Mobilita v programu Erasmus+: miliony účastníků a různorodá evropská přidaná hodnota, avšak je třeba dále zlepšovat měření výkonnosti

Shrnutí

O programu Erasmus+

I

Erasmus+ (dále jen „program“) je program EU, který slouží k podpoře opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu s celkovým rozpočtem 16,45 miliardy EUR na období 2014–2020. Jeho cílem je poskytnout studentům a zaměstnancům možnost získat dovednosti a dosáhnout osobního, sociálně-vzdělávacího a profesního rozvoje, a to prostřednictvím studia, odborné přípravy, praxe nebo dobrovolnické činnosti v zahraničí. Program má také zlepšovat kvalitu a podporovat inovace, vysokou úroveň a internacionalizaci organizací činných v těchto třech oblastech.

II

Obecnějším cílem programu Erasmus+ je pomáhat evropským zemím modernizovat a zdokonalovat jejich systémy vzdělávání a odborné přípravy a posilovat jejich úlohu jakožto faktorů růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, inovací a sociální soudržnosti.

III

Erasmus+ se týká vysokoškolského vzdělávání (VV), odborného vzdělávání a přípravy (OVP), školního vzdělávání (ŠV), vzdělávání dospělých, mládeže a sportu. Činnosti a projekty, které se z programu financují, jsou rozděleny mezi klíčové akce (KA). Program provádějí převážně (80 %) národní agentury (NA) v nepřímém řízení.

Co jsme kontrolovali

IV

Posuzovali jsme výkonnost a evropskou přidanou hodnotu (EPH) programu a zaměřili jsme se na KA 1, tj. vzdělávací mobilitu jednotlivců (dále jen „Erasmus+ mobilita“ či „mobilita“), pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, na níž připadá více než polovina rozpočtu programu na období 2014–2020. Do ledna 2018 využilo možnosti účastnit se mobility více než 2,3 milionu studentů a odborníků.

Co jsme zjistili

V

Náš celkový závěr zní, že Erasmus+ je známá a úspěšná značka EU. Program vytváří mnoho podob EPH, které přesahují požadavky stanovené v předpisech. Erasmus+ hraje klíčovou roli při budování vzdělávací mobility v zahraničí a má kladný účinek na postoje účastníků k EU. Země by nebyly schopny takového účinku dosáhnout samostatně.

VI

Zejména jsme zjistili, že:

1. Erasmus+ Mobilita vytváří EPH mnoha dalšími způsoby, než požaduje právní základ, jako je strategický přístup k mobilitě, zvýšení vědomí evropské identity a mnohojazyčnost;
2. většina cílů pro ukazatele stanovené v právním základě se plní. Tyto ukazatele však nejsou plně v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v nařízení, a proto se obtížně měří výkonnost. Kvalitativní ukazatele vycházejí do značné míry z vnímání účastníků prostřednictvím pohovorů a průzkumů;
3. Erasmus+ zavádí mnoho inovací vedoucích ke zjednodušení administrativy v oblasti mobility, avšak podávání žádostí a podávání zpráv jsou stále složité;
4. inovativní nástroj pro záruky za studentské půjčky nepřinesl očekávané výsledky, a proto Komise příslušné finanční prostředky přerozdělila.

Co doporučujeme

VII

Komisi zejména doporučujeme následující:

1. při koncipování a provádění budoucího programu Erasmus navrhnout další podoby EPH. Všechny formy EPH by se měly ve fázi hodnocení projektů seřadit dle priorit a měly by se monitorovat a vykazovat;
2. dále rozpracovat ukazatele, které pomáhají měřit rozsah, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a při přidělování prostředků upřednostňovat výkonnost;
3. program dále zjednodušit, aby se snížila administrativní zátěž, zjednodušit podávání žádostí a podávání zpráv pro příjemce a jednotlivé účastníky a zachovat jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady, ale v nutných případech upravit výši grantu. Měla by také zlepšit nástroje IT a dále zavádět automatizované postupy s využitím výpočetní techniky;
4. podporovat zavedení mobility žáků škol do KA 1 a zvážit, zda nezvýšit flexibilitu pro studenty doktorského studia;
5. posoudit možnost, zda znovu nezavést financování tradiční jazykové výuky ve třídě;
6. navrhnout příslušné změny, aby se nástroj pro záruky za studentské půjčky rozšířil i na mobilitu v doktorském a bakalářském studiu.

Úvod

01

Program Erasmus+ slouží k podpoře opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu s celkovým rozpočtem 16,45 miliardy EUR na období 2014–2020. Jeho cílem je poskytnout studentům a zaměstnancům možnost získat dovednosti a dosáhnout osobního, sociálně-vzdělávacího a profesního rozvoje, a to prostřednictvím studia, odborné přípravy, praxe nebo dobrovolnické činnosti v zahraničí. Program má také zlepšovat kvalitu a podporovat inovace, vysokou úroveň a internacionalizaci organizací v těchto třech oblastech. Cílem programu Erasmus+ je rovněž pomáhat evropským zemím modernizovat a zdokonalovat jejich systémy vzdělávání a odborné přípravy a posilovat jejich úlohu jakožto faktorů růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, inovací a sociální soudržnosti.

02

Podle zřizovacího nařízení¹ (dále jen „nařízení“) přispívá program mimo jiné k dosažení cílů strategie Evropa 2020², včetně hlavního cíle v oblasti vzdělávání. Přispívá rovněž ke splnění cílů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně odpovídajících referenčních hodnot (dále jen „ET 2020“)³.

03

Erasmus+ spojuje programy z období 2007–2013 do jednoho programu. Činnosti a projekty, které se z programu financují, jsou rozděleny mezi klíčové akce (KA), jak ukazuje obrázek 1.

04

Konečnou odpovědnost za provádění programu Erasmus+ má Evropská komise (Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu). Spravuje rozpočet a stanoví priority, cíle a kritéria. Řídí a monitoruje provádění, následná opatření a hodnocení programu na evropské úrovni. Evropská komise rovněž odpovídá za dohled nad strukturami provádějícími program na národní úrovni a za jejich koordinaci.

05

Program Erasmus+ se z velké části (80 %) provádí na základě nepřímého řízení (viz obrázek 2). Evropská komise pověřuje prováděním programu národní agentury (NA) zřízené v každé zemi programu. NA odpovídají za řízení všech fází projektového cyklu. NA jsou jmenovány vnitrostátními orgány, které též v souladu s finančním nařízením určují nezávislého auditora.

06

Z hlediska rozpočtu EU je nejvýznamnější částí programu KA 1. Skládá se z projektů mobility pro studenty a zaměstnance ve vysokoškolském vzdělávání, odborném vzdělávání a přípravě a vzdělávání dospělých a dále pro zaměstnance ve školním vzdělávání a pro mladé lidi. Kromě toho pod KA 1 spadají také společné magisterské programy Erasmus Mundus a půjčky na magisterská studia Erasmus+.

07

Mobilita ve vzdělávání spadající pod KA 1 (fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání nebo informálního či neformálního učení, příklady jsou uvedeny v příloze I) má zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností se zvláštním ohledem na jejich význam pro trh práce a přispění k soudržné společnosti. Kromě toho je mobilita důležitým prostředkem, jak podporovat začleňování osob ze znevýhodněných prostředí.

08

Obrázek 3 ukazuje, jak je rozpočet rozložen mezi jednotlivé části programu.

09

Země účastnící se programu Erasmus+ jsou rozděleny do dvou skupin, jak ukazuje obrázek 4:

1. země programu: členské státy EU plus Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko;
2. 145 partnerských zemí (sousední země a zbytek světa).

Rozsah a koncepce auditu

10

Posuzovali jsme výkonnost a evropskou přidanou hodnotu (EPH) programu Erasmus+. Audit jsme zaměřili na KA 1 (mobilitu) pro vzdělávání a odbornou přípravu, na niž připadá více než polovina rozpočtu programu. Projekty spadající pod KA 2 a KA 3 se provádějí několik let a v roce 2017 byly většinou ve fázi provádění anebo zadávání.

11

Zejména jsme prověřovali, zda:

1. akce Erasmus+ mobilita vytváří předpokládanou EPH;
2. výsledky akce Erasmus+ mobilita se vhodně měří;
3. inovace zavedené v rámci akce Erasmus+ mobilita vedly ke zlepšení programu.

12

K návštěvě jsme vybrali pět zemí programu: Estonsko, Norsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Země jsme vybírali podle těchto kritérií: i) počet účastníků, které přijímají a vysílají, ii) jedna země přijímající a vysílající poměrně malý počet účastníků, iii) zeměpisné rozložení mezi členskými zeměmi EU a iv) jedna země mimo EU.

13

Důkazní informace jsme získali:

1. z pohovorů se zainteresovanými subjekty programu Erasmus+, a to:
   1. s pracovníky Komise a Evropského investičního fondu (EIF) zodpovědnými za řízení programu Erasmus+;
   2. se zástupci národních agentur a vnitrostátních orgánů, příjemci a účastníky z pěti vybraných zemí programu;
2. z přezkumu dokumentace postupů souvisejících s programem Erasmus+;
3. z analýzy údajů, včetně hodnocení v polovině období programu Erasmus+ v období 2014–2016⁴. To bylo zveřejněno 31. ledna 2018, tedy po konci našeho auditního období. Tento klíčový dokument jsme přezkoumali a zjistili, že z velké části potvrzuje naše zjištění. Na hodnocení v polovině období a jeho zjištění na příslušných místech odkazujeme.

Připomínky

Akce Erasmus+ mobilita vytváří více podob evropské přidané hodnoty, než vyžaduje nařízení

Akce Erasmus+ mobilita poskytuje evropskou přidanou hodnotu, jak to požaduje nařízení

14

Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu a zejména ty, které mají: nadnárodní charakter, zejména s ohledem na mobilitu a spolupráci s cílem dosáhnout trvalého systémového dopadu, vzájemnou doplňkovost a spolupůsobení s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a přínos k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací⁵.

Nadnárodní charakter a systémový dopad

15

Program má nadnárodní charakter již ze své podstaty. Studium, odborná příprava nebo odborné stáže v zahraničí jsou podmínkou sine qua non opatření v oblasti mobility v rámci KA 1: mobility jednotlivců za účelem studia, odborné stáže, kurzu profesní přípravy, stínování na pracovišti nebo vyučování. Do ledna 2018 využilo možnosti účastnit se mobility v rámci programu Erasmus+ v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže více než 2,3 milionu studentů a odborníků⁶. Počet osob, které se účastnily mobility v rámci programu Erasmus+ v období 2014–2016, podle země je uveden na obrázku 5.

16

Mobility je koncipována „s cílem“ dosáhnout systémového dopadu na systémy vzdělávání a odborné přípravy zúčastněných zemí programu a partnerských zemí⁷. Instituce a školy v této fázi ještě nebyly s to prokázat konkrétní systémový účinek svých projektů ani na sebe sama, ani na celostátní úrovni.

17

Komise uznává, že systémový účinek na systémy vzdělávání a odborné přípravy je méně viditelný a že doklady o tom, že tvůrci politik výsledky projektů využívají a že se účinně zapojují, když nejsou součástí samotného projektu, nejsou vždy zřejmé⁸. Dále uznává, že doklady o tom, že program mění přístup institucí k pedagogice a jejich cílovým skupinám, jsou neověřené⁹.

18

V právním základu je skutečně uvedeno, že není nutné, aby jednotlivé projekty měly systémový dopad. K dosažení systémového dopadu by měl přispět souhrnný výsledek těchto projektů, takže tento dopad může být viditelný až na konci programu. Příručka k programu uvádí, že „[z] dlouhodobého hlediska se očekává, že společný účinek několika tisíc projektů podpořených v rámci této klíčové akce bude mít dopad na systémy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v zúčastněných zemích, a podnítí tudíž reformy politiky […]“¹⁰.

Doplňkovost a spolupůsobení s dalšími programy a politikami

19

Doplňkovost a spolupůsobení s dalšími programy a politikami mají být v první řadě zajištěny tím, že program Erasmus+ přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020, včetně hlavních vzdělávacích cílů. Měl by rovněž přispívat k plnění cílů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (referenční hodnoty v „ET 2020“)¹¹.

20

Program Erasmus+ sice skutečně přispívá k referenčním hodnotám, avšak neexistuje žádná zjevná spojitost mezi KA 1 a ukazatelem hlavního vzdělávacího cíle, který je stanoven v příloze I nařízení, jak je vysvětleno v bodech 57 a 58 níže.

21

Komise stanovila spojitost mezi programem Erasmus+ a strategií Evropa 2020 a ET 2020 následovně: „Cílem programu je posílit dovednosti, zaměstnatelnost a modernizaci systémů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a program podporuje opatření, projekty spolupráce a nástroje související s prioritami politiky ET 2020. Přispívá tím také k provádění strategie Evropa 2020, zejména doporučení pro jednotlivé země v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Investice z programu Erasmus+ přinesou prospěch jednotlivcům, institucím a společnosti celkově, a přispějí tak k tvorbě pracovních míst, růstu a konkurenceschopnosti a zvýší prosperitu a sociální začleňován퓹².

22

Zjistili jsme, že v programových zemích, jež jsme navštívili, opatření v oblasti mobility skutečně posilují dovednosti a zaměstnanost, především v oblasti OVP. Na úrovni programu dokládá hodnocení v polovině období, že studenti VV a OVP, kteří se mobility zúčastnili, mají lepší vyhlídky na zaměstnání a plat než jejich nemobilní protějšky, třebaže velká část těchto dokladů se dosud týkala předchozích programů.

23

Ze zpětné vazby od účastníků plyne vysoká spokojenost s mobilitou programu Erasmus+ a s tím, jaký má vliv na jejich zaměstnanost. Například 93,8 % respondentů k lednu 2018 prohlásilo, že si zvýšili své klíčové kompetence. 93 % zaměstnanců uvádí, že se poznali nové osvědčené postupy, 75 % prohlašuje, že se vrátili s praktickými dovednostmi se vztahem ke svému jejich současnému zaměstnání. 79,1 % tvrdí, že zvýšili svou zaměstnatelnost¹³. Přestože je taková zpětná vazba informativní a povzbudivá, může být subjektivní (viz body 80–82).

24

Ve výroční zprávě programu Erasmus+ za rok 2015 se popisuje spojitost mezi programem a dalšími politikami EU, jako je Evropský fond pro strategické investice (vzdělávání a odborná příprava pro obnovu pracovních míst a růstu), a uvádí se v něm, že během roku 2015 se prostřednictvím programu Erasmus+ prováděla stávající politická agenda spočívající v podpoře inkluzivní mobility ve vzdělávání a spolupráce mezi jednotlivými subjekty činnými v odvětvích vzdělávání, odborné přípravy a mládeže¹⁴.

25

Některé členské státy využívají jiné fondy EU, aby financovaly mobilitu pomocí mechanismů programu Erasmus+. Například Polsko uzpůsobilo svůj operační program Evropského sociálního fondu v roce 2016 tak, že z něho financovalo 2 500 účastníků školního vzdělávání a 17 200 účastníků OVP v programu Erasmus+. Dodatečné prostředky z ESF dostali i znevýhodnění studenti.

Příspěvek k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací

Transparentnost

26

V Příručce k programu se uvádí, že „[š]íření a další využití výsledků projektů je příležitostí, jak prezentovat práci, která se byla v rámci projektu Erasmus+ odvedena. Sdílení výsledků, získaných poznatků, výstupů s organizacemi, které se projektu neúčastnily, přináší prospěch z práce financované z prostředků EU širšímu společenství […]“¹⁵.

27

Prostřednictvím platforem pro šíření informací o programu Erasmus+ vyzdvihlo GŘ EAC více než 80 úspěchů, kterých program dosáhl. O vybraných úspěších z let 2015 a 2016 bylo vytvořeno 120 informačních přehledů a deset videí, které tyto projekty ještě více zviditelnily. Informace o nich byly šířeny pomocí sociálních médií, internetových stránek a zpravodaje GŘ EAC a také během různých akcí. V roce 2017 začala Komise vydávat měsíční internetový zpravodaj o programu Erasmus+, který obsahuje informace o řadě úspěchů dosažených v rámci programu. Erasmus+ je největší facebooková stránka patřící určitému generálnímu ředitelství v Komisi (s více než 300 000 příznivci).

28

Pro program Erasmus+ byla vytvořena nová platforma (VALOR neboli platforma pro šíření výsledků projektů), která nabízí úplný přehled o projektech financovaných v rámci programu a upozorňuje na příklady osvědčených postupů a na úspěchy. Na platformě jsou k dispozici výsledky a intelektuální výstupy, které díky financovaným projektům vznikly. Platforma poskytuje otevřený internetový přístup k popisům, výsledkům a kontaktním informacím všech projektů financovaných z programu Erasmus+ a také některých projektů financovaných z předchozích programů.

29

Nalezli jsme doklady o tom, že pět navštívených členských států i Komise šíří výsledky svých projektů velmi aktivně.

Uznávání

30

Erasmus+ podporuje uznávání kreditů získaných během mobility. Příjemci a účastníci, s nimiž jsme se během auditu setkali, nepokládali uznávání kreditů za problém. V roce 2016 dosáhla míra uznávání u vysokoškolského vzdělávání 100 % (73 % v roce 2013) a 77 % u OVP¹⁶. Protože studenti musí získávat kredity, jsou během mobility nuceni svědomitě pracovat.

31

V rámci OVP se díky systému Europass osvědčuje mezinárodní prvek odborné přípravy a možní zaměstnavatelé mají větší jistotu, čímž se zvyšuje zaměstnatelnost studentů OVP.

Erasmus+ vytváří evropskou přidanou hodnotu dalšími způsoby

32

Evropskou přidanou hodnotu programu Erasmus+ lze definovat jako pozitivní účinek vyvolaný programem, který by bez něj nenastal. Na základě této definice jsme určili další způsoby, jak mobilita vytváří EPH, která přesahuje EPH předpokládanou v nařízení.

Systém listin

33

Všechny instituce vysokoškolského vzdělávání účastnických zemí programu (jak vysílající, tak přijímající) musí získat listinu programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (Erasmus Charter for Higher Education – ECHE). Tato listina, která byla vypracována v rámci předchozího programu, zaručuje poskytování kvalitního vzdělávání v celé Evropě. Žádná jednotlivá země by nebyla schopna takový systém vytvořit. Zjistili jsme, že v některých případech univerzity o listinu požádaly jen proto, aby ji měly jako známku kvality. Program Erasmus+ přišel s uznáváním kreditů získaných během mobility. Listina to velmi výrazně usnadnila.

34

Erasmus+ podporuje instituce OVP v tom, aby žádaly o udělení certifikátu OVP. Tento nedávno vytvořený certifikát je podobnou zárukou kvality a posiluje pověst a atraktivitu institucí OVP. I zde jsme narazili na případy, kdy instituce OVP o udělení certifikátu OVP požádaly jen proto, aby jej měly jako známku kvality.

Síť pro spolupráci a harmonizace vysokoškolských osnov

35

Mobilita pomáhá rozvíjet spolupráci mezi univerzitami a vede k zakládání kanceláří pro mezinárodní styky, které doplňuje systém standardní dokumentace a nástroje na podporu mobility studentů a zaměstnanců. Byly provedeny změny ve vysokoškolských osnovách, které napomáhají mobilitě studentů, a časově tak slaďují semestry, studijní období a dostupnost studijních programů v různých zemích. Tato spolupráce rovněž usnadňuje převádění kreditů a vzájemné uznávání dokončených modulů a diplomů získaných během mobility.

36

V oblastech VV a OVP uzavírají studenti a přijímající instituce studijní smlouvy. Jedná se o určitou formální záruku, že kredity získané během mobility budou uznány. Z uzavřené studijní smlouvy lze s velkou pravděpodobností usuzovat na to, že mobilita bude později uznána¹⁷.

37

U projektů, jež jsme navštívili, vedla mobilita pracovníků VV a ŠV a studentů OVP k následné spolupráci a výměnám mimo program Erasmus+.

Strategický přístup k mobilitě

38

V programu Erasmus+ žádají o schválení programů mobility instituce VV, instituce OVP a instituce ŠV, nikoli studenti či jednotliví učitelé. Oproti předchozím programům se jedná o zásadní změnu, která dle našeho názoru přispívá k institucionálnímu rozvoji. Instituce VV, které musí navrhnout a realizovat mezinárodní strategii, z toho mají prospěch. Poskytovatelé OVP a školy musí vypracovat evropský plán rozvoje, v němž uvedou, jak navrhovaný projekt mobility naplňuje potřeby instituce a její celkový rozvoj.

39

Strategický přístup napomáhá tomu, že vedení přijme cíle projektu za své, a také dlouhodobějšímu udržení kontaktů a znalostí, čímž vzniká dlouhodobější přidaná hodnota.

Evropská přidaná hodnota mobility vyučujících

40

Vyučující, kteří se účastnili mobility, by měli po návratu v praxi uplatnit to, co se naučili. Například univerzitní zaměstnanci v Estonsku a pracovníci OVP v Polsku uvedli, že zkušeností získaných během mobility využívají ve svých domovských institucích.

Mnohojazyčnost

41

Jedním z konkrétních cílů programu je zlepšit výuku a studium jazyků a podporovat jazykovou rozmanitost EU. Jazykové znalosti přispívají k mobilitě, zaměstnatelnosti a osobnímu rozvoji evropských občanů.

42

Jedním z ukazatelů stanovených v příloze I nařízení je procentní zastoupení účastníků, kteří prohlašují, že si zvýšili své jazykové znalosti. Výsledek tohoto ukazatele je přes 96 %¹⁸ (viz však též bod 81). Mobilita v zahraničí hraje v dosažení takového výsledku stěžejní úlohu.

43

Nedostatečné jazykové znalosti mohou být pro studenty účastnící se mobility i nadále překážkou, zejména mimo vysokoškolské vzdělávání. Naše pohovory s účastníky ukázaly, že zejména v OVP mohou být nedostatečné jazykové znalosti pro účastníky stále překážkou a mohou bránit tomu, aby mobilita vedla přímo k zaměstnání. Nedostatečné jazykové schopnosti například zabránily španělským studentům OVP, s nimiž jsme se setkali, aby na konci své mobility v Berlíně získali zaměstnání. Respondenti v otevřené veřejné konzultaci uváděli jazykovou bariéru jako nejčastější překážku bránící dosažení cílů programu¹⁹.

Přeshraniční a mezinárodní mobilita

44

Ve většině zemí je mobilita důležitou součástí vzdělávací strategie. Například Norsko si stanovilo jako cíl, že 20 % studentů se zúčastní přeshraniční mobility, Estonsko vytvořilo portál „StudyinEstonia“, aby přitáhlo zahraniční studenty, a Španělsko by chtělo intenzivněji spolupracovat s jihoamerickými zeměmi tak, že jim bude pomáhat zakládat kanceláře pro mezinárodní styky a budovat kapacity. Erasmus+ je velmi důležitým prostředkem a vzorem pro splnění těchto cílů (viz obrázek 5).

Erasmus+ jako součást politiky sousedství a rozvojové politiky EU

45

Jak je stanoveno u různých vnějších nástrojů²⁰, z rozpočtu EU se v rámci programu Erasmus+ poskytují prostředky na podporu mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání. Toto financování je přidělováno na opatření v oblasti vzdělávací mobility mezi zeměmi programu a partnerskými zeměmi. Mobilita studentů a pracovníků směrem do partnerských zemí nebo z nich financovaná prostřednictvím přídělů z nástroje pro rozvojovou spolupráci se musí zaměřovat na oblasti, které jsou podstatné pro udržitelný růst rozvojových zemí podporující začlenění²¹.

46

Erasmus+ je tak určitou formou měkké síly a diplomacie, politickou evropskou přidanou hodnotou. Prostřednictvím programu, zejména mobility v oblasti VV s partnerskými zeměmi, se uskutečňuje rozvojová politika a politika sousedství (viz obrázek 5).

47

U předchozích programů se tyto projekty posuzovali na úrovni EU. V případě programu Erasmus+ se projekty posuzují v každé zemi programu. Může tak poklesnout kvalita, jelikož v každé zemi se vybírá minimální počet projektů.

Větší důležitost a prestiž OVP

48

Na OVP je z celkového rozpočtu programu Erasmus+ vyčleněno 17 %. Tím se nahrazují omezené vnitrostátní finance určené na výměny studentů, učitelů a zaměstnanců v OVP. Výměny studentů OVP kromě toho zvyšují atraktivitu a prestiž institucí OVP i samotného odborného vzdělávání a přípravy. Mobility v OVP se účastní stále více studentů a zaměstnanců (viz obrázek 7).

OVP přibližuje Erasmus+ rozmanitějšímu vzorku občanů

49

Tím, že je do programu Erasmus+ zařazeno OVP, přibližuje se program rozmanitějšímu vzorku občanů, kteří se zabývají širokou škálou méně akademických oblastí (například pohostinstvím nebo karosářstvím). Zařazení takových oborů do programu Erasmus+ navíc poskytuje příležitosti využít mobility studentům ze znevýhodněného prostředí. Mnoho studentů OVP, s nimiž jsme se setkali, před odchodem na mobilitu nikdy nebyli mimo svou zemi nebo dokonce svůj region. Příklady typů mobility v OVP v navštívených školách a zemích jsou uvedeny v příloze II.

Zvýšení vědomí evropské identity

50

Účastníci mobility, s nimiž jsme se setkali, uvedli, že díky účasti se zvýšilo jejich vědomí evropské identity. Při hodnocení v polovině období se rovněž zjistilo, že účast v mobilitě programu Erasmus+ podporovala u účastníků vědomí, že se cítí Evropany (o 19 % více než u neúčastníků). Kromě toho veřejnost vnímá program, a zejména mobilitu jako jeho nejviditelnější součást, jako jeden z pilířů evropské identity a jako konkrétní přínos, který EU poskytuje svým občanům. Erasmus+ je jednou z nejznámějších značek EU.

51

Erasmus+ tak vytváří mnoho podob EPH, které přesahují požadavky stanovené v předpisech. Erasmus+ skutečně hraje klíčovou roli při budování vzdělávací mobility v zahraničí a má velmi kladný účinek na postoje účastníků k EU. Země by nebyly schopny takového účinku dosáhnout samostatně.

V měření výkonnosti akce Erasmus+ mobilita jsou v určitých klíčových oblastech nedostatky

52

Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje, aby byly vypracovány specifické, měřitelné a realistické výkonnostní ukazatele, které je možné měřit v průběhu času a které odrážejí logiku intervence²². Tato logika intervence je znázorněna na obrázku 8.

53

Obecným cílem programu Erasmus+, pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, je přispět k plnění: cílů strategie Evropa 2020, včetně hlavního cíle v oblasti vzdělávání, cílů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020), včetně odpovídajících referenčních hodnot, udržitelného rozvoje partnerských zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání a prosazování evropských hodnot v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii²³. Specifické cíle pro vzdělávání a odbornou přípravu týkající se KA 1, tj. mobility, jsou stanoveny v článku 5.

Specifické cíle se plní, avšak některé ukazatele nejsou plně v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v nařízení

Některé ukazatele stanovené v nařízení je třeba zlepšit, aby lépe sloužily rámci pro posuzování výkonnosti

54

Pro hodnocení programu je stanoven soubor ukazatelů²⁴. Tyto ukazatele se označují jako „měřitelné a relevantní “²⁵ a jsou určeny „k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu“²⁶. Ukazatele stanovené pro KA 1, tj. mobilitu, jsou uvedeny na obrázku 9.

55

Prověřovali jsme, zda jsou tyto ukazatele vhodné. Komise tvrdí, že program splní nebo překročí naprostou většinu cílů.

Není zřejmé, jak financované projekty mobility pomáhají plnit hlavní cíl strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání

56

Ukazatele strategie Evropa 2020 stanovila Rada. Komise informovala, že „ukazatele související s hlavním cílem strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání, jmenovitě dosažené terciární vzdělání a předčasný odchod ze vzdělávání, se stále zlepšovaly […] V roce 2016 činila míra předčasných odchodů ze vzdělávání v EU 10,8 %²⁷, což je o dvě desetiny méně než v roce 2015 […] Současně průměrné procentní zastoupení osob ve věku 30–34 s terciárním vzděláním se v roce 2016 zvýšilo o tři desetiny na 39,0 %²⁸,²⁹”.

57

Není zřejmé, jak projekty financované v rámci mobility pomáhají tyto hlavní cíle v oblasti vzdělávání plnit. I kdyby k jejich plnění skutečně přispívaly, tento příspěvek nelze odlišit od příspěvků ostatních vnitrostátních a unijních opatření a nelze jej samostatně měřit.

58

Mezi mobilitou nebo dokonce programem Erasmus+ celkově a ukazateli hlavních cílů v oblasti vzdělávání není žádná zřejmá spojitost. Tyto ukazatele strategie Evropa 2020 však nejsou v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v nařízení, jak to požaduje článek 5 odst. 2.

Jelikož referenční hodnota pro mobilitu obsahuje pouze částečné výsledky, neměří se řádně

59

V roce 2011 se členské státy dohodly na referenční hodnotě EU pro mobilitu ve vysokoškolském vzdělávání³⁰, podle níž by v roce 2020 mělo nejméně 20 % absolventů vysokoškolského vzdělávání absolvovat část vysokoškolského studia nebo odborné přípravy (včetně odborných stáží) v zahraničí.

60

Stanovili rovněž referenční hodnotu pro vzdělávací mobilitu v OVP: do roku 2020 by mělo nejméně 6 % absolventů OVP absolvovat část studia nebo odborné přípravy v OVP (včetně odborných stáží) v zahraničí.

61

Mobilita ve vysokoškolském vzdělávání v programu Erasmus+ je klíčovým činitelem pro dosažení referenční hodnoty pro mobilitu v této oblasti. Referenční hodnota pro mobilitu má jasnou souvislost s KA 1. Nicméně Erasmus+ není jediným programem přispívajícím k mobilitě, a proto jeho příspěvek nelze zcela určit.

62

Navíc údaje, o něž se tato referenční hodnota opírá³¹, jsou podle analýzy zpracované Střediskem pro výzkum celoživotního učení (CRELL) k dispozici jen ve velmi kusém rozsahu a nejsou dostupné ve srovnatelné podobě pro celou Evropu³². Výsledky u tohoto ukazatele tudíž nejsou přesné.

63

Komplexní vyhodnocení úrovně mobility v OVP není kvůli omezené dostupnosti údajů možné. Eurostat provedl pilotní průzkum, který dokončil na konci roku 2015, aby vyhodnotil vzdělávací mobilitu v OVP. Z výsledků vyplynulo, že v 17 zemích programu, které se průzkumu zúčastnily, se mobility ve vzdělávání zúčastnilo asi 3,1 % studentů OVP.

64

Jelikož tento ukazatel obsahuje pouze částečné výsledky, neměří se řádně.

Kvantitativní (obecné) ukazatele poskytují užitečné informace, ovšem některé definice je třeba sladit a upřesnit

65

Tyto ukazatele se vztahují konkrétně k mobilitě a vykazuje je a sleduje Komise. Míra plnění (ke konci roku 2016) cílových hodnot pro tyto ukazatele, jež jsou stanoveny v ročním pracovním programu GŘ EAC, je shrnuta na obrázku 10.

66

Akce Erasmus+ mobilita podporuje začleňování studentů s menšími příležitostmi. Není zřejmé, proč ukazatel v právním základě sdružuje tyto účastníky s účastníky se zvláštními potřebami. Podle výroční zprávy o programu Erasmus+ za rok 2016 program pokračuje v odstraňování překážek mobility tím, že více začleňuje osoby ze znevýhodněného prostředí a osoby se zvláštními potřebami³³. Tato terminologie se tudíž nepoužívá jednotným způsobem.

67

Programu Erasmus+ využilo téměř 205 000 účastníků ze znevýhodněného prostředí a s menšími příležitostmi tím, že se v období 2014–2017 účastnili činností nadnárodní mobility³⁴. Akce Erasmus+ mobilita nabídla mnoha lidem, kteří by si to jinak nemohli dovolit, nové zkušenosti v zahraničí.

68

Definice pojmů „znevýhodněný/menší příležitosti“ se v každé zemi programu liší. Například ve Španělsku do této kategorie patří všichni příjemci, kteří dostávají grant na studium. Podle údajů Komise skutečně více než 35 % účastníků mobility ze znevýhodněného prostředí pochází ze Španělska.

69

Výsledky u tohoto ukazatele proto neposkytují přesné srovnání této mobility mezi jednotlivými zeměmi EU. Komise si uvědomuje, že jedním z hlavních problémů s analýzou účasti v programu je „absence jednotné definice osob s menšími příležitostmi a ze znevýhodněného prostředí pro všechna odvětví“ a že „kvalita údajů o účasti znevýhodněných skupin je kvůli rozdílným definicím a praxi nejasnᓳ⁵.

70

Tyto tři ukazatele měří výstupy programu a pomáhají dokládat pokrok při jeho realizaci. Poskytují tedy jen málo informací o efektech a dopadech programu (viz obrázek 8).

Ukazatele pro vzdělávání a odbornou přípravu se plní, avšak nezaměřují se na rozsah, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu

71

Ukazatele pro vzdělávání a odbornou přípravu v příloze I nařízení jsou stanoveny konkrétně pro program Erasmus+. Pokrok při plnění těchto ukazatelů za rok 2016 je zachycen na obrázku 11 a obrázku 12 a plyne z nich, že většina cílů se plní.

72

Ukazatele pro vzdělávání a odbornou přípravu a) až d) na obrázku 11 jsou ukazateli výstupů. I když jsou tyto kvantitativní ukazatele užitečné, plně neměří „rozsah, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu“, a to zejména specifické cíle, jak se požaduje v příloze I nařízení.

73

Ukazatele e) až g) jsou ukazatele efektů, které poskytují informace o přínosech účasti v programu. Ukazatel f) je subjektivní měřítko založené na vnímání jednotlivce, které sděluje na konci mobility.

74

Komise si je vědoma omezení těchto ukazatelů, neboť „jsou většinou založeny na subjektivně vnímaném příspěvku KA 1, jak ho uvádějí příjemci“³⁶. Konstatuje, že ve zprávách jednotlivých států, o něž se opírá hodnocení v polovině období, se popisují zlepšení na úrovni klíčových kompetencí a dovedností studentů, avšak současně přiznává, že tyto informace „většinou vycházejí z toho, jak situaci vnímají samotní účastníci“³⁷.

Přehled ukazatelů poskytuje informace o výstupech a efektech v reálném čase

75

V roce 2016 spustila Komise svůj přehled ukazatelů programu Erasmus+ (Erasmus+ Dashboard), což je jednotný datový sklad obsahující všechny informace, které zaznamenávají národní agentury a příjemci. Údaje, které se aktualizují denně, jsou kvalitativní a kvantitativní údaje v reálném čase o provádění programu, pokud jde o projekty, granty, účastníky a organizace do něho zapojené. Zaznamenávají se sem průzkumy a prohlášení účastníků a příjemců po ukončení mobility.

76

Podle přehledu ukazatelů je spokojenost účastníků vysoká: 95,8 % bylo se svými zkušenostmi s mobilitou ve vzdělávání spokojeno (k lednu 2018) a 80 % se domnívalo, že jsou lépe připraveni na hledání práce. Soudě podle průzkumů a prohlášení po ukončení mobility je program Erasmus+ skutečně úspěšný

Zdroji pro měření výkonnosti v polovině období jsou do velké míry průzkumy a zpětná vazba od účastníků

77

Hodnoticí zpráva v polovině období o programu Erasmus+ byla předložena 31. ledna 2018³⁸. Vychází z vnitrostátních zpráv zemí programu, hodnoticích zpráv poskytnutých nezávislým externím zhotovitelem, jiných recenzovaných studií, zkušeností s řízením programu a více než milionu odpovědí od zúčastněných stran. Ve vztahu k programu Erasmus+ se týká období 2014–2016.

78

Zdroji hodnoticí zprávy v polovině období jsou do značné míry průzkumy a zpětná vazba od účastníků: „Hodnocení v sobě slučovalo řadu technik sběru údajů a analýzy. Většina výsledků byla získána na základě kombinace důkazních informací získaných z průzkumů mezi příjemci, zpětné vazby poskytnuté samotnými příjemci a také kvalitativních pohovorů a případových studi퓳⁹. Kromě toho byly pomocí otevřené veřejné konzultace shromážděny názory veřejnosti a zainteresovaných skupin.

79

Z našich jednání s autory vnitrostátních zpráv v pěti navštívených zemích vyplynulo, že nedostatek spolehlivých údajů vedl k potížím při hodnocení dopadů programu.

Dotazník po ukončení mobility pro účastníky je subjektivní a složitý

80

Po ukončení mobility musí každý účastník vyplnit dotazník, v němž se hodnotí celková spokojenost a konkrétní aspekty účasti v programu, jako je uznání mobility ze strany mateřské instituce, zvýšení vědomí evropské identity a zlepšení jazykových znalostí.

81

Tato zpětná vazba od účastníků je užitečná, avšak jelikož je subjektivní, neměla by být hlavním měřítkem pro hodnocení kvality a výsledků mobility. Je o to subjektivnější, neboť konečná platba ve prospěch studenta závisí na vyplnění dotazníku, ačkoli není podmíněna kladným vlastním hodnocením.

82

Studenti, s nimiž jsme se setkali, uvedli, že dotazníky jsou příliš složité (zejména pro OVP) a používá se v nich příliš žargonu EU. Někteří studenti upozorňovali na obtíže při vyplňování dotazníků. Například norská národní agentura uvedla, že otázky nejsou vhodné pro studenty OVP.

V prioritách uvedených v ročních pracovních programech Erasmus+ je malá kontinuita

83

Komise stanovila priority programu Erasmus+ v roce 2014. Některé zůstaly v následných RPP zachovány, zatímco jiné byly ukončeny a byly zavedeny nové priority.

84

Priorita „Systematické změny systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem zvýšit jejich relevantnost pro trh práce prostřednictvím lepších možností v oblasti učení se prací“, vyhlášená v roce 2014, není v následujícím RPP obsažena.

85

Žádná z priorit roku 2014 pro OVP není v RPP na rok 2017 zachována. Avšak v každém následujícím roce přibývaly další priority. Ve vysokoškolském vzdělávání byla z RPP na rok 2017 odstraněna priorita „zvýšit úroveň dosaženého vzdělání“ a byly zavedeny nové priority.

86

I když jsou tyto priority relevantní, nebyly stanoveny žádné kvantitativní cíle nebo ukazatele. Není zřejmé, nakolik byly cíle těchto priorit splněny ani proč byly mnohé z nich ukončeny. Priority, které GŘ stanovilo v RPP Erasmus+, na sebe mezi jednotlivými lety navazovaly jen málo.

Přidělování peněžních prostředků není založeno na výkonnosti

87

Přidělování peněžních prostředků by mělo být založeno na výkonnosti, aby se podporovalo efektivní a účinné využívání zdrojů. Podle nařízení se kritéria použitá k měření výkonnosti mají zaměřit na „úroveň ročních uskutečněných výstupů a úroveň ročních uskutečněných plateb“⁴⁰.

88

Nedomníváme se, že tato kritéria měří výkonnost programu dostatečně. Měří pouze objem prostředků, které lze vynaložit (vstupy a výstupy). Výkonnost zahrnuje i efekty a dopady, jak je uvedeno i v nařízení⁴¹.

89

Závěr tedy zní, že měření výkonnosti akce Erasmus+ mobilita je třeba v určitých klíčových oblastech ještě zlepšit. Cíle se sice plní, ale ukazatele nejsou plně v souladu s obecnými a specifickými cli stanovenými v nařízení, a proto se výkonnost obtížně měří.

Program Erasmus+ zavedl mnoho inovací, avšak některé ještě nebyly plně využity

Program Erasmus+ vedl k úspěšné konsolidaci

90

Erasmus+ spojuje programy z období 2007–2013 do jednoho programu (viz obrázek 1). Pokud jde o mobilitu, zahrnuje dřívější programy Erasmus (VV), Leonardo (OVP) a Comenius (ŠV). Zástupci národních agentur, s nimiž jsme se setkali, a také všichni ředitelé národních agentur ve společném dokumentu⁴² to považují za pozitivum. Jednotné označení přináší větší viditelnost na politické úrovni i pro veřejnost a přispívá ke zvyšování vědomí evropské identity (viz bod 50).

Nepřímé řízení je pozitivní

91

Nepřímé řízení⁴³ zvyšuje účinnost projektů. Tím, že jsou národní agentury blízko příjemcům, mohou lépe přispívat ke zlepšování kvality a realizace projektových návrhů a přizpůsobovat je různorodým vnitrostátním systémům vzdělávání a odborné přípravy. Příjemci, s nimiž jsme hovořili, potvrdili, že národní agentury během podávání žádostí a realizace projektů poskytují dobrou součinnost a zpětnou vazbu a že pořádaly akce a školení usnadňující přístup k programu.

Program Erasmus+ zavádí mnoho inovací vedoucích ke zjednodušení administrativy, avšak podávání žádostí a podávání zpráv jsou stále složité

92

Provádění programu by se mělo zjednodušit zmírněním formálních a byrokratických požadavků na příjemce a členské státy⁴⁴. Zásadní význam z hlediska úspěchu programu má zefektivnění a zjednodušení jeho organizace a řízení a trvalé zaměření na snižování administrativních výdajů⁴⁵.

93

Pouze menšina národních agentur (36 %) se domnívá, že Erasmus+ je zatěžuje méně než předchozí programy⁴⁶. Podle příjemců a účastníků je program stále složitý (žádosti, provádění, podávání zpráv). Účastníci, s nimiž jsme vedli rozhovory, uváděli, že požadavky v projektových žádostech a při podávání zpráv v OVP se opakují, neboť tytéž informace se mají předkládat při několika různých příležitostech. Menší organizace soudily, že požadavek popisovat „evropský dopad“ jejich individuálních projektů mobility byl nepřiměřený.

94

Účastníci v téměř všech zemích si stěžovali na složité správní postupy související s žádostí a podáváním zpráv⁴⁷. Zjistili jsme, že někteří studenti soudí, že studijní smlouva se obtížně vyplňuje, a že studenti mohou při příjezdu zjistit, že obsah kurzu se změnil. Katalogy kurzů se někdy neaktualizují. Někteří studenti mohou být při příjezdu zklamáni, když zjistí, že kurz, jejž zamýšleli navštěvovat, již neexistuje.

95

Někteří účastníci, s nimiž jsme se setkali, považovali formuláře pro školy za příliš složité. Zejména je obtížné popsat, jak projekty splní cíle stanovené v evropském plánu rozvoje. Ve výzvě roku 2018 byly žádosti zjednodušeny.

96

Komise vypracovala komplexní Příručku k programu, která má pomáhat organizacím přijímajícím financování a jednotlivým účastníkům. Příručka se každý rok aktualizuje. Je však obtížné nalézt změny, které byly v Příručce k programu mezi jednotlivými roky provedeny, neboť nejsou označeny. Národní agentury, které jsme navštívili, uvedly, že by uvítaly příručku online (v současnosti je ve formátu pdf) se všemi zdrojovými dokumenty a také vyznačenými změnami v jediném dokumentu. Příručka k programu na rok 2017 byla mezitím zpřístupněna na internetu.

97

Některé instituce, jež jsme navštívili, soudily, že pravidla pro mobilitu v oblasti VV s partnerskými zeměmi⁴⁸ jsou příliš složitá. Realizovat tuto mobilitu v prvním roce bylo velmi obtížné, neboť ve finanční dohodě mezi univerzitou a národní agenturou bylo provedeno deset změn. V této oblasti nebylo zatím zjednodušení dosaženo.

Jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady jsou vhodným zjednodušením, avšak Komise by měla zabránit nežádoucím účinkům

98

Provádění programu Erasmus+ bylo zjednodušeno financováním v podobě jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů. V přezkumu zjednodušení grantů v polovině období⁴⁹ se konstatovalo, že tento způsob financování vedl k mnoha finančním i nefinančním výhodám při realizaci programu. Zjednodušil rozpočtové plánování, podávání zpráv národním agenturám a účetnictví. V přezkumu bylo dále uvedeno, že díky menší administrativní zátěži se příjemci během fáze plánování mohou lépe soustředit na obsah projektu a během fáze provádění na plnění cílů v něm stanovených.

99

Zjistili jsme, že zainteresované subjekty zavedení jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů oceňují, neboť zjednodušily finanční řízení programu.

100

Aby však byl přístup k programu Erasmus+ rozšířen, měly by být granty poskytované na podporu mobility jednotlivců upravovány podle životních nákladů a nákladů na pobyt v hostitelské zemi⁵⁰.

101

Jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady jsou stanoveny v Příručce k programu a rozděleny do tří skupin: země s podobnými, vyššími a nižšími životními náklady. Někteří studenti a instituce uvedli, že granty z programu Erasmus+ nedostačují na pokrytí nákladů a že je zapotřebí dalšího financování v podobě vlastních úspor studenta nebo rodičovské podpory. Tato skutečnost může znevýhodněné studenty od účasti odradit.

102

Zjistili jsme, že se částky grantů neupravují, aby obrážely skutečné náklady účastníků v případě, kdy přijímající země poskytuje konkrétní dotace; například ve Francii stát často hradí studentovi nájemné, takže tito účastníci jsou zvýhodněni.

103

Jednotkové náklady vycházející z pásem vzdálenosti nezohledňují existenci či četnost spojení nebo rozdíly v cenách mezi turistickými destinacemi a zeměpisně vzdálenými místy. Používání kalkulátoru vzdáleností zvýhodňuje osoby ve velkých městech s letištěm.

104

Podle připomínek národních agentur upravila Komise ve výzvě z roku 2017 některé prvky, například doplňkové příspěvky na vysoké domácí cestovní náklady. Na základě informací z přezkumu zjednodušení grantů v polovině období budou od roku 2018 platit upravená pravidla financování⁵¹.

Zavedení systémů IT bylo problematické, avšak většina potíží již byla vyřešena

105

Když byl na začátku programu zaveden velký počet nástrojů IT, situace pro národní agentury a žadatele se stala nepřehlednou. Kvalita nástrojů IT poskytnutých Komisí kolísala a nástroje byly zavedeny pozdě. Nástroj mobility byl považován za nespolehlivý a za uživatelsky nevstřícný a mnohé obtíže se řešily až s postupem času (například eForms, EPlusLink a OEET). Všechny země, které jsme navštívili, uvedly, že se začleněním nových nástrojů, které nebyly vyzkoušeny v pilotní fázi, byly problémy.

106

Většinu potíží Komise vyřešila, když zavedla akční plán v oblasti IT na rok 2016. Národní agentury tato zlepšení během naší návštěvy potvrdily.

107

Zjistili jsme, že národní agentury, příjemci a účastníci by přivítali více elektronické dokumentace, která by vedla k bezpapírovému programu Erasmus+. Mnoho dokumentů v souvislosti s programem bylo stále v papírové podobě.

On-line jazyková podpora je užitečným nástrojem. Nicméně kurzy, které nejsou on-line a které byly financovány v minulém programu, se považují za zásadní

108

Jedním z konkrétních cílů programu Erasmus+ je zlepšit výuku a studium jazyků.

109

Komise vytvořila on-line jazykovou podporu (OLS), která studentům umožňuje vyhodnotit znalosti cizího jazyka, v němž budou v hostitelské zemi studovat nebo pracovat, a také studovat jazykový kurz on-line, aby si zvýšili úroveň svých znalosti.

110

Všichni účastníci mobility musí absolvovat jazykové posouzení on-line, kterým se hodnotí jejich jazykové znalosti před mobilitou a po jejím ukončení. Tyto výsledky by poskytly vyčíslitelné údaje o zlepšení těchto znalostí. Test OLS je povinnou podmínkou pro získání konečné platby grantu.

111

Zjistili jsme, že v řadě případů výsledky dosažené v dotazníku po ukončení mobility naznačují, že jazykové znalosti zůstaly na téže úrovni nebo dokonce poklesly. Komise se domnívá, že zjevný pokles jazykové úrovně mezi prvním a závěrečným posouzením odráží nedostatečnou motivaci účastníků, protože v této fázi mobility chybí pobídky. Proto by se tyto závěrečné testy, ačkoli jsou zásadní, měly při měření zlepšení jazykových schopností posuzovat obezřetně.

112

Podle některých institucí VV neposkytují testy OLS osvědčení o jazykových schopnostech, která odpovídají kritériím vyžadovaným mnoha evropskými univerzitami. Uskupení univerzit Coimbra Group se domnívá, že jsou příliš zdůrazňovány jazykové testy on-line a nedostatečně podporovány účinné prezenční jazykové kurzy⁵².

113

Někteří účastníci OVP rovněž litují toho, že v programu Erasmus+ chybí jazykové kurzy neposkytované on-line, které byly v rámci předchozího programu financovány. V Estonsku například litují absence jazykových kurzů v posluchárně, protože studenty lépe motivovaly.

Nástroj pro záruky za studentské půjčky nesplnil očekávání

114

Nástroj pro záruky za studentské půjčky poskytuje částečnou záruku finančním zprostředkovatelům týkající se půjček „za nejlepších možných podmínek“ poskytovaných studentům studujícím v druhém cyklu, jako je magisterské studium, v jiné zemi programu⁵³.

115

Nástroj jménem Komise řídí a provádí Evropský investiční fond (EIF). Bylo na něj původně vyčleněno až 3,5 % celkového rozpočtu programu Erasmus+.

116

Cílem bylo poskytnout do roku 2020 půjčky ve výši 3 miliard EUR celkem 200 000 studentům magisterského studia, a zvýšit tak mobilitu studentů v Evropě v souladu s 20% cílem EU pro mobilitu.

117

Dohoda o přenesení pravomocí mezi EIF a Komisí obsahuje cílené pobídky pro EIF, aby vybral finančního zprostředkovatele pro každou zemi programu s cílem zajistit, aby studenti ze všech těchto zemí měli k nástroji přístup⁵⁴. Přestože EIF provedl průzkum trhu, který naznačil výrazný zájem ze strany zprostředkovatelů, a nástroj aktivně propagoval u více než 120 finančních institucí, do následných výzev k vyjádření zájmu se jich mnoho nepřihlásilo. Na konci roku 2017 nástroj fungoval prostřednictvím jednoho takového zprostředkovatele ve Francii a Turecku (pouze odchozí studenti) a ve Španělsku (odchozí a příchozí studenti).

118

Do té doby získalo půjčku pouhých 358 studentů magisterského studia. I když zpětná vazba od účastnících se studentů byla kladná – 77 % potvrdilo, že bez půjčky zaručené díky nástroji by v magisterském studiu v zahraničí nemohlo studovat –, není pravděpodobné, že cíle až 200 000 studentů⁵⁵ bude dosaženo. Komise na konci roku 2017 příslušné finanční prostředky přerozdělila.

119

Jedním z důvodů malého zájmu finančních zprostředkovatelů může být skutečnost, že ochrana příjemců úvěru je v nařízení upravena příliš nepružně bez dostatečného zohlednění běžných tržních postupů. Ochrana je konkrétně stanovena v odstavci 2 přílohy II nařízení.

120

Nástroj se navíc vztahuje jen na úzkou cílovou skupinu (studenti magisterského studia) a vylučuje značně velké segmenty studentů, což dále snižovalo zájem finančních zprostředkovatelů.

121

V roce 2017 uzavřel EIF dohody s Lucemburskou a Kyperskou univerzitou, podle nichž univerzity umožní příchozím studentům odložit platbu nákladů na školné a ubytování o dva roky se zárukami dohodnutými v rámci nástroje. Tento inovativní přístup je pozitivní, neboť univerzity hrají ve financování vysokoškolského vzdělávání stále větší úlohu.

Pozornost vyžadují další nové prvky programu Erasmus+

Žáci škol se již nemohou účastnit mobility v rámci KA 1

122

Žáci škol se již nemohou účastnit mobility v rámci KA 1. Národní agentury a školy v navštívených zemích tuto mobilitu postrádaly. Navíce je nezvyklé, že studenti téhož věku se mohou v rámci KA 1 účastnit mobility v OVP, avšak nikoli jako žáci škol.

Mnohé instituce OVP obtížně nacházejí partnery a často se musí obracet na zprostředkovatele

123

Instituce OVP, jež jsme navštívili, uvedly, že obtížně nacházejí partnery pro kvalitní mobilitu. Příklady takových obtíží jsou uvedeny na obrázku 14. Některé se obracejí na zprostředkovatele, což může být drahé a může to snižovat dostupné prostředky na mobilitu. Navštívené instituce OVP by při hledání partnerů ocenily větší podporu Komise i národních agentur.

124

Zatímco z programu Leonardo se hradily například náklady na přípravné návštěvy pro učitele provádějící prohlídky u nových hostitelských partnerů, u programu Erasmus+ to již možné není. Instituce OVP vyjádřily přání, aby se poskytovalo více podpory umožňující správním pracovníkům a učitelům doprovázet studenty na začátku a na konci mobility a také na přípravné návštěvy. Doprovodné návštěvy jsou velmi důležité, neboť studenti jsou často dospívající a mnozí z nich jsou v zahraničí poprvé.

125

Komise nedávno vytvořila on-line mapu držitelů certifikátu OVP, jejímž prostřednictvím mohou odborné školy vyhledávat partnerství se zahraničními odbornými školami, které jsou považovány za spolehlivé.

Je zapotřebí pružnosti pro doktorandy

126

V předchozích režimech bylo možné pořádat krátké intenzívní programy, které velmi oceňovali zejména doktorandi. V současnosti činí nejkratší povolená doba tři měsíce. Vysokoškolské instituce, které jsme navštívili, tvrdily, že tito studenti potřebují větší pružnost a že jejich disponibilitě lépe odpovídá období jednoho měsíce.

Závěry a doporučení

127

Zjistili jsme, že Erasmus+ je známá a úspěšná značka EU. Program vytváří mnoho podob EPH, z nichž nemálo přesahuje požadavky stanovené v předpisech. Cílové hodnoty se plní, avšak rámec pro posuzování výkonnosti akce Erasmus+ mobilita je zapotřebí v určitých klíčových oblastech dále zlepšovat, aby bylo možné měřit, nakolik se plní obecné a specifické cíle. Byly zavedeny inovativní prvky a byla přijata zjednodušující opatření, ale některé zainteresované subjekty stále považují klíčové aspekty za komplikované.

128

Opatření akce Erasmus+ mobilita jsou v souladu s kritérii stanovenými v právním základě (viz body 14–31). Zjistili jsme, že tato opatření vytvářejí EPH i dalšími způsoby (viz body 32–51).

Doporučení 1

Komice by měla při koncipování a provádění budoucího programu Erasmus navrhnout další podoby EPH. Všechny formy EPH by se měly ve fázi hodnocení projektů seřadit dle priorit a měly by se monitorovat a vykazovat.

Termín pro splnění doporučení: první semestr roku 2021.

129

Ačkoli většina stanovených cílových hodnot programu se plní, zjistili jsme, že ukazatele nejsou plně v souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v nařízení, a proto se obtížně měří výkonnost. Rámec pro posuzování výkonnosti akce Erasmus+ mobilita je proto třeba v určitých klíčových oblastech ještě zlepšit (viz body 52–88). Systémový dopad mobility nebyl dosud prokázán (viz body 16–18).

130

Většina ukazatelů má kvalitativní povahu a je založena na výstupech. Kvalitativní ukazatele vycházejí do značné míry z vnímání zúčastněných subjektů a účastníků prostřednictvím pohovorů a průzkumů. Zpětná vazba od účastníků je užitečná, avšak jelikož může být subjektivní, neměla by být hlavním měřítkem pro hodnocení kvality a výsledků mobility (viz body 54–82).

131

Kritéria výkonnosti pro přidělování finančních prostředků stanovená v nařízení slouží pouze k měření vstupů a výstupů, nikoli efektů a dopadů. Má-li se vyhovět nařízení, je dle našeho názoru třeba výkonnost posuzovat jako pokrok při plnění cílů. V programu Erasmus+ je kromě toho malá kontinuita priorit mezi jednotlivými roky (viz body 83–88).

Doporučení 2

Komise by měla:

1. dále rozpracovat a zveřejnit ukazatele, které pomáhají měřit rozsah, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu;
2. stanovit taková kritéria, aby byly prostředky přidělovány podle výkonnosti při plnění cílů, a podporovat tak efektivní a účinné využívání zdrojů.

Termín pro splnění doporučení: první semestr roku 2021.

132

Erasmus+ zavedl mnoho pozitivních inovací, především takových, které zjednodušují a snižují administrativní zátěž účastníků, institucionálních příjemců a národních agentur. Program je však ještě třeba zlepšit, aby byla účast, zejména při podávání žádostí a podávání zpráv, pro příjemce méně zatěžující a atraktivnější. Pouze menšina národních agentur (36 %) se domnívá, že Erasmus+ je zatěžuje méně než předchozí programy (viz body 90–97).

133

Jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady jsou vhodným zjednodušením, avšak Komise by měla zabránit nežádoucím účinkům (viz body 98–104).

134

Zavedení systémů IT bylo zpočátku velmi problematické, avšak většina problémů byla do roku 2017 vyřešena. V hodnocení v polovině období se nicméně konstatovalo, že „používání postupů a nástrojů IT v oblasti řízení by […] mělo být snazší, aby se u prováděcích subjektů a příjemců snížila administrativní zátěž“⁵⁶. Je třeba podpořit používání elektronických žádostí (viz body 105–107).

Doporučení 3

Komise by měla program dále zjednodušit, aby se snížila administrativní zátěž. Zejména by měla:

1. pro příjemce a jednotlivé účastníky zjednodušit podávání žádostí a podávání zpráv;
2. zachovat jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady a v nutných případech upravit výši grantu;
3. zlepšit nástroje IT a dále zavádět automatizované postupy s využitím výpočetní techniky.

Termín pro splnění doporučení: 2019.

135

On-line jazyková podpora je užitečný doplňkový nástroj pro samostatné učení a testování jazykových znalostí. V budoucnosti by jej však mohly doplňovat kurzy neposkytované on-line, které byly financovány v předchozím programu (viz body 108–113).

Doporučení 4

Komise by měla posoudit, zda lze znovu zavést financování tradiční prezenční jazykové výuky.

Termín pro splnění doporučení: 2021.

136

Pokud jde o nástroj pro záruky za studentské půjčky, účast finančních zprostředkovatelů je omezená a zamýšlený dopad nenastává. EIF hledal inovativní a pružná řešení. Kdyby se možné portfolio půjček rozšířilo na další cykly v nástupnickém programu, jeho atraktivita pro finanční zprostředkovatele by se mohla zvýšit (viz body 114–121).

Doporučení 5

Komise by měla:

1. navrhnout příslušné změny v předpisech, aby se nástroj pro záruky za studentské půjčky rozšířil i na mobilitu v doktorském a bakalářském studiu;
2. vhodnými opatřeními podpořit země programu, aby zajistily účast národních podpůrných institucí na stávajícím nástroji;

Termín pro splnění doporučení: a) první semestr roku 2021, b) 2018.

137

Zjistili jsme výraznou poptávku po tom, aby byla v rámci klíčové akce 1 programu Erasmus+ opět zavedena mobilita žáků škol (viz bod 122).

138

Minimální období mobility v délce tří měsíců pro studenty doktorského studia není vždy vhodné. Tito studenti potřebují větší pružnost (viz bod 126).

Doporučení 6

Komise by měla:

1. podporovat zavedení mobility žáků škol do KA 1;
2. zvážit, zda neuplatňovat větší pružnost v délce mobility studentů doktorského studia. Jejich disponibilitě lépe odpovídá období jednoho měsíce.

Termín pro splnění doporučení: a) 2020, b) první semestr roku 2021.

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Neven MATES, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 3. července 2018.

Zkratky a zkratková slova

EIF: Evropský investiční fond

EPH: Evropský přidaná hodnota

ESF: Evropský sociální fond

GŘ EAC: Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu je výkonnou složkou Evropské unie odpovědnou za politiku vzdělávání, kultury, mládeže, jazyků a sportu.

KA: Klíčová akce

NA: Národní agentura/agentury

OLS: On-line jazyková podpora (Online Linguistic Support)

OV: Odborné vzdělávání a příprava

RPP: Roční pracovní program

ŠV: Školní vzdělávání

VV: Vysokoškolské vzdělávání

Glosář

Comenius: Dřívější program mobility pro školy.

Erasmus: Dřívější program mobility pro vysokoškolské vzdělávání.

ET 2020: Vzdělávání a odborná příprava 2020 je rámec spolupráce na úrovni EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, přijatý v závěrech Rady z 12. května 2009.

Europass: Portfolio pěti dokumentů, které občanům pomáhají lépe informovat o jejich dovednostech a kvalifikacích, když se ucházejí o práci nebo studium v Evropě. Jedná se o Europass-životopis a jazykový pas a tři dokumenty, které mohou být vydány občanům, kteří mají zkušenost s mobilitou v jiné Evropské zemi (Europass-mobilita) nebo kteří absolvují formální program odborného vzdělávání či přípravy (dodatek k osvědčení) nebo vysokoškolského vzdělávání (dodatek k diplomu).

Leonardo da Vinci: Předchozí program mobility pro odborné vzdělávání a přípravu.

Mobilita ve vzdělávání: Fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání nebo neformálního či informálního učení. Může mít též podobu stáží, učňovských praxí, mládežnických výměn, dobrovolnické činnosti, výuky nebo účastí na profesním rozvoji.

Nástroj pro záruky za studentské půjčky: Iniciativa EU, kterou jménem Komise řídí a provádí EIF a která byla zahájena v prosinci 2014 v rámci programu Erasmus+, aby poskytovala částečnou záruku finančním zprostředkovatelům za půjčky poskytované studentům studujícím v magisterském studiu v zahraničí.

Přehled ukazatelů (tzv. Dashboard): Datový sklad v Komisi, v němž se shromažďují veškeré informace o programu Erasmus+, které zaznamenají národní agentury a příjemci. Údaje, které se aktualizují denně, jsou kvalitativní a kvantitativní údaje v reálném čase týkající se provádění programu.

Referenční hodnota pro mobilitu: Ukazatel týkající se programu Erasmus+, který je jedním z cílů stanovených v rámci ET 2020.

Strategie Evropa 2020: Desetiletá strategie EU pro zaměstnanost a růst byla zahájena v roce 2010 s cílem vytvořit podmínky pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Země programu a partnerské země: Způsobilé země jsou rozděleny do dvou skupin, tj. na země programu (členské státy EU plus Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko) a 145 partnerských zemí z celého světa.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EUD Neven Mates. Audit vedl člen EÚD Rimantas Šadžius a podporu mu poskytovali vedoucí litevského kabinetu Mindaugas Pakštys, tajemník kabinetu Tomas Mackevičius a asistentky v kabinetu Aušra Maziukaitėová a Niamh Careyová, vyšší manažer Paul Stafford, vedoucí úkolu Maria Echanoveová a auditoři Sandra Dreimaneová, Agnieszka Plebanowiczová, Bogdan Sinca a Timothy Upton. Jazykovou podporu zajišťoval Michael Pyper.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-847-0435-4	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/388588	QJ-AB-18-017-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-0432-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/474838	QJ-AB-18-017-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact/write-to-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs/home?) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.