Udržitelné financování: jsou zapotřebí důslednější opatření EU, aby se finanční prostředky přesměrovaly k udržitelným investicím

Shrnutí

I

V roce 2015 podepsaly Evropská unie (EU) a její členské státy Pařížskou dohodu s cílem posílit globální reakci na hrozbu, kterou představuje změna klimatu. Jedním z jejích cílů je zajistit, aby finanční toky byly v souladu se směřováním k nízkým emisím skleníkových plynů a s rozvojem odolným vůči změně klimatu. Panuje všeobecná shoda na tom, že přechod na hospodářství s nulovými emisemi bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice.

II

V roce 2018 Komise vypracovala akční plán pro udržitelné financování, který zahrnoval opatření na přesměrování soukromých financí k udržitelným investicím, řízení finančních rizik spojených se změnou klimatu a zlepšení udržitelné správy a řízení společností v soukromém sektoru. Komise a Evropská investiční banka zároveň nadále usilovaly o poskytování veřejné finanční podpory pro udržitelné investice, zejména pokud se vztahují k opatřením v oblasti klimatu.

III

Zkoumali jsme, zda Komise podnikla správné kroky k přesměrování finančních prostředků k udržitelným investicím. Náš audit se zaměřil na to, zda akční plán z roku 2018 řeší klíčové otázky související s udržitelným financováním a zda byl včas proveden. Posuzovali jsme také, zda se finanční podpora EU řídí podle jednotných kritérií udržitelnosti a zda přispívá k podpoře udržitelných investic.

IV

Tato zpráva může sloužit jako podklad pro provádění strategie pro financování přechodu k udržitelnému hospodářství z roku 2021, která dokončí opatření zahájená v rámci akčního plánu z roku 2018, z nichž i vychází.

V

Dospěli jsme k závěru, že pro přesměrování soukromých a veřejných financí k udržitelným investicím je zapotřebí důslednějších opatření EU. Komise se ve svých činnostech zaměřila na zvýšení transparentnosti na trhu, nepřijala však doprovodná opatření, která by umožnila řešit otázku nákladů neudržitelných hospodářských aktivit. Kromě toho musí Komise uplatňovat jednotná kritéria s cílem určit udržitelnost investic, které ze svého rozpočtu podporuje, a lépe zaměřit úsilí na vytváření udržitelných investičních příležitostí.

VI

Pokud jde o konkrétní regulační opatření, zjistili jsme, že plánované činnosti se správně zaměřily na to, jak zlepšit transparentnost určování, které investice jsou udržitelné, i na způsob podávání zpráv o udržitelnosti ze strany finančního sektoru a podniků. Mnohé činnosti jsou prováděny se zpožděním a je třeba podniknout další kroky, aby se realizovaly v praxi. Plánovaný termín dokončení se nepodařilo dodržet zejména v případě jednotného klasifikačního systému pro udržitelné činnosti (taxonomie EU), který tvoří základ pro označování finančních produktů a normalizaci zveřejňování informací o udržitelnosti pro společnosti. Domníváme se, že tato opatření nebudou plně účinná, pokud je nebudou doprovázet dostatečná opatření, jež zajistí zohlednění environmentálních a sociálních nákladů neudržitelných činností.

VII

Pokud jde o finanční podporu EU, zjistili jsme, že důležitou úlohu v oblasti podpory udržitelných investic a uplatňování taxonomie EU hraje EIB. Z naší analýzy investiční podpory, kterou poskytuje Evropský fond pro strategické investice, však vyplynulo, že pro opatření v oblasti klimatu ve střední a východní Evropě byla ve srovnání s ostatními regiony tato podpora poskytována v menší míře, ačkoli jsou zde takové investice velmi potřebné. Zjistili jsme také, že malou finanční podporu mají projekty v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, na které je obtížné přilákat soukromé finance. Domníváme se rovněž, že EU nebyla dostatečně iniciativní, pokud jde o podporu rozšiřování seznamu udržitelných projektů, a že plně nevyužívá potenciál vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu k vyhledávání udržitelných investičních příležitostí.

VIII

Dále jsme zjistili, že není stanoven důsledný a závazný požadavek uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“ u všech činností, na něž je poskytováno financování EU. Ani ve výdajových programech EU s výjimkou Programu InvestEU jsme nenašli žádné požadavky, aby jednotlivé investice byly posuzovány podle sociálních a environmentálních norem srovnatelných s normami, které používá EIB. Znamená to, že pro stanovení environmentální a sociální udržitelnosti stejných činností financovaných různými programy EU mohou být používána nedostatečně přísná nebo nejednotná kritéria. Rovněž mnohá z kritérií používaných pro posuzování a sledování příspěvku rozpočtu EU k plnění cílů v oblasti klimatu nejsou tak přísná a vědecky podložená jako kritéria vypracovaná pro taxonomii EU.

IX

Komisi doporučujeme, aby:

• dokončila opatření akčního plánu a vyjasnila mechanismy pro zajištění souladu a auditní mechanismy,
• lépe přispívala k udržitelnému financování stanovením cen emisí skleníkových plynů,
• předkládala zprávy o výsledcích Programu InvestEU souvisejících s klimatem a životním prostředím,
• zvýšila úsilí o vytvoření seznamu udržitelných projektů,
• uplatňovala zásadu „významně nepoškozovat“ a kritéria taxonomie EU důsledně v celém rozpočtu EU;
• sledovala výsledky akčního plánu a veškerých budoucích strategií a podávala o nich zprávy.

Úvod

01

V roce 2015 podepsaly Evropská unie (EU) a její členské státy Pařížskou dohodu s cílem posílit globální reakci na hrozbu, kterou představuje změna klimatu. Jedním z jejích cílů je zajistit, aby „finanční toky byly v souladu s cestou k dosažení nízkých emisí skleníkových plynů a rozvoje odolného vůči změně klimatu“¹. EU a její členské státy se rovněž zavázaly k provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030². EU si ve svých Smlouvách stanovila cíle ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje a zavázala se podporovat mezinárodní úsilí v boji proti změně klimatu.

02

Změna klimatu byla uznána jako riziko pro stabilitu finančního systému³ a hospodářství jako celku. Důsledky změny klimatu se netýkají pouze hospodářského dopadu stále větších povětrnostních extrémů nebo vzestupu hladiny moří („fyzická rizika“), ale patří mezi ně také riziko ztráty hodnoty investic v důsledku změn politiky, technologií a právních rámců spojených s bojem proti změně klimatu („přechodové riziko“). Klimatický zátěžový test Evropské centrální banky (ECB) zahrnující celé hospodářství ukazuje, že dopad klimatických rizik na společnosti a banky by mohl vyvolat dokonce recesi nebo zhroucení finančního trhu⁴.

03

Je ovšem otázka, jak organizovat a financovat sociálně spravedlivý a environmentálně udržitelný přechod na klimaticky neutrální a odolnou ekonomiku. Panuje všeobecná shoda na tom, že taková transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Bude proto nezbytné získat finanční prostředky na investice potřebné k dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky a posílit finanční stabilitu začleněním environmentálních, sociálních a správních hledisek do podnikatelských a investičních rozhodnutí („udržitelné financování“).

04

Komise neprovedla zatím žádný odhad rozsahu celkových investic potřebných pro sociálně spravedlivý a environmentálně udržitelný přechod na klimaticky neutrální a odolné hospodářství do roku 2050, který by zahrnoval jak zmírňování změny klimatu, tak přizpůsobování se změně klimatu (odolnost vůči změně klimatu). V roce 2020 Komise odhadla, že dosažení cíle snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 by jen v energetickém systému vyžadovalo dodatečné roční investice ve výši přibližně 350 miliard EUR⁵. Kromě toho odhadla, že do roku 2030 bude celkový objem chybějících environmentálně udržitelných investic činit 100 až 150 miliard EUR ročně a potřeba sociálních investic 142 miliard EUR ročně⁶. Odborníci odhadují, že k docílení nulových čistých emisí do roku 2050 v EU‑27 by v období 2021–2050 byly potřeba celkové roční kapitálové výdaje v přibližné výši 1 bilionu EUR ročně⁷. Tento odhad zahrnuje čisté technologie a technické metody v oblasti energetické, dopravní, stavební, průmyslové, zemědělské a přenosové infrastruktury.

05

V roce 2016 zřídila Komise expertní skupinu na vysoké úrovni pro udržitelné financování, která má poskytovat poradenství ohledně rozvoje strategie udržitelného financování⁸. Tato expertní skupina zahrnovala osvědčené odborníky zastupující občanskou společnost, finanční sektor, akademickou obec a pozorovatele z evropských a mezinárodních institucí⁹. Jak je uvedeno v závěrečné zprávě této expertní skupiny na vysoké úrovni¹⁰ a ve zprávách dalších odborníků¹¹, k dosažení požadované úrovně udržitelných investic bude zapotřebí veřejná intervence, která by se měla zaměřit alespoň na tyto klíčové otázky:

• Trhy neodrážejí veškeré sociální a environmentální náklady hospodářských činností: trh nezajišťuje, aby ceny v dostatečné míře odrážely negativní vedlejší účinky emisí skleníkových plynů¹² a další negativní environmentální a sociální dopady neudržitelných hospodářských činností¹³. Mnoho společností a veřejných a soukromých investorů má proto jen malou finanční motivaci k tomu, aby ve svých rozhodnutích zohledňovaly environmentální, sociální a správní kritéria (ESG). Jak uvedla expertní skupina na vysoké úrovni, opatření přijímaná v rámci finančního systému nemohou nahradit jasný signál, jaký by představovalo zohlednění ceny uhlíku¹⁴.
• Nedostatečná transparentnost a nedostatečné zveřejňování informací o udržitelných činnostech: nedostatečné množství zveřejňovaných informací týkajících se udržitelnosti, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, může vést mezi investory a společnostmi, do nichž se investovalo, k informační asymetrii ohledně výkonnosti aktiv z hlediska jejich udržitelnosti. Nedostatečná harmonizace umožňuje různé výklady „zelených“ definicí a kritérií a „lakování nazeleno“. Zájem o udržitelné investice roste, ale investorům chybí spolehlivé a srovnatelné údaje, které potřebují k tomu, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí¹⁵.
• Některé udržitelné investice jsou zatíženy potenciálně vyššími riziky a náklady na financování: změny v právním, politickém a technologickém prostředí mohou zvyšovat rizika udržitelných investic. Také posuzování a dodržování norem udržitelnosti může vést k vyšším finančním nákladům na udržitelné činnosti¹⁶. V některých případech budou udržitelné projekty potřebovat veřejnou podporu, aby byly finančně uskutečnitelné („úvěrovatelné“ bankou)¹⁷. Například projekty zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu často vyžadují vysoké počáteční částky, postrádají stabilní tok příjmů a poskytují nefinanční přínosy nad rámec projektu, který je z ekonomického hlediska obtížné posoudit.
• Nedostatek jasných informací o potřebě udržitelných investic a dostupných projektech: v některých odvětvích a oblastech nemají investoři, kteří jsou ochotni udržitelným způsobem investovat, informace o tom, jaké udržitelné investice jsou potřebné, a o dostupných projektech. V některých případech je nedostatek dostupných projektů důsledkem nedostatečné kapacity nebo nedostatečných technických znalostí na straně soukromých projektantů a veřejných orgánů. To se týká zejména udržitelných infrastrukturních projektů, které jsou z hlediska jejich přípravy, financování a provádění složité, ale jsou nezbytné pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu¹⁸.

06

EU si uvědomuje, že řešení těchto otázek vyžaduje veřejnou intervenci. Zejména si pak uvědomuje potřebu soudržné strategie, která v sobě sloučí opatření zaměřené na regulaci finančních trhů a finanční podporu udržitelných investic. Regulační opatření EU zaměřená na investory, společnosti a další účastníky finančního trhu mohou pomoci přesměrovat soukromé finance směrem k udržitelným investicím.

07

Skupina odborníků na vysoké úrovni vypracovala doporučení, na jejichž základě Komise v roce 2018 vypracovala „Akční plán: Financování udržitelného růstu“¹⁹ (dále jen „akční plán“). Tento akční plán zahrnuje deset opatření (viz obrázek 1).

08

Obrázek 2 znázorňuje složitost a vzájemnou provázanost různých opatření navržených v rámci akčního plánu s ohledem na hlavní zúčastněné strany podílející se na udržitelném financování.

09

V rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 plánuje EU podporovat veřejné a soukromé investice a vyčlenit na tento účel alespoň 30 % rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu. Část připadající na rozpočet EU se odhaduje na přibližně 358 miliard EUR včetně rozpočtové záruky ve výši 7,9 miliardy EUR související s Programem InvestEU. Členské státy pak budou muset navíc přidělit na podporu opatření v oblasti klimatu alespoň 37 % finančních prostředků, které obdrží v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Tato částka by měla činit odhadem asi 268 miliard EUR. Zároveň s tím plánuje Evropská investiční banka poskytnout přibližně 192 miliard EUR na financování opatření v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí, a to na základě zachování celkových objemů financování EIB. Fond InvestEU i EIB si kladou za cíl podpořit další soukromé a veřejné investice do opatření v oblasti klimatu ze strany dalších investorů ve výši přibližně 522 miliard EUR. Celkově by v rámci finanční podpory EU mohlo být v období 2021–2027 poskytnuto přes 200 miliard EUR ročně z celkové výše potřebných prostředků, která dosahuje přibližně 1 bilion EUR ročně (viz bod 04). Obrázek 3 přehledně znázorňuje plány EU a EIB na podporu udržitelných investic vztahujících se k opatřením v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí v období 2021–2027.

Rozsah a koncepce auditu

10

Naším cílem bylo posoudit, zda Komise podniká správné kroky k přesměrování finančních prostředků do udržitelných investic. Za tímto účelem jsme posuzovali, zda opatření uvedená v akčním plánu:

1. řeší výše nastíněné klíčové otázky (bod 05), konkrétně:
   
   
   1. skutečnost, že trh neodráží environmentální a sociální náklady neudržitelných činností,
   2. nedostatek transparentnosti, pokud jde o to, co je a co není udržitelné,
   3. vyšší rizika a finanční náklady některých udržitelných investic a
   4. nedostatek jasných informací o potřebě udržitelných investic a dostupných projektech.
2. byla realizována podle plánu.

Posuzovali jsme také, zda je finanční podpora EU založena na uplatňování jednotných kritérií udržitelnosti a zda přispívá k podpoře udržitelných investic.

11

Konstatujeme, že vzhledem k povaze, typu a načasování opatření uvedených v akčním plánu je příliš brzy na hodnocení jejich účinnosti z hlediska přesměrování soukromých a veřejných financí do udržitelných investic.

12

Zpráva přináší ucelený přehled opatření EU přijatých v oblasti udržitelného financování. Zdůrazňuje výzvy a rizika, jimiž se musí Komise zabývat, aby strategie udržitelného financování byla úspěšná. Naše zpráva má být relevantní pro strategie pro financování přechodu k udržitelnému hospodářství z roku 2021²⁰. Jak se uvádí ve zmiňovaném sdělení Komise, opatření akčního plánu z roku 2018 položila první „stavební prvky“ pro rámec EU pro udržitelné financování, který bude „dokončen a konsolidován“ v rámci strategie z roku 2021. Příloha VI uvádí opatření v nové strategii, pro něž jsou relevantní naše doporučení.

13

Základem auditu byly:

• přezkum návrhů, pokynů a příslušných zpráv Komise o udržitelném financování, zejména pokud jde o taxonomii EU, označování udržitelných finančních produktů a zveřejňování informací o udržitelnosti;
• analýza příslušných ustanovení platných právních předpisů EU a regulačních návrhů týkajících se akčního plánu a hlavních výdajových programů čerpajících z rozpočtu EU na období 2014–2020 a 2021–2027 (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci, Nástroj pro propojení Evropy, EFSI/InvestEU, Nástroj pro oživení a odolnost);
• přezkum publikací výzkumných pracovníků, analytických skupin, mezinárodních organizací a příslušných orgánů a institucí EU zabývajících se tématem udržitelného financování;
• analýza portfolia investic EFSI a přezkum uplatňování environmentálních a sociálních norem ze strany EIB na základě namátkově vybraných 12 operací týkajících se klimatu;
• pohovory s úředníky Komise a EIB;
• písemné a ústní příspěvky externích odborníků, které posloužily při analýze auditního prostředí a poskytnutí zpětné vazby k návrhům připomínek a závěrů.

14

Náš audit se nezabýval opatřeními na podporu udržitelného financování realizovanými Evropskou centrální bankou nebo vnitrostátními orgány. Kvůli omezením zavedeným v souvislosti s pandemií COVID-19 jsme nebyli schopni uskutečnit návštěvy vnitrostátních orgánů na místě a inspekce investičních projektů podporovaných z fondů EFSI.

Připomínky

Opatření EU v oblasti udržitelného financování byla nezbytná, ale neřeší všechny klíčové otázky

15

V této části zprávy se zabýváme otázkou, zda opatření EU uvedená v akčním plánu Komise řeší problémy, na které se poukazuje v bodě 05), zejména pokud jde o transparentnost související s udržitelností a negativní externality. Analyzujeme rovněž pokrok dosažený při provádění různých opatření akčního plánu a upozorňujeme na související rizika.

Plánovaná opatření se správně zaměřovala na zvýšení transparentnosti, pokud jde o to, co je a co není udržitelné

16

Zjistili jsme, že sedm z deseti opatření akčního plánu²¹ bylo zaměřeno na přesměrování finančních prostředků k udržitelným investicím zvyšováním transparentnosti, pokud jde o udržitelnost hospodářských činností a finančních produktů. Komise se touto otázkou zabývala zavedením společného klasifikačního systému pro udržitelné činnosti nazvaného „taxonomie EU“ (opatření č. 1). Tento systém vychází z práce za tímto účelem zřízené skupiny technických odborníků (TEG). Taxonomie EU poskytuje základ pro ostatní opatření, která vyžadují jasnou definici toho, co je a co není „udržitelné“.

17

S cílem pomoci investorům identifikovat udržitelné investiční příležitosti navrhla Komise zavedení celounijních norem a označení pro udržitelné finanční produkty (opatření č. 2); požadavky na poskytování poradenství investorům ohledně udržitelnosti finančních produktů (opatření č. 4); a referenční hodnoty, které investorům umožní posuzovat finanční výkonnost udržitelných investic (opatření č. 5).

18

Komise rovněž navrhla, aby ratingové agentury a pracovníci provádějící průzkumy trhu uváděli v rámci svých sdělení, která poskytují investorům, lepší informace o udržitelnosti (opatření č. 6) a aby dodavatelé finančních produktů a finanční poradci informovali své klienty o tom, s jakými riziky v oblasti udržitelnosti se pojí jejich investiční rozhodnutí (opatření č. 7). Ve vztahu k podnikům stanovil akční plán požadavky, které mají zlepšit úroveň jimi podávaných zpráv, zejména o otázkách udržitelnosti, které souvisejí s klimatem (opatření č. 9).

19

Kromě opatření týkajících se transparentnosti akční plán stanovil, že je třeba hledat možnosti, jak nejlépe začlenit hlediska udržitelnosti do „obezřetnostních požadavků“ vztahujících se na banky a pojišťovny (opatření č. 8) a podporovat udržitelnost a dlouhodobou správu a řízení společností (opatření č. 10).

20

V neposlední řadě Komise plánovala zvýšit udržitelné investice tím, že v rámci fondů EU, zejména v rámci fondů EFSI a Programu InvestEU, začnou být uplatňovány rámec a nástroje pro udržitelné financování (opatření č. 3). Jednalo se o jediné opatření, jehož cílem bylo snížit riziko a náklady udržitelných investic a podpořit rozvoj udržitelných projektů. Fondy EFSI a Programem InvestEU se zabýváme v bodech 54–73.

21

Celkově jsme zjistili, že akční plán důsledně zohledňoval klíčová doporučení obsažená v závěrečné zprávě expertní skupiny na vysoké úrovni (bod 07 a příloha I). Komise správně považovala přípravu taxonomie EU (opatření č. 1) za nejdůležitější a nejnaléhavější opatření.

Opatření odrážející environmentální a sociální náklady neudržitelných činností byla nedostatečná

22

Zjistili jsme, že akční plán nedoprovázelo žádné konkrétní opatření, které by řešilo otázku environmentálních a sociálních nákladů neudržitelných činností (viz bod 05), a že tímto základním problémem se ani nezabýval, a to navzdory významu, který mu ve své závěrečné zprávě přisoudila odborná skupina na vysoké úrovni. Komise pracuje na řadě opatření, která by lépe odrážela environmentální náklady emisí skleníkových plynů a dalších environmentálních škod (např. v důsledku znečištění vzduchu, hluku nebo ztráty přírodního kapitálu), což by mohlo pomoci přesměrovat finanční prostředky k udržitelným investicím. Informace o některých z těchto opatření uvádíme v následujících bodech.

23

Jak bylo uvedeno v naší předchozí zprávě, ceny uhlíku musí být dostatečně vysoké, aby představovaly správné pobídky, které povedou ke splnění cílů v oblasti klimatu²². V roce 2020 začala Komise pracovat na reformě systému EU pro obchodování s emisemi, aby bylo možné dosáhnout cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a cíle nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050²³. V rámci systému EU pro obchodování s emisemi musí společnosti působící v těžkém průmyslu, výrobě elektřiny a tepla a komerční letecké dopravě získat na pokrytí svých nadměrných emisí uhlíku emisní povolenky²⁴. Cena uhlíku se určuje podle poptávky a nabídky těchto povolenek. Někteří odborníci navrhli zavedení „cenových koridorů“ nebo alespoň minimální ceny emisí skleníkových plynů, aby se stabilizovaly a postupně zvyšovaly jejich tržní ceny²⁵. Jiní odborníci zastávají názor, že stávající opatření pro tržní stabilitu jsou zatím relevantní, ale že v budoucnu je bude potřeba revidovat²⁶.

24

Systém EU ETS v současné době pokrývá přibližně jen 40 % emisí skleníkových plynů vznikajících v evropském hospodářském prostoru²⁷. Na zbývající emise se vztahuje nařízení EU o „sdílení úsil퓲⁸ a členské státy jsou odpovědné za snižování emisí v odvětvích podílejících se na zvyšování emisí, jako je doprava a stavebnictví²⁹. V době auditu 14 členských států EU oznámilo nebo již zavedlo nějakou formu uhlíkové daně nebo mechanismu stanovování cen, ale mezi jednotlivými státy jsou u příslušných odvětví a cen emisí skleníkových plynů značné rozdíly³⁰. Podle Evropské centrální banky žádný z těchto mechanismů neumožnil systematicky zvyšovat ceny uhlíku za účelem dosažení vnitrostátních cílů v oblasti snižování emisí³¹.

25

Nebudou-li ceny uhlíku obdobným způsobem regulovány i v ostatních zemích, hrozí, že se výroba přesune mimo EU do zemí s méně přísnou klimatickou politikou. Takovýto „únik uhlíku“ může vést k celkovému zvýšení emisí namísto jejich snižování. Aby Komise tyto problémy vyřešila, navrhla pokročit s vývojem „mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“³². Cílem tohoto mechanismu by bylo zajistit, aby dovozní ceny přesněji odrážely obsah uhlíku. Návrh tohoto mechanismu plánuje Komise zveřejnit ve druhém čtvrtletí roku 2021³³.

26

Neudržitelné činnosti jsou zvýhodňovány také dotováním výrobků spojenými s vysokými emisemi uhlíku. Některé členské státy například stále poskytují dotace na fosilní paliva a na dotacích produkce a spotřeby ropy, zemního plynu a uhlí ročně utratí v průměru 55 miliard EUR³⁴. Komise požádala členské státy, aby ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložily opatření k postupnému ukončení dotací na fosilní paliva. Podle Komise³⁵ oznámilo svůj záměr začít uskutečňovat plány na postupné ukončení dotací na fosilní paliva třináct členských států³⁶, avšak pouze šest členských států (Francie, Litva, Lotyšsko, Německo, Rakousko a Španělsko) stanovilo harmonogram plnění těchto plánů.

Mnohá opatření jsou prováděna se zpožděním a aby byla funkční, je třeba podniknout další kroky

27

Deset opatření akčního plánu je rozděleno na 27 dílčích opatření se samostatnými lhůtami a mělo být dokončeno nejpozději do konce roku 2019 (příloha II). Komise podala zprávu o pokroku v plnění cílů akčního plánu až v červenci 2021.

28

Přezkoumali jsme povahu plánovaných dílčích opatření a stav jejich provádění k 7. červenci 2021. Z našeho přezkumu vyplynulo, že přibližně 18 měsíců po uplynutí lhůty bylo dokončeno 21 dílčích opatření a šest dílčích opatření se stále provádělo (včetně dvou opakovaných opatření). Jedenáct z 21 dokončených dílčích opatření bylo provedeno se zpožděním oproti lhůtám uvedeným v akčním plánu (tabulka 1).

29

Zjistili jsme, že Komise nestanovila ukazatele pro monitorování a vykazování výsledků opatření akčního plánu. Takové ukazatele jsou velmi důležité, protože úspěch akčního plánu závisí na přijetí opatření, která jsou dobrovolná (příloha II). Bez těchto ukazatelů nebude možné sledovat pokrok a hodnotit výkonnost žádné strategie EU pro přesměrování finančních prostředků k udržitelným investicím.

V případě taxonomie EU došlo ke zpoždění a před jejím úplným zavedením je třeba vyřešit zbývající problémy

30

Předtím, než Komise navrhla taxonomii EU, se některé členské státy pokusily zmírnit riziko „lakování nazeleno“ vytvořením vlastních taxonomií, takže vznikla řada různých značek a norem³⁷. Některé země mimo EU pracují na svých vlastních taxonomiích udržitelného financování, v některých případech inspirovaných prací EU³⁸. Taxonomie EU byla koncipována jako systém pro klasifikaci udržitelnosti hospodářských činností na základě vědeckých důkazů. Je navržena především pro emitenty cenných papírů a dluhopisů, institucionální investory, správce aktiv a další účastníky finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty v EU, ale i pro centrální banky³⁹ (rámeček 1). Ke klasifikaci udržitelnosti svých činností ji mohou použít i orgány veřejné správy.

31

Komise se rozhodla zavést taxonomii EU prostřednictvím nařízení EU, které stanoví příslušný rámec, a řady právních aktů, které podrobněji stanoví kritéria taxonomie EU pro prověřování environmentální udržitelnosti hospodářských činností. Taxonomie EU vytyčuje šest environmentálních cílů (obrázek 4). Udržitelné činnosti musejí významně přispívat k plnění alespoň jednoho z těchto cílů a nesmějí významně poškozovat uskutečňování kteréhokoli z ostatních pěti environmentálních cílů.

32

Aby mohla být hospodářská činnost považována za environmentálně udržitelnou v souladu s nařízením o taxononomii, musí splňovat čtyři podmínky uvedené na obrázku 5.

33

Seznam činností zahrnutých do taxonomie EU se může v průběhu času měnit. Nařízení o taxonomii uznává potřebu pravidelné revize seznamu činností a s nimi souvisejících kritérií, aby odrážely regulační změny a technologický vývoj. Níže na obrázku 6 je znázorněn příklad činností, které jsou v souladu s taxonomií EU a významně přispívají ke zmírňování změny klimatu.

34

Zjistili jsme, že vývoj taxonomie EU má značné zpoždění. Návrh nařízení o taxonomii Komise sice předložila podle plánu v květnu 2018, ale spolunormotvůrci EU nařízení přijali až v červnu 2020. Zpoždění, k němuž došlo v případě taxonomie EU, má rovněž dopad na provádění dalších opatření akčního plánu, která vyžadují jasnou definici toho, co je „udržitelné“, zejména zveřejňování informací souvisejících s udržitelností a označování finančních produktů. V červnu 2021 Komise přijala právní akt o kritériích pro taxonomii EU pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, který má vstoupit v platnost od ledna 2022. Pokud jde o další čtyři environmentální cíle uvedené v taxonomii EU, Komise jmenovala novou skupinu odborníků (dále jen „platforma pro udržitelné financování“⁴²), jejímž úkolem bylo vypracovat do konce prosince 2021 návrh s ohledem na akty, které vstoupí v platnost v lednu 2023. Platforma bude Komisi rovněž předkládat zprávu o rozšíření taxonomie EU na sociální cíle a zajištění souladu s minimálními sociálními zárukami⁴³. Kromě toho provádí Komise také konzultace se skupinou odborníků členských států, která sdružuje odborníky z 27 členských států EU. Příloha IV shrnuje harmonogram taxonomie EU.

35

Naše analýza i zpětná vazba od zainteresovaných stran⁴⁴ zdůrazňují, že udržitelnost některých důležitých činností a technologií s významným dopadem na životní prostředí, jako je zemědělství, výroba elektřiny ze zemního plynu⁴⁵ a jaderná energie, musí být teprve určena (rámeček 2).

36

Zjistili jsme, že existuje riziko, že taxonomie EU nebude tak účinná, aby napomohla splnění závazku EU dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí⁴⁸, pokud by akty v přenesené pravomoci oslabily vědecky podložená kritéria navržená technickou skupinou odborníků⁴⁹. Zejména jsme konstatovali⁵⁰, že návrh Komise na rok 2020 je v rozporu s návrhem technické skupiny odborníků, protože určité plynové elektrárny klasifikuje jako udržitelné, ale na rozdíl od návrhu odborníků nevyžaduje dosažení nulových čistých emisí do roku 2050. Komise dočasně vyloučila kritéria taxonomie EU pro plynové elektrárny z návrhu aktu v přenesené pravomoci zveřejněného v dubnu 2021, ale má v úmyslu je do návrhu zahrnout do konce roku 2021⁵¹.

37

Přínos taxonomie EU a systémů označování k přesměrování soukromých financí k udržitelným investicím bude rovněž záviset na jejím budoucím vývoji. Podle nařízení o taxonomii může taxonomie EU v budoucnu poskytnout kritéria, podle nichž bude možné určit činnosti, které významně poškozují životní prostředí („hnědá taxonomie“), ale i kritéria týkající se dalších cílů udržitelnosti, včetně cílů sociálních („sociální taxonomie“)⁵². Představa, že taxonomie začne být uplatňována dobrovolně, se může ukázat jako problematická, neboť k dnešnímu dni má nařízení o taxonomii včetně aktů v přenesené pravomoci více než 500 stran,⁵³ a to jen u dvou ze šesti environmentálních cílů. Komise vyvíjí digitální nástroje, které používání taxonomie EU a podávání zpráv o udržitelnosti usnadní⁵⁴.

Komise dosáhla určitého pokroku při zlepšování informovanosti investorů o možnostech udržitelného financování

38

Opatření 2, 4 a 5 akčního plánu jsou zaměřena na vytvoření nástrojů pro informování investorů o možnostech udržitelného financování a využívání taxonomie EU. Tyto nástroje mohou motivovat institucionální investory, jako jsou penzijní fondy, aby přesměrovali financování k udržitelným investicím (rámeček 3).

39

Opatření nazvané „Vypracování norem a označování“ (opatření č. 2) se zabývá problémem, že některé finanční produkty jsou uváděny na trh jako „udržitelné“ a „zelené“, přestože způsobují značné škody na životním prostředí. Riziko takového „lakování nazeleno“ bylo jednou z hlavních obav institucionálních investorů a jejich klientů ochotných investovat udržitelným způsobem a jedním z hlavních důvodů pro vytvoření různých označení, jako je označení TEEC ve Francii, FNG Siegel v Německu a LuxFlag v Lucembursku⁵⁷.

40

V roce 2019 doporučila technická skupina odborníků vytvoření dobrovolného standardu pro evropské zelené dluhopisy, který by byl založen na kritériích taxonomie EU⁵⁸, s cílem snížit riziko „lakování nazeleno“ a podpořit přeshraniční investice. Komise předložila návrh na standard pro evropské zelené dluhopisy dne 6. července 2021⁵⁹. I když EU zaujímá v oblasti vydávání zelených dluhopisů prvořadé postavení, jejich tržní hodnota je v současné době nízká (rámeček 4). Komise rovněž plánuje vypůjčit si až 250 miliard EUR vydáním zelených dluhopisů na financování Nástroje pro oživení a odolnost (RRF)⁶⁰.

41

Pokud jde o jiné finanční produkty (tj. investiční fondy, produkty životního pojištění a vklady), Společné výzkumné středisko vypracovalo návrh kritérií, podle nichž by se provázalo použití ekoznačky EU s taxonomií EU⁶⁴. Komise plánuje přijmout tato kritéria do začátku roku 2022.

42

Pokud jde o praktické používání taxonomie EU pro účely norem a označování finančních produktů, stále existuje mnoho nejasností ohledně toho, jak prokázat soulad s taxonomií EU. Na tento problém upozornila Komise ve své veřejné konzultaci o obnovené strategii udržitelného financování v roce 2020⁶⁵. Zúčastněné strany se celkově shodly na tom, že ověřovatelé zelených dluhopisů EU by měli mít povolení na úrovni EU. Co se týče ekoznačky EU pro finanční produkty, není stále jasné, jakou roli bude hrát Komise nebo evropské orgány dohledu v dozor nad tím, aby příslušné subjekty certifikovaly použití ekoznačky EU, které má vazbu na taxonomii EU.

43

Normy a označování nejsou jediným způsobem, jak povzbudit investory k udržitelným investicím. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy doporučuje zohlednit při poskytování investičního poradenství hledisko udržitelnosti jako osvědčený postup⁶⁶. Nařízení Komise v přenesené pravomoci, která vyžadují, aby v otázce udržitelnosti byly ve finančním poradenství povinně zohledňovány preference neprofesionálních zákazníků (opatření č. 4), která jsou plánována na druhé čtvrtletí 2019, přijala Komise v dubnu 2021⁶⁷.

44

Technická skupina odborníků Komise dospěla k závěru, že investorům chybí spolehlivé nízkouhlíkové indexy, které by je informovaly například o návratnosti investic vyhovujících podmínkám Pařížské dohody⁶⁸. V roce 2019 vytvořila Komise na základě zprávy této expertní skupiny o klimatických referenčních hodnotách⁶⁹ „klimatický index EU navázaný na Pařížskou dohodu“ a také index pro klimatickou transformaci EU⁷⁰ (opatření č. 5).

Expozice soukromého sektoru rizikům pro udržitelnost zůstane nejasná, dokud plně nevstoupí v platnost nové požadavky EU na zveřejňování informací

45

V zájmu zlepšení stávajících požadavků na zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti stanovila Komise jako jeden ze svých cílů vytvoření nového rámce na úrovni EU pro finanční sektor a podniky, a to prostřednictvím opatření č. 7 a 9. Investoři a orgány dohledu ve finančním sektoru stále nemají informace o expozici různých subjektů rizikům pro udržitelnost a o environmentálních a sociálních dopadech investic. Tento nedostatek informací brání rozvoji udržitelných investic a vytváří riziko „uvíznutí aktiv“. Zúčastněným stranám a občanské společnosti pak navíc nedovoluje přimět podniky k přijetí odpovědnosti za poškozování životního prostředí a společnosti⁷¹.

46

Významným vnitrostátním iniciativám zabývajícím se touto otázkou předcházely kroky na úrovni EU. Například francouzský zákon o přechodu energetiky k zelenému růstu z roku 2015⁷² stanovil požadavek, aby institucionální investoři zveřejňovali informace o klimatických dopadech svých investic a měřili expozici klimatickým rizikům. Na nadnárodní úrovni zřídila Rada pro finanční stabilitu pracovní skupinu pro informace souvisejících s klimatem⁷³. V roce 2017 tato pracovní skupina doporučila, aby finanční a nefinanční subjekty zveřejňovaly finanční informace související s klimatem, které se týkají jejich správy, strategie, řízení rizik a cílů⁷⁴. V roce 2019 zapracovala Komise doporučení této pracovní skupiny do svých pokynů ke zveřejňování informací souvisejících s klimatem v rámci směrnice o vykazování nefinančních informací⁷⁵, tyto pokyny však nebyly závazné a tyto informace jsou tak vykazovány nerovnoměrným způsobem (dále viz bod 48).

47

Nařízení EU, kterým se zavádí povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti konkrétně pro odvětví finančních služeb (SDFR)⁷⁶ (opatření č. 9), bylo přijato v roce 2019, tedy čtyři roky po zavedení průkopnických požadavků ve francouzském vnitrostátním právu. Pro jeho plné uplatňování v praxi je však ještě zapotřebí přijmout příslušné technické normy⁷⁷. Podle tohoto nařízení mají členské státy zajistit, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, aby mohly sledovat, zda účastníci finančního trhu plní požadavky na zveřejňování informací. Zjistili jsme, že Komise dosud členským státům neposkytla dostatečné pokyny k tomu, jak provádět dohled nad uplatňováním požadavků nařízení SFDR.

48

S cílem posílit zveřejňování informací o udržitelnosti ze strany podniků, a to nejen finančních institucí (opatření č. 9), Komise plánovala řešit nedostatky směrnice o vykazování nefinančních informací (NFRD) vydáním nového návrhu. V současné době se směrnice vztahuje pouze na některé velké společnosti s více než 500 zaměstnanci a audit zveřejňovaných informací není povinný⁷⁸. V našem přezkumu podávání zpráv o udržitelnosti⁷⁹ z roku 2019 jsme uvedli, že některé členské státy rámec směrnice překročily tím, že rozšířily její oblast působnosti nebo stanovily povinný externí audit nefinančních informací.

49

V dubnu 2021 zveřejnila Komise legislativní návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, kterou se mění směrnice o vykazování nefinančních informací. Podle Komise by se tento návrh vztahoval přibližně na 49 000 kotovaných společností oproti současnému počtu asi 11 700 společností. Návrh předpokládá, že s podporou Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví budou vypracovány evropské normy pro vykazování nefinančních informací a podporuje standardizační iniciativy na globální úrovni vycházející z činnosti pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu⁸⁰. Zabývá se rovněž klíčovým problémem, který byl identifikován v rámci našeho přezkumu podávání zpráv o udržitelnosti v roce 2019: zapojením auditorů. Počítá se zapojením externího auditu, který o zveřejněných informacích o udržitelnosti poskytne omezenou jistotu. Poskytnutí přiměřené jistoty, které je vyžadováno v případě finančních zpráv, je podle Komise zatím neproveditelné, protože neexistují odpovídající auditní standardy⁸¹. Ani nařízení o taxonomii, ani směrnice o vykazování nefinančních informací nevyžadují, aby subjekty veřejného sektoru, které nejsou právnickými osobami, podávaly zprávy o udržitelnosti svých činností, pakliže takovéto subjekty nejsou členskými státy určeny jako subjekty veřejného zájmu.

50

Pokud jde o finanční výkaznictví, v mezinárodních účetních standardech dosud nedošlo k žádné změně, která by zohlednila otázky související se změnou klimatu a související požadavky investorů⁸². Rada pro mezinárodní účetní standardy však vydala vzdělávací materiál zaměřený na to, jak by vykazující společnosti měly v rámci stávajícího souboru mezinárodních standardů účetního výkaznictví přistupovat k oblastem souvisejícím s klimatem.

Opatření na podporu dlouhodobějších investic jsou stále jen přípravná a nebyly dosud předloženy žádné legislativní návrhy

51

Dílčí opatření, která Komise přijala v rámci opatření č. 10, se zaměřila na zjišťování příčin krátkodobosti ve finančním sektoru.

52

Akční plán obsahuje tři další opatření, která mohou podpořit dlouhodobé udržitelné investice. Jedná se o lepší začleňování udržitelnosti do ratingů a průzkumu trhu (opatření č. 6); začlenění udržitelnosti do obezřetnostních požadavků (opatření č. 8); a prozkoumání možností spolehlivých alternativních účetních postupů pro stanovení reálné hodnoty pro portfolia dlouhodobých investic (dílčí opatření v rámci opatření č. 9). Tato opatření spočívají ve studiích, analýzách, konzultacích a ve zvažování možných řešení. Podrobnější informace o každém opatření jsou uvedeny v příloze III.

53

Expertní skupina na vysoké úrovni pro udržitelné financování ve své závěrečné zprávě uvedla, že dle názoru mnoha podniků má mezinárodní standard účetního výkaznictví 9⁸³ (IFRS 9) negativní dopad na dlouhodobé financování kapitálových investic. V akčním plánu se Komise zavázala podat do konce roku 2018 zprávu o dopadu IFRS 9 na dlouhodobé investice. Komise však takovouto zprávu dosud nevypracovala. Případná změna IFRS 9 záleží na rozhodnutí Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB), která je nezávislá na Evropské unii. Komise Radu pro mezinárodní účetní standardy informovala o svém znepokojení. V současnosti tuto otázku nepovažuje za naléhavou, neboť podniky, které v této souvislosti čelí potenciálně největšímu dopadu (tj. pojišťovny), mají možnost odložit uplatňování standardu IFRS 9 až do roku 2023⁸⁴.

Finanční podpora investic, kterou EU poskytuje, není založena na konzistentních kritériích udržitelnosti

54

V tomto oddíle posuzujeme, zda akční plán řeší otázku vyšších rizik a nákladů u některých udržitelných investic a problém nedostatku dostupných udržitelných projektů (viz bod 05). Kromě toho se v něm zabýváme uplatňováním osvědčených postupů EU v oblasti udržitelného financování ve VFR na období 2014–2020 a VFR na období 2021–2027. Poukazujeme na: a) úlohu EIB v oblasti financování oblasti opatření týkajících se klimatu a environmentální udržitelnosti; b) na to, jak EFSI podporoval a pokrýval oblasti, kde jsou udržitelné investice nejvíce potřebné, a jak má tyto oblasti podporovat a pokrývat Program Invest EU; c) mechanismy pro posuzování udržitelnosti investic financovaných z grantů EU.

EIB hraje v oblasti udržitelného financování důležitou úlohu

55

Při prověřování podpory, kterou poskytuje EFSI na udržitelné investice, jsme se zabývali úlohou EIB v oblasti udržitelného financování. Za prvé jsme zjišťovali, zda EIB poskytuje financování udržitelným projektům za příznivých podmínek. Za druhé jsme ověřovali, zda EIB pomáhá snižovat rizika a náklady udržitelných investic pro ostatní investory. Za třetí jsme se zabývali i dalšími způsoby, jak EIB podporuje používání zásad udržitelného financování.

EIB poskytuje finanční prostředky na projekty v oblasti klimatických opatření za příznivých podmínek

56

V období 2012–2020 vykázala EIB financování ve výši 197 miliard EUR, v jehož rámci podpořila investice ve výši 670 miliard EUR do projektů, které chrání životní prostředí, snižují emise skleníkových plynů a pomáhají zemím přizpůsobit se dopadům změny klimatu⁸⁵. EIB si klade za cíl zvýšit podíl financování v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti do roku 2025 na 50 %, a podle prognózy by tak v období 2021–2030 měl objem jejího financování dosahovat 292 miliard EUR. Cílem skupiny EIB je podpořit v tomto období investice do klimatu a životního prostředí ve výši 1 bilionu EUR⁸⁶ (tabulka 2). Podporované investice zahrnují příspěvky z EFSI a InvestEU a financování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti poskytované Evropským investičním fondem (EIF)⁸⁷, ale i další spolufinancování podporovaných projektů ze soukromých i veřejných zdrojů. EIB pro své prognózy nezveřejnila podrobnější rozpis financování podle klimatických a environmentálních cílů. Pokud jde o financování podporované z EFSI, EIB častokrát nabízela financování za lepších podmínek (např. s nižší úrokovou sazbou nebo delší dobou splácení), než jakou by příjemce úvěru mohl získat na trhu.

EIB kontroluje dodržování environmentálních a sociálních norem

57

Zkoumali jsme postupy EIB pro environmentální a sociální hloubkovou kontrolu, které se uplatňovaly na operace EFSI, aby bylo možné posoudit, jak EIB zjišťuje, zda jsou projekty EFSI udržitelné. Kontrolovali jsme, jak byly tyto postupy uplatňovány v praxi na vybraném souboru 12 projektů EFSI.

58

Zjistili jsme, že u investic s významným environmentálním a sociálním dopadem posuzuje EIB soulad se svými environmentálními a sociálními normami, které tvoří jednu ze smluvních podmínek pro získání finančních prostředků⁸⁸. EIB rovněž posuzuje odolnost projektů vůči změně klimatu a může požadovat, aby byly projekty upraveny tak, aby se omezila jejich rizika související s klimatem (bod 02).

59

V rámci přezkumu postupů hloubkové kontroly EIB jsme zjistili, že EIB odhaduje množství potenciálních emisí skleníkových plynů⁸⁹ a používá „stínovou cenu uhlíku“, aby do nákladů projektu zahrnula i vnější negativní účinky emisí⁹⁰. Tento postup účinným způsobem omezuje ekonomickou životaschopnost projektů s vyššími emisemi a snižuje jejich šance na financování z prostředků EIB.

60

U investic EFSI do fondů, které jsme prověřovali, byla EIB často součástí počáteční skupiny investorů. Díky jejím důkladným postupům hloubkové kontroly může včasné zapojení EIB signalizovat ostatním potenciálním investorům, že fond pravděpodobně investuje do životaschopných a udržitelných projektů. To by mohlo snížit jejich náklady na hloubkovou kontrolu a zvýšit jejich investice.

61

Pokud jde o transparentnost a zveřejňovaných informací, EIB vypracovává zprávy o tom, jak projekt splňuje smluvní environmentální a sociální podmínky, po jeho dokončení. Povinnost zveřejnit informace o skutečných výsledcích v oblasti klimatu a životního prostředí dosažených na úrovni projektů, které tvoří dokončené operace EFSI, EIB neměla. EIB nezveřejňuje seznam souvisejících projektů, které podporuje prostřednictvím svých investic do fondů, takže environmentální nebo sociální výkonnost těchto projektů veřejně dostupné nejsou.

EIB podporuje udržitelné financování prostřednictvím dialogu s investory o uplatňování kritérií udržitelnosti

62

EIB podporuje udržitelné financování v neposlední řadě i tím, že podněcuje další veřejné a soukromé investory k uplatňování osvědčených postupů v oblasti udržitelného financování. Již jsme informovali o její pozitivní úloze při vytváření společných zásad pro sledování financování opatření v oblasti klimatu⁹¹ a v této souvislosti se zabýváme její úlohou při provádění náležité péče v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti.

63

Zjistili jsme, že při uplatňování kritérií udržitelnosti na projekty vstupuje EIB do dialogu s ostatními zúčastněnými investory, společnostmi a veřejnými orgány. EIB přitom vybízí k širšímu přijímání přísnějších norem v oblasti klimatu a životního prostředí. V současnosti aktualizuje své postupy náležité péče a již aktualizovala metodiku sledování klimatu, aby zohledňovaly kritéria taxonomie EU⁹². Tato snaha by měla podpořit zavádění taxonomie EU.

Podpora EFSI nepokrývá všechny oblasti, ve kterých jsou udržitelné investice nejvíce potřebné

EFSI podpořil jen nevelké množství udržitelných investic ve střední a východní Evropě

64

Analyzovali jsme přínos portfolia EFSI k plnění cílů v oblasti klimatu v období 2015–2020. Možnosti této analýzy byly omezeny tím, že informace o sledování klimatu nezahrnují investice související s malými a středními podniky, které tvoří 45 % portfolia (obrázek 7). Důvodem je to, že nařízení EFSI nestanovuje takovéto monitorování a vykazování.

65

Počínaje VFR na období 2021–2027 bude sledování klimatu v rámci Programu InvestEU zahrnovat malé a střední podniky. Prováděcí partneři InvestEU mohou navíc používat kritéria taxonomie EU, která jim umožní určit, zda má projekt význam přínos pro plnění environmentálních cílů. Komise také zavedla příslušné klíčové ukazatele výkonnosti pro měření klimatického a environmentálního profilu projektů udržitelné infrastruktury, jako je roční snížení emisí skleníkových plynů⁹³. Bude tak možné získat lepší informace o tom, jak Program InvestEU přispívá ve srovnání s EFSI k opatřením v oblasti klimatu a životního prostředí. Mechanismy pro podávání zpráv však nezahrnují zprávy o skutečných výsledcích v oblasti klimatu a životního prostředí na úrovni příslušných projektů a použití kritérií taxonomie EU je pouze nepovinné, neboť prováděcí partneři mohou místo toho používat metodiku EU pro sledování klimatu nebo jinou schválenou metodiku.

66

V období 2015–2020 jsme zjistili, že záruky EFSI vztahující se na opatření v oblasti klimatu byly použity téměř výhradně na podporu investic do zmírňování změny klimatu (obrázek 8). Z částky 19,4 miliardy EUR vynaložené na financování investic v oblasti klimatu se 32,4 % týkalo projektů zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů, kde se jedná hlavně o solární a větrné elektrárny. Dalších 26,2 % bylo uvolněno na financování investic v oblasti energetické účinnosti, které spočívaly především ve financování renovace budov a zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Pouze 3,5 % se týkalo přizpůsobení se změně klimatu, což může být dáno specifickými obtížemi spojenými s přípravou adaptačních investic financovatelných prostřednictvím bankovních úvěrů (bod 05).

67

V roce 2018 expertní skupina na vysoké úrovni uvedla, že zvláštní pozornost by se měla zaměřit na urychlení investic do infrastruktury ve středoevropských a východoevropských zemích, neboť právě tyto investice tvořily největší část deficitu v oblasti udržitelných investic do infrastruktury⁹⁴. Zjistili jsme, že v rámci operací EFSI zaměřených na podporu opatření v oblasti klimatu do roku 2020 byly v těchto zemích poskytnuty jen marginální částky (obrázek 9). V tomto regionu představovaly v období 2015–2020 investice v oblasti klimatu 23 % celkového objemu financování EFSI ve srovnání s 52 % v západní a severní Evropě a 37 % v jižní Evropě. V roce 2021 potvrdila zpráva EIB vycházející z analýzy vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu, že v oblasti klimatu je ve střední a východní Evropě vyšší potřeba investic⁹⁵.

68

Vzhledem k tomu, že stejně jako v rámci EFSI bude i u Programu InvestEU podpora záviset na řadě faktorů, jakými jsou například tržní poptávka nebo dostupnost jiných zdrojů financování, bude zajištění lepšího zeměpisného pokrytí vyžadovat aktivní opatření v oblasti budování kapacit pro vytváření udržitelných projektů v odvětvích a oblastech, kde tyto projekty chybí.

EU neměla dosud náležitě iniciativní přístup k vytváření dostatečně velkého seznamu udržitelných projektů

69

Expertní skupina na vysoké úrovni v roce 2018 zdůraznila, že na úrovni EU je třeba provést intervenci, která pomůže vytvořit seznam udržitelných projektů, zejména ve střední a východní Evropě. V této souvislosti doporučila zřídit subjekt EU – Udržitelná infrastruktura pro Evropu (Sustainability Infrastructure Europe) – který by:

• doplnil stávající poradenské služby poskytované v rámci přípravy udržitelných investičních projektů;
• pomáhal projektům při navazování kontaktů se soukromými finančními investory;
• spolupracoval s národními podpůrnými bankami s cílem podpořit členské státy při vytváření seznamů projektů v rámci jejich vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu⁹⁶.

70

V rámci svého akčního plánu (opatření č. 3) se Komise zavázala k posílení poradní kapacity v oblasti vývoje projektů udržitelné infrastruktury, nikoli však k vytvoření samostatného subjektu s funkcemi, které by měla plnit Udržitelná infrastruktura pro Evropu.

71

Komise plánuje posílit poradenské služby zřízením Poradenského centra InvestEU. Toto nové centrum bude uplatňovat podobný přístup jako Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH), které bylo zřízeno v roce 2015 spolu s EFSI. Při auditu tohoto centra v roce 2020 jsme zjistili, že do konce roku 2018 poskytlo ve střední a východní Evropě 10 % poradenských služeb v prioritních odvětvích, jako je energetika, doprava a životní prostředí, přičemž pouze 16 % všech poradenských služeb souviselo s opatřeními v oblasti klimatu⁹⁷. Do konce března 2021 se počet poradenských služeb v prioritních odvětvích ve střední a východní Evropě zvýšil a 33 % poradenských služeb, které EIAH poskytlo, souviselo s opatřeními v oblasti klimatu. Komise rovněž podnikla kroky k naplnění našeho doporučení, že poradenská pomoc by měla být lépe zacílena na neuspokojené potřeby.

72

Nový Portál InvestEU poskytne předkladatelům projektů příležitost zveřejňovat informace o svých projektech na internetových stránkách portálu, který je pokračováním Evropského portálu investičních projektů 2015–2020. Tento portál však nebyl koncipován tak, aby aktivně směroval investory ani aby nabízel posouzení udržitelnosti nebo jiné technické a finanční posouzení projektů zveřejněných na portálu.

73

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu byly navrženy mimo jiné s tím, aby podpořily vypracování seznamu udržitelných projektů v oblasti klimatu a energetiky, a to tak, že investorům poskytnou jasné informace o rozsahu a druhu investic, které členské státy plánují. Zjistili jsme však, že informace o investičních potřebách⁹⁸, které byly v rámci těchto plánů uvedeny, byly neúplné, nekonzistentní (příloha V) a vykazovaly značné neshody (obrázek 10). Ačkoli Komise poskytla členským státům určitou podporu, nevytvořila společný rámec, který by členské státy mohly uplatňovat při posuzování svých potřeb a určování stěžejních udržitelných projektů. Existuje tedy riziko, že některé vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu nepřispějí k sestavení důvěryhodného seznamu udržitelných projektů v odvětvích a oblastech, kde takové projekty v současnosti chybí.

Rozpočet EU postrádá jednotná a vědecky podložená kritéria pro vyloučení významných škod na životním prostředí

74

Zkoumali jsme, zda právní předpisy na období 2021–2027 týkající se výdajových programů EU a Fondu odolnosti a obnovy jsou v souladu s opatřeními Komise v oblasti udržitelného financování. Taxonomie EU a normy, označování a požadavky na zveřejňování informací, které z této taxonomie vycházejí, jsou sice primárně určeny pro účastníky finančního trhu, ale mohou být uplatňovány i v rámci veřejného sektoru. Jak bylo výše řečeno (viz bod 63), EIB se již rozhodla uplatňovat kritéria taxonomie EU pro své vlastní operace, včetně operací podporovaných v rámci Programu InvestEU. Komise se zavázala, že „ prozkoumá, jak může taxonomii EU využít v kontextu Zelené dohody pro Evropu veřejný sektor, a to nad rámec Programu InvestEU“, a zdůraznila význam soudržnosti mezi soukromým a veřejným sektorem⁹⁹. Technická expertní skupina doporučila, aby se rozpočet EU řídil v případě všech investic zásadami taxonomie EU „významně nepoškozovat“¹⁰⁰.

75

Třebaže taxonomie EU nebyla vytvořena s cílem zabránit financování neudržitelných investic, lze její kritéria použít ke kontrole toho, zda určitá investice nepoškozuje životní prostředí. Prověřovali jsme, zda hlavní výdajové programy EU budou při posuzování škod na životním prostředí uplatňovat kritéria taxonomie EU způsobem srovnatelným s EIB.

Zásada „významně nepoškozovat“ není uplatňována na všechny výdaje EU

76

Zjistili jsme, že není stanoven jednotný a závazný požadavek uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“ u všech činností, na něž je poskytováno financování EU. Tato zásada byla zavedena v nařízení o společných ustanoveních (platném pro fondy politiky soudržnosti) a v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Komise v době auditu zveřejnila příslušné pokyny pro uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ jen pro Nástroj pro oživení a odolnost¹⁰¹. Podle pokynů pro tento nástroj je nicméně používání konkrétních kritérií taxonomie EU při uplatňování této zásady nepovinné¹⁰². Co se týče společné zemědělské politiky, zásada „významně nepoškozovat“ nebyla do příslušných právních předpisů dosud začleněna.

77

Pokyny k prověřování udržitelnosti v rámci Programu InvestEU¹⁰³ obsahují doporučení pro stanovení toho, zda mají projekty environmentální, klimatický nebo sociální dopad. Tyto pokyny byly vypracovány ve spolupráci s prováděcími partnery a zohledňují zásadu EU „významně nepoškozovat“ a související kritéria. V jiných výdajových programech EU jsme nenašli žádné požadavky, které by stanovily, že jednotlivé investiční projekty mají být posuzovány podle sociálních a environmentálních norem, jak je tomu v případě EIB a Programu InvestEU. Znamená to, že pro stanovení environmentální a sociální udržitelnosti stejných činností financovaných různými programy EU mohou být používána nedostatečně přísná nebo odlišující se kritéria.

78

Zjistili jsme také, že některé výdajové programy EU umožňují financování činností, které poškozují životní prostředí. Například v rámci politiky soudržnosti je v některých členských státech možné v omezené míře investovat do plynárenské infrastruktury¹⁰⁴. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) mohou členské státy rovněž výjimečně v jednotlivých případech podporovat investice do fosilních paliv, pokud by přechod od zdrojů energie s vysokými emisemi uhlíku vedl k rozsáhlému a rychlému snížení emisí skleníkových plynů¹⁰⁵. EÚD však v této souvislosti již poukázal na riziko, že z veškerých investic do fosilních paliv se mohou stát uvízlá aktiva¹⁰⁶. Naproti tomu EIB se rozhodla od počátku roku 2022 postupně ukončit podporu projektů pro konvenční infrastrukturu v oblasti fosilních paliv a energetiky včetně zemního plynu¹⁰⁷.

Postupy pro sledování příspěvku rozpočtu EU k plnění cílů v oblasti klimatu nejsou tak přísné a vědecky podložené jako kritéria taxonomie EU

79

Ačkoli EU na rozdíl od EIB neposuzuje přínos jednotlivých projektů k dosažení cílů v oblasti klimatu, Komise sleduje výdaje z rozpočtu EU vyčleněné na opatření v oblasti klimatu („sledování opatření v oblasti klimatu“). Za tímto účelem Komise uplatňuje koeficient 100 % na rozpočtové výdaje, které podle jejího názoru významně přispívají k opatřením v oblasti klimatu, 40 % na výdaje s mírným přínosem a 0 % na výdaje, jejichž přínos je nevýznamný¹⁰⁸. V předchozích zprávách EÚD jsme zjistili, že tato metodika může vést k nadhodnocení přínosu v oblasti klimatu. Kritizovali jsme tuto metodiku především kvůli příliš širokému uplatňování koeficientu 100 %¹⁰⁹ a kvůli tomu, že nejsou vykazovány skutečné výdaje a výsledky. Zjistili jsme také, že Komise nezohledňuje negativní dopad některých činností financovaných EU na změnu klimatu¹¹⁰.

80

U systému pro období 2021–2027 budou muset v některých případech činnosti podporované z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) a fondů politiky soudržnosti splňovat prahové hodnoty založené na taxonomii EU, aby je bylo možné vykázat jako činnosti, které 100% přispívají k opatřením v oblasti klimatu¹¹¹. Komise však bude i nadále uplatňovat koeficient 40 % na činnosti, které nesplňují žádná kritéria taxonomie EU. Zjistili jsme, že i v některých dalších oblastech se v rámci rozpočtu EU uplatňuje ve vztahu ke sledování výdajů souvisejících s opatřeními v oblasti klimatu přístup nepoužívající kritéria taxonomie EU (rámeček 5). Nejednotné uplatňování taxonomie EU s sebou nese riziko, že finanční prostředky získané na klimatickou část Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) nebudou splňovat kritéria založená na taxonomii EU, která se budou vztahovat na standard EU pro zelené dluhopisy.

81

Zjistili jsme, že podpora investic ze strany EU musí být lépe sladěna se zásadami udržitelného financování. Grantové financování EU neslouží jako vzorový příklad uplatňování kritérií udržitelnosti a zásady „významně nepoškozovat“, která je součástí taxonomie EU. Používání taxonomie EU při udělování grantů a/nebo při sledování výdajů by poskytlo přesnější, srovnatelnější a vědecky podložené údaje o sledování výdajů v oblasti klimatu. Používáním této taxonomie v unijním rozpočtu by EU mohla jít příkladem a zajistit soudržnost s cílem akčního plánu na podporu udržitelného financování v soukromém sektoru.

Závěry a doporučení

82

Dospěli jsme k závěru, že pro přesměrování soukromých a veřejných financí k udržitelným investicím je třeba vyvinout usilovnější činnost na úrovni EU. Opatření akčního plánu musí být dokončena a musí je doprovázet opatření, která budou lépe odrážet sociální a environmentální náklady neudržitelných ekonomických činností. EU musí také uplatňovat jednotná kritéria pro určování udržitelnosti investic, které bude podporovat, a své úsilí lépe zacílit na vytváření příležitostí pro udržitelné investice.

83

Zjistili jsme, že sedm z deseti opatření akčního plánu se zaměřovalo na klíčový problém, jímž je zvyšování transparentnosti udržitelných činností a finančních produktů. Pouze jedno opatření se zaměřovalo na řešení klíčových otázek snižování rizika a nákladů na financování udržitelných investic a podněcování vývoje udržitelných projektů. Akční plán nedoprovázela dostatečná opatření, která by odrážela environmentální náklady neudržitelných činností (body 15–22).

84

Mnohá opatření akčního plánu se zpožďovala a k tomu, aby začala fungovat, je třeba podniknout ještě další kroky. Komise se zaměřila na přípravu taxonomie EU, která by mohla jasně určit, jaké činnosti jsou udržitelné, a vytvořit základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti ze strany soukromých i veřejných subjektů. Taxonomie EU vstoupila v platnost se značným zpožděním, čímž se opozdí i ostatní opatření, která z ní vycházejí, jako je označování finančních produktů a zveřejňování informací o udržitelnosti. Domníváme se, že jakmile taxonomie EU vstoupí v platnost, mohla by se stát dobrým vědecky podloženým nástrojem, který investorům umožní prověřovat investiční příležitosti a pro společnosti bude příležitostí k tomu, aby své hospodářské činnosti uvedly do souladu s cíli udržitelnosti (body 27–36).

85

Účinnost systémů taxonomie a označování EU bude do značné míry záviset na jejich dobrovolném využívání a na tom, zda jejich věrohodnost bude podložena náležitým ověřováním. Vzhledem k počtu a složitosti kritérií taxonomie EU se právě toto může ukázat jako problém. Kromě toho dokud nevstoupí plně v platnost nové požadavky EU na zveřejňování informací, zůstanou expozice soukromého sektoru rizikům pro udržitelnost a dopady činnosti podniků na životní prostředí a společnost i nadále nejasné. Podle našeho názoru Komise dosud dostatečně nevyjasnila pravidla, podle nichž mají příslušné orgány členských států ověřovat zveřejňování informací účastníků finančního trhu, které souvisejí s udržitelností, a navrhované mechanismy týkající se auditu podávání zpráv podniků o udržitelnosti čekají na legislativní schválení. Opatření na podporu dlouhodobějších investic jsou navíc stále přípravná a nebyly dosud předloženy žádné legislativní návrhy (body 37–53).

Doporučení 1 – Dokončit opatření akčního plánu a vyjasnit mechanismy pro oblast soulad a auditu

Komisi doporučujeme, aby:

1. dokončila opožděné prvky regulačních opatření akčního plánu, zejména taxonomii EU, a navázala na přípravné akce v oblasti správy a řízení společností;
2. vyjasnila mechanismy pro ověřování vykazovaného souladu příslušných investic u finančních produktů s taxonomií EU;
3. vyjasnila úlohu auditorů a subjektů dohledu při ověřování informací a zpráv o udržitelnosti podávaných podniky a informací zveřejňovaných účastníky finančního trhu.

Časový rámec: konec roku 2022 a) b) c).

86

Jak uvedla expertní skupina na vysoké úrovni, opatření Komise zaměřená na přesměrování soukromých financí k udržitelným investicím budou účinná jen tehdy, budou-li do ceny ekonomických činností promítnuty negativní environmentální a sociální vedlejší účinky. V této souvislosti bereme na vědomí, že Komise zahájila práci na návrzích na revizi systému EU pro obchodování s emisemi a nařízení o „sdílení úsilí“, jež zahrnují stávající opatření pro snižování emisí v EU (body 22–26).

Doporučení 2 – Účinněji přispívat k udržitelnému financování stanovením cen emisí skleníkových plynů

V zájmu lepšího zohlednění environmentálních a sociálních nákladů neudržitelných ekonomických činností a zvýšení atraktivity udržitelného financování Komisi doporučujeme, aby stanovila další opatření, jejichž cílem bude zajistit, aby stanovování cen emisí skleníkových plynů lépe odráželo jejich environmentální náklady.

Časový rámec: konec roku 2022.

87

Finanční podpora investic, kterou EU poskytuje, není založena na konzistentních normách udržitelnosti. Důležitou úlohu plní EIB, která na udržitelné projekty poskytuje financování za příznivých podmínek a posuzuje soulad těchto projektů s environmentálními a sociálními normami. Udržitelné financování EIB podporovala rovněž prostřednictvím dialogu s investory o uplatňování kritérií udržitelnosti. Zájem o podporu z fondu EFSI však nepokryl v dostatečné míře všechna odvětví a zeměpisné oblasti, ve kterých jsou udržitelné investice potřebné. Ve srovnání s jinými oblastmi byla ve střední a východní Evropě z fondu EFSI poskytnuta jen menší podpora a investice do přizpůsobování se změně klimatu představují pouze malý podíl financování, které EFSI podporuje. Zjistili jsme také, že pravidla Programu InvestEU pro podávání zpráv nevyžadují uvádění skutečných výsledků projektů z příslušných finančních operací v oblasti klimatu a životního prostředí a zveřejňování částek poskytnutých z Programu InvestEU, které se sledují v souladu s kritérii taxonomie EU (body 55–67).

Doporučení 3 – Podávat zprávy o výsledcích Programu InvestEU souvisejících s klimatem a životním prostředím

V zájmu zvýšení transparentnosti investic a výsledků Programu InvestEU Komisi doporučujeme, aby:

1. zveřejnila, jaký objem financování v rámci Programu InvestEU je sledován za použití taxonomie EU;
2. podávala zprávy o výsledcích jednotlivých dokončených financovaných operací s ohledem na oblast klimatu (například o dosaženém snížení emisí skleníkových plynů).

Časový rámec: od konce roku 2022.

88

Zjistili jsme rovněž, že EU neměla dosud náležitě iniciativní přístup k vytváření dostatečně velkého seznamu udržitelných projektů. V předchozí zprávě jsme zjistili, že Evropské centrum pro investiční poradenství realizovalo ve střední a východní Evropě málo poradenských úkolů v prioritních odvětvích, jako je energetika a doprava. Konstatujeme nicméně, že následně bylo dosaženo pokroku při zacílení poradenské pomoci na tyto oblasti a při vývoji projektů, které by mohly být potenciálně podporovány v rámci záruky InvestEU. Na úrovni EU však neexistuje žádná služba, která by se aktivně starala o nasměrování investorů k příslušným projektům, a potenciál vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro vytváření udržitelných projektů je využíván jen nedostatečně (body 69–73).

Doporučení 4 – Vytváření seznamu udržitelných projektů

Komisi doporučujeme, aby:

1. poradenská podpora byla prioritně poskytována v oblastech a odvětvích s vysokou potřebou udržitelných investic, ale s nízkou kapacitou pro vytváření potřebných projektů, včetně projektů zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu;
2. v souvislosti s chystanou aktualizací vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu napomáhala členským státům se zlepšením úplnosti a jednotnosti informací, které předkládají ve svých návrzích aktualizovaných plánů investičních potřeb v různých odvětvích a regionech včetně oblasti přizpůsobování se změně klimatu.

Časový rámec: konec roku 2023.

89

Mechanismy na posuzování udržitelnosti výdajů EU se plně neřídí osvědčenými postupy udržitelného financování, co se týče uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, a vědecky podloženými environmentálními a sociálními kritérii, jaká byla například vypracována pro taxonomii EU. Zjistili jsme, že není stanoven důsledný a závazný požadavek uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“ u všech činností, na něž je poskytováno financování EU. Ačkoli byla tato zásada zavedena pro fondy, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních a nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, nebyla například začleněna do příslušných právních předpisů pro společnou zemědělskou politiku. Komise vydala pokyny pro uplatňování této zásady jen pro Nástroj pro oživení a odolnost. Používání kritérií taxonomie EU při uplatňování této zásady v rámci Nástroje pro oživení a odolnost je nicméně nepovinné. Rovněž v jiných výdajových programech EU s výjimkou Programu InvestEU jsme nenašli žádné požadavky, které by stanovily, že jednotlivé investice mají být posuzovány podle sociálních a environmentálních norem srovnatelných s normami, které používá EIB. Znamená to, že pro stanovení environmentální a sociální udržitelnosti stejných činností financovaných různými programy EU mohou být používána nedostatečně přísná nebo odlišující se kritéria (body 74–78).

90

Postupy pro sledování příspěvku rozpočtu EU k plnění cílů v oblasti klimatu nejsou tak přísné a vědecky podložené jako kritéria taxonomie EU, k jejichž uplatňování se zavázala EIB. Neuplatňováním taxonomie EU na svůj rozpočet EU riskuje, že bude podkopávat své vlastní úsilí o podporu udržitelného financování v soukromém sektoru. Rovněž hrozí, že příspěvek rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu bude nadhodnocený a nebude srovnatelný s údaji EIB a Programu InvestEU pro sledování klimatu. V neposlední řadě pak EU riskuje, že finanční prostředky získané na klimatickou část Nástroje pro oživení a odolnost nebudou splňovat normy EU založené na taxonomii, které se budou vztahovat na standard EU pro zelené dluhopisy. Mohla by tím také ovlivněna ochota finančního trhu nakupovat zelené dluhopisy a financovat Nástroj pro oživení a odolnost (body 79–81).

Doporučení 5 – Uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“ a kritéria taxonomie EU důsledně v celém rozpočtu EU

Komisi doporučujeme, aby:

1. uplatňovala zásadu „významně nepoškozovat“ v celém rozpočtu EU;
2. zahrnula zásadu „významně nepoškozovat“ do návrhu revidovaného finančního nařízení;
3. plně začlenila kritéria taxonomie EU do metodiky EU pro sledování klimatu, jakmile budou k dispozici;
4. doplnila informace, které se nyní předkládají o příspěvku rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu, informacemi o výdajích EU souvisejících s klimatem, u nichž je uplatňován koeficient 100 % založený na kritériích taxonomie EU.

Časový rámec: po přijetí aktů v přenesené pravomoci týkajících se taxonomie EU (2022).

91

Komise podala zprávu o provádění akčního plánu až v červenci 2021. Nevypracovala ostatně ani ukazatele výkonnosti pro jednotlivé cíle akčního plánu. Bez těchto ukazatelů nebude možné sledovat pokrok a hodnotit výkonnost, kterých bylo dosaženo v rámci úsilí o přesměrování financí k udržitelným investicím (bod 27–29).

Doporučení 6 – Monitorování a podávání zpráv o akčním plánu udržitelného financování a budoucí strategii

Komisi doporučujeme, aby:

1. vytvořila společné ukazatele výkonnosti, které umožní lépe sledovat dosažený pokrok;
2. podávala zprávy o provádění akčního plánu i o jakékoli nové strategii udržitelného financování.

Časový rámec: konec roku 2023.

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Tony Murphy, člen Účetního dvora, v Lucemburku dne 20. července 2021.

Přílohy

Příloha I – Zahrnutí klíčových doporučení expertní skupiny na vysoké úrovni do akčního plánu

Hlavní doporučení expertní skupiny na vysoké úrovni		Příslušné části akčního plánu
1	Vytvořit a spravovat společnou taxonomii udržitelnosti na úrovni EU	Opatření 1: Zavedení klasifikačního systému EU pro udržitelné činnosti
2	Vyjasnit povinnosti investorů tak, aby lépe zohledňovaly dlouhodobý horizont a preference v oblasti udržitelnosti	Opatření 4: Začlenění udržitelnosti do poskytování finančního poradenství Opatření 7: Vyjasnění povinností institucionálních investorů a správců aktiv
3	Zlepšit pravidla pro zveřejňování informací, aby rizika pro udržitelnosti byla plně transparentní, především v souvislosti se změnou klimatu	Opatření 7: Vyjasněním povinností institucionálních investorů a správců aktiv Opatření 9: Posílení zveřejňování informací o udržitelnosti a účetního výkaznictví
4	Klíčové prvky maloobchodní strategie pro udržitelné financování: investiční poradenství, ekoznačka a minimální normy sociálně odpovědných investic	Opatření 2: Vypracováním norem a označování pro zelené finanční produkty Opatření 4: Začlenění udržitelnosti do poskytování finančního poradenství
5	Vypracovat a zavést oficiální evropské normy udržitelnosti a související označení, počínaje zelenými dluhopisy	Opatření 2: Vypracování norem a označování pro zelené finanční produkty
6	Vytvoření organizace „Udržitelná infrastruktura pro Evropu“	Akční plán neobsahuje žádné relevantní opatření.
7	Řízení a vedení (Lepší sladění podnikové kultury s dlouhodobým výhledem)	Opatření 10: Podpora udržitelné správy a řízení společností a odstraňování krátkodobosti na kapitálových trzích
8	Zahrnout udržitelnost do mandátu evropských orgánů dohledu v oblasti dohledu a rozšířit horizont sledování rizik	Opatření 4: Začlenění udržitelnosti do poskytování finančního poradenství Opatření 8: Začlenění udržitelnosti do obezřetnostních požadavků

Příloha II – Realizace a výstupy opatření uvedených v akčním plánu EU

Příloha III – Nejdůležitější momenty současného vývoje týkající se akčního plánu

Akční plán	Nejdůležitější momenty současného vývoje
Opatření 1: Zavedení klasifikačního systému EU pro udržitelné činnosti	V březnu 2020 uveřejnila Komise zprávu nazvanou Taxonomie: závěrečná zpráva technické expertní skupiny pro udržitelné financování, která zahrnuje doporučení týkající se koncepce taxonomie EU. Technická příloha, která je dodatkem k této zprávě, obsahuje návrh technických screeningových kritérií pro ekonomické činnosti, které mohou významně přispět ke zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně. V červnu 2020 bylo přijato nařízení o taxonomii (nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování). V listopadu 2020 zveřejnila Komise návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se provádí technická screeningová kritéria pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. V dubnu 2021 zveřejnila Komise pozměněný návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se provádí technická screeningová kritéria pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento akt v přenesené pravomoci byl přijat v červnu 2021 a vstoupí v platnost 1. ledna 2022.
Opatření 2: Vypracovat normy a označování pro zelené finanční produkty	V roce 2019 navrhla technická expertní skupina vytvoření dobrovolného standardu EU pro zelené dluhopisy. Tento standard by vyžadoval financování činností splňujících technická screeningová kritéria podle taxonomie EU. Emitenti by byli povinni podávat zprávy například o činnostech financovaných prostřednictvím zeleného dluhopisu. Od června do října 2020 pořádala Komise veřejnou konzultaci o standardu EU pro zelené dluhopisy. Dne 6. července 2021 Komise předložila legislativní návrh normy pro evropské zelené dluhopisy. V říjnu 2020 předložilo Společné výzkumné středisko Komise (JRC) návrh kritérií pro retailové finanční produkty, která musí splněna, aby tyto produkty bylo možné klasifikovat jako udržitelné. Jakmile budou tato kritéria vypracována, budou schválena rozhodnutím Komise, které by mělo být přijato do konce roku 2021 / do počátku roku 2022. Práce na přípravě kritérií ekoznačky EU pro retailové finanční produkty stále pokračují.
Opatření 3: Podpora investic do udržitelných projektů	V březnu 2021 přijetí nařízení o Programu InvestEU a zvýšení efektivity rozpočtu EU v oblasti klimatu na 30 %.
Opatření 4: Začlenění udržitelnosti do poskytování investičního poradenství	V aktualizovaných pokynech orgánu ESMA se uvádí pouze to, že začlenění udržitelnosti do investičního poradenství by bylo „dobrou praxí“. Dne 21. dubna 2021 schválila Komise nařízení v přenesené pravomoci týkající se zohledňování preferencí neprofesionálních zákazníků z hlediska udržitelnosti ve finančním poradenství. Tato nařízení se týkají investičního a pojišťovacího poradenství.
Opatření 5: Stanovení referenčních hodnot udržitelnosti	V rámci změny nařízení o referenčních hodnotách týkajících se klimatu z listopadu 2019 byly stanoveny dva nové typy referenčních hodnot EU týkajících se klimatu: „Referenční hodnota EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem“ a „referenční hodnota EU navázaná na Pařížskou dohodu“. Nařízení rovněž vyžaduje, aby Komise posoudila proveditelnost širší „referenční hodnoty ESG“. V návaznosti na závěrečnou zprávu technické expertní skupiny o zveřejňování informacích, pokud jde o referenční hodnoty EU týkající se klimatu a environmentálních, sociálních a správních faktorů, přijala Komise dne 17. července 2020 akty v přenesené pravomoci , které stanoví pravidla pro zveřejňování informací týkajících se environmentálních, sociálních a správních faktorů.
Opatření 6: Lepší začleňování udržitelnosti do ratingů a průzkumu trhu	V roce 2019 zveřejnil orgán ESMA technické doporučení týkající se zohledňování udržitelnosti na ratingovém trhu a pokyny k požadavkům na zveřejňování informací vztahujícím se na ratingové agentury. V roce 2020 Komise jmenovala skupinu odborníků, která bude provádět hodnocení udržitelnosti a výzkumnou studii. Podle dokumentu k veřejné konzultaci o obnovené strategii pro udržitelné financování má Komise v úmyslu do konce roku 2021 podat zprávu o potřebě posílit regulační rámec, pokud jde o zveřejňování environmentálních, sociálních a správních informací ratingovými agenturami.
Opatření 7: Vyjasnit povinnosti institucionálních investorů a správců aktiv	Dne 24. července 2018 Komise požádala evropské orgány dohledu, aby poskytly technické poradenství k potenciálním změnám aktů v přenesené pravomoci s ohledem na zahrnutí rizik a faktorů udržitelnosti do postupů a organizace, dohledu na produkty a řízení produktů u určitých finančních subjektů (včetně správců aktiv, institucionálních investorů, pojišťoven a investičních a pojistných poradců). Evropské orgány dohledu zveřejnily svou závěrečnou zprávu o technickém poradenství poskytnutém Komisi dne 30. dubna 2019. Nařízení v přenesené pravomoci o začleňování rizik týkajících se udržitelnosti byla Komisí přijata dne 21. dubna 2021.
Opatření 8: Začlenění udržitelnosti do obezřetnostních požadavků	V návaznosti na změnu nařízení o kapitálových požadavcích přijatou v roce 2019 je orgán EBA povinen do června 2025 posoudit rizikovost aktiv vystavených sociálním a/nebo environmentálním rizikům (fyzická rizika a rizika přechodu). Spolunormotvůrci rovněž pověřili EBA, aby do června 2021 posoudil možné zahrnutí rizik ESG do přezkumu a hodnocení prováděných orgánem dohledu. Pokud jde o odvětví pojišťovnictví, Komise obdržela od orgánu EIOPA technické doporučení týkající se začlenění rizik pro udržitelnost do obezřetnostního rámce pro pojišťovny, které sloužilo jako podklad pro akty v přenesené pravomoci nebo „opatření úrovně 2“ přijaté v dubnu 2021. V září 2019 orgán EIOPA rovněž poskytl širší stanovisko k udržitelnosti u rámce pravidel Solventnost II. Komise v současné době provádí přezkum opatření úrovně 1, který plánuje dokončit v roce 2021, a pro tento účel také zohlední stanovisko orgánu EIOPA z roku 2019. Rizika pro udržitelnost v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, správy aktiv a penzijního pojištění byly předmětem veřejné konzultace o obnovené strategii udržitelného financování, kterou Komise uskutečnila v roce 2020.
Opatření 9: Posílit zveřejňování údajů souvisejících s udržitelností ze strany podniků	V roce 2018 zřídila Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) na základě výzvy Komise Evropské středisko pro podnikové výkaznictví. V roce 2019 Komise zveřejnila pokyny k vykazování informací souvisejících se změnou klimatu, které vycházejí z poznatků vypracovaných technickou expertní skupinou pro udržitelné financování. Závěry kontroly účelnosti ukazují, že směrnice o vykazování nefinančních informací dostatečně nereaguje na poptávku po informacích ze strany určitých skupin zúčastněných stran, a to hlavně investorů a organizací občanské společnosti. Investoři potřebují lépe chápat rizika pro udržitelnost. Někteří z nich hledají finanční produkty, které jsou aktivně zaměřeny na řešení environmentálních a společenských problémů, a potřebují tedy také informace o dopadech. Organizace občanské společnosti musí zajišťovat vyvozovat odpovědnost podniků za dopady jejich činnosti, a tudíž k těmto informacím potřebují přístup. V roce 2020 vydalo Evropské středisko pro podnikové výkaznictví svou první zprávu o tom, jak zlepšit podávání zpráv souvisejících s klimatem. Komise středisko následně pověřila přípravnou prací na vytvoření možných norem EU pro vykazování nefinančních informací. V dubnu 2021 zveřejnila Komise návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, kterou se reviduje směrnice o vykazování nefinančních informací. Podkladem pro tento návrh byla kontrola účelnosti rámce EU pro veřejné výkaznictví podniků. „Zpráva Komise o dopadu IFRS 9 na dlouhodobé investice“, která byla naplánována v rámci akčního plánu, nebyla vypracována. Komise se domnívá, že vzhledem k revizi pravidel účetního zachycení finančních aktiv pojišťovnami není tato analýza v současné době relevantní. V roce 2019 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR). Spolunormotvůrci žádají evropské orgány dohledu, aby do prosince 2020 vypracovaly návrhy norem pro informace a ukazatele týkající se udržitelnosti. V únoru 2021 zveřejnily evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem týkajících se obsahu a metodiky zveřejňování informací podle SDFR, které by po schválení Komisí měly začít platit od března 2021. Do prosince 2021 musí evropské orgány dohledu připravit rovněž návrhy norem pro zveřejňování informací týkajících se nepříznivých dopadů v oblasti sociálních věcí, lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Teprve poté přijme Komise tato pravidla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Dne 6. července 2021 přijala Komise akt v přenesené pravomoci doplňující článek 8 nařízení o taxonomii, v němž se stanoví obsah, metodika a prezentace informací, které mají být zveřejňovány finančními i nefinančními podniky.
Opatření 10: Podpora udržitelné správy a řízení společností a odstraňování krátkodobosti na kapitálových trzích	V roce 2019 tři evropské orgány dohledu zveřejnily na žádost Komise své zprávy o problému krátkodobého přístupu v rozhodování podniků. Orgán ESMA navrhuje účinnější pravidla pro řešení nepřiměřené krátkodobosti na trzích s cennými papíry; EBA vyzývá banky, aby ve svých strategiích a obchodních činnostech braly v úvahu dlouhodobé horizonty; orgán EIOPA informuje o potenciálním nepřiměřeném krátkodobém tlaku finančních trhů na podniky. V roce 2020 zveřejnila Komise studii o požadavcích na náležitou péči v dodavatelském řetězci, kde informuje o potřebě zavedení nových závazných požadavků, a studii o povinnostech členů správních rad a udržitelné správě a řízení společností, ve které dospěla k závěru, že základní příčiny krátkodobého přístupu podniků spočívají do určité míry v regulačních rámcích a tržních postupech. Komise v roce 2020 oznámila, že za účelem začlenění faktorů ESG do strategií podniků předloží v roce 2021 novou iniciativu týkající se udržitelné správy a řízení společností.

Zdroj: EÚD.

Příloha IV – Harmonogram taxonomie EU

Zdroj: EÚD.

Příloha V – Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu (NECP): Odhady a prezentace investičních potřeb členských států

Členské státy	Popis investičních potřeb	Částka
Rakousko	Odhadovaný celkový objem investic pro jednotlivé rozměry energetické unie na období do roku 2030. Ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu chybí obecné posouzení zdrojů financování potřebných investic.	166–173 miliardy EUR
Belgie	Investiční potřeby v šesti oblastech (digitální transformace, kybernetická bezpečnost, vzdělávání, zdravotní péče, energetika, mobilita); chybí vazby mezi odhady potřeb a opatřeními stanovenými v konečném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu	144–155 miliard EUR
Bulharsko	Celkové investiční potřeby v období 2021–2030; Nedostatek informací o druhu nákladů a metodice odhadů; rozpisu nákladů podle dimenzí; a základní logice modelu a předpokladech; podílu investičních potřeb, které mají být pokryty z jednotlivých zdrojů financování.	42,7 miliardy EUR
Chorvatsko	Odhad celkových investic v období 2021–2030; částečná analýza investičních nákladů a zdrojů	19 miliard EUR (141 miliard HRK)
Kypr	Odhadované celkové náklady na potřebné investice (včetně fondů EU, vnitrostátního financování a soukromého financování)	1,4 miliardy EUR
	Odhadované potřeby financování (včetně finančních prostředků EU a vnitrostátního financování)	0,7 miliardy EUR
Česko	Celkové odhadované investice; chybí obecný přehled investičních potřeb a financování; nejsou k dispozici informace o tržních rizicích.	0,038–0,19 miliardy EUR (1–5 miliard CZK)
Dánsko	Úhrnné veřejné a soukromé investiční toky iniciované energetickou dohodou (domácnosti, průmysl, elektřina, plyn a dálkové vytápění)	13–24 miliardy EUR (100–180 miliard DKK)
Estonsko	Potřeby výdajů veřejného sektoru v období 2021–2030 na prováděcí opatření v odvětví energetiky	226 milionů EUR/rok
Finsko	V plánu jsou uvedeny odhadované číselné údaje o následujících investičních potřebách jednotlivých odvětví (železniční infrastruktura, výroba biopaliv, elektřina z obnovitelných zdrojů, hrubý odhad poptávky po elektrické síti). Plán nezahrnuje všechny odhadované investice požadované v období 2020–2030. Neuvádí ani všechny podrobnosti o zdrojích investic potřebných k dosažení stanoveného cíle.	11 miliard EUR
Francie	Celkové náklady (budovy, doprava, energetika a elektrické rozvodné sítě)	2019–2023: 46 miliard EUR/rok 2024–2028: 64 miliardy EUR/rok 2029–2033: 85 miliard EUR/rok
Německo	Dodatečné investice do akčního programu v oblasti klimatu vyplývající z plánovaných politik a opatření v oblasti přechodu na období 2021–2030 (v odvětvích koncové poptávky jde o částku 184 miliardy EUR za stejné období); plán nezahrnuje odhad investičních potřeb nesouvisejících s energetikou v odvětvích, jako je zemědělství a průmysl.	95,2 miliardy EUR
Řecko	Odhady investic v klíčových segmentech vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu na období 2020–2030; plán postrádá analýzu schodku mezi investičními potřebami a dostupnými zdroji financování	43,8 miliardy EUR
Maďarsko	V analyzovaném období 2016–2040 dodatečné plně diskontované systémové náklady podle scénáře vážené průměrné splatnosti	57 miliard EUR/20 401 miliarda HUF (průměrná roční hodnota 1,64 miliardy EUR/582,9 miliardy HUF)
Irsko	Národní rozvojový plán na období 2018–2027 stanoví investiční priority pro opatření v oblasti klimatu na desetileté období; konečný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu obsahuje posouzení celkových investičních potřeb pro naplnění cílů a ambicí stanovených ve scénáři vážené průměrné splatnosti, i když zdůrazňuje potřebu mobilizovat soukromé investice.	21,8 miliardy EUR
Itálie	Úhrnné dodatečné investice do vnitrostátního energetického systému v letech 2017 až 2030	180 miliard EUR
Lotyšsko	Investice potřebné k dosažení energetických cílů do roku 2030	8,2 miliardy EUR
Litva	Potřeby financování plánovaných politik a opatření na období 2021–2030 (energetická účinnost, doprava, zemědělství a lesnictví, průmysl, nakládání s odpady, opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, přizpůsobení se změně klimatu)	Celková potřeba finančních prostředků: 14 miliard EUR Potřeba veřejných prostředků: 9,8 miliardy EUR
Lucembursko	Investice do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů (různé scénáře) předložené do roku 2040; plán opomíjí další opatření pro snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou investice do veřejné dopravy; zdroje financování nejsou systematicky spojeny s politickými cíli; nerozlišuje se mezi soukromými a veřejnými zdroji financování. Není proto možné vyčíslit přímý dopad opatření v oblasti energetiky a klimatu na veřejné finance.	7,95 miliardy EUR
Malta	Celkové nediskontované náklady vlády za období 2018–2030 (investiční náklady podle odvětví, investice rozdělené podle technologií, roční investice do domácností); konečný plán obsahuje rozpis zdrojů financování, není však dostatečně podrobný. Předpokládaným zdrojem převážné většiny finančních prostředků vnitrostátní rozpočet, v případě potřeby s možností financování z EU, nejsou však uvedeny žádné podrobnější informace o podílu investičních potřeb, které by bylo možné hradit z programů financování na úrovni EU.	1,66 miliardy EUR
Nizozemsko	Kumulativní investice v období 2019–2030 (klastr programů: zastavěné oblasti, novostavby, stávající nebytové budovy, stávající bytové budovy, mobilita, paliva z obnovitelných zdrojů, podpora elektromobility, nákladní doprava, zemědělství a využívání půdy, průmysl, výroba elektřiny atd.)	56–75 miliard EUR
Polsko	Investiční potřeby v období 2021–2030	přibližně 195 miliard EUR
Portugalsko	Odhadované celkové a dodatečné investice do neutrality energetického odvětví v období 2016–2030 (elektřina, doprava, stavebnictví, ostatní); plán neuvádí podrobnosti o metodice těchto odhadů; nejsou uvedeny informace o zdrojích z regionálních rozpočtů	Dodatečné: 10,8–14,7 miliardy EUR Celkové: 407–431 miliarda EUR
Rumunsko	Celková hodnota investic v období 2021–2030 (poptávka po energii, elektrické rozvodné sítě, elektrárny, kotle); plán obsahuje částečné posouzení investičních potřeb a výdajů, zdrojů financování a další relevantní informace.	Přibližně 150 miliard EUR
Slovensko	Celkové investiční náklady na dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; zjištěné investiční potřeby nejsou zcela sladěny s možnými zdroji financování.	4,3 miliardy EUR
	Renovace veřejných budov: celková odhadovaná výše finančních prostředků potřebných na opatření veřejného sektoru v období 2021–2030	1,24 miliardy EUR
	Investiční náklady související s dekarbonizací výroby elektřiny	0,18 miliardy EUR/rok
	Investiční náklady související s dekarbonizací výroby tepla	0,25 miliardy EUR/rok
Slovinsko	Přehled celkových investičních potřeb na období 2021–2030. Plán nepodává komplexní přehled vyčíslených zdrojů financování pro jednotlivé investiční oblasti. Podobně neobsahuje ani analýzu doplňkovosti různých zdrojů financování. Jeho součástí není posouzení investičních zdrojů na regionální úrovni.	22 miliardy EUR
Španělsko	Celkové investice potřebné k dosažení cílů integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (INECP) na období 2021–2030 (úspora a účinnost, energie z obnovitelných zdrojů, sítě a elektrifikace, další opatření)	241 miliarda EUR
Švédsko	S výjimkou kapacity výroby elektřiny a distribuční infrastruktury neobsahuje vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu posouzení investičních potřeb nebo zdrojů financování zaměřených na dosažení cílů Švédska v oblasti klimatu a energetiky.	14,5 miliardy EUR (150 miliard SEK)

Zdroj: EÚD.

Příloha VI – Nová strategie Komise pro financování přechodu k udržitelnému hospodářství

V červnu 2021 Komise zveřejnila „strategii pro financování přechodu k udržitelnému hospodářství“, nazývanou později „strategie udržitelného financování z roku 2021“. Komise v tomto dokumentu uznává, že provádění akčního plánu z roku 2018 vyžaduje další práci, a potvrzuje své odhodlání realizaci tohoto akčního plánu dokončit. Nový strategický dokument na podporu udržitelného financování zároveň považuje za potřebný vzhledem k novému globálnímu kontextu a měnícímu se chápání toho, co je v současnosti nutné ke splnění cílů v oblasti udržitelnosti.

Strategie udržitelného financování z roku 2021 stanoví tyto čtyři hlavní oblasti, v nichž jsou potřeba další opatření:

V rámci těchto čtyř priorit plánuje Komise pro konsolidaci a dokončení rámce udržitelného financování následující podrobnější opatření:

1)  Pomoc hospodářským subjektům s financováním přechodu k udržitelnosti (opatření 1)

1. Uznávat úsilí o přechod k udržitelnosti
2. Zahrnout do taxonomie EU další udržitelné činnosti, na něž se dosud nevztahoval přijatý akt v přenesené pravomoci
3. Rozšíření rámce standardů a označení udržitelného financování

2)  Zlepšování přístupu k udržitelnému financování pro jednotlivce a menší podniky (opatření 2)

1. Zlepšení přístupu individuálních investorů a malých a středních podniků k možnostem udržitelného financování
2. Využití příležitostí, které pro udržitelné financování nabízejí digitální technologie
3. Nabízení větší pojistné ochrany před environmentálními a klimatickými riziky
4. Podpora důvěryhodných sociálních investic
5. Větší sdílení rizik mezi veřejnými a soukromými investory, používání ekologických rozpočtových nástrojů členskými státy a větší začleňování otázek klimatu a biologické rozmanitosti do rozpočtu EU

3)  Zajistit, aby finanční odvětví přispívalo k dosažení cílů Zelené dohody (opatření 3, opatření 4 a opatření 5)

1. Zvýšení ekonomické a finanční odolnosti vůči rizikům týkajícím se udržitelnosti (finanční vykazování a účetnictví, ratingy, řízení rizik udržitelnosti bankami a pojišťovnami, finanční stabilita)
2. Urychlení příspěvku finančního odvětví k úsilí souvisejícímu s přechodem k udržitelnosti (i. zveřejňování zpráv finančními institucemi, fiduciární povinnosti investorů, srovnatelnost ratingů a průzkumů ESG, ii. monitorování rizika lakování nazeleno, měření kapitálových potřeb a toků)

4)  Prosazování mezinárodního konsensu o udržitelném financování (opatření 6)

1. Účast na mezinárodních fórech
2. Využívání poradenství v rámci mezinárodní platformy pro udržitelné financování (IPSF)
3. Podpora pro země s nízkými a středními příjmy

Relevantní provádění následujících opatření v rámci strategie udržitelného financování z roku 2021 může v budoucnu řešit některé z připomínek a doporučení v této zvláštní zprávě:

Oblasti, na které jsou zaměřeny připomínky a doporučení v této zvláštní zprávě	Opatření Komise v rámci strategie udržitelného financování z roku 2021
Dokončení opatření stanovených v akčním plánu	1 c): Komise doplní technická screeningová kritéria pro udržitelné činnosti, které dosud nebyly zahrnuty v prvním aktu v přenesené pravomoci týkajícím se klimatické taxonomie EU.
	1 d): Komise přijme další akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie, který se bude vztahovat na zbývající čtyři environmentální cíle.
	3 a): Komise bude pracovat na vytvoření standardů účetního výkaznictví, které budou odpovídajícím způsobem zohledňovat standardy pro rizika týkající se udržitelnosti a podpoří účtování přírodního kapitálu.
	3 b): Komise přijme příslušná opatření, aby zajistila, že rizika ESG budou systematicky a transparentně zachycována v ratinzích a ratingových výhledech.
	3 c): Komise navrhne změny CRR/CRD s cílem zajistit, aby byly faktory ESG důsledně zahrnovány do systémů řízení rizik bank.
	3 d): Komise v rámci nadcházejícího přezkumu směrnice Solventnost II (2021) navrhne změny s cílem důsledně začleňovat rizika týkající se udržitelnosti do obezřetnostního rámce pro pojistitele.
	4 c): Komise přijme opatření s cílem zlepšit dostupnost, integritu a transparentnost průzkumů trhu a ratingů v oblasti ESG.
Vyjasnění mechanismů pro zajištění souladu s předpisy a auditních mechanismů	5 a): Komise umožní orgánům dohledu zabývat se tzv. lakováním nazeleno (greenwashing) – tj. sledování rizika lakování nazeleno a posouzení a přezkum stávajícího souboru nástrojů pro dohled a prosazování, který mají příslušné orgány k dispozici, a zajištění toho, aby pravomoci, kapacity a povinnosti v oblasti dohledu byly vhodné pro svůj účel, a to s podporou evropských orgánů dohledu
Vytváření seznamu udržitelných projektů	2 a): Komise se bude snažit o lepší zpřístupnění udržitelného financování pro retailové investory a malé a střední podniky - Program InvestEU poskytne mechanismy pro snižování rizik a pilíř pro malé a střední podniky programu pro jednotný trh bude malým a středním podnikům poskytovat poradenské služby prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network a společné klastrové iniciativy
	2 e): Komise bude pracovat na ekologickém sestavování rozpočtu a na mechanismech sdílení rizik. - Program InvestEU poskytne kapacitu podstupovat rizika a podporu pro související poradenské iniciativy skupině EIB, národním podpůrným bankám a dalším finančním institucím.
Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a kritérií taxonomie EU důsledně v celém rozpočtu EU	2 e): Komise bude pracovat na ekologickém sestavování rozpočtu a na mechanismech sdílení rizik. Komise je odhodlána vypracovat aktualizované a posílené metodiky sledování klimatu i biologické rozmanitosti. Tyto metodiky budou klíčové pro sledování toho, zda jsou výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v rámci víceletého finančního rámce pro období 2021–2027 v souladu s cíli EU.
Monitorování a podávání zpráv o akčním plánu udržitelného financování a budoucí strategii	5 b): Komise vypracuje spolehlivý rámec pro monitorování za účelem měření pokroku dosaženého ve finančním systému EU.
	5 c): Komise zlepší spolupráci mezi orgány s cílem pracovat na společném přístupu k monitorování plynulé transformace a úrovně sladění finančního systém EU s cíli Zelené dohody.

Zdroj: EÚD.

Zkratková slova a zkratky

ECB: Evropská centrální banka

ECRL: Evropské středisko pro podnikové výkaznictví (European Corporate Reporting Lab)

EFRAG: Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (European Financial Reporting Advisory Group)

EFSI: Evropský fond pro strategické investice

EIB: Evropská investiční banka

ESG: environmentální, sociální a správní (Environmental, social and governance)

ESMA: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

EU ETS: systém EU pro obchodování s emisemi

EU: Evropská unie

HLEG: expertní skupina na vysoké úrovni (High-level Expert Group)

IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví

JRC: Společné výzkumné středisko

NECP: vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (National energy and climate plan)

NFRD: směrnice o vykazování nefinančních informací (Non-financial Reporting Directive)

RRF: Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility)

TEG: technická expertní skupina (Technical Expert Group)

VFR: víceletý finanční rámec

Glosář

Environmentální, sociální a správní faktory: soubor standardů, které investoři a další zúčastněné strany používají při posuzování nefinanční výkonnosti společnosti.

Klimatická neutralita: situace, kdy lidské činnosti nemají žádný čistý vliv na klima.

Klimatické riziko: možné negativní důsledky změny klimatu a s ní související transformace na společnost s nízkými emisemi.

Krátkodobost: zaměření podnikových manažerů a finančních trhů na krátkodobé časové horizonty s upřednostněním krátkodobých zájmů akcionářů před dlouhodobým růstem podniku.

Lakování nazeleno: neopodstatněné tvrzení, že určitý produkt prospívá životnímu prostředí a vyhovuje environmentálním normám.

Opatření v oblasti klimatu: opatření k řešení změny klimatu a jejího dopadu.

Podávání zpráv o udržitelnosti: podávání zpráv podniků nebo organizací o hospodářských, environmentálních a sociálních dopadech jejich činností a o jejich expozici vůči riziku udržitelnosti.

Program InvestEU: investiční podpůrný mechanismus zřízený s cílem mobilizovat soukromé investice do projektů, které mají pro EU strategický význam. V roce 2021 nahradil EFSI.

Přizpůsobování se změně klimatu: snižování zranitelnosti zemí a komunit vůči změně klimatu zvyšováním jejich schopnosti zvládat dopady této změny.

Rizika pro udržitelnost: environmentální, sociální nebo správní událost nebo podmínka, která by v případě, že by nastala, mohla mít skutečný nebo potenciální významný negativní dopad na hodnotu investice.

Skleníkový plyn: plyn v atmosféře, například oxid uhličitý nebo metan, který pohlcuje a emituje záření, zadržuje teplo, a ohřívá tak povrch Země tzv. skleníkovým efektem.

Sledování klimatu: sledování pokroku při plnění cílů výdajů na opatření v oblasti klimatu.

Taxonomie EU: klasifikační systém EU, podle kterého se určuje, do jaké míry jsou ekonomické činnosti environmentálně udržitelné.

Udržitelné financování: začlenění environmentálních, sociálních a správních hledisek do podnikatelských a investičních rozhodnutí ve finančním sektoru.

Udržitelné investice: investice do hospodářské činnosti, která přispívá k plnění environmentálních nebo sociálních cílů a která splňuje podmínku, že žádný z těchto cílů významně nepoškozuje a že společnost, do níž se investovalo, dodržuje postupy řádné správy.

Udržitelný rozvoj: přístup k rozvoji, který zohledňuje dlouhodobé požadavky, jako je udržitelnost výsledků, ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů a sociální a ekonomická spravedlnost.

Zásada „významně nepoškozovat“: zásada, že hospodářské činnosti nesmí významně ohrozit plnění cílů v oblasti životního prostředí nebo v sociální oblasti.

Zelená dohoda pro Evropu: strategie EU pro růst schválená v roce 2019, jejímž cílem je zajistit, aby EU dosáhla do roku 2050 klimatické neutrality.

Změna klimatu: změny klimatického systému Země, které vedou k novým dlouhodobým povětrnostním podmínkám.

Zmírňování změny klimatu: snižování nebo omezování emisí skleníkových plynů kvůli jejich vlivu na klima.

Odpovědi Komise a EIB

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59378

Poznámky na konci textu

¹ Organizace spojených národů, Paris Agreement, 2015.

² Komise, EU approach to sustainable development.

³ ECB, Financial Stability Review, květen 2019; zpráva Rady pro finanční stabilitu The implications of climate change for financial stability.

⁴ ECB, Shining a light on climate risks: the ECB’s economy-wide climate stress test, 2021.

⁵ Komise, Stav Unie: Otázky a odpovědi k plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, 2020.

⁶ Komise, Investiční plán pro udržitelnou Evropu Investiční plán Zelené dohody pro Evropy, 2020, pozn. pod čarou na s. 1.

⁷ McKinsey & Company, How the European Union could achieve net-zero emissions at net-zero cost, 2020.

⁸ Komise, Rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů.

⁹ Komise, Expertní skupina na vysoké úrovni pro udržitelné financování (HLEG).

¹⁰ Final Report by the High-Level Expert Group on Sustainable Finance, 2018.

¹¹ EIB a Bruegel, Investment and growth in the time of climate change, 2012.

¹² Final Report by the High-Level Expert Group on Sustainable Finance, 2018, s. 11; s. 88–89.

¹³ OECD, Sustainable and Resilient Finance: Making sense of the environmental pillar in ESG investing, 2020.

¹⁴ Final Report by the High-level Expert Group on Sustainable Finance, 2018, s. 11.

¹⁵ Komise, Impact assessment accompanying the proposal for a directive on corporate sustainability reporting, 2021.

¹⁶ MMR, Global Financial Stability Report, October 2019, Chapter 6 - Sustainable Finance, 2019.

¹⁷ Final Report by the High-Level Expert Group on Sustainable Finance, 2018, s. 9.

¹⁸ Tamtéž, s. 35.

¹⁹ Komise, Akční plán: Financování udržitelného růstu, 2018.

²⁰ Komise, Communication on the Strategy for Financing the Transition to a Sustainable Economy, 2021.

²¹ Opatření 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 9.

²² EÚD, Evropský systém obchodování s emisemi: bezplatné přidělování povolenek bylo třeba lépe zacílit, 2020.

²³ Komise, Climate change – updating the EU emissions trading system, 2020.

²⁴ Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

²⁵ CERRE, The COVID-19 crisis: a crash test for EU Energy and Climate Policies, 2020.

²⁶ ERCST(2021) – The Review of the Market Stability Reserve (MSR), 2021.

²⁷ International Carbon Action Partnership, EU Emissions Trading System (EU ETS), 2021.

²⁸ Nařízení (EU) 2018/842, nařízení o sdílení úsilí, 2018.

²⁹ EEA, Trends and projections in Europe 2020, 2020.

³⁰ Taxfoundation.org, Carbon Taxes in Europe, 2020.

³¹ ECB, The implications of fiscal measures to address climate change, 2020.

³² Oddíl 2.1.1. COM(2019) 640 final – Zelená dohoda pro Evropu.

³³ Komise, Pracovní program Komise na rok 2021.

³⁴ Euractiv, EU countries have „no concrete plans’ to phase out fossil fuel subsidies: report, 2019.

³⁵ COM(2020) 950 final, příloha 2 – Příloha – Zpráva o stavu energetické unie podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu za rok 2020.

³⁶ Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko.

³⁷ Evropský parlament, Udržitelné financování – taxonomie EU.

³⁸ Mezinárodní platforma pro udržitelné financování, výroční zpráva, říjen 2020.

³⁹ TEG, Taxonomy: Final report of the Technical Expert Group on Sustainable Finance, 2020, s. 26.

⁴⁰ ECB, ECB to accept sustainability-linked bonds as collateral, 2020.

⁴¹ Fitch Ratings, ECB's Green Bonds Buying to Boost Eligible Issuers' Liquidity, 2020.

⁴² Komise, Platform on sustainable finance.

⁴³ Komise, Platform on sustainable finance, Technical work: Subgroups.

⁴⁴ Komise, Feedback received on: Sustainable finance – EU classification system for green investments.

⁴⁵ Komise, Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, 2021.

⁴⁶ TEG, Taxonomy Report: Technical Annex, 2020.

⁴⁷ JRC, Technical assessment of nuclear energy with respect to the „do no significant harm’ criteria of Regulation (EU) 2020/852 („Taxonomy Regulation’), 2021.

⁴⁸ TEG, Taxonomy: Final report of the Technical Expert Group on Sustainable Finance, 2020, p. 53.

⁴⁹ Dopis 123 vědců, How will the European Union’s Green Deal protect our future if its definitions of Greenness are not aligned with its own ambition of net zero greenhouse gases by 2050?

⁵⁰ Komise, EU classification system for green investments, 2020, příloha I, s. 112.

⁵¹ Komise, Balíček návrhů v oblasti udržitelného financování, 2021.

⁵² Nařízení o taxonomii, nařízení (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, 59. bod odůvodnění.

⁵³ Komise, akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví kritéria pro změnu klimatu podle taxonomie EU, 2021.

⁵⁴ Komise, EU Taxonomy Compass.

⁵⁵ IRENA, Mobilising Institutional Capital for Renewable Energy, 2020.

⁵⁶ Fjärde AP-Fonden, Výroční zpráva za rok 2020, 2021.

⁵⁷ Evropský parlament, Sustainable finance – EU Taxonomy.

⁵⁸ TEG, Report on EU Green Bond Standard, 2019.

⁵⁹ Komise, Proposal for a standard for European green bonds, 2021.

⁶⁰ Komise, Presentation of the NextGenerationEU – Funding strategy to finance the Recovery Plan for Europe, 2021.

⁶¹ Lucemburská burza cenných papírů A pioneer in green finance, 2021.

⁶² Dluhopisy klasifikované jako „zelené“ jejich emitenty.

⁶³ Iniciativa pro klimatické dluhopisy, Sustainable Debt Global State of the Market 2020, 2021.

⁶⁴ Komise, Retail financial products; Komise a Climate & Company and partners, Testing draft EU ecolabel criteria on UCITS equity funds, 2020.

⁶⁵ Komise, Summary Report of the Stakeholder Consultation on the Renewed Sustainable Finance Strategy, 2020.

⁶⁶ ESMA, Guidelines on certain aspects of the MiFID II suitability requirements, 2018.

⁶⁷ Komise, Sustainable finance – obligation for insurance firms & brokers to advise clients and social environmental aspects.

⁶⁸ TEG, Interim Report on Benchmarks, 2019, s. 11.

⁶⁹ TEG, TEG Final Report on Climate Benchmarks and Benchmarks’ ESG Disclosures, 2019.

⁷⁰ Nařízení (EU) 2019/2089 o referenčních hodnotách EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, o referenčních hodnotách EU navázaných na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty

⁷¹ Evropská komise, Impact assessment accompanying the proposal for a directive on corporate sustainability reporting, 2021.

⁷² Ministère de la transition écologique, Le reporting extra-financier des investisseurs, 2019.

⁷³ Pracovní skupina pro finanční informace související s klimatem (TCFD), Zpráva o stavu za rok 2020, 2020.

⁷⁴ TCFD, Final Report, Recommendations of the Task Force on Climate-related Financial Disclosures, 2017.

⁷⁵ Úř. věst. C 209/1, 20.6.2019 – Pokyny pro vykazování nefinančních informací: dodatek o vykazování informací souvisejících se změnou klimatu.

⁷⁶ Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb.

⁷⁷ Evropské orgány dohledu, Final Report on draft Regulatory Technical Standards, 2021.

⁷⁸ Směrnice 2014/95/EU o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

⁷⁹ EÚD, Podávání zpráv o udržitelnosti – hodnocení orgánů a agentur EU, 2019.

⁸⁰ Task Force on Climate-related Financial Disclosures.

⁸¹ Komise, Questions and answers: Corporate Sustainability Reporting Directive proposal, 21. dubna 2021.

⁸² Final Report by the High-Level Expert Group on Sustainable Finance, 2018, s. 57.

⁸³ https://www.ifrs.org/issued-standards/list-of-standards/ifrs-9-financial-instruments/

⁸⁴ Komise, Fitness Check on the EU framework for public reporting by companies, duben 2021.

⁸⁵ Skupina EIB, Climate and Environmental Sustainability.

⁸⁶ Skupina EIB, Climate Bank Roadmap 2021–2025, 2020.

⁸⁷ Evropský investiční fond, EIF Operational Plan 2021–2023, s. 11.

⁸⁸ EIB, Environmental and Social Standards, 2018.

⁸⁹ EIB, Methodologies for the Assessment of Project GHG Emissions and Emission Variations, 2020.

⁹⁰ EIB, EIB Group Climate Bank Roadmap, příloha V, 2020.

⁹¹ EÚD, Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn, 2016.

⁹² Skupina EIB, Climate Bank Roadmap 2021–2025, 2020, s. xii.

⁹³ Nařízení (EU) 2021/523, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017.

⁹⁴ Final Report by the High-Level Expert Group on Sustainable Finance, 2018, s. 38.

⁹⁵ EIB, Investment Report 2020–2021: Building a smart and green Europe in the COVID-19 era, 2021.

⁹⁶ Final Report by the High-Level Expert Group on Sustainable Finance, 2018, s. 35.

⁹⁷ EÚD, Evropské centrum pro investiční poradenství – Centrum bylo ustaveno k posílení investic v EU, jeho dopad však zůstává omezený, příloha I.

⁹⁸ Nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

⁹⁹ COM(2020) 21 final – Investiční plán pro udržitelnou Evropu, Investiční plán Zelené dohody pro Evropu.

¹⁰⁰ TEG, Statement of the EU Technical Expert Group on Sustainable Finance: 5 high-level principles for Recovery & Resilience, 2020, s. 2.

¹⁰¹ Nařízení (EU) 2021/241 , kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost.

¹⁰² Úřední věstník C 58/1, 18.2.2021.

¹⁰³ Komise, Technical guidance on sustainability proofing for the InvestEU Fund, 2021.

¹⁰⁴ COM(2018) 372 final – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.

¹⁰⁵ C(2021) 1054 v konečném znění – Oznámení Komise: Technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

¹⁰⁶ Úř. věst. C 209/1, 1.9.2020 – Stanovisko EÚD č. 5/2020.

¹⁰⁷ EIB, EIB Energy lending policy, 2019.

¹⁰⁸ Komise, Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021 – Výkaz příjmů a výdajů podle oddílů, část I pracovního dokumentu: Programové výkazy operačních výdajů.

¹⁰⁹ EÚD, Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn, 2016.

¹¹⁰ ECA, Sledování výdajů v oblasti klimatu v rozpočtu EU, 2020.

¹¹¹ SWD(2021) 12 final – Pracovní dokument útvarů Komise, Pokyny pro členské státy: Plány na podporu oživení a odolnosti

¹¹² TEG, Taxonomy Report: Technical Annex, Updated methodology & Updated Technical Screening Criteria, 2020, s. 112, s. 126 a s. 140.

¹¹³ Komise, EU Taxonomy Climate Delegated Act, 2021, s. 3–4.

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59378

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V Financování a správa Unie, jemuž předsedá člen EÚD Tony Murphy. Audit vedla členka EÚD Eva Lindströmová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Katharina Bryanová a ekonom kabinetu Andrzej Robaszewski, vyšší manažer Ralph Otte, vedoucí úkolu Martin Puc, zástupce vedoucího úkolu Tomasz Plebanowicz a auditoři James Mcquade, Laura Kasparová, Dana Šmíd Foltýnová, Mircea-Cristian Martinescu a Jan Olšakovský. Grafickou podporu zajišťoval Jesús Nieto Muñoz. Jazykovou podporu zajišťoval Adrian Williams a administrativní podporu Valérie Tempez-Erasmiová a Monika Elsnerová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel. +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-6601-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/492393	QJ-AB-21-020-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-6582-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/850521	QJ-AB-21-020-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obrázky 1, 2, 3, 4, 6, tabulka přílohy II, příloha VI: ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.