Kosmické programy EU Galileo a Copernicus: služby byly spuštěny, ale je nutné posílit jejich využívání

Shrnutí

Globální navigační družicový systém Galileo a program Copernicus pro pozorování Země jsou stěžejními programy EU pro oblast vesmíru. Umožňují přesnější navigaci a časomíru a poskytují cenné údaje o Zemi. Napomáhají rovněž ke sledování životního prostředí, země a oceánů. Z těchto programů vyplývají pro rozpočet EU významné a dlouhodobé náklady. Ty ke konci roku 2020 činily přibližně 18 miliard EUR.

Ve své kosmické strategii pro Evropu z roku 2016 se Komise zavázala lépe využívat potenciál kosmických programů EU, a to maximalizací jejich přínosů pro společnost i hospodářství EU. Zavedla a financovala speciální opatření na podporu využívání kosmických služeb, údajů a aplikací a zavázala se zajistit, aby právní předpisy EU podporovaly využívání kosmických služeb tam, kde je to odůvodněné a přínosné.

Při auditu jsme posuzovali účinnost opatření, která byla Komisí od roku 2014 přijata na podporu využívání služeb souvisejících s vesmírnými programy EU Galileo a Copernicus, aby se tak dosáhlo očekávaných hospodářských a společenských přínosů. Zkoumali jsme, zda Komise a) vytvořila komplexní, do budoucna zaměřenou strategii na podporu využívání těchto služeb, která by zahrnovala všechny příslušné aktéry, b) zavedla kvalitní systémy na posouzení přínosů vytvářených těmito službami a monitorovala dosahování strategických cílů programů, c) financovala opatření, která účinným způsobem přispívají k měřitelnému využívání těchto služeb, a d) přijala vhodná opatření na vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat využívání kosmických služeb.

Audit měl za cíl posoudit účinnost opatření, která byla Komisí přijata na podporu využívání kosmických služeb. Očekáváme, že výsledky tohoto auditu a příslušná doporučení vytvoří přidanou hodnotu pro Komisí tím, že jí v novém víceletém finančním rámci 2021–2027 napomohou účinněji podporovat využívání kosmických služeb EU a také lépe monitorovat dosahování cílů programů.

Naším celkovým závěrem je, že kosmické programy EU Galileo a Copernicus poskytují cenné služby a údaje. Komise je různým způsobem propagovala, ale její úsilí nestačilo na to, aby se plně využil potenciál těchto programů a aby se zhodnotily významné investice, které byly provedeny, a dosáhlo se tak očekávaných přínosů.

Služby systému Galileo již vedly ke zvýšení přesnosti navigace a údaje ze systému Copernicus se uplatňují při monitorování určitých politik EU, ale Komise dosud nemá žádnou komplexní strategii pro podporu přijímání kosmických programů EU, která by zahrnovala všechny relevantní aktéry a subjekty na úrovni EU a členských států. Navíc přístupy Komise k podpoře využívání těchto služeb jsou jen částečně provázány s konkrétními, měřitelnými, odsouhlasenými, realistickými a časově vymezenými strategickými cíli, v nichž se jasně vysvětluje, čeho má být dosaženo.

Komise dosud ve své vlastní koncepci neřešila roztříštěnost struktury trhů pro kosmícké služby a získala jen málo informací o výrazně se lišících strategiích a přístupech členských států k využívání daných služeb v jejich veřejných orgánech a při podpoře přijímání těchto služeb.

V EU neexistuje žádný obecně přijímaný koncepční statistický rámec pro odhad přínosů vesmírných služeb a odhady provedené Komisí se vyznačují nedostatky jak z hlediska metodiky, tak pokrytí. V důsledku toho je obtížné spolehlivě odhadnout přínosy těchto programů. Klíčové ukazatele výkonnosti poskytovaly jen základní informace a neměřily plnění hlavních cílů programů.

Opatření Komise byla zaměřena na podporu vývoje nových technologií pro navigaci, přístup a využívání údajů ze systému Copernicus, zvyšování povědomí o programech a přijímání služeb na trhu. Cíle a dopad některých hlavních opatření však nebyly jasné a potenciál synergií se zatím nevyužívá. Kromě toho nejsou dosud k dispozici klíčové prvky programu Galileo, což může být překážkou pro jeho schopnost získat podíl na trhu pro tyto služby.

Komise přijala regulační opatření pro oblast bezpečnosti silničního provozu a nouzové pomoci, aby usnadnila využívání služeb systému Galileo, ale v ostatních oblastech či segmentech trhu je zatím opatření jen málo. Nebyla také dosud provedena žádná komplexní analýza toho, kde by používání systému Galileo mohlo být v právních předpisech EU lépe prosazováno. Komise a členské státy také nemají k dispozici žádný systematický přehled o regulačních či administrativních překážkách, které mohou bránit využívání kosmických služeb.

Aby Komise lépe využila potenciál kosmických programů EU, měla by:

1. vytvořit komplexní strategii pro podporu využívání kosmických služeb EU,
2. vytvořit koncepční rámec pro odhadování přínosů kosmických programů EU a zkvalitnit měření výkonnosti,
3. zajistit plnou připravenost systému Galileo a také lépe zacílená opatření na podporu využívání kosmických služeb EU,
4. lépe využívat regulační rámec pro podporu přijímání kosmických služeb EU.

Úvod

Kosmické programy EU

V devadesátých letech minulého století se EU zapojila do vývoje kosmických programů. Prvotním důvodem pro tuto iniciativu bylo zajistit družicovou navigaci pro transevropské dopravní sítě za použití satelitů. Kromě toho existovala potřeba globálního systému pozorování Země, který by poskytoval informace o životním prostředí, umožnil pochopit a zmírňovat změnu klimatu a napomáhal zajistit civilní bezpečnost.

EU má v současné době tři hlavní kosmické programy:

• Galileo je evropský globální navigační družicový systém (GNSS). Tento program byl spuštěn v roce 1999. Jeho cílem je poskytovat velmi přesné navigační a časové signály nezávisle na ostatních nyní používaných systémech. V současnosti má tento systém na oběžné dráze 26 družic. Od roku 2016 poskytuje systém Galileo tzv. počáteční služby: otevřený signál pro masové aplikace družicové navigace, jako je například navigace motorových vozidel nebo mobilní telefonní služby, „veřejnou regulovanou službu” (PRS) pro uživatele z řad vládních institucí v oblasti bezpečnosti a obrany a dále vyhledávací a záchrannou službu, která pomáhá rychleji lokalizovat a zachraňovat osoby v nouzových situacích. V příštích několika letech se plánuje dostupnost dalších služeb; již je v přípravě druhá generace systému Galileo s novými prvky a předpokládá se, že první družice tohoto systému budou vypouštěny od roku 2024.
• EGNOS, evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací, která od roku 2009 poskytuje navigační služby pro letecké, námořní a pozemní uživatele zvyšováním přesnosti údajů z amerického globálního systému pro určování polohy GPS (Global Positioning System). Systém EGNOS tvoří tři geostacionární družice a 40 pozemních stanic¹.
• Copernicus má za cíl poskytovat přesné a spolehlivé informace z pozorování země pro oblast životního prostředí, zemědělství, klimatu, bezpečnosti, námořního dohledu a dalších politik EU. Jedná se o největší světový program tohoto druhu, který je příspěvkem EU ke Globální soustavě systémů pozorování Země (GEOSS)². Copernicus zahájil svůj provoz vypuštěním své první družice v roce 2014. V současnosti má tento systém na oběžné dráze osm družic („družic Sentinel“) a v budoucnu budou vypuštěny další.

Spuštění a provoz satelitních systémů EU znamená pro rozpočet Unie významné a dlouhodobé náklady. Od zahájení programů do konce roku 2020 činily celkové výdaje EU přes 18 miliard EUR. Programy Galileo a EGNOS jsou financovány plně z rozpočtu EU³. Program Copernicus je financován přibližně ze dvou třetin z rozpočtu EU, přičemž zbylé náklady nesou Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s dalšími třetími stranami.

Provoz družicových systémů a nasazení nových družic také bude pro rozpočet EU představovat v budoucnu významné náklady. Nový jednotný kosmický program, který bude zahájen v roce 2021 a který bude sdružovat stávající stěžejní programy, si vyžádá rozpočet více než 14 miliard EUR na financování programu Galileo, EGNOS a Copernicus a na jejich budoucí rozvoj až do roku 2027⁴.

Hodnotový řetězec kosmických programů EU

Všechny tři stěžejní programy vycházejí v první řadě z potřeby EU mít nezávislý přístup ke kosmickým službám, které zajišťují informace o navigaci, času a údaje o pozorování Země. Služby poskytované těmito programy by rovněž měly podporovat růst trhů pro aplikace a služby související s GNSS a pozorováním Země, a to jak v rámci vnitřního trhu EU, tak mimo něj. To by též mělo vést k vytváření nových tržních příležitostí a podporovat strategii Evropa 2020 a její cíle, kterými jsou inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění⁵.

V hodnotovém řetězci pro kosmické činnosti existuje zpravidla rozlišení mezi:

• základním neboli tzv. upstreamovým odvětvím, které se týká činností, jež vedou k vývoji vesmírné infrastruktury, výrobě družic a pozemních stanic, jejich nasazení ve vesmíru a jejich provozování, a
• návazným neboli tzv. downstreamovým odvětvím, které se týká získávání a uchovávání vesmírných údajů, rozvoje produktů a služeb využívajících signály nebo družicové snímky (meziuživatelé), a koncových uživatelů, kteří využívají aplikace pro navigaci, časoměrné služby pozorování Země pro svůj každodenní provoz nebo běžný život⁶.

Obrázek 1 ilustruje tento hodnotový řetězec pro kosmické programy EU.

Zdroj: EÚD.

Kosmická strategie pro Evropu přijatá Komisí v roce 2016

Aby Komise stanovila dlouhodobou vizi pro evropskou politiku pro oblast vesmíru⁷, přijala v roce 2016 svou kosmickou strategii pro Evropu. Vzhledem k významnému objemu investic vynaložených na vesmírnou infrastrukturu a k výrazným souvisejícím provozním nákladům bylo jedním ze čtyř strategických cílů stanovených v této strategii lepší využívání potenciálu kosmických programů EU tím, že se budou maximalizovat jejich přínosy pro společnost a hospodářství EU. Komise se na základě stávajícího rámce pro kosmické programy EU ve své strategii zavázala podporovat využívání kosmických služeb, údajů a aplikací v politikách EU všude tam, kde zajišťují účinná řešení⁸. Komise se rovněž zavázala zajistit, aby právní předpisy EU podporovaly využívání kosmických služeb tam, kde je to odůvodněné a přínosné, v souladu s doprovodnými opatřeními na národní a regionální úrovni. Evropský parlament tyto závazky podpořil ve dvou usneseních⁹.

Vyčleněné financování EU na podporu užívání těchto služeb bylo dáno k dispozici buď v rámci kosmických programů, nebo jako součást rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020¹⁰. Na období 2014–2020 Komise, Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) a pověřené subjekty složky Copernicus přijaly celkové závazky v přibližné výši 565 milionů EUR. Obrázek 2 uvádí rozdělení této částky podle subjektů a programů.

Zdroj: EÚD na základě údajů Komise (částky přijaté na závazky k 30. 6. 2020).

Řízení kosmických programů EU

Komise, Evropská vesmírná agentura (ESA) a řada dalších subjektů jak z EU, tak mimo ni sdílejí řízení kosmických programů EU ve spolupráci s členskými státy.

Úloha Komise

Komise má celkovou odpovědnost za kosmické programy EU. Dohlíží nad jejich realizací a vypracovává roční pracovní programy pro Galileo a Copernicus. Rovněž přímo řídí některá opatření na podporu využívání služeb těchto dvou systémů.

Pro oba programy Komise předsedá výboru, který tvoří zástupci členských států a delegáti ze subjektů, které se na těchto programech přímo podílejí; zajišťuje tak jejich koordinaci. U programu Copernicus Komisi napomáhá při stanovování požadavků uživatelů, ověřování souladu služeb a koordinaci uživatelů z veřejného sektoru zvláštní pracovní skupina (tzv. „uživatelské fórum“).

Úloha Evropské kosmické agentury

ESA je mezivládní organizace, která byla zřízena v roce 1975 a která má rozsáhlé odborné znalosti v oblasti vesmíru¹¹. Ačkoli tato agentura není subjektem EU, hraje zásadní roli v unijních programech, a to tím, že zajišťuje odborné znalosti při technické koordinaci programů a při koncepci a vývoji družicových systémů, veřejných zakázkách s nimi souvisejících a při jejich provozu¹². Zároveň má ESA své vlastní programy, které podporují rozvoj technologií v oblasti určování polohy, navigace a časomíry využívajících signály z GNSS a které propagují využívání pozorování Země ve vědeckých nebo komerčních aplikacích.

Úloha Agentury pro evropský GNSS

GSA, která je jednou z agentur EU, je odpovědná za dozor nad infrastrukturou a za zajišťování služeb a za monitorování a rozvíjení trhů pro Galileo a EGNOS. Řídila rovněž program „Základní prvky“, který podporoval vývoj čipových sad, antén a přijímačů používaných pro systémy Galileo a EGNOS, jež je možné uvést na trh, a také projekty v rámci unijního programu Horizont 2020 pro tyto dva systémy. V novém vesmírném programu GSA nahradí nová Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která bude jejím nástupcem. Mezi její úkoly bude patřit podpora využívání služeb systémů Galileo, EGNOS a Copernicus.

Pověřené subjekty složky Copernicus a jejich služby

Program Copernicus je tvořen třemi složkami, jejichž řízení bylo svěřeno celé řadě unijních i neunijních subjektů (viz obrázek 3):

• technická koordinace, provoz družic Sentinel a přispěvatelské mise členských států ESA nebo dalších mezinárodních partnerů („vesmírná složka“) a zpřístupňování nezpracovaných údajů. Toto je sdíleno mezi ESA a Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), což je další neunijní organizace. EUMETSAT bude rovněž řídit budoucí mise družic Sentinel č. 4, 5 a 6;
• poskytování služeb složky Copernicus („složka služeb“),
• shromažďování podpůrných údajů z pozemních, námořních nebo leteckých monitorovacích systémů („složka in-situ“), za něž jsou odpovědné buď členské státy, nebo které poskytují dobrovolní přispěvatelé.

Zdroj: Evropská komise.

Služby složky Copernicus jsou datové produkty nebo aplikace týkající se aplikací pro oblast monitorování země, mořského prostředí, atmosféry a klimatické změny, dále pro řízení havarijních situací a pro oblast bezpečnosti. Jsou kombinací nezpracovaných údajů z družic Sentinel, dalších satelitů a pomocných údajů. Těchto produktů existuje přes 500 a jejich počet se neustále vyvíjí (viz příklady v rámečku 1). Uživatelé těchto nezpracovaných údajů a produktů jsou hlavně odborníci, kteří je slučují s dalšími údaji. Používají je při výzkumu nebo je vkládají do aplikací pro konečné uživatele, kterými jsou například veřejné orgány, podniky nebo spotřebitelé. Data a služby ze systému Copernicus jsou financovány z programu, ale poskytovány bezplatně a ze zásady by se neměly překrývat s nabídkami komerčních služeb.

Rámeček 1

Příklady produktů Copernicus

Databáze krajinného pokryvu (Corine CORINE Land Cover – CLC)

Databáze CLC poskytuje jednotné informace o krajinném pokryvu a využívání půdy pro všechny členské státy. Údaje z této databáze jsou využívány například pro tvorbu aplikací či analýz na podporu městského či územního plánování nebo pro geoprostorové produkty, jakými jsou například navigační software.

Analýza a předpověď vln ve Středozemním moři

Tento produkt zajišťuje analýzu a předpověď vln pro Středozemní moře. Data jsou využívána například pro aplikace, se kterými pracují přístavní orgány, pátrací a záchranné mise nebo provozovatelé komerčních lodí.

Zdroje: služba monitorování území programu Copernicus, služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus.

Úloha členských států

Při využívání kosmických služeb EU hrají členské státy důležitou roli. Pracují v partnerství s EU a dalšími subjekty, ale mohou přijmout své vlastní vesmírné strategie či programy a realizovat svá vlastní opatření na podporu zavádění služeb zajišťovaných kosmickými programy EU. Nemají přitom žádnou povinnost tyto strategie, programy či opatření koordinovat s Komisí. Veřejná regulovaná služba Galileo (viz bod 02) je zaměřena přímo na potřeby vnitrostátních orgánů. Spolu orgány a subjekty EU či jinými mezinárodními orgány a subjekty, evropskými státními, regionálními či místními orgány pověřenými vymezením, prováděním, prosazováním či monitorováním veřejné služby nebo politiky jsou „hlavními uživateli“ systému Copernicus¹³.

Rozsah a koncepce auditu

Audit měl za cíl posoudit účinnost opatření, která byla Komisí přijata na podporu využívání služeb souvisejících s vesmírnými programy EU, aby se tak dosáhlo očekávaných hospodářských a společenských přínosů, které tyto služby nabízejí.

Zejména jsme prověřovali, zda Komise:

1. vytvořila komplexní a do budoucna zaměřenou strategii pro podporu využívání služeb poskytovaných vesmírnými programy EU, která by zahrnovala všechny příslušné aktéry;
2. zavedla kvalitní systémy na posouzení přínosů poskytovaných vesmírnými programy EU a monitorovala dosahování strategických cílů;
3. přijala účinná opatření na zvýšení využívání služeb;
4. přijala vhodná opatření na vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat využívání služeb poskytovaných systémy Copernicus a Galileo.

Výsledky tohoto auditu a příslušná doporučení vytvoří přidanou hodnotu pro Komisí tím, že jí v novém víceletém finančním rámci 2021–2027 napomohou účinněji podporovat využívání kosmických služeb poskytovaných vesmírnými programy Galileo a Copernicus a také lépe monitorovat dosahování souvisejících cílů programů.

V tomto rámci jsme přezkoumávali přístupy a opatření přijaté Komisí, agenturou GSA a pověřenými subjekty složky Copernicus při podpoře využívání služeb poskytovaných vesmírnými programy Galileo a Copernicus.

Kontrolovali jsme vzorek 30 opatření financovaných od roku 2014. Součástí vzorku byla klíčová opatření Komise a dalších subjektů, jejichž cílem bylo významně zvýšit využívání kosmických služeb EU, a rovněž granty na projekty v rámci programu EU Horizont 2020. Kromě toho jsme pro posouzení kvality projektů a pro obecnou technickou podporu využili služeb externích odborníků.

Zúčastnili jsme se též setkání se zástupci subjektů odpovědných za koordinaci a provádění národních vesmírných politik, a to v České republice, Německu, Francii a Itálii. Tyto členské státy jsme vybrali ze skupiny zemí, které přijaly své vlastní strategie či plány pro využívání kosmických služeb poskytovaných vesmírnými programy EU. Rovněž jsme se setkali se zástupci řady zainteresovaných organizací z navazujících (downstreamových) odvětví v Evropě¹⁴.

V rámci tohoto auditu se neposuzovala služba EGNOS, a to vzhledem k jejímu velmi specifickému rozsahu i omezenému finančnímu významu, ani opatření týkající se využívání veřejné regulované služby Galileo, pro kterou platí specifická ustanovení a opatření.

Připomínky

Je třeba ještě vytvořit komplexní strategii EU, která by pokrývala využívání kosmických služeb

Některé z cílů pro využívání kosmických služeb EU nebyly dostatečně definovány

Jak je uvedeno výše (viz bod 05), oba kosmické programy EU jsou úzce spojeny s cílem podporovat růst trhů pro aplikace a služby související s GNSS a pozorováním Země, a podporovat tak obecné cíle politiky inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Jelikož však právní rámec upravující tyto programy tyto cíle definuje jen velmi obecně, zkoumali jsme, zda Komise vytvořila komplexní, do budoucna zaměřenou strategii pro podporu využívání služeb, která by zahrnovala všechny příslušné aktéry, a zda stanovila realistické cíle a výsledky.

Kosmická strategie z roku 2016 (viz bod 07) popisuje cíle a opatření pro využívání služeb Galileo a Copernicus velmi obecným způsobem: Komise se bude snažit o „maximalizaci přínosů poskytovaných vesmírnými programy EU, napojení kosmického odvětví na jiné politiky a hospodářské oblasti na úrovni EU a ve všech členských státech optimalizovat přínosy, které vesmír přináší pro společnost a širší hospodářství EU“¹⁵. Komise též uvedla určitá obecná opatření, která se pro splnění tohoto cíle mají realizovat. Patří k nim například uvedení systému Galileo na konkrétní trhy nebo provádění informačních kampaní a podpůrných sítí pro uživatele systému Copernicus či zkvalitnění přístupu k údajům ze systému Copernicus¹⁶.

V této strategii Komise nestanovila přínosy, jichž má být dosaženo, ani neurčila jasné cíle či priority a nevysvětlila, co lze z „maximalizace“ přínosů reálně očekávat. Nevymezila také časový rámec, v němž by se uvedené přínosy měly realizovat, a ani nestanovila vhodné ukazatele, jež by umožnily monitorovat dosahování přínosů. Z tohoto důvodu bylo od počátku obtížné posuzovat, zda provedená opatření splnila strategické cíle a pomohla dosáhnout požadovaných výsledků.

Přístup Komise k podpoře využívání systémů Galileo a Copernicus je jenom zčásti založen na měřitelných cílech

Pro oba kosmické programy Komise připravuje roční pracovní programy, jejichž součástí jsou plány provádění, v nichž jsou stanovena konkrétní opatření a příslušné rozpočty¹⁷. Účelem ročních pracovních programů je umožnit financování opatření a monitorování činností v rámci programů Komisí, GSA a pověřenými subjekty složky Copernicus.

Pro program Galileo Komise dosud na podporu využívání jeho služeb žádnou komplexní strategii nevytvořila. Ačkoli jsou v ročních pracovních programech stanoveny obecné cíle, jakými jsou například „zvyšování povědomí“ nebo „posílení využívání trhem a posílení standardů“, a ačkoli tyto programy stanovují hlavní opatření a milníky, pro mnoho opatření neexistují žádné měřitelné cíle a dosažené výsledky nejsou ani jasné, ani časově vymezené. Například v pracovním programu na rok 2018 Komise měla v úmyslu „podporovat na trhu využívání služeb Galileo a EGNOS mimo EU pomocí speciálních projektů aplikací a činností na zvyšování povědomí“ nebo zajistit, aby „byly systémy Galileo a EGNOS řádně zohledněny v odvětvových dokumentech a začleněny do činností výzkumu a vývoje v oblasti autonomních vozidel“. Z ročního pracovního programu však není úplně jasné, jaké výsledky se přesně u využití na trhu očekávaly a dokdy Komise očekávala, že budou dosaženy.

Agentura GSA přijala strategii rozvoje trhu. Ve svých dokumentech na víceleté programování stanovila konkrétní, měřitelné, odsouhlasené, realistické a časově vymezené strategické cíle jako součást svého rámce výkonnosti coby agentury EU. Rovněž pro své činnosti stanovila jasné cíle a výsledky. Vzhledem ke své roli u programu Galileo byla tato strategie zaměřena na rozvoj trhů pro služby GNSS v Evropě, které však představují pouze část potenciálních trhů.

Pro program Copernicus Komise dosud na podporu využívání jeho služeb žádnou komplexní strategii nevypracovala. Pro doplnění činností pověřených subjektů složky Copernicus a také po provedení analýzy nedostatků a potřeb intervence¹⁸ však v roce 2016 Komise vytvořila rámec pro činnosti využívání systému Copernicus uživateli. Jeho cílem bylo I) zvýšit povědomí, II) usnadnit přístup k datům a službám systému Copernicus, III) podpořit aktéry z navazujících (downstreamových) odvětví a IV) doplnit opatření Komise opatřeními členských států a pověřených subjektů složky Copernicus. V tomto rámci byl též uveden soubor činností na podporu využívání služeb¹⁹. Většina z těchto opatření se stala součástí ročního pracovního plánu Copernicus. Pro mnoho opatření však byly v ročním pracovním plánu definovány očekávané výstupy jen nekonkrétně, jako např. „zvýšené povědomí“ nebo „zvýšená viditelnost“. Komise nepřipravovala další programové dokumenty, které by vysvětlovaly, čeho chce dosáhnout „angažováním se u národních, regionálních nebo místních zainteresovaných stran“ nebo „podporou meziodvětvového rozměru programu Copernicus“ (viz tabulka 1).

V roce 2019 Komise zavedla InnovFin Space Equity Pilot (ISEP) v rámci jednotného finančního kapitálového nástroje EU, aby podpořila investice do kapitálových fondů, jejichž strategie jsou zaměřeny na upstreamové a downstreamové kosmické technologie, uvedení na trh a využívání na trhu. Projekty související s vesmírem mohou též být způsobilé v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Ke konci auditu se však z tohoto fondu podporovaly pouze projekty v upstreamovém kosmickém průmyslu. Další možný zdroj financování je Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)²⁰ a v rámci národních strategií pro inteligentní specializaci také Evropský fond pro regionální rozvoj²¹. Tyto nástroje však nebyly specificky koncipovány na podporu využívání služeb a nejsou pro tento účel ani monitorovány. Jejich příspěvek k využívání kosmických služeb EU proto není znám.

Komise využívá údaje ze systému Copernicus pro monitorování příslušné politiky, ale na rozšíření jejich budoucího využívání musí ještě vytvořit komplexní strategii

V roce 2015 Komise provedla mapování, aby stanovilo potenciální využití dat ze systému Copernicus, například pro monitorování politik nebo pro podporu použití pozorování Země v legislativních textech EU.

V roce 2019 interní hodnocení provedené Společným výzkumným střediskem (SVS) Komise zjistilo, že ačkoli mnoho útvarů Komise uznává přínosy globálního monitorování a využívá údaje z něj pro účely analýz, nevyužívají přesto plně data a informace ze systému Copernicus a pozorování Země²². Dosud však toto hodnocení, jehož součástí nebyly agentury ani další subjekty EU, nebylo doplněno podrobnější analýzou mezer a Komise dosud ani nevypracovala strategii na podporu dalšího využívání údajů ze systému Copernicus a dalších údajů z pozorování Země v Komisi a dalších orgánech či subjektech EU, která by se týkala všech relevantních oblastí politik.

Úloha pověřených subjektů složky Copernicus při podpoře využívání služeb není jasně definována a jejich přístupy se lišily

Nařízení č. 377/2014 stanoví, že pověřené subjekty složky Copernicus mají zajistit využití služeb ve veřejném sektoru. V období 2014–2020 činil celkový rozpočet těchto subjektů na podporu využití služeb přibližně 43 milionů EUR (viz obrázek 4).

Zdroj: EÚD na základě údajů Komise (částky přijaté na závazky k 30. 6. 2020).

Zjistili jsme, že pověřovací dohody mezi Komisí a pověřenými subjekty složky Copernicus nestanovují jasně úkoly těchto subjektů při podpoře využívání služeb. Disponibilní rozpočty na propagační činnosti se výrazně lišily a podobně se lišily i přístupy těchto subjektů k propagaci služeb a produktů systému Copernicus. Například subjekt pověřený službou monitorování mořského prostředí programu Copernicus (CMEMS), Mercator Océan International, přijal strategii na zavádění těchto služeb uživateli, v jejímž rámci se snaží rozšířit své služby i na další uživatelské komunity. Má rovněž samostatný rozpočet na podporu identifikace demonstračních projektů (tj. jednotlivých malých projektů v downstreamových aplikacích), které podporují službu monitorování mořského prostředí.

Na druhé straně Evropská agentura pro životní prostředí, která je odpovědná za celoevropskou složku služby monitorování území programu Copernicus (CLMS), neměla žádnou strategii pro přijímání služeb a měla jen velmi omezený rozpočet na propagaci těchto služeb, ačkoli je právě tato složka má pro využívání služeb zásadní význam²³. Agentura neměla ani dostatečné informace o tom, kdo jsou uživatelé služeb a jak s údaji nakládají.

Koordinace mezi strategiemi členských států pro využívání služeb je jen omezená

Členské státy a agentura ESA jsou v kosmických programech EU blízkými partnery, nemají však povinnost koordinovat své vlastní kosmické strategie či opatření s Komisí nebo GSA. Ačkoli je spolupráce mezi ESA, která zavedla program na podporu rozvoje technologií v oblasti určování polohy, navigace a časomíry, a GSA velmi těsná, před rokem 2019 GSA obdržela jen velmi málo informací o strategiích a opatřeních členských států pro oblast podpory využívání služeb systému Galileo.

V roce 2019 provedla agentura GSA analýzu dostupných informací týkajících se národních kosmických programů a zjistila, že 18 členských států nemá žádnou národní kosmickou strategii²⁴. Čtyři členské státy přijaly specifické národní programy na podporu využívání služeb Galileo a EGNOS, ale tyto programy nekoordinovaly s agenturou GSA²⁵. Mezi GSA a členskými státy nebyly dohodnuty žádné společné plány, které by zaměřovaly úsilí na segmenty, které podporu EU potřebují nejvíce, případně doplňovaly úsilí na úrovni daného členského státu.

U systému Copernicus hrají členské státy důležitou roli, neboť národní, regionální a místní orgány jsou hlavními uživateli tohoto programu. Ve své analýze z roku 2016²⁶ Komise zjistila, že mezi členskými státy existují významné rozdíly, co se týče fáze rozvoje. Ačkoli Komise realizovala řadu opatření, nebyla tato opatření součástí komplexního strategického přístupu, který by byl konkrétně zaměřen na jednotlivé potřeby v koncepci jejích opatření na podporu využívání služeb. To se odráží rovněž ve výsledcích hodnocení dopadu provedeného Komisí v roce 2018. V něm se uvádí, že programu Copernicus se v dostatečné míře nepodařilo přilákat potenciální uživatele mimo tradiční komunitu uživatelů vesmírných služeb a poukazuje se na potřebu posílit integraci oblasti vesmírných údajů do dalších oblastí politiky a hospodářských odvětví²⁷.

Kromě velmi omezeného počtu větších hráčů představují evropští dodavatelé aplikací, které používají data z pozorování Země, mnoho specializovaných mikropodniků a malých a středních podniků²⁸. Na straně poptávky v roce 2016 představoval veřejný sektor více než polovinu návazného (downstreamového) trhu v Evropě v oblasti pozorování Země. Poptávka je však velmi roztříštěná a potenciálními uživateli kosmických služeb je mnoho národních, regionálních a místních orgánů. To by mohlo být překážkou pro nákladově efektivní využívání kosmických služeb napříč veřejnými orgány a členskými státy.

Ve čtyřech vybraných členských státech jsme zjistili významné rozdíly v tom, jak jejich orgány integrovaly kosmické programy EU do vnitrostátních politik a jak podporovaly využívání těchto služeb (viz rámeček 2).

Tyto národní iniciativy se ukázaly z hlediska využití vesmírných aplikací slibné. Zůstávají však omezeny na dané členské státy a specificky se nevztahovaly na trh EU. Zjistili jsme, že Komise nemá žádný aktuální přehled o celkovém stavu těchto národních iniciativ a že je ani nezohlednila ve své vlastní strategické koncepci.

Kosmické programy EU vytvářejí přínosy, ale informace o rozsahu těchto přínosů jsou omezené

Neexistuje žádný obecně přijímaný koncepční rámec pro posouzení přínosů vytvářených kosmickými službami

Poskytování kosmických služeb je spojeno s řadou přínosů pro hospodářství i společnost. Tyto přínosy souvisejí jak s upstreamovými, tak downstreamovými odvětvími (viz obrázek 5):

Zdroj: EÚD.

Neexistuje žádný obecně přijímaný koncepční rámec pro odhad přínosů v oblasti vesmírné infrastruktury ani strukturovaný systém na shromažďování statistických údajů o přínosech kosmických služeb. Neexistuje ani oficiální definice hodnotového řetězce vesmírné ekonomiky, ani pak jednotná definice „downstreamových činností“.

V roce 2012 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila příručku pro měření vesmírné ekonomiky, v níž se navrhují určité metody a zdroje a také soubor ukazatelů³¹. Ačkoli Komise z této příručky použila některé informace, nepovažovala ji za vhodnou k tomu, aby byla použita k měření vesmírné ekonomiky EU, a řídila se při stanovování socioekonomických přínosů programů Copernicus a Galileo svým vlastním přístupem, který byl podobný přístupu ostatních evropských aktérů ve vesmírné oblasti. Vzhledem k tomu, že neexistuje zavedený koncepční rámec, je pro Komisi náročné spolehlivě odhadnout přínosy z vesmírných služeb, srovnat je s ostatními odvětvími hospodářství nebo vypracovat analýzu nákladů a přínosů kosmických programů.

Metodika používaná Komisí pro určování přínosů kosmických služeb má nedostatky

V roce 2018 Komise uvedla, že dopad služeb poskytovaných kosmickými programy EU na ekonomický růst a zaměstnanost v EU nakonec převáží nad významnými veřejnými investicemi, které si kosmické programy EU vyžádaly³². Toto tvrzení doložila několika studiemi, v nichž se odhadovaly přínosy související s kosmickými programy EU. Tyto odhady jsou rovněž důležité pro hodnocení dopadů nových kosmických programů. Odhad přínosů programů by tedy měl vycházet z propracované a, je-li to možné, konzistentní metodiky a realistických údajů. Prověřovali jsme, zda Komise konzistentně uplatňovala propracovanou metodiku na oba tyto programy a zda studie používaly spolehlivé zdroje údajů.

Ekonomické přínosy kosmických programů lze vyjádřit hrubou přidanou hodnotou (GVA) podniků, které působí v kosmických upstreamových a downstreamových odvětvích. Hrubá přidaná hodnota odpovídá hodnotě vytvořené ve výrobním sektoru a lze ji měřit jako úhrn všech příjmů získaných při produkci zboží a služeb, k němuž se přičtou daně z výroby a dovozu a od něhož se odečtou dotace. Avšak metoda, kterou Komise použila k odhadu vytvořeného příjmu z programů Copernicus i Galileo, nebyla v souladu s koncepčním rámcem stanoveným v nařízení č. 549/2013 používaným k výpočtu hrubého domácího produktu (HDP) v EU³³, a vedla tak k nepřesnému měření tohoto typu přínosů.

Metodika pro výpočet přínosů z programu Galileo se lišila od metodiky použité pro program Copernicus. Nepeněžním přínosům, jakými je například přispění ke zmírňování klimatické změny nebo zachráněné životy díky programu GNSS, byly přičleněny peněžní hodnoty. Důsledkem bylo rozdílné posouzení stejných přínosů. Příklady nedostatků u výpočtu přínosů z kosmických programů EU jsou uvedeny v rámečku 3. V důsledku toho může být ekonomický dopad na růst a zaměstnanost podhodnocen, zatímco skutečné celkové přínosy těchto programů mohou být naopak nadhodnoceny.

Komise nemá pro monitorování využívání služeb dostatek informací ani relevantní klíčové ukazatele výkonnosti

Z nařízení č. 1285/2013 pro program Galileo a EGNOS a nařízení č. 377/2014 pro program Copernicus a rovněž z nového nařízení, kterým se zavádí kosmický program EU, vyplývá pro Komisi povinnost pravidelně monitorovat výkonnost. Tyto právní předpisy rovněž stanovují základní ukazatele výkonnosti³⁴. Kromě technických aspektů, jakými jsou například dostupnost služeb nebo dat, má Komise povinnost pravidelně monitorovat dopad těchto služeb na různá odvětví ekonomiky a posuzovat, zda průmysl EU skutečně zvyšuje svůj tržní podíl na celosvětovém downstreamovém trhu pro družicovou navigaci a pozorování Země. Toto vyžaduje stanovení relevantních ukazatelů jako základ pro hodnocení účinků programů.

Pro program Galileo agentura GSA obecně poskytuje užitečné a celkově konzistentní klíčové ukazatele výkonnosti, které ukazují, jakého pokroku program dosahuje. Jejich počet však postupem času vzrostl na 97 ukazatelů výstupů a výsledků, v důsledku čehož je monitorování těchto ukazatelů složité. Některé z ukazatelů nejsou prezentovány ve smysluplném kontextu, což ztěžuje jejich interpretaci. Například ukazatel počtu podniků, které prodávají produkty využívající služby programu Galileo, vykazuje každoroční změny, ale neilustruje, jakou část příslušného trhu tyto podniky představují. Kromě toho neexistují žádné ukazatele nákladů a přínosů úsilí GSA o rozvoj určitých trhů, které mají vzhledem ke své strategické a hospodářské důležitosti přednost před ostatními. Ke konci tohoto auditu GSA již pracovala na přípravě nového, jednoduššího souboru ukazatelů.

Co se týče využívání služeb programu Copernicus, Komise monitoruje klíčové parametry, kterými jsou zvyšování počtu uživatelů programu Copernicus evidovaných ESA nebo jinými pověřenými subjekty, objemy stažených dat nebo počet zorganizovaných školicích či propagačních akcí. Existují však jen částečné informace ohledně počtu uživatelů – vzhledem k tomu, že se tito uživatelé mohou registrovat i u národních platforem pro distribuci dat nebo u jiných třetích stran. Pro ESA a další pověřené subjekty je rovněž obtížné shromažďovat informace o tom, kdo skutečně používá údaje ze sytému Copernicus a pro jaké účely. Komise jasně v oblasti využívání služeb nedefinovala klíčové ukazatele výkonnosti pro pověřené subjekty složky Copernicus a jejich vykazování informací nebylo zharmonizováno. Bylo rovněž obtížné dospět k závěru o skutečném využívání služeb v návaznosti na množství školicích či propagačních akcí, které byly zorganizovány.

Nařízení č. 377/2014 Komisi ukládá povinnost monitorovat využívání údajů a informací ze systému Copernicus prostřednictvím specifických ukazatelů výsledků. Ty se týkají hlavních uživatelů (jako národních, regionálních a místních orgánů), pronikání na trh, rozšiřování stávajících trhů, vytváření trhů nových a konkurenceschopnosti evropských navazujících (downstreamových) subjektů³⁵. V důsledku rozmanitosti možných aplikací využívajících systém Copernicus však je pro Komisi obtížné získávat vhodné souhrnné údaje jako podklad těchto ukazatelů. V roce 2019 Komise zveřejnila zprávu o trhu, v níž se uvádí, že v roce 2017 používalo data či služby systému Copernicus již zhruba 72 % evropských společností zabývajících se pozorováním Země ve srovnání s 66 % v roce 2016³⁶, ale bylo jen málo informací o míře, v níž Copernicus využívají hlavní uživatelé nebo v níž dané služby přispěly k posílení konkurenceschopnosti evropských navazujících subjektů.

Došlo k výraznému pokroku při umožňování využití služeb systému Galileo, ale hlavní prvky ještě nejsou k dispozici, takže nelze zajistit plné přínosy

Po systému GPS a ruském systému GLONASS je Galileo třetím GNSS, který poskytuje navigační a časoměrné služby. Při spuštění tzv. počátečních služeb v roce 2016 měl program Galileo již osm let zpoždění v porovnání s původními plány³⁷. GPS měl jako první celosvětový otevřený GNSS významnou výhodu a je používán většinou přijímajících zařízení. Ačkoli se u služeb Galileo prokázala větší přesnost než u ostatních služeb GNSS, po významné nepříznivé události v roce 2019, při níž nebyl systém k dispozici po šest dní, musely příslušné strany (GSA, Komise a ESA) soustavně pracovat na opatřeních, která by zvýšila stabilitu, robustnost a odolnost systému Galileo. Navíc ostatní poskytovatelé těchto služeb mohou brzy dosáhnout podobné úrovně přesnosti. Do vesmírného prostoru je v současnosti vypouštěna nová generace družic GPS, které se vyznačují zvýšenou přesností a které by měly být uvedeny do provozu v nejbližších letech.

V této souvislosti musela agentura GSA stanovit nejrelevantnější segmenty trhu pro služby Galileo a vytvořit opatření na rozvoj těchto trhů. Analyzovali jsme, zda GSA předtím provedla účinný průzkum trhu a zda její opatření vycházela z jasně stanovených potřeb, byla zaměřena na podporu využívání služeb a měla měřitelný dopad na používání služeb systému Galileo.

Budoucí úspěch služeb systému Galileo závisí v první řadě na dostupnosti hlavních prvků

Zjistili jsme, že agentura GSA účinným způsobem identifikovala současné klíčové segmenty trhu pro služby GNSS, kterými jsou chytré telefony, výrobci automobilů nebo výrobci geodetického zařízení, a také jejich požadavky.

GSA navázala úzké kontakty s celosvětovými výrobci spotřebičů a propagovala na trhu čipy a přijímače připravené pro systém Galileo. Velkým úspěchem bylo, že v roce 2020 všichni hlavní dodavatelé, kteří představují více než 95 % trhu čipových sad pro GNSS, již vyráběli čipy a moduly připravené pro systém Galileo a v mnoha segmentech trhu již jsou k dispozici přijímače kompatibilní s Galileem, které jsou obvykle interoperabilní s jinými globálními navigačními družicovými systémy. To přispívá ke zvyšování celkové přesnosti navigace. Neznamená to ovšem, že zařízení nebo přijímače dávají systému Galileo při získávání signálu přednost. Systém GPS má stále velký podíl na trhu a vyžádá si čas, než většina uživatelů v různých segmentech trhu začne využívat technologie kompatibilní se systémem Galileo.

Hlavními prvky („diferenciačními faktory“) systému Galileo jsou vysoce přesná služba (HAS) a služba ověřování navigačních zpráv (OSNMA). Služba OSNMA spočívá v digitálním podpisu navigačních signálů, které zajišťují jejich autenticitu. Měla by být k dispozici komerční autentizační služba (CAS), která bude poskytovat zašifrovaný signál ze systému Galileo a chránit systém před útoky spočívající v opakování signálu. Tyto služby ostatní GNSS nenabízejí, a jsou tedy na trhu jedinečnou konkurenční výhodou pro systém Galileo. Služba CAS je jediná služba systému Galileo, kterou Komise plánovala k poskytování za poplatek, a která tedy může vytvářet příjmy pro rozpočet EU.

Ačkoli její plné uvedení do provozu bylo plánováno do konce roku 2020, systém Galileo zatím tohoto statutu nedosáhl. U vývoje jak HAS, tak OSNMA došlo k dalším zpožděním. Na rok 2021 je plánováno testování, které má odvětvím umožnit validaci kompatibilních přijímačů, ale příslušné služby nebudou možná k dispozici dříve než v roce 2024. U služby CAS probíhá stále fáze definování a není jasné, kdy bude uvedena do provozu. Ačkoli toto nezabraňuje rozvíjení potenciálních trhů, může to být překážkou z hlediska schopnosti systému Galileo získat trh pro tyto služby, a zhodnotit tak investice do systému Galileo před tím, než ostatní GNSS začnou poskytovat podobné služby.

Opatření na podporu rozvoje a používání služeb systému Galileo jsou kvalitní, ale přetrvávají rizika ohledně účinného přijímání těchto služeb

Od roku 2014 vynaložila agentura GSA přibližně 22 milionů EUR na rozvoj trhu a podporu přijímání služeb systémů Galileo a EGNOS. Do poloviny roku 2020 poskytla GSA rovněž granty v objemu 141 milionů EUR na 79 projektů v rámci programu Horizont 2020 a financovala též podporu 14 projektů v částce přibližně 41 milionů EUR v rámci svého programu „Základní prvky“ (Fundamental Elements).

Zjistili jsme, že od zveřejnění výzvy k podávání návrhů na projekt mohou do konce projektu uběhnout více než čtyři roky. V případě rychle se měnících trhů s technologiemi tak v této souvislosti spatřujeme obecné riziko toho, že výsledky projektu budou ve chvíli, kdy jsou k dispozici, již zastaralé.

Jako součást našeho vzorku (viz bod 21) jsme přezkoumávali osm opatření, která GSA podpořila v rámci programu Horizont 2020, programu Základní prvky nebo jako součást svých činností pro rozvoj trhu, jež byla v době auditu dokončena. Zjistili jsme, že se tato opatření celkově zaměřovala na jasně stanovenou technickou potřebu nebo cílila na slibný trh, že měla vhodnou technickou kvalitu a že splnila své cíle z hlediska výstupů i načasování. Některé trhy se však stále rozvíjejí, a příspěvek projektů k přijímání služeb bude moci být posouzen až v dlouhodobé perspektivě. V dalších případech může přijímání služeb záviset na tom, zda potenciální zákazníci inovativních služeb budou mít nezbytné financování (viz rámeček 4).

Opatření Komise na podporu využívání služeb systému Copernicus byla roztříštěná a nevyužívaly se synergie

Několik z hlavních opatření Komise mělo nejasné cíle, bylo roztříštěných a nemělo dostatečné financování

Od roku 2014 Komise podpořila využívání služeb Copernicus částkou přibližně 30 milionů EUR. Kromě toho bylo k dispozici zhruba 83 milionů EUR na usnadnění nových způsobů přístupu k datům ze systému Copernicus. Na podporu přijímání služeb systému Copernicus byly zároveň v rámci programu Horizont 2020 poskytnuty granty v celkové hodnotě 194 milionů EUR pro 79 projektů specificky zaměřených na přijímání služeb Copernicus na trhu a rozvoj tohoto trhu. Jako součást našeho vzorku jsme provedli přezkum šesti hlavních opatření podpořených přímo Komisí (viz bod 30) a také osm projektů financovaných v rámci programu Horizont, které byly zaměřeny na podporu přijímání služeb na trhu a byly v době našeho auditu dokončeny.

Pro zvýšení povědomí veřejnosti o programu Copernicus zřídila Komise sítě „Copernicus Academy“ a „Copernicus Relays“. Cílem Copernicus Academy je podpora využívání daných služeb vysokými školami a výzkumnými středisky, a to poskytováním učebních materiálů a specializovaných informací pro veřejné výzkumné organizace; síť Copernicus Relays má pak za cíl lepší porozumění potřebám uživatelů, zvýšení povědomí na národní, regionální a místní úrovni a šíření osvědčených postupů.

Zjistili jsme, že od roku 2017 Komise úspěšně spolupracovala s více než 160 členy této akademie ve všech 27 členských státech a také v některých třetích zemích, a dále s více než devadesáti členy sítě Copernicus Relays včetně vnitrostátních orgánů, vládních agentur, inovačních klastrů, podniků působících v kosmickém odvětví a také s vysokoškolskými ústavy a neziskovými organizacemi. V roce 2019 uspořádala síť Copernicus Relays přibližně 200 akcí na zvyšování povědomí veřejnosti. Avšak příslušným partnerům není poskytováno přímé financování a neexistují ani žádné informace o tom, zda přispívají ke strukturovanému přijímání služeb ze strany uživatelů s dlouhodobým dopadem na národní, regionální či místní úrovni.

Jak je stanoveno v kosmické strategii pro Evropu z roku 2016, Komise rovněž podporovala začínající podniky. Za tímto účelem uspořádala nebo financovala udělování cen na podporu inovativních myšlenek („Hackathons“ a „Masters“) a zřídila programy „Accelerator“ a „Incubation“. Zatímco program Copernicus Accelerator financuje ročně osobní vedení pro přibližně 40 inovativních společností, zajišťované zkušenými mentory, program Copernicus Incubation podpořil přibližně 20 inovativních společností, které využívají služby systému Copernicus, grantem ve výši 50 000 EUR navíc k podpoře, kterou daná společnost získala v rámci jiných inkubačních činností (například vlastních podnikatelských inkubátorů ESA). Počet podpořených začínajících podniků však byl nízký a Komise také nevysvětlila své cíle u podpory těchto programů. Neprobíhalo žádné další monitorování pokroku těchto začínajících podniků po konci akceleračního nebo inkubačního období. Není tudíž možno ještě posoudit, zda tyto dvě iniciativy přispěly účinně a efektivně k podpoře začínajících podniků.

Další klíčové opatření, rámcová dohoda o partnerství Caroline Herschelové, měla za cíl užší spolupráci mezi zainteresovanými členskými státy. Podle této dohody veřejné subjekty jako např. vesmírné agentury nebo výzkumné ústavy ve 22 členských státech navrhují Komisi projekty a udělují granty na podporu akcí v rámci tří specifických cílů („úrovní“), přičemž z rozpočtu EU je podpořeno až 85 % nákladů (viz tabulka 2):

Rámcová dohoda umožňuje Komisi přímou podporu přijímání služeb spolu s národními partnery, a zajišťuje tak pákový efekt pro její opatření. Provádění této dohody bylo však vzhledem k množství malých a izolovaných akcí, jakými jsou semináře, školení či projekty v různých uvedených úrovních, roztříštěné. Celkový očekávaný dopad a také vazba na národní strategie pro podporu využívání služeb zůstaly z větší části nejasné. Součástí programu byla například opatření na přípravu katalogu osvědčených postupů, který měl sloužit jako inspirace pro potenciální nové uživatele služeb Copernicus z veřejného sektoru, nebo na zvyšování povědomí o tom, jak služby Copernicus mohou podporovat veřejné orgány. Vzhledem k tomu, že používání údajů z pozorování Země je složité a vyžaduje odborné znalosti, vyžadují i opatření podporovaná rámcovou dohodou dodatečná opatření jako např. zaměstnání odborníků ve vnitrostátních orgánech, což není zajištěno.

Na první rok programu 2018 stanovila Komise v rozpočtu příspěvek ve výši 6 milionů EUR. Avšak v době našeho auditu bylo mnoho projektů zpožděných, hlavně z důvodu pozdního podpisu grantových dohod nebo smluv a také kvůli opoždění u mechanismů předběžného financování. Pro opatření přijatá v ročním pracovním programu na rok 2019 bylo plánované financování EU ve výši 8 milionů EUR realizováno až s výrazným zpožděním. Konkrétní grantové dohody mohly být v důsledku toho podepsány až v září 2020, kdy financování opatření pro pracovní program na rok 2020 bylo stále nejisté.

Projekty financované v rámci programu Horizont 2020 mají obecně dobrou kvalitu, ale jejich dopad na přijímání služeb systému Copernicus nelze posoudit

Program Horizont 2020 představoval důležitý pilíř u úsilí Komise o podporu přijímání systému Copernicus. Cílená opatření byla zahrnuta do části programu, který se věnoval vesmíru, ale způsobilí byli i žadatelé používající data z pozorování Země, a to v rámci částí pracovních programů Horizontu 2020, které se vesmíru netýkaly³⁸.

Přezkoumávali jsme výzvy k podávání návrhů pro oblast přijímání služeb Copernicus v pracovních programech 2014/15 a 2016/17 Horizontu 2020 a u osmi dokončených projektů jsme analyzovali, zda tyto projekty přispěly k výraznému přijímání služeb Copernicus.

Přezkoumávané projekty byly z technického hlediska hodnověrné a splnily většinu podmínek stanovených v pracovních programech. U tří z šesti projektů, které byly specificky zaměřeny na přijímání služeb na trhu, však nebylo jasné, zda příjemci úspěšně rozvinuli služby, které jsou schopny účastníkům generovat významný obrat, nebo zda tyto projekty dosáhly významněji širšího přijímání služeb Copernicus. Rovněž jsme konstatovali, že u některých výzev k podávání návrhů byl očekávaný dopad velmi ambiciózní, neboť vzhledem k malému počtu projektů, které grant dostaly, bylo dosažení tohoto cíle nepravděpodobné (viz rámeček 5).

Komise usnadňuje přístup k datům ze systému Copernicus, ale potenciál pro synergie zůstává nevyužit

Pro účinné přijímání daných služeb je klíčovým vhodný přístup k datům a službám systému Copernicus. Zkoumali jsme, zda Komise měla nákladově efektivní a synergický přístup k poskytování takovéhoto přístupu k datům a službám systému Copernicus.

ESA a EUMETSAT zřídily datová střediska, z nichž si uživatelé mohou stahovat nezpracované údaje z družic Sentinel. Jako součást této infrastruktury třináct členských států EU financovalo a provozovalo národní zrcadlové internetové stránky pro údaje ze systému, tzv. kolaborativní pozemní segmenty (CollGS)³⁹, přičemž některé z nich nabízely uživatelům ještě dodatečné služby. Subjekty pověřené složkami služeb zpřístupňovaly produkty ze systému Copernicus prostřednictvím svých vlastních řešení pro přístup k datům.

Jelikož množství dat a informací, které program Copernicus generuje, představovalo pro tradiční stahování dat problém, byla v roce 2016 zřízena pracovní skupina složená ze zástupců Komise, ESA, EUMETSAT, členských států a účastnických zemí systému Copernicus. Tato pracovní skupina navrhla řešení jak zlepšit dostupnost dat a produktů systému Copernicus⁴⁰. Jako součást této iniciativy Komise financovala zřízení služeb přístupu k datům a informacím (DIAS). Integrovaný pozemní segment však ještě nebyl dokončen a data ze systému Copernicus jsou stále poskytována na celé řadě platforem provozovaných ESA, pověřenými subjekty programu Copernicus, členskými státy a soukromými provozovateli.

U těchto služeb se jedná o inovativní, digitální platformy založené na cloudovém řešení, které jsou umístěné v EU, jež uživatelům umožňují využívat velké objemy údajů jak ze systému Copernicus, tak dalších dat z vesmíru, aniž by je tito uživatelé museli přesouvat a ukládat je na vlastních počítačových sítích. Cílem bylo zvýšit soutěž mezi těmito platformami a se stávajícími službami a kombinovat je s dodatečnými komerčními službami, aby tyto platformy byly v dlouhodobé perspektivě ekonomicky udržitelné a nezávislé na veřejném financování.

Při zřizování platforem DIAS panovala nejistota ohledně počtu potenciálních uživatelů, kteří by byli ochotni za služby platit, a zajistili tak ekonomickou udržitelnost platforem. Komise se nakonec rozhodla podpořit pět těchto platforem do roku 2021. Vzhledem k jejich počtu však bylo obtížné přilákat dostatečný počet uživatelů, aby se dosáhlo kritického množství, aby bylo možné těžit ze síťových efektů a úspěšně tak soutěžit s provozovateli mimo EU, kteří nabízejí podobné služby. Od doby uvedení do provozu platforem DIAS v polovině roku 2018 zůstalo využívání jejich služeb velmi nízké v porovnání s celkovým počtem uživatelů systému Copernicus. Počet uživatelů, kteří platí za určité služby těchto platforem, je také jen nízký. Komise též dostatečně nepropagovala využívání služeb pomocí dalších specializovaných nástrojů na podporu přijímání služeb, jakým je například program Horizont 2020, tím, že by příjemce vyzývala k používání tohoto nového nástroje pro zpracování jejich dat.

Komise dosud nemá žádnou strategii, jak integrovat další přístup k datům ze systému Copernicus a jejich zpracování nákladově efektivním způsobem: Jen jeden ze třinácti kolaborativních pozemních segmentů byl realizován s využitím infrastruktury DIAS, a projevil tak zájem o konvergenci. Komise také dosud nevyjasnila, jak přístup k datům ze systému Copernicus a jejich zpracování a k dalším vesmírným datům bude integrován do její evropské iniciativy Cloud computing pro otevřenou vědu⁴¹. Tato iniciativa má za cíl řešit roztříštění datové infrastruktury v EU obecně, a to vývojem zařízení na skladování, sdílení a opětovné používání vědeckých dat a vzájemným obohacováním různých datových souborů včetně údajů z pozorování Země.

Využívání kosmických služeb EU mohou usnadnit regulační opatření, ale přetrvávají mezery

Komise se ve své vesmírné strategii pro Evropu z roku 2016 rovněž zavázala přijmout regulační opatření (kde to bude odůvodněné a prospěšné), zavádět využívání programu Galileo na specifické trhy a do specifických oblastí a v dlouhodobé perspektivě podporovat využívání vesmírných řešení pomocí standardizačních opatření.

Posuzovali jsme, zda Komise účinně identifikovala takovéto příležitosti pro regulační nebo standardizační opatření na podporu přijímání vesmírných služeb a jak tyto příležitosti v praxi využívala. Vzhledem k tomu, že stávající právní ustanovení mohou také bránit v užívání kosmických služeb (například předpisy, které veřejným orgánům zakazují používání vesmírných údajů či služeb), rovněž jsme přezkoumávali, zda Komise a vybrané členské státy podnikaly kroky ke zjišťování a odstraňování takovýchto překážek.

Regulační opatření usnadňovala používání zařízení kompatibilních se systémem Galileo, jsou ale zapotřebí další kroky

Systémy družicové navigace a časomíry podléhají mnohým technickým normám a regulacím. Může se jednat o předpisy EU, národní předpisy nebo standardy sjednané v mezinárodních dohodách nebo stanovené standardizačními organizacemi. Tato opatření mohou podpořit přijímání kosmických služeb, neboť umožňují výrobcům standardizovat své produkty a zajistit interoperabilitu systémů. Vzhledem k tomu, že družicové navigační systémy používají radiové frekvence, jsou zapotřebí také standardy, které signály chrání od interferencí.

Komise již přijala regulační opatření na podporu přijímání služeb Galileo v oblasti bezpečnosti silničního provozu a nouzové pomoci⁴². Tyto iniciativy úspěšně přispěly k tomu, že nové automobily a mobilní telefony jsou vybavovány čipovými sadami kompatibilními se systémem Galileo, což umožňuje záchranným složkám dostat se rychleji na místo nehody. Kromě toho byl v roce 2020 aktualizován relevantní mezinárodní standard, který dříve upřednostňoval GPS jako preferovaný navigační signál pro zařízení. Výrobci zařízení si tak nyní mohou vybrat preferovaný GNSS, což by mělo vést k většímu rozšíření služeb systému Galileo.

V roce 2017 byly ve studii Komise identifikovány mezery a budoucí potřeby ohledně standardizace, aby se podpořilo pronikání systémů Galileo a EGNOS na trh. Ve studii byly rovněž navrženy plány pro různé segmenty trhu⁴³. Komise rovněž vypracovala evropský radionavigační plán, který obsahuje soupis stávajících a nově vyvíjených radionavigačních systémů a předkládá přehled unijní legislativy, která je pro tuto oblast relevantní⁴⁴. Po konzultaci s členskými státy Komise definovala tři prioritní oblasti, v nichž by regulace nebo standardizace mohla být přínosná⁴⁵:

• Inteligentní doprava a mobilita: letecká doprava s posádkou, bezpilotní a autonomní letouny, inteligentní systémy silniční dopravy, námořní doprava a železniční doprava;
• Inteligentní propojenost: Lokalizační služby (například v chytrých telefonech), připojená zařízení, známá také pod pojmem internet věcí (IoT), a interakce s veřejnými orgány;
• Inteligentní infrastruktury: časoměrné a synchronizační služby pro kritické infrastruktury (jako např. energetiku, telekomunikace či dopravu).

Při závěru tohoto auditu bylo dosaženo jen mírného pokroku: mapování činností Komise a GSA týkajících se rozvoje downstreamových standardů kompatibilních se systémem Galileo bylo zahrnuto do pracovního programu pro Galileo na rok 2020 a studie a projekty v oblasti aplikací pro letecký provoz, silniční dopravu a námořní dopravu stále pokračují. Aby tyto standardy ale byly účinné, jsou v těchto odvětvích nutná pro daný sektor specifická regulační opatření. Pro důležité oblasti uplatnění GNSS musí být standardy dohodnuty mezinárodními orgány, což může být složité a časově náročné. V mnoha relevantních oblastech (např. silniční doprava a logistika, autonomní vozidla a drony) stále chybí regulace pro daný sektor nebo je neúplná. Komise v současné době monitoruje tyto problémy. Neexistuje však žádný harmonogram pro vydání vhodných regulačních opatření či standardů pro každou politiku či segment trhu, jímž by se dál usnadnilo přijímání služeb systému Galileo.

Rovněž jsme zaznamenali malý pokrok v oblasti inteligentní interkonektivity a propojení veřejných orgánů (mimo PRS): Dosud neexistují žádné standardy, které by posílily postavení systému Galileo v příslušných aplikacích internetu věcí či umělé inteligence. Co se týče propojení občanů a veřejných orgánů, opatření Komise se omezila na používání družicové navigace zemědělci (jako součást projektu digitální platformy).

Komise ve svých nařízeních dostatečně nepodporuje využívání pozorování Země

Mapování provedené Komisí v roce 2015 vedlo ke zjištění (viz bod 32), že legislativa EU by mohla napomáhat k efektivnějšímu provádění politik EU a ke snižování administrativní zátěže. Důležitým krokem dopředu bylo přijetí právního základu, který členské státy vyzývá k využívání pozorování Země pro účely provádění společné zemědělské politiky⁴⁶. V ostatních odvětvích, kde by legislativa mohla pomoci lépe propagovat využívání systému Copernicus a dalších údajů z pozorování Země, jsme však zaznamenali jen malý pokrok. Jen velmi málo právních předpisů EU (jako například nařízení 2018/841 o monitorování využívání půdy a lesů pro účely plnění cíle EU snížit emise skleníkových plynů) stanovuje, že se ke shromažďování údajů mají optimálním způsobem využívat systémy Copernicus a Galileo⁴⁷. Komise také nevypracovala žádnou komplexní analýzu toho, kde by legislativa EU mohla lépe podpořit využívání údajů z pozorování Země.

Při identifikování regulačních či administrativních překážek pro přijímání vesmírných služeb bylo podniknuto jen málo kroků

Kromě technických standardů, které mohou bránit plnému využívání potenciálu kosmických programů EU (viz bod 81), mohou existovat i regulační a administrativní překážky pro využívání služeb pozorování Země nebo navigačních služeb. Může jít například o oblast vymáhání práva nebo o případy, kdy předpisy pro zadávání veřejných zakázek využití těchto služeb nepovolují. Kromě toho si používání nových technologií vycházejících z údajů z družic Sentinel může vyžádat výrazné změny v administrativních postupech a systémech IT⁴⁸.

Zjistili jsme, že Komise nemá žádný systematický přehled o tom, jak orgány členských států používají vesmírné údaje a zda existují nějaké regulační překážky pro využívání těchto údajů. V Itálii vnitrostátní orgány zřídily pracovní skupinu na vysoké úrovni, která má pomoci identifikovat možné národní i evropské regulační překážky, jež mohou mít negativní dopad přijímání produktů a služeb poskytovaných systémy Copernicus a Galileo. Výsledky práce této skupiny však ještě nebyly k dispozici. V České republice, Německu a Francii vnitrostátní orgány podobnou analýzu doposud neprovedly.

Závěry a doporučení

Naším celkovým závěrem je, že kosmické programy EU Galileo a Copernicus poskytují cenné služby a údaje, které Komise různým způsobem propagovala, ale u kterých její úsilí nestačilo na to, aby se plně využil potenciál těchto služeb a údajů. Je zapotřebí většího úsilí na to, aby se zhodnotily významné investice a dosáhlo se očekávaných společenských a hospodářských přínosů, a posílil se tak i vnitřní trh EU.

Ve své kosmické strategii pro Evropu z roku 2016 se Komise zavázala maximalizovat ekonomické a společenské přínosy evropských kosmických programů, ale nestanovila pro to jasné cíle a priority ani nevysvětlila, co lze realisticky pod pojmem „maximalizace“ očekávat, a nestanovila žádný harmonogram pro dosažení těchto cílů (body 24–26).

Dosud neexistuje komplexní strategie pro podporu využívání kosmických programů EU a přístupy Komise jsou jen částečně spojeny s konkrétními, měřitelnými, odsouhlasenými, realistickými a časově vymezenými strategickými cíli, v nichž se jasně vysvětluje, čeho má být dosaženo (body 27–31).

Komise interně používá dobrým způsobem údaje ze systému Copernicus pro monitorování politiky. Nevyužívá však plně potenciál těchto údajů a dosud nevytvořila ani žádnou strategii pro další rozšíření jejich využívání v Komisi a dalších orgánech a subjektech EU (body 32 a 33).

Komise také jasně nedefinovala úlohu pověřených subjektů systému Copernicus při podpoře přijímání daných služeb. Z tohoto důvodu ne všechny tyto subjekty měly příslušnou strategii a jejich přístup k podpoře využívání služeb se lišil (body 34 a 36).

Komise a GSA získaly jen velmi omezené informace o strategiích a opatřeních členských států pro oblast podpory přijímání služeb. Přístupy vybraných členských států se lišily, ale navzdory slibným iniciativám na lepší propojení vesmírného sektoru a subjektů mimo tento sektor neexistovaly žádné komplexní analýzy toho, kde by služby systému Copernicus mohly zvýšit efektivitu a účinnost veřejných orgánů. Kromě toho Komise dosud ve své vlastní koncepci neřešila roztříštěnost struktury trhů pro kosmické služby (body 37–42).

Aby podpořila další a účinnější využívání vesmírných služeb EU, Komise by měla:

1. vytvořit komplexní strategii na podporu využívání služeb systému Galileo s Copernicus, která zahrne všechny relevantní aktéry a subjekty na jejich příslušných úrovních, vyjasní jejich role a stanoví realistické a měřitelné cíle, které mají být dosaženy;
2. spolu s členskými státy určit oblasti, kde by kosmické služby mohly zvýšit efektivnost a účinnost veřejných orgánů, s cílem řešit roztříštěnou strukturu trhů.

Časový rámec: 2023

Poskytování kosmických služeb je spojeno s řadou přínosů pro hospodářství i společnost, ale pro odhad těchto přínosů neexistuje žádný obecně přijímaný koncepční a statistický rámec. V důsledku toho je obtížné tyto přínosy spolehlivě vyčíslit a zařadit je do perspektivy v souvislosti s náklady kosmických programů (body 43–45).

Odhady přínosů provedené Komisí se vyznačují nedostatky jak z hlediska metodiky, tak pokrytí. Posuzování přínosů obou programů nebylo srovnatelné a některé z přínosů mohou být nadhodnoceny nebo naopak podhodnoceny (body 46–48).

Komise musí pravidelně monitorovat výsledky dosažené při provádění programů, a to prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti. Pro Galileo používá agentura GSA sice celkově konzistentní systém ukazatelů výstupů a výsledků, ale velký počet těchto ukazatelů zvětšuje složitost a jejich interpretace je někdy složitá. Pro program Copernicus uvádějí ukazatele jen velmi základní informace o využívání služeb a neinformují o dosahování klíčových cílů programu (body 49–52).

Aby mohla Komise spolehlivěji a konzistentněji odhadnout hospodářské a společenské přínosy kosmických služeb a monitorovat účinněji dosahování klíčových cílů, měla by:

1. vytvořit koncepční rámec pro odhadování ekonomických a společenských přenosů kosmických programů EU, na němž se budou podílet i další zainteresované strany jako OECD, agentura ESA a členské státy, a harmonizovat posuzování přínosů kosmických programů EU na základně solidních metod a spolehlivých údajů;
2. monitorovat dosahování cílů definovaných v kosmických programech pomocí souboru vhodných ukazatelů výkonnosti.

Časový rámec: 2024

Byl zaznamenán dobrý pokrok v tom, že v mnoha relevantních segmentech trhu jsou nyní přijímače kompatibilní se systémem Galileo a jsou využívány; dostupnost hlavních prvků systému Galileo je však výrazně zpožděná, což může být překážkou pro jeho schopnost získat trh pro tyto služby (body 55–58).

Opatření realizovaná na podporu využívání služeb systému Galileo měla vhodnou technickou kvalitu a dosáhla svých cílů z hlediska výstupů i načasování. U mnoha projektů, které byly v rámci auditu přezkoumávány, však dosud není známo, zda vývoj inovativních produktů povede k výraznějšímu využívání služeb, což bude možno posoudit až v dlouhodobé perspektivě (body 59–61).

Hlavní opatření Komise u programu Copernicus byla určena na zvýšení povědomí o programu, podporu začínajících podniků a těsnější spolupráci s členskými státy při podpoře využívání služeb. Cíle a dopad řady těchto opatření však nebyly jasně definovány, jejich příspěvek ke strukturovanému přijímání služeb ze strany uživatelů byl nejasný a některé z nich neměly dostatečné financování (body 62–68).

U opatření týkajících se systému Copernicus v rámci programu Horizont 2020 Komise podporovala celkově kvalitní projekty, ale vzhledem k jejich malému počtu je nepravděpodobné, že dosáhly očekávaného dopadu. U některých projektů nebyl jejich příspěvek k využívání služeb jasný (body 69–71).

Komise usnadňovala přístup k datům a cloudovým řešením pro systém Copernicus, ale data jsou v současnosti poskytována celou řadou kanálů. Potenciál pro synergie dosud není využit a Komise nevyjasnila integraci programu Copernicus do evropské iniciativy Cloud computing pro otevřenou vědu (body 72–77).

K lepší podpoře přijímání služeb a k zajištění efektivního přístupu k vesmírným údajům a produktům by Komise měla:

1. provést technická a legislativní opatření potřebná k plné připravenosti diferenciačních faktorů programu Galileo,
2. pro hlavní opatření jasně definovat cíle a očekávaný dopad a zajistit doplňkovost s opatřeními členských států,
3. ve spolupráci s členskými státy a dalšími relevantními subjekty vytvořit dlouhodobý rámec pro udržitelnější a integrovanější koncepci pro přístup k datům a produktům systému Copernicus a snažit se o integraci systému Copernicus do cloudových infrastruktur EU.

Časový rámec: 2024

Regulace Komise přispěla v oblasti bezpečnosti silničního provozu a nouzové pomoci ke kompatibilitě zařízení se systémem Galileo, což slibuje širší využívání služeb tohoto systému. Další opatření v prioritních oblastech se však stále připravují a neexistuje žádný harmonogram, jenž by uváděl, kdy se v dané oblasti politiky či daném segmentu trhu dají očekávat regulace či standardy (body 80–84).

V oblasti pozorování Země Komise nedostatečně prosazovala v unijních právních předpisech využití údajů ze systému Copernicus a doposud neprovedla komplexní analýzu toho, kde legislativní předpisy EU mohou lépe podpořit využití tohoto systému (bod 85).

Využívání vesmírných služeb mohou zabraňovat také regulační nebo administrativní překážky. Komise a vybrané členské státy však neměly žádný systematický přehled o těchto překážkách ani o tom, jak by mohly být odstraněny (body 86 a 87).

Aby Komise podpořila a usnadnila další využívání kosmických programů EU, měla by:

1. provést analýzu toho, kde by právní předpisy EU či standardy mohly prosazovat optimální využívání dat a produktů systému Copernicus;
2. spolu s členskými státy identifikovat regulační a administrativní překážky bránící využívání vesmírných služeb EU a podporovat členské státy při odstraňování těchto překážek,
3. stanovit časové harmonogramy pro každý relevantní segment trhu, u nějž regulace nebo standardizace může usnadnit používání systému Galileo, a tyto harmonogramy podrobně sledovat.

Časový rámec: 2024

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Alex BRENNINKMEIJER, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne úterý 23. března 2021.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner Lehne
předseda

Přílohy

Příloha I – Rozpočet pro kosmické programy EU

Příloha II – Hlavní opatření v kosmické strategii pro Evropu z roku 2016

Příloha III – Regulační opatření, jejichž cílem je usnadnit přijímání služeb programu Galileo

Zkratková slova a zkratky

C3S: služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (Copernicus Climate Change Service)/p>

CAMS: služba monitorování atmosféry programu Copernicus (Copernicus Atmosphere Monitoring Service)/p>

CEMS: služba programu Copernicus pro podporu krizového řízení (Copernicus Emergency Services)/p>

CLMS: služba monitorování území programu Copernicus (Copernicus Land Monitoring Services)

CMEMS: služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus (Copernicus Marine Environment Monitoring Service)

CollGS: kolaborativní pozemní segment (Collaborative Ground Segment)/p>

CORINE: program EU pro koordinaci informací o programu pro životní prostředí/p>

COSME: program EU pro malé a střední podniky/p>

DIAS: služby přístupu k datům a informacím (Data and information access services)/p>

ECMWF: Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts)

EGNOS: evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (European Geostationary Navigation Overlay Service)

EIB: Evropská investiční banka

EIF: Evropský investiční fond

ESA: Evropská kosmická agentura

EUMETSAT: Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites)

EUSPA: Agentura Evropské unie pro kosmický program

GIS: geografický informační systém (Geographic Information System)/p>

GLMS: služba globálního monitorování území programu Copernicus (Copernicus Global Land Monitoring Services)/p>

GNSS: globální systém družicové navigace

GSA: Agentura pro evropský globální navigační družicový systém

IoT: internet věcí

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj/p>

PRS: veřejné regulované služby

RPP: roční pracovní program/p>

SVS: Společné výzkumné středisko

Slovník pojmů

Copernicus: program Unie pro pozorování a monitorování Země, v němž se shromažďují a zpracovávají data z družic a pozemních senzorů za účelem poskytování informací pro oblast životního prostředí a bezpečnosti.

Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS): družicový systém, který vylepšuje signál z GPS, a umožňuje tak jeho použití pro kriticky důležité bezpečnostní aplikace, například v letectví.

Galileo: evropský globální družicový navigační systém.

Hlavní uživatelé složky Copernicus: pro účely nařízení o programu Copernicus jsou to orgány či subjekty EU, evropské státní, regionální či místní orgány pověřené vymezením, prováděním, prosazováním či monitorováním veřejné služby nebo politiky.

Pozemní segment: všechny pozemní prvky systému kosmické lodi, které se používají na ovládání kosmické lodi a předávání dat.

Sentinely: flotila družic, které zajišťují údaje z pozorování Země u programu Copernicus.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhů a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Alex Brenninkmeijer. Audit vedl člen EÚD Mihails Kozlovs a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Edīte Dzalbeová a tajemnice kabinetu Laura Graudiņaová, vyšší manažer John Sweeney, vedoucí úkolu Sven Kölling a auditoři Agnieszka Plebanowiczová, Maria-Isabel Quintelová a Aleksandar Latinov.

Poznámky na konci textu

¹ Předpisy pro systémy EGNOS a Galileo jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.

² Program Copernicus byl zřízen na základě nařízení (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44 a navázal na předchozí iniciativu EU pro monitorování Země GMES zřízenou nařízením (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010, Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1.

³ Podrobnosti viz příloha I.

⁴ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU, COM/2018/447 final, 6.6.2018.

⁵ Viz článek 2 nařízení (ES) č. 1285/2013 a čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 377/2014.

⁶ Viz například OECD (2007), The Space Economy at a Glance 2007, OECD Publishing.

⁷ Článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47).

⁸ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 26. října 2016: kosmická strategie pro Evropu, COM(2016) 705 final.

⁹ Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru (2016/2731(RSP) a ze dne 12. září 2017 o kosmické strategii pro Evropu (2016/2325(INI)).

¹⁰ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

¹¹ Na ESA se podílejí členské státy Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousku, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko a také státy, které nejsou členy EU: Norsko, Švýcarsko a Spojené království. Lotyšsko a Slovinsko jsou přidruženými členy.

¹² Článek 15 nařízení (EU) č. 1285/2013 a článek 10 nařízení (EU) č. 377/2014.

¹³ Čl. 3 odst. 9 nařízení (EU) č. 377/2014.

¹⁴ Evropské sdružení společností zabývajících se dálkovým průzkumem země, služby systému Galileo, Síť evropských regionů využívajících kosmické technologie.

¹⁵ Viz COM(2016) 705 final, s. 3.

¹⁶ Seznam klíčových opatření plánovaných v kosmické strategii z roku 2016 uvádí příloha II.

¹⁷ Článek 27 nařízení (EU) č. 1285/2013 a čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) č. 377/2014.

¹⁸ Copernicus User Uptake Engaging with public authorities, the private sector and civil society.

¹⁹ Fostering the uptake of Copernicus and space applications; GŘ GROW (2016), aktualizováno v červenci 2017.

²⁰ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.

²¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006, Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 289.

²² Copernicus and Earth Observation in Support of EU policies – Part I: Copernicus Uptake in the European Commission, 2020.

²³ Copernicus Market report, 2019, s. 32.

²⁴ Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Irsko, Řecko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Finsko a Švédsko.

²⁵ Belgie, Irsko, Rakousko a Finsko.

²⁶ Viz poznámka pod čarou č. 18.

²⁷ Pracovní dokument útvarů Komise připojený k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU; SWD(2018) 327 final, 6.6.2018, s. 11.

²⁸ Evropské sdružení společností zabývajících se dálkovým průzkumem země, odvětvový průzkum z r. 2020.

²⁹ Plan d’applications satellitaires (2018).

³⁰ Strategický plán „Space Economy“(2016).

³¹ OECD (2012): OECD Handbook on Measuring the Space Economy, OECD Publishing.

³² Posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU; SWD(2018) 327 final, 6.6.2018, s. 7.

³³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

³⁴ Články 12 a 34 nařízení (EU) č. 1285/2013 a čl. 4 odst. 3) nařízení (EU) č. 377/2014. Článek 101 budoucího nařízení, kterým se zavádí kosmický program EU (viz poznámka pod čarou č. 4).

³⁵ Čl. 4 odst. 3 písm. c) a d) nařízení (EU) č. 377/2014.

³⁶ Copernicus Market report, 2016 a 2019, s. 8.

³⁷ Viz také zvláštní zpráva č. 7/2009: „Řízení fáze vývoje a ověřování programu Galileo“.

³⁸ Viz kapitola 5 iii) dvouletých pracovních programů pro Horizont 2020.

³⁹ Belgie, Česká republika, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Francie, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Finsko. Španělsko, Maďarsko a Polsko buď vyvíjely národní platformu, nebo plánovaly její zřízení.

⁴⁰ Operational Implementation Plan - Proposed approach to implement the roadmap and annexes of the Integrated Ground Segment and Big Data Governance Task Force, 15.6.2016.

⁴¹ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech, COM(2016) 178 final ze dne 19.4.2016.

⁴² Viz příloha III.

⁴³ Overview of EGNSS downstream standardisation and assessment of gaps and future needs, 1.2.2018.

⁴⁴ European Radio Navigation Plan, 9.3.2018.

⁴⁵ Pracovní dokument útvarů Komise – EGNSS downstream standards development, SWD(2019) 454, 20.12.2019.

⁴⁶ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/746 ze dne 18. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 809/2014, pokud jde o změny jednotných žádostí a žádostí o platbu a pokud jde o kontroly, Úř. věst. L 125, 22.5.2018, s. 1.

⁴⁷ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU, Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1.

⁴⁸ Zvláštní zpráva č. 4/2020: „Využívání nových zobrazovacích technologií k monitorování společné zemědělské politiky: pokrok je celkově stabilní, ale u monitorování klimatu a životního prostředí je pomalejší“

⁴⁹ Kucera, J., Janssens-Maenhout, G., Brink, A., Greidanus, H., Roggeri, P., Strobl, P., Tartaglia, G., Belward A., M. Dowell, Copernicus and Earth Observation in Support of EU policies – Part I: Copernicus Uptake in the European Commission, EUR 30030 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk 2020, ISBN 978-92-76-14559-2, doi:10.2760/024084, JRC118879.

⁵⁰ Seminář programu Copernicus: Podpora součinnosti v činnostech programu Copernicus, které jsou zaměřeny na využívání uživateli na evropské a vnitrostátní úrovni, 19. června 2019.

⁵¹ https://www.nist.gov/news-events/news/2019/10/economic-benefits-global-positioning-system-us-private-sector-study

⁵² COM(2020) 66 final ze dne 19.2.2020.

Harmonogram

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obrázek 5: Ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailemEurope Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.