Nové metody financování projektů v oblasti rozvoje venkova: jednodušší, ale bez zaměření na výsledky

Shrnutí

Zjednodušené vykazování nákladů představuje novou metodu plateb za určitá opatření v oblasti rozvoje venkova. Před rokem 2014 byly projekty v rámci těchto opatření hrazeny na základě vzniklých nákladů.

Poskytování podpory na základě náhrady vzniklých nákladů je obtížné a náchylné k chybám. V důsledku toho se intenzivně hledaly jednodušší metody výpočtu finančního příspěvku EU na projekty a činnosti. Členské státy si nyní mohou (v období 2014–2020) vybrat ze tří nových metod (označovaných jako zjednodušené vykazování nákladů) stanovení splatné podpory:

• standardní stupnice jednotkových nákladů,
• jednorázové částky,
• financování paušální sazbou.

Tato zpráva předkládá zjištění našeho auditu zaměřeného na zjednodušené vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova. Naším hlavním cílem bylo posoudit, zda zjednodušené vykazování nákladů vede ke zjednodušení a současně zajišťuje hospodárnost a přináší lepší výsledky. Prověřovali jsme, zda zjednodušené vykazování nákladů:

• zjednodušuje administrativu,
• zajišťuje hospodárnost,
• je široce používáno a posiluje zaměření na cíle politiky.

Celkově docházíme k závěru, že použití zjednodušeného vykazování nákladů může přinést zjednodušení a může snížit administrativní zátěž pro příjemce i pro orgány členských států. Tím, že platbu odvozují od výstupu, přesouvají metody zjednodušeného vykazování nákladů zaměření od faktur, nezvyšují však zaměření na výsledky.

Konstatovali jsme, že zjednodušené vykazování nákladů může udržet náklady v oblasti rozvoje venkova pod kontrolou, pouze však v případě, že je stanoveno na správné úrovni a opírá se o přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodiku. Avšak vzhledem k tomu, že není vymezena úloha certifikačních subjektů při kontrole zjednodušeného vykazování nákladů, vzniká riziko, které je třeba řešit.

Také jsme zaznamenali, že nové metody zjednodušeného vykazování nákladů jsou v rámci výdajů v oblasti rozvoje venkova nadále okrajovou metodou. Hlavní důvody spočívají v různorodé povaze projektů v oblasti rozvoje venkova a v investicích potřebných k rozvoji metodik.

Na základě těchto zjištění vydáváme následující doporučení:

• Komise by měla aktualizovat své pokyny týkající se zjednodušeného vykazování nákladů tak, aby obsahovaly klíčové zásady pro přípravu metodik.
• Komise by měla vyjasnit, kdo je povinen kontrolovat metodiku a výpočty zjednodušeného vykazování nákladů.
• Aby usnadnila vhodné využití zjednodušeného vykazování nákladů, měla by Komise zkoumat možnosti vypracování více volitelných standardizovaných metod zjednodušeného vykazování nákladů a měla by aktualizovat své definice klíčových a pomocných kontrol tak, aby odrážely využití zjednodušeného vykazování nákladů.
• Komise by měla zkoumat potenciál pro odklon od náhrad nákladů směrem k úhradám na základě výsledků a zohlednit přitom dosavadní zkušenosti.

Úvod

Politika EU v oblasti rozvoje venkova

Cílem politiky EU v oblasti rozvoje venkova je pomáhat venkovským oblastem v EU řešit celou řadu hospodářských, environmentálních a sociálních výzev. EU každoročně na tuto politiku vynakládá přibližně 14 miliard EUR prostřednictvím rozpočtu Evropské unie (EU). Výdaje na rozvoj venkova tvoří přibližně 25 % výdajů v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Spolufinancování z členských států představuje dalších 7 miliard EUR ročně.

U přibližně poloviny výdajů na rozvoj venkova z rozpočtu EU platba vychází z rozlohy obdělávané plochy nebo z počtu hospodářských zvířat. U zbývající části může mít podpora podobu pevných nebo procentních částek vázaných na prováděné činnosti nebo náklady vynaložené příjemcem. Rámeček 1 uvádí používané mechanismy.

Poskytování podpory na základě náhrady vzniklých nákladů je obtížné a náchylné k chybám. Zjistili jsme, že v oblasti této podpory⁴ se soustředí chyby týkající se výdajů EU. V důsledku toho se intenzivně hledaly jednodušší metody výpočtu finančního příspěvku EU na projekty a činnosti. Členské státy si nyní mohou (od roku 2014) vybrat ze tří takových nových metod⁵ stanovení splatné podpory (označovaných jako zjednodušené vykazování nákladů):

• standardní stupnice jednotkových nákladů,
• jednorázové částky,
• financování paušální sazbou.

To v praxi znamená, že veškerá nahrazovaná částka nebo její určitý podíl jsou nyní stanoveny na základě (například): standardních nákladů vypočtených podle předem definované metody, jednotek výstupu projektu nebo procentních sazeb uplatněných na některé jiné náklady⁶ (viz obrázek 1). Jsou přípustné kombinace různých druhů zjednodušeného vykazování nákladů.

Zdroj: EÚD na základě pokynů Komise ke zjednodušenému vykazování nákladů.

Zjednodušené vykazování nákladů zavedené v období 2014–2020 se týká pouze opatření, která nejsou hrazena podle plochy nebo počtu zvířat nebo na základě metod pevně stanovené platby podle nařízení (viz bod 2). Obrázek 2 uvádí plánované financování rozvoje venkova v období 2014–2020 a znázorňuje pravděpodobné podíly opatření, u nichž mohou být určité náklady hrazeny na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Použití zjednodušeného vykazování nákladů pro tato opatření představuje v oblasti politiky rozvoje venkova nový vývoj, jiné fondy⁷ však tyto metody používaly již v období 2007–2013.

Pozn.: Obrázek uvádí hrubé rozdělení, neboť metody pevně stanovené platby jsou stanoveny pro části některých opatření, není však k dispozici žádné členění rozpočtových částek na dílčí úrovni opatření.

Zdroj: EÚD na základě informací od Komise (vyhledáno ke dni 20. listopadu 2017).

V souladu s příslušnými pravidly⁸ by zjednodušené vykazování nákladů mělo být stanoveno jednou z následujících metod⁹:

• na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu,
• v souladu pravidly pro zjednodušené vykazování nákladů platnými v jiných politikách EU na obdobný druh operace a příjemce,
• v souladu vnitrostátními programy grantů členského státu pro obdobný druh operace a příjemce,
• na základě sazeb stanovených v nařízeních.

Zjednodušené vykazování nákladů není povinné – členské státy se mohou rozhodnout, zda je budou, nebo nebudou používat.

Rozsah a koncepce auditu

Náš audit se týkal koncepce a první tří roků (2015–2017) plateb podpory v oblasti rozvoje venkova pomocí zjednodušeného vykazování nákladů. Dotčená opatření uvádí příloha I.

Naším hlavním cílem bylo posoudit, zda zjednodušené vykazování nákladů vede ke zjednodušení a současně zajišťuje hospodárnost pro rozpočet EU a zda použití zjednodušeného vykazování nákladů přináší lepší výsledky. Při hledání odpovědi na tuto hlavní auditní otázku jsme zjišťovali, zda zjednodušené vykazování nákladů:

• zjednodušuje administrativu,
• zajišťuje hospodárnost,
• je široce používáno a posiluje zaměření na cíle politiky.

Abychom získali přehled o používání zjednodušeného vykazování nákladů, prověřili jsme 118 programů rozvoje venkova („PRV“) a dvacet¹⁰ z nich jsme vybrali pro dokumentární přezkum¹¹. Těchto šest programů rozvoje venkova jsme vybrali pro auditní návštěvu: Vlámsko (Belgie), Dánsko, Sasko (Německo), Kanárské ostrovy (Španělsko), Languedoc-Roussillon (Francie) a Švédsko. Během auditních návštěv jsme srovnávali postupy členských států a jejich pokyny pro příjemce před zavedením zjednodušeného vykazování nákladů a po jeho zavedení. Také jsme porovnávali projektové dokumentace a ve dvou členských státech¹² jsme navštívili konečné příjemce.

Abychom porozuměli příslušným pravidlům a úloze Komise, zkoumali jsme právní rámec, pokyny Komise pro členské státy a vnitřní postupy a kontrolní seznamy Komise. V Komisi jsme vedli rozhovory, nahlíželi do korespondence s členskými státy a účastnili jsme se akcí, na nichž Komise poskytovala členským státům informace o zjednodušeném vykazování nákladů.

Používání zjednodušeného vykazování nákladů zjednodušilo administrativu

Tyto metody usnadňují příjemcům předkládání žádostí o platbu…

Příjem podpory pro projekty v oblasti rozvoje venkova je proces o dvou fázích. Žadatelé nejprve podávají žádosti o podporu k příslušnému orgánu, který projekty zkontroluje a schválí podle kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr. Po dokončení projektu příjemci předkládají žádosti o platbu, které platební agentura před úhradou zkontroluje. Tento postup dokresluje obrázek 3.

Zdroj: EÚD.

Žadatelé musí v rámci žádosti o podporu předložit několik dokumentů. V případě, že rozpočet EU bude hradit část způsobilých nákladů, musí často poskytnout nabídky, aby prokázali, že předpokládané náklady jsou přiměřené, a následně se žádostí o platbu předložit faktury a doklady o zaplacení. U jednoho projektu v období 2007–2013, který jsme zkoumali ve Švédsku, kdy příjemce vybudoval kravín, zahrnovaly dvě žádosti o platbu 134 faktur a dokladů o zaplacení. Tento požadavek platí pro i nepřímé náklady (viz rámeček 2).

Přezkoumali jsme žádosti o podporu a žádosti o platbu týkající se projektů v období 2014–2020 hrazených pomocí zjednodušeného vykazování nákladů a porovnali jsme je s projekty z období 2007–2013 (kdy se zjednodušené vykazování nákladů nepoužívalo), abychom posoudili, zda byly postupy podávání žádostí o podporu a platbu usnadněny. Ve všech šesti navštívených členských státech jsme zjistili, že příjemci projektů, které využívají zjednodušeného vykazování nákladů, nemusí se svými žádostmi o platbu předkládat nabídky ani faktury či doklady o zaplacení. Tabulka 1 uvádí příklady podpůrných dokladů přikládaných k žádostem o podporu a k žádostem o platbu v období 2007–2013 (náhrada podle vzniklých nákladů) a 2014–2020 (náhrada podle zjednodušeného vykazování nákladů).

Pozn.: Tabulka zahrnuje pouze podpůrné doklady, které byly dotčeny použitím zjednodušeného vykazování nákladů.

Zdroj: EÚD na základě dokumentace členských států.

Jak uvádí tabulka 1, použití zjednodušeného vykazování nákladů často znamená, že příjemci musí předložit méně dokumentů. Příklad uvádí rámeček 3.

Rámeček 3

Paušální sazba pro výdaje na sociální zabezpečení ve Švédsku

Švédská rada pro zemědělství ve spolupráci se Švédskou radou Evropského sociálního fondu a Švédskou agenturou pro hospodářský a regionální růst vypracovaly jednotnou sazbu pro výdaje na sociální zabezpečení. Ve Švédsku většina projektů zahrnuje mzdy, a tudíž i náklady na sociální zabezpečení. Tyto náklady se různí podle druhu smlouvy a věku; mohou zahrnovat více faktur od několika organizací a obvykle složité výpočty. Mnoho menších příjemců dříve o úhradu těchto nákladů nežádalo, neboť to považovali za příliš těžkopádný postup.

Obrázek uvádí dokumenty, které příjemce předkládal pro jedinou žádost o platbu v období 2007–2013, kdy nebyly náklady na sociální zabezpečení hrazeny paušální sazbou.

… a ačkoli se orgány potýkají s další pracovní zátěží nebo náklady při přípravě metodiky…

Řídicí orgány musí¹³ při používání zjednodušeného vykazování nákladů vypracovat metodiku a vypočítat výše plateb (přehled zapojených orgánů na úrovni členského státu viz bod 45). Znamená to dodatečnou práci, která není zapotřebí, pokud se granty hradí podle vzniklých nákladů. Abychom posoudili, zda jsou čas nebo náklady vynaložené na přípravu metodiky a výpočtů úměrné úsporám času za celé období, vedli jsme rozhovory s orgány navštívených členských států a nahlíželi jsme do jejich dokumentace metodiky a výpočtů. Rámeček 4 zahrnuje příklad množství práce spojené s přípravou metodiky.

Během dokumentárního přezkumu jsme se dotázali orgánů odpovědných za dvacet vybraných programů rozvoje venkova na hlavní důvody, proč nepoužívají zjednodušené vykazování nákladů ve větší míře. Nejčastějším vysvětlením byla velká různorodost podpořených projektů a příjemců. Šest¹⁴ z dvaceti orgánů uvedlo administrativní zátěž a časovou náročnost přípravy metodik.

Tři z šesti navštívených řídicích orgánů se rozhodly zadat externímu poskytovateli alespoň některé ze svých metod zjednodušeného vykazování nákladů, neboť samy neměly k dispozici potřebné zdroje nebo odbornost: Dánsko, Languedoc-Roussillon a Švédsko. I přes dodatečnou pracovní zátěž nebo náklady na přípravu zjednodušeného vykazování nákladů se řídicí orgány v navštívených členských státech domnívaly, že stojí za to investovat do vývoje metodiky zjednodušeného vykazování nákladů vzhledem k (očekávanému) zjednodušení a úsporám času na úrovni správy a příjemců během provádění.

Normotvůrce může do právních předpisů zahrnout sazby a částky, jež mají být použity pro zjednodušené vykazování nákladů. Pokud jsou tyto metody zjednodušeného vykazování nákladů připraveny, aby je orgány členských států mohly okamžitě použít, aniž by vypracovávaly metodiku nebo výpočty, označují se jako standardizované metody zjednodušeného vykazování nákladů. Příklady standardizovaných metod zjednodušeného vykazování nákladů, které jsou v současné době k dispozici pro podporu v oblasti rozvoje venkova, uvádí rámeček 5¹⁵.

Pro standardizované metody zjednodušeného vykazování nákladů stanovené v nařízení, například náhradu nepřímých nákladů paušální sazbou, nemusí řídicí orgán odůvodňovat použitý procentní podíl. To je pro orgány členských států zvlášť výhodné, neboť nemusí vypracovávat žádnou metodiku, a přesto mohou využít přínosů zjednodušeného postupu pro žádosti a platby.

… šetří čas při správních kontrolách

Pracovníci příslušného orgánu musí provádět správní kontroly žádostí o podporu a žádostí o platbu. Šetřili jsme, jak se tyto kontroly změní, pokud se platby provádějí za pomoci zjednodušeného vykazování nákladů, a to zkoumáním příslušných právních předpisů¹⁶, postupů a kontrol členských států prováděných u projektů hrazených bez použití zjednodušeného vykazování nákladů a za jeho použití. Tabulka 2 uvádí příklady takových případů.

Pozn.: Tabulka zahrnuje pouze správní kontroly, které byly dotčeny použitím zjednodušeného vykazování nákladů.

Zdroj: EÚD.

Pracovníci platebních agentur v šesti navštívených členských státech nám sdělili, že kontroly přiměřenosti nákladů¹⁷ bývaly časově náročné, zvláště v případech, kdy bylo zapotřebí objasnění nebo kdy nabídky nebyly dostatečně kvalitní. Ve fázi žádosti o platbu platební agentury šetří čas, neboť jsou-li platby prováděny na základě zjednodušeného vykazování nákladů, nekontrolují faktury ani doklady o zaplacení.

Nežli provedou platbu, kontrolují pracovníci platební agentury dodržení podmínek po obdržení podpory. Porovnávají dokončenou operaci s operací, na kterou byla poskytnuta podpora, a obvykle provedou návštěvu, aby ověřili, že daná operace je skutečně dokončena¹⁸. Tyto kontroly se při použití zjednodušeného vykazování nákladů nemění.

U plateb na základě jednotkových nákladů musí pracovníci platební agentury ověřovat množství. O způsobu těchto kontrol mohou rozhodovat samy členské státy. Mnohé z nich využívají návštěv příjemců pro ověření množství a zajištění toho, že dokončená operace je v souladu s rozhodnutím o poskytnutí podpory. U operací, u nichž se neuskuteční návštěva, musí členské státy najít jiné způsoby, jak ověřit příslušná množství a pravost operace. Platební agentura na Kanárských ostrovech například používá registry zemědělských vozidel k ověření vlastnictví a Dánsko využívá satelitní fotografie k ověření existence skladů statkových hnojiv.

Při použití paušálních sazeb se způsobilé náklady vypočítávají jako procentní podíl jiných kategorií způsobilých nákladů. Všech šest¹⁹ programů rozvoje venkova vybraných k auditní návštěvě používá pro nepřímé náklady paušální sazby a orgány členských států to uváděly jako dobrý příklad zjednodušení. Příklad uvádí rámeček 6.

Rámeček 6

Příklad dokumentace nepřímých nákladů

Ve Vlámsku jsme porovnávali žádosti o platbu včetně podpůrné dokumentace před zavedením paušální sazby a po jejím zavedení. V předchozím období jsme nalezli jedinou položku v hodnotě 12 EUR, která byla doložena devíti dokumenty.

Při použití paušálních sazeb příjemci nemusí takové dokumenty předkládat a orgány členských států je nemusí ověřovat.

Orgány v Sasku nám sdělily, že doba potřebná na kontrolu žádostí o platbu se díky redukovaným kontrolám nepřímých nákladů zkrátila nejméně o 50 %. V předchozím období trvalo ověření každé faktury během kontrol nepřímých nákladů nejméně 10 minut. Pokud příjemce žádal o náklady na nájemné za jeden rok, musel správce zkontrolovat dvanáct faktur a dokladů o zaplacení, což trvalo přibližně 120 minut. Nyní musí správce jen zkontrolovat, že výpočet 15 % nepřímých nákladů je správný a že nejsou žádné nepřímé náklady uvedeny v seznamu faktur deklarovaných pro přímé náklady, což trvá zhruba 10–15 minut.

Švédské orgány odhadly, že kontrola nepřímých nákladů na základě vzniklých nákladů trvala 3–5 hodin u jedné žádosti o platbu oproti přibližně 50 minutám při využití paušální sazby.

Náš audit ukazuje, že použití zjednodušeného vykazování nákladů může vést ke zjednodušení a úsporám času, a to zejména pro příjemce, rovněž však i pro příslušné orgány. Prvotní investice, kterou musí řídicí orgány vynaložit na přípravu metodiky zjednodušeného vykazování nákladů, však musí být úměrná očekávaným úsporám času plynoucím z použití zjednodušeného vykazování nákladů pro orgány a příjemce. Je to jeden z důvodů pro nízké využívání zjednodušeného vykazování nákladů v politice rozvoje venkova, jak je uvedeno níže v bodech 48–50 a 55–56.

Řádné využití zjednodušeného vykazování nákladů může pomoci omezit náklady projektů v oblasti rozvoje venkova

U projektů financovaných na základě náhrad vzniklých nákladů musí vnitrostátní orgány ve fázi schvalování kontrolovat, zda jsou předpokládané náklady přiměřené. GŘ AGRI i EÚD poukázaly na nedostatky těchto kontrol (viz rámeček 7).

Při použití zjednodušeného vykazování nákladů se má za to, že tyto kontroly pokrývá vypracování řádné metodiky. Účinné využití zjednodušeného vykazování nákladů může udržet náklady projektů v oblasti rozvoje venkova pod kontrolou. Dosažení tohoto cíle vyžaduje, aby bylo zjednodušené vykazování nákladů stanoveno na správné úrovni, opíralo se o řádnou metodiku a bylo dle potřeby pravidelně přezkoumáváno a aktualizováno. Chyby ve výpočtech by znamenaly, že všechny projekty, které používají sazby, by byly postiženy stejnou chybou.

Nalezli jsme dobré příklady metodiky a výpočtů…

Provedli jsme šetření metodik, které vypracovaly navštívené členské státy. Konstatovali jsme, že většina opatření podpořených z EZFRV v období 2014–2020 se podobá opatřením podpořeným v období 2007–2013²³. Mnoho členských států proto má přístup k historickým údajům o skutečných nákladech, které byly vynaloženy a zaplaceny za operace v předchozím období. Příklad jednotkových nákladů na základě historických údajů uvádí rámeček 8.

Členské státy, které používají zjednodušené vykazování nákladů, obecně nemají prostředky pro další monitorování skutečných nákladů. Důvodem je skutečnost, že pokud platební agentury přecházejí na platby na základě zjednodušeného vykazování nákladů, přestanou shromažďovat informace o skutečných nákladech. Proto nemusí mít k dispozici příslušné údaje pro aktualizaci svých výpočtů. Orgány v Sasku (Německo) tudíž využily poradce k vypracování nových metodik na základě údajů externích odborníků, aby tak aktualizovaly své metody zjednodušeného vykazování nákladů, když již nejsou k dispozici historické údaje.

… v některých případech však nebyly k dispozici podkladové údaje…

Aby bylo možné posoudit, zda je metodika přiměřená a spravedlivá, musí být ověřitelná. Auditoři musí mít přístup k podkladovým údajům výpočtu zjednodušeného vykazování nákladů, dokud se zjednodušené vykazování nákladů používá²⁴. Vybrali jsme jednotlivé prvky výpočtů a sledovali jsme je zpět ke zdrojovým údajům, abychom zkontrolovali ověřitelnost.

Metodika, kterou popisuje rámeček 8 (viz bod 31), nabízí příklad, u něhož jsme byli schopni snadno vysledovat vybrané položky k podkladovým údajům. Zjistili jsme však problémy s ověřitelností některých metodik vypracovaných pro jednotkové náklady. Auditoři GŘ AGRI uvedli podobná zjištění týkající se ověřitelnosti u dvou²⁵ z šesti auditů zaměřených na zjednodušené vykazování nákladů, které zatím provedli.

V našem omezeném výběru příkladů se zjištěné problémy týkaly případů, kdy orgány zadaly výpočty externím poskytovatelům. Ve Švédsku řídicí orgán neměl přístup k údajům, z nichž některé výpočty vycházely, a namísto toho se spolehl na nezávislé přezkumy. V Dánsku struktura externího zajištění služeb zahrnovala tři vrstvy konzultantů a ztěžovala proces ověřování, jak vysvětluje rámeček 9.

Rámeček 9

Zapojení více konzultantů může ztížit ověřování

Dánské orgány zadaly přípravu zjednodušeného vykazování nákladů konzultantovi A. Pro ustájení hospodářských zvířat nebyly k dispozici žádné historické údaje. Konzultant A najal subdodavatele (konzultanta B), aby definoval jednotkové náklady, a ten si naopak vyžádal data od konzultanta C. Kromě toho přezkoumával výpočty nezávislý subjekt na základě svých vlastních odborných zkušeností a zdrojů dat. Následující obrázek uvádí přehled subjektů zapojených do vypracování jednotkových nákladů pro ustájení hospodářských zvířat v Dánsku.

Přibližně třetina podkladových údajů nebyla v době auditu k dispozici. Dánské orgány nás informovaly, že budou muset podepsat novou smlouvu se třetí vrstvou konzultantů (konzultantem C), aby získaly podkladové údaje pro doložení odhadů. Externí zajištění služeb a použití údajů z hierarchie konzultantů zkomplikovalo proces ověřování výpočtů a zvýšilo jeho časovou náročnost. Dánské orgány se tomu mohly vyhnout, pokud by si vyžádaly podkladové údaje od konzultanta A, s nímž podepsaly smlouvu, nebo kdyby ve smlouvě stanovily, že výpočty musí být ověřitelné.

… nebo nebyly údaje použité pro výpočty dostatečně odůvodněné

Výpočty jsou přiměřené, pokud vycházejí ze skutečnosti a pokud jsou předpoklady a údaje použité pro metodiku dobře odůvodněné²⁶. Zkoumali jsme, zda tomu tak bylo, pomocí kontrol metodiky u vybraných metod zjednodušeného vykazování nákladů v členských státech, které jsme navštívili. Také jsme testovali výpočty, a to zpětným sledováním vzorku položek až ke zdroji údajů (viz také body 33–35). Ve většině případů jsme zjistili, že metodika a výpočty byly provedeny řádně.

V jednom navštíveném členském státě nebyly orgány schopny použité údaje odůvodnit. Metodika Kanárských ostrovů pro jednotkové náklady a jednorázové částky uvádí, že pro stanovení metody zjednodušeného vykazování nákladů stačí tři nabídky nebo faktury. Množství údajů použitých ve vlastních výpočtech se liší, ale při několika příležitostech nebyly orgány schopny odůvodnit, proč a jak byly konkrétní použité údaje zvoleny. Příklad uvádí rámeček 10.

V jiných případech orgány pro výpočet zjednodušeného vykazování nákladů použily nabídky, které nejsou srovnatelné. Příklad uvádí rámeček 11, který také ukazuje, že využití zjednodušeného vykazování nákladů nepřináší vždy přidanou hodnotu ve srovnání s náhradou vzniklých nákladů.

Rámeček 11

Jednorázová částka na základě nesrovnatelných nabídek, která nevedla k žádným úsporám

Na Kanárských ostrovech mohou místní akční skupiny, které se zúčastní nejméně dvou veletrhů, získat podporu formou jednorázové částky na úhradu poplatků za účast. Orgány na Kanárských ostrovech vypočítaly tuto jednorázovou částku jako průměrné náklady pěti akcí vynásobené dvěma. Uvedených pět akcí se týkalo zemědělství a hospodářských zvířat, řemesel a obnovy. Příjemci získají jednorázovou částku za návštěvu kterýchkoli dvou akcí.

Pokud by tyto činnosti byly hrazeny na základě vzniklých nákladů, musel by příjemce k odůvodnění nákladů pravděpodobně předložit dvě faktury a doklady o zaplacení. Také by pravděpodobně pro získání jednorázové částky musel předložit fakturu nebo potvrzení o účasti, aby prokázal, že se zúčastnil dvou veletrhů. V tomto případě použití jednorázové částky stěží snížilo množství dokumentů, které musel příjemce předložit, nebo počet kontrol, které musela platební agentura provést. Paušální platba nepomohla ani držet náklady projektu pod kontrolou, jak dokazuje odchylka mezi nabídkami.

Zrušení požadavku nezávislé certifikace přináší nové výzvy

Nezávislá kontrola je důležitá pro zajištění toho, aby se zjednodušené vykazování nákladů opíralo o přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metodiky. Nezávislé kontroly návrhu zjednodušeného vykazování nákladů lze uskutečnit před provedením („ex-ante“), nebo po provedení („ex-post“). Chtěli jsme získat přehled provedených kontrol metodiky zjednodušeného vykazování nákladů a zjistili jsme, že v oblasti rozvoje venkova nedávno došlo ke změně pravidel.

Zavedení zjednodušeného vykazování nákladů pro oblast rozvoje venkova bylo doprovázeno povinným prohlášením nezávislého subjektu²⁸. Bylo to jediné opatření předběžné nezávislé kontroly. Nedávné změny právních předpisů²⁹ znamenají, že do těchto prohlášení již nejsou zahrnuta investiční opatření. V důsledku toho nebudou od roku 2018 existovat žádné povinné nezávislé kontroly metodik a výpočtů zjednodušeného vykazování nákladů. Řídicí orgány však mají stále možnost zapojit nezávislý subjekt do stanovení nebo přezkumu metodiky a výpočtů.

Komise nezkoumá metodiku a výpočty během schvalování programů rozvoje venkova, ale pouze při některých vybraných auditech…

Komise přezkoumává a schvaluje programy rozvoje venkova³⁰. Ověřování výpočtů zjednodušeného vykazování nákladů není součástí procesu schvalování programů rozvoje venkova.

Komise provádí audity, aby ověřila soulad plateb s platnými právními předpisy³¹. Auditoři Komise zkoumají metodiky a výpočty, pokud vyberou výdaje prováděné za pomoci zjednodušeného vykazování nákladů. V roce 2017 se většina výdajů zahrnutých do auditů stále týkala opatření z období 2007–2013 a byla proplácena na základě vzniklých nákladů.

Chyby v metodice zjednodušeného vykazování nákladů mohou ovlivnit všechny projekty, které toto zjednodušené vykazování nákladů používají. Několik členských států³² vyjádřilo obavy týkající se možných finančních oprav a zmínilo je jako překážku používání zjednodušeného vykazování nákladů. Podobně jako u jiných finančních oprav, které ukládají auditoři Komise, je jejich dopad omezen na výdaje za 24 měsíců³³.

U Evropského sociálního fondu může Komise na žádost členského státu předem ověřit metodiku a výpočty zjednodušeného vykazování nákladů. Činí tak přijetím aktu v přenesené pravomoci³⁴, což vytváří právní jistotu pro daný členský stát. Vzhledem k tomu, že žádný z ostatních evropských strukturálních a investičních fondů si v návrhu souhrnného nařízení tento mechanismus nezvolil³⁵, zůstane omezen na Evropský sociální fond.

… a úloha certifikačních subjektů při auditech zjednodušeného vykazování není vymezena

Na řízení a kontrole fondů se podílejí tři vnitrostátní subjekty; jejich odpovědnosti ve vztahu ke zjednodušenému vykazování nákladů popisuje obrázek 4.

Zdroj: EÚD na základě nařízení (EU) č. 1305/2013.

Nezávislé certifikační subjekty vydávají výroční stanoviska k účetní závěrce a fungování systému vnitřní kontroly platebních agentur a k legalitě a správnosti výdajů³⁶. Pokyny Komise³⁷ pro certifikační subjekty neuvádějí zjednodušené vykazování nákladů³⁸.

Aby bylo zajištěno, že náklady budou pod kontrolou, je důležité nastavit zjednodušené vykazování nákladů na správné úrovni. Problémy, které jsme zjistili, ukazují, že je zapotřebí nezávislá kontrola.

Nové metody zjednodušeného vykazování nákladů se týkaly jen malé části celkových výdajů na rozvoj venkova

V době našeho auditu Komise neměla přehled o podílu výdajů spadajících do zjednodušeného vykazování nákladů. Náš výběr programů rozvoje venkova zahrnoval programy, v nichž se využití zjednodušeného vykazování nákladů jevilo jako nejvyšší³⁹, přesto jsme však nenalezli žádné příklady celého opatření prováděného se zjednodušeným vykazováním nákladů.

Každé opatření k rozvoji venkova se dělí na několik podopatření, která pak zahrnují mnoho různých typů projektů. Na základě našeho dokumentárního přezkumu dvaceti programů rozvoje venkova jsme došli k závěru, že používání zjednodušeného vykazování nákladů bylo omezeno na určité typy projektů nebo výdajů. Příklad viz obrázek 5.

Zdroj: EÚD na základě programu rozvoje venkova pro Languedoc-Roussillon.

Jestliže se pomocí zjednodušeného vykazování nákladů hradí jen část podopatření nebo konkrétní druh nákladů, nelze příslušné částky zpětně vysledovat. Příprava rozpočtu v rámci programů rozvoje venkova zahrnuje jen opatření a členské státy obecně monitorují jen platby na projekt (tj. ne pro každý druh výdajů). K doložení dopadu zjednodušeného vykazování nákladů na jeden konkrétní program rozvoje venkova (Valonsko), v němž existují dvě opatření využívající zjednodušené vykazování nákladů, ukazuje obrázek 6 podíl rozpočtu u těchto dvou opatření, který připadá na zjednodušené vykazování nákladů. U těchto dvou opatření program používá 14% paušální sazbu pro nepřímé náklady.

Zdroj: EÚD na základě dokumentace Komise.

Opatření ve dvaceti programech rozvoje venkova vybraných pro náš dokumentární přezkum, u nichž je použito zjednodušené vykazování nákladů, uvádí příloha I. Nejčastěji užívanými metodami zjednodušeného vykazování nákladů jsou standardní metody (viz bod 19); většina z dvaceti programů rozvoje venkova používá paušální sazby pro nepřímé náklady. Obrázek 7 uvádí, jak se obecně používají různé druhy zjednodušeného vykazování nákladů.

Zdroj: EÚD na základě dokumentárního přezkumu dvaceti programů rozvoje venkova.

Jednotkové náklady se používají většinou pro náklady na zaměstnance⁴⁰, cestovní náklady nebo příspěvek na ubytování⁴¹. V rámci úplných projektů se jednotkové náklady používají hlavně pro investice do hmotného majetku⁴². Obrázek 8 uvádí druhy zjednodušeného vykazování nákladů použité v šesti programech rozvoje venkova vybraných k auditní návštěvě.

Pozn.: Zjednodušené vykazování nákladů se používá jen pro konkrétní typy projektů nebo kategorie nákladů, nikdy pro celé opatření. Obrázek znázorňuje počet podopatření, která používají jednotlivé druhy zjednodušeného vykazování nákladů ve vybraných programech rozvoje venkova. Pro téže opatření lze použít různé druhy zjednodušeného vykazování nákladů. Obrázek tudíž neuvádí celkové vynaložené výdaje za pomoci zjednodušeného vykazování nákladů, ale pouze upřednostňované druhy zjednodušeného vykazování nákladů.

Zdroj: EÚD na základě dokumentace členských států.

Zjednodušené vykazování nákladů nemělo přednost při přípravě programů rozvoje venkova na období 2014–2020, Komise však skutečně podporuje jeho využití

Parlament a Rada schválily pravidla pro období 2014–2020 v prosinci 2013⁴³. Čtyři generální ředitelství⁴⁴ odpovědná za evropské strukturální a investiční fondy připravila společné pokyny⁴⁵ (Pokyny Komise k zjednodušenému vykazování nákladů) a v září 2014 zveřejnila konečný dokument. Obrázek 9 ukazuje časový průběh přípravy programů rozvoje venkova na období 2014–2020.

Zdroj: EÚD.

Čtyři generální ředitelství, která řídí evropské strukturální a investiční fondy, zadala studii zjednodušeného vykazování nákladů, která právě probíhá. Studie formou průzkumu shromažďuje informace o opatřeních a druzích zjednodušeného vykazování nákladů používaných v každém z fondů, o příslušných částkách a o projektech prováděných s využitím zjednodušeného vykazování nákladů, jakož i o přínosech použití zjednodušeného vykazování nákladů. Cílem Komise je využít tyto informace při přípravě rámce rozvoje venkova na příští období (po roce 2020).

Široké spektrum opatření a příjemců využití zjednodušeného vykazování nákladů ztěžuje, tyto metody však lze uplatnit u rozsáhlé škály investic

Na období 2014–2020 bylo ve 28 členských státech vypracováno 118 různých programů rozvoje venkova, z toho je 20 národních programů a osm zemí se rozhodlo pro regionální programy⁴⁶. Podle konkrétních hospodářských, přírodních nebo strukturálních podmínek mohou programy rozvoje venkova zahrnovat až dvacet opatření, která přispívají k dosažení priorit EU v oblasti rozvoje venkova⁴⁷.

Využívání zjednodušeného vykazování nákladů má největší smysl tam, kde existuje určitý počet podobných operací nebo druhů výdajů. Orgány odpovědné za dvacet vybraných programů rozvoje venkova v našem dokumentárním přezkumu uváděly jako důvod toho, že nevyužívají zjednodušené vykazování nákladů komplexněji, odlišné druhy operací a příjemců. Opatření, která podporuje Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), se dělí na podopatření. Existuje 49 různých podopatření, u nichž lze použít zjednodušené vykazování nákladů (seznam uvádí příloha I). V rámci každého podopatření lze podpořit mnoho různých typů projektů a/nebo výdajů.

I přes různorodost projektů a druhů výdajů v oblasti politiky rozvoje venkova jsme nalezli příklady, kdy bylo zjednodušené vykazování nákladů vypracováno pro širokou škálu investic. Například na Kanárských ostrovech program rozvoje venkova zahrnuje jednotkové náklady pro osm kategorií investic do zemědělských podniků, viz rámeček 12.

Je-li však počet projektů u určitého typu investic omezen, nepřidává zjednodušené vykazování nákladů žádnou hodnotu. Například orgány na Kanárských ostrovech vypracovaly jednotkové náklady pro jímač mlhy. Jednotkové náklady vycházejí z jediné dostupné nabídky od jednoho dodavatele. V době našeho auditu zakoupil jímač mlhy jen jeden projekt. Projekty v oblasti rozvoje venkova velmi málo využívají jednorázové částky. Tři z šesti navštívených členských států⁴⁸ uvedly, že se rozhodly jednorázové částky nepoužívat, neboť je považují za více rizikové. Aby příjemce obdržel platbu jednorázové částky, musí splnit všechny podmínky – dílčí platby nejsou možné.

Členské státy také mají možnost kombinovat různé druhy zjednodušeného vykazování nákladů pro jeden typ projektu, a mohou tak omezit jednorázové částky na činnosti, kde je pro dosažení požadovaných výsledků nutné splnit všechny podmínky. Například program rozvoje venkova na Kanárských ostrovech zahrnuje všechny tři druhy zjednodušeného vykazování nákladů (jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby) pro projekty podpořené v rámci opatření v oblasti spolupráce a podpory místního rozvoje na základě iniciativy LEADER (viz rámeček 13). Možnost kombinovat různé druhy zjednodušeného vykazování nákladů nabízí flexibilitu z hlediska možných způsobů využití zjednodušeného vykazování nákladů.

Orgány členských států mohou při zavádění zjednodušeného vykazování nákladů využít metodik nebo sazeb, které jsou již připraveny pro vnitrostátní nebo unijní programy. Nalezli jsme několik programů rozvoje venkova⁴⁹, které využívaly cestovné nebo jednotkové náklady pro náklady na zaměstnance čerpané z vnitrostátních systémů. Podle našeho dokumentárního přezkumu dvaceti programů rozvoje venkova však orgány členských států při přípravě zjednodušeného vykazování nákladů zřídkakdy využívají zkušenosti z jiných oblastí politiky. Nalezli jsme jen dva takové příklady (viz rámeček 14).

Orgány členských států vyjadřují obavy týkající se auditů Komise

Během auditních návštěv několik orgánů členských států zmínilo, že si nejsou jisty, pokud jde o způsob, jakým Komise zkoumá zjednodušené vykazování nákladů, a některé to označily za překážku využívání zjednodušeného vykazování nákladů⁵¹. Během návštěv členských států pracovníci Komise kontrolují systémy řízení a kontroly členských států pomocí seznamu klíčových a pomocných kontrol⁵². Zkoumali jsme koncepci auditu GŘ AGRI a došli jsme k závěru, že jejich definice těchto kontrol nebyly aktualizovány pro zavedení zjednodušeného vykazování nákladů. Aktualizace definic klíčových a pomocných kontrol Komise, která zohlední zjednodušené vykazování nákladů, je jedním ze způsobů, jak řešit obavy členských států. Kontroly významné pro zjednodušené vykazování nákladů uvádí obrázek 10.

Zdroj: EÚD na základě rozhovorů a dokumentace Komise.

V této souvislosti jsme vypracovali seznam společných požadavků týkajících se vyvozování jistoty a zásad výkonnosti, který uvádějí přílohy II.1 a II.2.

Nehledě na výše zmíněné problémy pět z šesti navštívených členských států v budoucnosti předpokládá rozsáhlejší používání zjednodušeného vykazování nákladů. Například Švédsko chtělo více používat jednorázové částky ve svém prvotním programu rozvoje venkova na období 2014–2020, bylo však omezeno (nyní zrušeným) ustanovením, že zjednodušené vykazování nákladů musí být schváleno předem⁵³.

Nedávné změny právních předpisů mohou povzbudit k většímu používání zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova

V září 2016 Komise navrhla změny⁵⁴ několika ustanovení, které ovlivňují provádění politiky rozvoje venkova. V říjnu 2017 Rada a Parlament schválily, že s účinností od roku 2018 bude odstraněno ustanovení týkající se oblasti rozvoje venkova⁵⁵, které omezovalo používání zjednodušeného vykazování nákladů.

Schválené změny dále harmonizují pravidla mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a rozšiřují možnosti použití zjednodušeného vykazování nákladů. Zrušení předběžné certifikace metodiky a výpočtů pro EZFRV může usnadnit širší využití zjednodušeného vykazování nákladů. Předběžná certifikace znamenala, že zjednodušené vykazování nákladů bylo nutné pro EZFRV stanovit v časnější fázi než například pro Evropský sociální fond. Pro tento fond stačilo stanovit zjednodušené vykazování nákladů nejpozději v době poskytnutí podpory, což nyní platí i pro EZFRV. Další návrhy, které ovlivňují využití zjednodušeného vykazování nákladů pro EZFRV, jsou stále projednávány v Radě a Parlamentu; jejich přehled uvádí rámeček 15. Budou-li přijaty, rozšíří tyto dodatečné změny používání zjednodušeného vykazování nákladů.

Možnost odvodit zjednodušené vykazování nákladů od návrhu rozpočtu projektu znamená možnost stanovit zjednodušené vykazování nákladů pro jednotlivou operaci při posuzování žádosti o podporu. Švédské a finské orgány nás informovaly, že již zvažovaly použití jednorázových částek na základě návrhu rozpočtu pro několik opatření, než je Komise informovala, že tento postup pro EZFRV není možný⁵⁶.

Zjednodušené vykazování nákladů není spojeno s větším zaměřením na výsledky

Zjednodušené vykazování nákladů přesouvá zaměření od faktur k výstupům, nevede však k většímu zaměření na výsledky

Jedním z důvodů uváděných na podporu rozsáhlejšího využití zjednodušeného vykazování nákladů je potenciál pro zvýšené zaměření na výstupy a výsledky. Pokyny Komise ke zjednodušenému vykazování nákladů zahrnují několik odkazů v tomto smyslu⁵⁷. U programů rozvoje venkova vybraných pro auditní návštěvu jsme zkoumali jednotlivé projekty, abychom zkontrolovali, zda orgány členských států zaměřují svá ověření spíše na výstupy nebo výsledky než na faktury a zda byla způsobilost platby se zjednodušeným vykazováním nákladů určena na základě plánovaného výstupu nebo výsledků. Rovněž jsme porovnali platby uskutečněné se zjednodušeným vykazováním nákladů a bez něj.

Nalezli jsme příklady výstupů a výsledků projektů, které přispívaly k cílům opatření (jeden z nich viz rámeček 16), nenašli jsme však známky toho, že by dosažené výsledky byly lepší než s náhradou vzniklých nákladů.

Rámeček 16

Platby na základě výstupů v Sasku

Saský program rozvoje venkova financuje výstavbu zdí z přírodního kamene na základě jednotkových nákladů. Zdi z přírodního kamene mají pomoci obnovit, chránit a zvýšit biologickou rozmanitost na svažitých a kopcovitých vinicích. Platby jsou založeny na m² vybudované zdi.

© SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ

Příjemci žádají o podporu až poté, co obdrží posouzení environmentální hodnoty od odborníka na ochranu přírody. Po dokončení projektu příjemci vykážou počet realizovaných jednotek (m²). Saské orgány příjemce navštěvují, aby si vykazovaná množství ověřily. Vysvětlily, že spolu s posouzením ze strany odborníka na ochranu přírody to představuje způsob, jakým zajišťují, aby výstup projektu přispíval k požadovaným výsledkům.

Zjednodušené vykazování nákladů by bylo možno rozlišit podle požadovaných výsledků, pokud odrážejí náklady a je zajištěno rovné zacházení s příjemci. Je to jedna z možností, jak dosáhnout většího zaměření na výsledky (k dalším patří používání kritérií pro výběr a změny „intenzity podpory“, tj. procentní části projektu podpořené z EZFRV). Nenalezli jsme žádné příklady uplatnění takového postupu v praxi.

Komise monitoruje provádění politiky rozvoje venkova prostřednictvím Společného systému pro monitorování a hodnocení. Společný systém pro monitorování a hodnocení stanoví ukazatele⁵⁸ na úrovni EU: podávání zpráv členských států musí být srovnatelné, aby mohlo být jakékoli hodnocení politiky smysluplné. Ukazatele mají odrážet cíle politiky, hledali jsme proto vazbu mezi těmito ukazateli a platbami, jak dokládá fiktivní příklad v obrázku 11.

Zdroj: EÚD.

Ve většině případů jsme nebyli schopni určit přímou vazbu mezi platbami na vybrané projekty a ukazateli. Ukazatele systému CMES stanovené na úrovni EU ve skutečnosti nemonitorují provádění politiky rozvoje venkova na úrovni projektu, nebylo by proto proveditelné od nich odvozovat platby se zjednodušeným vykazováním nákladů. Nicméně je pro monitorování výsledků politiky nutné jasně spojit operace financované z EZFRV s jedním z cílů politiky. Zlepšení vazby mezi platbami a cíli u jednotlivých projektů by mohlo přispět k většímu zaměření na dosahování cílů.

Komise navrhuje přejít k platbám založeným na výsledcích

Nedávno navržené změny právního rámce⁵⁹ vedle více možností použití zjednodušeného vykazování nákladů také zavádějí možnost plateb založených na výsledcích. Konkrétně Komise navrhla, aby článek 67 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 obsahoval možnost financování, které nesouvisí s náklady příslušné operace, nýbrž je založeno na splnění podmínek týkajících se pokroku při provádění nebo plnění cílů programů.

Závěry a doporučení

Používání zjednodušeného vykazování nákladů má několik potenciálních výhod. Může se snížit administrativní zátěž, neboť není nutné sledovat každé euro zpětně k jednotlivé podpůrné dokumentaci. Příjemci předkládají a členské státy kontrolují méně dokumentů.

Tím, že platbu odvozují od výstupu, přesouvají metody zjednodušeného vykazování nákladů zaměření od faktur, nezvyšují však zaměření na výsledky. Zjednodušené vykazování nákladů může udržet náklady v oblasti rozvoje venkova pod kontrolou, pouze však v případě, že se opírá o řádnou metodiku a přiměřené, spravedlivé a ověřitelné výpočty. Platby na základě plánovaných výsledků mají potenciál zvýšit důraz na plnění a vyvolat větší zaměření na dosahování cílů.

Náš audit ukazuje posun a celkové snížení administrativní zátěže. Zatímco řídicí orgány předem investují méně (času nebo peněz) do metodiky a výpočtů, pracovníci šetří čas při kontrole žádostí o podporu a žádostí o platbu a příjemci musí předkládat méně dokumentů (viz body 13–18, 21–22, 26).

Bude-li zjednodušené vykazování nákladů využíváno účinně, může udržet náklady projektů v oblasti rozvoje venkova pod kontrolou. Zajištění přiměřenosti nákladů však vyžaduje uplatňování řádné metodiky, aby byly úrovně financování stanoveny ve správné výši (viz body 33–38).

Ačkoli neexistuje právní požadavek na aktualizaci metodiky nebo výpočtů, podle zásad řádného finančního řízení by měly být výpočty aktuální, aby zjednodušené vykazování nákladů odráželo realitu.

Doporučení 1

Komise by měla aktualizovat své pokyny týkající se zjednodušeného vykazování nákladů tak, aby obsahovaly klíčové zásady pro přípravu metodik. Ty by měly zahrnovat:

• minimální požadavky týkající se údajů,
• přijatelné odchylky použitých cen,
• zohlednění souborů údajů obsahujících extrémní hodnoty a volatilní data.

Cílové datum provedení: 2018.

Komise neposuzuje metodiku nebo výpočty zjednodušeného vykazování nákladů během schvalování programů rozvoje venkova. Auditoři GŘ AGRI zahrnují zjednodušené vykazování nákladů do svých auditů v případě, že si vyberou platby provedené se zjednodušeným vykazováním nákladů, nevybírají však systematicky členské státy nebo programy rozvoje venkova, které zjednodušené vykazování nákladů používají. Certifikační subjekty jsou funkčně nezávislé subjekty, ale jejich úloha při auditech zjednodušeného vykazování nákladů není vymezena. To vytváří riziko, že zjednodušené vykazování nákladů nebude přezkoumáno nezávislým subjektem (viz body 40–47). V této souvislosti by požadavky a zásady obsažené v přílohách II.1 a II.2 mohly mít význam pro subjekty, které používají a kontrolují zjednodušené vykazování nákladů, včetně certifikačních subjektů (viz bod 62).

Doporučení 2

Komise by měla vyjasnit, kdo je povinen kontrolovat metodiku a výpočet zjednodušeného vykazování nákladů.

Konkrétně by Komise měla s přihlédnutím k požadavkům týkajícím se jistoty stanoveným v příloze II.1 vyjasnit úlohu certifikačních subjektů a do svých pokynů pro certifikační subjekty začlenit zvláštní odkaz na audit zjednodušeného vykazování nákladů a souvisejících systémů vnitřní kontroly.

Cílové datum provedení: 2018.

Náš audit ukazuje, že zjednodušené vykazování nákladů je v rámci výdajů v oblasti rozvoje venkova nadále okrajovou metodou. Nejvýznamnějším důvodem toho stavu jsou problémy při stanovení nákladů v široké a různorodé škále projektů, činností a příjemců. To přispívá k potřebě významných investic do vývoje metodiky zjednodušeného vykazování nákladů. Příprava zjednodušeného vykazování nákladů je užitečná jen tehdy, pokud existuje mnoho projektů, které jsou navzájem podobné nebo mají podobné výdaje. Zjednodušené vykazování nákladů není vhodné pro všechny druhy operací a výdajů, přesto by však bylo možné používat je častěji a lépe (viz body 16–17, 48–51). Ačkoli předpisy umožňují použití metodik a sazeb zjednodušeného vykazování nákladů vypracovaných v jiných oblastech politiky, zjistili jsme, že členské státy tuto možnost využívají jen zřídka.

Normotvůrce může do právních předpisů zahrnout sazby a částky, jež mají být použity pro zjednodušené vykazování nákladů. Zvláštní výhodou standardizovaných metod zjednodušeného vykazování nákladů je to, že orgány členských států nemusí stanovovat žádnou metodiku ani výpočty (viz body 19–20). Je však důležité, aby tyto sazby měly řádný základ a byly řádně koordinovány s náklady financovanými na základě faktur a jiné dokumentace.

Doporučení 3

Aby usnadnila vhodné použití zjednodušeného vykazování nákladů, měla by Komise

• zkoumat možnosti dalšího rozvoje řádně podložených standardizovaných metod zjednodušeného vykazování nákladů,
• aktualizovat své definice klíčových a pomocných kontrol tak, aby odrážely používání zjednodušeného vykazování nákladů.

Cílové datum provedení: 2018.

Ačkoli Komise prosazuje zvýšené zaměření na výstupy a výsledky jako jeden z důvodů používání zjednodušeného vykazování nákladů, nezjistili jsme větší míru zaměření na výsledky. Zjednodušené vykazování nákladů by mělo přesunout pozornost od faktur k výstupům, nenalezli jsme však žádné známky toho, že by s platbami se zjednodušeným vykazováním nákladů bylo dosaženo lepších výsledků ve srovnání s náhradami vzniklých nákladů.

Nové platby odvozené od výsledků, které Komise zavedla ve svém návrhu souhrnného nařízení, otevírají možnost plateb, které nejsou vázány na náklady. Jejich úspěch bude záviset na pokynech Komise a na ochotě členských států osvojit si tuto novou formu financování.

Doporučení 4

Komise by měla zkoumat potenciál pro odklon od náhrad nákladů směrem k úhradám na základě výsledků. Přitom by Komise měla zohlednit dosavadní zkušenosti získané při zavádění zjednodušeného vykazování nákladů.

Cílové datum provedení: 2018.

Tuto zvláštní zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Phil WYNN OWEN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 7. března 2018.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner LEHNE
předseda

Glosář

Evropské strukturální a investiční fondy: Pět výdajových nástrojů EU stanovených na sedmileté rozpočtové období: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

Finanční opravy: Krácení částek, které Komise hradí členským státům za činnosti prováděné v rámci sdíleného řízení, které má zohlednit systémové nedostatky, pozdní nebo chybné platby a jiné vady.

Jednorázové částky: Jedna z metod zjednodušeného vykazování nákladů. Jednorázová částka znamená plnou úhradu grantu (vypočteného předem) na projekt ihned po dokončení dohodnutých činností a/nebo výstupů.

Metodika (v kontextu zjednodušeného vykazování nákladů): Metoda používaná pro výpočet zjednodušeného vykazování nákladů.

Opatření: Režim podpory k provádění určité politiky. V opatření se definují pravidla pro projekty, které lze financovat, například kritéria způsobilosti a výběrová kritéria.

Operace: Projekt, skupina projektů nebo jiná akce vybraná podle kritérií stanovených pro program pro rozvoj venkova a prováděná jedním nebo více příjemci za účelem dosažení cílů programu.

Paušální sazba: Jedna z metod zjednodušeného vykazování nákladů. Konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou jasně určeny předem. Náklady se vypočítávají pomocí předem stanovené procentní sazby uplatněné na jednu nebo více kategorií způsobilých nákladů.

Politika rozvoje venkova: Jeden z pilířů společné zemědělské politiky, který je spolufinancován z EZFRV. Cílem politiky je zlepšit život na venkově a situaci venkovského obyvatelstva zvýšením konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického odvětví, zlepšením stavu životního prostředí a kvality života v zemědělských oblastech a podporou diverzifikace zemědělského hospodaření.

Program rozvoje venkova (PRV): Programový dokument, který vypracoval členský stát a schválila Komise s cílem plánovat a monitorovat provádění politiky rozvoje venkova EU na regionální nebo vnitrostátní úrovni.

Sdílené řízení: Způsob plnění rozpočtu EU, kdy Komise deleguje úkoly související s plněním rozpočtu na členské státy, ale konečná odpovědnost zůstává Komisi.

Společný systém pro monitorování a hodnocení (Common Monitoring and Evaluation System, CMES): Systém ustavený ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy, který má měřit pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účinnost, efektivnost a relevantnost podpory v oblasti politiky rozvoje venkova.

Standardizované metody zjednodušeného vykazování nákladů: Možnosti zjednodušeného vykazování nákladů stanovené v nařízení. Tzv. standardizované metody zjednodušeného vykazování nákladů mohou orgány členského státu použít okamžitě, aniž by musely odůvodňovat výše použitých sazeb pomocí metodiky nebo výpočtu.

Standardní stupnice jednotkových nákladů: Jedna z metod zjednodušeného vykazování nákladů. Předem stanovené standardní ceny za definovaná množství. Způsobilé výdaje se vypočítávají vynásobením standardních nákladů kvantifikovanými činnostmi, vstupy, výstupy nebo výsledky.

Výpočet (v kontextu zjednodušeného vykazování nákladů): Matematické určení částky/sazby zjednodušeného vykazování nákladů.

Zjednodušené vykazování nákladů: Tři druhy financování vymezené v čl. 67 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013¹: standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky, a financování paušální sazbou.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů výkonnosti a auditů souladu s předpisy zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu či témata z oblasti správy a řízení. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá člen EÚD Phil Wynn Owen. Audit vedl člen EÚD João Figueiredo a podporu mu poskytovali atašé jeho kabinetu Paula Betencourtová, vyšší manažer Robert Markus, vedoucí úkolu Charlotta Törnelingová a auditoři Ioan-Alexandru Ilie, Liia Laanesová, Päivi Pikiová a Raluca-Elena Sanduová. Jazykovou podporu zajišťoval Michael Pyper a sekretářské práce Annette Zimmermanová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.