Podpora poskytovaná Europolem v boji proti převaděčství migrantů: ceněný partner, ale málo se využívají zdroje údajů a měření výsledků

Shrnutí

I

Převaděčství migrantů, označované také jako napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví, je celosvětovým trestným činem, který ohrožuje životy migrantů a oslabuje integritu mezinárodních hranic. Jde o jeden z nejvýnosnějších druhů trestné činnosti pro zločinná spolčení a v posledních letech představuje pro EU závažný humanitární a bezpečnostní problém. V letech 2015 a 2016 zažila Evropská unie bezprecedentní příliv migrantů. Do EU nelegálně vstoupilo přes 1 milion osob, přičemž podle odhadů Europolu většině z nich k tomu napomohli převaděči.

II

Agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva, Europol, zřídila v roce 2016 Evropské středisko pro boj proti převaděčství, které se věnuje aktivní podpoře členských států EU při rozbíjení zločineckých sítí zapojených do převaděčství migrantů. Vzhledem k tomu, že Europol nemá výkonné pravomoci (nemůže zatýkat pachatele trestné činnosti), pomáhá členským státům zejména tím, že slouží jako centrum pro výměnu informací o trestné činnosti a zajišťuje koordinaci a operativní a strategickou podporu při vyšetřování trestných činů členskými státy.

III

Posuzovali jsme, zda Europol a zejména Evropské středisko pro boj proti převaděčství poskytovaly členským státům účinnou podporu v boji proti převaděčství migrantů. Audit se týkal období mezi lety 2016 (kdy bylo zřízeno Evropské středisko pro boj proti převaděčství) a 2019. V příslušných případech jsme zkoumali také údaje z roku 2020. Abychom mohli na hlavní otázku auditu odpovědět, zabývali jsme se dvěma dílčími otázkami.

• Fungoval Europol jako účinné centrum pro výměnu informací o převaděčství migrantů?
• Poskytoval Europol účinnou koordinaci a podporu v oblasti převaděčství migrantů?

IV

Celkově jsme dospěli k závěru, že Europol poskytuje cennou podporu, ale stále se potýká s problémy, pokud jde o plné využívání externích informačních zdrojů. Výsledky jeho podpory nejsou navíc systematicky měřeny, takže se obtížně prokazují. Tento audit je příspěvkem k průběžné debatě o tom, jak EU zvládá migrační tlak, a zjištění auditu mají posílit úlohu Europolu při poskytování účinné podpory donucovacím orgánům členských států. Jeho závěry mohou také ovlivnit probíhající přezkum nařízení o Europolu.

V

Zjistili jsme, že donucovací orgány členských států a třetí strany aktivně poskytovaly Europolu informace, i když míra zapojení se u jednotlivých partnerů lišila. Mezi lety 2016 a 2019 docházelo k výměnám informací v rostoucí míře. Navzdory tomuto příznivému trendu jsme zjistili, že na úplnosti informací, které Europol získává, se podepisovaly problémy se zahájením dvoustranných jednání za účelem uzavření mezinárodních dohod s prioritními třetími zeměmi a neschopnost Europolu přímo shromažďovat a analyzovat informace od soukromých subjektů.

VI

Coby evropské informační centrum pro otázky trestné činnosti potřebuje Europol přístup ke všem příslušným databázím. Ne všechny relevantní externí zdroje údajů jsou však Europolu v současnosti dostupné, nebo je nevyužívá dostatečně.

VII

Náš průzkum ukázal, že členské státy a třetí země oceňují informace, které Europol poskytuje, ale dosud nebylo dosaženo plné interoperability mezi databázemi Europolu a členských států. Další problémy souvisí s výměnou údajů s ostatními agenturami EU.

VIII

Partneři Europolu oceňují strategickou a operativní podporu, kterou jim Europol poskytuje, avšak její výsledky je obtížné ověřit, protože je Europol komplexně neměří. Je tomu tak proto, že chybí systematický postup, kterým by členské státy vykazovaly údaje o výsledcích dosažených za podpory Europolu. Europol navíc nemá ukazatele výkonnosti, pokud jde o úsilí boje proti praní peněz a podvodům s doklady, které jsou s převaděčstvím migrantů rovněž spojeny. Chybí tedy celkové měření výkonnosti Europolu v boji proti převaděčství.

IX

V rámci operativní podpory Europol pomáhá členským státům a třetím zemím ve vyšetřování konkrétních případů, jež lze rozdělit na neprioritní a prioritní. Postup pro stanovení priority případu na základě patřičných kritérií umožňuje Europolu přidělit zdroje tam, kde je to nejvíce potřeba. Postup vychází z odborného posudku zaměstnanců, kteří na případu pracují, avšak s výjimkou prioritních případů spojených s vysoce ceněnou cílovou osobou, není plně dokumentován. Prokázat, že Europol přiděluje své zdroje na případy, které je nejvíce potřebují, je proto obtížné.

X

Na základě těchto závěrů doporučujeme, aby Europol:

• využíval všechny externí zdroje informací, které jsou pro něj relevantní,
• posílil výměnu údajů se svými partnery,
• zlepšil monitorování výkonnosti a předkládání zpráv ohledně činnosti Evropského střediska pro boj proti převaděčství,
• zvýšil transparentnost procesu stanovení priorit jednotlivých případů tím, že bude plně dokumentovat, na základě čeho rozhoduje o tom, který případ bude řešen přednostně.

Úvod

01

Převaděčství osob do EU a v rámci EU a obchodování s lidmi jsou považovány za hlavní hrozby v souvislosti s trestnou činností v EU¹ a patří k prioritám Rady v boji proti závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti na období 2018–2021². Obě tyto aktivity využívají lidi jako zdroj zisku. Převaděčství migrantů a obchodování s lidmi jsou nicméně dva různé trestné činy (viz rámeček 1).

02

Převaděčství migrantů je celosvětovým trestným činem, který ohrožuje životy migrantů a zpochybňuje integritu mezinárodních hranic. Pro zločinná spolčení je to výnosný druh trestné činnosti³, který pro EU v posledních letech představuje velký humanitární a bezpečnostní problém.

03

V letech 2015 a 2016 zažila Evropská unie bezprecedentní příliv migrantů. Dorazil více než jeden milion osob, přičemž většina z nich utíkala před válkou v Sýrii a v dalších zemích⁴. Nejčastěji byly využívány trasy vedoucí přes západní Středomoří, centrální Středomoří, východní Středomoří a západní Balkán. Ačkoli nelegální vstupy do EU se od té doby snížily o více než 90 %, dlouhotrvající hospodářská nestabilita a nedostatek příležitostí v rozvojových zemích spolu s dopadem krize COVID-19 mohou ze střednědobého hlediska vést k další vlně nelegální migrace do EU⁵.

04

Převaděčství migrantů je ze své povahy utajovanou aktivitou, a je tedy velmi obtížně měřitelné. Europol odhaduje, že okolo 90 % těch, kteří nelegálně překročí hranice EU, využívá pomoc převaděčů, většinou zločinných spolčení. Tato spolčení bývají zapojena i do jiných oblastí trestné činnosti, jako jsou podvody s doklady nebo obchodování s lidmi.

05

Převaděči migrantů, kteří pomáhají při překračování hranic do EU, pocházejí z více než 122 zemí. Odhady rozsahu převaděčství se v jednotlivých zprávách liší, nicméně sítě napříč EU vydělaly jen v roce 2015 odhadem v úhrnu mezi 4,7 miliardy EUR a 5,7 miliardy EUR⁶.

06

Za prosazování práva za účelem boje proti převaděčství migrantů odpovídají členské státy. Úlohou EU je jim v tomto boji pomáhat. Její reakce na převaděčství migrantů vyžaduje koordinovaný přístup zahrnující řadu orgánů (Radu EU, Evropský parlament a Komisi⁷), agentur (Europol, Frontex, Eurojust, Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), eu-LISA, CEPOL) a další (Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), společné bezpečnostní a obranné mise).

07

Hlavní právní předpis EU v oblasti převaděčství migrantů („směrnice o napomáhání převaděčství“⁸) vyžaduje, aby každý členský stát přijal odpovídající sankce vůči komukoliv, kdo úmyslně napomůže osobě, která není státním příslušníkem členského státu EU, nezákonně vstoupit na jeho území nebo přejít přes území takového státu nebo na něm pobývat⁹. Ačkoli tato směrnice stanoví obecné charakteristiky a umožňuje vyjmout případy humanitární pomoci, každý členský stát uplatňuje svou vlastní definici toho, co se rozumí převaděčstvím migrantů¹⁰.

08

Členské státy, orgány a agentury EU a další příslušné strany, jako je Interpol a třetí země, spolupracují v rámci strukturované multidisciplinární ad hoc platformy řízené členskými státy EU. Je známa pod zkratkou EMPACT, kterou se rozumí „evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (European Multidisciplinary Platform Against Criminal Threats). EMPACT navrhuje čtyřleté politické cykly pro boj EU proti mezinárodní organizované trestné činnosti.

09

Europol¹¹ je jedním z hlavních subjektů EU v boji proti převaděčství migrantů. Jeho úlohou je podporovat donucovací orgány členských států a napomáhat vzájemné spolupráci v oblasti prevence závažné a organizované trestné činnosti a v boji s ní. Europol nemá výkonné pravomoci, které i nadále zůstávají vnitrostátní kompetencí.

10

V únoru 2016, po období, kdy byla nelegální migrace extrémně vysoká, zřídil Europol Evropské středisko pro boj proti převaděčství (EMSC) jako součást Evropského centra pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti, jednoho z operačních útvarů této agentury.

11

Cílem EMSC je podporovat členské státy EU při identifikaci a rozbíjení zločineckých sítí zapojených do převaděčství migrantů. Za tímto účelem pomáhá členským státům a partnerským třetím zemím s výměnou informací a koordinací jejich operací v boji proti převaděčství. Usnadňuje také zvýšenou spolupráci mezi členskými státy, partnerskými třetími zeměmi a dalšími evropskými agenturami (viz obrázek 1).

12

Středisko EMSC má na starosti dvě specializované platformy, označované jako „projekty analýzy“ (PA), z nichž každá se zabývá specifickou trestnou činností: PA Převaděčství migrantů a PA Phoenix (obchodování s lidmi). Projekty analýzy různými způsoby podporují vyšetřování vedená členskými státy, mimo jiné prostřednictvím operativní analýzy a vyslání pracovníků na dané místo. Každý projekt analýzy je ustaven na základě souboru pravidel, jež definují jeho účel a práva na přístup k informacím, včetně toho, které informace může projekt analýzy zpracovat a které členské státy a přidružené třetí strany se mohou zapojit. Roční rozpočet EMSC je poslední tři roky stabilní a činí něco málo přes 10 milionů EUR, což zahrnuje náklady na zaměstnance, jejichž počet v tomto období činil v průměru 48.

13

Další provozní oddělení Europolu rovněž podporují boj proti převaděčství migrantů: „operační centrum“ provádí křížovou kontrolu příchozích údajů, „oddělení strategické analýzy“ koordinuje strategické analýzy a oddělení pro oznamování internetového obsahu podporuje EMSC při potírání internetových aktivit převaděčů migrantů.

14

Jedním z hlavních účelů Europolu je sloužit svým partnerům jako centrum EU pro výměnu informací o trestné činnosti. Poskytuje zejména operativní informace s cílem usnadnit výměnu informací mezi členskými státy, neboť sdílení informací s ostatními zúčastněnými stranami (např. agenturami EU, zeměmi mimo EU) podléhá podmínkám stanoveným v konkrétních dohodách o spolupráci a pracovních mechanismech.

15

Tři hlavní technologické pilíře podpory poskytované Europolem jsou informační systém Europolu, analytický systém Europolu a aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (viz rámeček 2 a obrázek 2).

Rozsah a koncepce auditu

16

Cílem tohoto auditu výkonnosti bylo zjistit, zda Europol účinně podporoval členské státy při boji proti převaděčství migrantů. Abychom mohli na tuto hlavní otázku auditu odpovědět, zabývali jsme se dvěma níže uvedenými dílčími otázkami.

1. Fungoval Europol jako účinné centrum pro výměnu informací o převaděčství migrantů?
2. Poskytoval Europol účinnou koordinaci a podporu v oblasti převaděčství migrantů?

17

Jde o náš první audit operativních činností Europolu a tedy činností EMSC a dalších oddělení Europolu zapojených do boje proti převaděčství migrantů. Cílem auditu je přispět k průběžné debatě o tom, jak EU zvládá migrační tlak, a jeho zjištění mají posílit úlohu Europolu při poskytování účinné podpory donucovacím orgánům členských států. Závěry mohou také ovlivnit probíhající přezkum nařízení o Europolu.

18

Audit se zaměřuje na oblast převaděčství migrantů a nevztahuje se na oblast obchodování s lidmi. Pokrývá období od zřízení EMSC v roce 2016 až do roku 2019. Pokud byly k dispozici údaje z roku 2020, zahrnuli jsme rovněž tyto údaje. Prozkoumali jsme také, jak Europol spolupracoval s ostatními orgány EU zapojenými do boje proti převaděčství migrantů. Abychom odpověděli na výše uvedené otázky, zabývali jsme se též rámcem pro sledování výkonnosti a podávání zpráv pro činnosti Europolu v oblasti boje proti převaděčství migrantů.

19

Zjištění našeho auditu jsou založena na analýze statistických údajů, kterou podporuje dokumentární přezkum a rozhovory s hlavními zúčastněnými stranami. Abychom posoudili spokojenost se službami agentury, použili jsme odpovědi na dotazník, který jsme zaslali donucovacím orgánům 27 členských států a orgánům 13 třetích zemí (Albánie, Gruzie, Island, Izrael, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina a Spojené království). Na dotazník odpověděly všechny z těchto 40 zemí s výjimkou jedné.

20

Uspořádali jsme videokonference s kontrolovanými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně Europolu, Eurojustu, ESVČ, GŘ HOME, GŘ JUST, agentury Frontex, Interpolu a společné operativní kanceláře. Protože auditní návštěvy na místě nebyly kvůli omezením souvisejícím s pandemií COVID-19 možné, uspořádali jsme videokonference také s donucovacími orgány ze Srbska (tranzitní země), Španělska (země v přední linii) a Německa (cílová země).

21

Kvůli citlivé povaze operativních osobních údajů, které Europol zpracovává, nebyla správnost a relevantnost těchto údajů součástí auditu. Nemohli jsme tedy zkontrolovat celkovou kvalitu údajů z hlediska těchto dvou aspektů.

Připomínky

Europol slouží jako centrum pro výměnu informací, kterou však ztěžují neúplné údaje a problémy s interoperabilitou

22

Aby mohl Europol plnit svou funkci evropského informačního centra pro otázky trestné činnosti, měl by od členských států a třetích zemí dostávat dostatečné informace a mít přístup ke všem příslušným zdrojům údajů. Hodnota služeb poskytovaných Europolem do velké míry závisí na tom, jak aktivně si s ním jeho partneři vyměňují informace. V následujících bodech zkoumáme:

1. jak aktivně si partneři Europolu s touto agenturou vyměňují informace,
2. zda má Europol přístup ke všem příslušným zdrojům údajů,
3. zda jsou členské státy a partnerské třetí země spokojeny s informacemi získanými od Europolu.

Výměna informací probíhá v rostoucí míře, její úplnost však ovlivňuje několik problémů

23

Europol dostává stále vyšší počet zpráv prostřednictvím aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací. Počet zpráv obsahujících operativní informace o konkrétním vyšetřování trestných činů, které byly zaslány Europolu, a počet odchozích zpráv zaslaných Europolem jeho partnerům neustále narůstá. To vedlo ke zvýšení nových případů týkajících se převaděčství migrantů, jak ukazuje obrázek 3. Všechny členské státy EU a třetí země, s nimiž Europol uzavřel provozní dohodu, doplňují informace do databází Europolu.

24

Navzdory těmto pozitivním tendencím jsme nalezli problémy ovlivňující úplnost informací získaných Europolem. Většina z nich se netýká jen oblasti převaděčství migrantů a je mimo kontrolu Europolu. Hlavními problémy jsou:

1. různá míra, v jaké členské státy doplňují údaje do databází Europolu,
2. problémy se zahájením dvoustranných jednání za účelem uzavření mezinárodních dohod s prioritními třetími zeměmi,
3. neschopnost Europolu shromažďovat a analyzovat informace přímo od soukromých subjektů.

25

Předpokladem pro to, aby měl Europol k dispozici úplné údaje, je aktivní zapojení ze strany členských států. Několik zúčastněných stran poukázalo na to, že je třeba, aby členské státy dodávaly Europolu více operativních informací. To, že se informace s Europolem nesdílejí nebo nedochází k dvoustranné spolupráci s ostatními členskými státy, má často své provozní nebo právní opodstatnění. Například v případě organizační či správní komunikace není důvod dávat Europol do kopie. Vyšetřující nemusí mít povolení žalobce sdílet v počátečních fázích vyšetřování citlivé údaje. Na případ se také mohou vztahovat postupy omezující zpracování údajů, aby se zabránilo ohrožení probíhajícího vyšetřování nebo ochránily zájmy národní bezpečnosti. Některé informace rovněž mohou být mimo mandát Europolu.

26

Míra, do jaké členské státy sdílejí informace, také závisí na tom, jakým způsobem funguje jejich mechanismus pro sdílení informací. Některé členské státy nemají automatizovaná zařízení pro vkládání údajů, takže všechny údaje musí být do informačního systému Europolu nebo do aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací vkládány manuálně. Tato administrativní zátěž má dopad na ochotu členských států informace s Europolem sdílet. Přístup k systémům Europolu je navíc v některých zemích centralizovaný, zatímco v jiných mají vyšetřovatelé přímý přístup. To dokládá obrázek 4, který ukazuje, že existují velké rozdíly mezi členskými státy v počtu přístupových bodů k aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací, které mají k dispozici pracovníci donucovacích orgánů, což omezuje jejich schopnost zasílat příslušné informace Europolu včas.

27

Úplnost údajů ovlivňují i zpoždění s dostupností informací. Europol navíc dostává některé příchozí soubory či údaje ve formátu, který není strukturovaný. Zaměstnanci Europolu tedy musí tyto informace ručně vkládat do jeho databáze. Europol vytvořil nový nástroj (označovaný jako „služba pro příjem údajů“), který by měl v budoucnosti pomoci strukturovat údaje při jejich vkládání do aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací.

28

Zjistili jsme také, že stále více dochází k dvoustranné výměně informací mezi členskými státy bez zapojení Europolu (tj. zasílají se zprávy, ve kterých Europol není v kopii). Celkový podíl takových výměn vzrostl ze 46 % v roce 2016 na 62 % v roce 2019, ale v jednotlivých členských státech se liší (viz obrázek 5).

29

Aby mohl Europol účinně podpořit boj proti převaděčství migrantů, potřebuje mít přístup k operativním údajům z vyšetřování trestných činů v zemích původu a tranzitu. Za tímto účelem podepsal na základě předchozích právních předpisů 17 dohod s třetími zeměmi. Určil osm dalších prioritních třetích zemí, s nimiž je třeba uzavřít mezinárodní dohody (viz obrázek 6). V prosinci 2017 Komise doporučila, aby Rada schválila zahájení jednání s těmito zeměmi. Rada tak učinila v červnu 2018. Do července 2021 však Komise zahájila jednání pouze s jednou zemí.

30

Uzavírání mezinárodních dohod o výměně osobních údajů má svá úskalí, protože tyto dohody lze uzavřít pouze se zeměmi, které poskytují v zásadě stejnou úroveň ochrany údajů jako normy EU¹². Bez mezinárodní dohody je však pro třetí země sdílení operativních údajů s Europolem jen málo přínosné, protože Europol jim v takovém případě nemůže systematicky zasílat informace obsahující osobní údaje¹³.

31

Pro Europol je také obtížné získat osobní údaje týkající se převaděčství migrantů od soukromých subjektů (jako jsou poskytovatelé on-line služeb). Osobní údaje od soukromých subjektů může obdržet nepřímo, prostřednictvím útvaru nebo orgánu vnitrostátní policie. Pokud však soukromé subjekty ze své vlastní iniciativy poskytnou údaje Europolu přímo (např. pokud poskytovatel internetových služeb aktivně Europol upozorní na nezákonný obsah na internetu související s převaděčstvím), agentura může tyto údaje zpracovat pouze k tomu, aby identifikovala dotčený útvar nebo orgán vnitrostátní policie¹⁴. Europol nemůže zpracovávat údaje za účelem analýzy nebo křížové kontroly a musí je smazat do čtyř měsíců, pokud je orgány daného členského státu nebo třetí země nepředloží znovu. Výsledkem mohou být zpoždění a nakonec se tyto údaje mohou stát pro vyšetřování zastaralými nebo nepodstatnými.

32

V přepracovaném znění nařízení o Europolu z roku 2020 Komise navrhla, aby měl Europol možnost přijímat osobní údaje od soukromých subjektů, informovat tyto soukromé subjekty o chybějících informacích a žádat členské státy, aby požádaly jiné soukromé subjekty o sdílení dalších informací¹⁵. V červnu 2021 v Evropském parlamentu a Radě stále pokračovaly legislativní práce na návrhu tohoto nařízení.

Europol nedostatečně využívá externí zdroje údajů

33

Jakožto evropské centrum pro výměnu informací o trestné činnosti potřebuje mít Europol přístup ke všem příslušným externím (jiným než od Europolu) databázím pro shromažďování informací a jejich křížovou kontrolu ve všech významných zdrojích informací. Uvádíme je v rámečku 3 a obrázku 7. To platí zejména v případech, kdy se ověřují údaje pocházející ze třetích zemí v příslušných databázích EU. Ne všechny relevantní zdroje údajů jsou v současnosti pro Europol dostupné a některé Europol nevyužívá dostatečně.

34

Europol aktivně využívá SIS II, k němuž získal plný přístup v září 2020. Od března 2021 je Europol napojen na síť SIRENE, což mu umožňuje vyměňovat si informace s kontaktními místy této sítě označovanými jako „centrály SIRENE“. Členské státy mají právní povinnost oznamovat Europolu veškeré informace („nálezy“), které mají a jež se shodují se záznamy systému SIS II souvisejícími s terorismem¹⁶, avšak nikoli s ostatními formami trestné činnosti, včetně převaděčství migrantů (ačkoliv další informace v těchto oblastech si mohou vyměňovat prostřednictvím sítě SIRENE). Systematický nedostatek těchto zásadních informací téměř v reálném čase by mohl omezit schopnost Europolu sledovat převaděče migrantů.

35

Europol také využívá databáze Interpolu. Neexistuje však automatické rozhraní mezi aplikací sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu a komunikačním systémem Interpolu I24/7. Informace je nutné přenášet z jednoho systému do druhého.

36

Europol velmi zřídka využívá ostatní evropské databáze, které by mohly být z hlediska převaděčství migrantů relevantní. Má přístup do systému EURODAC, ale v praxi tento systém v souvislosti s převaděčstvím nikdy nevyužil kvůli právním omezením¹⁷. V roce 2018 zadal v systémech API/PNR pouze dva dotazy, v roce 2019 osm a v roce 2020 šest.

37

Europol nemá přístup k údajům uloženým v systému VIS, ačkoli právní základ pro jeho přístup do systému (nařízení o VIS) existuje již od roku 2008 a technické a funkční požadavky pro tento přístup byly vytvořeny v roce 2018. Europol v současnosti řeší technické otázky s cílem zlepšit ochranu osobních údajů, jak to požaduje stanovisko evropského inspektora ochrany údajů z března 2021, aniž by měl přístup do systému. Tento chybějící přístup do systému VIS představuje promarněnou příležitost pro Europol získat informace, které jsou důležité pro řešení systémů vízových podvodů, k nimž se uchylují převaděči migrantů.

38

Jak stanoví nařízení o interoperabilitě z roku 2019¹⁸, do roku 2023 je třeba dále zlepšit interoperabilitu mezi databázemi Europolu, hlavními databázemi EU (SIS II, VIS, EURODAC a budoucí systémy, zejména Systém vstupu/výstupu a Evropský systém pro cestovní informace a povolení) a databázemi Interpolu. To následně umožní vyhledávat ve všech databázích současně.

39

Europol nemá přístup ani k údajům sdíleným prostřednictvím Prümského systému. Je tomu tak proto, že neexistuje výslovný právní základ pro přístup agentury k těmto údajům.

Partneři Europolu oceňují informace, které jim poskytuje, problémy s interoperabilitou však ztěžují účinné sdílení údajů

40

Náš průzkum ukazuje, že členské státy a třetí země oceňují informace, které agentura poskytuje. Celkové průměrné hodnocení spokojenosti (na stupnici 0–10) je 8,5 (viz obrázek 8). Hlavní oblast pro zlepšení se týká problémů s interoperabilitou, které mají vliv na účinné sdílení údajů.

41

Donucovací orgány členských států v současnosti nemají přístup do analytického systému Europolu. Mohou zkontrolovat, zda je v tomto systému požadovaná informace tím, že podají žádost prostřednictvím aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací nebo styčného pracovníka. Protože je tento postup časově náročný, chybějící interoperabilita mezi vnitrostátními systémy a systémy Europolu snižuje účinnost výměny údajů.

42

V roce 2020 Europol zahájil nový projekt QUEST+ s cílem umožnit vnitrostátním orgánům nahlížet do analytického systému Europolu ze svých vnitrostátních systémů. Díky tomuto projektu mohou okamžitě, aniž by využily oficiální cesty, vidět, zda v analytickém systému Europolu existuje shoda („nález“), nedává jim však přímý přístup k informacím, jež jsou v daném systému skutečně uloženy. V případě nálezu musí o veškeré další informace požádat individuálně. Dokončení tohoto projektu bude záviset na dostupnosti zdrojů v rámci celkové restrukturalizace infrastruktury Europolu v oblasti IT. Pilotní fáze se plánuje na rok 2021 a zúčastní se jí až šest členských států.

43

Ačkoli členské státy mají přístup k jiné databázi Europolu, a to informačnímu systému Europolu, tento systém není plně integrován do vnitrostátních systémů. V roce 2016 Europol zahájil projekt „vyhledávací systém Europolu“ (QUEST) (viz obrázek 9), který donucovacím orgánům členských států dává přístup do informačního systému Europolu skrze jejich vnitrostátní systémy. Projekt QUEST byl zaveden v roce 2017, ale dosud pokrývá pouze dvě kategorie informací: osoby a palné zbraně. Očekává se, že další kategorie (jako jsou dopravní prostředky, komunikační prostředky a doklady totožnosti) budou k dispozici do konce června 2021.

44

V souvislosti s výměnou údajů mezi Europolem a ostatními agenturami EU jsme zjistili i další problémy. Jednou z hlavních zúčastněných stran v boji proti převaděčství migrantů je Frontex, agentura EU pro pohraniční a pobřežní stráž, která Europolu poskytuje operativní osobní údaje (např. jména a adresy podezřelých). Europol nicméně nemůže s agenturou Frontex sdílet žádné osobní informace, které by jí umožnily provést křížovou kontrolu správnosti jejích vlastních operativních údajů, prohloubit její zpravodajství pro zajištění ochrany hranic nebo zlepšit hodnocení rizik s cílem lokalizovat vznikající hrozby.

45

Jedním z důvodů bylo rozhodnutí správní rady agentury Frontex č. 58/2015, které jí na základě nařízení o agentuře Frontex neumožnilo získávat osobní údaje od Europolu. Dalším bylo to, že evropský inspektor ochrany údajů vydal v roce 2018 negativní stanovisko k tomu, aby agentura Frontex získávala osobní údaje od Europolu, a to na základě nařízení o agentuře Frontex z roku 2016. Nejnovější nařízení o agentuře Frontex z roku 2019 nicméně tuto právní mezeru odstranilo tím, že konkrétně upravilo výměnu osobních údajů mezi agenturami Europol a Frontex¹⁹. Údaje shromážděné agenturou Frontex při monitorování migračních toků nebo během operací mohou být nyní sdíleny s Europolem pro účely zjišťování totožnosti osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti.

46

Za účelem účinného boje proti převaděčství migrantů je vyžadována hladká spolupráce mezi donucovacími a justičními orgány. Ačkoli nařízení o Europolu z roku 2016 zajišťuje oboustranný nepřímý přístup do databází Europolu a Eurojustu²⁰, vytváření tohoto přístupu probíhá pomalu. Mohou si vyměňovat údaje poloautomaticky prostřednictvím aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací, avšak plně digitalizovaný přístup se zpozdil, neboť je třeba modernizovat IT systémy Eurojustu.

47

Podle právního rámce platného před rokem 2016²¹ bylo zpracovávání údajů Europolem konkrétně určené podle systému – tento rámec stanovil, které údaje mohly být zpracovávány v určitém systému. Nařízení o Europolu z roku 2016 naopak již není specifické podle systému. Pravidla, kterými se řídí zpracování údajů Europolem v současnosti, závisejí spíše na účelu jejich zpracování (zjištění spojitostí, tematické a strategické analýzy, operativní analýzy nebo usnadnění výměny informací)²². Agentura tedy plánuje přesunout se od svých stávajících oddělených systémů k integrovanému, jednotícímu a ústřednímu depozitáři údajů a operačnímu prostředí.

48

Europol zatím v oblasti převaděčství migrantů nevyužívá inovativní postupy v oblasti IT, jako je vytěžování údajů nebo umělá inteligence. Přepracování jeho celkové infrastruktury v oblasti IT tímto způsobem mu dává příležitost, aby tak učinil.

Partneři Europolu oceňují jeho strategickou a operativní podporu, avšak její výsledky nelze posoudit a postupy nejsou dostatečně strukturované

49

Přidaná hodnota Europolu vyplývá nejen z jeho výměny informací s partnery, ale také z jeho strategické a operativní podpory. V následujících bodech zkoumáme, zda Europol:

1. poskytuje cennou strategickou a operativní podporu,
2. dosahuje výsledků a podává o nich zprávy,
3. má interní postupy nezbytné k poskytování podpory,
4. správně koordinuje své činnosti se svými partnery.

Europol poskytuje cennou podporu

50

Níže uvedený obrázek 10 poskytuje přehled strategické a operativní podpory Europolu.

51

Strategická podpora Europolu spočívá ve vypracování zpráv různé míry komplexnosti, které poskytují obecný přehled současné situace v oblasti trestné činnosti a tendencí v EU (viz rámeček 4). Europol tyto zprávy připravuje jak opakovaně, tak příležitostně, a umožňuje tak členským státům přijmout preventivní opatření. V souvislosti se svou strategickou podporou Europol také hraje zásadní úlohu v rámci platformy EMPACT (viz bod 08), která pomáhá stanovit strategické priority pro celou EU a podporovat jejich plnění na provozní úrovni.

52

Operativní podpora Europolu zahrnuje podporu členských států a třetích zemí při vyšetřování konkrétních případů, která mohou být klasifikována jako neprioritní (základní podpora) nebo prioritní nebo jako vyšetřování vysoce ceněné cílové osoby (tyto případy se vybírají z prioritních případů na základě dalšího postupu ke stanovení priorit), jak dokládá obrázek 11. Operativní podporu tvoří dvě hlavní části:

1. podpora operací – Europol členskému státu poskytuje přímou podporu na místě během operací; například odborníci Europolu mohou získávat údaje z mobilních zařízení, jako jsou chytré telefony nebo tablety;
2. podpora vyšetřování – poskytovaná podpora závisí na tom, zda je dotčený případ prioritním případem, neprioritním případem nebo vyšetřováním vysoce ceněné cílové osoby:

1. u neprioritních případů Europol provádí křížovou kontrolu údajů ve svých databázích.
2. u prioritních případů Europol vyšetřovatelům poskytuje podporu v podobě operativní analýzy (tedy informace o zločinecké síti, jejích metodách, omezeních a záměrech), koordinace operací a/nebo financování operativních jednání.
3. Vyšetřování vysoce ceněné cílové osoby jsou podporována intenzivněji než prioritní případy. Tato podpora obnáší vypracování operačního plánu a vytvoření zvláštní operační skupiny pro koordinaci zpravodajských informací a vyšetřování včetně operací v terénu.

53

Celkově byli partneři Europolu s kvalitou podpory, které se jim od této agentury dostalo, spokojeni. Na stupnici 0–10 získala strategická podpora Europolu 8 bodů a jeho operativní podpora 8,4 bodu (viz obrázek 12).

Výsledky operativní a strategické podpory Europolu je obtížné ověřit, protože se uceleně neměří

54

Přestože bylo posouzení ze strany členských států a třetích zemí pozitivní, měření ukazatelů výkonnosti je obtížné kvůli omezením stávajících vykazovacích mechanismů. Důvody této skutečnosti rozebíráme níže.

55

Europol nemá žádné ukazatele, jimiž by systematicky měřil, zda jeho pomoc členským státům s případy v oblasti převaděčství migrantů (např. poskytnutí analytické zprávy) vedla k operativním výsledkům, jako je zatčení, rozbití organizovaných zločineckých skupin nebo zajištění majetku v určitém členském státě. Důvodem je hlavně to, že členské státy nemají povinnost tyto údaje Europolu oznamovat. Dalším důvodem je to, že postup shromažďování údajů není strukturovaný, neboť Europol svým partnerům neposkytl instrukce, jak dosažené výsledky oznamovat. Europol shromažďuje údaje o počtu zatčení spojených s „akčními dny“ (viz rámeček 5).

56

Po akčních dnech však Europol ne vždy aktualizuje své údaje o zatčeních a EMSC systematicky neshromažďuje údaje o ostatních výsledcích, jako je zajištění majetku. Náš průzkum ukazuje, že pouze 33 % členských států systematicky oznamuje Europolu informace o výsledcích jeho podpory v oblasti převaděčství migrantů.

57

Získat spolehlivé statistické údaje o převaděčství migrantů je obtížné také pro Eurostat. Uskutečnil tři pilotní projekty ke shromáždění údajů z trestních řízení týkajících se „napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu“ (jak jsou definovány v právu EU), které se týkají let 2015, 2016 a 2017. Počínaje referenčním rokem 2018 shromažďování údajů začlenil do svého dotazníku pro vypracování ročních statistik o trestné činnosti. Členské státy k těmto projektům přispěly dobrovolně, neboť neexistuje právní základ, který by jim ukládal povinnost takové údaje poskytnout. Počet členských států, které poskytující údaje, se během let zvýšil. Většina členských států tak v současnosti činí, ačkoli jejich údaje nejsou vždy úplné. V červenci 2021 Eurostat ještě neměl zveřejněny statistiky o převaděčství migrantů, zejména kvůli nejistotě ohledně kvality údajů.

58

Europol a Frontex také shromažďují statistiky členských států o převaděčství migrantů: Frontex pro účely své analýzy rizik a operační a strategické účely a Europol pro účely svých zpráv o platformě EMPACT předkládaných Radě. Shromažďování údajů mezi agenturami Europol, Frontex a Eurostatem není nijak koordinováno.

59

V roce 2018 začalo středisko EMSC interně předkládat zprávy o počtu zatčení za rok a o rok později začalo tento údaj oznamovat Komisi. Jelikož však nepovažuje údaje o počtu zatčení za spolehlivé, protože výsledky trestních řízení se pravidelně neaktualizují, neuvedlo údaje o tomto ukazateli v žádné ze svých veřejných zpráv. I když se počet zatčení objevuje v tiskových zprávách o akčních dnech, veřejně nejsou k dispozici žádné sjednocené údaje. Výroční údaje o odhalených převaděčích migrantů jsou k dispozici pouze v případě předních pachatelů trestné činnosti (vysoce ceněné cílové osoby)²⁵.

60

Ostatní orgány EU nicméně poskytují veřejné údaje o výsledcích. Zprávy Rady o platformě EMPACT poskytují statistiky o výsledcích v oblasti převaděčství migrantů (počet zatčení, zajištění majetku z trestné činnosti). Podobně výroční zpráva Eurojustu poskytuje údaje o jeho celkových provozních výsledcích (zatčení podezřelí a zajištěný majetek z trestné činnosti).

61

Středisko EMSC odhalilo v roce 2019 pět vysoce ceněných cílových osob, z nichž všechny byly zatčeny. Členské státy zatkly s podporou EMSC při operacích provedených během akčních dnů 598 osob. Europol neupřesňuje klasifikaci zatčených osob (např. vysoce postavení členové nebo jiné osoby na operační úrovni, jako jsou řidiči kamionů pro organizované zločinecké skupiny).

62

Tentýž rok bylo v EU odhaleno 10 989 podezřelých z převaděčství migrantů. Je pravda, že ne každý podezřelý je skutečně převaděčem migrantů a je zatčen. Počet zatčení během akčních dnů je nicméně nízký. Europol koordinuje svou činnost mezi převaděčstvím migrantů a dalšími oblastmi trestné činnosti, jako jsou podvody s doklady nebo praní peněz. Pro činnost Europolu v oblasti praní peněz a podvodů s doklady však neexistují ukazatele výkonnosti (např. počet zjištěných padělaných dokladů nebo hodnota zajištěných finančních aktiv). Europol stanovil ukazatel výkonnosti pro odstraňování nezákonného obsahu na internetu, nebyl však schopen splnit příslušný cíl (viz tabulka 3 v příloze).

63

Počínaje rokem 2020 Europol poté, co se rozhodl upozorňovat vrcholné vedení pouze na ukazatele na vysoké úrovni, již nestanovuje konkrétní cíle pro ukazatele výstupů. Programové dokumenty seskupily ukazatele týkající se převaděčství migrantů a ukazatele související s ostatními činnostmi spadajícími pod „závažnou a organizovanou trestnou činnost“ (viz tabulka 1 a tabulka 2 v příloze).

64

Středisko EMSC ne vždy dosáhlo svých cílů pro ukazatele výstupů a někdy stanovilo cíle nižší, než byly výsledky dosažené v předchozích letech (viz obrázek 15, obrázek 16 a obrázek 17 v příloze).

Europol v plné míře nedokumentuje výběr případů

65

Europol stanovil objektivní kritéria s cílem rozlišovat mezi neprioritními případy podpory, prioritními případy a šetřeními vysoce ceněných cílových osob (viz bod 52). Aby se tato kritéria mohla uplatňovat, navrhl způsob stanovování priorit včetně podrobných pracovních postupů. Vedoucí odborníci a analytici Europolu se jím v praxi řídí jako obecnou zásadou při rozhodování o tom, zda určitému případu udělit prioritní status, přičemž jejich rozhodnutí vychází z odborného úsudku, dostupných zdrojů a potenciálu daný případ dále rozvíjet. Za tím účelem často provádějí společná posouzení s kontaktními kancelářemi Europolu v členských státech (styčné kanceláře) a/nebo vyšetřovateli v přední linii. Jelikož tento proces výběru prioritních případů není plně dokumentován, jeho správné uplatňování jsme nemohli zkontrolovat.

66

Ačkoli se celkový počet případů mezi lety 2016 a 2019 zdvojnásobil, počet prioritních případů se nezvýšil (viz obrázek 13). V roce 2016 označil Europol za prioritní 93 případů z 2 057, zatímco v roce 2019 to bylo 104 ze 4 426 případů.

Europol koordinuje činnosti se svými partnery, ne však systematicky

67

Vedle podpory donucovacích orgánů Europol své činnosti koordinuje s ostatními partnery. K nim patří agentury EU, třetí země, mezinárodní organizace a regionální donucovací instituce (viz obrázek 14). Naše rozhovory s partnery Europolu a jejich odpovědi na náš průzkum ukazují, že oceňují jeho koordinační úlohu.

68

Za účelem posílení spolupráce Europol podporuje několik inovativních partnerství a účastní se jich:

• styčná pracovní skupina pro převaděčství migrantů: tato skupina sdružuje styčné pracovníky vyslané do ústředí Europolu z členských států a ze třetích zemí. EMSC pořádá jejich pravidelná setkání a většina respondentů z našeho průzkumu se domnívá, že to zlepšilo spolupráci a koordinaci mezi členskými státy v oblasti převaděčství migrantů.
• informační středisko: zlepšuje sdílení informací tím, že propojuje partnery, jako je Frontex a Interpol, ale také méně tradiční strany, jako jsou mise společné bezpečnostní a obranné politiky. Informační středisko má projednávat obecné tendence i konkrétní případy.
• společná operativní kancelář ve Vídni: regionální provozní platforma pro mezinárodní vyšetřování organizovaných zločineckých skupin pro převaděčství migrantů operujících podél tras přes západní Balkán a centrální Středomoří. Podporuje přeshraniční policejní spolupráci a zapojuje do operací mezinárodní vyšetřovatele.

69

Europol nicméně nemá strukturovanou spolupráci s ostatními evropskými koordinačními platformami zapojenými do boje proti převaděčství migrantů, jako je Středisko pro vymáhání práva v jihovýchodní Evropě, Úmluva o policejní spolupráci pro jihovýchodní Evropu nebo Integrovaný boj proti organizované trestné činnosti v Pobaltí.

70

Europol nemá ani pracovní ujednání s platformami pro regionální spolupráci v oblasti prosazování práva mimo Evropu, jako je ASEANAPOL, AMERIPOL a AFRIPOL.

71

Náš průzkum a rozhovory se zástupci z partnerských třetích zemí dále ukazují, že Europol je zapojuje do svých činností, ačkoli ne vždy systematicky. Některé třetí strany v odpovědích na náš průzkum vyjádřily přání zapojit se intenzivněji do operativních činností s Europolem. Takové zapojení nicméně závisí nejen na samotném Europolu, ale také na ochotě členských států, které vedou příslušná vyšetřování.

Závěry a doporučení

72

Prozkoumali jsme podporu, kterou Europol poskytuje členským státům v boji proti převaděčství migrantů. Celkově jsme dospěli k závěru, že Europol je ceněným partnerem a významným centrem výměny informací. Potýká se však s problémy, pokud jde o plné využívání externích informačních zdrojů, a výsledky jeho podpory nejsou systematicky měřeny, takže je obtížné je prokázat.

73

Posoudili jsme úlohu Europolu coby evropského centra pro výměnu informací o trestné činnosti. Zjistili jsme, že donucovací orgány členských států a třetí strany Europolu aktivně poskytovaly informace, ale míra zapojení se u jednotlivých partnerů lišila. Výměna informací mezi lety 2016 a 2019 se neustále zvyšovala (bod 23).

74

Navzdory této pozitivní tendenci jsme nalezli problémy ovlivňující úplnost informací, které Europol získal. Většina nedostatků se netýká pouze oblasti převaděčství migrantů a je mimo kontrolu Europolu. Hlavními problémy jsou: i) různá míra, v jaké členské státy poskytují informace do databází Europolu, ii) problémy se zahájením dvoustranných jednání za účelem uzavření mezinárodních dohod s prioritními třetími zeměmi na úrovni EU a iii) neschopnost Europolu přímo shromažďovat a analyzovat informace od soukromých subjektů při plnění svých úkolů (body 24–32).

75

Jako evropské centrum pro výměnu informací o trestné činnosti potřebuje Europol přístup ke všem příslušným databázím. Ne všechny relevantní zdroje údajů jsou však v současnosti Europolu k dispozici, nebo je nevyužívá tak, jak by mohl (body 33–39).

Doporučení č. 1 – Využívat všechny příslušné zdroje informací

Aby Europol zajistil větší úplnost údajů ve svém informačním centru, měl by:

1. využívat svou nedávno ustavenou centrálu SIRENE a databáze PNR/API a EURODAC, aby získal příslušné informace za konkrétních podmínek stanovených příslušnými právními rámci;
2. vytvořit přístup do databáze VIS pro analytické účely;
3. podporovat Komisi při přípravě legislativních návrhů, které mu umožní přístup k ostatním relevantním zdrojům údajů, jako je Prümský systém a další kategorie informací dostupných prostřednictvím rámců SIS

Časový rámec: červen 2022

76

Celkově náš průzkum ukazuje, že členské státy a třetí země informace poskytované Europolem oceňují. Dosud však nebylo dosaženo plné interoperability mezi databázemi Europolu a členských států, a proto výměna údajů není tolik efektivní. Europol zahájil projekt „vyhledávací systém Europolu“ (QUEST), jehož cílem je umožnit členským státům mít přístup do jeho informačního systému z jejich vnitrostátních systémů. Měl by být dokončen do konce června 2021. V roce 2020 byl zahájen nový projekt QUEST+. Ten vnitrostátním orgánům umožní nahlížet do analytického systému Europolu z jejich vnitrostátních systémů. Pilotní fáze se plánuje na rok 2021 a zúčastní se jí až šest členských států (body 40–43).

77

Další problémy souvisí s výměnou údajů s ostatními agenturami EU. Jednou z hlavních zúčastněných stran v boji proti převaděčství migrantů je agentura Frontex, která Europolu poskytuje operativní údaje. Europol však na oplátku nemůže sdílet žádné osobní údaje, neboť Frontex z právních důvodů nemůže operativní osobní údaje dostávat. Kromě toho ačkoli nařízení o Europolu z roku 2016 zajišťuje oboustranný nepřímý přístup do databází Europolu a Eurojustu, pokrok při zajištění tohoto přístupu je pomalý. Europol zatím při své hlavní činnosti nevyužívá inovativní kapacity v oblasti IT, jako je vytěžování údajů nebo umělá inteligence, a to ani pokud jde o oblast převaděčství migrantů. Plánované přepracování jeho celkové infrastruktury IT je příležitostí tak učinit (body 44–48).

Doporučení č. 2 – Zlepšit výměnu údajů mezi Europolem a jeho partnery

Europol by měl spolu s vnitrostátními donucovacími orgány a příslušnými agenturami EU zlepšit výměnu údajů tím, že:

1. včas dokončí projekty QUEST a QUEST+, aby mohl zvýšit interoperabilitu mezi vnitrostátními databázemi trestných činů a jeho vlastními databázemi;
2. posílí spolupráci s agenturou Frontex prostřednictvím vzájemné výměny údajů a s agenturou Eurojust prostřednictvím nepřímého přístupu k databázi;
3. bude ke zpracování údajů a jejich výměně s partnery využívat inovativní kapacity IT.

Časový rámec: červen 2022

78

Členské státy a partnerské třetí země oceňují strategickou a operativní podporu, kterou Europol poskytuje. Jeho strategická podpora spočívá ve zprávách vypracovávaných příležitostně podle potřeby a v pravidelných zprávách. Jeho operativní podpora může mít podobu analýzy zpravodajských informací o trestné činnosti nebo zákroků na místě, přičemž se zaměřuje na případy zahrnující pachatele trestné činnosti, kteří byli označeni za vysoce ceněné cílové osoby (body 50–53).

79

Výsledky podpory Europolu je obtížné ověřit, neboť je nemůže komplexně měřit. Ukazatel počtu zatčení se týká pouze zatčení na základě akčních dnů a neexistují ukazatele pro ostatní výsledky, jako je zajištěný majetek. Důvodem je, že členské státy nemají systematický postup, jak vykazovat údaje o výsledcích dosažených za podpory EMSC. V souladu s tím EMSC nezahrnuje počet zatčení do svých veřejných výročních zpráv (body 54–62).

80

Europol nemá ukazatele výkonnosti v oblasti boje proti praní peněz a podvodům s doklady, které jsou s převaděčstvím migrantů rovněž spojeny (bod 62). Až do roku 2019 programové dokumenty, které Europol zveřejnil, informovaly o cílech ukazatelů výkonnosti spojených konkrétně s převaděčstvím migrantů. Od roku 2020 jsou však ve zveřejňovaných zprávách cíle uváděny za závažnou organizovanou trestnou činnost jako celek. Příslušné ukazatele výkonnosti jsou tedy k dispozici pouze v rámci organizace (body 63–64).

Doporučení 3  – Zlepšit monitorování výkonnosti a informování o činnosti Evropského střediska pro boj proti převaděčství

Aby se zlepšilo monitorování výkonnosti a podávání zpráv v případě činností EMSC, měl by Europol:

1. požádat členské státy a partnery ze třetích zemí, aby agentuře podávali zprávy o výsledcích, kterých dosáhli s pomocí její podpory poskytované pro prioritní případy v oblasti převaděčství migrantů;
2. vytvořit specializované ukazatele pro své úsilí v oblasti boje proti podvodům s doklady a praní peněz;
3. zveřejňovat ve svých výročních veřejných zprávách konsolidované výroční údaje o výsledcích své podpory pro členské státy a partnery ze třetích zemí v oblasti převaděčství migrantů;
4. opětovně zavést do svých programových dokumentů vybrané ukazatele výkonnosti a roční cíle pro EMSC.

Časový rámec: 1. čtvrtletí 2022

81

Postup stanovení priorit mezi jednotlivými případy na základě vhodných kritérií pomáhá Europolu přidělit zdroje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. Tento postup je částečně založen na odborném posudku zaměstnanců, kteří se na něm podílejí, není však plně dokumentován. Nelze tedy dostatečně prokázat, že Europol své zdroje přiděluje na případy, které to nejvíce potřebují (body 65 a 66).

82

Europol koordinuje své činnosti s dalšími zúčastněnými stranami, ale ne vždy systematicky. Za tím účelem vytvořil inovační partnerství s evropskými seskupeními, což umožňuje rychlou výměnu informací a intenzivní spolupráci. Europol se rovněž snaží uzavírat pracovní dohody s regionálními donucovacími institucemi. Nemá však strukturovanou spolupráci s ostatními evropskými koordinačními platformami zapojenými do boje proti převaděčství migrantů (body 67–71).

Doporučení č. 4 – Zajistit větší transparentnost postupu stanovování priorit mezi jednotlivými případy

Aby Europol prokázal, že vybírá nejrelevantnější případy, měl by:

1. vést záznamy o tom, že systematicky a jednotně uplatňuje kritéria pro stanovení priorit, aby kategorizoval všechny příchozí případy;
2. u všech případů zkoumaných během procesu stanovování priorit vést záznamy o vyhodnocení.

Časový rámec: konec roku 2021

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina Jakobsenová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 13. července 2021.

Příloha

Příloha – Ukazatele Europolu týkající se předkládání zpráv a výkonnosti v oblasti převaděčství migrantů

V roce 2019 Europol vypracoval tyto zprávy, které obsahují informace o jeho činnostech zaměřených proti převaděčství migrantů:

• „Programový dokument Europolu“ požadovaný na základě čl. 16 odst. 5 písm. d) nařízení o Europolu, který obsahuje tříleté cíle a roční pracovní program.
• „Souhrnná výroční zpráva o činnosti Europolu“ požadovaná na základě čl. 16 odst. 5 písm. g) nařízení o Europolu, která obsahuje informace o provádění jeho ročního pracovního programu.
• „Výroční zpráva o činnosti EMSC“, která poskytuje informace veřejnosti o činnostech EMSC. Tato zpráva obsahuje samostatný soubor ukazatelů pro „asistované nelegální přistěhovalectví“ (převaděčství migrantů) a pro „obchodování s lidmi“.
• „Zpráva Evropského střediska pro boj proti převaděčství o napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví“, neveřejná zpráva vydávaná jednou za dva měsíce a zasílaná Komisi, která poskytuje informace o činnostech EMSC. Zahrnuje 41 klíčových ukazatelů výkonnosti seskupených do sedmi kategorií²⁶ s cílem měřit výkonnost v hlavních oblastech působení EMSC.
• „Příspěvek EMSC / projektu analýzy Převaděčství migrantů ke čtvrtletní monitorovací zprávě ředitelství Europolu pro operace“, interní dokument zasílaný ředitelství Europolu pro operace, na korporátní úrovni. Zpráva obsahuje statistiky týkající se šesti vybraných ukazatelů a vysvětluje tendence v činnostech.
• Zpráva Europol in brief, která poskytuje shrnutí informací a čísel o činnostech Europolu pro veřejnost.

Zkratková slova a zkratky

AFRIPOL: mechanismus Africké unie pro policejní spolupráci

AMERIPOL: policejní společenství amerického kontinentu

ASEANAPOL: náčelníci vnitrostátní policie sdružení ASEAN

EAS: analytický systém Europolu

EIS: informační systém Europolu

EMPACT: evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti

EMSC: Evropské středisko pro boj proti převaděčství

EURODAC: Evropský systém pro porovnávání otisků prstů

EUROJUST: Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech

EUROPOL: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva

FRONTEX: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

JLT: styčná pracovní skupina pro převaděčství migrantů

PNR: jmenná evidence cestujících

QUEST: vyhledávací systém Europolu

SIENA: aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (Secure Information Exchange Network Application)

SIRENE: žádost o doplňující informace u vnitrostátních záznamů

SISII: Schengenský informační systém

VIS: Vízový informační systém

Glosář

Akční den: koordinovaná společná operace vnitrostátních donucovacích orgánů v EU za podpory Europolu, která je namířena proti přeshraniční organizované trestné činnosti.

Analytický systém Europolu: zabezpečený informační systém přístupný pouze zaměstnancům Europolu, který slouží k ukládání a zpracování operativních informací poskytnutých vnitrostátními donucovacími orgány a dalšími partnery Europolu.

Aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací: kanál pro komunikaci mezi donucovacími orgány členských států EU a třetích stran, se zapojením Europolu nebo bez něj.

Europol: agentura EU poskytující podporu členským státům v oblasti předcházení terorismu, kybernetické kriminalitě a dalším formám závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států.

Evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti: struktura ad hoc sloužící k řešení hlavních hrozeb, které pro EU představuje organizovaná a závažná mezinárodní trestná činnost; spojuje členské státy EU, instituce a agentury a další veřejné a soukromé mezinárodní partnery.

Evropské středisko pro boj proti převaděčství: jednotka v rámci Europolu, která se zabývá převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi.

Informační systém Europolu: databáze osob podezřelých nebo usvědčených z trestného činu podle práva určitého členského státu nebo v oblasti trestné činnosti, nad níž má Europol pravomoc, používaná Europolem a členskými státy.

Projekt analýzy: Platforma, kde lze provádět operativní analýzy na podporu mezinárodních vyšetřování trestných činů a analýzy zpravodajských informací o trestné činnosti.

Prümský systém: skupina členských států, které podepsaly úmluvu z roku 2005 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nedovolené migraci.

Vysoce ceněná cílová osoba: osoba, která je podezřelá z plánování, přípravy nebo spáchání jednoho nebo více závažných trestných činů definovaných v článku 3 nařízení o Europolu v uplynulém roce, a která tedy představuje vysoké riziko z hlediska závažné a organizované trestné činnosti ve dvou nebo více členských státech EU.

Odpovědi Komise, ESVČ, Frontexu, Eurojustu a Europolu

Odpovědi Komise a ESVČ

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59363 

Odpovědi Frontexu

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59363 

Odpovědi Eurojustu

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59363 

Odpovědi Europolu

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59363 

Poznámky na konci textu

¹ Europol (2017), Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v Evropské unii.

² Závěry Rady, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti na období let 2018 až 2021 – Závěry Rady (18. května 2017).

³ Smuggling of Migrants, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2011.

⁴ EK: Informativní přehled „EU a migrační krize“, 2017.

⁵ Evropské středisko pro boj proti převaděčství, 4. výroční zpráva, 2020.

⁶ Europol (2017), Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v Evropské unii, s. 50.

⁷ Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME), Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (GŘ JUST), Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA), Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR).

⁸ Směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu, Úř. věst. L 328.

⁹ Článek 1 směrnice o napomáhání převaděčství.

¹⁰ Studie Evropského parlamentu: Fit for purpose? The Facilitation Directive and the criminalization of humanitarian assistance to irregular migrants: 2018 update.

¹¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).

¹² Rozsudek ve věci C-311/18 Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems, vydaný dne 16. července 2020, zejména body 104–108.

¹³ Výjimky jsou stanoveny v článku 25 nařízení o Europolu.

¹⁴ V souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení o Europolu.

¹⁵ Článek 26, COM(2020) 796 final ze dne 9.12.2020.

¹⁶ Čl. 48 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech.

¹⁷ Článek 21 nařízení o Eurodacu umožňuje Europolu vyhledávat v systému EURODAC „pouze tehdy, nevedlo-li ke zjištění totožnosti subjektu údajů porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v některém ze systémů zpracování informací, které jsou z technického i právního hlediska Europolu přístupné“.

¹⁸ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace.

¹⁹ Článek 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624.

²⁰ Článek 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.

²¹ Články 10 až 14 rozhodnutí Rady 2009/371/SVV.

²² Články 18 a 19 nařízení o Europolu.

²³ https://www.europol.europa.eu/socta-report

²⁴ https://www.europol.europa.eu/migrant-smuggling-use-of-small-boats-to-cross-english-channel-0

²⁵ Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti Europolu za rok 2019, s. 22.

²⁶ Výměna informací – zpracování údajů, společný operační tým MARE, operativní analýza, operativní schůze, akční dny, zavádění / podpora na místě, strategické a tematické schůze.

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59363 

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová. Audit vedla členka EÚD Bettina Jakobsenová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Katja Mattfolková a tajemník kabinetu Paolo Rexha, vyšší manažerka Sabine Hiernaux-Fritschová, vedoucí úkolu Piotr Senator a Roberto Ruiz Ruiz a auditoři Andrej Minarovič a Erik Kotlárik. Jazykovou podporu zajišťoval Michael Pyper.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-6571-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/301188	QJ-AB-21-019-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-6537-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/197082	QJ-AB-21-019-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.