Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy

Shrnutí

I

Zásada rovnosti mužů a žen je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Je rovněž obecně považována za významnou hybnou sílu hospodářského růstu. Začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů se rozumí systematické zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech fázích a ve všech oblastech koncipování opatření a jejich provádění. Smlouva o fungování Evropské unie poskytuje základ pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů tím, že EU zavazuje podporovat rovnost žen a mužů ve všech jejích činnostech.

II

Komise se zavázala k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a Evropský parlament a Rada zdůraznily, že je třeba, aby EU své rámcové závazky týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů splnila. Všechny tři orgány se při jednáních o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 i na období 2021–2027 shodly na tom, že je důležité při sestavování rozpočtu EU rovnost žen a mužů zohledňovat.

III

Při auditu jsme vzali v úvahu zájem vyjádřený zainteresovanými stranami o tuto oblast. Audit je nyní obzvláště relevantní, neboť Komise nedávno publikovala novou strategii pro rovnost žen a mužů. Přichází v pravý čas, protože v rámci nového VFR na období 2021–2027 a nástroje Next Generation EU se bude čerpat značný objem prostředků.

IV

Posuzovali jsme, zda se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů za účelem podpory rovnosti žen a mužů od roku 2014 uplatňuje v rozpočtu EU. Zejména jsme posuzovali, zda je rámec Komise pro podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů náležitý, zda rozpočtový cyklus EU zohledňoval hledisko rovnosti mezi ženami a muži a zda rovnost žen a mužů byla začleněna do pěti vybraných programů financování EU: tří z pěti evropských strukturálních a investičních fondů, Evropského zemědělského záručního fondu a programu Erasmus+. Souhrnně na tyto programy připadá asi 66 % VFR na období 2014–2020. Analyzovali jsme také některé klíčové návrhy Komise týkající se financování související s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 a nástrojem Next Generation EU.

V

Dospěli jsme k závěru, že Komise dosud nesplnila svůj závazek týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU. Zjistili jsme, že strategie Komise pro rovnost žen a mužů dostatečně nepodporovala začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a že její institucionální rámec, přestože byl posílen, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zatím v plné míře nepodporuje. Zjistili jsme, že rozpočtový cyklus EU náležitě nezohledňuje rovnost žen a mužů. Komise věnovala genderové analýze politik a programů EU, které byly předmětem našeho přezkumu, jen malou pozornost. Málo využívala údaje a ukazatele roztříděné podle pohlaví a zveřejnila jen málo informací o celkovém dopadu rozpočtu EU na rovnost žen a mužů. Podrobné definování požadavků v určitých oblastech však podpořilo zohlednění rovnosti mužů a žen v programech.

VI

Komisi doporučujeme, aby:

• posílila institucionální rámec pro podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů,
• prováděla genderové analýzy potřeb a dopadů a revidovala své pokyny ke zlepšování právní úpravy,
• u programů financování EU systematicky shromažďovala a analyzovala existující údaje roztříděné podle pohlaví a podávala o nich zprávy,
• používala cíle a ukazatele pro rovnost žen a mužů, aby mohla monitorovat pokrok,
• vytvořila systém pro sledování finančních prostředků přidělených a využívaných na podporu rovnosti žen a mužů a každoročně podávala zprávy o dosažených výsledcích v oblasti rovnosti žen a mužů,
• posuzovala, zda národní plány na podporu oživení a odolnosti zohledňují hledisko rovnosti žen a mužů, a o svých posouzeních podávala zprávy.

Úvod

Rovnost žen a mužů a hospodářský růst

01

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot Evropské unie, jak je stanoveno v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii. Rozumí se jí zásada, že práva a povinnosti mužů a žen by měly být identické. V této zprávě se používají označení „ženy“ a „muži“. Jedná se o pojmy používané ve Smlouvách EU. Jsme si vědomi toho, že genderové identity nejsou omezeny na tyto dva popisné termíny.

02

Rovnost žen a mužů je rovněž obecně považována za významnou hybnou sílu hospodářského růstu¹. Strategie Komise pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025² s odkazem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE)³ uvádí, že „[g]enderová rovnost přináší více pracovních míst a vyšší produktivitu“. Ve studii se odhaduje, že zlepšení rovnosti žen a mužů by mohlo do roku 2050 vést ke zvýšení HDP EU na obyvatele do roku 2050 o 6,1 % až 9,6 % a v některých členských státech EU až o 12 % do roku 2050. Viz obrázek 1.

03

Ze studií o dopadech krize COVID-19 zadaných Komisí⁴ vyplývá, že ženy jsou z ekonomického hlediska neúměrně postiženy. Evropský parlament⁵ uznává, že pandemie prohloubila stávající strukturální nerovnosti mezi ženami a muži, a vyslovil se pro to, aby se v rámci opatření na podporu oživení po pandemii onemocnění COVID-19 uplatňovalo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování a aby se využily poznatky o negativních dopadech předchozích hospodářských krizí na rovnost žen a mužů.

04

Několik studií⁶ dospělo k závěru, že podpora rovných práv se v posledních letech v některých zemích snížila. Komise popisuje pokrok k dosažení plné rovnosti žen a mužů jako „pomalý“. Uvádí, že „[č]lenské státy obdržely v indexu rovnosti žen a mužů EU za rok 2019 v průměru 67,4 bodu ze 100, což je skóre, které se od roku 2005 zlepšilo o pouhých 5,4 bodu“⁷. Situace v jednotlivých členských státech se však značně různí⁸. Index rovnosti žen a mužů, připravovaný institutem EIGE, měří rovnost žen a mužů v šesti doménách: práce, znalosti, moc, peníze, zdraví a čas. Komise⁹ upozornila, že jednou z klíčových oblastí nerovnosti žen a mužů je trh práce. Konstatovala, že v roce 2017 byla účast žen na trhu práce EU přibližně o 11,5 procentního bodu nižší než u mužů a průměrná mzda žen byla přibližně o 16 % nižší.

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako prostředek k dosažení rovnosti žen a mužů

05

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je prostředkem k dosažení rovnosti žen a mužů. Týká se jednoduché myšlenky: rovnost žen a mužů je třeba aktivně podporovat ve všech fázích tvorby a provádění opatření, a to i v oblastech, které se mohou jevit jako nesouvisející. Zaměřuje se na procesy a organizační postupy ve všech oblastech správy a usiluje o eliminaci genderových stereotypů. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje, aby bylo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů přijato spolu s konkrétně cílenými opatřeními na podporu rovnosti žen a mužů¹⁰.

06

Hledisko rovnosti žen a mužů lze začleňovat kombinací metod a nástrojů. Klíčovým nástrojem v průběhu celého cyklu tvorby politik jsou genderové analýzy. Používají se k určení rozdílů v podmínkách a potřebách žen a mužů (posouzení genderových potřeb) a k odhadu důsledků opatření nebo programu pro ženy a muže (posouzení dopadů na rovnost žen a mužů ex ante a ex post). Monitorování a hodnocení rovnosti žen a mužů je třeba provádět na základě jasných cílů a ukazatelů týkajících se rovnosti žen a mužů, aby bylo možné sledovat pokrok při jejich dosahování. Genderové analýzy, monitorování a hodnocení vyžadují, aby byly systematicky shromažďovány a analyzovány spolehlivé údaje roztříděné podle pohlaví¹¹.

07

Genderovým rozpočtováním se rozumí začleňování hlediska rovnosti žen a mužů na všech úrovních rozpočtového procesu. Využívá výše popsané nástroje k provádění změn ve veřejných výdajích a příjmech s cílem napravit nerovnosti.

Závazek EU prosazovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

08

Článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) ukládá EU povinnost podporovat rovnost žen a mužů ve všech svých činnostech, čímž poskytuje základ pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

09

EU se rovněž v roce 1995 zavázala k uplatňování genderového hlediska v Pekingské deklaraci a akční platformě OSN a v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN přijatých v roce 2015. Rovnost žen a mužů je předmětem specifického cíle udržitelného rozvoje „Dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek“ (cíl udržitelného rozvoje 5). Je rovněž důležitá jako průřezová otázka pro dosažení všech ostatních cílů udržitelného rozvoje.

10

Evropský parlament i Rada opakovaně zdůrazňovaly, že je nutné, aby EU dosáhla svých rámcových cílů pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a důrazně ho podpořily ve víceletém finančním rámci (VFR) i v rozpočtu EU. Při jednáních o VFR na období 2014–2020 se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že v rozpočtových procesech VFR na období 2014–2020 budou ve vhodných případech uplatňovat „prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů“¹². Tento přístup byl znovu potvrzen i pro VFR na období 2021–2027 i nástroj Next Generation EU. V červenci 2020¹³ dospěla Evropská rada k závěru, že VFR na období 2021–2027 by měl podporovat rovné příležitosti prostřednictvím začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

11

Obrázek 2 uvádí přehled hlavních usnesení a závěrů Evropského parlamentu a Rady týkající se rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů od roku 2014.

Závazky a odpovědnost Komise v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

12

V roce 1996 Komise formalizovala svůj vlastní závazek k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve svém sdělení „Začlenění otázky rovných příležitostí žen a mužů do všech politik a činností Společenstv퓹⁴. Uvedla, že: systémové zohledňování rozdílů mezi podmínkami, situacemi a potřebami žen a mužů ve všech politikách a činnostech Společenství je základním rysem zásady „začleňování“, kterou Komise přijala.

13

Komise rozvíjí svůj závazek začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů od roku 1996 a do jeho plnění jsou zapojeny různé útvary. Viz obrázek 3.

14

Institut EIGE je agentura EU založená k podpoře rovnosti žen a mužů. Institut EIGE zahájil svou provozní činnost v roce 2010. Od roku 2011 spadá do působnosti Generálního ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (GŘ JUST). K úkolům institutu EIGE patří poskytování odborných informací o podpoře pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech orgánech EU a navrhování nástrojů na podporu začlenění rovnosti žen a mužů do všech politik EU.

Rozsah a koncepce auditu

15

V rámci tohoto auditu jsme se zaměřili na to, zda se od roku 2014 až do února 2021 začleňování hlediska rovnosti žen a mužů uplatňovalo v rozpočtu EU. Zohledňujeme zájem vyjádřený zainteresovanými stranami o tuto oblast; nyní je to obzvláště relevantní, neboť Komise v nedávné době zveřejnila novou strategii pro rovnost žen a mužů. Přichází také v pravý čas, protože v rámci nového VFR na období 2021–2027 a nástroje Next Generation EU se bude čerpat značný objem prostředků.

16

Posuzovali jsme, zda je rámec Komise na podporu rovnosti žen a mužů uplatňováním hlediska rovnosti žen a mužů v rozpočtu EU vhodný. Součástí posouzení byl i dokument „Strategický závazek k zajištění rovnosti žen a mužů“ a institucionální rámec Komise¹⁵ na období 2014–2019. Analyzovali jsme rovněž úlohy a povinnosti Komise¹⁶ v letech 2019–2024 a novou strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025.

17

Posuzovali jsme také, zda byla rovnost žen a mužů náležitě zohledněna v rozpočtovém cyklu EU. Zaměřili jsme se na víceletý finanční rámec na období 2014–2020, včetně jednotlivých ročních rozpočtů EU na toto období a souvisejících zpráv. Analyzovali jsme také některé klíčové návrhy Komise týkající se financování související s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 a nástrojem Next Generation EU.

18

Posuzovali jsme, zda bylo hledisko rovnosti žen a mužů začleněna do vybraných programů financování EU. Audit se týkal programu Erasmus+ a tří z pěti evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů: Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Provedli jsme také dokumentární přezkum 12 programů ve dvou členských státech: ve Španělsku a v Rumunsku. Vybrali jsme je z řady důvodů, k nimž patřila jejich pozice na indexu rovnosti žen a mužů, jejich testování souboru nástrojů institutu EIGE pro genderové rozpočtování, výše finančních prostředků z ESI fondů, které jim byly přiděleny, a relativní význam tohoto financování v poměru k HDP.

19

Najali jsme nezávislého odborníka, aby posoudil, jak bylo zohledněno hledisko rovnosti žen a mužů v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). Odborník použil čtyři případové studie ze Španělska, Irska, Rumunska a Švédska. Tyto čtyři státy byly vybrány s ohledem na např. zeměpisnou vyváženost a rozdílné charakteristiky zemědělských podniků v každé zemi.

20

Souhrnně na tyto fondy připadá 66 % VFR na období 2014–2020 (1 087 miliard EUR).

21

Ačkoli uvádíme několik příkladů týkajících se rozvojové pomoci, tato oblast do rozsahu tohoto auditu nespadá. Analýzu, která je relevantní pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v této oblasti, jsme uvedli ve zvláštní zprávě EÚD o humanitární pomoci EU na vzdělávání¹⁷. Předmětem naší kontroly nebyla opatření, jež nesouvisejí s programy financování EU (jako jsou opatření ke zlepšení zastoupení žen ve vedoucích pozicích Komise), ani regulačními opatřeními (jako je směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem). Kontrola nezahrnovala ani cílená opatření (např. programy zaměřené na boj proti násilí páchanému na ženách).

22

Pro náš audit byla relevantní zejména tato generální ředitelství Komise: GŘ JUST, GŘ BUDG a generální ředitelství, která nesla primární odpovědnost za programy financování EU, které jsme vybrali. Pro EZZF a EZFRV bylo relevantním ředitelstvím GŘ AGRI. Pro EFRR to bylo GŘ REGIO. Pro ESF to bylo GŘ EMPL. A pro Erasmus+ GŘ EAC. Důležitý z hlediska auditu byl i generální sekretariát Komise, stejně jako Eurostat a institut EIGE.

23

Jako kritéria pro náš audit jsme použili příslušné právní předpisy EU a mezinárodní závazky (bod 09), jakož i pokyny a instrukce, které vydala Komise, členské státy a institut EIGE. Používali jsme obecně přijímaná kritéria vypracovaná mezinárodními organizacemi, zejména Radou Evropy a OECD.

Připomínky

Komise dosud nemá plně účinný rámec na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU

24

V této části zprávy se zaměřujeme na rámec Komise pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU. Obrázek 4 znázorňuje předpoklady rámce na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jak je popsaly OECD a Rada Evropy, zasazené do kontextu Evropské Komise.

Strategie Komise pro rovnost žen a mužů dostatečně nepodporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

25

Posuzovali jsme, zda byla zavedena vhodná strategie EU pro zajištění rovnosti žen a mužů, včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Použili jsme kritéria uvedená na obrázku 4.

V období 2016–2019 nahradila Komise svou předchozí strategii v oblasti rovnosti žen a mužů nezávazným dokumentem

26

Když Komise pracovala na koncepci strategického rámce EU pro rovnost žen a mužů na období od roku 2016, řada zainteresovaných stran ji vyzvala, aby ve strategii stanovila své cíle pro oblast rovnosti žen a mužů. Viz obrázek 5.

27

Všechny tři strategie rovnosti žen a mužů, které byly schváleny od roku 1996, kdy se Komise k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů formálně zavázala (bod 12), byly přijaty sborem komisařů ve sděleních Komise. Komise na období 2014–2019 však své cíle v oblasti rovnosti žen a mužů nezveřejnila v podobě sdělení. Místo toho byly uvedeny v samostatném pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Strategický závazek k zajištění rovnosti žen a mužů“¹⁸. Samostatné pracovní dokumenty útvarů Komise mají čistě informační charakter a Komisi právně ani politicky nijak nezavazují.

28

Následné výzvy zainteresovaných stran, aby byl posílen status dokumentu přijetím sdělení, nebyly zohledněny. Viz opět obrázek 5.

29

Komise toto rozhodnutí odůvodnila odkazem na svou politiku vyhýbat se používání sdělení pro odvětvové strategie. Konstatujeme však, že jiné strategii Komise jako sdělení přijala¹⁹. Podle hodnocení dokumentu o strategickém závazku na období 2016–2019, které si Komise dala vypracovat v roce 2019²⁰, představovalo publikování závazku jako samostatného pracovního dokumentu útvarů Komise „oproti předchozí strategii snížení jeho politického významu,“ což omezilo jeho dopad. Obdobný závěr vyvodil v roce 2019 i komisař pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů na období 2014–2019²¹.

Dokument „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ neuváděl plán zavádění a monitorování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

30

Dokument o strategickém závazku na období 2016–2019 neobsahoval prováděcí plán pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Vyžadoval zohledňovat rovnost žen a mužů v posouzeních dopadů a hodnoceních, ale nestanovil žádné ukazatele pro sledování pokroku. Nezahrnoval žádná další opatření zaměřená na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jako je shromažďování údajů roztříděných podle pohlaví, začleňování cílů týkajících se rovnosti žen a mužů do všech programů EU a školení. Pracovní dokument útvarů Komise k předchozí strategii na období 2010–2015 zahrnoval všechna výše uvedená opatření²².

31

Konzultace²³ provedené při přípravě dokumentu o strategickém závazku vedly k řadě konkrétních návrhů opatření: například provádět genderové analýzy opatření EU, rozšiřovat genderové rozpočtování, plně využívat odborných znalostí institutu EIGE a zajišťovat školení zaměřená na genderovou problematiku pro všechny zaměstnance Komise. Do konečné verze však nebylo zahrnuto ani jedno z nich. Komise jako důvod uvedla, že jde o pracovní dokument útvarů Komise, který ji ani právně, ani politicky nijak nezavazuje.

32

Dokument o strategickém závazku na období 2016–2019 stanoví GŘ JUST povinnost každoročně vypracovávat interní zprávy o provádění a zveřejňovat výroční zprávy o pokroku. Ani jeden z těchto dokumentů neumožnil začleňování hlediska rovnosti žen a mužů monitorovat. Namísto interních zpráv o provádění vypracovalo GŘ JUST interní tabulky. Shromážděné informace však nepotvrdilo ani neusilovalo o jejich šíření mimo rámec členů meziútvarové skupiny pro rovnost žen a mužů (ISG) sestávající ze zástupců generálních ředitelství. Výroční zprávy o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů – „Zprávy o rovnosti žen a mužů v EU“ – obsahovaly věcné informace shromážděné od různých generálních ředitelství, zejména pokud jde o cílená opatření. Komise považovala tyto výroční zprávy spíše za nástroj pro komunikaci s občany a občanskou společností než za monitorovací nástroj.

33

Obecný pokrok při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nemonitorovala. Rada a institut EIGE navrhly soubor ukazatelů, kterými lze pravidelně sledovat, jak jsou prováděny závazky EU v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci Pekingské deklarace a akční platformy. Tento soubor ukazatelů byl určen pouze členským státům. Eurostat určil soubor ukazatelů pro sledování pokroku EU při dosahování cílů udržitelného rozvoje a každoročně o nich podává zprávy. Tento soubor ukazatelů však nezahrnuje konkrétní ukazatel, který OSN navrhuje pro sledování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 5.

V nové strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 Komise dále posílila svůj závazek začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů, konkrétní opatření však stále chybí

34

V březnu 2020 sbor komisařů na období 2019–2024 dále posílil závazek Komise začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů přijetím strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 ve formě sdělení Komise²⁴. Viz obrázek 6.

35

Ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 se uvádí, že Komise „bude posilovat genderový mainstreaming systematickým začleňováním genderového hlediska do všech fází tvorby politik ve všech oblastech vnitřní i vnější činnosti EU“. Obdobně jako dokument o strategickém závazku na období 2016–2019 (bod 30) nicméně nezahrnuje konkrétní opatření zaměřená na systematické zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech oblastech politiky EU.

Institucionální rámec Komise je posilován, ale začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zatím plně nepodporuje

36

Posuzovali jsme, zda má Komise vhodný institucionální rámec pro podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Použili jsme kritéria uvedená na obrázku 4.

Komise v letech 2014–2019 nezavedla nezbytné mechanismy pro provádění a monitorování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

37

Od roku 2010 je oddělení Komise odpovědné za otázky rovnosti žen a mužů součástí GŘ JUST. Mandát komisařky pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů na období 2014–2019 však nezahrnoval cíl řídit a monitorovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v celé Komisi. Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nebylo v letech 2016–2020 ani uvedeno jako cíl ve strategických plánech a plánech řízení GŘ JUST. Tato skutečnost kontrastuje se stavem v období 2009–2014, kdy mandát komisaře odpovědného za tuto oblast politiky zahrnoval cíl týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a kdy GŘ JUST mělo rovněž konkrétní cíl posílit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

38

Z ostatních generálních ředitelství Komise uváděl cíle týkající se začlenění rovnosti žen a mužů do příslušné oblasti politiky pouze strategický plán GŘ DEVCO. Viz rámeček 1. Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU nebylo v mandátu komisaře pro rozpočet na období 2014–2019 ani v cílech GŘ BUDG zmíněno. Generální sekretariát nepovažoval začleňování hlediska rovnosti žen a mužů za cíl vyžadující koordinaci opatření.

39

Generální ředitelství neměla povinnost pověřit zaměstnance nebo oddělení podporou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni tvorby politik. Jen několik málo generálních ředitelství výslovně zařadilo genderovou problematiku do gesce konkrétních pracovníků či vytvořilo oddělení nebo útvar odpovědný za genderové otázky, i když většina generálních ředitelství měla pracovníky, kteří byli pověřeni účastí v ISG vedené GŘ JUST. V hodnocení strategického závazku na období 2016–2019 provedeném pro Komisi v roce 2019 se doporučuje, aby odpovědností za řízení v otázkách rovnosti žen a mužů byli pověřeni výše postavení úředníci a aby tito spolupracovali s GŘ JUST.

40

Komise nepožadovala, aby její generální ředitelství přijala prováděcí plán pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Namísto toho se komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů v roce 2015 obrátila na všechny ostatní komisaře s dotazem, jakým způsobem hodlají rovnost žen a mužů zohlednit ve svých portfoliích.

41

V dokumentu o strategickém závazku na období 2016–2019 byla monitorováním a řízením začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v celé Komisi pověřena meziútvarová skupina pro rovnost pohlaví (ISG). Skupina však neměla pravomoc tak činit účinně. Jen málo členů této skupiny neslo ve svém generálním ředitelství formálně odpovědnost za rovnost žen a mužů. V hodnocení z roku 2019 provedeném pro Komisi se doporučuje zlepšit koordinaci generálních ředitelství v rámci skupiny, aby byla rovnost žen a mužů do tvorby politik začleňována jednotnějším způsobem.

42

V dokumentu o strategickém závazku na období 2016–2019 se rovněž uvádí, že skupina ISG by měla uvážit vydání zprávy o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci Komise v roce 2017. To se však nestalo. V závěru hodnocení provedeném pro Komisi z roku 2019 se uvádí, že se jedná o významný nedostatek, a doporučuje se takovou zprávu vypracovat. Komise na tento návrh dosud nereagovala.

Komise z let 2014–2019 neposkytla generálním ředitelstvím dostatečnou odbornou přípravu ani odborné znalosti jak účinně začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů

43

Komise neměla žádnou strategii pro školení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. K dispozici byl pouze jeden nepovinný úvodní kurz. Jen velmi málo generálních ředitelství – a ani jedno z těch, které jsme kontrolovali – pravidelně a z vlastní iniciativy nabízelo školení o rovnosti žen a mužů týkající se jejich oblastí politiky. Aby usnadnilo interní sdílení informací a postupů, zřídilo GŘ JUST v roce 2014 intranetovou stránku pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Pravidelně ji však neaktualizovalo.

44

Institut EIGE koncipuje nástroje, jež mají využívat orgány veřejné správy na různých úrovních, včetně úrovně EU (bod 13). Vypracoval pokyny a soubory nástrojů k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů²⁵, které zahrnují pokyny, jak provádět genderovou analýzu a genderové posouzení dopadů, genderové rozpočtování a školení související s problematikou rovnosti žen a mužů. Ve své zvláštní zprávě o agenturách EU²⁶ jsme Komisi doporučili „zajistit, aby byly odborné znalosti i další potenciál agentur systematicky využívány“.

45

Zjistili jsme, že Komise nástroje a odborné znalosti institutu EIGE v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů příliš nevyužívala, zejména pokud jde genderové rozpočtování. Například v roce 2019 vypracoval institut EIGE soubor nástrojů pro genderové rozpočtování pro ESI fondy na období 2021–2027. Soubor nástrojů zahrnoval systém sledování finančních prostředků přidělených na rovnost žen a mužů, který testovalo několik členských států. Komise soubor nástrojů uvítala, ale institutu EIG důrazně doporučila, aby monitorovací systém nezveřejňoval spolu se zbytkem souboru nástrojů²⁷. V době, kdy institut EIGE tento nástroj vyvíjel, zřídila Komise podskupinu pro sledování výdajů souvisejících s rovností žen a mužů, aniž by institut EIGE do této iniciativy zapojila.

Komise na období 2019–2024 úlohy a povinnosti související se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů vyjasnila

46

V Komisi na funkční období 2019–2024 komisař pro rovnost neodpovídá pouze za genderovou problematiku, ale za rovnost obecně. Byla vytvořena pracovní skupina pro rovnost, která podporuje komisaře a usnadňuje začleňování opatření v oblasti rovnosti související s těmito šesti důvody diskriminace: pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk a sexuální orientace. Pracovní skupině předsedá a řídí ji generální sekretariát. Všechna generální ředitelství byla vyzvána, aby jmenovala koordinátora pro rovnost.

47

Pracovní skupina odpovídá za zohledňování rovnosti žen a mužů v rámci Komise. V únoru 2021 vydala pracovní skupina pokyny pro všechna generální ředitelství týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při navrhování, provádění a hodnocení politik a programů EU. Její pracovní program na rok 2020 jí rovněž stanoví povinnost vypracovat strategii odborné přípravy týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Institut EIGE není součástí pracovní skupiny, ani s ní nebyl v době našeho auditu pravidelně v kontaktu.

48

Nová ujednání přisuzují ústřední úlohu generálnímu sekretariátu, který se zavázal zajistit zohledňování rovnosti při tvorbě politik. Ústředním útvarem Komise odpovědným za řízení rozpočtu EU v ročním i víceletém cyklu je GŘ BUDG. K jeho úkolům patří vedení strategického rozpočtového plánování a ročního rozpočtového procesu a vykazování plnění rozpočtu²⁸. Může tedy hrát v oblasti genderového rozpočtování EU klíčovou úlohu. Nebyly mu však svěřeny srovnatelně důležité povinnosti.

Rozpočtový cyklus EU dostatečně nezohlednil rovnost žen a mužů

49

V tomto oddíle se zaměřujeme na to, zda Komise ve stávajícím rozpočtovém cyklu EU zohlednila rovnost žen a mužů. Sledujeme plnění čtyř opatření uvedených na obrázku 7.

Komise věnovala genderové analýze politik a programů, které byly předmětem našeho přezkumu, EU jen malou pozornost

50

Soubor nástrojů OECD z roku 2018 popisuje hlavní rysy řádné genderové analýzy. Zdůrazňuje význam genderové analýzy založené na důkazech ve všech fázích politického cyklu. Zaměřuje se zejména na posouzení genderových potřeb a posouzení dopadů na ženy a muže (bod 06).

51

Vzhledem k tomu, že roční rozpočty EU jsou zasazeny do sedmiletého VFR, je důležité při sestavování tohoto VFR hledisko rovnosti žen a mužů zohledňovat. Zastřešující legislativní návrh VFR doprovází odvětvové návrhy týkající se hlavních programů financování EU. V souladu s agendou Komise pro lepší regulaci se u těchto návrhů provádí posouzení dopadů.

52

Posuzovali jsme, zda odvětvové návrhy týkající se programů financování EU na období VFR 2014–2020 a 2021–2027 uvádějí v rámci svých osmi posouzení dopadů genderovou analýzu. Rovněž jsme kontrolovali, zda zastřešující legislativní návrhy týkající se VFR a plánu Next Generation EU uvádějí povinnost začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů.

53

Komise má při posuzování dopadů k dispozici pokyny pro posuzování možných hospodářských, sociálních a environmentálních účinků legislativních návrhů. Hlavní směry platné pro VFR na období 2014–2020²⁹ obsahují pokyny, jak určovat a posuzovat dopad navrhovaných právních předpisů na rovnost žen a mužů. Posouzení dopadu, která jsme přezkoumali, žádné takové posouzení neuváděla. Obsahovala jen málo odkazů na rovnost žen a mužů a neuváděla řádnou genderovou analýzu (bod 06).

54

V pokynech Komise k posouzení dopadů pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027³⁰ se doporučuje, aby byla při tvorbě politik zohledňována rovnost žen a mužů, i když pouze pokud je takový postup „přiměřený“. Z osmi posouzení dopadu, která jsme analyzovali, mělo omezenou genderovou analýzu posouzení dopadů ESF+ a v posouzení dopadu SZP se stručně popisovala situace žen ve venkovských oblastech. Ani jedno z ostatních posouzení dopadů neuvádělo vysvětlení, proč nebylo „přiměřené“ ji provést. Analýza provedená orgánem Komise, jehož úkolem je posuzovat kvalitu posouzení dopadů (Výbor pro kontrolu regulace), potvrzuje, že rovnost žen a mužů se v posouzeních dopadů zmiňuje jen zřídkakdy. V letech 2017 a 2018 byla zmínka o rovnosti žen a mužů pouze v šesti ze 129 posouzení dopadů.

55

Zastřešující legislativní návrhy Komise pro VFR na obě období se o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nebo „rovnosti“ zmiňují pouze obecně a výhradně v souvislosti s oblastí spravedlnosti. Návrh týkající se nástroje Next Generation EU uvádí jednu zmínku zdůrazňující důležitost opatření na podporu rovnosti žen a mužů. Popisuje některé dopady krize COVID-19 na ženy. Poukazuje například na to, že krize byla obzvláště obtížná pro rodiče samoživitele, z nichž 85 % jsou ženy.

56

Konstatujeme, že existuje závazek zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, který je největší částí nástroje Next Generation EU. Národní plány oživení a odolnosti budou muset vysvětlovat, jak navrhovaná opatření podle očekávání přispějí k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny a k zohledňování těchto cílů. Komise se bude při posuzování těchto plánů rovněž zabývat jejich příspěvkem k sociální odolnosti členských států a tím, zda účinně zmírňují sociální dopady krize COVID-19. Na základě tohoto posouzení rozhodne Rada o jejich schválení. Zpráva Komise o provádění Nástroje pro oživení a odolnost, která má být předložena v polovině roku 2022, bude obsahovat posouzení toho, jak plány členských států na podporu oživení a odolnosti přispěly k řešení nerovností mezi ženami a muži. Jak jsme však uvedli ve svém stanovisku k Nástroji pro oživení a odolnost³¹, nedostatek společných ukazatelů ztíží monitorování a sledování výsledků, včetně rovnosti žen a mužů.

57

Aby bylo možné provést řádnou genderovou analýzu a koncipovat vhodná a na důkazech založená opatření, musí mít tvůrci politik přístup ke statistickým údajům, které přesně odrážejí rozdíly a nerovnosti mezi ženami a muži. Takové statistické údaje umožňují sledovat dopad politik, odhadovat, kde lze pro odstranění rozdílů mezi ženami a muži učinit více³², a měřit rozdíly mezi ženami a muži, pokud jde o různé sociální a ekonomické aspekty³³.

58

Zkoumali jsme proto dostupnost údajů a statistik, jež rozlišují mezi ženami a muži („data roztříděná podle pohlaví“). Statistický úřad EU Eurostat generuje údaje roztříděné podle pohlaví z přibližně dvou třetin z 2 786 dostupných datových souborů týkajících se hlavních oblastí sociální politiky EU³⁴. Poskytuje rovněž informace roztříděné podle pohlaví o některých dalších, ale nikoliv o všech oblastech politiky EU, například o počtu cestujících v sektoru dopravy data roztříděná podle pohlaví k dispozici nejsou. Komise rovněž disponuje portálem, který poskytuje veřejnosti přístup k údajům zveřejňovaným orgány a subjekty Evropské unie³⁵. Z 15 749 datových souborů, které jsou na portálu k dispozici, se přibližně čtvrtina týká „obyvatelstva a společnosti“, tedy domény, které je pro genderové statistiky přímo relevantní. Přibližně polovina těchto souborů je roztříděna podle pohlaví. Institut EIGE připravuje genderové statistiky, včetně indexu rovnosti žen a mužů (bod 04). Databáze genderových statistik institutu EIGE obsahuje údaje o celkem 1 888 ukazatelích.

59

Tyto zdroje dohromady poskytují přístup k velkému množství údajů roztříděných podle pohlaví. Ve fondech, které byly předmětem našeho přezkumu, jsme však nalezli jen málo dokladů, které by naznačovaly, že je Komise systematicky využívala ke genderové analýze. Z posouzení dopadů, jež byla předmětem našeho přezkumu u obou VFR, pouze jedno (ESF+³⁶) obsahovalo zmínku o genderových rozdílech naznačující, že byly použity údaje roztříděné podle pohlaví.

Komise stanovila málo cílů souvisejících s rovností žen a mužů

60

Podle souboru nástrojů OECD z roku 2018 by vlády měly stanovit výkonnostní cíle týkající se rovnosti žen a mužů v různých oblastech politiky, aby mohly sledovat pokrok při naplňování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů. Finanční nařízení, kterým se řídí souhrnný rozpočet EU, neuvádí žádné zvláštní požadavky na cíle týkající se rovnosti žen a mužů, ale obsahuje obecný požadavek na stanovení cílů programu.

61

Cíle programů se uvádějí v tzv. programových prohlášeních. Jde o zprávy přiložené k ročnímu návrhu rozpočtu, které obsahují informace o pokroku dosaženém v předchozích letech při plnění cílů programu. Posuzovali jsme, zda programová prohlášení přiložená k ročním návrhům rozpočtů VFR na období 2014–2020 reflektují využívání cílů souvisejících s genderovou problematikou v jednotlivých politikách. Pokud jde o VFR na období 2021–2027, prověřovali jsme legislativní návrhy programů, abychom zjistili, zda zahrnují cíle související s rovností žen a mužů.

62

Z 58 výdajových programů ve VFR na období 2014–2020 obsahovaly výslovné odkazy na podporu rovnosti žen a mužů jako jeden ze svých cílů čtyři programy: Práva, rovnost a občanství, Evropský sociální fond (ESF), Erasmus+ a program Zdraví. Návrhy Komise týkající se programů Práva, rovnost a občanství (z něhož se stal program „Občané, rovnost, práva a hodnoty“) a ESF+ byly jedinými programy VFR na období 2021–2027, které obsahovaly cíle s výslovnými odkazy na rovnost žen a mužů.

Komise účinně nemonitorovala, jak rozpočet EU přispívá k dosažení rovnosti žen a mužů

63

Soubor nástrojů OECD z roku 2018 uvádí, že monitorovací mechanismy umožňují posoudit pokrok, zlepšit rozhodování a upravit programy a zdroje tak, aby bylo dosaženo většího dopadu. Finanční nařízení EU stanoví, že dosahování cílů by mělo být monitorováno pomocí ukazatelů výkonnosti.

64

Komise zveřejňuje data o ukazatelích výkonnosti v programových prohlášeních. Tyto ukazatele jsou stanoveny v právních předpisech, z nichž programy vycházejí, nebo v relevantní sekundární legislativě. Posuzovali jsme, zda programová prohlášení ve VFR na období 2014–2020 uvádějí ukazatele pro sledování plnění cílů souvisejících s rovností žen a mužů.

65

Programová prohlášení zveřejněná v roce 2020, která se týkala 58 výdajových programů, obsahovala více než 1 000 ukazatelů. Z nich se 29 ukazatelů pěti programů týkalo rovnosti žen a mužů. Tyto ukazatele měří změny související s pohlavím v průběhu času, například rozdíly v odměňování žen a mužů. Devatenáct ukazatelů rovněž vycházelo z údajů roztříděných podle pohlaví, například na míře zaměstnanosti podle pohlaví. Tyto programy představují 21,7 % celkových prostředků víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Viz obrázek 8. V návrzích Komise týkajících se VFR na období 2021–2027 zůstalo zachováno pouze deset z 29 ukazatelů týkajících se rovnosti žen a mužů, které jsme identifikovali.

Komise o celkovém dopadu rozpočtu EU na rovnost žen a mužů poskytla málo informací

66

Poskytování informací o dopadu rozpočtu na rovnost žen a mužů veřejnosti podporuje systematický dohled a odpovědnost³⁷. Může obsáhnout zveřejnění finančních prostředků přidělených na cíle v oblasti rovnosti žen a mužů a využitých na tyto cíle a podávání zpráv o výkonnosti programů, což usnadňuje parlamentní kontrolu. Viz rámeček 2.

67

Dvěma klíčovými zprávami Komise o výkonnosti rozpočtu EU jsou programová prohlášení připojená k ročnímu návrhu rozpočtu a výroční zpráva o řízení a výkonnosti (AMPR) předkládaná pro účely každoročního postupu udělování absolutoria. Posuzovali jsme, zda Komise v těchto dvou zprávách informovala o celkovém dopadu rozpočtu EU a jeho programů financování na rovnost žen a mužů.

Komise zvýšila množství informací týkajících se rovnosti žen a mužů, které jsou připojeny k návrhu rozpočtu EU, ale neprezentovala je uceleně

68

Některá programová prohlášení obsahují oddíl týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. V roce 2016, který byl prvním rokem, kdy se tyto informace uváděly, obsahovalo takový oddíl 20 z 58 programových prohlášení; v programových prohlášeních zveřejněných v roce 2020 se tento počet zvýšil na 34³⁸. To znamená, že 59 % programových prohlášení pro výdajové programy, odpovídajících 88 % objemu prostředků VFR na období 2014–2020, nyní obsahuje kvantitativní nebo kvalitativní informace týkající se rovnosti žen a mužů.

69

V těchto informacích jsme však zjistili nedostatky. Z 34 programových prohlášení zveřejněných v roce 2020, která skutečně obsahovala informace týkající se rovnosti žen a mužů, uvedlo odhady finančního příspěvku rozpočtu EU k rovnosti žen a mužů pouze deset (29 %). Šlo o programy v rámci ESF a EFRR, ale nikoli EZZF, EZFRV nebo Erasmus+. Avšak vzhledem k tomu, že v rámci rozpočtu EU neexistuje společný systém pro sledování prostředků vyčleněných či čerpaných na podporu rovnosti žen a mužů, používala generální ředitelství k odhadu příspěvku svých programů k rovnosti žen a mužů různé metody. Vypočítat souhrnný příspěvek v rámci celého rozpočtu EU proto nebylo možné. U jiných horizontálních opatření Komise přidělování a čerpání prostředků sleduje. Viz rámeček 3. Pro rovnost žen a mužů však žádný takový systém zaveden nebyl.

70

Obrázek 9 shrnuje informace týkající se rovnosti žen a mužů uvedené v programových prohlášeních, včetně cílů týkajících se rovnosti žen a mužů (bod 62), ukazatelů (bod 65) a finančních odhadů (bod 69).

71

Ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 se Komise zavazuje „zvážit“ měření výdajů souvisejících s rovností žen a mužů na úrovni programu ve VFR na období 2021–2027. V listopadu 2020 se Komise, Rada a Evropský parlament dohodly, že by Komise měla vypracovat metodu pro měření příslušných výdajů na úrovni programu ve VFR na období 2021–2027. Podle této interinstitucionální dohody Komise tuto metodu zavede do ledna 2023 pro určité centrálně řízené programy, aby ji otestovala⁴². To znamená, že ve střednědobém výhledu nebude Komise schopna prokázat výši finančních zdrojů vydaných ve všech programech financování EU na podporu rovnosti žen a mužů.

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti uváděla velmi málo informací o výsledcích v oblasti rovnosti žen a mužů

72

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti je součástí integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise⁴³. Je klíčovým vstupem pro každoroční postup udělování absolutoria. Oddíl 1 výroční zprávy o řízení a výkonnosti hodnotí pokrok dosažený při plnění cílů jednotlivých politik. Ve své zprávě o výkonnosti rozpočtu EU⁴⁴ jsme upozornili na to, že dostupné informace o příspěvku výdajových programů EU k rovnosti žen a mužů jsou omezené.

73

Od zveřejnění první výroční zprávy o řízení a výkonnosti⁴⁵ v roce 2016 Komise nikdy neinformovala konkrétně o rovnosti žen a mužů jako o horizontální prioritě. Nepředložila ani analýzu v jednotlivých oddílech. Výroční zpráva o řízení a výkonnosti naproti tomu informuje o výdajích na jiné horizontální priority. Ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2019⁴⁶ Komise uvedla, že horizontální politické cíle je třeba lépe začlenit do rozpočtu, zejména pokud jde o výdaje související s klimatem, ochranou biologické rozmanitosti a cíli udržitelného rozvoje. Jinak se o rovnosti žen a mužů výroční zpráva o řízení a výkonnosti nezmiňuje.

Podrobně stanovené právní požadavky usnadňovaly začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do programů

74

V závěrečné části zprávy se zaměřujeme na jednotlivé programy a posuzujeme, zda Komise zohlednila hledisko rovnosti žen a mužů v rámci ESF, EFRR a EZFRV, EZZF a programu Erasmus+. Zkoumali jsme, zda byly provedeny genderové analýzy a zda byly stanoveny cíle týkající se rovnosti žen a mužů. Snažili jsme se zjistit, zda byla Komise schopna prokázat výsledky těchto programů v oblasti rovnosti žen a mužů.

75

Zaměřili jsme se na těchto pět fondů nejen kvůli jejich finančnímu významu v rámci VFR, ale také proto, že mají potenciál stimulovat hospodářský růst a přispívat k rovnosti žen a mužů (bod 02). ESF podporuje projekty v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělání a odborné přípravy v celé EU. Cílem EFRR je podporovat vyvážený rozvoj v různých regionech EU. EZFRV se zaměřuje na konkrétní výzvy, jimž čelí venkovské oblasti EU. Cílem EZZF je zajistit příjmy zemědělců prostřednictvím přímých plateb. Program Erasmus+ poskytuje finanční prostředky EU na podporu vzdělávání a odborné přípravy s cílem podpořit růst.

ESI fondy by mohly významně přispět k rovnosti žen a mužů, o výsledcích za období VFR 2014–2020 jsme však nalezli jen málo informací

76

Více než polovina finančních prostředků EU je poskytována prostřednictvím pěti ESI fondů. Tyto fondy společně řídí Komise a členské státy. Provedli jsme audit ESF, EFRR a EZFRV ve Španělsku a Rumunsku. Naše práce se týkala dohod o partnerství těchto dvou zemí a 12 jejich programů.

77

Právní požadavky související s rovností žen a mužů se u jednotlivých zvláštních nařízení o ESI fondech liší. Avšak nové nařízení o společných ustanoveních⁴⁷ stanoví společná ustanovení pro ESI fondy ve VFR na období 2021–2027. V článku 7 tohoto nařízení se uvádí, že členské státy a Komise musí prosazovat zásadu rovnosti žen a mužů a zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů v průběhu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení všech programů. Vyžaduje, aby se při činnostech ve všech oblastech usilovalo o rovnost žen a mužů s využitím nástrojů, jako jsou hodnocení ex ante a předběžné podmínky, monitorovací výbory, výběrová řízení a kritéria.

78

Návrh nového nařízení o společných ustanoveních pro VFR na období 2021–2027, který předložila Komise, původně neobsahoval obdobná ustanovení jako v článku 7 nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020. Po prvotních revizích byla podobná ustanovení znovu začleněna do pozdější verze dokumentu. Nové nařízení o společných ustanoveních navíc podmiňuje čerpání ESI fondů za účelem investic do lepší genderové vyváženosti na trhu práce, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem nebo do infrastruktury pro péči o děti zavedením národního strategického rámce pro rovnost žen a mužů.

V prověřovaných programech byla rovnost žen a mužů byla zohledňována ve fázi přípravy programy

79

U programů, které jsme prověřovali ve Španělsku a Rumunsku, jsme zjistili, že povinnost zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů byla během přípravné fáze respektována častěji než během fáze provádění a monitorování. Všechny programy obsahovaly genderovou analýzu a hledisko rovnosti žen a mužů bylo při jejich koncipování v různé míře zohledněno. Oba členské státy rovněž předběžně zhodnotily, zda budou plánovaná opatření úspěšně prosazovat rovnost žen a mužů. Zjistili jsme řadu příkladů, kdy se při výběrových řízeních uplatňovaly pobídky k provádění genderových analýz. Viz rámeček 4.

Cíle týkající se rovnosti žen a mužů byly v prověřovaných programech brány v úvahu jen zřídka a o jejich dopadu na rovnost žen a mužů bylo k dispozici málo informací

80

Programy musí být v souladu s obecnými cíli stanovenými ve zvláštních právních předpisech, jimiž se řídí fondy, z nichž jsou financovány, a v nařízení o obecných ustanoveních. Členské státy mohou do programů začlenit své vlastní cíle týkající se rovnosti žen a mužů. Španělsko, ale nikoli Rumunsko, zahrnulo specifické cíle a ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů do některých investičních priorit v rámci ESF. Ostatní fondy, které jsme kontrolovali, takové cíle týkající se rovnosti žen a mužů neobsahovaly.

81

Nařízení o společných ustanoveních vyžaduje, aby všechny členské státy předkládaly výroční zprávy o provádění všech programů. Dále upřesňuje, že zprávy za roky 2016 a 2018 musí obsahovat posouzení opatření přijatých na podporu rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

82

Zprávy o všech vybraných programech obsahovaly oddíl s údaji – nejčastěji kvalitativními, ale někdy i kvantitativními – o konkrétních opatřeních přijatých na podporu rovnosti žen a mužů a o zavedených opatřeních, která mají zajistit zohlednění rovnosti žen a mužů. Zprávy však neobsahovaly informace o výsledcích ani o dopadech.

83

V letech 2017 a 2019 Komise na základě těchto zpráv rovněž zveřejnila zprávy o provádění fondů ESI. V roce 2018 rovněž vydala souhrnnou zprávu o provádění programů v rámci fondů ESI v letech 2014–2017. Tyto zprávy však uváděly jen málo informací týkajících se rovnosti žen a mužů.

84

Údaje o účastnících financovaných činností poskytuje otevřená datová platforma Komise pro fondy ESI. Tyto údaje však neuvádějí žádné informace o pohlaví. V důsledku toho nejsou ke společným ukazatelům pro kterýkoli z ESI fondů veřejně dostupné žádné konsolidované údaje roztříděné podle pohlaví.

Přímé platby zemědělcům v rámci EZZF byly genderově slepé

85

Na společnou zemědělskou politiku (SZP) připadá více než třetina finančních prostředků EU. Na EZZF připadají přibližně tři čtvrtiny SZP a využívá se hlavně k podpoře příjmů zemědělcům prostřednictvím přímých plateb. Jedná se o největší program v rámci rozpočtu EU, jehož prostředky ve VFR na období 2014–2020 přesahují 300 miliard EUR.

Nařízení o přímých platbách nezohledňuje hledisko rovnosti žen a mužů a omezuje schopnost členských států tak činit

86

Nařízení o přímých platbách na období 2014–2020 neobsahuje právní požadavky týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rovnosti žen a mužů. Ve svém stanovisku k návrhům Komise týkajícím se SZP⁴⁸ po roce 2020 jsme poukázali na to, že dotčený členský stát bude například mít, pokud jde o dopad přímých plateb na rovnost žen a mužů, „málo možností“ změnit způsob rozdělování dotací, protože koncepce přímých plateb bude z velké části stanovena navrhovanými právními předpisy EU.

87

Příklady těchto skutečností jsme zjistili u dvou ze čtyř případových studií našeho odborníka (bod 19). Andalusie (Španělsko) uplatňuje genderové rozpočtování ve svém regionálním rozpočtu. Na podporu rovnosti žen a mužů využívá přibližně 90 % svých programů. Zemědělský záruční fond Andalusie je však vyloučen, protože systém přímých plateb neponechává žádný prostor pro pozitivní opatření týkající se žen⁴⁹. Švédsko uplatňuje genderové rozpočtování a má základní údaje, které prokazují nerovnosti v zemědělství. Švédské orgány však vysvětlily, že vzhledem k tomu, že tuto politiku sice provádějí, ale nekoncipují, a vzhledem k tomu, že podle nařízení o přímých platbách není genderové rozpočtování povinné, nemohou ji k nápravě nerovností využít.

Nedostatky v údajích a chybějící genderová analýza s sebou nesou riziko přetrvávání nerovností mezi ženami a muži

88

Revize SZP se analyzují v posouzení dopadů s cílem nezhoršovat nerovnosti mezi zemědělci podle věku, velikosti zemědělského podniku nebo regionu v EU. Rozdíly mezi zemědělci a zemědělkyněmi se výslovně nezohledňují. Ve svém stanovisku k SZP po roce 2020 (bod 86) jsme konstatovali, že Komise ve svém posouzení dopadů zohledňovala rovnost žen a mužů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje, ale že se zdá, že to mělo na návrh jen malý dopad.

89

Ve svém stanovisku jsme rovněž kritizovali nedostatek přesných informací o příjmech domácností zemědělců a skutečnost, že členské státy nejsou povinny sestavovat statistiky o disponibilních příjmech zemědělských podniků. Neexistence takových statistik roztříděných podle pohlaví rovněž vede k tomu, že chybí údaje o dopadu přímých plateb na rovnost žen a mužů.

90

Další významnou mezerou v údajích je nedostatek statistických údajů o příjemcích přímých plateb roztříděných podle pohlaví. Nařízení o EZZF nestanoví žádnou povinnost, takové statistické údaje předkládat. Komise neměla údaje o podílu plateb vyplácených ženám a mužům. Náš odborník však ve své případové studii zjistil, že Švédská zemědělská rada má údaje, z nichž vyplývá, že v roce 2019 tvořily 16 % žadatelů ve Švédsku ženy, obdržely ale pouze 7 % podpory ve formě plateb. A v Irsku podle Irského sdružení zemědělců ženy v roce 2019 vlastnily 10 % způsobilé půdy a obdržely pouze 8 % plateb⁵⁰. Vzhledem k tomu, že přímé platby jsou platby na plochu určené zemědělcům, kteří mají půdu, kterou mají k dispozici pro zemědělskou činnost (dále jen „zemědělský podnik“), existuje několik faktorů, které mohou tyto údaje vysvětlit.

91

Studie zadaná Evropským parlamentem v roce 2019⁵¹ uvádí, že „zemědělci z řad žen mají ve srovnání se svými mužskými protějšky podstatně menší přístup k půdě a jiným výrobním aktivům a kontrolu nad nimi a vlastní jich méně“. Podle Výboru profesních zemědělských organizací⁵² je pro ženy obtížné získat přístup k úvěrům. Eurostat nemá informace o vlastnictví zemědělských podniků roztříděné podle pohlaví, poskytuje ale údaje o držitelích zemědělských podniků. Držitelé mohou zemědělský podnik vlastnit, ale také si jej pronajmout, být nájemci nebo správci. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v roce 2016 byly ženy mezi držiteli zemědělských podniků v Evropě zastoupeny pouze asi 30 %⁵³.

92

Z údajů Eurostatu vyplývá, že ženy obvykle mají menší zemědělské podniky: v roce 2016 měly ženy v držení pouze 16 % větších podniků oproti 35 % menších podniků⁵⁴. V roce 2017 Komise odhadla, že produkce na zemědělský podnik byla mnohem nižší u zemědělců z řad žen (v roce 2013 to bylo necelých 12 000 EUR) než u zemědělců z řad mužů (téměř 40 000 EUR). Odhaduje se rovněž, že zemědělci z řad žen kontrolují mnohem méně půdy (12 %) než zemědělci z řad mužů (61 %, zbytek je v majetku podniků)⁵⁵. Ve svém stanovisku k SZP po roce 2020 jsme konstatovali, že z údajů Komise vyplývá, že „tři pětiny dotací [tj. podpory příjmu zemědělců] [jsou] poskytovány mužům, jedna osmina ženám a zbytek podnikům“.

93

Všechny výše uvedené skutečnosti naznačují, že je jednoznačně zapotřebí genderově analyzovat podporu příjmů vyplácenou zemědělcům prostřednictvím přímých plateb, včetně rozdělení příjmů a jejich souvislosti s vlastnictvím půdy, způsobilou půdou a příjemci plateb. To bude vyžadovat shromažďování a šíření širších údajů o ženách v zemědělství. Již v roce 2017 vyzval Evropský parlament⁵⁶ Komisi a členské státy, aby změřily přínos žen k příjmům na venkově a určily úlohu žen v zemědělství. Zdůraznil rovněž, že je nutné, aby členské státy poskytovaly aktuální statistiky o vlastnictví půdy ženami.

Komise nezohlednila hledisko rovnosti žen a mužů ve všech aspektech programu Erasmus+

94

Erasmus+ je program EU na podporu vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Složka programu týkající se mobility poskytuje studentům a pedagogickým pracovníkům příležitost získat dovednosti prostřednictvím studia, praxe a dobrovolnické činnosti v zahraničí.

95

V bodech odůvodnění nařízení, kterým se program Erasmus+ řídí ve VFR na období 2014–2020, se uvádí, že mezi cíle programu patří podpora rovnosti žen a mužů. I když v hlavním textu nařízení nejsou uvedeny žádné závazné právní požadavky týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ani shromažďování údajů roztříděných podle pohlaví, v příloze I je stanovena povinnost shromažďovat údaje roztříděné podle pohlaví u dvou z 25 hlavních ukazatelů programu.

96

Legislativní návrh programu Erasmus+ ve VFR na období 2021–2027 zpočátku neobsahoval žádná právní ustanovení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ani nevyžadoval shromažďování údajů roztříděných podle pohlaví. Evropský parlament však navrhl změnu⁵⁷, která požaduje, aby všechny kvantitativní ukazatele programu Erasmus+ byly roztříděny podle pohlaví.

Komise ve fázi přípravy programu nevěnovala hledisku rovnosti žen a mužů velkou pozornost

97

Komise ve svém posouzení dopadu programu Erasmus+ ve VFR na období 2014–2020 hledisko rovnosti žen a mužů zohlednila, avšak pouze v omezené míře. Byla uvedena pouze tabulka s popisem očekávaných dopadů každého návrhu opatření na rovnost žen a mužů, avšak bez řádné analýzy genderových potřeb a dopadů.

98

V posouzení dopadů VFR na období 2021–2027 byla rovnost žen a mužů zdůrazněna jako jedna z otázek, kterými by se měl program Erasmus+ zabývat. Rovnost žen a mužů byla rovněž vyzdvižena jako výzva v otevřené veřejné konzultaci o budoucnosti programu Erasmus+ v roce 2017. Existovala tedy jasně zjištěná potřeba, že by se v rámci programu Erasmus+ měla zohledňovat rovnost žen a mužů. V legislativním návrhu však Komise pouze navrhla aktivně prosazovat hledisko rovnosti žen a mužů pouze v jedné oblasti programu Erasmus+, totiž v části „Sporty“.

99

Komise má k dispozici potřebné údaje, jež jí umožňují provádět genderovou analýzu či hodnocení rovnosti žen a mužů programu Erasmus, a to i podle oblasti studia. Výroční zpráva programu Erasmus+ za rok 2019 nicméně neobsahuje informace o dopadu či výsledcích na základě pohlaví ani údaje roztříděné podle pohlaví. Uvádí se celkový počet studentů nebo účastníků. Tato čísla však nejsou roztříděna podle pohlaví.

100

V programových prohlášeních zveřejněných v roce 2020 Komise uvedla, že genderová vyváženost účastníků programu Erasmus+ byla až do té doby „vynikající“, aniž by poskytla jakékoli číselné údaje. K tomuto závěru dospěla i přes studii z roku 2019, na jejíž přípravě se podílela i Komise⁵⁸ a která poukázala na významný genderový rozdíl v programu Erasmus+ a zjistila, že se programu účastní více žen než mužů. Nejnovější dostupné údaje⁵⁹ Komise ukazují, že v období 2013–2014 existovaly významné rozdíly mezi ženami a muži v závislosti na předmětu studia. Například v oblasti IT bylo přibližně třikrát více mužů než žen, zatímco v uměleckých a humanitních oborech se zúčastnilo mnohem více žen. Z toho vyplývá, že při plánování programu Erasmus+ je třeba zohlednit hledisko rovnosti žen a mužů a provést rozsáhlé analýzy, které přesahují celkový počet účastníků rozdělený podle konkrétních oblastí.

Závěry a doporučení

101

Hledisko rovnosti žen a mužů nebylo dosud začleněno do celého rozpočtu EU. Rámec pro podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU není zatím plně zaveden. Zjistili jsme, že rozpočtový cyklus EU náležitě nezohledňuje rovnost žen a mužů. Dospěli jsme k závěru, že Komise svůj závazek týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU dosud nesplnila.

102

Konkrétně jsme zjistili, že strategie Komise pro rovnost žen a mužů dostatečně nepodporovala začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Pro období 2016–2019 nahradila Komise svou předchozí strategii v oblasti rovnosti žen a mužů nezávazným dokumentem, který neobsahoval plán provádění a monitorování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Nová strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 dále posílila závazek Komise začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do rozpočtu, konkrétní opatření však stále chybí (body 25–35).

103

Zjistili jsme, že posilování institucionálního rámce Komise probíhá, ale že tento rámec začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zatím plně nepodporuje. Komise na období 2014–2019 nezavedla nezbytné mechanismy pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a jeho monitorování. Neposkytla generálním ředitelstvím dostatečnou odbornou přípravu ani odborné znalosti pro účinné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Komise na období 2019–2024 úlohy a povinnosti související se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů vyjasnila. Nová ujednání přisuzují ústřední úlohu generálnímu sekretariátu, který se zavázal zajistit, že rovnost bude při tvorbě politik zohledňována. GŘ BUDG, které odpovídá za řízení rozpočtu EU a může hrát v oblasti genderového rozpočtování klíčovou úlohu, však nebyly svěřeny srovnatelně důležité povinnosti. Komise plánuje vypracovat pro oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů strategii odborné přípravy (body 36–48).

Doporučení 1 – Posílit institucionální rámec Komise

Aby Komise posílila institucionální rámec pro podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a převedla svůj závazek začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do podoby konkrétních opatření, měla by:

1. vyjasnit úlohy týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí a pověřit touto agendou příslušné pracovníky ve všech generálních ředitelstvích a vypracovat plány, jak začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů ve všech oblastech politiky;
2. zajistit, aby GŘ DG účinně řídilo, koordinovalo a monitorovalo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU (genderové rozpočtování);
3. zpřístupnit všem zaměstnancům odbornou přípravu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;
4. zajistit, aby generální ředitelství sdílela informace a postupy, a při zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů soustavně využívat dostupných nástrojů a odborných znalostí, včetně nástrojů institutu EIGE.

Časový rámec: do prosince 2021.

104

Zjistili jsme, že rozpočtový cyklus EU náležitě nezohledňuje rovnost žen a mužů. Komise věnovala genderové analýze politik a programů, které byly předmětem našeho přezkumu, EU jen malou pozornost. Z osmi posouzení dopadu, která byla předmětem přezkumu, mělo určitou genderovou analýzu ESF+ a v posouzení dopadu SZP se stručně popisovala situace žen ve venkovských oblastech. Zjistili jsme, že pokyny Komise pro posuzování potenciálních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů legislativních návrhů nejsou dostatečně konkrétní a nezajišťují řádné zohlednění hlediska rovnosti žen a mužů. Podle našeho názoru má pro dosažení pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů zásadní význam využívání genderové analýzy (body 50–55).

Doporučení 2 – Provádět genderovou analýzu

Aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů do rozpočtového cyklu EU lépe začleněno, Komise by měla:

1. aktualizovat své pokyny ke zlepšování právní úpravy pro posuzování možných hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů legislativních návrhů s cílem posílit analýzu dopadů na ženy a muže;

Časový rámec: do prosince 2021.

2. provádět genderové analýzy potřeb a dopadů programů a nástrojů financování EU a o výsledcích těchto analýz informovat v posouzeních dopadů, hodnoceních nebo zprávách o výkonnosti nebo případně informovat o důvodech, proč nebyly provedeny.

Časový rámec: od ledna 2022.

105

Obecně jsme u fondů, které byly předmětem našeho přezkumu, zjistili jen málo dokladů, které by naznačovaly, že Komise při genderové analýze systematicky používala údaje roztříděné podle pohlaví (body 57–59). U kontrolovaných programů jsme zjistili, že ke společným ukazatelům pro ESI fondy nejsou veřejně dostupné žádné konsolidované údaje roztříděné podle pohlaví (bod 84). Zjistili jsme velké nedostatky v údajích o zemědělství, a to kvůli nedostatku podle pohlaví roztříděných statistických údajů o příjmech zemědělských podniků, vlastnictví půdy a příjemcích přímých plateb z EZZF (body 89–93). Ve zprávách o programu Erasmus+ jsou uvedeny celkové počty studentů nebo účastníků, ale tyto počty nejsou roztříděny podle pohlaví, i když tyto informace jsou k dispozici (bod 99).

Doporučení 3 – Sbírat a analyzovat údaje roztříděné podle pohlaví

S cílem poskytnout lepší základ pro genderové analýzy a umožnit měření rozdílů v situaci žen a mužů a monitorování dopadů začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a podávání souvisejících zpráv by Komise měla:

1. systematicky shromažďovat, analyzovat a vykazovat stávající údaje o programech financování EU v rámci přímého řízení roztříděné podle pohlaví;
2. systematicky konsolidovat, analyzovat a vykazovat informace poskytované členskými státy v souladu s právními požadavky programů financování EU v rámci sdíleného řízení;
3. začleňovat do budoucích legislativních návrhů povinnost systematicky shromažďovat a vykazovat údaje o programech financování EU roztříděné podle pohlaví.

Časový rámec: od ledna 2022.

106

Zjistili jsme, že Komise stanovila příliš málo cílů výslovně souvisejících s rovností žen a mužů. Z 58 výdajových programů ve VFR na období 2014–2020 uváděly výslovně prosazování rovnosti žen a mužů jako jeden ze svých cílů pouze čtyři programy. V legislativních návrzích Komise týkajících se VFR na období 2021–2027 měly cíle s výslovnými odkazy na rovnost žen a mužů pouze dva programy (body 60–62).

107

Komise účinně nemonitorovala příspěvek rozpočtu EU k dosažení rovnosti žen a mužů. Z více než 1 000 ukazatelů v programových prohlášeních zveřejněných v roce 2020 se rovnosti žen a mužů týkalo 29 ukazatelů z pěti programů. Z pěti programů, které byly předmětem našeho přezkumu, měly ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů pouze EFRR a Erasmus+. VFR na období 2021–2027 bude pravděpodobně takových ukazatelů obsahovat ještě méně, neboť pouze deset z těch, které jsme zjistili, bylo v navrhovaném právním předpisu zachováno (body 63–65). Podrobné definování požadavků v určitých oblastech však podpořilo zohlednění rovnosti mužů a žen v programech (body 74–100).

Doporučení 4 – Používat cíle a ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů

Aby lépe zohlednila horizontální prioritu problematiky rovnosti žen a mužů v celém rozpočtu EU a mohla monitorovat pokrok, měla by Komise:

1. u programů a nástrojů financování EU na období 2021–2027 identifikovat a využívat relevantní existující údaje o rovnosti žen a mužů, včetně ukazatelů, k nimž jsou k dispozici údaje roztříděné podle pohlaví;
2. u budoucích legislativních návrhů uvádět cíle související s rovností žen a mužů a ukazatele výkonnosti v závislosti na výsledcích genderových analýz.

Časový rámec: od ledna 2022.

108

Ve dvou hlavních zprávách o výkonnosti rozpočtu EU – programových prohlášeních připojovaných k návrhu ročního rozpočtu a k výroční zprávě o řízení a výkonnosti vydané pro účely udělení absolutoria – uváděla Komise o celkovém dopadu rozpočtu EU na rovnost žen a mužů jen málo informací. Nebyl zaveden žádný společný systém pro sledování prostředků přidělených generálními ředitelstvími na podporu rovnosti žen a mužů, takže GŘ BUDG nebylo schopno celkový příspěvek rozpočtu EU k rovnosti žen a mužů smysluplně odhadnout. Podotýkáme, že v listopadu 2020 se Komise, Rada a Evropský parlament dohodly, že Komise pro VFR na období 2021–2027 vypracuje metodu pro měření příslušných výdajů na úrovni programu. Podle této dohody Komise tuto metodu zavede do ledna 2023 pro určité centrálně řízené programy, aby ji otestovala. Rovněž podotýkáme, že Komise navrhla vyčlenit finanční prostředky na některé horizontální politické otázky, nikoli však na rovnost žen a mužů (body 66–73).

Doporučení 5 – Zlepšit podávání zpráv o rovnosti žen a mužů

Aby zlepšila vyvozování odpovědnosti a rozpočtovou transparentnost a zajistila spolehlivé informace o finančních prostředcích přidělených a čerpaných na otázky související s rovností žen a mužů na úrovni programů ve VFR na období 2021–2027, měla by Komise:

1. vytvořit robustní systém pro sledování finančních prostředků přidělených a čerpaných na podporu rovnosti žen a mužů, který by se vztahoval na všechny programy financování EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost;

Časový rámec: do prosince 2022.

2. ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti a v návrhu rozpočtu každoročně informovat o dosažených výsledcích v oblasti rovnosti žen a mužů a o výši prostředků přidělených a čerpaných na podporu rovnosti žen a mužů ve všech programech financování EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost;

Časový rámec: postupně od ledna 2024, dokud nebude dosaženo plného pokrytí všech programů financování EU.

3. analyzovat náležitost stanovování určitého procentního podílu rozpočtu EU, který by měl být vyčleněn na podporu rovnosti žen a mužů.

Časový rámec: při přípravě návrhů na období po roce 2027.

109

Konstatujeme, že existuje závazek zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, který je největší částí nástroje Next Generation EU. Národní plány na podporu oživení a odolnosti budou muset uvádět vysvětlení, jak mají navrhovaná opatření přispět k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny a k začleňování těchto cílů. Nicméně nedostatek společných ukazatelů ztíží monitorování a sledování výsledků, včetně těch, které se týkají rovnosti žen a mužů (bod 56).

Doporučení 6 – Posuzovat, zda Nástroj pro oživení a odolnost řeší problém rovnosti žen a mužů a o tomto posouzení podávat zprávy

Komise by měla posuzovat navrhovaná opatření uvedená v národních plánech na podporu oživení a odolnosti a následně podávat zprávy o tom, zda opatření přispěla k rovnosti žen a mužů.

Časový rámec: od května 2021.

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Tony Murphy, člen Účetního dvora, v Lucemburku dne 4. května 2021.

Zkratky

AMPR: výroční zpráva o řízení a výkonnosti

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

EIGE: Evropský institut pro rovnost žen a mužů

ESF: Evropský sociální fond

ESF+: Evropský sociální fond plus

ESI fondy: evropské strukturální a investiční fondy

Eurostat: Statistický úřad Evropské unie

EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EZZF: Evropský zemědělský záruční fond

GŘ AGRI: Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ BUDG: Generální ředitelství Evropské komise pro rozpočet

GŘ DEVCO: Generální ředitelství Evropské komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

GŘ EAC: Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu

GŘ EMPL: Generální ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

GŘ JUST: Generální ředitelství Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele

GŘ REGIO: Generální ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku

ISG: meziútvarová skupina pro rovnost pohlaví

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

SWD: samostatný pracovní dokument útvarů Komise

VFR: víceletý finanční rámec

Glosář

Absolutorium: každoroční rozhodnutí Evropského parlamentu, které představuje konečné schválení způsobu, jakým Komise splnila rozpočet.

Erasmus+: program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v celé EU zejména tím, že dává studentům vysokých škol příležitost studovat a získávat zkušenosti v zahraničí.

Evropské strukturální a investiční fondy: pět hlavních fondů EU, které společně podporují hospodářský rozvoj v celé EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Evropský sociální fond: fond EU pro vytváření vzdělávacích a pracovních příležitostí a zlepšování situace osob ohrožených chudobou.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: fond EU pro financování příspěvku EU na programy rozvoje venkova.

Evropský zemědělský záruční fond: fond EU pro financování přímých plateb zemědělcům a opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů.

Gender: sociální a kulturní konstrukt, který rozlišuje mezi charakteristikami připisovanými ženám a mužům, dívkám a chlapcům a pohlíží na ženy a muže tak, že mají určité specifické role a povinnosti.

Genderová analýza: zkoumání rozdílů v podmínkách a potřebách žen a mužů (posouzení genderových potřeb) a (pravděpodobných) důsledků opatření nebo programu na ženy a muže (genderové posouzení dopadu).

Genderové rozpočtování: uplatnění genderového hlediska na všech úrovních rozpočtového procesu.

Genderové ukazatele: měření, která ukazují změny ve vztazích mezi muži a ženami v dané sféře.

Nařízení o společných ustanoveních: nařízení, kterým se stanoví pravidla, jimiž se řídí všech pět evropských strukturálních a investičních fondů.

Posouzení dopadu: analýza pravděpodobných (ex ante) nebo skutečných (ex post) účinků iniciativy nebo jiného opatření.

Příjemce finančních prostředků: fyzická nebo právnická osoba, která dostává grant nebo půjčku z rozpočtu EU nebo má konečný prospěch z činnosti financované EU.

Přímé platby: platby zemědělské podpory poskytované přímo zemědělcům.

Rovnost žen a mužů: zásada, že ženy i muži a dívky i chlapci by měli mít stejná práva, svobody a příležitosti.

Sdílené řízení: způsob provádění výdajů z rozpočtu EU, při němž na rozdíl od přímého řízení Komise deleguje úkoly na členské státy, avšak konečná odpovědnost zůstává Komisi.

Údaje roztříděné podle pohlaví: údaje shromážděné a uspořádané samostatně pro ženy a muže, umožňující měřit rozdíly mezi ženami a muži z hlediska různých sociálních a hospodářských dimenzí.

Víceletý finanční rámec: Výdajový plán EU, v němž jsou stanoveny priority (na základě cílů příslušných politik) a stropy, povětšinou na sedm let. Je strukturou, v jejímž rámci se stanovují roční rozpočty EU a jež omezuje výdaje v každé kategorii.

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti: zpráva o řízení rozpočtu EU a dosažených výsledcích, kterou každoročně vypracovává Komise.

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů: systematické zohledňování problematiky rovnosti žen a mužů ve všech fázích životního cyklu opatření, nástrojů, programů a fondů.

Zlepšování právní úpravy: koncepce, z níž vychází tvorba politik a právních předpisů EU a která je založena zásadách, podle nichž by právní úprava měla dosáhnout svých cílů při minimálních nákladech a měla by být navržena transparentním způsobem založeným na důkazech se zapojením občanů a zainteresovaných subjektů.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V, který se zaměřuje na financování a správu EU a jemuž předsedá člen EÚD Tony Murphy. Audit vedla členka EÚD Eva Lindströmová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Katharina Bryanová, tajemník kabinetu Johan Stalhammar, asistentka kabinetu Karin Anderssonová, stážistka kabinetu Amanda Ramerová, vyšší manažerka Margit Spindeleggerová, spoluvedoucí úkolu Elisa Gómezová, spoluvedoucí úkolu Rogelio Abarquero Grossi, auditoři Giuseppe Diana a Marilena Elena Frigurasová, vyslaný národní odborník Quirino Mealha, stážisté Joniada Goçajová a Thomas Hebenstreit, grafickou podporu zajišťoval Jesús Nieto Muñoz, lingvistickou podporu poskytoval Richard Moore, podporu IT poskytovali Emanuele Fossati a Danilo De Pascalis, statistickou podporu zajišťoval Bogomil Kovačev a sekretářské služby Valérie Tempez-Erasmiová a Manuela Maglioccaová.

Poznámky na konci textu

¹ Například: McKinsey Global Institute, How advancing women’s equality can add $12 trillion to global growth, září 2015, Světové hospodářské fórum, Global Gender Gap Report 2020, prosinec 2019, MMF, Gender Inequality and Economic Growth: Evidence from Industry-Level Data, červenec 2020, MMF, Women, Work, and the Economy: Macroeconomic Gains from Gender Equity, prosinec 2013, Åsa Löfström, Umeå University, Gender equality, economic growth and employment.

² COM(2020) 152 v konečném znění.

³ EIGE, Economic Benefits of Gender Equality in the European Union.

⁴ Evropská komise, Economic sectors at risk due to COVID-19 disruptions: will men and women in the EU be affected similarly?, 2020, Evropská komise, The impact of sex and gender in the COVID-19 pandemic, 2020.

⁵ Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021: genderová perspektiva koronavirové krize a pokrizového období.

⁶ Například: Evropský parlament, Backlash in Gender Equality and Women’s and Girls’ Rights, červen 2018, UN Women, Democratic backsliding and the backlash against women’s rights: Understanding the current challenges for feminist politics, EIGE, Beijing + 25: the fifth review of the implementation of the Beijing Platform for Action in the EU Member States, 2020.

⁷ COM(2020) 152 final: Unie rovnosti: Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025

⁸ EIGE, Gender Equality Index. Jednotlivé země. Vydání 2020.

⁹ SWD(2019) 101 final: 2019 report on equality between women and men in the EU.

¹⁰ OECD, Toolkit for Mainstreaming and Implementing Gender Equality, 2018.

¹¹ V této zprávě se používá termín „údaje roztříděné podle pohlaví“, neboť odkazujeme na údaje týkající se žen nebo mužů.

¹² Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2013 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

¹³ Závěry Evropské rady ze dne 17. až 21. července 2020.

¹⁴ COM(96) 67 final.

¹⁵ Komise na funkční období 2014–2019 byla ve funkci od 1. listopadu 2014 do 30. listopadu 2019.

¹⁶ Komise na funkční období 2019–2024 se ujala funkce dne 1. prosince 2019.

¹⁷ Zvláštní zpráva EÚD č. 2/2021: Humanitární pomoc EU na vzdělávání: pomáhá potřebným dětem, ale měla by být dlouhodobější a dostávat se k většímu počtu dívek.

¹⁸ SWD(2015) 278 final.

¹⁹ Například strategie pro vnitřní trh se zbožím a službami (COM(2015) 550 final).

²⁰ Hodnocení silných a slabých stránek strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019, zadané GŘ JUST v roce 2019.

²¹ Zápis ze zasedání fóra odborníků institutu EIGE ve dnech 3. a 4. dubna 2019.

²² SEC(2010) 1079.

²³ GŘ JUST, Visions for gender equality, 2015, Poradní výbor Evropské komise pro rovné příležitosti žen a mužů, Opinion on Gender Equality in the EU in the 21st century: remaining challenges and priorities, 2014, DG JUST, Report on the Forum on the future of gender equality in the EU, 2015.

²⁴ COM(2020) 152 v konečném znění.

²⁵ EIGE, Gender mainstreaming.

²⁶ Zvláštní zpráva EÚD č. 22/2020 Budoucnost agentur EU – Je zde potenciál pro větší flexibilitu a spolupráci.

²⁷ Zápis z 33. jednání správní rady institutu EIGE z listopadu 2019.

²⁸ GŘ pro rozpočet, Strategický plán 2020–2024.

²⁹ SEC(2009) 92.

³⁰ SWD(2017) 350 final.

³¹ Stanovisko EÚD č. 6/2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti.

³² OSN, Integrating a Gender Perspective into Statistics, 2016.

³³ EIGE, Glossary and thesaurus.

³⁴ Databáze Eurostatu, 17.3.2021.

³⁵ Portál veřejně přístupných dat EU, 17.3.2021.

³⁶ SWD(2018) 289 final.

³⁷ OECD, Designing and Implementing gender budgeting. A path to action, 2019.

³⁸ A další pro zvláštní nástroj.

³⁹ OECD DAC Rio Markers for Climate. Handbook.

⁴⁰ Přezkum EÚD č. 1/2020: Sledování výdajů v oblasti klimatu v rozpočtu EU.

⁴¹ Zvláštní zpráva EÚD č. 31/2016 Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn.

⁴² Interinstitucionální dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu pro zavedení nových vlastních zdrojů.

⁴³ Článek 318 SFEU a čl. 247 odst. 1 písm. e) finančního nařízení.

⁴⁴ EÚD, Zpráva Evropského účetního dvora o výkonnosti rozpočtu EU – stav na konci roku 2019.

⁴⁵ COM(2016) 446 final: Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2015.

⁴⁶ COM(2020) 265 final.

⁴⁷ Nařízení (EU) č. 1303/2013.

⁴⁸ Stanovisko č. 7/2018 k návrhům Komise na nařízení týkající se společné zemědělské politiky v období po roce 2020.

⁴⁹ Gender impact report on the 2020 Budget of the Autonomous Region of Andalusia, říjen 2019.

⁵⁰ IFA Diversity Strategy Towards 2025, říjen 2019.

⁵¹ Evropský parlament, The professional status of rural women in the EU, 2019.

⁵² Výbor profesních zemědělských organizací, Challenges and opportunities in achieving gender equality and the empowerment of rural women and girls, 2017.

⁵³ Farm indicators by agricultural area, type of farm, standard output, sex and age of the manager and NUTS 2 regions, výtah z prosince 2020.

⁵⁴ Ekonomická velikost na základě standardní produkce v eurech: malý podnik < 8 000 EUR, velký podnik ≥ 25 000 EUR.

⁵⁵ Zprávy Evropské komise, Future of CAP: Where are all the women?, 2017.

⁵⁶ Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2017: Ženy a jejich úloha ve venkovských oblastech.

⁵⁷ Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“. Pozměňovací návrh 170.

⁵⁸ Evropská komise, Erasmus+ higher education impact study, 2019.

⁵⁹ Portál veřejně přístupných dat EU, Erasmus mobility statistics 2014–2018.

⁶⁰ Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

⁶¹ https://europa.eu/!Cg88wR

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	13. 12. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	10. 3. 2021
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	4. 5. 2021
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	1. 6. 2021

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-6033-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/762200	QJ-AB-21-009-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-6063-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/626918	QJ-AB-21-009-CS-Q

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obrázky 4, 6 a 7: ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailemEurope Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.