrostátní orgány. Stal se významným účastníkem na trhu rizikového kapitálu v EU. Jeho postupy je však třeba zefektivnit, neboť schválení žádostí fondů může trvat i více než 12 měsíců. Je nutné aktualizovat a zkvalitnit jeho politiku přidělování obchodů. Zjistili jsme, že EIF čelí obtížím při uzavírání mandátů, jejichž platnost vypršela.

VIII

Komise neshromažďuje informace o skutečně vynaložených nákladech ze strany EIF při provádění nástrojů podporovaných EU. Zjistili jsme, že odměna za zahájení, kterou Komise platí EIF za zavádění nových nástrojů, se postupem času zvyšovala a že nedošlo k žádným úsporám díky synergiím nebo know-how, které EIF mohl v posledních dvou desetiletích vybudovat. Zjistili jsme také, že poplatky nebyly plně nastaveny tak, aby motivovaly k dosažení celkových cílů fondů.

IX

Komisi předkládáme několik doporučení ke zvýšení přidané hodnoty intervencí EU na trhu rizikového kapitálu. Komisi doporučujeme, aby:

  1. provedla nezbytné analýzy, aby se zlepšilo hodnocení intervencí EU;
  2. vypracovala ucelenou investiční strategii;
  3. spolupracovala s EIF na tom, aby se zefektivnilo řízení intervencí EU.

Úvod

01

Rizikový kapitál může podnítit inovace, vytváření pracovních míst a hospodářský růst. V důsledku toho může dynamický trh rizikového kapitálu vytvořit přímé ekonomické přínosy. Odborníci a zainteresované strany v EU, včetně Komise, jsou si vědomi vazby mezi inovacemi, podnikáním, rizikovým kapitálem a hospodářským růstem.

Rizikový kapitál – typ soukromého kapitálu

02

Rizikový kapitál je typem soukromého kapitálu, který je zaměřen na financování malých, mladých a inovativních nově vznikajících firem nebo začínajících podniků, u nichž se předpokládá vysoký růstový potenciál. Tyto společnosti často začínají s pouhým nápadem a nevyzkoušeným podnikatelským modelem, což znamená, že zde existuje podstatný prvek rizika. Pokud se však tento nápad a podnikatelský model ukáží jako úspěšné, mohou tyto společnosti nakonec přinést vysoké výnosy, což pak umožní, aby dlouhodobé výnosy z rizikového kapitálu a soukromého kapitálu překonaly co do výkonu tradiční investice.

03

Inovativní nově vznikající firmy a začínající podniky potřebují finanční prostředky na rozvoj své nové technologie a na inovace. Zároveň vykazují malé počáteční příjmy. Jelikož tedy mohou mít problémy s poskytnutím požadované úrovně zajištění, mohou mít problémy s přístupem k dostatečnému financování od bank. Poskytovatelé rizikového kapitálu zaplňují tuto finanční mezeru, protože jsou ochotni přijmout více rizik než banky díky možnosti výnosů nebo ze strategických důvodů.

04

Jak ukazuje obrázek 1, prochází nové podniky různými vývojovými stádii.

  • Počáteční fáze: předstartovní kapitál podporuje předběžné činnosti, jako je výzkum trhu a produktů nebo vypracování podnikatelského plánu. Pochází většinou od vlastníka či vlastníků podniků, neformálních investorů (tzv. „business angels“) anebo rodiny a přátel.
  • Raná a pozdější fáze podnikání: pro rozvoj a realizaci obchodního modelu je zapotřebí více kapitálu. Právě v této fázi přicházejí ke slovu poskytovatelé rizikového kapitálu. Ke konci této fáze se úspěšné společnosti pomalu začínají stávat ziskovými.
  • Fáze růstu a fáze rozvíjejícího se podniku: úspěšné společnosti zvýší výnosy a zisky. Pokud poskytovatelé rizikového kapitálu do takových společností investovali, začnou se snažit tyto společnosti prodat (nebo z nich „vystoupit“), aby své investice zhodnotili.

Obrázek 1

Fáze začínajících podniků a vývoj příjmů a zisku

Zdroj: EÚD.

05

Investice do rizikového kapitálu se obvykle uskutečňuje prostřednictvím fondu, který sdružuje kapitál od více investorů (komanditisté) a je spravován správcem fondu (komplementářem). Fondy rizikového kapitálu se opírají o zásadu diverzifikace: mají širokou expozici napříč různorodým portfoliem (obvykle od 10 do 20 investičních obchodů), což pomáhá lépe řídit rizika (hlavní rysy investic do rizikového kapitálu v Evropě jsou uvedeny v rámečku 1). Typickou strukturu fondu rizikového kapitálu představuje příloha I.

06

Fondy rizikového kapitálu mohou také nabídnout know-how, které často vyhledávají podnikatelé, kteří usilují o růst svých firem. Tyto cenné služby se mohou týkat oblastí jako zdokonalování strategie a komercializace inovací, vývoj nových produktů a služeb nebo uvedení podniku na globální trh. Zdokonalená strategie a brzká viditelnost na globálním trhu mají pro úspěch technologicky vyspělých společností a dalších začínajících podniků zásadní význam.

Rámeček 1

Hlavní rysy investic do rizikového kapitálu v Evropě

  • Průměrná investice 2–3 miliony EUR
  • Dlouhodobá finanční investice (horizont 10–15 let)
  • Nelikvidní investice (obtížnost výstupu, protože neexistuje převoditelný trh)
  • Aktivní účast napomáhající růstu začínajících podniků
  • Očekávání vysoké návratnosti investice spojené s vysokým rizikem anebo strategickým zájmem
  • Poplatek splatný investičnímu správci (20 % investice)
  • Odborné dovednosti a specializovaný tým vedoucích pracovníků
07

Fond rizikového kapitálu získává výnos, jakmile společnost prodá (nebo z ní „vystoupí“). Odchod se uskuteční buď prostřednictvím primární veřejné nabídky na akciovém trhu, nebo prostřednictvím prodeje společnosti buď průmyslovému investorovi (obchodní prodej), nebo jinému fondu rizikového kapitálu či soukromé kapitálové společnosti. Když společnost z portfolia nemá žádnou zůstatkovou hodnotu, je její účetní hodnota odepsána v souladu s příslušnými účetními standardy.

Zapojení Komise na trhu rizikového kapitálu

08

Současnou strategií EU pro růst a zaměstnanost je strategie Evropa 2020. Klade důraz na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění jako způsob, jak překonat strukturální nedostatky evropského hospodářství, zlepšit jeho konkurenceschopnost a produktivitu a podpořit udržitelné sociálně tržní hospodářství1. Jelikož je rizikový kapitál katalyzátorem inovací, vytváření pracovních míst a hospodářského růstu, poskytuje EU finanční prostředky, aby evropským podnikům ve fázi zahájení činnosti a ve fázi růstu zlepšila přístup na trh. EU rovněž podporuje rozvoj udržitelného evropského ekosystému v oblasti rizikového kapitálu v Evropě2.

09

Intervence EU mobilizují další soukromé a veřejné peněžní prostředky, aby se maximalizovala účinnost rozpočtu EU. Tyto přímé investice do fondů rizikového kapitálu pocházejí z různých částí rozpočtu EU.

  • Centrálně řízené intervence jsou financovány z různých rozpočtových oblastí např. pro podniky, průmysl a výzkum. Komise se přímo podílí na navrhování a vývoji těchto nástrojů a jejich investiční strategie a stanovuje také rozsah příspěvku EU.
  • Intervence sdíleného řízení3 využívané v politice soudržnosti jsou financovány z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy). Každá intervence musí být prováděna v rámci operačního programu řízeného řídicím orgánem členského státu. Řídicí orgán je odpovědný za navržení finančního nástroje a za určení jeho finančního objemu.
10

Mnohé ze strukturálních faktorů, které mohou značně posílit nebo naopak omezit rizikový kapitál v Evropě, zůstávají stále z velké části v oblasti vyhrazené členským státům. Vnitrostátní daňové zákony mohou například bránit rozvoji trhu s rizikovým kapitálem4. Právní předpisy týkající se obchodních společností a pracovněprávní předpisy mohou stát v cestě náboru zaměstnanců a právní prostředí může snížit chuť investorů podstoupit riziko a omezit získávání finančních prostředků5.

Trh rizikového kapitálu v Evropě

11

Od roku 2012 stále narůstá získávání peněžních prostředků v rámci evropských fondů rizikového kapitálu. V roce 2018 dosáhl objem získaných peněžních prostředků nejvyšší hodnoty za deset let: 11,4 miliardy EUR. Současný objem přesahuje úroveň před krizí v roce 2007. Do roku 2022 má Komise do investic do rizikového kapitálu vložit více než 3,3 miliardy EUR od roku 2014.

12

Jak ukazuje obrázek 2, v období 2015–2017 vládní organizace6 výrazně zvýšily svou podporu pro evropské fondy rizikového kapitálu. Tato podpora se v roce 2018 pak snížila. V relativním vyjádření byl největší podíl financování ze strany vládních organizací zaznamenán v letech 2010 a 2011. V roce 2018 poskytly vládní organizace 14 % celkově získaných prostředků, což je v porovnání s předchozími dvěma lety podíl výrazně nižší. Tento objem je ovšem stále vyšší než v období před krizí v roce 2007.

Obrázek 2

Podíl veřejných prostředků na celkových peněžních prostředcích získaných evropskými fondy rizikového kapitálu (v mld. EUR a v procentech)

Zdroj: údaje poskytnuté EÚD sdružením Invest Europe.

13

Obrázek 3 ukazuje podobný trend u investic do společností. V posledním desetiletí se investice provedené evropskými fondy rizikového kapitálu zvýšily, přičemž nejvyšší hodnoty (8,2 milionu EUR) dosáhly v roce 2018. Kromě toho současný objem investic přesahuje úroveň před krizí v roce 2007.

14

Od finanční krize je jak hodnota, tak počet případů odchodů evropských fondů rizikového kapitálu relativně stabilní. V roce 2018 vystoupily fondy rizikového kapitálu z 1 193 začínajících podniků za 2,0 miliardy EUR, avšak nedošlo k návratu na úroveň před krizí v roce 2007, kdy fondy odešly z 1 629 začínajících podniků za 3,1 miliardy EUR. Viz obrázek 3.

Obrázek 3

Investice a odchody evropských fondů rizikového kapitálu (v mld. EUR)

Zdroj: údaje poskytnuté EÚD sdružením Invest Europe.

15

Za dvacet let, co Komise podporuje prostřednictvím centrálně řízených intervencí EU fondy rizikového kapitálu, vložila do 140 fondů částku 1,7 miliardy EUR, z které bylo do poloviny roku 2018 vyplaceno 0,9 miliardy EUR. Tyto fondy rizikového kapitálu v průměru investovaly 3 miliony EUR a vytvořily 48 pracovních míst na společnost. Tyto společnosti v době investice zaměstnávaly okolo 74 000 osob.

Jak fungují centrálně řízené investice EU

16

Komise pověří Evropský investiční fond (EIF) a Evropskou investiční banku (EIB) realizací intervencí rizikového kapitálu za dohodnutou odměnu. Celkovou odpovědnost nese Komise, kromě jednoho případu, kdy je odpovědnost sdílena se skupinou EIB a dalšími subjekty. Intervence EU podpořily velký počet začínajících podniků a některé z nich se pak staly významnými subjekty ve svém odvětví. Příklady rizik a výnosů investic EIF na základě pověření Komise jsou uvedeny v rámečku 2.

Rámeček 2

Příklady rizik a výnosů investic EU do rizikového kapitálu

EIF investoval 15 milionů EUR do jednoho fondu rizikového kapitálu zaměřeného na informační a komunikační technologie. Po prodeji společností vynesl zatím tento fond EIF 76 milionů EUR. V polovině roku 2018 byly zbývající podíly (tj. společnosti, které jsou stále v portfoliu fondu) oceněny na 35 milionů EUR. Tato vysoká návratnost byla způsobena především investicí do jednoho úspěšného začínajícího podniku. Ke konci roku 2018 zaměstnávala tato společnost přibližně 3 600 osob, z toho 43 % v EU.

EIF investoval 17 milionů EUR do jiného fondu rizikového kapitálu se stejným zaměřením. V letech 2005–2007 uskutečnil tento fond jedenáct investic do začínajících podniků. Kvůli nízké výkonnosti musel fond později odepsat nebo prodat se ztrátou sedm z těchto podniků. Do poloviny roku 2018 vynesl fond pouze 4 miliony EUR a zbývající podíly EIF byly oceněny na 0,5 milionu EUR. V polovině roku 2018 tedy ztráta z této investice činila 12,5 milionu EUR.

17

U částky investované z centrálně řízených intervencí EU se zaměřením na rizikový kapitál došlo v minulém desetiletí k výraznému zvýšení. Částka se zvýšila z 33 milionů EUR ročně (průměr za období 1998–2000) na 458 milionů EUR ročně (průměr za období 2014–2020).

18

Tyto nástroje EU jsou navrženy tak, aby reagovaly na poptávku, což znamená, že poskytují financování v případech, kdy o ně požádají fondy rizikového kapitálu, pokud splňují kritéria způsobilosti a projdou hloubkovým posouzením (due diligence) a procesem schválení. Tabulka 1 ukazuje šest intervencí EU se zaměřením na rizikový kapitál, které jsou takto centrálně řízené7.

Tabulka 1

Centrálně řízené intervence EU se zaměřením na rizikový kapitál

Finanční nástroje /
rozpočtová záruka
Program Programové období Financování z EU
(v mil. EUR)
k 31. 12. 2018
Program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení (ESU 1998) Iniciativa pro růst a zaměstnanost (G&E)8 1998–2000 101
Program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení (ESU 2001) Víceletý program pro podnik a podnikavost (MAP)9 2001–2006 209
Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)10 2007–2013 625
Kapitálový nástroj pro růst Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)11 2014–2020 32512
Kapitálový nástroj
InnovFin pro ranou fázi
Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace13 2014–2020 488
Kapitálový produkt nástroje pro malé a střední podniky (SMEW) fondu EFSI Evropský fond pro strategické investice (EFSI)14 2014–2020 1 270

Zdroj: EÚD, převzato z právního základu.

19

V roce 2015 přijali normotvůrci EU nařízení zřizující Evropský fond pro strategické investice (EFSI) (viz příloha II). Komise pověřila správou EFSI Evropskou investiční banku, která pak delegovala část správy na EIF15. Činnost fondu EFSI byla zahájena proto, aby poskytla rizikovou kapacitu, která byla zajištěna zárukou ve výši 16 miliard EUR z rozpočtu EU a 5 miliard EUR z vlastních zdrojů EIB s cílem umožnit skupině EIB (EIB a EIF) poskytovat dodatečné financování. EFSI poskytne finanční krytí rizikového kapitálu ve výši 2 320 milionu EUR, a je tak v tomto ohledu největší z příslušných šesti programů16.

20

V dubnu 2018 Komise zahájila činnost celoevropského fondu fondů. Spolu s EIF vybrala šest evropských fondů fondů, přičemž s dvěma z nich již byla podepsána smlouva. Fond fondů je sdružení kapitálu poskytovaného více subjekty k investicím do fondů rizikového kapitálu, které pro změnu investují do začínajících podniků. Tato struktura umožňuje širší diverzifikaci rizika, ale přidává další úroveň správy. Z centrálně řízených intervencí je k dispozici až 343 milionů EUR a dalších 67 milionů EUR je k dispozici z vlastních zdrojů EIF. Očekává se, že těchto šest fondů fondů získá další 1,7 miliardy EUR od jiných (veřejných nebo soukromých) investorů s cílem povzbudit investice do začínajících podniků ve výši 6,5 miliardy EUR.

21

V červnu 2018 zveřejnila Komise svůj návrh na následnou intervenci nazvanou „InvestEU“17, která je součástí balíčku návrhů na příští víceletý finanční rámec (2021–2027).

Úloha Evropského investičního fondu

22

EIF podporuje finanční zprostředkovatele, kteří poskytují finanční prostředky malým a středním podnikům v Evropě. Jeho hlavními akcionáři jsou EIB (58,6 % kapitálu), EU zastoupená Komisí (29,7 %) a další zainteresované strany, včetně veřejných a soukromých bank a finančních institucí18. Provádí intervence v oblasti rizikového kapitálu v první řadě v zastoupení jiných subjektů, jako jsou EU, EIB (v rámci mandátu ke zdrojům rizikového kapitálu), vnitrostátních nebo regionálních orgánů a soukromých investorů. Obrázek 4 poskytuje přehled o fungování nástrojů rizikového kapitálu Evropskou unií podporovaných a o úloze EIF.

Obrázek 4

Struktura fungování nástrojů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií

Zdroj: EÚD na základě údajů EIF.

23

EIF se stal jedním z největších účastníků na evropském trhu rizikového kapitálu. V roce 2018 podepsal pouze samotný EIF dohody s fondy rizikového kapitálu, které se zavázaly investovat 1,4 miliardy EUR.

Rozsah a koncepce auditu

24

Rozhodli jsme se prozkoumat trhy rizikového kapitálu, jelikož se EU v této oblasti politiky stále více angažuje a my jsme se jí dosud nezabývali. Posuzovali jsme, zda Komise řádně využila své nástroje rizikového kapitálu tím, že jsme zkoumali, zda:

  1. Komise provedla kvalitní hodnocení ex ante, průběžné hodnocení a hodnocení ex post,
  2. investiční strategie, kterou EU využívala k poskytování své podpory, byla komplexní,
  3. EIF řádně prováděl nástroje EU.
25

Předpokládáme, že naše zpráva pomůže Komisi provádět její politiku efektivněji a účinněji. Při posuzování vhodnosti koncepce intervencí jsme se zaměřili na období 2014–2020. U ostatních aspektů jsme vzali v úvahu všechny centrálně řízené intervence EU od roku 1998. V případech, kde to bylo vhodné, jsme též posuzovali návrh programu InvestEU na období 2021–2027.

26

Abychom získali důkazní informace, prověřili jsme příslušnou dokumentaci (včetně vzorku dokumentujícího, jak EIF vybíral fondy rizikového kapitálu). Též jsme vedli pohovory se zaměstnanci Komise, EIF, francouzské Banque Publique d'Investissement a sdružení Invest Europe19 stejně jako s akademickými pracovníky a správci fondů. Dále jsme navštívili asociace rizikového kapitálu a začínajících podniků, podpůrné banky, ministerstva a fondy rizikového kapitálu v Dánsku a Itálii. Provedli jsme také dva průzkumy mezi správci fondů rizikového kapitálu.

Připomínky

Nedostatky u hodnocení ex ante a ex post

27

Před tím, než Komise zahájí novou intervenci, musí provést hodnocení ex ante anebo posouzení dopadu, včetně analýzy potřeb trhu. Při hodnocení a posouzení by se měla analyzovat také struktura a finanční potřeby společností, na které se nástroj zaměřuje, a zdroje financování, které jsou k dispozici. Za použití těchto informací může Komise odhadnout finanční mezeru a určit vhodný rozsah své podpory trhu rizikového kapitálu.

28

Hlavním cílem všech intervencí EU od roku 1998 je zlepšit prostřednictvím podpory podnikání a inovací přístup podniků, zejména malých a středních podniků, k financování. U každé intervence se předpokládá, že Komise provede průběžná hodnocení anebo hodnocení ex post, jejichž cílem je posoudit účinnost intervence.

Intervence nebyly založeny na řádném posouzení potřeb trhu

29

Zkoumali jsme, zda a jak Komise určila a vyčíslila finanční mezeru u intervencí v současném programovém období (2014–2020). Zabývali jsme se též tím, zda tak bylo učiněno na souhrnné úrovni EU a úrovni členských států. Analyzovali jsme rovněž, zda byla mezera ve financování stanovena pro různé fáze životního cyklu společnosti (viz obrázek 1).

30

Zjistili jsme, že ačkoliv Komise provedla hodnocení ex ante a posouzení dopadů a analyzovala potřeby trhu na základě nabídky a poptávky, vyčíslení mezery ve financování nebylo úplné. To bylo způsobeno především nedostatkem údajů. Komise rovněž konstatovala, že „v akademické literatuře nepanuje shoda v tom, zda je nízká úroveň investic rizikového kapitálu ve většině členských států EU ve srovnání s HDP převážně problémem nabídky nebo poptávky, tj. zda je nabídka rizikového kapitálu nedostatečná nebo zda je nedostatek společností, do kterých ho investovat“20.

31

Například v roce 2011 provedla Komise hodnocení ex ante a posouzení dopadu centrálně řízeného kapitálového nástroje pro růst (EFG). Zjistili jsme, že v podkladové studii vypracované z podnětu Komise nebyl vysvětlen její odhad mezery ve financování21.

32

U dalšího centrálně řízeného nástroje – kapitálového nástroje InnovFin (IFE) – jsme zjistili, že posouzení z roku 2013 bylo provedeno až po předložení legislativního návrhu a po projednání předběžného rozpočtu Komisí, Evropským parlamentem a Radou.

33

Rovněž jsme zjistili, že při zahájení činnosti EFSI v roce 2015 Komise neprovedla úplné hodnocení ex ante ani posouzení dopadu mezery ve financování nebo potřeb trhu. Toto posouzení neprovedla ani v roce 2017, kdy byla záruka EU zvýšena o 10 miliard EUR (na 26 miliard EUR) a byl prodloužen konec investičního období z 31. července 2019 na 31. prosinec 202022.

34

Též v roce 2015 bylo z podnětu Komise vypracováno zvláštní posouzení s cílem prozkoumat, zda by bylo možné využít strukturu fondu fondů23. Na základě rozhovorů se 105 správci fondů rizikového kapitálu se ukázalo, že ohledně stavu a potřeb trhu rizikového kapitálu se názory rozcházejí. V tomto hodnocení navíc při doporučování finanční velikosti fondu fondů, který má být vytvořen, nebyla kvantifikována mezera ve financování ani se neřešila otázka čerpání.

35

Komise již provedla své hodnocení ex ante a posouzení dopadu následných intervencí rizikového kapitálu pro nadcházející období 2021–2027 v rámci budoucího programu InvestEU. Opět však nebyla vyčíslena mezera ve financování.

36

Domníváme se, že zvýšení rozpočtových zdrojů pro fondy rizikového kapitálu (viz tabulka 1) bez řádného vyčíslení mezery ve financování může vést k riziku, že tyto prostředky nebudou moci být čerpány (viz rámeček 3).

Rámeček 3

Zvýšení veřejných prostředků bez řádného posouzení velikosti trhu může vést k riziku nečerpání

Podstatné zvýšení veřejných prostředků na trhu rizikového kapitálu může vést k riziku nečerpání, a to v případě nedostatku: i) fondů rizikového kapitálu, do kterých je možné investovat ii) soukromých investorů se zájmem o spoluinvestování, iii) malých a středních podniků s růstovým potenciálem, do kterých je možné investovat.

Studie z roku 201124 odhalila, že by pro EU bylo náročné investovat více než 300 milionů EUR ročně v období 2014–2020 z důvodu rizika nečerpání. Peněžní prostředky, které EU přidělila na rizikový kapitál, se však již této částce blíží. Na období 2014–2020 činí průměrná výše roční investice z intervencí EU okolo 285 milionů EUR (tj. 1 989 milionů EUR za sedm let). Navíc byly peněžní prostředky přidělené na kapitálový produkt SMEW fondu EFSI zvýšeny o 1 050 milionů EUR (viz bod 7 přílohy II).

Tlak na čerpání nese riziko řetězové reakce. Ambiciózní částka může vytvořit tlak na rychlé přidělení prostředků. Vzhledem k tomu, že nové fondy nebo nerozvinuté trhy vyžadují více času na rozvoj, může tento časový tlak vést ke koncentraci finančních prostředků na „obvyklých“ trzích nebo u „obvyklých“ subjektů, neboť dostanou přednost vyspělé trhy a zavedené fondy. Uvedená studie z roku 2011 také uvádí, že „tlak na přidělení prostředků může vést k tomu, že bude financování poskytováno „substandardním“ příjemcům investic, což by v určité době nevyhnutelně vedlo k poklesu výnosů z investic“.

Nedostatečné důkazní informace o dopadu intervencí EU

37

Zkoumali jsme, zda předchozí průběžné hodnocení a hodnocení ex post prokázala účinnost podpory rizikového kapitálu ze strany EU. Řádná průběžná hodnocení a hodnocení ex post poskytují cenné informace při vytváření nových nástrojů.

38

Od té doby, co Komise začala podporovat rizikový kapitál, předložila šest průběžných a dvě závěrečná hodnocení. Hodnocení obvykle uváděla výstupy a výsledky, jako je počet podporovaných fondů rizikového kapitálu, nebo počet společností, do kterých fondy rizikového kapitálu podporované EU investovaly. V hodnoceních se ovšem neanalyzoval dopad na odvětví rizikového kapitálu nebo ekonomický dopad intervencí EU (jako růst, inovace nebo zachovaná či vytvořená pracovní místa).

39

Obě hodnocení ex post byla provedena příliš brzy. Například závěrečné hodnocení týkající se mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem bylo vydáno v roce 2011. EIF však mohl schválit smlouvy o komanditní společnosti s fondy rizikového kapitálu až do roku 2013 – fondy rizikového kapitálu tak měly přibližně pět let na investice do společností.

40

Průběžné hodnocení nástroje GIF a hodnocení ex post programů ESU 1998 a ESU 2001 byla oslabena omezenou dostupností údajů.

  • Rané nástroje programu počátečního kapitálu evropských technologických zařízení z roku 1998 a programu počátečního kapitálu evropských technologických zařízení z roku 2001 nedisponovaly žádnými ukazateli výkonnosti. V hodnocení ex post těchto nástrojů se doporučovalo použít dobře navržené ukazatele výkonnosti.
  • Přestože právní základ nástroje GIF stanovil ukazatele a cíle, tyto ukazatele a cíle se týkaly především výstupů. Průběžné hodnocení nástroje GIF proto znovu doporučilo vypracování ukazatelů výsledků a ukazatelů dopadu, které umožní závěrečné hodnocení jeho účinnosti. Komise přidala ukazatele, ale v závěrečném hodnocení nebylo možné jich využít, protože bylo provedeno v průběhu jednoho roku od průběžného hodnocení.
41

Hodnocení vycházela především z kvalitativních metod, jako jsou rozhovory a průzkumy. Ačkoli byly shromážděné informace užitečné, nebyly potvrzeny kvantitativními metodami.

42

Průběžná a závěrečná hodnocení provedená Komisí neanalyzovala hypotetický srovnávací scénář. Hodnotitelé neposuzovali, kolik pracovních míst bylo vytvořeno nebo zachováno společnostmi, které těžily z financování rizikovým kapitálem, ve srovnání s teoretickým počtem, který by býval mohl vzniknout bez tohoto financování.

43

V roce 2011 byla taková hypotetická srovnávací analýza provedena v rámci jednoho projektu financovaného EU25. V této analýze se vzal v úvahu rizikový kapitál ze všech zdrojů (tedy nejen ze zemí EU) a podniky ze sedmi členských států a jedné země, která není členem EU. Autoři analýzy dospěli k tomuto závěru: „Zjištění obecně podporovala názor, že investoři rizikového kapitálu měli značný pozitivní dopad na růst společností, produktivitu i výkonnost v oblasti investic a inovací. Investoři rizikového kapitálu pomohli svým portfoliovým společnostem co do výkonnosti překonat společnosti, které nebyly podporovány rizikovým kapitálem, a to i během finanční krize v letech 2008–2009. Svým portfoliovým společnostem poskytly zdroje a dovednosti potřebné k rychlému přizpůsobení jejich nabídky produktů na trhu během globální krize.“

44

Jako pozitivní skutečnost je třeba uvést, že EIF zveřejnil řadu pracovních dokumentů o ekonomickém přínosu investic podporovaných EIF a výkonnosti podporovaných začínajících podniků26, a to včetně srovnávací hypotetické analýzy. Jedinou námitkou je, že v těchto dokumentech se analyzovaly všechny investice EIF do rizikového kapitálu – tedy ne pouze ty, které jsou podporovány EU.

45

Pokud jde o nástroje na programové plánovací období 2014–2020, stanovila Komise ukazatele výsledků a dopadu pro nástroje EFG, IFE i EFSI. Pro nástroje EFG a IFE byly cílové hodnoty stanoveny pro všechny ukazatele s výjimkou obratu a počtu zaměstnanců společností přijímajících podporu (viz tabulka 2). Cílové hodnoty pro nástroj IFE se navíc týkají nejen rizikového kapitálu, ale kombinují podporu rizikového kapitálu a dluhového financování, což ztěžuje vyhodnocení výkonnosti každého nástroje.

Tabulka 2

Ukazatele nástrojů EFG a IFE

Zdroj: EÚD na základě právních předpisů a dokumentů Komise.

46

V průběžném hodnocení EFSI bylo doporučeno vyjasnit prostřednictvím hypotetických srovnávacích scénářů dopad iniciativy na finanční trh, a zejména vliv na selhání trhu a možné vytěsnění. Průběžné hodnocení ocenilo stávající úsilí skupiny EIB při testování těchto přístupů u produktů EFSI, zejména při zřizování nezbytné datové infrastruktury27.

Komise postrádala ucelenou investiční strategii

47

Zlepšit přístup k financování pro podniky prostřednictvím celoevropského trhu rizikového kapitálu si vyžaduje soudržnou a ucelenou politiku a investiční strategii, která má mezi jiným za cíl podporovat méně rozvinuté trhy, snížit závislost na veřejném sektoru a omezit složitost intervencí.

Přístup založený na poptávce nepomáhá rozvoji méně rozvinutých trhů nebo sektorů rizikového kapitálu

48

Pro posouzení investiční strategie Komise jsme analyzovali současný stav, pokud jde o země, ve kterých měly sídlo fondy rizikového kapitálu podporované EU a společnosti přijímající rizikový kapitál, i vývojové fáze a odvětví činností.

Nedostatečně rozvinuté trhy rizikového kapitálu měly z centrálně řízených intervencí EU jen malý užitek
49

Od té doby, co Komise v roce 1998 zahájila svou činnost v oblasti rizikového kapitálu, přiděluje finanční prostředky na základě přínosu projektu, a nikoli v závislosti na zeměpisném umístění fondů rizikového kapitálu nebo odvětví investice.

50

Vzhledem k tomu, že neexistuje strategie zajišťující, aby byly přiměřené investice nasměrovány na nedostatečně rozvinuté trhy, tyto trhy mohou dostat menší podporu. Toto riziko potvrzují Komisí provedená hodnocení ex ante a posouzení dopadů týkající se jejích intervencí v období 2014–2020 (nástroje IFE a EFG), které poukázaly na vysokou koncentraci investic rizikového kapitálu v určitých členských státech.

51

Zjistili jsme, že dvěma členskými státy, v nichž bylo na konci června 2018 zaregistrováno nejvíce fondů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií, byly Francie a Itálie s 20 % a 14 % celkového počtu fondů. Za těmito zeměmi následovalo Lucembursko, Spojené království, Nizozemsko, Německo a Finsko. Žádné fondy rizikového kapitálu podporované Evropskou unií neinvestovaly do fondů registrovaných ve dvanácti členských státech (viz obrázek 5).

52

Jedním z faktorů, který správci fondů berou v úvahu při rozhodování o tom, kde zaregistrovat fond rizikového kapitálu, je příslušný režim regulace. Podle průzkumu28 provedeného EIF „vyzývali správci fondů k podpoře celoevropských fondů, většímu počtu přeshraničních investic a k harmonizaci právních rámců a daňových systémů."

Obrázek 5

Fondy rizikového kapitálu podporované Evropskou unií podle jednotlivých zemí registrace, stav k 30. červnu 2018

Zdroj: EÚD na základě údajů EIF.

53

Fondy rizikového kapitálu mohou investovat buď pouze do společností v zemi registrace, nebo mohou být zaměřeny na více zemí. K 30. červnu 2018 bylo 42 % fondů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií zaměřeno na více zemí.

54

Pokud jde o částky, které investovaly fondy rizikového kapitálu podporované Evropskou unií do společností, vyplývá z obrázku 6, že členské státy, které byly pro rizikový kapitál atraktivní29, těžily z intervencí EU nejvíce. Francie, Německo a Spojené království vynikají, jelikož na ně připadá 50 % těchto investic. Vzhledem k tomu, že se jedná o členské státy s největšími ekonomikami v EU, zaměření na tyto státy rozvoji evropského trhu rizikového kapitálu nepomáhá.

55

V polovině roku 2018 žádný z fondů rizikového kapitálu podporovaných EU neinvestoval na Kypru, Maltě, ve Slovinsku nebo na Slovensku a v Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku byly provedeny jen investice v malé výši (celkově 29 milionů EUR).

Obrázek 6

Investice do společností prostřednictvím fondů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií k 30. červnu 2018

Zdroj: EÚD na základě údajů EIF.

56

Z naší analýzy údajů vyplývá, že přidělování podpory na základě poptávky zvýhodňuje nejrozvinutější trhy rizikového kapitálu. To plně nepřispívá k deklarovanému cíli EU, kterým je podpora celoevropského trhu rizikového kapitálu, ani k některým prioritám stanoveným v pověřovacích dohodách. Například u tří nejnovějších kapitálových nástrojů (tj. EFG, IFE a EFSI) je v právním základu vždy odkaz na podporu rozvoje rizikového kapitálu na úrovni EU. Článek 2 mandátní dohody pro nástroj GIF pak stanoví, že jedním z cílů nástroje je snížit mezeru na kapitálovém trhu a trhu rizikového kapitálu, aby se tak zkvalitnil trh rizikového kapitálu v EU. V několika hodnoceních intervencí EU provedených Komisí nebo z jejího podnětu se kritizoval přístup založený na poptávce a doporučovalo se, aby tento přístup ustoupil proaktivnějšímu přístupu.

57

Například v posouzení dopadu následného programu InvestEU (na období 2021–2027) z roku 2018 se doporučuje vyvážit přístup založený na poptávce na úrovni jednotlivých operací tím, že se bude důsledněji ověřovat dodržování cílů politiky. Komise nespecifikovala, jak bude této rovnováhy dosaženo v praxi nebo jak to ovlivní přístup založený na poptávce.

Potřeby financování nebyly vyčísleny podle jednotlivých fází vývoje nebo odvětví činnosti
58

Za 20 let, co Komise podporuje fondy rizikového kapitálu prostřednictvím různých centrálně řízených intervencí EU, investovala do různých vývojových fází malých a středních podniků. Obrázek 7 ukazuje, kolik z částky 4,6 miliardy EUR, která byla v tomto období investována fondy rizikového kapitálu podporovanými EU, bylo použito pro jednotlivé fáze rozvoje podniků.

Obrázek 7

Investice fondů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií do jednotlivých fázi rozvoje malých a středních podniků

Zdroj: EÚD na základě údajů EIF.

59

Rané fáze (tj. počáteční fáze a fáze zahájení podnikání) představují 56 % celkových investic. Fondy rizikového kapitálu obvykle investují do většího počtu společností v raných fázích růstu než v pozdějších fázích. Nicméně průměrné částky investované na jeden malý nebo střední podnik v raných fázích jsou nižší. Fondy rizikového kapitálu podporované Evropskou unií investovaly v průměru 1,36 miliardy EUR a 2,56 miliardy EUR na jeden malý nebo střední podnik v počáteční fázi a ve fázi zahájení podnikání, zatímco investiční průměr ve fázi růstu a odkupu30 činil 4,82 miliardy EUR a 7,16 miliardy EUR v tomto pořadí na jeden malý nebo střední podnik.

60

V našem průzkumu se 68 % správců fondů rizikového kapitálu, kteří na náš průzkum reagovali, domnívá, že je účast veřejných prostředků na rizikovém kapitálu nejvíce potřebná u investic v počáteční fázi a ve fázi zahájení podnikání.

61

Pokud jde o odvětvové rozložení, více než 50 % celkových investic z fondů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií představují společnosti působící v odvětví počítačů a spotřební elektroniky a v odvětví věd o živé přírodě (viz obrázek 8).

Obrázek 8

Investice fondů rizikového kapitálu podporovaných Evropskou unií podle odvětví

Zdroj: EÚD na základě údajů EIF.

62

Ačkoli EU investovala do různých vývojových fází a odvětví činností, nezakládalo se přidělování peněžních prostředků na důkladné analýze nabídky a poptávky na evropském trhu rizikového kapitálu. V hodnoceních ex ante provedených Komisí chyběly údaje o mezerách ve financování u jednotlivých fází rozvoje nebo v odvětví činnosti (viz bod 36).

63

Komise ve svém posouzení dopadů týkajícím se programu InvestEU (na období 2021–2027) navrhla, že by bylo možné se na kapitálové nástroje zaměřit v rámci jednotlivých odvětví a na základě životního cyklu společnosti (na základě analýzy mezery ve financování)31. Hodnocení se vůbec nezmiňuje o zaměření nebo analýze kapitálových nástrojů podle členských států.

Trh rizikového kapitálu v EU není dostatečně atraktivní pro soukromé investory

64

Intervence podporované EU by měly řešit selhání trhu nebo konkrétněji ta selhání, která – s ohledem na zásadu subsidiarity a dosažení přidané hodnoty – nemohou uspokojivě řešit členské státy samy32. Konečným cílem veřejné intervence je přilákat soukromé investory s cílem vytvořit udržitelný trh rizikového kapitálu. Zkoumali jsme, zda se Komisi podařilo motivovat další veřejné a soukromé investory k poskytování finančních prostředků po boku EU. Hodnocení ex ante z roku 2013 týkající se nástroje IFE zdůraznilo nízké výnosy jako jeden z hlavních důvodů chabého zájmu soukromých investorů o rizikový kapitál. „Kromě období internetové horečky v letech 1997–2000 byla průměrná roční návratnost do evropských fondů rizikového kapitálu nižší než 10 % a za posledních deset let záporná a ani výkonnost nejlépe řízených fondů nebyla dostatečně vysoká na to, aby přinášela výnosy, které hledají institucionální investoři“33.

65

Aby byla intervence EU v souladu s pravidly státní podpory, stanovila Komise minimální cílové hodnoty pro podíl soukromých investorů ve fondech rizikového kapitálu podporovaných EU. Tyto cílové hodnoty byly stanoveny na úrovni 50 % u raných nástrojů, jako jsou ESU 1998 a ESU 2001, ale u intervencí v letech 2014–2020 pak klesly na 30 %. Důležitost tohoto je ještě posílena skutečností, že Komise považuje investice EIF/EIB a podpůrných bank na vlastní riziko za nezávislé a soukromé. Komise jinak pro účast soukromého sektoru nestanovila žádné cílové hodnoty.

66

Komise nestanovila dosažení vysokých výnosů jako cíl svých intervencí, ani po EIF nepožadovala, aby s použitím fondů EU dosahoval zisku. Právní předpisy a pověřovací dohody však vyžadují, aby EIF uplatňoval zásadu pari passu, podle které se veřejní a soukromí investoři podílejí na fondech rizikového kapitálu za rovných podmínek, mají tedy stejné zisky i stejné ztráty. Přilákat soukromé investory, což je pro udržitelný trh s rizikovým kapitálem nezbytné, je možné pouze tehdy, pokud investice přinesou vysoké výnosy.

67

Podle účetní závěrky za rok 2017 investoval nástroj ESU 1998 101 milionů EUR a od zahájení své činnosti vykázal celkovou čistou ztrátu ve výši 12 milionů EUR. Podobnou situaci lze pozorovat i v portfoliích ESU 2001 a GIF (již odepsaných nebo prodaných). Nástroj ESU 2001 vykázal čistou ztrátu ve výši 82 milionů EUR z investovaných 207 milionů EUR a nástroj GIF ztrátu ve výši 88 milionů EUR z částky 470 milionů EUR34. Tyto dva poslední nástroje mají dosud významnou část svých investic ve svých portfoliích (ESU 2001: 31 %, GIF: 64 %). U novějších intervencí EU je ještě příliš brzy na poskytnutí smysluplných údajů [viz  tabulka 3].

68

V některých z konečných a průběžných hodnocení centrálně řízených programů vypracovaných Komisí se zásada pari passu považovala za selhání nebo překážku pro povzbuzení soukromých investic. V dalším hodnocení (hodnocení ex ante nástroje EFG z roku 2011) se nedospělo k žádnému závěru ohledně toho, zda se odchýlit od zásady pari passu, a toto rozhodnutí bylo odloženo až na dobu po provedení podrobného posouzení trhu. Komise v době auditu takové posouzení neprovedla. Komise umožňuje investice odchylující se od zásady pari passu pouze v případě sociálních investic v rámci kapitálového produktu nástroje pro malé a střední podniky (SMEW) fondu EFSI.

69

Jedním z argumentů Komise pro uplatňování zásady pari passu je, že v opačném případě hrozí, že investice budou považovány za státní podporu. Neslučitelná státní podpora poskytovaná členskými státy narušuje hospodářskou soutěž a může být Komisí vyžádána k vrácení. Pokyny Komise35 a právní předpisy EU36 však jasně stanovují, za jakých okolností asymetrické rozdělení zisku předpisy o státní podpoře neporušuje.

70

Veřejný investor může například zvýšit návratnost pro soukromé investory tím, že se vzdá části vlastního výnosu (v rámci asymetrické struktury návratnosti). To by znamenalo, že by veřejný investor neinvestoval za stejných podmínek jako ostatní investoři, což je v rozporu se zásadou rovnosti pari-passu.

71

V posouzení fondu fondů z roku 2015 se uvádí: „Většina dotazovaných správců fondů soukromého kapitálu a fondů rizikového kapitálu tvrdila, že myslí-li EU vážně, že chce přivést soukromý sektor zpět k evropskému rizikovému kapitálu, měla by umožnit soukromému sektoru získat výhodu za to, že investuje do více rizikových investičních fází. Asymetrické výnosy byly považovány za potenciální pomoc při překonávání překážek, které brání přilákání soukromých investorů na úrovni fondu fondů“.

72

Před zřízením programu evropského fondu fondů ustavila Komise pracovní skupinu pro jeho analýzu. Skupina navrhla stanovit ve výzvě k projevení zájmu asymetrické výnosy, ačkoli by měly být upřednostňovány fondy rizikového kapitálu s podmínkami dle zásady pari passu. Navrhla, aby tak tím byly vyváženy investice do zemí s méně rozvinutým prostředím rizikového kapitálu. Navzdory tomuto doporučení výzva k projevení zájmu asymetrické výnosy neumožnila.

73

Dalším způsobem, jak mohou veřejní investoři podpořit rozvoj soběstačného trhu rizikového kapitálu, je umožnit postupné stahování, tj. předčasné vystoupení z fondů rizikového kapitálu. Ani dohody o komanditní společnosti uzavřené mezi EIF a fondy rizikového kapitálu, ani dvě dohody o fondech fondů, které dosud podepsal EIF, však ustanovení o předčasném vystoupení neobsahovaly. Podotýkáme, že v hodnocení fondu fondů z roku 2015 se navrhovalo začlenit do příslušných dohod mechanismy předčasného vystoupení.

Komplikovanost vyplývající z použití více než jedné intervence při poskytování podpory EU trhu rizikového kapitálu

74

Zatímco Komise v předchozích obdobích prosazovala svou podporu trhu rizikového kapitálu prostřednictvím jednoho nástroje, v období 2014–2020 používá za tímto účelem tři intervence (tj. EFG, IFE a kapitálový produkt SMEW fondu EFSI). Zkoumali jsme, zda Komise zajistila soudržnost těchto tří intervencí.

75

Nástroj EFG si klade za cíl zlepšit přístup malých a středních podniků ke kapitálu ve fázi rozšiřování a růstu, zatímco nástroj IFE se zaměřuje na investice v rané fázi. Příslušná nařízení však umožňují křížové investice v různých fázích. Tyto dva nástroje byly zamýšleny jako dvě složky jediného kapitálového finančního nástroje Unie.

76

Se zavedením kapitálového produktu SMEW fondu EFSI v polovině roku 2016 (viz příloha II) vzrostla komplikovanost kvůli kombinaci rozpočtové záruky spolu s finančním nástrojem a zapojení Komise, EIB a EIF.

77

Vzhledem k tomu, že se tento nový produkt překrýval s již existujícím nástrojem EFG, se Komise v roce 2016 rozhodla přeorientovat EFG tak, aby se zaměřil převážně na obchody s rizikovým kapitálem v zúčastněných zemích, které nejsou členskými státy EU37, a které tudíž nemůže kapitálový produkt SMEW fondu EFSI pokrýt.

78

Mít k dispozici tři nástroje s podobnými cíli, řízené třemi různými útvary v rámci Komise, znamenalo znásobení úsilí v oblasti správy, podávání zpráv a monitorování. Podle různých ustanovení právních předpisů je EIF povinen vypracovat pro každý nástroj alespoň jednou za dva roky samostatnou zprávu o fungování.

79

V současné době neposkytují zprávy EIF o fungování kapitálového produktu SMEW fondu EFSI dostatečně jasnou představu o různých dílčích nástrojích a je obtížné získat ucelenější obraz struktury kombinovaných intervencí.

80

Komise uznala neefektivnost a překrývání a u budoucího programu InvestEU (2021–2027) navrhla velmi zjednodušenou strukturu. Navrhuje namísto tří nástrojů (EFG, IFE a EFSI) jen jeden jediný, poskytující jednotnou rozpočtovou záruku.

EIF je hlavním investorem, ale jeho řízení intervencí EU může být efektivnější

81

Komise provádí své centrálně řízené intervence v oblasti rizikového kapitálu prostřednictvím EIF již od jejich zahájení na konci 90. let. Komise proto musí dbát o to, aby EIF intervence EU prováděl řádně.

EIF je významným účastníkem

82

Objem finančních prostředků získaných odvětvím rizikového kapitálu EU od veřejných investorů se mezi lety 2015 a 2016 zdvojnásobil a v roce 2007 stále přesahoval úroveň před finanční krizí (viz obrázek 2). EIF, který spravuje neustále rostoucí počet mandátů (viz bod 22), se stal jedním z největších účastníků na evropském trhu rizikového kapitálu. V roce 2018 pouze samotný EIF podepsal dohody s fondy rizikového kapitálu, které se zavázaly investovat 1,4 miliardy EUR, včetně 214 milionů EUR, které budou pokynuty nástroji podporovanými EU. Zkoumali jsme, zda EIF řídil tyto nástroje efektivně.

83

EIF provedl v roce 2018 průzkum38, který ukázal, že jeho účast je považována za důležitou, jelikož hraje roli hlavního investora a pomáhá přilákat soukromé investory tím, že posiluje důvěryhodnost fondu. Příslušní správci fondů obecně vnímali účast EIF na investicích pozitivně.

84

Většina správců fondů rizikového kapitálu, kteří reagovali na náš průzkum, ocenila postup hloubkové kontroly ze strany EIF. Jeho kvalita vede k tomu, že je často považován za „pečeť schválení“. Respondenti však rovněž uváděli, že je EIF formalistický a zaměřený na dodržování právních předpisů a že schvalovací proces žádosti fondu trvá příliš dlouho. Podle průzkumu 45 % správců fondů uvedlo, že EIF trvalo schválení žádosti více než jeden rok, a 41 % správců uvedlo, že schvalování trvalo od šesti do dvanácti měsíců. Většina respondentů (66 %) uvedla, že byli během procesu podávání žádostí v kontaktu s třemi až pěti kontaktními osobami v EIF, přičemž některé z nich nebyly vždy obeznámeny se specifiky na úrovni členských států.

85

Posouzení fondu fondů z roku 2015 zdůraznilo „proticyklickou úlohu, kterou EIF sehrává tím, že zajišťuje inovativním začínajícím podnikům a malým a středním podnikům přístup ke kapitálu i v období hospodářského propadu“. Zároveň ale uvedlo, že „řada zúčastněných subjektů, zejména fondy rizikového kapitálu, asociace rizikového kapitálu a někteří vnitrostátní provozovatelé fondů fondů, […] vyjádřila názor, že dominantní postavení EIF jako hlavního investora na evropském trhu rizikového kapitálu a jako správce fondů fondů vyvolává otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti“.

Nástroje podporované EU se spíše překrývají s jinými nástroji řízenými EIF, než aby je doplňovaly

86

EIF vypracoval politiku pro přidělování peněžních prostředků z různých mandátů (tj. politika přidělování obchodů). Zkoumali jsme, zda ji EIF řádně prováděl, a to s ohledem na povahu jeho různých mandátů.

87

EIF musí rozhodnout, do kterého fondu rizikového kapitálu investovat a v rámci kterého mandátu. Příslušné právní základy a pověřovací dohody ohledně centrálně řízených nástrojů financovaných EU buď povolují, nebo nepovolují spoluinvestice s fondy z jiných mandátů.

88

V rámci ESU 1998 byly výslovně zakázané společné investice s EIF nebo s nástroji řízenými EIF39. Důvodem je skutečnost, že nástroj ESU 1998 byl navržen tak, aby doplňoval mandáty spravované EIF tím, že se bude zabývat „těmi malými a středními podniky, které by ani EIB ani EIF nemohly podporovat z důvodu svých vyšších zákonných kritérií pro riziko40“.

89

U nástrojů ESU 2001 a GIF byl zopakován koncept vyšších kritérií pro riziko, i když byly spoluinvestice povoleny. Ke konci roku 2017 mělo 30 % fondů rizikového kapitálu krytých těmito nástroji spoluinvestice z jiných mandátů EIF (většinou z mandátu EIB ke zdrojům rizikového kapitálu41). To ukazuje, že vybrané fondy nebyly zaměřeny na rizikový segment odlišný od jiných mandátů EIF.

90

Právní základy týkající se EFG, IFE a EFSI již neodkazují na koncept vyšších kritérií pro riziko. Všechny tři upřesňují, že nástroje by měly doplňovat finanční nástroje financované z vnitrostátních nebo regionálních programů. Zatímco právní základ pro EFSI také konkrétně podporuje doplňkovost se stávajícími operacemi a činnostmi EIB, právní základ pro zbylé dva nástroje o tomto aspektu mlčí.

91

Nařízení o EFSI vyzývá ke stanovení pokynů pro kombinování nástrojů EU s financováním EIB v rámci záruky EU, aby byla zajištěna doplňkovost. Komise vydala pokyny týkající se vzájemného doplňování mezi EFSI a fondy ESI. Neexistují žádné pokyny, pokud jde o spoluinvestice s jinými mandáty spravovanými EIF, např. mandátem RCR od EIB.

92

Vzhledem k znásobení mandátů v rámci EIF doporučilo prozatímní hodnocení, které Komise provedla ohledně intervence GIF, aby EIF vypracoval politiku přidělování obchodů42. EIF má takovouto politiku přidělování transakcí od roku 2009. Po několika aktualizacích zůstala beze změny od konce roku 2011 do roku 2018, kdy byla přepracována.

93

V politice přidělování obchodů z roku 2011 se nekonstatovalo žádné výrazné překrývání mezi jednotlivými mandáty. U intervence GIF se však uskutečnily spoluinvestice, tj. EIF investoval peněžní prostředky z několika dalších mandátů do stejného fondu rizikového kapitálu43. Politika přidělování z roku 2018 neobsahovala žádné závěry o případném překrývání. Vzhledem k preferencím mandátů (například pro konkrétní odvětví nebo určitou úroveň výkonnosti) a jejich zeměpisnému zaměření se však centrálně řízené intervence EU a další mandáty překrývají.

94

Zatímco původní politika (platná do roku 2018) ponechala rozhodnutí o přidělování obchodů výhradně na odborném úsudku EIF, nová politika obsahuje kritéria pro kvantitativní44 a kvalitativní hodnocení pro rozhodnutí o tom, který mandát nejlépe vyhovuje kterému fondu rizikového kapitálu. EIF nám neposkytl žádné doklady o pokynech, které poskytuje zaměstnancům k tomu, jak tato kritéria uplatňovat.

95

EIF testoval svou novou politiku tím, že ji aplikoval na obchody, které byly provedeny v roce 2017 a 2018. Z výsledků tohoto zpětného testování vyplynulo, že pouze na základě kvantitativního hodnocení mohl EIF u některých investic uskutečněných pomocí centrálně řízených intervencí EU použít jiné veřejné mandáty, protože obdržely stejné nebo vyšší skóre než ty, které jsou podporované EU. EIF nám neposkytl podrobné doklady o tom, jak byly jednotlivé výsledky vypočteny.

EIF měl potíže s výstupem z fondů podporovaných EU

96

Fond rizikového kapitálu realizuje výnos, jakmile prodá společnost (nebo z ní „vystoupí“). Odchod se uskuteční buď prostřednictvím primární veřejné nabídky na akciovém trhu, nebo prostřednictvím prodeje společnosti buď průmyslovému investorovi (obchodní prodej), nebo jinému fondu rizikového kapitálu či soukromé kapitálové společnosti. Když společnost z portfolia nemá žádnou zůstatkovou hodnotu, je její účetní hodnota odepsána v souladu s příslušnými účetními standardy. Přezkoumávali jsme výstupní strategie fondů, které měly zajistit maximalizaci návratnosti investic. Kromě toho jsme přezkoumávali také strategii pro uzavírání mandátů, kterých se audit týkal.

97

V roce 2018 byly tři hlavní způsoby odchodu pro evropský trh rizikového kapitálu: i) obchodní prodej s 35 %, ii) primární veřejné nabídky akcií s 22 % a iii) odpisy s 12 %45. Správci evropských fondů rizikového kapitálu považují za své největší problémy ukončení investic a trh primárních veřejných nabídek akcií46.

98

Ve studii organizace Start-up Europe Partnership z roku 2017 byl uveden tento závěr: „Pouze 2 % evropských rozvíjejících se podniků vydá akcie a přibližně 15 % z celkové částky získané v Evropě bylo shromážděno prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií […]. To představuje problém, protože primární veřejná nabídka akcií kromě toho, že jen poskytuje růstový kapitál, nabízí příležitosti k odchodu fondů rizikového kapitálu. Bez odchodů hrozí, že motor rizikového kapitálu bude přesycen“47.

99

tabulce 3 je uveden počet odchodů a zbývajících investic pro všechny centrálně řízené intervence podporované EU podle stavu k 30. červnu 2018.

100

Doba trvání fondu je stanovena ve smlouvě o komanditní společnosti. EIF čelil obtížím při uzavírání dvou mandátů Komise (ESU 1998 a ESU 2001), neboť fondy rizikového kapitálu za dobu své existence nedokázaly prodat všechny podniky ve svém portfoliu. Při posuzování fondů, do kterých má být investováno v rámci ESU 1998 a ESU 2001, věnoval EIF pouze omezenou pozornost kapacitě fondů zvládnout fázi odprodeje. Tento problém se začal řešit pozdě a dva rané nástroje (ESU 1998 a ESU 2001), jejichž platnost skončila, musely být prodlouženy, aby mohl EIF najít způsoby odprodeje.

Tabulka 3

Odchody centrálně řízených fondů podporovaných EU

Zdroj: EÚD na základě údajů EIF.

101

V důsledku toho v polovině roku 2018 se program ESU 1998, jehož mandát skončil v červenci 2014, stále podílel na fondech probíhajícími investicemi ve 12 firmách, což představuje 4 % společností, do kterých bylo investováno. Podobně se v polovině roku 2018 nástroj ESU 2001 stále podílel na fondech s pokračující účastí v 98 společnostech, což představovalo 31 % investic.

Poplatky EIF nejsou zcela transparentní a ani navržené tak, aby splňovaly cíle politiky

102

Komise platí EIF poplatky za správu, aby v jejím zastoupení prováděla intervence EU v oblasti rizikového kapitálu48. Komise rovněž hradí EIF některé náklady, které jsou považovány za uznatelné náklady pro čerpání prostředků EU (jiné poplatky za správu). Zkoumali jsme, zda byly poplatky za správu hrazené Komisí odůvodněné a zda sledovaly dosažení cílů politiky.

103

V pověřovacích dohodách jsou pro poplatky stanoveny prahové hodnoty, které činí 5,7 % až 8,5 % dané intervence EU. (Podrobnosti o prahových hodnotách pro poplatky u jednotlivých intervencí uvádí tabulka 4).

Tabulka 4

Prahové hodnoty u poplatků za správu podle intervencí

Zdroj: EÚD na základě pověřovacích dohod.

104

Kromě poplatků za správu, které platí Komise EIF, si poplatky za správu účtují též správci fondů rizikového kapitálu podporovaných EU. Tyto poplatky zpravidla odpovídají 2 % přidělené částky ročně. Zahájení činnosti celoevropského programu fondů fondů rizikového kapitálu navíc přidalo další administrativní vrstvu (viz bod 20). Správce každého fondu fondů si též účtuje poplatky za správu, které se mohou pohybovat od 8 % do 12 % příspěvku EU, který byl přidělen na dobu trvání fondu (často kolem 12 let).

Nedostatečná transparentnost, co se týče odůvodnění odměny za zahájení
105

Pověřovací dohody mezi Komisí a EIF vyžadují zaplacení odměny za zahájení v rámci poplatků za správu na začátku prováděcího období (příloha III). Z těchto poplatků se má hradit: i) příprava výzvy k vyjádření zájmu (která obsahuje podrobné podmínky a požadavky na podávání zpráv), ii) stanovení interních procesů a zřízení informačních systémů EIF, včetně webových stránek a iii) vytvoření standardizované právní dokumentace.

106

Vzhledem k tomu, že EIF spravuje nástroje podporované EU již 20 let, dalo by se očekávat, že EIF vytvořil synergie a know-how, které by mohly zejména ve fázi zahájení činnosti nových nástrojů přinést úspory. K tomu však nedochází a odměna za zahájení, kterou Komise platí EIF, se postupem času zvyšuje. U nástroje GIF zaplatila Komise 0,3 milionu EUR na odměně za zahájení (0,8 % celkových maximálních poplatků). U novějších nástrojů odměna za zahájení vzrostla v případě nástroje EFG na 2,5 milionu EUR (13 % celkových maximálních poplatků), na 4,0 milionu EUR u IFE (14 % celkových maximálních poplatků) a 5,0 milionu EUR u kapitálového produktu SMEW fondu EFSI (7 % z celkových maximálních poplatků).

107

Komise neshromažďuje informace o skutečně vynaložených počátečních nákladech, které EIF vznikají. K procesu vyjednávání poplatků mezi Komisí a EIF jsme se vyjádřili v naší zvláštní zprávě č. 20/2017 o nástrojích úvěrových záruk49. Zjistili jsme, že závěry zprávy se vztahují také na nástroje rizikového kapitálu, zejména pak zjištění, že Komise neměla k dispozici podrobné informace o skutečných nákladech předchozích programů.

Motivační poplatky týkající se politiky plně nevyhovují danému účelu
108

Zavedené motivační poplatky nepodněcují k rozvoji evropského trhu rizikového kapitálu. EIF například dostává motivační poplatek za každou smlouvu podepsanou se správcem fondu, přičemž částky se liší v závislosti na počtu podepsaných smluv. Motivační poplatky jsou však sestaveny takovým způsobem, že neexistuje žádný vztah mezi motivačním poplatkem a jakýmkoli pevným cílem, pokud jde o počet fondů, do kterých by měl EIF investovat. Dále jsme zaznamenali, že tento poplatek se nezvyšuje progresivně podle počtu podepsaných smluv. U nástrojů GIF a EFG dostává EIF paušální poplatek a v případě nástroje IFE jsou nejvyšší poplatky hrazeny za první čtyři podepsané smlouvy.

109

Motivační poplatky nejsou plně nastaveny pro dosažení cílů stanovených pro intervence. Například v případě nástroje EFG stanovila Komise jako minimální cíl podporu nejméně 360 způsobilých společností. Evropskému investičnímu fondu však část motivačních poplatků platí i v případě, že tento cíl není splněn (viz tabulka 2).

110

Motivační poplatky týkající se politiky nepodporují plně investice do méně rozvinutých trhů rizikového kapitálu nebo odvětví činnosti v EU. V nástrojích ESU 1998/2001 není žádná pobídka pro EIF k investování na nových trzích. V jiných nástrojích existuje přinejmenším pobídka – i když tyto částky jsou ve srovnání s jinými typy pobídek nízké – neupřednostňují se však méně rozvinuté trhy rizikového kapitálu.

Závěry a doporučení

111

EU se podílí na trhu rizikového kapitálu již přes dvě desetiletí. Během tohoto období Komise výrazně zvýšila svou podporu trhu rizikového kapitálu. Na posílení trhu rizikového kapitálu v EU byl dán k dispozici významný objem finančních prostředků Unie, ale výzvy přetrvávají.

Hodnocení intervencí EU

112

Zjistili jsme, že rozhodnutí, která určují rozsah intervence EU, se zakládají na nedostatku informací, a to buď protože nedošlo k žádnému hodnocení ex ante či posouzení dopadů, nebo protože hodnocení byla vypracována poté, co již bylo rozhodnutí o rozpočtu přijato. V analýze mezery ve financování nebyly zahrnuty různé roviny a nebyly provedeny analýzy na úrovni členských států ani analýzy odvětví činností a fází rizik (viz body 2936).

113

Při koncipování budoucích intervencí musí Komise provádět včasná a smysluplná průběžná hodnocení a hodnocení ex post s cílem zohlednit získané zkušenosti. Provedená hodnocení ex post byla obecně prováděna příliš brzy, často ještě před ukončením programů. Tato hodnocení navíc postrádala analýzu založenou na kvantitativních údajích a opomíjela hypotetické srovnávací scénáře. Komise tak navzdory své 20leté historii podpory rizikového kapitálu doposud poskytla pouze omezené důkazy o dosažených výsledcích (viz body 3746).

Doporučení 1 – Provádět nezbytné analýzy, aby se zlepšilo hodnocení intervencí EU

Komise by měla zkvalitnit informační základnu svých rozhodnutí. Měla by zejména:

  1. provést podrobnou analýzu selhání trhu nebo neoptimálních investic na úrovni EU, členských států a jednotlivých odvětví a také podle jednotlivých fází rozvoje, aby mohla na intervence do rizikového kapitálu přidělit vhodné finanční zdroje.
  2. Časový rámec: do doby podpisu pověřovacích dohod s prováděcími partnery (konec roku 2022).

    Ke zlepšení svých hodnocení by Komise měla:

  3. zajistit shromažďování příslušných údajů, aby se hodnotitelé mohli zaměřit na efektivitu podpory a použít při tom hypotetickou srovnávací analýzu v případech, kde je to vhodné;
  4. provést zpětné hodnocení v určité lhůtě po skončení investičního období pro nástroje ESU 1998, ESU 2001 a GIF, aby bylo možné učinit smysluplný závěr o dopadu intervencí.
Časový rámec: co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2021.

Vypracování ucelené investiční strategie

114

Komise nezavedla ucelenou investiční strategii k rozvoji celoevropského trhu rizikového kapitálu. Intervence EU neupřednostňovaly méně rozvinuté trhy rizikového kapitálu ani odvětví činnosti. Trh EU je stále velmi závislý na zapojení veřejného sektoru a kvůli používání různých nástrojů je zbytečně komplikovaný

115

Intervence Komise na evropském trhu rizikového kapitálu sledovaly přístup založený na poptávce, podle něhož se projektům poskytuje podpora na základě jejich přínosu a který se neřídí geografickou polohou nebo odvětvím. Zjistili jsme však, že tento přístup jednoznačně zvýhodňuje nejrozvinutější trhy rizikového kapitálu, což vede ke koncentraci investic, což plně nepřispívá k celoevropskému trhu rizikového kapitálu (viz body 4963).

116

Pro své intervence Komise nestanovila jako cíl dosažení vysokých výnosů. Na obecné rovině platí, že přilákat soukromé investory, což je pro udržitelný trh s rizikovým kapitálem nezbytné, je možné pouze tehdy, pokud investice přinesou vysoké výnosy. Nástroj ESU 1998 investoval 101 milionů EUR a od zahájení své činnosti vykázal celkovou čistou ztrátu ve výši 12 milionů EUR. Podobnou situaci lze pozorovat i v realizovaných portfoliích nástrojů ESU 2001 a GIF. Komise dosud poskytovala podporu pouze na základě zásady pari passu, aniž by se vzdala části svého výnosu ve prospěch soukromých investorů nebo převzala více ztrát (viz body 6473).

Doporučení 2 – Vypracovat ucelenou investiční strategii

Pro rozvoj celoevropského trhu rizikového kapitálu by Komise měla:

  1. podniknout konkrétní opatření na podporu investic do méně rozvinutých trhů rizikového kapitálu a odvětví činnosti.
  2. Časový rámec: včas pro přípravu nového programového období (konec roku 2020).

    Aby se snížila závislost trhu rizikového kapitálu v EU na zapojení veřejného sektoru, měla by Komise:

  3. stanovit vhodné cíle na úrovni nástrojů k přilákání soukromých investorů a zohlednit při tom specifické cíle politiky a také rozvoj jednotlivých místních trhů rizikového kapitálu a odvětví činnosti;
  4. posoudit možnost zavést ustanovení o postupném odchodu;
  5. zvážit využití asymetrického sdílení zisku nebo rizika v případě akutních selhání trhu, pomocí něhož by se EU vzdala části výnosů ve prospěch jiných investorů nebo by převzala první ztráty, pokud jsou výnosy záporné.
Časový rámec: před vyjednáváním o nových pověřovacích dohodách (konec roku 2022).

Provádění intervencí EU

117

EIF se stal jedním z největších účastníků na evropském trhu rizikového kapitálu a spravuje rostoucí počet mandátů. Postup jeho hloubkové kontroly je důkladný a jeho kvalita znamená, že je často považován za „pečeť schválení“. Nicméně tento postup byl často považován za příliš dlouhý a formalistický, přičemž 45 % správců fondů uvedlo, že EIF trvalo schválení žádosti více než jeden rok. Během této doby navíc museli správci fondů jednat s řadou kontaktních osob, jejichž obeznámení s daným případem se velmi různilo.

118

Centrálně řízené intervence EU se překrývají s řadou dalších veřejných intervencí řízených taktéž EIF. Komisi bylo poskytováno jen málo informací o tom, jak se EIF rozhodoval, do kterého fondu rizikového kapitálu bude investovat a v rámci jakého mandátu (viz body 8695).

119

EIF čelil obtížím při uzavírání dvou mandátů Komise v termínu jejich ukončení (ESU 1998 a ESU 2001), neboť fondy rizikového kapitálu za dobu své existence nedokázaly prodat všechny podniky ve svém portfoliu. Vzhledem k tomu, že pozornost byla tomuto problému věnována až později, musely být tyto dva nástroje, jejichž platnost skončila, prodlouženy, aby mohl EIF najít způsoby odprodeje (viz body 96101).

120

Zjistili jsme, že Komise zaplatila značnou odměnu za zahájení pokaždé, když byl zahájen nový nástroj. Nepozorujeme žádné úspory plynoucí ze synergií nebo know-how, které mohl EIF za dvě desetiletí, kdy spravoval nástroje podporované EU, vytvořit. Komise navíc nebyla dostatečně informována o skutečně vynaložených nákladech ze strany EIF (viz body 105107).

121

Motivační poplatky související s politikou nejsou plně nastaveny pro dosažení cílů stanovených pro intervence, ani nebyly navrženy k plné podpoře investic v zemích s méně rozvinutým trhem rizikového kapitálu nebo do méně rozvinutých odvětví činnosti (viz body 108110).

Doporučení 3 – Zefektivnit řízení intervencí EU ze strany EIF

Pro zvýšení efektivity by měla Komise od EIF vyžadovat, aby:

  1. zefektivnil proces schvalování projektů zkrácením stávající lhůty;
  2. uplatňoval politiku přidělování obchodů, která by zajistila doplňkovost mezi intervencemi EU a ostatními mandáty spravovanými EIF;
  3. při schvalování investic do fondu určil adekvátní možnosti odchodu.
  4. Časový rámec: včas pro vyjednávání o nových pověřovacích dohodách (konec roku 2022).

    Poplatky za správu, které Komise platí EIF, by měly:

  5. odpovídat náhradě skutečných počátečních nákladů vynaložených při zahájení nových intervencí;
  6. být koncipovány tak, aby motivovaly ke sledování celkových cílů intervencí, zejména pak rozvoji evropského trhu rizikového kapitálu, a aby se postupně zvyšovaly při dosahování sjednaných milníků výkonnosti.
Časový rámec: včas pro vyjednávání o nových pověřovacích dohodách (konec roku 2022).

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Alex Brenninkmeijer, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 17. září 2019.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner LEHNE
předseda

Přílohy

Příloha I – Typická struktura fondu rizikového kapitálu

Zdroj: upraveno z příručky 2018 Professional Standards Handbook – Invest Europe (Příručka profesních standardů z roku 2018 – Invest Europe).

Příloha II – Kapitálový produkt SMEW fondu EFSI

01

V roce 2015 schválil Parlament nařízení o EFSI se zárukou EU ve výši 16 miliard EUR. Společně s příspěvkem skupiny EIB ve výši 5 miliard EUR to činí celkem 21 miliard EUR. V roce 2019 schválil Evropský parlament rozšíření záruky EU o 10 miliard EUR na 26 miliard EUR. Skupina EIB též zvýšila svůj příspěvek o 2,5 miliardy EUR na 7,5 miliardy EUR. Celkově byly vyčleněny prostředky ve výši 33,5 miliardy EUR. Tento vývoj znázorňuje Obrázek 9.

Obrázek 9

Vývoj záruky EFSI EU

Zdroj: zpráva EIB/EIF z roku 2017.

02

Celková částka ve výši 33,5 miliard EUR je rozdělena v rámci dvou dílčích nástrojů: i) nástroje pro infrastrukturu a inovace a ii) nástroje SME. V návaznosti na prodloužení záruky EU ve prospěch EFSI byla částka na nástroj SME zvýšena o 5,5 mld. EUR na 10,5 mld. EUR, z čehož rozpočet EU pokryje 6,5 mld. EUR.

03

Kapitálový produkt SMEW fondu EFSI je součástí nástroje pro malé a střední podniky. Zahrnuje dva dílčí nástroje. V rámci dílčího nástroje 1 poskytuje Evropský investiční fond investice vlastního kapitálu do: i) fondů rizikového kapitálu ve fázi rozšiřování a růstu, ii) vícefázových fondů rizikového kapitálu a iii) sociálního dopadu. Záruka EU kryje maximálně 1 miliardu EUR a likviditu zajišťuje EIB. EIF musí navíc financovat 50 milionů EUR na vlastní riziko.

04

Dílčí nástroj 2 je přednostní tranše k IFE. Spolu s přednostní tranší EIB byla přidána, aby doplnila již existující nástroj IFE (Horizont 2020). Obrázek 10 poskytuje přehled o kapitálovém produktu SMEW fondu EFSI před rozšířením záruky EU ve prospěch EFSI.

Obrázek 10

Struktura kapitálového produktu SMEW fondu EFSI před rozšířením záruky EU ve prospěch EFSI

Zdroj: řídicí rada EFSI SB/16/16.

05

V rámci dílčího nástroje 1 by byla investice ve výši 100 EUR financována z prostředků EIB zaručených EU ve výši 95,2 EUR a částkou 4,8 EUR z vlastní účasti EIF. Riziko by bylo sdíleno podle zásady pari passu v poměru 4,8/95,2.

06

Při pohledu na dílčí nástroj 2 vidíme, že je každá investice financována podle procentního podílu tranší. Při investici ve výši 100 EUR by bylo financováno 45 EUR z podřízené tranše IFE, 26,5 EUR z přednostní tranše EIB, která je zajištěná rozpočtem EU prostřednictvím kapitálového produktu SMEW fondu EFSI, a 28,5 EUR z přednostní tranše EIF. IFE by kryla ztrátu do výše 45 EUR; nad touto hranicí by byla ztráta hrazena podle zásady pari passu z rozpočtu EU a z přednostní tranše EIF v poměru 26,5/28,5.

07

V důsledku prodloužení záruky EU ve prospěch EFSI se řídící rada EFSI rozhodla v říjnu 2018 zvýšit záruku EU u kapitálového produktu SMEW fondu EFSI o 1 050 milionů EUR na 2 320 milionů EUR. Z tohoto zvýšení byla částka 950 milionů EUR určena na dílčí nástroj 1 a částka 100 milionů EUR na dílčí nástroj 2.

08

Vzhledem k dohodě o sdílení rizika uvedené na obrázku 10 bude EIF povinen spoluinvestovat dalších 47 milionů EUR (4,8 %) do dílčího nástroje 1. Další zvýšení záruky EU u dílčího nástroje EFSI 2 o 100 milionů EUR rovněž znamená zvýšení příspěvku EU na nástroj IFE o 170 milionů EUR a na přednostní tranši EIF o 108 milionů EUR.

09

Celková investiční kapacita ve výši 2 068 milionů EUR, jak ukazuje obrázek 10, se pak zvýší o 1 375 milionů EUR na 3 443 milionů EUR. Tato částka zahrnuje 2 948 milionů EUR z centrálně řízených programů a 495 milionů EUR z tranší EIF na vlastní riziko.

10

Plánované zvýšení vyžadovalo další změnu pověřovací dohody EFSI, která byla podepsána až v polovině prosince roku 2018.

Příloha III – Složení poplatků za správu, které Komise platí EIF podle nástroje

Zdroj: EÚD na základě pověřovacích dohod.

Akronymy a zkratky

CIP: rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (Competitiveness and Innovation Framework Programme)

COSME: Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků

EFG: kapitálový nástroj pro růst (Equity Facility for Growth)

EFSI: Evropský fond pro strategické investice

EIB: Evropská investiční banka

EIF: Evropský investiční fond

ESU 1998: program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení na víceleté plánovací období počínaje rokem 1998

ESU 2001: program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení na víceleté plánovací období počínaje rokem 2001

G&E: iniciativa pro růst a zaměstnanost (Growth and Employment Initiative)

GIF: mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem

HDP: hrubý domácí produkt

IFE: kapitálový nástroj InnovFin pro ranou fázi

IPO: primární veřejná nabídka akcií

Kapitálový produkt SMEW fondu EFSI: kapitálový produkt nástroje pro malé a střední podniky Evropského fondu pro strategické investice (příloha II)

MAP: víceletý program pro podnik a podnikavost

MSP: malé a střední podniky

Program InvestEU: návrh programu na víceleté plánovací období 2021–2027

Glosář

Centrálně řízené intervence: investice buď financovaná, nebo podpořená z rozpočtu EU a řízená Komisí.

Finanční nástroj: finanční podpora z rozpočtu EU, která má formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů pro sdílení rizik.

Fond fondů: společný investiční fond, který investuje do dalších fondů, a nikoli přímo.

Fond rizikového kapitálu: investiční fond, jenž spravuje prostředky od profesionálních investorů, kteří chtějí investovat do malých a středně velkých podniků se silným růstovým potenciálem.

Hlavní investor: Důvěryhodný investor, který odkoupil významný podíl ve fondu rizikového kapitálu. Hraje důležitou úlohu tím, že zajišťuje, že bude určitý podíl akcií prodán, a zároveň tím, že díky své důvěryhodnosti u dané investice stimuluje poptávku.

Hodnocení ex ante: hodnocení prováděné před realizací intervence, při němž se berou v úvahu například potřeby, rozsah intervence vzhledem k mezeře ve financování, evropská přidaná hodnota a potenciální synergie s jinými finančními nástroji.

Pari passu: zásada, podle níž všichni investoři investují za stejných podmínek a mají stejná práva.

Posouzení dopadu: shromažďování a analýza informací, aby se stanovily pravděpodobné výhody a nevýhody plánované činnosti. Cílem je podpořit rozhodovací proces.

Primární veřejná nabídka akcií: proces, kdy je poprvé zahájen prodej nebo distribuce akcií podniku pro veřejné zájemce.

Rizikový kapitál: finanční prostředky, které jsou investovány výměnou za podíl v začínajícím podniku nebo inovativní nově vznikající firmě, jejichž podnikání nese podstatný prvek rizika a které potřebují odbornou pomoc pro rozvoj své činnosti.

Rozpočtová záruka: právní závazek podpořit investice provedené finančními partnery tím, že se z rozpočtu EU poskytnou finanční prostředky na splnění platební povinnosti u podporovaného programu EU za určitých okolností.

Soukromý kapitál: investice do soukromé nekotované společnosti výměnou za střednědobý až dlouhodobý podíl, který je později odprodán. Tato kapitálová injekce funguje jako počáteční financování nebo financování rozvoje.

Státní podpora: přímá či nepřímá státní podpora pro podnik nebo organizaci, která je zvýhodňuje před konkurencí. EU má pro státní podporu pravidla, která brání narušení jednotného trhu. Na jejich dodržování dohlíží Komise.

Odpovědi Komise

Shrnutí

I

Hlavním cílem šesti auditovaných nástrojů je zlepšit přístup k financování vlastním kapitálem pro malé podniky v období 1998 až 2036. Investiční strategie těchto nástrojů, která byla uváděna v několika po sobě jdoucích generacích, se v reakci na měnící se situaci na trhu a politické priority v průběhu času přirozeně vyvíjela.

Ačkoli zpráva se primárně nezaměřuje na dopad na financované společnosti, uvádí řadu připomínek k tomu, zda tyto nástroje pomáhají rozvíjet trh rizikového kapitálu v EU, a zvláště pak nerozvinuté trhy, což je pouze vedlejším cílem některých auditovaných nástrojů.

Další intervence Komise – v oblasti regulace a soudržnosti – mohou mít také dopad na vývoj na trhu v jednotlivých členských státech, včetně těch, jejichž trhy jsou nedostatečně rozvinuté. Ty předmětem auditu nebyly.

IV

Komise vycházela z hodnocení ex ante a z dostupných studií trhu. Nástroje vycházely ze strukturálních integrovaných mechanismů s cílem reagovat na potenciální změny kapacity čerpání prostředků.

Komise každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veřejně dostupné zprávy, jako je zpráva podle čl. 41 odst. 4 finančního nařízení. Komise navíc podává zprávy, které mimo jiné obsahují podrobnosti o dopadu na mobilizované investice a zaměstnanost.

V

Žádný z těchto dotčených programů si za cíl stanovený normotvůrcem neklade „investování peněžních prostředků do nedostatečně rozvinutých trhů rizikového kapitálu nebo odvětví činností“. Komise posuzuje programy a jejich investiční strategie podle jejich stanovených cílů spíše než podle jiných kritérií.

Komise zavedla poměrně komplexní přístup k podpoře přístupu malých a středních podniků k financování prostřednictvím trhu rizikového kapitálu. Používá soubor opatření, která mohou přímo či nepřímo přispět k podpoře rizikového financování: regulační zásahy, intervence prostřednictvím sdíleného řízení a centrálně řízené programy. Auditované nástroje představují pouze podskupinu těchto opatření.

Z těchto nástrojů významně těžila řada členských států s nedostatečně rozvinutými trhy rizikového kapitálu.

VI

Komise analyzovala možnost poskytnutí části výnosů z investic ze strany EU soukromým investorům. Tato možnost byla analyzována ve fázi koncipování několika nástrojů.

Investice odchylující se od zásady pari passu jsou již výslovně povoleny u sociálních investic v rámci kapitálového produktu fondu EFSI. Kromě toho Komise dále zkoumá způsob, jak investovat jinak než dle zásady pari passu v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW) Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).

VII

Komise konstatuje, že investice Evropského investičního fondu (EIF) do některého fondu jsou často považovány za vodítko. Mnoho kategorií investorů při investování do určitého fondu přihlíží k tomu, zda je do něj zapojen i EIF. Závazek EIF tedy působí jako katalyzátor a přispívá k tvorbě trhu. Takto dobrou pověst si lze zachovat pouze prostřednictvím vysoce kvalitního procesu hodnocení a hloubkové kontroly, což nevyhnutelně vyžaduje čas.

Politika přidělování transakcí EIF byla v průběhu roku 2018 přepracována. Byla předložena Komisi a EIF se zavázal, že s Komisí projedná případné aktualizace systému. Systém je založen na objektivních a předem stanovených kritériích, která kombinují analýzu kvantitativních a kvalitativních faktorů. Postup je koordinován nezávislým útvarem a všechna rozhodnutí o přidělení obchodů jsou řádně zaznamenána v systémech EIF.

V současné době se celý trh potýká s problémem uzavírání mandátů, jejichž platnost vypršela, tj. s potížemi při uzavírání starých fondů.

V souladu s právním základem byla dohodnuta komplexní strategie uzavírání mandátů.

VIII

Jak bylo rovněž zdůrazněno v souvislosti s podobným zjištěním auditu v odpovědích Komise na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 20/2017 o úvěrových zárukách financovaných EU, zejména pak v odstavci 40 této zprávy, Komise má za to, že je užitečné před zahájením jednání o poplatcích získat údaje o nákladech od prováděcího partnera. Z tohoto důvodu Komise získává, kdykoli je to možné, odhady nákladů a rovněž pravidelně analyzuje finanční výkazy EIF, aby porozuměla příjmům EIF z poplatků a jejich podíl na celkové ziskovosti EIF, a obecněji i nadále usiluje o získání dalších relevantních podrobných údajů o nákladech na provoz finančních nástrojů. Tyto údaje však nemusí pocházet z přímo srovnatelných nástrojů. Nicméně i bez těchto údajů by Komise měla být schopna dokončit jednání na základě dostupných informací.

Účelem odměny za zahájení je kompenzovat prováděcímu partnerovi podrobná jednání vedoucí ke zřízení nástrojů a nutnost vypracovat k novým nebo revidovaným nástrojům nové standardizované právní dohody, vyhlásit výzvy k vyjádření zájmu a přizpůsobit systémy podávání zpráv a auditu. Komise by ráda připomněla, že právní rámec upravující provádění finančních nástrojů se v průběhu času podstatně změnil (např. ustanovení finančního nařízení o finančních nástrojích byla velmi důkladně a podrobně rozpracována, což zase vyžaduje větší úsilí a know-how na straně prováděcího partnera).

Proto je úhrada odměny za zahájení odůvodněná a její výše je přiměřená.

Motivační poplatky jednotlivých nástrojů navíc odpovídají jejich stanoveným cílům.

IX

Z důvodů uvedených v odpovědích na doporučení není Komise schopna všechna tato doporučení zcela přijmout.

Úvod

10

Právní předpisy EU již obsahují harmonizovaná pravidla týkající se soukromých fondů s evropským označením v rámci projektů rizikového kapitálu, konkrétně evropských fondů rizikového kapitálu (nařízení č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu), evropských fondů pro infrastrukturu (nařízení 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic) a evropských fondů, které investují do sociální ekonomiky (nařízení č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání). Nařízení umožňují snadno identifikovat evropské fondy rizikového kapitálu s definovanými společnými rysy, a usnadňují tak správcům alternativních investičních fondů, investorům a společnostem, jež jsou příjemcem investic, identifikovat je jako možné investiční subjekty, investiční cíle nebo institucionální investory. Sbližování rovněž podporují úkoly, které provádí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

12

Ucelenější obrázek ukazuje vývoj získávání finančních prostředků za celé období od roku 2007. Podle údajů InvestEurope50 se státní podíl financování rizikového kapitálu od roku 2007 zvýšil, přičemž nejvyššího podílu 34,7 % dosáhl v roce 2011, a poté vykazoval značnou nestabilitu, kdy rostl a následně klesl až na 18 % v roce 2018.

Kromě toho je třeba poznamenat, že tyto údaje zahrnují kromě EU i další veřejné subjekty. Podíl revidovaných mandátů EU na celkových získaných finančních prostředcích činil v roce 2018 přibližně 1,9 %.

Rámeček 2

Současná ocenění ukazují, že investiční portfolia budou pravděpodobně celkově zisková, což z nich činí účinný způsob plnění cílů politiky. Nástroje rizikového kapitálu podpořily fondy, které poskytly přístup k financování stovkám inovativních společností v klíčových fázích jejich rozvoje, včetně hlavních průlomových inovátorů, jako jsou Skype, Spotify nebo začínající podniky, které vyvíjejí výrobky na bázi grafenu, za nějž byla v roce 2010 udělena Nobelova cena za fyziku.

17

Navýšení rozpočtu, který je pro tyto nástroje k dispozici, bylo způsobeno skutečností, že se tyto nástroje staly zavedeným mechanismem podpory, a to v návaznosti na pilotní projekty z konce 90. let a z prvních let třetího tisíciletí. Kromě toho EFSI zavedl významné zvýšení podpory jako mechanismus na podporu investic po finanční a hospodářské krizi.

18

Kromě splnění kritérií způsobilosti je poskytnutí založeno na ověření souladu investice s politikou a na posouzení přidané hodnoty, jíž se podporou dané investice dosáhne – pokud tedy investice přidanou hodnotu nepřinese, neuskuteční se.

20

Komise konstatuje, že pro investice do fondů je skutečně k dispozici až 343 milionů EUR, ale tyto prostředky lze rovněž automaticky použít i na jiné typy investic v rámci těchto mechanismů, pokud se investice do fondů nerealizují.

23

Je důležité zdůraznit relativní úlohu EIF na evropském trhu rizikového kapitálu.

Částku 1,4 miliardy EUR, kterou EIF vyčlenil v roce 2018, je třeba postavit proti částce 11,4 miliardy EUR, jež představuje celkové získané finanční prostředky na rizikový kapitál v EU za rok 2018. Na EIF tedy v roce 2018 v tomto segmentu trhu připadlo 12 % získaných finančních prostředků v EU. Kromě toho EIF používá pro tuto činnost mnoho mandátů, včetně komerčních mandátů a vlastních zdrojů EIF. Investice EIF směrované na trh s podporou rozpočtu EU představují pouze přibližně 1,9 % z celkových získaných finančních prostředků na rizikový kapitál v EU. Úlohou mandátů podporovaných EU je proto zaměřit se na mezery na trhu, kde je veřejná podpora nejvíce zapotřebí.

Připomínky

30

Společná odpověď k odstavcům 3036:

Komise provádí formou ex ante kvantifikace potřeb trhu – a, což je ještě důležitější, mezer ve financování – a kapacity čerpání prostředků prostřednictvím nejlepších informací o trhu, jež jsou výsledkem standardních statistických metod a dostupného poradenství. Vzhledem k samotné povaze financování rizikového kapitálu jsou však údaje velmi omezené, neboť příjemce investice neposkytuje soukromé informace o svých ekonomických vyhlídkách a platební schopnosti.

Jelikož spolehlivé a dostatečné údaje chybějí, Komise je přesvědčena, že platnou metodou pro posouzení mezery na trhu jsou průzkumy a kvalitativní analýzy.

V rámci podobného přístupu Evropský parlament píše: „Evropa v souhrnu trpí nízkým objemem dodávek, tj. nízkou úrovní získaných finančních prostředků od soukromých institucionálních investorů. Evropa navíc trpí nízkou úrovní kvality dodávek, což se odráží v nízkém počtu kvalifikovaných, zkušených a dostatečně velkých fondů rizikového kapitálu. Tyto problémy jsou zjevně vzájemně úzce propojené: vyšší kvalita fondu rizikového kapitálu by přilákala institucionální investory a vedla by k většímu množství rizikového kapitálu.“ [Zdroj: „Potential of Venture Capital in the European Union“ (Potenciál rizikového kapitálu v Evropské unii), Generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky, 2012.]

Prakticky všechny dokumenty Komise k tomuto tématu potvrzují existenci mezery ve financování malých a středních podniků (včetně rizikového kapitálu), což znamená, že v EU je nabídka rizikového kapitálu nedostatečná.

33

Komise vycházela ze studií trhu. Několik těchto studií doložilo investiční mezeru jak v rámci Komise (např. Buti 2014a51 a 2014b52), tak mimo ni (např. Barkbu et al. 201553 a EIB 201354). Tato mezera byla rozpracována v interních dokumentech. Pokud jde o mezery ve financování rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, byly k dispozici studie založené na údajích Evropské asociace soukromého a rizikového kapitálu (EVCA) a InvestEurope (např. ESRI 201455 nebo Lopez de Silanes et al. 201556), které ukazovaly jak mezery na trhu rizikového kapitálu, tak jeho nedostatečný rozvoj.

36

Riziko, že finanční prostředky nebudou moci být čerpány, je řešeno strukturálně: na všechny nástroje jsou přiděleny prostředky, které nejsou pevně stanoveny, ale jsou omezeny maximální výší a zahrnují vnitřní flexibilitu pro přerozdělení na jiná opatření. Kromě toho pět ze šesti analyzovaných nástrojů vycházelo přímo z ročních rozpočtových příspěvků a jejich velikost lze modulovat. Proto by v případech, kdy byla mezera na trhu zcela pokryta, nebyly na příslušné mechanismy poskytnuty žádné další zdroje. Komise tak dosud toto riziko úspěšně zvládala.

Rámeček 3

Studie z roku 2011 vycházela z dobové tržní reality. Vzhledem k tomu, že velikost trhu rizikového kapitálu se od té doby více než zdvojnásobila, je Komise toho názoru, že závěry této studie nemusí být na současnou situaci plně uplatnitelné. Studie nebyla schopna předvídat vývoj trhu, a jak dokládají dosud dosažené výsledky, mandáty Komise nemají problém při provádění rozpočtů přidělených na intervence v oblasti rizikového kapitálu. V roce 2018 činil podíl intervencí v oblasti rizikového kapitálu, které byly předmětem auditu, 1,9 % z celkových získaných finančních prostředků v EU.

38

Komise by ráda zdůraznila, že i) ekonomický dopad a dopad na zaměstnanost (v případě nástrojů od roku 2007) jsou dostatečně pokryty ve zprávách předkládaných EIF a ii) předmětem studií přirozeně nebyla primárně analýza dopadu na odvětví rizikového kapitálu, neboť auditované mechanismy si často rozvoj trhu ani dopad na výrobní odvětví vůbec nekladly za cíl, případně se jednalo pouze o jeden z jejich vedlejších cílů.

39

Načasování zpráv a hodnocení ex post je jasně stanoveno v základních právních předpisech přijatých Radou a Evropským parlamentem.

I kdyby Komise mohla jejich načasování ovlivnit, existuje jasný kompromis mezi užitečností a dostupností komplexních údajů. Aby bylo možné zohlednit doporučení vyplývající z hodnocení, musí být výsledky známy před navržením nového programu. Pozdější hodnocení se může opírat o více údajů, ale přichází příliš pozdě na to, aby tyto mohly být zohledněny v příštím programu.

40

Druhá odrážka: Finanční nástroje mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF) představovaly pouze jeden segment rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace. Časový plán pro provedení hodnocení byl předepsán v právním základu, a proto nebylo možné lhůtu pro hodnocení změnit.

41

Kvalitativní metody, rozhovory a průzkumy jsou důležitým zdrojem informací, zejména v situacích, kdy nejsou k dispozici rozsáhlé a podrobné statistické údaje. Kromě toho EIF od roku 2015 nověji provádí posouzení ekonomického dopadu; tyto analýzy zahrnují rovněž rizikový kapitál (včetně mandátů EU) a Komise je důkladně analyzuje.

42

Hypotetickou srovnávací analýzu lze provést až několik let po skončení finančního období programu, což může někdy být více než dvě desetiletí po jeho zavedení. Údaje o vytvořených a zachovaných pracovních místech byly pravidelně vykazovány v rámci standardního podávání zpráv a lze je snadno porovnat s vývojem zaměstnanosti v celkové ekonomice.

43

Odkaz Účetního dvora na projekty VICO jako na příklady hodnocení programu ve skutečnosti potvrzuje stanovisko Komise týkající se přísného vyvážení včasnosti a komplexnosti hodnocení ex post. Projekty VICO byly totiž realizovány konsorciem devíti univerzit a výzkumných středisek po dobu tří let, což je podnik, který může stěží sloužit jako vzor pro včasná a specifická hodnocení jednotlivých programů. Ještě důležitější je, že projekty VICO nejsou hodnocením konkrétních programů zaváděných v průběhu času; projekty VICO spíše prostě porovnávají průřez podniky podporovanými rizikovým kapitálem s podniky, které rizikovým kapitálem podporovány nejsou, přičemž z podporovaných podniků zohledňují ty, jež jsou podporovány státním rizikovým kapitálem – bez ohledu na to, zda jsou podniky na vnitrostátní úrovni, na centrální úrovni EU či na strukturální úrovni EU, zda byly v nedávné době financovány nebo zda byly financovány z iniciativy růstu a zaměstnanosti (G&E), víceletého programu pro podnik a podnikavost (MAP) či mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF). Tato rozdílná perspektiva v podstatě znamená použití metodiky, kterou nelze přenést na hodnocení programů.

45

Ačkoli pro počet zaměstnanců podniků, které jsou příjemci, nebyl stanoven žádný cíl, dopad intervence na vytvořená a zachovaná pracovní místa je sledován a vykazován.

47

Odpověď Komise k odstavci 47 a jeho nadpisu

Komise zavedla poměrně komplexní přístup k podpoře přístupu malých a středních podniků k financování prostřednictvím trhu rizikového kapitálu. Používá soubor opatření, která mohou přímo či nepřímo přispět k podpoře rizikového financování: regulační zásahy, intervence prostřednictvím sdíleného řízení a centrálně řízené programy. Auditované nástroje představují pouze podskupinu těchto opatření. Hlavním cílem intervencí EU byla podpora zaměstnanosti a růstu, jakož i inovací, a nikoli vytváření trhů s rizikovým kapitálem.

48

Komise považuje zemi, kde má fond sídlo, za nedůležitou. Ne všechny členské státy EU nabízejí pro fondy rizikového kapitálu vhodné regulační prostředí. To je důležité zejména u nadnárodních fondů, které obvykle sídlí pouze ve vybraných členských státech EU, a to těch, jejichž právní rámec je rozvinutý a ověřený. V konečném důsledku země, kde má fond sídlo, často jasně nevyjadřuje skutečnou zeměpisnou oblast, kam investice z tohoto fondu směřují.

50

Všechny auditované nástroje vyžadují zeměpisnou diverzifikaci a podporují EIF v tom, aby působil v co největším počtu členských států EU, což EIF jistě zároveň motivuje k intervencím v členských státech s nedostatečně rozvinutými trhy.

V rámci politických hranic stanovených pro daný finanční nástroj je zavedení tohoto nástroje „řízeno trhem“. Jak Účetní dvůr upozorňuje v celé své analýze, hraje při provádění nástrojů významnou úlohu kapacita čerpání prostředků. Pokud z nedostatečně rozvinutých trhů nevzejdou žádné kvalitní žádosti (tj. žádosti vyhovující minimálním standardům), investovat nelze. Je zajištěn rovný přístup k nástrojům, neboť žádosti jsou přijímány na základě otevřených výzev k vyjádření zájmu.

51

Viz odpověď Komise k odstavci 48.

52

Komise navrhla řadu opatření, která by přeshraniční distribuci investičních fondů, včetně evropských fondů rizikového kapitálu, zefektivnila (zjednodušila, zrychlila a zlevnila).

V souladu s akčním plánem pro vytváření unie kapitálových trhů mají tyto iniciativy usnadnit rozšíření soukromých investičních fondů rizikového kapitálu v Unii, dále mobilizovat kapitál a směrovat jej k inovativním, malým a středním podnikům, harmonizovat odlišné vnitrostátní požadavky a zvýšit jejich transparentnost a snížit jejich zátěž.

Cílené změny nařízení č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu byly zavedeny v roce 2017 a používají se od 1. března 2018 (nařízení 2017/1991, kterým se mění nařízení č. 345/2013). Další upřesnění použitelných pravidel pro evropské fondy rizikového kapitálu přijala Komise v únoru 2019 (nařízení v přenesené pravomoci 2019/820) a použije se od 11. prosince 2019. V dubnu 2019 spolunormotvůrci přijali další iniciativy usnadňující přeshraniční distribuci evropských fondů rizikového kapitálu, které vstoupí v platnost v červenci/srpnu 2019.

Výše uvedené legislativní iniciativy nebyly v době přípravných prací na průzkumu EIF ještě přijaté (průzkum byl zveřejněn v dubnu 2018). Tyto iniciativy se navíc zaměřovaly na usnadnění přeshraniční distribuce evropských investic rizikového kapitálu a další zjednodušení platných pravidel, které mělo odstranit obavy vyjádřené v průzkumu EIF.

Pokud však jde o daňové systémy, v současné době je daňový systém do značné míry doménou členských států a jakákoliv iniciativa pro sbližování právních předpisů na úrovni EU by vyžadovala jednomyslné rozhodnutí Rady.

54

Nejvyšší koncentraci investic lze pozorovat v největších ekonomikách EU. Podle podílu na HDP EU měly v roce 2017 největší ekonomiky Francie, Německo a Spojené království, které společně představovaly 51,4 % HDP EU. Proto je tato situace zcela přirozená a nepoukazuje na nadměrnou koncentraci v těchto členských státech. Odráží pouze ekonomickou realitu.

56

Komise by ráda upozornila na to, že rozvoj nedostatečně rozvinutých trhů není prvořadým cílem auditovaných mechanismů, s výjimkou mechanismu GIF, který tento cíl zmiňuje po cíli spočívajícím ve vytvoření a financování malých a středních podniků; jiné mechanismy jej pak uvádějí jako cíl vedlejší. Aby bylo možné investici odůvodnit, musí být zaručena způsobilost podle politických požadavků daného mandátu i přidaná hodnota.

Komise používá i jiné intervence, které by mohly přispět k „podpoře rozvoje evropského trhu rizikového kapitálu“ a které nebyly předmětem tohoto auditu.

Fondy rizikového kapitálu podporované EU investovaly v mnoha členských státech, a to i díky nástrojům sdíleného řízení. Členské státy se mohou rozhodnout investovat své prostředky přidělené z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) prostřednictvím půjček, bankovních záruk a vlastního kapitálu/rizikového kapitálu. Komise používání takovýchto nástrojů aktivně podporuje. V období 2014–2020 přidělily některé členské státy, zejména Polsko, Maďarsko a Bulharsko, značné množství prostředků přidělených z EFRR na vlastní kapitál / rizikový kapitál (po řadě přibližně 1,2 miliardy EUR, 480 milionů EUR a 340 milionů EUR).

Jako příklad těchto investičních iniciativ, které spravuje EIF, je navíc možné zmínit Středoevropský fond fondů (fond fondů vytvořený v partnerství s vnitrostátními orgány Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska a Slovinska) a Baltský inovační fond.

62

Viz odpovědi Komise k odstavcům 3036.

63

Intervence na úrovni EU se vždy zaměřuje na všechny členské státy a finanční prostředky musí být přístupné žadatelům ze všech členských států za stejných podmínek.

64

Komise se domnívá, že subsidiarity nebo přidané hodnoty lze dosáhnout, jsou-li opatření na úrovni EU účinnější a efektivnější než opatření na úrovni členských států.

65

Kromě toho, že je třeba zajistit soulad s pravidly pro státní podporu, Komise usiluje o přilákání soukromých investorů do odvětví rizikového kapitálu.

Jak program COSME (program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků), tak iniciativa InnovFin (finanční prostředky EU pro inovátory) i EFSI mají ambiciózní celkové cíle na úrovni portfolia, jak vyplývá z cílových aktivačních účinků, dohodnutých multiplikátorů nebo sledování celkového objemu mobilizovaných investic. Při vykazování těchto cílů se investice EIF/EIB ani podpůrných bank nepovažují za soukromé.

U jednotlivých investic však Komise potřebuje umožnit také investice s vysokou politickou hodnotou, které vyžadují významnou veřejnou intervenci a nejsou schopny přilákat velký objem soukromých zdrojů. Například fondy sociálního dopadu nebo fondy jiného dopadu, fondy zaměřené na transfer technologií nebo fondy orientované na založení a počáteční fázi životního cyklu podniku potřebují větší veřejnou intervenci než velké soukromé kapitálové fondy ve fázi expanze. A právě proto nejsou pro individuální investice stanoveny další požadavky na účast soukromého sektoru.

66

Komise nestanovila cíle ziskovosti, neboť nástroje sledují spíše politické cíle než maximalizaci ziskovosti a doplňují jiné nástroje, které usilují o finanční návratnost. I když se však zaměříme na politickou návratnost, je ze zpráv EIF zřejmé, že auditované nástroje jsou nastaveny tak, aby zároveň vytvářely finanční zisk, a skutečně investují do fondů, které přitahují soukromé investory. Ačkoli z posouzení Komise vyplývá, že zásada pari passu byla pro většinu investičních činností přiměřená, v konkrétním případě sociálních investic již Komise připouští i investice, jež se od zásady pari passu odchylují.

Komise nesdílí názor, že přilákání soukromých investorů je možné pouze tehdy, pokud investice přinesou vysoké výnosy. Ačkoliv soukromí investoři budou usilovat o kladné výnosy, mohou být motivováni i jinými faktory než úsilím o dosažení „vysokých výnosů“, např. zeměpisnou diverzifikací dané kategorie aktiv, průzkumem nejnovějších technologických trendů, rizikovou filantropií, sociálními investicemi atd.

67

Je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné poskytnout smysluplné údaje u novějších intervencí EU. Z údajů EIF však vyplývá, že ke konci prosince 2018 mají kapitálové finanční nástroje EU a kapitálový produkt SMEW fondu EFSI vykázat zisk ve výši 3,6 % ročně.

To znamená, že celkově by investice mohly dokonce přinést zisk do rozpočtu EU a zároveň naplnit politické cíle, podpořit vznik pracovních míst v inovativních podnicích a mobilizovat soukromé investice.

68

Komise posoudila možnost odchýlit se od zásady pari passu. Komise již ve skutečnosti umožňuje investice odchylující se od zásady pari passu v oblasti sociálních investic v rámci nástroje SMEW fondu EFSI. Tato možnost byla zavedena v dohodě o EFSI na základě rozhodnutí Komise. Kromě toho Komise zkoumá způsoby investování odchylujícího se od zásady pari passu v rámci nástroje SMEW fondu EFSI.

69

Viz odpověď k odstavci 68.

73

Pokud jde o to, jak podpořit soběstačnost trhu ze strany veřejných investorů odcházejících z fondů předčasně, názory se liší.

Uzavřené společenské smlouvy na dané operace obecně umožňují předčasný odchod jednotlivých investorů, např. prostřednictvím druhotného prodeje. Jedná se o standardní, trhem přijímanou praxi.

EIF analyzuje strategii odchodu jednotlivých fondů v rámci své hloubkové kontroly. V poslední době Komise a EIF plánují zavedení systematičtějšího způsobu odchodu z účasti ve fondu formou prodeje podílů ve fondu na druhotném trhu.

75

Křížové investice jsou povoleny do určité výše na základě konkrétních poznatků z předchozího programu.

79

Komise upozorňuje na to, že nezbytné podrobnosti poskytují zprávy o fungování kapitálového produktu SMEW fondu EFSI, které vypracovává EIF. Podávání zpráv se nicméně skutečně může jevit složité, neboť velmi složitá je i výchozí realita.

82

Podle údajů InvestEurope se podíl finančních prostředků od veřejných investorů od roku 2007 zvýšil, přičemž nejvyššího podílu 34,7 % dosáhl v roce 2011 a poté poklesl a vykazoval značnou nestabilitu, kdy rostl a klesal až do roku 2018.

Částku 1,4 miliardy EUR, kterou EIF vyčlenil v roce 2018, je třeba postavit proti částce 11,4 miliardy EUR, jež představuje celkové získané finanční prostředky na rizikový kapitál v EU za rok 2018. EIF tedy v roce 2018 v tomto segmentu trhu představoval 12 % získaných finančních prostředků v EU. Kromě toho EIF používá pro tuto činnost mnoho mandátů, včetně komerčních mandátů a vlastních zdrojů EIF. Částka 214 milionů EUR, kterou EIF přesměroval s podporou auditovaných nástrojů na trh v roce 2018, představovala pouze přibližně 1,9 % z celkových získaných finančních prostředků na rizikový kapitál v EU. Úlohou mandátů podporovaných EU je proto zaměřit se na mezery na trhu, kde je veřejná podpora nejvíce zapotřebí.

84

Komise konstatuje, že investice EIF do fondu jsou často považovány za vodítko, za určitou pečeť kvality daného obchodu. Mnoho kategorií investorů při investování do určitého fondu přihlíží k tomu, zda je do něj zapojen i EIF. Závazek EIF tedy působí jako katalyzátor a přispívá k tvorbě trhu. Takto dobrou pověst si lze zachovat pouze prostřednictvím vysoce kvalitního procesu hodnocení a hloubkové kontroly, což nevyhnutelně vyžaduje čas.

Délka procesu se navíc u jednotlivých žadatelů nutně liší (např. v rámci evropských programů jsou za způsobilé považováni i začínající správci, u nichž je však proces hloubkové kontroly složitější než u zavedených správců a jejich týmů). Dále může docházet k prodlevám v důsledku pomalé reakce žadatele na žádosti EIF o informace, což je faktor, který se vymyká kontrole ze strany EIF.

89

Doplňkovost mandátů vyplývá z i z dalších kritérií, než je pouhá schopnost zaměřit se na různé rizikové segmenty, zejména vzhledem k tomu, že všechny investice rizikového kapitálu lze považovat za velmi riskantní. Mandáty se mohou vzájemně doplňovat v situacích, kdy je omezena výše možné investice, kdy nedostačují zdroje či zeměpisné pokrytí atd.

U každé investice v rámci mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF) bylo přidělení zdrojů jasně popsáno v žádosti o schválení, kterou EIF předložil Komisi, a Komise danou kombinaci vždy pečlivě zvážila a nakonec schválila, nebo si vyžádala její úpravy.

Proto u 30 % investic, které Účetní dvůr identifikoval, nástroj zkoumal jejich doplňkovost s ostatními mandáty. Zdá se, že u zbývajících 70 % investic v rámci mechanismu GIF byla doplňkovost s jinými mandáty zajištěna automaticky, jelikož neexistovala žádná spoluinvestice s ostatními mandáty.

91

Odpovídající úroveň doplňkovosti podle nařízení o EFSI je zajištěna politickým vymezením mandátu týkajícího se zdrojů rizikového kapitálu a mandátů EFSI a odráží se v postupu přidělování transakcí EIF.

93

Podle názoru Komise politika přidělování transakcí z roku 2018 jednoznačně zohledňuje zaměření jednotlivých mandátů a snaží se určit nejlepší zdroj investic pro každou příležitost. Tato politika byla předložena Komisi a EIF se zavázal případné aktualizace této politiky pravidelně projednávat s Komisí.

Výběr odvětví většinou vychází z potřeb trhu–, např. charakteristickým meziodvětvovým znakem jsou inovace–, a mandáty EU proto nemají žádnou odvětvovou „preferenci“ jako takovou. Zeměpisné rozložení je výsledkem obdržených žádostí a posouzení jejich vhodnosti a způsobilosti z hlediska politiky, přičemž větší a rozvinutější trhy obvykle vytvářejí více investičních příležitostí.

94

Tato politika popisuje dvě fáze analýzy, jak kvantitativní, tak kvalitativní. Navíc podrobně uvádí, jaká jsou možná kritéria, která mají zaměstnanci EIF použít při kvalitativním posouzení.

Tato politika byla předložena Komisi a EIF se zavázal případné aktualizace této politiky pravidelně projednávat s Komisí.

95

Komise z informací od EIF vyrozuměla, že zpětné testování ukázalo, že v rámci nové politiky by byly odlišně přiděleny 2 z 31 investic (v rámci různých mandátů, a nikoli pouze mandátů EU). Ani v případě těchto dvou přidělených transakcí však nebylo zjištěno žádné porušení požadavků na mandát a investice jsou v rámci mandátů, k nimž byly přiděleny, plně způsobilé.

Příslušné podrobné informace jsou interními informacemi EIF.

100

Doba trvání jednotlivých investičních fondů nekončí automaticky. Z rozhodnutí (většiny) investorů fondu ji lze několikrát prodloužit. Vzhledem k tomu, že EIF je menšinovým investorem všech fondů v rámci centrálně řízených nástrojů EU, nemůže sám rozhodnout o zrušení fondu, likvidaci zbývajících investic a zrušení investičního nástroje. Kromě toho, pokud by EIF jednal v rozporu s obchodními zájmy investorů fondu, mohl by za to nést právní odpovědnost nebo by to mohlo nepříznivě ovlivnit jeho dobrou pověst.

I když strategie odchodu nebyly v žádostech o schválení nástrojů v rámci Programu počátečního kapitálu evropských technologických zařízení (ESU) 1998 a ESU 2001 příliš podrobně popsány, neznamená to, že jim EIF v procesu hloubkové kontroly věnoval jen částečnou pozornost.

V současné době se celý trh potýká s problémem uzavírání mandátů, jejichž platnost vypršela, tj. s potížemi při uzavírání starých fondů.

Komise a EIF se problému odchodů věnovaly již v roce 2014 a v letech 2015/2016 přijaly včasná opatření k odprodeji fondů ESU. Trh však o jejich nákup zájem neměl. V souladu s právním základem byla dohodnuta komplexní strategie uzavírání mandátů.

101

K ukončení těchto mandátů existuje dohodnutý postup, který je v souladu s právním základem. EIF a Komise se již od roku 2014 snaží řešit ukončení mandátů ESU 1998 a ESU 2001, jejichž portfolia se pokusila odprodat na druhotném trhu. Lhůta pro předložení nabídek se naneštěstí časově překrývala s referendem Spojeného království o brexitu a vzhledem k následné nejistotě na trhu nebyly předloženy žádné nabídky. Další pokus o prodej účastí je plánován na období 2019/2020.

103

Je třeba zdůraznit, že v nástrojích z let 1998 a 2001, které sloužily jako pilotní projekty, byly použity vyšší procentní podíly, přičemž maximální výše poplatků se následně v příštích generacích nástrojů snížila.

Maximální poplatky v rámci kapitálového produktu SMEW fondu EFSI byly sníženy na 5,7 %.

106

Celková úroveň poplatků se u novějších nástrojů oproti počátečním pilotním nástrojům výrazně snížila. V rámci EFSI slouží rozpočet EU ve skutečnosti pouze jako rezerva pro platby poplatků, neboť EIF je odměňován z prostředků získaných z dřívějších operací EFSI.

Odměna za zahájení představuje jen malou část z celkového komplexního balíčku odměn. Jejím účelem je kompenzovat prováděcímu partnerovi podrobná jednání vedoucí ke zřízení nástrojů, nutnost vypracovat k novým nástrojům nové standardizované právní dohody, vyhlásit výzvy k vyjádření zájmu a přizpůsobit systémy podávání zpráv a auditu. Komise by ráda připomněla, že právní rámec upravující provádění finančních nástrojů se v průběhu času podstatně změnil (např. ustanovení finančního nařízení o finančních nástrojích byla velmi důkladně a podrobně rozpracována, což zase vyžaduje větší úsilí a know-how na straně prováděcího partnera). Komise proto považuje vyplácení odměn za zahájení za oprávněné a výši odměn za přiměřenou vzhledem ke zvyšujícím se nárokům systému požadovaných brzd a protivah.

107

Kdykoli je to možné, Komise získává odhady nákladů a rovněž pravidelně analyzuje finanční výkazy EIF, aby porozuměla výnosům EIF z poplatků a jejich přínosu k celkové ziskovosti EIF, a obecněji i nadále usiluje o získání dalších relevantních podrobných údajů o nákladech na provoz finančních nástrojů. Nicméně i bez takto podrobných údajů by Komise měla být schopna dokončit jednání na základě dostupných informací.

108

Komise zastává názor, že motivační poplatky jednotlivých nástrojů odpovídají jejich stanoveným cílům. Jak Účetní dvůr uznává v odstavci 28, hlavním cílem těchto nástrojů není rozvoj evropského trhu rizikového kapitálu; pouze některé z těchto nástrojů si jej stanovily jako cíl vedlejší. Proto jsou motivační poplatky, které EIF odměňují za přispění k rozvoji evropských trhů rizikového kapitálu, např. prostřednictvím zvláštních bonusů nebo pobídek pro širokou zeměpisnou diverzifikaci, určeny pouze některým z přezkoumávaných nástrojů.

Z celkového hlediska a u všech nástrojů je proto naprosto správné, že EIF není odměňován za něco, co se od těchto nástrojů nevyžaduje.

109

Komise zastává názor, že motivační poplatky jednotlivých nástrojů odpovídají jejich stanoveným cílům. Nedávalo by smysl, aby byla výplata jakýchkoliv motivačních poplatků EIF zahájena až po dosažení konečných, definitivních cílů, neboť do té doby probíhají významné činnosti, jimiž má být celkových cílů dosaženo postupně. Motivační poplatky jsou proto vypláceny postupně po splnění dohodnutých milníků, jejichž prostřednictvím EIF celkových cílů dosahuje.

110

Komise se domnívá, že cíl podobný „investicím do méně rozvinutých trhů rizikového kapitálu nebo odvětví činnosti EU“ byl vedlejším cílem pouze u některých mandátů, takže je logické, že motivační poplatky se na něj vztahují pouze v rámci některých mandátů.

Prohlášení týkající se ESU 1998 a 2001 je správné, neboť tyto nástroje neměly za cíl investice na méně rozvinutém trhu.

Rizikový kapitál se navíc zaměřuje na podniky v odvětvích s významným potenciálem růstu během krátkého období. Až donedávna to téměř vždy znamenalo investice do technologií. Rizikový kapitál je proto vhodný pouze pro omezený počet odvětví činnosti. Jeden z nástrojů měl specifický odvětvový cíl; u novějších nástrojů je odvětvová diverzifikace projednávána na řídicích výborech, které poskytují strategické pokyny. Kromě toho Komise jasně vymezuje vyloučená odvětví, do kterých investovat nelze.

Závěry a doporučení

112

Komise provádí formou ex ante kvantifikace potřeb trhu – a, což je ještě důležitější, mezer ve financování – a kapacity čerpání prostředků prostřednictvím nejlepších informací o trhu, jež jsou výsledkem standardních statistických metod a dostupného poradenství. Údaje jsou však velmi omezené, protože soukromé informace se nezveřejňují (např. obchodní vyhlídky a platební schopnost jednotlivých společností, jež byly příjemcem investice). Údaje o trhu zároveň nejsou vždy zcela spolehlivé z důvodu malé velikosti trhu rizikového kapitálu, což vede k tomu, že statistické projekce vycházející ze skutečných transakcí nejsou reprezentativní.

113

Načasování zpráv a hodnocení ex post je jasně stanoveno v základních právních předpisech přijatých Radou a Evropským parlamentem.

I kdyby Komise mohla jejich načasování ovlivnit, existuje jasný kompromis mezi užitečností a dostupností komplexních údajů. Úplné posouzení dopadů týkající se doplňkovosti programu může být provedeno až poté, kdy příjemci z řad malých a středních podniků podniknou kroky ohledně financování vlastním kapitálem, což je ovšem příliš pozdě na to, aby bylo možno získané poznatky zúročit při koncipování následných programů. Naproti tomu časnější hodnocení, které by mohlo být užitečné při koncipování následných programů, bude nevyhnutelně méně fundované.

Podrobnosti o dopadu na mobilizované investice a zaměstnanost jsou součástí zpráv podávaných o těchto mechanismech. Kromě toho Komise každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veřejně dostupné zprávy.

Doporučení 1 – Provést nezbytnou analýzu ke zlepšení hodnocení intervencí EU

a) Komise částečně přijímá doporučení 1 a).

Komise souhlasí s názorem, že přidělování finančních prostředků na operace rizikového kapitálu by mělo vycházet z důkladné analýzy selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací, kdykoliv je předložen příslušný legislativní návrh.

Komise však nesouhlasí s tím, že by tato analýza měla zahrnovat údaje rozčleněné podle členských států, odvětví činnosti nebo velikosti trhu (kapacity čerpání prostředků), a to z důvodu omezené dostupnosti a nesrovnatelnosti údajů. Komise proto může s obezřetností tyto údaje selektivně používat při stanovování celkového krytí a použije strukturální prostředky k řešení rizika nedostatečného čerpání prostředků.

b) Komise přijímá doporučení 1 b).

Dále rozpracuje způsob shromažďování údajů pro hodnotitele.

Komise navíc zváží použití hypotetické srovnávací analýzy u jednotlivých kapitálových nástrojů, bude-li to vhodné a proveditelné za přiměřených nákladů.

Příslušné údaje budou hodnotitelům zpřístupněny v době hodnocení stanovených příslušnými právními předpisy.

c) Komise nepřijímá doporučení 1 c).

Načasování hodnocení není dáno rozhodnutím Komise. Toto načasování je jasně stanoveno základními právními předpisy přijatými Radou a Evropským parlamentem.

Nicméně kromě formálních hodnocení Komise zkoumá získané poznatky a výsledky starších programů, a to i desítky let po jejich zavedení, prostřednictvím pravidelné analýzy podávaných zpráv.

114

Komise zavedla poměrně komplexní přístup, který přispívá k rozvoji celoevropského trhu rizikového kapitálu. Používá soubor opatření, která mohou přímo či nepřímo přispět k podpoře rizikového financování: regulační zásahy, intervence prostřednictvím sdíleného řízení a centrálně řízené programy. Auditované nástroje představují pouze podskupinu těchto opatření.

115

K nástrojům je zajištěn rovný přístup, neboť žádosti jsou přijímány na základě otevřených výzev k vyjádření zájmu. Investice jsou tedy nabízeny pro všechny způsobilé návrhy bez ohledu na to, z jakého trhu pocházejí. Kromě toho je EIF motivačními poplatky pobízen k tomu, aby dosáhl co nejširšího zeměpisného rozložení podpory.

Je třeba zdůraznit, že nástroje EU pro investice rizikového kapitálu nejsou založeny na poptávce v tom smyslu, že by EIF prostě reagoval na poptávku. V prvé řadě je třeba, aby všechny investice splňovaly kritéria způsobilosti daného mandátu (tj. je třeba zajistit jejich soulad s politikou). Kromě toho jsou všechny soukromé kapitálové investice předmětem posouzení přidané hodnoty, jíž se podporou dané investice dosáhne – pokud tedy investice přidanou hodnotu nepřinese, neuskuteční se.

Řídicí výbory pro stávající nástroje poskytují EIF strategické pokyny k zeměpisnému a odvětvovému rozložení. Všechny nástroje mají rovněž jasná pravidla týkající se vyloučených odvětví a zeměpisných oblastí (např. jurisdikcí, které nespolupracují s EU v oblasti daní).

116

Komise nestanovila cíle ziskovosti, neboť nástroje sledují spíše politické cíle než maximalizaci ziskovosti a doplňují jiné nástroje, které usilují o finanční návratnost. I když se však zaměříme na politickou návratnost, je ze zpráv EIF zřejmé, že auditované nástroje jsou nastaveny tak, aby zároveň vytvářely finanční zisk, a skutečně investují do fondů, které přitahují soukromé investory. Ačkoli z posouzení Komise vyplývá, že zásada pari passu byla pro většinu investičních činností přiměřená, v konkrétním případě sociálních investic již Komise připouští i investice, jež se od zásady pari passu odchylují.

Komise nesdílí názor, že přilákání soukromých investorů je možné pouze tehdy, pokud investice přinesou vysoké výnosy. Ačkoliv soukromí investoři budou usilovat o kladné výnosy, mohou být motivováni i jinými faktory než úsilím o dosažení „vysokých výnosů“, např. zeměpisnou diverzifikací dané kategorie aktiv, průzkumem nejnovějších technologických trendů, rizikovou filantropií, sociálními investicemi atd.

Doporučení 2 – Vypracovat soudržnou a ucelenou investiční strategii

a) Komise částečně přijímá doporučení 2 a).

Komise přijímá širokou škálu konkrétních opatření na podporu investic v celé EU, mimo jiné prostřednictvím akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů, jakož i prostřednictvím Útvaru na podporu strukturálních reforem.

Kromě toho lze prostřednictvím nástrojů v rámci sdíleného řízení investovat v členských státech s méně rozvinutými trhy rizikového kapitálu.

Komise bude nadále zkoumat, zda by mohla být přijata další opatření.

b) Komise částečně přijímá doporučení 2 b).

Komise souhlasí s Účetním dvorem, že přilákání soukromých investorů je pro rozvoj trhu rizikového kapitálu v EU důležité. Komise již má ambiciózní cíle, pokud jde o přilákání investorů na úrovni mandátu, o čemž svědčí požadavky na aktivační účinky a multiplikátory a podávání zpráv o celkových mobilizovaných investicích. Komise v případě potřeby zváží posílení těchto požadavků ve vztahu k soukromým investorům.

c) Komise přijímá doporučení 2 c).

Ačkoliv postupné odchody jsou již v rámci stávajících nástrojů možné, Komise bude dále zkoumat možnosti postupného odchodu z portfolia, zejména prostřednictvím prodeje na sekundárních trzích.

d) Komise přijímá doporučení 2 d) a již je provádí.

Asymetrické struktury rizik a příjmů jsou již výslovně povoleny u sociálních investic v rámci kapitálového produktu fondu EFSI. Kromě toho Komise zkoumá další asymetrické sdílení rizika a příjmů v rámci kapitálového produktu SMEW fondu EFSI.

Použití asymetrických modelů je dále povoleno i v rámci finančních nástrojů fondu EFSI, které se zaměřují na konkrétní mezery na regionálních nebo odvětvových trzích.

117

Komise konstatuje, že investice EIF do fondu jsou často považovány za vodítko, za určitou pečeť kvality daného obchodu. Takto dobrou pověst si lze zachovat pouze prostřednictvím vysoce kvalitního procesu hodnocení a hloubkové kontroly, což nevyhnutelně vyžaduje čas.

Délka procesu se navíc u jednotlivých žadatelů nutně liší (např. v rámci evropských programů jsou za způsobilé považováni i začínající správci, u nichž je však proces hloubkové kontroly složitější než u zavedených správců a jejich týmů). Dále může docházet k prodlevám v důsledku dalších, objektivních faktorů, jež se vymykají kontrole ze strany EIF.

118

Komise schválila každou investici v období 2007–2013, včetně možných kombinací s dalšími mandáty, a to na základě dostatečných údajů z EIF. Následně se Komise opírala o politiku přidělování transakcí EIF, která byla aktualizována v roce 2018 a která zohledňuje požadavky na mandáty stanovené Komisí. Tato politika byla předložena Komisi a EIF se zavázal případné aktualizace této politiky s Komisí pravidelně projednávat.

119

V současné době se celý trh potýká s problémem uzavírání mandátů, jejichž platnost vypršela, tj. s potížemi při uzavírání starých fondů.

V souladu s právním základem byla dohodnuta komplexní strategie uzavírání mandátů.

120

Komise by ráda zdůraznila, že celkové maximální výše poplatků se v průběhu času snížily a že odměny za zahájení představují pouze část celkových splatných odměn. V celkových odměnách rovněž nabyly převahy motivační poplatky. Kromě toho mohou nástroje také vytvářet zisk do rozpočtu EU.

Účelem odměn za zahájení je kompenzovat prováděcímu partnerovi podrobná jednání vedoucí ke zřízení nástrojů a nutnost vypracovat k novým nástrojům nové standardizované právní dohody, vyhlásit výzvy k vyjádření zájmu a přizpůsobit systémy podávání zpráv a auditu. Komise by ráda připomněla, že právní rámec upravující provádění finančních nástrojů se v průběhu času podstatně změnil (např. ustanovení finančního nařízení o finančních nástrojích byla velmi důkladně a podrobně rozpracována, což zase vyžaduje větší úsilí a know-how na straně prováděcího partnera).

Komise proto považuje vyplácení odměn za zahájení za oprávněné.

121

Komise zastává názor, že motivační poplatky jednotlivých nástrojů odpovídají jejich stanoveným cílům. Pouze některé nástroje si za vedlejší cíl vytkly i podporu méně rozvinutých trhů a odvětví. Jak je uvedeno v odstavci 28 této zprávy, hlavním cílem nástrojů je zlepšit přístup podniků k financování. Je proto zcela správné, že EIF není odměňován za činnosti v oblasti rozvoje trhu, pokud se to od daných nástrojů nevyžaduje.

Doporučení 3 – Zefektivnit řízení intervencí EU ze strany EIF

a) Komise nepřijímá doporučení 3 a).

EIF již zavedl standardizovaný postup schvalování projektů. Správci fondu, kteří se snaží získat finanční prostředky, žádají o financování tak, že předloží svou investiční strategii. Aby bylo možné určit, zda správce fondu (a jeho tým) disponuje požadovanými odbornými znalostmi, zkušenostmi, přístupem k sazbám, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky (tzv. „deal flows“), schopností investovat a spravovat portfolia atd., je třeba provést komplexní a důkladnou hloubkovou kontrolu. Délka procesu se u jednotlivých žadatelů nutně liší (např. v rámci programů EU jsou za způsobilé považováni i začínající správci, u nichž je však proces hloubkové kontroly složitější než u zavedených správců a jejich týmů). Proces výběru správců fondů a požadované hloubkové kontroly musí být důkladný, aby se zajistila jeho spolehlivost, mimo jiné s ohledem na řádné finanční řízení.

b) Komise přijímá doporučení 3 b) a považuje je za již provedené.

Od roku 2018 je zavedena komplexní politika přidělování transakcí, jejímž cílem je zajistit, aby EIF mohl využívat doplňkové zdroje financování, a Komise o tom byla informována. EIF je povinen tuto politiku uplatňovat v rámci stávajících smluv a zavázal se k tomu, že veškeré budoucí změny této politiky bude konzultovat s Komisí.

c) Komise přijímá doporučení 3 c).

Komise uznává, že v případě, že EIF investuje do fondu s podporou z rozpočtu EU, je třeba stanovit přijatelné možnosti případného odchodu.

d) Komise nepřijímá doporučení 3 d).

Komise využívá zjednodušený systém, v jehož rámci vyplácí EIF náhrady na základě předem dohodnutých milníků a výkonnostních cílů. Tento systém byl postupně zdokonalován, je v souladu s finančním nařízením a řídí se interními pokyny, které zajišťují soudržnost všech finančních nástrojů. Celkové maximální výše poplatků se v průběhu času snížily.

Doporučení navrhuje, aby se jedna konkrétní složka těchto poplatků, tj. odměna za zahájení, řídila jiným postupem, a to na základě náhrady vynaložených nákladů. To by vedlo k administrativní složitosti a vystavilo by Komisi nebezpečí asymetrie informací.

Obecně platí, že odměna EIF nemůže být založena pouze na skutečně vynaložených nákladech, ale měla by zahrnovat i motivační prvek, který má EIF motivoval ke snaze o dosažení cílů nástrojů. Jedná se o požadavek zakotvený ve finančním nařízení. Kromě toho EIF na základě požadavku ve svých vlastních stanovách nemůže provozovat mandáty třetích stran výhradně na základě úhrad nákladů.

e) Komise částečně přijímá doporučení 3 e).

Komise uznává, že poplatky budou i nadále provázány mimo jiné s dosažením výkonnostních cílů, přičemž platby navázané na výkonnost budou strukturovány podle dosažených milníků.

Komise však zváží propojení poplatků s vývojem evropského trhu rizikového kapitálu pouze v případech, kdy si nástroje takový cíl vytknou a kdy bude možno nalézt vhodný ukazatel.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Alex Brenninkmeijer. Audit vedl člen EÚD Baudilio Tomé Muguruza a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Daniel Costa de Magalhães, tajemník kabinetu Ignacio García de Parada, analytik Simon Dennett, ředitelka senátu IV Ioanna Metaxopuluová, vyšší manažerka Marion Colonerusová a vedoucí úkolu Helmut Kern. Auditní tým tvořili Christian Detry, Ezio Guglielmi a Natalie Hagmayerová. Jazykovou podporu zajišťovala Hannah Critophová.

Zleva doprava: Daniel Costa de Magalhães, Christian Detry, Baudilio Tomé Muguruza, Ignacio García de Parada, Ioanna Metaxopuluová, Helmut Kern, Ezio Guglielmi.

Poznámky na konci textu

1 Sdělení Komise, EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. 3. 2010)

2 http://www.eif.org/what_we_do/equity/venture/index.htm.

3 Komise jedná ve spolupráci s členskými státy.

4 Problematika dvojího zdanění, administrativní překážky související s daněmi, nejistota ohledně daňového zacházení.

5 https://www.investeurope.eu/policy/key‐topics/investor‐regulation/insurance/
https://www.investeurope.eu/policy/key‐topics/investor‐regulation/capital‐requirements‐forbanks/

6 Včetně EIF a EIB.

7 Pro účely této zprávy rozumíme centrálně řízenými intervencemi EU finanční nástroje (ESU 1998, ESU 2001, GIF, IFE a EFG) a rozpočtovou záruku pro kapitálový produkt nástroje pro malé a střední podniky (SMEW) fondu EFSI, jak je uvádí tabulka 1.

8 98/347/ES: rozhodnutí Rady ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).

9 2000/819/ES: rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).

10 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES, (Úř. věst. L 347, 20.12.2013).

12 Tato částka odráží rozpočtový příděl k 31. prosinci 2018. Tento rozpočtový příděl se mezitím mohl změnit, neboť nástroj EFG je součástí celkové rozpočtové položky podle nařízení o programu COSME.

13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES [nařízení o programu Horizont 2020] (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 104).

14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice [nařízení o EFSI] (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1). Nařízení se nevztahuje na celé období mezi lety 2014–2020, jelikož bylo přijato v roce 2015.

15 EFSI změnil úlohu EIF tím, že ho smluvně zavázal přispět finančními prostředky na dva dílčí nástroje kapitálového produktu SMEW fondu EFSI (viz příloha II).

16 EÚD zveřejnil stanovisko k fondu EFSI: Stanovisko č. 2/2016 „EFSI: příliš brzký návrh na prodloužení a rozšíření“ a také zvláštní zprávu č. 3/2019 „Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření“.

17 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program InvestEU (COM(2018) 439 final ze dne 6. 6. 2018).

18 http://www.eif.org/who_we_are/index.htm.

19 Invest Europe je sdružení zastupující odvětví soukromého kapitálu, rizikového kapitálu a infrastruktury v Evropě stejně jako jejich investory.

20 Zpráva JRC z řady „Věda pro tvorbu politik“, Improving access to finance: which schemes best support the emergence of high-growth innovative enterprises? (Zlepšování přístupu k financování: které systémy nejlépe podporují vznik rychle rostoucích inovativních podniků?), s. 12.

21 Příloha A ke zprávě za rok 2011, kterou vypracovala společnost Economisti Associati srl ve spolupráci se střediskem EIM Business & Policy Research, Evaluation Partnership, Centre for Strategy and Evaluation Service a Centre for European Studies, s. 13 přílohy A.

22 Stanovisko EÚD č. 2/2016 „EFSI: příliš brzký návrh na prodloužení a rozšíření“, odstavec 26, a zvláštní zpráva EÚD č. 3/2019 „Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření“, bod 17.

23 Oxford Research Centre for Strategy & Evaluation Services (Výzkumné středisko v Oxfordu pro strategické a hodnoticí služby), Assessing the Potential for EU Investment in Venture Capital and Other Risk Capital Fund of Funds (Posouzení potenciálu investic EU do fondu fondů rizikového kapitálu a jiných forem rizikového kapitálu), říjen 2015.

24 Zpráva za rok 2011, kterou vypracovala společnost Economisti Associati srl ve spolupráci s EIM Business & Policy Research, Evaluation Partnership, Centre for Strategy and Evaluation Service a Centre for European Studies.

25 Projekt VICO, Final Report Summary – Financing Entrepreneurial Ventures in Europe: Impact on innovation, employment growth, and competitiveness (Závěrečná zpráva – Financování podnikatelských záměrů v Evropě: dopad na inovace, růst zaměstnanosti a konkurenceschopnost), listopad 2011 (https://cordis.europa.eu/project/rcn/88431/reporting/en).

26 Pracovní dokument EIF č. 2016/34 (Helmut Kraemer-Eis, Simone Signore, Dario Prencipe), The impact of EIF on the Venture Capital ecosystem (Vliv EIF na ekosystém rizikového kapitálu), svazek I The European venture capital landscape: an EIF perspective (Evropské prostředí rizikového kapitálu: perspektiva EIF), 2016.

27 Evropská komise, Independent Evaluation of the EFSI Regulation. Final Report (Nezávislé hodnocení nařízení o EFSI. Závěrečná zpráva), červen 2018, s. 140.

28 Pracovní dokument EIF č. 2018/48, EIF VC Survey 2018 – Fund managers' market sentiment and views on public intervention (Průzkum EIF ohledně rizikového kapitálu v roce 2018 – tržní nálady správců fondů a názory na veřejnou intervenci), duben 2018.

29 Venture Capital & Private Equity Country Attractiveness Index (Ukazatel atraktivity země v oblasti rizikového a soukromého kapitálu) (https://blog.iese.edu/vcpeindex/).

30 Klasifikace fází používaná EIF k investicím do nákupu majoritních nebo kontrolních podílů existující společnosti, obvykle v pokročilých fázích vývoje, jako je fáze růstu a rozšiřování.

31 Pracovní dokument útvarů Komise, posouzení dopadů, SWD(2018) 314 final ze dne 6. 6. 2018.

32 Článek 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

33 Hodnocení ex ante provedené Komisí, Financial instrument facilities supporting access to risk finance for research and innovation in Horizon 2020 (Prostředky finančního nástroje podporující přístup k rizikovému financování výzkumu a inovací v programu Horizont 2020), 2013.

34 Podle účetních závěrek nástrojů z roku 2017 činila hodnota společností, které jsou stále v portfoliu fondů krytých nástroji ESU 2001 a GIF (nerealizované zisky), 97 milionů EUR a 79 milionů EUR.

35 Pokyny Komise k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (2014/C 19/04), body 108–109.

36 Čl. 21 odst. 13 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

37 Program COSME je přístupný pro účastníky ze třetích zemí, kteří si musí s Komisí dohodnout na podmínkách.

38 Pracovní dokument EIF č. 2018/51, EIF venture capital Survey 2018 – Fund managers' perception of EIF's Value Added (Průzkum EIF rizikového kapitálu 2018 – jak správci fondů vnímají přidanou hodnotu EIF), září 2018.

39 Přes tento zákaz jsme našli jednu společnou investici využívající vlastních zdrojů EIF.

40 Evropská komise, Proposal for a Council Decision on Measures of Financial Assistance for Innovative and Job-Creating Small and Medium-sized Enterprises (Návrh rozhodnutí Rady o opatřeních finanční pomoci pro malé a střední podniky, jež jsou inovativní a vytvářejí pracovní místa) (KOM(1998) 26 v konečném znění ze dne 21. 1. 1998).

41 EIF byl pověřen EIB, aby investoval 9,5 miliardy EUR do rizikových kapacit na podporu technologií a průmyslových inovací. Mandátem RCR cílí EIB od začátku na fondy nižšího středního trhu, které se výslovně zaměřují na Evropu.

42 GŘ Evropské komise pro podniky a průmysl (GHK a Technopolis), Interim evaluation of the Entrepreneurship and Innovation Programme (Průběžné hodnocení programu pro podnikání a inovace), 2009, s. IV.

43 EIF využíval peněžní prostředky z jiných mandátů v případě 41 % fondů rizikového kapitálu podporovaných GIF.

44 Pořadí je sestaveno například na základě strategie fondu rizikového kapitálu, odvětví nebo fází, do kterých chce investovat, nebo na základě zeměpisného zaměření. Existují také vyřazovací kritéria, jako je kritérium „začínajících správců“, protože některé mandáty, které nejsou v rámci EU, účast začínajících správců nepovolují.

45 Invest Europe, 2018 European Private Equity Activity Report (Zpráva o činnosti v oblasti soukromého kapitálu v roce 2018). Mezi další způsoby odchodu patří vyplacení preferenčních akcií, prodej jiné kapitálové společnosti, prodej finanční instituci, zpětný odkup vedením či vlastníkem atd.

46 Pracovní dokument EIF č. 2018/48 (Helmut Kraemer-Eis, Antonia Botsari, Salome Gvetadze, Frank Lang), EIF venture capital Survey 2018: Fund managers’ market sentiment and views on public intervention (Průzkum EIF ohledně rizikového kapitálu v roce 2018 – tržní nálady správců fondů a názory na veřejnou intervenci), 2018.

47 Start-up Europe Partnership, SEP Monitor: Scale-up report (Monitoring SEP: zpráva o rozvíjejících se podnicích), červen 2017.

48 Komise rovněž platí poplatky EIB za záruku rizikového kapitálu vztahující se k EFSI.

49 Zvláštní zpráva EÚD č. 20/2017 „Nástroje pro úvěrové záruky financované EU: pozitivní výsledky, je ale zapotřebí lepší zacílení na příjemce a lepší koordinace s vnitrostátními programy“.

50 InvestEurope, 2018 European Private Equity Activity (Aktivita v oblasti soukromého vlastního kapitálu v Evropě 2018) https://www.investeurope.eu/media/811517/invest-europe-2018-european-private-equity-activity.pdf.

51 Marco Buti a Philipp Mohl: „Lacklustre investment in the Eurozone: Is there a puzzle?“ (Chabé investice v eurozóně: záhada?) Vox, červen 2014, https://voxeu.org/article/raising-investment-eurozone.

52 Marco Buti: „Lacklustre investment in the Eurozone: The policy response“ (Chabé investice v eurozóně: politická reakce) Vox, prosinec 2014, https://voxeu.org/article/lacklustre-investment-eurozone-policy-response.

53 Bergljot B. Barkbu, Pelin Berkmen, Pavel Lukyantsau, Sergejs Saksonovs a Hanni Schoelermann: „Investment in the Euro Area: Why Has It Been Weak?“ (Investice v eurozóně: proč jsou chabé?), Pracovní dokument MMF č. 15/32, 19. února 2015, https://www.imf.org/en/Publications/WP/Issues/2016/12/31/Investment-in-the-Euro-Area-Why-Has-It-Been-Weak-42717.

54 EIB: Investment and Investment Finance in Europe 2013 (Investice a investiční financování v Evropě 2013), 14. listopadu 2013, https://www.eib.org/en/infocentre/publications/all/investment-and-investment-finance-in-europe.htm.

55 ESRI: Access to External Financing and Firm Growth (Přístup k financování z vnějších zdrojů a pevnému růstu). Podkladová studie ke zprávě o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2014, květen 2014, https://www.google.be/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=2ahUKEwjY_475pujeAhVQKuwKHTn6AI4QFjABegQIAxAC&url=https%3A%2F%2Fec.europa.eu%2Fdocsroom%2Fdocuments%2F8786%2Fattachments%2F1%2Ftranslations%2Fen%2Frenditions%2Fpdf&usg=AOvVaw2SPzw1L4aRoQVrA_MZ19Y8.

56 Florencio Lopez de Silanes Molina, Joseph McCahery, Dirk Schoenmaker a Dragana Stanisic: The European Capital Markets Study. Estimating the Financing Gaps of SMEs. (Studie o evropských kapitálových trzích. Odhad mezer ve financování malých a středních podniků.) Zpráva financovaná nizozemským ministerstvem financí a EBRD, červenec 2015, https://web.archive.org/web/20161213054417/http:/www.dsf.nl/wp-content/uploads/2015/09/European-Capital-Markets-Study_2015_FINAL-15-7.pdf.

Časová osa

Událost Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu 12. 12. 2017
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu) 29. 4. 2019
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení 17. 9. 2019
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích 17. 10. 2019

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2019

PDF ISBN 978-92-847-3553-2 ISSN 1977-5628 doi:10.2865/798225 QJ-AB-19-015-CS-N
HTML ISBN 978-92-847-3549-5 ISSN 1977-5628 doi:10.2865/28240 QJ-AB-19-015-CS-Q

© Evropská unie, 2019

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

  • prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
  • na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
  • e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.