Evropský semestr – doporučení pro jednotlivé země řeší důležité problémy, je však nutno je lépe provádět

Shrnutí

I

Evropský semestr je každoroční cyklus pro koordinaci hospodářské a fiskální politiky v rámci EU, kterou provádí Evropská komise a Rada, jehož účelem je zlepšovat hospodářskou a sociální udržitelnost EU. Evropský semestr se od doby, kdy byl v roce 2010 ustaven, v průběhu času vyvíjel.

II

Evropský semestr nabízí Komisi, členským státům a sociálním partnerům příležitost účastnit se stálého vzájemného dialogu. Zprávy o jednotlivých zemích vycházejí z výměny podrobných informací s vládami, národními orgány a zúčastněnými stranami jak na technické, tak na politické úrovni. Evropský semestr rovněž ovlivňuje rozhodnutí členských států týkající se rozpočtové a hospodářské politiky. V tomto kontextu využívá Komise při určování nejvýznamnějších výzev v každém členském státě svou pravomoc rozhodovat na základě vlastního uvážení.

III

Komise má koordinační úlohu a konečnou odpovědnost za poskytnutí hlavních směrů členským státům nese Rada. Výstupem tohoto procesu jsou doporučení pro jednotlivé země, které každému členskému státu adresuje Rada na základě návrhů předložených Komisí. Komise pak provádění doporučení pro jednotlivé země sleduje.

IV

Tato zpráva přichází na konci desetiletého období strategie Evropa 2020 a na začátku nového strategického horizontu. Jde o třetí publikaci v řadě zpráv EÚD o evropském semestru. V roce 2018 jsme zveřejnili dvě zprávy pojednávající o dvou rozměrech evropského semestru: Paktu o stabilitě a růstu a postupu při makroekonomické rovnováze (PMN). Tyto zprávy dohromady nabízejí ucelený přehled o tom, jak účinně je tato politika na úrovni EU koordinována.

V

Prověřovali jsme, zda Komise účinně provádí postupy evropského semestru pro posílení dohledu nad opatřeními členských států, jak stanoví nařízení (EU) č. 1466/97 (dále jen „nařízení). Tento audit sdružuje zkušenosti získané z pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020, realizaci doporučení pro jednotlivé země, jejich formulaci a následné kontrole.

VI

Při plnění šesti z osmi cílů strategie Evropa 2020 – v klíčových oblastech, jako je zaměstnanost, dosažené vzdělání a energetika, stanovených pro rok 2020 – bylo dosaženo solidního pokroku a je pravděpodobné, že tyto cíle budou splněny v plném rozsahu. U cílů týkajících se chudoby a výzkumu a vývoje byl však pokrok pomalý.

VII

Doporučení pro jednotlivé země vyzývají k důležitým strukturálním reformám. Z víceletých posouzení Komise vyplývá, že členské státy v letech 2011–2018 provedly 26 % doporučení pro jednotlivé země v podstatné míře nebo v plném rozsahu a u přibližně 44 % dosáhly alespoň „určitého pokroku“. U zbývajících 30 % doporučení pro jednotlivé země nastal jen „omezený pokrok“ nebo „nedošlo k žádnému pokroku“.

VIII

Prošli jsme dokumenty vypracované v rámci evropského semestru a zjistili jsme, že doporučení pro jednotlivé země se povětšinou zabývají problémy zjištěnými ve zprávách o jednotlivých zemích, prioritami stanovenými v roční analýze růstu a v integrovaných hlavních směrech. Doporučení pro jednotlivé země rovněž identifikují oblasti politiky, jimiž je nutno se zabývat, často však aniž by dostatečně vysvětlovala, proč by měly mít určité reformy přednost před jinými. Zprávy Komise o jednotlivých zemích obvykle určují důležitá rizika a slouží jako dobrý základ pro formulaci doporučení pro jednotlivé země.

IX

Národní programy reforem uvádějí vlastní posouzené rizik členských států a jejich reakcí v podobě opatření. Zjistili jsme řadu případů, kdy NPR neuváděly dostatečné informace o tom, jakými prioritami a cíli se navrhovaná opatření zabývají. Komise k nedostatku informací v jednotlivých NPR neposkytla žádnou písemnou zpětnou vazbu.

X

Na základě svých zjištění Komisi doporučujeme, aby:

1. v procesu evropského semestru kladla větší důraz na sociální rozměr a výzkum;
2. posílila monitorování toho, jak se doporučení pro jednotlivé země provádějí;
3. posílila vazbu mezi fondy EU a doporučeními pro jednotlivé země;
4. zvýšila kvalitu formulace doporučení pro jednotlivé země;
5. posílila svá posouzení NPR.

Úvod

Evropský semestr

01

Evropský semestr je každoroční cyklus pro koordinaci hospodářské a fiskální politiky v rámci EU, kterou provádí Evropská komise a Rada, jehož cílem je zlepšit hospodářskou a sociální udržitelnost a řešit strukturální výzvy, s nimiž se EU potýká: fiskální politiku, makroekonomické nerovnováhy a strukturální reformy, které se týkají problematiky dlouhodobého růstu, zaměstnanosti a spravedlnosti.

02

Evropský semestr vznikl v rámci reakce EU na hospodářskou a finanční krizi v Evropě po roce 2010¹. Cílem Evropského semestru je synchronizovat časové plány zavedených postupů, a více tak v období po finanční krizi sladit cíle národních politik v oblasti rozpočtu, růstu a zaměstnanosti (viz příloha I). Evropský semestr sdružuje několik postupů, jež se vztahují na složité oblasti politiky s mnoha koordinačními mechanismy: preventivní složku Paktu o stabilitě růstu, postup při makroekonomické nerovnováze (PMN) a strategii Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost (viz tabulka 1)

03

Evropský semestr nabízí Komisi, členským státům a sociálním partnerům příležitost účastnit se stálého vzájemného dialogu. Mezi Komisí a vládami členských států, národními orgány a zúčastněnými stranami dochází k výměně podrobných informací, jejímž cílem je větší vlastní odpovědnost na úrovni členského státu. Evropský semestr ovlivňuje rozhodnutí členských států týkající se rozpočtové a hospodářské politiky. V tomto kontextu využívá Komise při určování nejvýznamnějších výzev v každém členském státě svou pravomoc rozhodovat na základě vlastního uvážení.

04

Strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost² (dále jen „strategie Evropa 2020“) byla zahájena dne 17. června 2010 během finanční a hospodářské krize. Byla nástupkyní lisabonské strategie. Evropa 2020 je strategií na období deseti let, která má EU pomoci překonat krizi a která si vytkla za cíl učinit z EU inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění. Cíle strategie Evropa 2020 uvádí rámeček 1. Pokrok v dosahování cílů strategie Evropa 2020 se posuzuje v rámci evropského semestru. Členské státy jsou vyzývány, aby ve svých národních programech reforem informovaly o pokroku při dosahování svých cílů³.

05

Komise a členské státy evropský semestr postupně v průběhu času rozvíjely a kromě hlavního důrazu na fiskální a sociální a hospodářskou situaci probíhají i diskuse o tom, jak zvýšit zaměření na udržitelnost životního prostředí a právní stát. Roční analýza růstu EU z roku 2020 ukazuje, že došlo ke změně orientace strategie EU na udržitelný růst. V analýze se jako hlavní cíl stanoví cíle udržitelného rozvoje OSN a Zelená dohoda pro Evropu se chápe jako nová strategie růstu; zprávy o jednotlivých zemích z roku 2020 již uvádějí analýzu a monitorování cílů udržitelného rozvoje⁴. V samostatném sdělení Komise zkoumá způsoby, jimiž makroekonomický dohled může přispět k identifikaci a řešení určitých problémů souvisejících s vládou práva⁵.

06

Součástí evropského semestru jsou tyto dokumenty (viz příloha II):

• Hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry politik zaměstnanosti, společně označované jako „integrované hlavní směry“. Tyto hlavní směry navrhuje Komise a přijímá Rada jako pokyny pro politiky členských států v uvedených oblastech. Zatímco hlavní směry hospodářských politik nejsou omezeny na konkrétní období (poslední byly schváleny v roce 2015), hlavní směry politik zaměstnanosti jsou aktualizovány nebo znovu potvrzovány každoročně. Ačkoli hlavní směry nejsou pro členské státy závazné ani vynutitelné, představují pro Komisi základ pro vydávání doporučení pro jednotlivé země. Nařízení dále Komisi ukládá povinnost dohlížet na jejich plnění a prověřovat je.
• Roční analýza růstu je sdělení, které vypracovává Komise a které je prezentováno v rámci „podzimního balíčku“ v listopadu. Vymezuje hlavní výzvy, před nimiž stojí EU a eurozóna, stanoví obecné hospodářské a sociální priority EU a na úrovni EU poskytuje členským státům pokyny k politikám pro následující rok. Roční analýza růstu uvádí i priority z jiných zpráv, které jsou součástí podzimního balíčku, nebo z jiných příslušných zdrojů, například: roční analýza růstu pro rok 2018 vychází „z projevu předsedy Junckera o stavu Unie v roce 2017, evropského pilíře sociálních práv, bílé knihy o budoucnosti Evropy a pěti návazných diskusních dokumentů. Zohledňuje také diskuse s Evropským parlamentem, Radou a ostatními orgány EU, vnitrostátními parlamenty a sociálními partnery“.
• Podzimní balíček obsahuje kromě roční analýzy růstu zprávu mechanismu varování pro postup při makroekonomické nerovnováze a návrh společné zprávy o zaměstnanosti. Od roku 2015 zahrnuje i sdělení se shrnutím toho, jak Komise hodnotí návrhy rozpočtových plánů na následující rok, které předkládají členské státy eurozóny, a doporučení pro eurozónu.
• Zprávy o jednotlivých zemích jsou pracovní dokumenty předkládané od roku 2015 každoročně vždy v únoru Komisí (před rokem 2015 vydávala Komise své pracovní dokumenty s posouzením národních programů reforem v květnu a hloubkové přezkumy se vydávaly samostatně v dubnu). Obsahují posouzení hospodářské situace každého členského státu a pokroku při dosahování cílů strategie Evropa 2020 a provádění doporučení pro jednotlivé země.
• Programy stability a konvergenční programy a národní programy reforem předkládají členské státy v dubnu každého roku. Nařízení vyžaduje, aby programy stability a konvergenční programy zahrnovaly fiskální plány, které zohlední různé fiskální otázky a makroekonomické nerovnováhy. Rovněž vyžaduje, aby členské státy předkládaly národní programy reforem, které nastíní jejich plány a zohlední různé víceleté a roční hlavní směry poskytnuté na úrovni EU, například otázky související s makroekonomickou nerovnováhou, strategií Unie pro růst a zaměstnanost („Strategie Evropa 2020“), integrovanými hlavními směry (hlavními směry hospodářských politik a hlavními směry politik zaměstnanosti) a roční analýzou růstu. Komise také vydává zvláštní pokyny týkající se formátu a obsahu národních programů reforem v podobě dopisu rozesílaného každoročně členským státům.
• Pracovní dokumenty útvarů Komise pro preventivní složku vypracovávají každoročně útvary Komise v květnu. Tyto dokumenty uvádějí jejich analýzu programů stability a konvergenčních programů. Obsahují všechna zjištěná fiskální rizika a podávají zprávu o fiskálním vývoji a dodržování pravidel preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.
• Doporučení pro jednotlivé země každoročně navrhuje Komise Radě v květnu, aby je mohla schválit v červenci. Následně Komise sleduje jejich provádění, aby vyhodnotila pokrok a informovala o tomto hodnocení ve zprávách o jednotlivých zemích následujícího roku. Nedojde-li k žádnému pokroku nebo dojde-li ke zhoršení, Rada na doporučení Komise rozhodne, zda jsou nezbytné další kroky k prosazování pravidel (například sankce nebo jiná opatření, například rozhodnutí o omezení financování ze strany EU).
• Následné zprávy: V případě zemí se zjištěnou makroekonomickou nerovnováhou se také konkrétně monitoruje pokrok při realizaci opatření v daných oblastech a doporučení pro jednotlivé země souvisejících s postupem při makroekonomické nerovnováze. Tyto činnosti připadají na listopad a prosinec. Monitorovací zprávy Komise se projednávají ve výborech Rady a rovněž se zveřejňují. Rada zveřejňuje závěry z celého postupu v lednu následujícího roku.

07

Hlavní změny harmonogramu evropského semestru v období 2011–2018 jsou uvedeny v příloze III.

08

Od roku 2011 byly z evropského semestru vyňaty celkem čtyři členské státy (Irsko, Portugalsko, Kypr a Řecko), a to na dobu, kdy byly zařazeny do ekonomického ozdravného programu. Předchází se tak zdvojování doporučení k opatřením stanoveným v těchto programech.

Odpovědnost za evropský semestr sdílí Komise s členskými státy

09

Konečnou odpovědnost za vydávání pokynů členským státům na základě doporučení Komise nese Rada. Konkrétní potřebná opatření jsou na uvážení národních orgánů. Tato možnost vlastního uvážení je nutná pro zachování vlastní politické odpovědnosti na úrovni členských států (národní, regionální a místní).

10

Komise plní koordinační roli a pravomoc ukládat sankce má pouze ve vztahu k Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze a měla by se řídit zásadami subsidiarity a proporcionality. Je odpovědná i za roční analýzu růstu, zprávy o jednotlivých zemích a návrhy doporučení pro jednotlivé země, strategii Evropa 2020, pracovní dokumenty útvarů Komise týkající se preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, návrh společné zprávy o zaměstnanosti, hloubkový přezkum a zprávu mechanismu varování a také za monitorování a následné zprávy. Nese také odpovědnost za celkové provádění procesu, přezkum procesu každých pět let a v případě potřeby za doporučení jeho úprav⁶.

11

Za dohled nad evropským semestrem a jeho koordinaci odpovídá generální sekretariát Komise, který také řídí základní skupinu generálních ředitelství (GŘ), do níž patří GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti (GŘ ECFIN), GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL). Účast generálních ředitelství v základní skupině se může měnit podle priorit procesu evropského semestru. Týmy pro jednotlivé země zahrnují vedoucí týmů z generálního sekretariátu a úředníky z různých generálních ředitelství, jakož i úředníky, kteří se evropským semestrem zabývají na zastoupeních EU v členských státech.

12

Za adresování pokynů členským státům odpovídá Rada. Očekává se, že se bude řídit doporučeními a návrhy Komise anebo v případě nesouhlasu své stanovisko veřejně vysvětlí⁷.

13

Koncepce vlastní odpovědnosti členských států je pro proces evropského semestru klíčový. Týká se míry odhodlání a pokroku požadovaného od členských států při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a udržitelné konvergence jejich ekonomické výkonnosti podle článků 120, 121 a 148 SFEU a ustanovení příslušného nařízení. Tato koncepce byla postupem času dále rozpracována v různých sděleních Rady a Komise a v příslušném nařízení (viz rámeček 2).

Rozsah a koncepce auditu

14

Hlavní auditní otázkou bylo, zda Komise účinně koordinovala hospodářské a strukturální politiky v rámci nařízení o evropském semestru (EU) č. 1466/97, (v této zprávě dále jen „nařízení“). Zkoumali jsme, jak Komise toto nařízení provádí. Zabývali jsme se rámcem pro evropský semestr a strategií Evropa 2020 a souvisejícími strukturálními reformami nutnými pro zlepšení sociální a hospodářské udržitelnosti.

15

Tato zpráva uzavírá sérii tří zpráv EÚD o evropském semestru. Prvními dvěma rozměry evropského semestru, Paktem o stabilitě a růstu a postupem při makroekonomické rovnováze, jsme se zabývali ve dvou zvláštních zprávách vydaných v roce 2018¹³. Soustředili jsme se konkrétně na tyto otázky:

1. Byl pokrok při dosahování cílů strategie Evropa 2020 dostatečný a byla koordinace této strategie v rámci evropského semestru prováděna účinně?
2. Zabývala se doporučení pro jednotlivé země prioritami stanovenými v roční analýze růstu a integrovaných hlavních směrech a prováděly členské státy příslušná doporučení v plném rozsahu a dostatečně?
3. Sledovala Komise celkově realizaci doporučení pro jednotlivé země svědomitě a poskytovala správné informace?
4. Formulovala Komise doporučení pro jednotlivé země a připravila svá doporučení pro Radu na základě posouzení uvedených ve zprávách o jednotlivých zemích a posouzení národních programů reforem členských států?

16

Proces evropského semestru v letech 2011–2018 jsme podrobně zkoumali na vzorku šesti členských států (Belgie, Finska, Itálie, Maďarska, Nizozemska a Rakouska) (výběr členských států do vzorku viz příloha IV). V relevantních případech jsme přihlíželi i k jiným členským státům.

17

Kritéria pro audit jsme čerpali z:

1. požadavků právního rámce, zejména nařízení č. 1466/97 o evropském semestru;
2. ze strategie Evropa 2020 a přezkumů, které Komise sama provedla u tohoto procesu nebo jeho předchůdkyně, Lisabonské strategie;
3. vlastních interních pokynů Komise pro její útvary, které se věnují konkrétním zemím, nebo pro členské státy ve věci přípravy různých posouzení a zpráv;
4. dokumentů vydaných řadou institucí EU a dalšími mezinárodními organizacemi nebo dokumentů, které byly výsledkem hledání osvědčených postupů.

18

Provedli jsme přezkumy celého řetězce dokumentů (tj. roční analýzy růstu, zpráv o jednotlivých zemích, národních programů reforem, doporučení pro jednotlivé země, následných zpráv) za dva cykly (2014 a 2016) pro každý členský stát ve vzorku, abychom porozuměli tomu, jak proces funguje a zda a jak na sebe jednotlivé dokumenty účinně a efektivně obsahově navazují.

19

Naší hlavní protistranou byl generální sekretariát Komise, který odpovídá především za koordinaci tohoto procesu, a hlavní generální ředitelství (tj. GŘ ECFIN, GŘ EMPL, GŘ GROW).

20

Naše auditní práce byla dokončena před rozšířením onemocnění covid-19, a nezohledňuje tedy nový vývoj opatření či další změny, k nimž došlo v rámci odezvy na pandemii.

Připomínky

Celkový pokrok při dosahování cílů strategie Evropa 2020

Šest z osmi cílů strategie Evropa 2020 bude pravděpodobně splněno, cíle v oblasti snižování chudoby a výzkumu ale nikoliv

21

Strategie Evropa 2020 stanoví členským státům osm cílů. Pokrok při dosahování cílů strategie Evropa 2020 byl pro EU jako celek obecně pozitivní, ale v členských státech kolísal (viz příloha V). Cíle pro zaměstnanost, energetiku a vzdělávání na úrovni EU budou pravděpodobně splněny v roce 2020. Nicméně pokrok v plnění cílů v oblasti snižování chudoby byl ovlivněn finanční krizí z roku 2008 a pokrok v členských státech, pokud jde o výdajové cíle v oblasti výzkumu a vývoje, byl omezený (viz obrázek 1 a příloha V).

22

Počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením se v letech bezprostředně následujících po krizi zvýšil (ze 116 milionů v roce 2008 na 122 milionů v roce 2012) a začal klesat až po roce 2012, když se hospodářská situace začala obecně zlepšovat (ze 122 milionů v roce 2012 na 109,2 milionu v roce 2018)¹⁴. Cílem strategie Evropa 2020 však bylo vyvést 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení, měřeno oproti stavu v roce 2008, a snížit jejich počet na 96,1 milionu do roku 2020.

23

Pokud jde o výzkum a vývoj, cílem stanoveným v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie bylo zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 3 % DPH v každém členském státě a stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě do roku 2010. Tento cíl nebyl nikdy splněn. Strategie Evropa 2020 stanovila tentýž 3% cíl, ale pro EU jako celek, a umožnila tak členským státům určit jejich vlastní národní cíle. Národní cíle se výrazně liší, jak se uvádí na obrázku 2.

24

Za deset let od roku 2000 do roku 2010 se míra výdajů zvýšila na 1,93 % HND, došlo tedy ke zvýšení o pouhých 0,16 procentního bodu. V průběhu dalších osmi let strategie Evropa 2020 se výdaje zvýšily na 2,12 % HND v roce 2018, což je další zvýšení o pouhých 0,19 procentního bodu (viz obrázek 3).

Komise nepřišla s dostatečnými doporučeními, jak řešit chudobu a výzkum v určitých členských státech

25

V letech 2011 až 2016 Komise vydala doporučení pro jednotlivé země, která se přímo zabývají chudobou, pro 14 členských států. V rámci naší analýzy jsme nicméně nalezli případy, kdy tak neučinila, když se situace zhoršila. Například z údajů v tabulce 2 vyplývá, že v roce 2016 nebyla vydána žádná doporučení pro jednotlivé země týkající se chudoby pro 11 z 18 členských států, v nichž se počet osob žijících v chudobě nebo sociálním vyloučení ve srovnání s předkrizovou úrovní (v různé míře) zvýšil.

26

Komise vydala řadu doporučení pro jednotlivé země zabývající se zmírňováním chudoby prostřednictvím faktorů, jako je zaměstnanost, získávání dovedností, celoživotní učení, zajištění péče o děti a začleňování dříve marginalizovaných občanů do trhu práce. Nicméně podle našeho názoru by cíl stanovený ve strategii Evropa 2020 a dopad finanční krize na míru pokroku opodstatňoval více doporučení pro jednotlivé země zaměřených na přímá opatření pro zmírňování chudoby.

27

V reakci na vysokou nezaměstnanost Komise zavedla několik důležitých opatření financovaných z rozpočtu EU, například se zaměřila na regiony, které pociťují vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí. Navzdory těmto snahám se rozdíl ve výskytu chudoby v letech 2008 až 2018, měřený ukazatelem „rizika chudoby“, mezi věkovými skupinami prudce zvětšil. Riziko chudoby se podstatně zvýšilo u věkové skupiny 18–24 let, zatímco u generace osob starších 65 let se značně snížilo. V důsledku toho dosáhl rozdíl v chudobě mezi těmito dvěma věkovými skupinami v roce 2018 hodnoty 7,0 procentních bodů v porovnání s pouhým jedním procentním bodem v roce 2008¹⁵ (viz obrázek 4). Eurostat tento ukazatel vymezuje jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod prahovou hranicí rizika chudoby, která je stanovena jako 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po sociálních transferech)¹⁶.

28

V době auditu důraz na zaměstnanost a problematiku chudoby i nadále posílila řada událostí z nedávné doby:

• v roce 2017 byl schválen evropský pilíř sociálních práv s 20 zásadami, které odsouhlasil Evropský parlament, Rada i Komise¹⁷;
• v kontextu cílů udržitelného rozvoje pro rok 2030 se vedoucí představitelé EU mimo dalších cílů v oblasti udržitelnosti (změna klimatu) zavázali snížit alespoň o polovinu podíl osob, které žijí v chudobě ve všech jejích rozměrech¹⁸;
• předsedkyně Evropské komise ve své agendě pro Evropu uvedla, že chce „sladit sociální otázky a otázky trhu“, a to tak, že navrhne „akční plán pro plné provedení evropského pilíře sociálních práv“, a přeorientovat evropský semestr tak, aby se stal „nástrojem, který bude zahrnovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje“¹⁹.

29

Evropský semestr má potenciál stát se důležitým procesem koordinace více různých opatření ke snižování chudoby, a to: zajištěním adekvátních fiskálních rezerv na poskytnutí podpory okamžitě po krizi, poskytováním doporučení všem zemím, které mají vysokou míru chudoby nebo jejichž míra chudoby se zhoršuje, a dalším posílením vazby mezi doporučeními pro jednotlivé země a rozpočtovou podporu na podporu reforem.

30

Pokud jde o výzkum a vývoj, zjistili jsme, že Komise nevydala doporučení pro každý členský stát, který se u výdajů v této oblasti neblíží svým vnitrostátním cílům. Například v roce 2017 nebyla formulována žádná odpovídající doporučení u 17 takových členských států (viz tabulka 3 v příloze VI).

31

Na globální úrovni EU zaostává za dalšími rozvinutými ekonomikami, jako jsou Spojené státy americké, Japonsko a Jižní Korea. Ve výzkumu a vývoji je Čína rychle dohání (viz obrázek 5). Za stávající situace, kdy se konkurence ze strany dalších globálních hráčů zvyšuje, je třeba v této oblasti dělat více jak v rámci evropského semestru, tak mimo něj. I když členské státy svou míru veřejných výdajů na výzkum a vývoj udržely, komerční sektor v těchto výdajích zaostává, i když výzkum a vývoj je odvětvím, které má do budoucna největší potenciál pokroku²⁰.

Evropský semestr již zahájil změnu své orientace na cíle udržitelného rozvoje

32

Komise již začala monitorovat pokrok národních opatření při plnění cílů udržitelného rozvoje tím, že do zpráv o jednotlivých zemích zahrnula novou přílohou („E“), která uvádí statistické hodnocení trendů ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje v členských státech v průběhu uplynulých pěti let na základě souboru ukazatelů EU pro cíle udržitelného rozvoje vypracovaného Eurostatem. Komise rovněž začala vydávat doporučení pro jednotlivé země odkazující na cíle udržitelného rozvoje. Tyto relativně nové cíle udržitelného rozvoje nebyly předmětem naší auditní práce.

33

Podobně jsme zjistili omezený počet případů, kdy zprávy o jednotlivých zemích upozorňují na problémy související s právním státem jako nezávislost soudů, korupci, střet zájmů a svobodu médií. Jde o dobrý příklady toho, jak evropský semestr může přispět k fungování právního státu.

Míra plnění doporučení pro jednotlivé země v úplném či dostatečném rozsahu je v členských státech nízká a monitorování Komise není vždy úplné

U více než dvou třetin doporučení pro jednotlivé země došlo k alespoň „určitému pokroku“, ale míra plnění doporučení členskými státy v úplném nebo podstatném rozsahu je nízká

34

Komise zřídila interní databázi CESAR, která obsahuje posouzení míry plnění doporučení pro jednotlivé země provedená různými generálními ředitelstvími. Podle databáze CESAR bylo za období 2011–2017 z doporučení pro jednotlivé země 1,6 % kategorizováno jako „provedená v plném rozsahu“ do jednoho roku od vydání a u 4,6 % doporučení bylo dosaženo „podstatného pokroku“ (viz obrázek 6 a rámeček 3). Většina doporučení pro jednotlivé země je zařazena do kategorií „určitý pokrok“ (50,9 %) nebo „omezený pokrok“ (35,5 %). V kategorii „určitý pokrok“ jsou doporučení pro jednotlivé země často po přijetí opatření nebo reforem národními parlamenty nebo v podobě ministerských rozhodnutí.

35

I když jde o důležitý krok k řešení doporučení pro jednotlivé země, Komise ve svém posouzení správně uvádí, že členským státům zbývá ještě poměrně dost práce. Z toho vyplývá, že i když evropský semestr funguje při monitorování pokroku jako dobrá koordinační platforma, členské státy neprovedly doporučení pro jednotlivé země v takovém rozsahu, aby zjištěné strukturální problémy vyřešily.

36

V květnu 2017 Komise zavedla víceleté posouzení, které se v delším horizontu zaměřuje na to, zda jsou doporučení pro jednotlivé země prováděna. Víceleté posouzení se týká těch doporučení pro jednotlivé země, na jejichž realizaci se pracuje, ale jejichž provedení trvá déle než jeden rok. V období 2011–2018 víceleté posouzení ukázalo, že 9 % doporučení pro jednotlivé země lze hodnotit jako „plně provedená“ a že „podstatného pokroku“ bylo dosaženo u 17 % (viz obrázek 7).

37

Pokud by členský stát po uplynutí určené doby vhodně nereagoval na doporučení Rady ohledně příslušné politiky nebo by prováděl politiku směřující proti těmto radám, Komise může vydat varování²¹. Komise má dále možnost doporučení zpřísnit tak, aby zahrnovala konkrétní opatření, pokud se členské státy nebudou doporučeními pro jednotlivé země zabývat²². U vzorku kontrolovaných doporučení pro jednotlivé země Komise nedoporučila žádná konkrétní opatření, přestože se řada doporučení již po několik let z důvodu pomalého nebo jen částečného plnění na úrovni členského státu opakovala.

Komise své monitorování realizace doporučení pro jednotlivé země nezdokumentovala v plném rozsahu

38

Posoudili jsme údaje zaznamenané v monitorovací databázi Komise CESAR, abychom byli schopni posoudit kvalitu a spolehlivost procesu monitorování, který je východiskem pro zprávy Komise. Zjistili jsme, že příslušná generální ředitelství v několika případech, které jsme identifikovali v našem vzorku (19 z 200 víceletých posouzení), svá posouzení nezdokumentovala v databázi ESAR nebo neuvedla informace o některých dílčích částech doporučení pro jednotlivé země (dílčí části doporučení pro jednotlivé země jsou různé prvky obsažené v jednom doporučení). CESAR je užitečný nástroj pro monitorování doporučení pro jednotlivé země, pro maximalizaci jeho přínosu je však důležité, aby uváděné informace byly úplné.

39

Náš přezkum monitorování realizace doporučení pro jednotlivé země v následných zprávách o jednotlivých zemích a dalších zprávách Komise vypovídá o častém přeskupování dílčích částí doporučení pro jednotlivé země. Srovnávat míru pokroku či plnění v horizontu let je proto obtížné.

40

CESAR je interní databáze a není vhodná pro publikaci, a ačkoliv Komise vydává víceletý přehled, neexistuje konsolidovaná, veřejně přístupná databáze, která by umožňovala snadno vyhledat doporučení pro jednotlivé země pro všechny roky a stav jejich realizace v různých letech.

Nedostatečná vazba mezi rozpočtovými výdaji EU a realizací doporučení pro jednotlivé země

41

Podle společných ustanovení evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF)²³ by čerpání těchto fondů mělo souviset s cíli evropského semestru, zejména s doporučeními pro jednotlivé země. Míru, v níž ESI fondy přispěly k realizaci doporučení pro jednotlivé země, uvádí studie provedená Komisí v roce 2018²⁴ (viz rámeček 4).

42

Snahy podpořit provádění strukturálních reforem finančními stimuly financovanými z rozpočtu EU se datují od hlavních směrů hospodářských politik z roku 1997 (ve vztahu k reformám trhu práce). Všechna relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování ESI fondů na období 2014–2020 formou předběžných podmínek anebo cílených investic. Zprávy o jednotlivých zemích poskytují od roku 2016 informace o příspěvku z rozpočtu EU na řešení strukturálních problémů. Vzhledem k tomu, že investice stále probíhají, bude posouzení jejich výsledků trvat déle.

43

Ve stanovisku o společných ustanoveních pro fondy politiky soudržnosti²⁵ jsme doporučili, jak by mohla být podpora z rozpočtu EU na realizaci opatření pro jednotlivé země v budoucnu účinnější. Zejména jsme doporučili, aby doporučení pro jednotlivé země byla jasná, jednoznačná a funkční, aby byla opatření navržená v článku 15 návrhu nařízení o společných ustanoveních vhodným způsobem využita. Rovněž jsme doporučili, aby Komise do příslušné legislativy začlenila opatření k posouzení plnění kritérií v souladu s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země ve vztahu k čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 4 návrhu nařízení o společných ustanoveních.

44

V červenci 2015 byl ustaven Útvar na podporu strukturálních reforem (SRSS), aby členským státům poskytoval technickou pomoc při koncipování a provádění jejich strukturálních reforem. Komise v roce 2017 navrhla zavést finanční stimuly na podporu strukturálních reforem²⁶ a v roce 2018 navrhla vyčlenit 25 miliard EUR v rámci VFR na období 2021–2027 jako součást nového programu na podporu reforem. Návrh Komise procházel v době auditu legislativním procesem a integrace navrhovaného programu na podporu reforem by mohla přispět k zvýšením míry realizace doporučení pro jednotlivé země.

Doporučení pro jednotlivé země řeší relevantní rizika, aniž by dostatečně vysvětlovala, proč by určité reformy měly mít přednost před jinými

Počet doporučení pro jednotlivé země a jejich dílčích částí se od roku 2015 snížil

45

Rozhodnutí Komise z roku 2015 zefektivnit doporučení pro jednotlivé země vedlo ke snížení průměrného počtu dílčích částí doporučení pro členské státy z 20 v roce 2014 na 12,5 v roce 2019. Navzdory záměru zúžit zaměření doporučení pro jednotlivé země snížením jejich počtu jsme v posledních letech zaznamenali, že jednotlivá doporučení se vztahují na řadu nesouvisejících oblastí politiky nebo se vztahují na celou řadu opatření (viz obrázek 8 a rámeček 5).

Integrované hlavní směry stanovují priority, ale Komise nepodává zprávy o jejich provádění

46

Zjistili jsme, že priority uvedené v ročních pokynech pro členské státy předložených v roční analýze růstu a v doporučeních pro jednotlivé země se obecně zabývaly hlavními směry hospodářských politik a hlavními směry politik zaměstnanosti (společně označovaných jako „integrované hlavní směry“). I když doporučení pro jednotlivé země v bodech odůvodnění na priority obecně odkazují, jednotlivá doporučení předem neuvádějí, kterými prioritami roční analýzy růstu a integrovaných hlavních směrů se zabývají (viz obrázek 9).

47

Navíc se následně nehodnotilo, nakolik členské státy při provádění doporučení pro jednotlivé země a všech příslušných vnitrostátních politik řešily priority stanovené v integrovaných hlavních směrech, jak to vyžaduje nařízení²⁷. Takové hodnocení ex post by poskytlo cennou zpětnou vazbu o plnění priorit integrovaných hlavních směrů.

Doporučení pro jednotlivé země odrážejí rizika zjištěná ve zprávách o jednotlivých zemích, ale stanovení priorit není jasně vysvětleno

48

Zprávy o jednotlivých zemích uvádějí hlavní makroekonomická a strukturální rizika a nedostatky, které zjistily týmy pro jednotlivé země, a informují o opatřeních, která členské státy zvažují. Obvykle jsou solidním východiskem pro formulaci doporučení pro jednotlivé země.

49

Každé doporučení začíná bodem odůvodnění, které příslušné doporučení odůvodňuje. Prověřovali jsme body odůvodnění v našem vzorku doporučení pro jednotlivé země a zjistili jsme, že:

1. nevysvětlují, podle jaké logiky se stanovily priority při výběru problémů, ani nezdůvodňují, proč některé problémy dříve identifikované ve zprávách o jednotlivých zemích byly vynechány, ani nevysvětlují, proč bylo od některých doporučení pro jednotlivé země z předchozích let, která nebyla realizována v plném rozsahu, upuštěno;
2. neodkazují na potvrzení nebo závazek členských států v jejich národních programech reforem, že provedou konkrétní reformy nebo doporučení;
3. nevysvětlují vzájemné vztahy mezi doporučeními pro jednotlivé země (např. zda jsou v rozporu nebo jsou vzájemně závislá).

50

Návrhy doporučení pro jednotlivé země jsou formulovány prostřednictvím interního procesu, který koordinuje generální sekretariát, a po výměně názorů na různá témata s členskými státy. I když Komise provádí rozsáhlou analýzu a diskutuje s členskými státy, nezjistili jsme kritéria, na jejichž základě byly určité problémy upřednostňovány a staly se předmětem doporučení pro jednotlivé země, zatímco jiné nikoliv. Kritéria a odůvodnění výběru navrhovaných doporučení pro jednotlivé země nebyla jasně zdokumentována.

51

Proveditelnost doporučení pro jednotlivé země navíc závisí na realistickém časovém rámci jejich provádění. V pokynech Komise se uvádí, že se předpokládá, že doporučení pro jednotlivé země budou zavedena v průběhu 12 až 18 měsíců, individuální doporučení však nespecifikují přesný časový rámec, v němž má členský stát jednat. Zaznamenali jsme, že provedení některých doporučení trvalo déle než standardních 12 až 18 měsíců, což vedlo k tomu, že řada doporučení se po dobu několika let opakovala.

52

Proveditelnost doporučení pro jednotlivé země může také záviset na tom, zda jsou na jejich provedení na vnitrostátní úrovni dostatečné finanční prostředky. Zjistili jsme řadu případů, kdy doporučení pro jednotlivé země neuváděla žádné údaje o finančních zdrojích potřebných k jejich provedení (viz rámeček 6).

Národní programy reforem ne vždy poskytují zpětnou vazbu k prioritním cílům EU nebo k tomu, jak se na nich podílely národní zainteresované strany

53

Nařízení vyžaduje, aby členské státy předložily své národní programy reforem a programy stability a konvergenční programy a aby je Komise posoudila²⁸. Komise předložené dokumenty přezkoumá před dokončením doporučení pro jednotlivé země, jak se také uvádí v bodech odůvodnění doporučení pro jednotlivé země. Zjistili jsme, že Komise neposuzovala míru plnění doporučení pro jednotlivé země vykázané členskými státy, ani to, jak členské státy zamýšlejí řešit důležité výzvy nebo nedostatky v oblasti hospodářství a zaměstnanosti ve vztahu k cílům strategie Evropa 2020.

54

Zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru (včetně koncepce a provádění národních programů reforem) navíc nebylo povinné, ani je členské státy formálně neorganizovaly. Místní a regionální orgány nejsou v tomto procesu považovány za partnery, přestože významnou část doporučení pro jednotlivé země nelze plně realizovat bez jejich aktivní účasti. Místní a regionální orgány například odpovídají za více než polovinu veřejných investic v EU²⁹. Komise se však obecně k absenci konzultací s místními a regionálními orgány a dalšími zúčastněnými stranami nevyjadřovala.

55

Při přezkumu národních programů reforem předložených v letech 2014 a 2016 jsme dále zjistili případy, kdy národní programy reforem neposkytovaly informace v souladu s pokyny Komise (viz rámeček 7).

56

V průběhu auditu jsme nenalezli žádné záznamy, které by dokládaly, že Komise národní programy reforem posuzuje. Komise navíc členským států písemně nedává k chybějícím informacím v jejich národních programech reforem oficiální zpětnou vazbu.

Závěry a doporučení

57

Evropský semestr je důležitý proces koordinace opatření, který všem členským státům poskytuje solidní roční hospodářskou analýzu a relevantní hlavní směry hospodářských a sociálních politik, roční priority a doporučení pro jednotlivé země. Zahrnuje celou řadu dimenzí fiskální, hospodářské a sociální politiky a politiky soudržnosti a související postupy.

58

Objem práce, kterou Komise provádí, je rozsáhlý a při určování toho, co jsou podle našeho názoru obecně nejdůležitější výzvy, jimž příslušné státy čelí, uplatňuje vlastní úsudek. Navzdory rozsahu práce prováděné EU a členskými státy v rámci tohoto koordinačního procesu jsme dospěli k závěru, že míra doporučení pro jednotlivé země provedených členskými státy v plném či podstatném rozsahu je nízká. Rovněž se domníváme, že Komise nevyužila všechna ustanovení, jež měla podle nařízení k dispozici, aby svá doporučení pro jednotlivé země více prosazovala, pokud ani po několika letech u některých doporučení nedojde k podstatnému pokroku.

59

Pokrok při dosahování cílů strategie Evropa 2020 byl pro EU jako celek obecně pozitivní, ale výsledky členských států byly rozdílné. Na úrovni EU bude do roku 2020 pravděpodobně splněno šest z osmi cílů, z nichž jeden se týká zaměstnanosti, tři energetiky a dva vzdělání, cíle týkající se zmírňování chudoby a výzkumu a vývoje však pravděpodobně splněny nebudou. Současně jsme zjistili, že Komise dostatečně neřeší potřebu opatření u doporučení pro jednotlivé země, pokud se členské státy v příslušných oblastech k cílům nepřibližují (viz body 21–31). Pro vývoj do budoucna je důležité zohlednění environmentální udržitelnosti a problematiky právního státu v rámci evropského semestru (viz body 32–33).

Doporučení 1 – Zaměřit se v procesu evropského semestru důrazně na jeho sociální a výzkumný rozměr

Komise by se měla zaměřit na:

1. zmírňování chudoby v rámci evropského semestru vyváženou kombinací přímých opatření ke zmírnění chudoby a doporučení pro jednotlivé země souvisejících se zaměstnaností;
2. výzkum a vývoj a vydávat příslušná doporučení pro všechny členské státy, které v tomto ohledu nezaznamenají dostatečný pokrok.

Časový rámec: počínaje doporučeními pro jednotlivé země v roce 2021

60

Řada členských států doporučení neprovedla v plném rozsahu. Z víceletých posouzení vyplývá, že členské státy v letech 2011–2018 provedly v podstatné míře nebo v plném rozsahu 26 % doporučení pro jednotlivé země. Nevyvinuly však dostatečné úsilí, aby v plném rozsahu provedly přibližně 44 %, u nichž již bylo dosaženo „určitého pokroku“. Víceletá posouzení realizace doporučení pro jednotlivé země umožňují udělat si lepší obraz o situaci než roční posouzení, neboť zachycují plnění za každý rok po vydání doporučení. Komise však dostatečně nevyužívala své pravomoci doporučit konkrétní opatření, pokud členské státy doporučení pro jednotlivé země nerealizují (viz body 34–37).

61

Posuzovali jsme databázi CESAR, která se používá k monitorování realizace doporučení pro jednotlivé země. U několika případů v našem vzorku (19 z 202) některá generální ředitelství svá posouzení v databázi nezdokumentovala. S úplnými informacemi by databáze byla užitečnější. Časté přeskupování doporučení pro jednotlivé země vede k tomu, že monitorování konkrétních doporučení anebo jejich dílčích částí se v průběhu let hůře srovnává (viz body 38–40).

Doporučení 2 – Posílit plnění a monitorování doporučení pro jednotlivé země

Komise by měla:

1. zajistit, aby všechna příslušná generální ředitelství dokumentovala svá posouzení v databázi CESAR;
2. vytvořit veřejně přístupnou víceletou databázi všech doporučení pro jednotlivé země s informacemi o stavu jejich realizace;
3. uvážit doporučení zvláštních opatření v těch případech, kdy členské státy nebudou schopny postupovat podle pokynů obdržených v předchozích letech (čl. 2-a odst. 3 písm. a) nařízení 1466/97);

Časový rámec: U částí a) a c) od roku 2021, u b) od roku 2022

62

Zprávy o jednotlivých zemích přesně popisují rizika a nedostatky v členských státech a obecně informují o opatřeních, která členské státy zvažují. Obvykle jsou východiskem pro výběr a formulaci doporučení pro jednotlivé země, ale vazba mezi využitím fondů EU na podporu reforem a doporučeními pro jednotlivé země není dostatečně rozvinutá (viz body 29, 41–44).

Doporučení 3 – Posílit vazbu mezi fondy EU a doporučeními pro jednotlivé země

Komise by měla posílit vazbu mezi fondy EU, které podporují reformy v členských státech, a doporučeními pro jednotlivé země. Doporučení pro jednotlivé země by se měla zohledňovat v různých fázích rozpočtových procesů.

Časový rámec: počínaje doporučeními pro jednotlivé země v roce 2021

63

Podle našeho názoru je koordinace prováděná Komisí v rámci evropského semestru přiměřená, pokud jde o identifikaci relevantních rizik ve zprávách o jednotlivých zemích i v doporučeních pro jednotlivé země. Doporučení pro jednotlivé země se obvykle zabývají prioritami stanovenými v roční analýze růstu a integrovaných hlavních směrech. Doporučení pro jednotlivé země se však v některých případech zabývala směsí problémů a obvykle neuváděla jasné časové rámce ani náklady. Doporučení pro jednotlivé země odrážejí rizika zjištěná ve zprávách o jednotlivých zemích, ale stanovení priorit není dostatečně jasně vysvětleno. Účinnost evropského semestru závisí rovnou měrou na vlastní odpovědnosti a odhodlanosti členských států provádět doporučení v rozumném časovém rámci (viz body 45–52).

Doporučení 4 – Lépe formulovat doporučení pro jednotlivé země

Komise by měla zajistit, aby se individuální doporučení pro jednotlivé země vždy soustřeďovala pouze na jednu společnou výzvu, stanovovala měřitelné cíle a realistický časový rámec (roční či víceletý) a uváděla plně zdokumentované odůvodnění priorit, pokud jde o problémy, které nebyly do doporučení pro jednotlivé země zahrnuty.

Časový rámec: počínaje doporučeními pro jednotlivé země v roce 2021

64

Zjistili jsme, že v národních programech reforem se často neuvádí přesný obsah opatření, která orgány plánují, jejich předpokládaný harmonogram, milníky provádění ani odhady jejich nákladů a dopadu a že jsou často popisovány jen velmi obecně. Ačkoli nařízení vyžaduje, aby Komise národní programy reforem posuzovala, zjistili jsme, že Komise posouzení kvality a úplnosti národních programů reforem nedokumentovala (viz body 53–56).

Doporučení 5 – Předkládat jasné posouzení národních programů reforem

Komise by měla:

1. ve svých hlavních směrech vydaných pro národní programy reforem vyžadovat, aby členské státy uváděly, jakými opatřeními reagují na priority a cíle definované na úrovni EU, a aby jasně popisovaly, jak zamýšlí jednotlivá doporučení realizovat, s uvedením informací o časovém rámci a o nákladech;
2. dokumentovat posouzení kvality a úplnosti informací předkládaných v národních programech reforem a v případě, že informace chybí, vyžadovat jejich doplnění.

Časový rámec: počínaje doporučeními pro jednotlivé země v roce 2021

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Alex BRENNINKMEIJER, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 30. června 2020.

Přílohy

Příloha I – Vývoj procesu koordinace hospodářských politik od roku 1993

Příloha II – Hlavní prvky procesu evropského semestru od roku 2015

Příloha III – Harmonogram evropského semestru – hlavní změny v období 2011–2018

Příloha IV – Výběr členských států do auditního vzorku

01

Audit postupů evropského semestru se zaměřil na šest členských států (pět z eurozóny a jeden mimo eurozónu). Jedná se o stejný vzorek, který byl použit při auditu preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.

02

Byly vyloučeny členské státy, které po celou dobu plně podléhaly postupu při nadměrném schodku nebo ozdravnému programu nebo již byly předmětem auditu postupu při nadměrném schodku, auditu Řecka nebo auditu postupu při makroekonomické nerovnováze (s výjimkou Itálie³⁰). Ze zbývajících členských států jsme zvolili ty, které déle podléhaly nápravné složce, vykázaly nedávné zhoršení strukturálního salda nebo byly nejvíce vzdáleny dosažení střednědobého rozpočtového cíle (viz tabulka 1).

Příloha V – Hlavní ukazatele strategie EU 2020 pro EU-28

Téma	Hlavní ukazatel	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	Cíl
Zaměstnání	Míra zaměstnanosti věkové skupiny 20–64 let, celkem (% obyvatelstva)	70,30	69,00	68,50	68,60	68,40	68,40	69,20	70,10	71,10	72,20	73,20	75,00
	• Míra zaměstnanosti věkové skupiny 20–64 let, ženy (% obyvatelstva)	62,80	62,30	62,00	62,20	62,40	62,60	63,50	64,30	65,30	66,50	67,40	:
	• Míra zaměstnanosti věkové skupiny 20–64 let, muži (% obyvatelstva)	77,90	75,70	75,00	75,00	74,60	74,30	75,00	75,90	76,90	78,00	79,00	:
VV	Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (¹) (% HDP)	1,84	1,94	1,93	1,97	2,01	2,02	2,03	2,04	2,04	2,06	2,12	3,00
	• Podniky	1,16	1,19	1,19	1,24	1,27	1,28	1,30	1,31	1,32	1,36	1,41	:
	• Vláda	0,24	0,26	0,25	0,25	0,25	0,25	0,24	0,24	0,23	0,23	0,23	:
	• Vysokoškolské vzdělávání	0,42	0,46	0,47	0,46	0,47	0,47	0,47	0,47	0,47	0,46	0,46	:
	• Soukromý neziskový sektor	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	0,02	:
Změna klimatu a energetika	Emise skleníkových plynů(²) (index 1990 = 100)	90,60	83,80	85,70	83,00	82,10	80,40	77,50	78,10	77,80	78,30	:	80,00
	Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie (%)	11,10	11,90	12,50	13,10	14,40	15,20	16,20	16,70	17,00	17,50	:	20,00
	Spotřeba primární energie (v mil. tun ropného ekvivalentu)	1 693,00	1 595,00	1 654,00	1 593,00	1 585,00	1 571,00	1 511,00	1 537,00	1 547,00	1 562,00	:	1 483,00
	Konečná spotřeba energie (v mil. tun ropného ekvivalentu)	1 180,00	1 108,00	1 160,00	1 105,00	1 106,00	1 108,00	1 066,00	1 088,00	1 110,00	1 123,00	:	1 086,00
Vzdělávání	Osoby, které předčasně opustily vzdělávání a odbornou přípravu, celkem  (³) (% obyvatel ve věku 18–24 let)	14,70	14,20	13,90	13,40	12,70	11,90	11,20	11,00	10,70	10,60	10,60	<10,00
	• Osoby, které předčasně opustily vzdělávání a odbornou přípravu, ženy (³) (% obyvatel ve věku 18–24 let)	12,70	12,30	11,90	11,50	10,90	10,20	9,60	9,50	9,20	8,90	8,90	:
	• Osoby, které předčasně opustily vzdělávání a odbornou přípravu, muži (³) (% obyvatel ve věku 18–24 let)	16,70	16,10	15,80	15,30	14,50	13,60	12,70	12,40	12,20	12,10	12,20	:
	Dosažení terciárního vzdělání, celkem (³) (% obyvatel ve věku 30–34 let)	31,20	32,30	33,60	34,80	36,00	37,10	38,00	38,70	39,20	39,90	40,70	>=40,00
	• Dosažení terciárního vzdělání, ženy (³) (% obyvatel ve věku 30–34 let)	34,30	35,70	37,20	38,60	40,20	41,40	42,30	43,40	43,90	44,90	45,80	:
	• Dosažení terciárního vzdělání, muži (³) (% obyvatel ve věku 30–34 let)	28,00	28,90	30,00	31,00	31,80	32,80	33,60	34,00	34,40	34,90	35,70	:
Chudoba a sociální vyloučení	Osoby ohrožené chudobou či sociálním vyloučením, EU-27 (⁴)(⁷) (v mil.)	116,10	114,50	117,00	119,60	122,20	121,60	120,80	117,80	116,90	111,84	109,23	96,10
	Osoby ohrožené chudobou či sociálním vyloučením, EU-28 (⁴)(⁷) (v mil.)	:	:	:	121,00	123,60	122,80	122,00	119,00	118,10	113,00	:	:
	Osoby ohrožené chudobou či sociálním vyloučením, EU-28 (⁴)(⁶)(⁷) (% obyvatel)	23,70	23,30	23,70	24,30	24,70	24,60	24,40	23,80	23,50	22,40	:	:
	• Osoby žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, EU-28 (⁶)(⁷) (% obyvatel ve věku 0–59 let)	9,20	9,10	10,10	10,40	10,50	11,00	11,30	10,70	10,50	9,50	:	:
	• Osoby ohrožené chudobou po sociálních transferech, EU-28 (⁶)(⁷) (% obyvatel)	16,60	16,40	16,50	16,80	16,80	16,70	17,20	17,30	17,30	16,90	:	:
	• Silně materiálně deprivované osoby, EU-28 (⁶)(⁷) (% obyvatel)	8,50	8,20	8,40	8,90	9,90	9,60	8,90	8,10	7,50	6,60	6,00	:

Poznámky:
(1) Celkové emise včetně mezinárodní letecké dopravy a nepřímých emisí CO₂, ale bez emisí z využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).
(2) Přerušení časové řady v roce 2014 (přechod z ISCED 97 na ISCED 2011).
(3) Ukazatel „osoby ohrožené chudobou či sociálním vyloučením“ odpovídá součtu osob, které jsou: ohrožené chudobou po sociálních transferech, trpící silnou materiální deprivací nebo žijí v domácnostech s nízkou intenzitou práce. Osoby se započítávají pouze jednou, i když se na ně vztahuje více dílčích ukazatelů.
(4) Celkovým cílem EU je vyvést z rizika chudoby a vyloučení alespoň 20 milionů lidí do roku 2020. Kvůli problémům s dostupností údajů je cílová hodnota vyhodnocována jen pro EU‑27.
(5) Za rok 2008 údaje pro EU‑27.
(6) Údaje za rok 2018 jsou odhady.

Zdroj: Eurostat, Smarter, greener, more inclusive?, vydání 2015–2019.

Příloha VI – Posouzení pokroku při dosahování cílů strategie Evropa 2020

01

Analýza přijatého souboru devíti hlavních ukazatelů ukazuje pokrok EU při dosahování obecných cílů do roku 2020 v pěti oblastech: zaměstnanosti, výzkumu, energetice, vzdělávání a snižování chudoby (viz tabulka 1 a obrázek 4). Tato analýza však zakrývá odchylky ve výkonnosti a postavení jednotlivých členských států ve vztahu k průměru EU.

Hlavní fakta a překážky týkající se pokroku při snižování chudoby

02

Cíl strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby vychází z hlavního ukazatele „osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením“ (také označovaného jako ukazatel AROPE³¹). Jedná se o složený ukazatel, který se týká tří aspektů chudoby: 1) příjmové chudoby po sociálních transferech³², 2) silné materiální deprivace³³ a 3) života v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce³⁴.

03

Navzdory cíli strategie Evropa 2020, kterým bylo v porovnání s úrovní před krizí v roce 2008 vymanit 20 milionů osob z chudoby nebo sociálního vyloučení³⁵, bylo v roce 2018 podle ukazatele AROPE 109 milionů lidí neboli téměř čtvrtina (22 %) obyvatel EU‑27 stále vystaveno riziku, a byl tak zaznamenán omezený pokrok ve výši 6,9 milionu osob³⁶. Finanční krize vedla k výraznému zhoršení hlavního ukazatele chudoby (AROPE) v letech 2009–2012, po němž následovalo postupné zlepšování do roku 2018 (viz obrázek 1).

04

Navzdory celkovému zlepšení složeného ukazatele se pokrok mezi členskými státy, a zejména státy s největším počtem obyvatel ohrožených chudobou, výrazně liší. Obrázek 2 znázorňuje kumulativní rozdíl v počtu obyvatel členských států považovaných za ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2018 oproti roku 2008 (v tisících). Celkově zaznamenalo nárůst počtu osob za stejné období dvanáct z 27 členských států.

05

Rozdíly mezi zeměmi jsou navíc viditelné i v případě některých dílčích ukazatelů kromě těch, které jsou získávány prostým srovnáním míry rizika ohrožení chudobou. Například v roce 2018 v některých členských státech prakticky neexistuje žádná silná materiální deprivace, zatímco v jiných členských státech tato deprivace postihuje přibližně pětinu obyvatelstva (viz tabulka 2). Rozdíly mezi zeměmi jsou navíc viditelné i v případě některých dílčích ukazatelů kromě těch, které jsou získávány prostým srovnáním míry rizika ohrožení chudobou.

06

Důležitou úlohu z hlediska chudoby a sociálního vyloučení hraje vývoj na trhu práce. Po podstatném poklesu kvůli hospodářské recesi (2009–2013) bylo v roce 2018 zaměstnáno 73,2 % obyvatel EU ve věku 20 až 64 let (oproti 70,3 % v roce 2008, viz obrázek 3). Jednalo se o nejvyšší podíl od roku 2002, přičemž došlo k výraznému snížení genderových rozdílů (11,6 % v roce 2018 oproti 15,1 % v roce 2008). Zvýšení míry zaměstnanosti však bylo pozitivně ovlivněno postupným zvyšováním počtu pracovních míst na částečný úvazek (18,5 % v roce 2018 oproti 16,8 % v roce 2008)³⁷.

07

Za účelem dalšího rozvoje sociálního rozměru v rámci EU byl v listopadu roku 2017 podepsán evropský pilíř sociálních práv, který obsahuje seznam zásad ve dvaceti oblastech, jež mají zaručit a zlepšit acquis communautaire. Jeho úspěch bude záviset na jeho provádění a na míře odhodlání na úrovni členských států. V této fázi je ještě příliš brzy, abychom v rámci tohoto auditu určili, zda to v tomto ohledu povede ke zlepšení oproti nedostatečným výsledkům evropského semestru.

Hlavní fakta a překážky týkající se pokroku v oblasti výdajů na výzkum a vývoj

08

Výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP EU v posledních letech stagnovaly nepatrně nad 2 % a není pravděpodobné, že cíl ve výši 3 % bude splněn (viz obrázek 4).

09

Pokud jde o výzkum a vývoj, zjistili jsme, že v doporučeních pro jednotlivé země byla věnována malá pozornost členským státům, které vykazovaly nízký, nebo dokonce záporný nárůst svých výdajů na výzkum a vývoj (viz tabulka 3).

10

Přetrvaly i velké rozdíly ve výdajích na výzkum a vývoj mezi členskými státy EU (2017: z 0,50 % HDP v Rumunsku až po 3,33 % ve Švédsku). Rozdíly v investicích do výzkumu a vývoje, zejména ve výzkumu a vývoji financovaném podniky, jsou vyšší v severních a západních zemích EU a obecně odrážejí rozdíly ve strukturách průmyslu, intenzitě znalostí a výzkumných kapacitách.

Zkratková slova a zkratky

AGS: roční analýza růstu (Annual Growth Survey)

AMR: zpráva mechanismu varování (Alert Mechanism Report)

BEPG: hlavní směry hospodářských politik (Broad Economic Policy Guidelines)

CESAR: monitorovací databáze Komise pro provádění doporučení pro jednotlivé země

CPR: nařízení o společných ustanoveních (Common Provisions Regulation)

CR: zpráva o zemi (country report)

(D)JER: návrh společné zprávy o zaměstnanosti ((Draft) Joint Employment Report)

EG: hlavní směry politik zaměstnanosti (Employment Guidelines)

ESI fondy: evropské strukturální a investiční fondy

Evropa 2020: strategie EU pro růst a zaměstnanost

GŘ: generální ředitelství

IDR: hloubkový přezkum (In-Depth Review)

IP: integrované hlavní směry (zahrnují BEPG a EG)

LRA: místní a regionální orgány (Local and Regional Authorities)

NPR: národní programy reforem

PMN: postup při makroekonomické nerovnováze

PNS: postup při nadměrném schodku

SCP: program stability a konvergenční program (Stability and Convergence Programme)

SGP: Pakt o stabilitě a růstu (Stability and Growth Pact)

SWD: pracovní dokumenty útvarů Komise (Staff Working Documents)

VV: výzkum a vývoj

Glosář

Cíle udržitelného rozvoje: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, schválená mezinárodním společenstvím v září 2015, je odpovědí na globální trendy a výzvy. Jádrem Agendy 2030 je 17 cílů udržitelného rozvoje a související cíle, jež mají být splněny do roku 2030. Mezinárodní společenství tak má ambiciózní nový rámec umožňující všem zemím společně pracovat na řešení společných výzev. Zcela poprvé jsou cíle udržitelného rozvoje všeobecně platné pro všechny země a EU se zavázala je realizovat.

Doporučení pro jednotlivé země: pokyny jak udržet zdravé veřejné finance, které pro členské státy každoročně formuluje Komise. Komise pak tyto pokyny v červenci předkládá ke schválení Radě v rámci evropského semestru.

Efekty přelévání: dopad, který událost či události v jedné zemi mohou mít na hospodářství jiných zemí. Přestože existují i pozitivní efekty přelévání, používá se tento výraz nejčastěji pro vnitrostátní události s negativním dopadem v jiných částech světa.

Hlavní směry hospodářských politik: společné priority a cíle hospodářských politik zemí EU, které schvaluje Rada na základě návrhu Komise. Tyto směry předpokládá Smlouva o fungování Evropské unie. Hlavní směry hospodářských politik by se měly zabývat makroekonomickými a strukturálními politikami pro EU jako celek i pro jednotlivé země EU.

Hlavní směry politik zaměstnanosti: společné priority a cíle politik zaměstnanosti pro země EU, které formuluje Rada na návrh Komise a s nimiž také počítá Smlouva o fungování Evropské unie. Hlavní směry politik zaměstnanosti a hlavní směry hospodářských politik společně tvoří integrované hlavní směry.

Hloubkový přezkum: analytický dokument, který vypracovává Komise a jehož cílem je určit a posoudit závažnost makroekonomické nerovnováhy v kontextu postupu při makroekonomické nerovnováze. Od roku 2015 jsou hloubkové přezkumy začleněny do zpráv o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru.

Pakt o stabilitě a růstu: dohoda závazná pro všechny členské státy EU od roku 1997 (revidovaná v letech 2005 a 2011), která se týká uplatňování ustanovení Maastrichtské smlouvy v oblasti udržitelnosti fiskálních politik členských států, a to především udržováním deficitu veřejného rozpočtu a veřejného dluhu na přijatelné úrovni.

Postup při makroekonomické nerovnováze (PMN): mechanismus dohledu, jehož cílem je identifikace, prevence a řešení vzniku potenciálně škodlivé makroekonomické nerovnováhy, která by mohla nepříznivě ovlivnit hospodářskou stabilitu v konkrétním členském státě, eurozóně nebo EU jako celku. Od roku 2012 je součástí evropského semestru.

Postup při nadměrném schodku: nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu, která stanoví, jak by měly země postupovat v případě, že jejich veřejný dluh nebo rozpočtový schodek jsou podle ustanovení článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie považovány za nadměrné. Nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu, která stanoví, jak by měly země postupovat v případě, že jejich veřejný dluh nebo rozpočtový schodek jsou podle ustanovení článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie považovány za nadměrné.

Program stability (konvergenční program): dokument, který každoročně připravují členské státy v eurozóně (mimo eurozónu) a který uvádí politiky a opatření, jež mají zajistit udržitelnou fiskální politiku, udržet fiskální pozice členských států nejméně na úrovni jejich střednědobých cílů nebo postupně dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a současně přitom zajistit odpovídající úsilí o snižování dluhu s cílem dodržet pravidlo o zadlužení a Smlouvou doporučenou hodnotu 60 %.

Strategie Evropa 2020: strategie Unie pro růst a zaměstnanost, která byla zahájena v roce 2010 na desetileté období do roku 2020. Zdůrazňuje tři priority: inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění s jedním nebo více cíli (celkem osmi) pro každou prioritu v pěti tematických oblastech (zaměstnanost, výzkum a vývoj, změna klimatu a energetika, vzdělávání a chudoba a sociální vyloučení). Strategie má také sedm tematických stěžejních iniciativ.

Víceletý finanční rámec (VFR): sedmiletý rámec, který upravuje rozpočet EU. Je stanoven jednomyslně přijatým nařízením Rady se souhlasem Evropského parlamentu. Finanční rámec stanoví maximální částku výdajů v každém roce pro širší oblasti politiky („okruhy“) a určuje celkový roční strop prostředků na závazky a plateb.

Odpovědi Komise

Shrnutí

Evropský semestr byl vytvořen jako součást reakce EU na hospodářskou a finanční krizi, která zasáhla Evropu před deseti lety. Od té doby jej Evropská komise a členské státy prostřednictvím Rady neustále rozvíjejí s cílem koordinovaně řešit sociálně-ekonomické otázky, včetně produktivity a konkurenceschopnosti a podnikatelského prostředí, jakož i hospodářské a sociální aspekty obecnějších výzev souvisejících s klimatem, energetikou a udržitelností.

Záměrem je, aby semestr stále reagoval na vývoj situace, a proto se jeho rozsah a zaměření průběžně vyvíjejí.

Náhlý výskyt pandemie COVID-19 (dále jen „krize“) a její silně rušivý dopad otřásl všemi členskými státy. Krize způsobila obrovské krátkodobé škody s dlouhodobými následky. Aby bylo možné této krizi čelit, je nutné jednat koordinovaně. Komise na tuto situaci zareagovala a přizpůsobila svůj přístup nastalé zdravotní, sociální a hospodářské krizi, přičemž zachovala silný důraz na oživení po jejím skončení. Evropský semestr plní nedocenitelnou úlohu při zajišťování toho, abychom následkům pro ekonomiku a zaměstnanost čelili koordinovanými opatřeními na úrovni EU i jednotlivých členských států. Komise a Rada se dohodly na uplatňování flexibility v rámci pravidel tak, aby vlády mohly podpořit hospodářskou činnost a poskytnout občanům EU záchrannou sociální síť. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 se zabývají zdravotními a sociálními dopady bezprostřední krize, jakož i strukturálními problémy, které je třeba řešit ve fázi oživení. Po skončení pandemie COVID-19 budou Komise a členské státy ještě těsněji spolupracovat na tom, aby reformy byly sladěné a lépe realizované.

EÚD konstatuje, že u provádění doporučení pro jednotlivé země v letech 2011 až 2018 byl ve 30 % případů zaznamenán „omezený nebo žádný“ pokrok. Z aktualizovaných údajů týkajících se úrovně provádění doporučení pro jednotlivé země v období 2011–2019 vyplývá, že členské státy provedly 22 % doporučení v podstatném nebo plném rozsahu, u 46 % nastal alespoň „určitý pokrok“ a u zbývajících 32 % doporučení byl zjištěn „omezený“ nebo „žádný pokrok“. Skutečnost, že téměř v 70 % došlo přinejmenším k „určitému pokroku“ v provádění, lze označit za úspěch evropského semestru. Dokládá přísné monitorování reforem ze strany Komise, ale je též důvodem pro pokračující úsilí Komise o další zlepšování jejich realizace. Komise se rovněž zabývá otázkami i) posílení analýzy udržitelnosti v dokumentech týkajících se evropského semestru, ii) pokračujícího posilování vazby mezi využíváním fondů EU a doporučeními v rámci evropského semestru, iii) začlenění programu na podporu reforem a iv) rozvoje kvalitativního hodnocení opatření v návaznosti na doporučení pro jednotlivé země ze strany Komise.

V souvislosti s důsledky krize, kdy se ve všech členských státech objevily velmi podobné problémy, bude Komise s členskými státy spolupracovat na tom, aby se v programu reforem pokračovalo ještě intenzivněji.

EÚD konstatuje, že ačkoli šesti z osmi cílů strategie Evropa 2020 bude pravděpodobně dosaženo v plném rozsahu, pokrok u cílů v oblasti chudoby a výzkumu a vývoje je pomalý.

Komise bere boj proti chudobě nesmírně vážně. Posílila své zaměření na sociální otázky tím, že do evropského semestru začlenila evropský pilíř sociálních práv a srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Vývoj v dané oblasti a faktory ovlivňující chudobu sleduje rovněž ve své výroční zprávě o zaměstnanosti a vývoji sociální situace v Evropě. V průběhu let se řada doporučení pro jednotlivé země týkala zaměstnanosti, získávání dovedností, vzdělávání dospělých, zajištění péče o děti a integrace osob, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce. To vše má pro řešení problému chudoby zásadní význam.

Pokud jde o výzkum a vývoj, byly některé členské státy mnohem rychlejší než jiné. Německo a Dánsko svých cílů dosáhly již před rokem 2020. Na úrovni EU se intenzita výzkumu a vývoje zvýšila z 1,81 % v roce 2000 na 2,19 % v roce 2018. Ačkoli EU celkově své investiční ambice v oblasti výzkumu a vývoje nesplnila, cíl ve výši 3 % měl jasné mobilizační účinky. Ke zvýšení veřejných výdajů na výzkum a vývoj a veřejné podpory na podnikový výzkum a vývoj v letech silné fiskální konsolidace po krizi z roku 2008 by nedošlo, kdyby se politika nezaměřila na význam výzkumu a vývoje pro hospodářský růst.

V souvislosti s důsledky současné krize Komise zdůrazňuje, aby se členské státy jako prioritám strategie oživení věnovaly opatřením na obou frontách, tj. jak zmírňování chudoby, tak i výzkumu a inovacím.

EÚD konstatuje, že Komise neposkytuje členským státům písemnou zpětnou vazbu k národním programům reforem. Komise je toho názoru, že cílený dialog s příslušnými orgány v členských státech je účinnější než obecná písemná zpětná vazba k národnímu programu reforem. V případě zjištěných nedostatků Komise kontaktuje dané orgány a vyžádá si chybějící informace. Využívá rovněž další zdroje (např. zjišťovací mise, dvoustranná jednání s členskými státy, úředníky odpovědné za evropský semestr) s cílem získat ucelený a vyvážený obraz.

Evropský semestr tvoří silné partnerství mezi Komisí, Radou a členskými státy. Klíčovým účastníkem je prostřednictvím hospodářských dialogů také Evropský parlament. Semestr zaměřuje priority členských států a Evropské unie na provádění strukturálních reforem a zároveň na investice do zelené a udržitelné budoucnosti. Komise rovněž zdůrazňuje, že doporučení jsou schvalována Evropskou radou a přijímána Radou po podrobném přezkoumání jednotlivými výbory Rady.

Komise zvážila jednotlivá zjištění a z nich vyplývající doporučení Účetního dvora. Přestože neodmítá možná zlepšení v procesu evropského semestru, nesouhlasí s myšlenkou, že v rámci semestru nebyla věnována dostatečná pozornost sociálnímu rozměru a oblasti výzkumu.

Úvod

Odstavce 01 až 08 – Evropský semestr

Komise určuje nejzávažnější výzvy, jimž členský stát čelí, prostřednictvím analýzy založené na důkazech, která je popsána ve zprávách o jednotlivých zemích. Tyto zprávy se zveřejňují a jsou veřejně dostupné. Evropský semestr se v čase vyvíjí a vedle počátečního zaměření na fiskální, zaměstnanostní a sociální aspekty se nyní věnuje také cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů v míře, v níž jsou zahrnuty do právních základů evropského semestru. Tato analýza byla předložena již ve zprávách o jednotlivých zemích za rok 2020. Krize přinesla určité bezprostřední zdravotní, sociální a hospodářské problémy, které je třeba bezodkladně řešit. Pokud ovšem jde o oživení po krizi, stává se ústředním tématem evropského semestru udržitelnost, která bude představovat vodítko pro všechny investice. Evropa má jedinečnou příležitost rozvíjet své dovednosti, výzkum a inovace i svou infrastrukturu, a podpořit tak hospodářský model založený na environmentální udržitelnosti a klimatické neutralitě.

Komise je ochotna zapojit se do diskuse o možných politických řešeních a na vyžádání nabídnout technickou podporu. Ponechává na členských státech, aby samy určily nejvhodnější politická opatření pro řešení zjištěných priorit. S ohledem na krátký roční cyklus a možnost opakovat potřeby reforem v následujících letech dosud nebylo považováno za nezbytné zasahovat do oblasti politiky, která se považuje za výsadu členských států. Pomoc s reformami je možné poskytovat prostřednictvím programů Komise v rámci evropských strukturálních a investičních fondů a technická pomoc se poskytuje prostřednictvím GŘ REFORM.

Pokud jde o mechanismus týkající se právního státu, tento nástroj je od semestru oddělený. Probíhají jednání s cílem posílit zaměření na právní stát, a to zavedením nového mechanismu právního státu.

Odstavce 09 až 19 – Odpovědnost za evropský semestr sdílí Komise s členskými státy

Komise přijala řadu opatření s cílem zajistit pravidelný dialog a výměnu informací s členskými státy v průběhu celého cyklu evropského semestru.

Připomínky

Odstavce 21 až 31 a odstavec 59 – Dva z osmi cílů strategie Evropa 2020 pravděpodobně nebudou splněny. Komise nepřišla s dostatečnými doporučeními, jak řešit chudobu a výzkum v určitých členských státech. Další otázky, například právní stát.

Komise konstatuje, že předpokladem pro snížení úrovně chudoby a zvýšení úrovně výzkumu a vývoje je dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. Restrukturalizace a reformy po finanční krizi byly zaměřeny na finanční sektor a na naléhavé problémy nezaměstnanosti mladých lidí a předčasných odchodů ze vzdělávání. Tento přístup se ukázal jako účinný, neboť bylo dosaženo rekordní zaměstnanosti a míra předčasných odchodů ze vzdělávání se omezila, což mělo rovněž dopad na snižování chudoby.

Komise bere boj proti chudobě nesmírně vážně. Jako součást plánu na podporu oživení Evropy Komise zavedla nástroj REACT-EU, u něhož navrhla, že dodatečné zdroje, které mají být přiděleny Evropskému sociálnímu fondu, by se měly prioritně věnovat mimo jiné na opatření k řešení dětské chudoby. Pozměněný návrh Evropského sociálního fondu plus (ESF+) v navrhovaném VFR na období 2021–2027 zahrnuje požadavek, aby každý členský stát přidělil 5 % svých zdrojů z ESF+ na opatření k řešení dětské chudoby. Tyto zdroje rovněž přímo přispějí k provádění budoucího nástroje politiky „záruka pro děti“, který Komise navrhne v roce 2021.

Komise posílila své zaměření na sociální otázky tím, že do evropského semestru začlenila evropský pilíř sociálních práv a srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Komise zdůrazňuje, že členským státům, které zaznamenaly zhoršení ukazatele, nejsou doporučení vydávána „automaticky“. Komise zohledňuje vývoj v sociální oblasti, probíhající politiky členského státu i pokrok v příslušných reformách. V průběhu let se navíc řada doporučení pro jednotlivé země týkala zaměstnanosti, získávání dovedností, vzdělávání dospělých, zajištění péče o děti a integrace osob, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce. To vše má zásadní význam pro řešení problému chudoby. V důsledku toho bylo od vrcholu hospodářské a finanční krize v roce 2012 dosaženo významného pokroku při snižování chudoby, takže podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením klesl výrazně pod úroveň před krizí. V roce 2018 bylo v EU-28 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 110 milionů osob – o 13,9 milionu méně než v roce 2012 a o 7,5 milionu méně než v období před krizí (2008). Kromě toho z údajů za rok 2019 dostupných pro osm členských států (AT, BG, DK, LV, HU, PL, RO a FI) vyplývá další pokles počtu obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.

Výdaje na výzkum a vývoj byly mezi členskými státy na velmi odlišné úrovni a tato situace v závislosti na výchozích bodech jednotlivých zemí přetrvávala. Německo a Dánsko dosáhly svých cílů již před rokem 2020 a upevnily svůj náskok v oblasti inovací. Další členské státy postupují pomaleji, neboť se snaží rozšířit výzkum a inovace v akademickém i podnikatelském prostředí.

Hodnocení EÚD, že Komise neposkytla dostatečná doporučení k řešení problému chudoby a výzkumu v některých členských státech, je v rozporu s jejím uznáním, že Komise vydala řadu doporučení pro jednotlivé země zaměřených na zmírnění chudoby prostřednictvím oblastí, jako jsou například zaměstnanost, získávání dovedností, celoživotní učení, zajištění péče o děti a začlenění dříve marginalizovaných osob do trhu práce. EÚD rovněž uznává práci v oblasti evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje. Z toho je zřejmé, že Komise se zaměřuje na řešení základních příčin chudoby: přístupu na trhy práce, dovedností a zajištění péče o děti. V souvislosti s důsledky současné krize klade Komise značný důraz na podporu příjmu a opatření pro přímé zmírňování chudoby. To je patrné již v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2020. Komise prostřednictvím svých doporučení Radě na rok 2020 rovněž usiluje o investice do výzkumu a vývoje s cílem využít příležitosti, již nabízí ekologizace hospodářství a závazek Evropy k neutralitě z hlediska klimatu.

Ve své analýze podnikatelského prostředí členského státu zvažuje Komise i další aspekty, pokud zde existuje makroekonomický vztah. Co se týče dodržování klíčové hodnoty Evropské unie, jíž je právní stát, Komise bude každoročně zveřejňovat zprávu o právním státu, která bude obsahovat kapitoly týkající se jednotlivých členských států.

Odstavce 34 až 40 a odstavce 58 a 61 – Víceletá posouzení stavu provádění doporučení pro jednotlivé země

EÚD konstatuje, že podíl doporučení provedených členskými státy v plném nebo podstatném rozsahu je nízká a monitorování ze strany Komise není vždy úplné.

Komise spolupracuje s členskými státy na tom, aby podíl doporučení provedených v plném nebo podstatném rozsahu zlepšily. Skutečnost, že od začátku evropského semestru v roce 2011 bylo u více než dvou třetin doporučení pro jednotlivé země dosaženo alespoň „určitého pokroku“, potvrzuje, že se realizují významné reformy, přestože jejich provedení může trvat déle. Některé reformy se potýkají se silným odporem v politice a ve společnosti, přestože vláda je odhodlána je prosadit.

Členské státy dosáhly v průběhu let největšího pokroku v oblasti finančních služeb, přístupu k financování, insolvenčních rámců, právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a aktivních politik na trhu práce, což odpovídá skutečnosti, že v reakci na hospodářskou a finanční krizi byla prioritou stabilizace finančního sektoru, která vyžadovala rozhodná politická opatření. Podobně i kroky na podporu vytváření pracovních míst na dobu neurčitou a řešení segmentace trhu práce jsou odrazem řádného provádění příslušných doporučení. Rovněž v oblasti fiskální politiky a fiskálního řízení byla zaznamenána vysoká míra provedení s cílem zajistit po finanční krizi pevný základ veřejných financí.

Důkazem úspěšného provádění reforem je ostatně také skutečnost, že v posledních letech se nerovnováhy postupně zlepšovaly nebo byly napraveny.

Roční a víceletá posouzení stavu provádění doporučení pro jednotlivé země provádí Komise dvakrát během každého cyklu evropského semestru. Její metodika posuzování a přiřazování kategorií provedení se postupem času zlepšily a jsou velmi přísné, aby bylo možné udržet tlak na pokračování a dokončení reforem v členských státech. Aby se usnadnilo provádění analýzy a porovnávání pokroku v průběhu let, používá Komise k posouzení pokroku při plnění doporučení pro jednotlivé země syntetický ukazatel.

V případě přetrvávajícího nedostatečného provádění Komise aktivně spolupracuje s členskými státy s cílem zajistit, aby byly zjištěné politické výzvy a priority řádně řešeny. Nedomnívá se, že další doporučení Rady a konkrétní opatření by přispívala ke konstruktivnímu dialogu při hledání řešení. Komise naopak zastává názor, že toho lze nejlépe dosáhnout směřováním dostupných finančních prostředků EU na řešení daných doporučení. Fondy politiky soudržnosti byly sladěny s evropským semestrem a GŘ REFORM poskytuje členským státům technickou pomoc. Nově navržená facilita na podporu oživení a odolnosti (561 miliard EUR) bude v plném rozsahu zaměřena na reformy politik souvisejících s evropským semestrem.

Aby se zvýšil podíl doporučení provedených v plném nebo podstatném rozsahu, Komise intenzivněji konzultuje s členskými státy, podporuje reformy prostřednictvím specializované služby a zajišťuje lepší vazbu evropských fondů na reformy.

Pokud jde o databázi CESAR pro posuzování míry plnění doporučení, její fungování se průběžně zlepšuje. Jedná se o interní pracovní nástroj, který je od prosince 2019 sdílen s členskými státy.

Odstavce 41 až 44 – Vazba mezi rozpočtovými výdaji EU a realizací doporučení pro jednotlivé země

EÚD uvádí, že vazba mezi rozpočtovými výdaji EU a realizací doporučení pro jednotlivé země je „nedostatečná“. Komise však může potvrdit, že při programování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 byla zohledněna všechna příslušná doporučení pro jednotlivé země. Je třeba mít na paměti, že evropské strukturální a investiční fondy se v současném programovém období potenciálně provádějí v průběhu deseti let (v důsledku pravidla „n+3“). Než se projeví výstupy a výsledky investic, trvá to samozřejmě ještě déle, a proto je třeba účinnost tohoto prvku při podpoře realizace doporučení pro jednotlivé země posuzovat z dlouhodobého hlediska. „Studie“, na kterou poukazuje EÚD, potvrzuje souvislosti mezi programovými dokumenty ESI fondů (dohodami o partnerství a operačními programy) a doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. „Široká a obecná“ povaha těchto vazeb vyplývá z obecné povahy dohod o partnerství, což jsou „rámcové“ programové dokumenty, a nejsou tudíž určeny pro konkrétní prováděcí požadavky.

Podle nařízení o společných ustanoveních musí programové dokumenty při rozhodování o intervencích zohledňovat mimo jiné příslušná doporučení pro jednotlivé země. Dohody o partnerství a operační programy jsou strategické dokumenty pro provádění ESI fondů v průběhu sedmiletého období, a nejsou určeny výhradně k realizaci doporučení pro jednotlivé země. Zprávy o jednotlivých zemích však od roku 2016 pravidelně přinášejí informace o příspěvku rozpočtu EU k řešení strukturálních problémů. Synergie mezi evropským semestrem a využíváním finančních prostředků EU navíc v průběhu let značně zesílily a očekává se, že tento trend bude pokračovat i v příštím víceletém finančním rámci. Na období 2021–27 Komise navrhla, že členské státy by měly určit, jak jsou příslušná doporučení pro jednotlivé země zohledněna při přípravě programových dokumentů. Během programového období 2021–2027 by členské státy měly pravidelně předkládat monitorovacímu výboru a Komisi pokrok při provádění programů na podporu těchto doporučení. Při přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu upravit programy tak, aby odpovídaly příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým nebo pozměněným od začátku programového období.

Dne 27. května 2020 vydala Komise návrh nástroje Next Generation EU. Prvním pilířem a ústředním bodem plánu na podporu oživení bude nová facilita na podporu oživení a odolnosti. Facilita vychází z nástroje pro provádění reforem a nahrazuje rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, který byl nedávno projednáván se spolunormotvůrci.

Komise rovněž navrhla nástroj pro technickou podporu v podobě samostatného nařízení, které je pokračováním stávajícího programu na podporu strukturálních reforem.

Odstavce 45 až 52 – Zefektivnění doporučení pro jednotlivé země a stanovení priorit reforem

Všechna doporučení pro jednotlivé země, o nichž EÚD hovoří, mají společné téma, konkrétně fiskální politiku, politiku zaměstnanosti a sociální politiku, podnikatelské prostředí a investice. Jednotlivé složky doporučení se týkají různých oblastí politiky, u nichž se očekává, že zde členské státy budou prostřednictvím svých ministerstev a správních orgánů reagovat v podobném časovém rámci. To vyplývá ze skutečnosti, že řešení specifické sociálně-ekonomické výzvy vyžaduje politická opatření v různých oblastech. Pokud jde o stanovení priorit reforem, doporučení navržená Komisí odrážejí názor Komise na to, jaká prioritní opatření mají být přijata.

Proces v Radě zajišťuje, že doporučení jsou před dokončením projednána mezi členskými státy. Doporučení nakonec přijímá Rada. Kromě toho je kladen důraz na průběžný dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem určit priority a konkrétní reformy. Komise je toho názoru, že tyto mechanismy zajišťují, aby doporučení, která jsou nakonec přijata, byla proveditelná. Komise si je samozřejmě vědoma toho, že některé reformy trvají déle než jiné, a proto zavedla víceleté posuzování pokroku v provádění.

Co se týče odkazování doporučení na integrované hlavní směry, dokumenty k doporučením již obsahují značné množství odkazů, přičemž členské státy ani Komise nevyjádřily potřebu ještě dalšího odkazování. Pokud jde o znění a odůvodnění doporučení, je důležité si uvědomit, že ke každému doporučení existuje podpůrný bod odůvodnění, jakož i podpůrná analýza ve zprávě o dané zemi. Vzhledem k rozsáhlé spolupráci mezi členskými státy a Komisí nedochází k žádné nejednoznačnosti vyjádření.

Odstavce 53 až 56 – Zapojení vnitrostátních zúčastněných stran a hodnocení národních programů reforem

Komise požaduje, aby členské státy komunikovaly se zúčastněnými stranami, a sama to během zjišťovacích misí také činí. Kromě toho dochází během programování fondů k pravidelné výměně informací mezi Komisí a místními orgány. Místní a regionální orgány jsou dobře začleněny do plánování a provádění fondů politiky soudržnosti. Komise navrhla zachovat tento přístup i v programovém období 2021–2027.

Pokud jde o národní programy reforem, Komise potvrzuje konzistentnost obsahu, ale nechce zasahovat do vnitrostátní tradice ohledně dokumentace a formátů. Národní program reforem se stal pro členské státy velmi důležitým nástrojem k usnadnění mezirezortní a meziregionální koordinace procesu reforem. Návrhy Komise na doporučení Rady k národním programům reforem a stanoviska Rady k programům stability a konvergenčním programům členských států jsou samy o sobě zdokumentovanými záznamy o hodnocení programů ze strany Komise. Toto hodnocení je výslovně zdokumentováno ve standardním bodě odůvodnění právního textu doporučení pro jednotlivé země. Kromě toho se informace obsažené v programech zohledňují v rámci aktualizace posouzení doporučení pro jednotlivé země obsaženého v květnovém úvodním sdělení, které je součástí zveřejněného balíčku evropského semestru. Opatření oznámená členskými státy v jejich programech jsou rovněž zohledněna v obsahu návrhů doporučení pro jednotlivé země. Komise posuzuje soulad se vzorem a zaměřuje se na hlavní reformní závazky, jakož i na potvrzení informací zjištěných Komisí z jiných zdrojů.

Pokud jde o databázi CESAR, vnitřní postupy Komise jsou navrženy tak, aby k jejímu celkovému posouzení doporučení pro jednotlivé země přispívala všechna příslušná GŘ. Jedná se o živý nástroj, který se neustále rozvíjí s cílem dále zlepšovat proces posuzování a monitorování, a průběžně jsou v něm vyvíjeny nové funkce, které mají lépe zajistit, aby všechna příslušná GŘ poskytla v databázi své posouzení.

Komise nesouhlasí s tvrzením, že vzhledem k častému přeskupování doporučení pro jednotlivé země je monitorování v průběhu let méně srovnatelné. Posouzení stavu provádění doporučení se provádí nejprve za každou jednotlivou část zvlášť a poté se agreguje za celé doporučení. Aby se usnadnilo provádění analýzy a porovnávání pokroku v průběhu let, používá Komise k posouzení pokroku při plnění doporučení pro jednotlivé země syntetický ukazatel. V databázi CESAR byly zavedeny některé úpravy, aby bylo možné lépe sledovat doporučení v rámci jednotlivých oblastí politiky po delší dobu.

Závěry a doporučení

59

Komise nesouhlasí se závěrem Účetního dvora, že nevěnuje dostatečnou pozornost zmírňování chudoby, ani s tím, že skladba doporučení pro jednotlivé země je jakkoli nevyvážená.

Byl vytvořen nový mechanismus právního státu s cílem věnovat této problematice zvláštní pozornost. Zahrnutí těchto otázek do semestru se zaměřuje na případy, které mají jasný makroekonomický dopad.

Doporučení 1 – Posílit důraz procesu evropského semestru na sociální rozměr a výzkum

Komise toto doporučení přijímá, neboť bude plně řešit sociálně-ekonomické důsledky koronavirové krize. Komise je odhodlána pomoci lidem vymanit se z chudoby tím, že řeší její příčiny.

Komise toto doporučení přijímá částečně, neboť se nemůže zavázat k vydání doporučení pro všechny členské státy, které nezaznamenají dostatečný pokrok. S ohledem na novou Zelenou dohodu pro Evropu a přechod k digitalizaci se očekává, že výzkum a inovace budou hrát významnou úlohu v rámci evropského semestru i při zajišťování konkurenceschopnosti hospodářství a klimatické neutrality EU.

Doporučení 2 – Posílit plnění a monitorování doporučení pro jednotlivé země

První odrážka – Komise toto doporučení přijímá a nyní zajišťuje, aby všichni členové týmů pro jednotlivé země aktualizovali své posouzení stavu provádění v databázi CESAR. Jedná se o živý nástroj, který se neustále rozvíjí s cílem dále zlepšovat proces posuzování a monitorování, a průběžně jsou v něm vyvíjeny nové funkce, které mají lépe zajistit, aby všechna příslušná GŘ poskytla v databázi své posouzení.

Druhá odrážka – Komise toto doporučení částečně přijímá. Zajistí, aby informace o doporučeních pro jednotlivé země a o jejich stavu provádění, které jsou již veřejně dostupné prostřednictvím zpráv o jednotlivých zemích, byly dostupné i na internetu. To je ovšem podmíněno souhlasem členských států.

Třetí odrážka – Komise toto doporučení nepřijímá. Komise si buduje s členskými státy vztah založený na spolupráci s cílem identifikovat a řešit problémy společně.

Zásadu, kterou uvádí EÚD, Komise již nyní uplatňuje tak, že v případě nedostatečného pokroku v provádění opakuje daná doporučení v dalších kolech semestru a v odůvodněných případech je upřesňuje. Přijímání dalších opatření podle nařízení tudíž nepovažuje za vhodné.

Doporučení 3 – Posílit vazbu mezi fondy EU a doporučeními pro jednotlivé země

Komise toto doporučení částečně přijímá pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027. V programování ESI fondů již existuje určitá vzájemně dohodnutá podmíněnost prováděním reforem. Dne 27. května 2020 Komise navíc navrhla novou facilitu na podporu oživení a odolnosti, která bude poskytovat rozsáhlou finanční podporu na reformy a investice prováděné členskými státy, a pomůže jim tak řešit problémy zjištěné v rámci evropského semestru. To však bude záviset na výsledcích jednání v Parlamentu a Radě.

Doporučení 4 – Lépe formulovat doporučení pro jednotlivé země

Komise toto doporučení částečně přijímá v tom smyslu, že jednotlivá doporučení se mají týkat jedné společné politické výzvy. To, že doporučení zahrnuje několik problémů, vyplývá ze skutečnosti, že řešení specifické sociálně-ekonomické výzvy vyžaduje politická opatření v různých oblastech. Měřitelné cíle již existují v rámci strategie Evropa 2020. Stanovovat ještě další cíle se nepovažuje za užitečné. Stanovení časového rámce se rovněž nepovažuje za praktické, neboť Komise si uvědomuje, že někdy je nutné reformy provádět v různých fázích v průběhu času. Bylo by ovšem možné zvážit podrobnější kvalitativní posouzení úsilí členského státu o realizaci doporučení. To se již uplatňuje, když Komise posuzuje provádění a uplatňuje při tom různé kategorie, např. omezený pokrok, určitý pokrok atd. Dostatečné odůvodnění doporučení již Komise poskytuje ve zprávách o jednotlivých zemích a v bodech odůvodnění doporučení.

Doporučení 5 – Předkládat jasné posouzení národních programů reforem

První odrážka – Komise toto doporučení částečně přijímá s výhradou výsledku probíhajících jednání se společnými normotvůrci o VFR a facilitě na podporu oživení a odolnosti.

Národní programy reforem doplňují a potvrzují informace získané z jiných zdrojů. V současné podobě se tyto programy považují za velmi užitečné pro formulování doporučení pro jednotlivé země a vhodné pro daný účel. Již nyní obsahují různé prvky, jež navrhuje EÚD. Zároveň však bude Komise v rámci probíhající spolupráce s členskými státy zkoumat, jaká vzájemně přínosná zlepšení by bylo možné v národních programech reforem provést.

Kromě toho lze s ohledem na návrhy Komise týkající se VFR na období 2021–2027 případně strukturu národních programů reforem upravit v souladu s navrhovanou úlohou těchto programů ve vztahu k facilitě na podporu oživení a odolnosti. Konkrétně budou členské státy moci v rámci facility předložit plány na podporu oživení a odolnosti, které budou k národním programům reforem připojeny.

Druhá odrážka – Komise toto doporučení nepřijímá.

Národní programy reforem hrají velmi důležitou úlohu při zajišťování závazku k provádění reforem uvnitř členských států, mezi jejími vlastními ministerstvy a zúčastněnými stranami. Pro Komisi jsou tyto programy užitečným nástrojem, který umožňuje shromáždit a potvrdit informace, jež Komise získala prostřednictvím různých jiných kanálů v rámci svého průběžného hospodářského dohledu.

Hodnocení národních programů reforem ze strany Komise se odráží v navrhovaných doporučeních pro jednotlivé země a v souvisejících bodech odůvodnění. S ohledem na současnou úlohu národních programů reforem v kontextu evropského semestru se nemá za to, že by výslovné samostatné posouzení těchto programů určené členským státům mělo přidanou hodnotu.

Poznámky na konci textu

¹ Evropský semestr byl zaveden jako nový prvek po dohodě z roku 2010 (viz sdělení KOM(2010) 250 v konečném znění nazvané Posílení koordinace hospodářské politiky a sdělení KOM(2010) 367/2 nazvané Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU) a změnách provedených v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011 v nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12).

² Viz sdělení Komise „EVROPA 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM (2010) 2020 ze dne 3.3.2010, příloha 1, s. 30.

³ Sdělení Komise „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, COM(2014) 130 final/2 ze dne 19.3.2014. s. 18.

⁴ Sdělení Komise „Strategie pro udržitelný růst na rok 2020“, COM(2019) 650 final, 17.12.2019.

⁵ Viz sdělení Komise „Další posílení právního státu v rámci Unie“, COM(2019) 163 final, s. 9–12.

⁶ Čl. 12 písm. a) nařízení (EU) č. 1466/97.

⁷ Čl. 2-a odst. 3 a čl. 2-ab odst. 2 nařízení č. 1466/97.

⁸ Lucemburská Evropská rada 12. a 13. prosince 1997, závěry předsednictví a příloha 1 Usnesení Evropské rady o koordinaci hospodářských politik ve 3. etapě HMU a o článcích 109 a 109b Smlouvy, bod 3.

⁹ Zpráva Rady pro Evropskou radu o zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu, Brusel, 21. března 2005, 7423/05, UEM 97, ECOFIN 104, s. 4 přílohy.

¹⁰ Nařízení (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, preambule, odstavec 3.

¹¹ Čl. 2-a odst. 3 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1466/97.

¹² Čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1466/97.

¹³ Viz audit EÚD týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze – zvláštní zpráva č. 3/2018 a audit EÚD týkající se preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu – zvláštní zpráva č. 18/2018.

¹⁴ Rok 2008 byl původním referenčním obdobím, z něhož se vycházelo při stanovování cílů.

¹⁵ Viz také diskusní dokument pracovníků MMF, Inequality and poverty across generations in the EU, leden 2018.

¹⁶ https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tessi012&language=en.

¹⁷ Doporučení Komise ze dne 26. dubna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, C(2017) 2600 final.

¹⁸ Rezoluce OSN přijatá Valným shromážděním, Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development, A/RES/70/1, 25. září 2015.

¹⁹ Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024 „Unie, která si klade vyšší cíle – Moje agenda pro Evropu“ předsedkyně Ursula von der Leyenová v průběhu své kandidatury, s. 9.

²⁰ Viz obrázek 2 na s. 4 Strategické zprávy EPSC, Evropská komise, vydání 6/2015.

²¹ Podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

²² Podle čl. 2-a odst. 3 písm. a) nařízení č. 1466/97.

²³ Články 15 a 96 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

²⁴ Zpráva Support of European Structural and Investment (ESI) Funds to the implementation of the Country Specific Recommendations and to structural reforms in Member States vypracovaná Ismeri Europa pro Komisi, 2018.

²⁵ Stanovisko EÚD č. 6/2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza, body 31–34 a doporučení 4, 36–39 a doporučení 9.

²⁶ Diskusní dokument Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie, COM(2017) 291 ze dne 31. 5. 2017, s. 24.

²⁷ Čl. 2-a odst. 2 písm. a) a písm. b) nařízení č. 1466/97 vyžaduje dohled nad plněním hlavních směrů hospodářských politik a přezkum provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti.

²⁸ Čl. 2-a odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1466/97.

²⁹ Evropský výbor regionů, stanovisko – Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů, 123. plenární zasedání, 11.–12. května 2017.

³⁰ Itálie ukončila postup při nadměrném schodku v červnu 2013 a předchozí období bylo částečně zahrnuto do auditu Účetního dvora, který se týkal postupu při nadměrném schodku. Do vzorku byla zařazena s ohledem na rozsáhlé uplatňování doložek flexibility v rámci preventivní složky a na svůj celkový význam pro makroekonomický vývoj v EU.

³¹ Údaje týkající se chudoby je třeba interpretovat obezřetně. Například složený ukazatel AROPE je ovlivňován zejména ukazatelem „ohrožení příjmovou chudobou po sociálních transferech”. Ten je poměrným ukazatelem chudoby a jeho prahová hodnota se mezi členskými státy značně liší. Různí se i v čase, neboť sleduje vývoj národního mediánu disponibilního příjmu: v řadě členských států prahová hodnota v období 2008–2017 klesla (Řecko a Kypr) nebo zůstala téměř stabilní (Španělsko a Itálie).

³² Osoby žijící v domácnosti s „ekvivalizovaným“ disponibilním příjmem, který po sociálních transferech činí méně než 60 % vnitrostátního mediánu. Tato prahová hodnota je dána dohodou a představuje úroveň příjmu, který je považován za nezbytný pro důstojný život.

³³ Osoby, které si nemohou dovolit alespoň tři z následujících devíti položek: zaplatit nájemné, hypotéku nebo účty za služby, dostatečně vytápět svůj domov, čelit neočekávaným výdajům, jíst pravidelně maso nebo bílkoviny, jet na dovolenou, televizní přijímač, pračku, automobil, telefon. V roce 2017 EU tento seznam aktualizovala a ten nyní obsahuje dalších sedm položek: nahradit opotřebované oděvy a nábytek, mít dva páry obuvi, utratit malou částku peněz pro osobní potřebu, mít pravidelné volnočasové činnosti, jednou za měsíc jít do restaurace a mít připojení k internetu. Neexistence pračky, televize a telefonu byla z revidovaného seznamu vynechána jako nedostatečné měřítko deprivace.

³⁴ Lidé ve věku 0–59 let žijící v domácnostech, kde osoby v aktivním věku (kromě studentů mladších 25 let) v minulém roce odpracovaly méně než 20 % svého celkového pracovního potenciálu.

³⁵ V návaznosti na cíl pro rok 2020 a v rámci agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 se členské státy EU zavázaly snížit do roku 2030 chudobu na polovinu ve všech jejích aspektech.

³⁶ Kvůli nedostatku srovnatelných údajů za rok 2008 není do výpočtů zahrnuto Chorvatsko (1,1 milionu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2017).

³⁷ https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tesem100&plugin=1.

Harmonogram

Etapa	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	19. 9. 2017
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	31. 1. 2019
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	30. 6. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	20. 7. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-2091-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/66779	QJ-AB-19-027-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-2067-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/58802	QJ-AB-19-027-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.