Evropské environmentální hospodářské účty: lze zvýšit jejich užitečnost pro tvůrce politik

Shrnutí

I

Evropské environmentální hospodářské účty (EEEA) jsou důležitým zdrojem údajů pro monitorování a hodnocení politik v oblasti životního prostředí, jakými jsou například sedmý akční program pro životní prostředí, také pokroku směrem k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Účty EEEA představují statistický rámec tvořený komplexní soustavou tabulek a účtů a popisující vztah mezi životním prostředím a ekonomikou EU.

II

Kontrolovali jsme, zda Komise zavedla, řídila a využívala evropské environmentální hospodářské účty dobře. Z našeho auditu vyplynulo, že Komise nestanovila své dlouhodobé potřeby údajů z účtů EEEA pro účely tvorby environmentálních politik. Komise nevypracovala potřeby týkající se údajů z EEEA a ani nestanovila, které ukazatele jsou potřebné. Ačkoli pro EEEA existuje strategie, chybí podrobný plán na plnění cílů. Zjistili jsme, že se v po sobě následujících strategiích určité strategické cíle opakují více než deset let.

III

Komise a členské státy rozhodly o tom, zda budou moduly povinné či nikoliv, z velké části na základě dostupnosti a připravenosti údajů a po zvážení administrativní zátěže pro členské státy, spíše než na základě vypracovaných potřeb údajů. Komise zavedla moduly EEEA bez plné analýzy nákladů a přínosů. Moduly účtů EEEA nejsou k monitorování klíčových environmentálních politik využívány naplno.

IV

Když jsou údaje dány k dispozici rychleji, zvyšuje to jejich užitečnost. Zjistili jsme, že ačkoli Komise zveřejňovala některé údaje dříve, než je požadováno, nevyužila přesto všechny možnosti na včasnější poskytování údajů. Neexistuje harmonogram zveřejňování údajů, z něhož by bylo možné zjistit, kdy budou údaje k dispozici.

V

Na základě svých zjištění Komisi doporučujeme, aby:

1. zkvalitnila svůj strategický rámec pro údaje z EEEA,
2. zvýšila relevantnost modulů EEEA pro tvorbu environmentálních politik,
3. zvýšila včasnost údajů z EEEA.

Úvod

01

Pro tvůrce politik je důležité, aby měli k dispozici aktuální a spolehlivé informace, aby tak mohli monitorovat ekonomický, sociální a environmentální pokrok směrem k udržitelnému rozvoji. Environmentální hospodářské účty tvoří statistický rámec, který se skládá z komplexní soustavy tabulek a účtů. Tyto účty popisují vztah mezi životním prostředím a ekonomikou včetně dopadu ekonomiky na životní prostředí.

02

Na celosvětové úrovni Statistická komise OSN schválila systém integrovaných environmentálních hospodářských účtů jako mezinárodní statistický standard pro environmentální hospodářské účty. Tento systém používá pojmy, definice a klasifikace, které jsou v souladu se systémem národních účtů Organizace spojených národů, který vytvořily Organizace spojených národů (OSN), Komise, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světová banka. To usnadňuje přípravu mezinárodně srovnatelných statistických údajů a účtů.

03

V roce 1994 Evropská komise přestavila svou první strategii¹ pro „národní environmentální účty“. Od té doby Komise spolupracuje s členskými státy, OSN a OECD na analýze celého spektra statistických údajů, které jsou k dispozici pro „Evropské environmentální hospodářské účty“ (EEEA). Komise a členské státy provádějí EEEA v rámci Evropské strategie pro environmentální účty v souladu se systémem integrovaných environmentálních hospodářských účtů OSN.

04

Právní rámec pro účty EEEA² stanoví společné normy pro shromažďování údajů, sestavování, předávání a vyhodnocování účtů. Tabulka 1 předkládá shrnutí šesti stávajících modulů. Komise navíc dobrovolně shromažďuje údaje pro dva další moduly: evropské účty lesů a účty environmentálních dotací a podobných převodů. V současnosti připravuje ještě další tři moduly – účty přírodního kapitálu/účty ekosystémů, účty odvětví vodního hospodářství a účty týkající se využívání, správy a řízení zdrojů. Prostřednictvím účtů EEEA se vykazují údaje za celkem 64 ekonomických činností a za domácnosti. Podrobnější informace o EEEA jsou obsaženy v příloze 1.

Zdroj: EÚD.

05

Účty EEEA vymezují podíl odvětví environmentálního zboží a služeb na celkové ekonomice a také objem produkce a spotřeby přírodních zdrojů a energie. V těchto účtech jsou například identifikovány nejvíc znečišťující činnosti nebo činnosti, které nejvíce škodí životnímu prostředí. Díky nim je též možno zjistit, kolik činí náklady na ochranu životního prostředí a kdo tyto náklady nese. Účty EEEA využívají a doplňují stávající statistiky pro oblast životního prostředí (odpadů a lesů) a hospodářské statistiky (položky národních účtů a statistiky o veřejných financích a podnikání). Například modul účtů emisí do ovzduší lze odvodit z inventury skleníkových plynů³ nebo z energetické statistiky.

06

Účty EEEA mohou poskytnout odpověď na takovéto otázky:

• Jaké jsou důsledky pro udržitelnost našich současných struktur produkce a spotřeby?
• Jaký dopad by měly nové ekologické daně? Kdo ponese daňovou zátěž – producenti (podniky), nebo spotřebitelé (domácnosti)?
• Jaké environmentální tlaky způsobují naše struktury obchodu v zemích, které nejsou členy EU?
• Kolik pracovníků je v environmentálním průmyslu, který produkuje ekologické zboží a služby (např. větrné turbíny a solární panely)?

07

Hlavními uživateli účtů EEEA jsou Komise a Evropská agentura pro životní prostředí. Účty EEEA jsou například klíčovým zdrojem údajů pro monitorování a hodnocení environmentálních politik, jakými je například 7. akční program EU pro životní prostředí, a pro měření pokroku směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje⁴ (viz obrázek 1). Dalšími potenciálními uživateli účtů EEEA jsou členské státy EU a výzkumní pracovníci.

08

Rozvoj a používání účtů EEEA podporuje Eurostat. Všechny členské státy sestavují své příslušné účty a předkládají každoročně údaje EEEA Komisi. Komise posuzuje kvalitu účtů podle zásad a kritérií kvality pro evropskou statistiku⁵ a zajišťuje metodické pokyny na další zlepšení kvality a spolehlivosti těchto údajů. Na obrázku 2 jsou shrnuty role a odpovědnost jednotlivých zainteresovaných subjektů.

09

Evropské environmentální hospodářské účty jsou jednou z řady metod, kterými Evropská komise shromažďuje a prověřuje informace týkající se otázek životního prostředí. Dalšími metodami jsou například inventura skleníkových plynů, rostoucí využívání satelitních snímků, specifické výzkumné projekty a environmentální a ekonomické modelování zajišťované Společným výzkumným střediskem. Silnou stránkou účtů EEEA je propojení s jinými statistickými údaji, zejména pak s ekonomickými údaji, což tvůrcům politik umožňuje posuzovat vzájemné působení environmentální a ekonomické oblasti.

Rozsah a koncepce auditu

10

Účty EEEA jsou důležitým zdrojem informací pro politiky týkající se oblasti životního prostředí. Kvalita a relevantnost účtů EEEA má tedy pro maximalizaci jejich dopadu zásadní význam. Posouzení účtů EEEA je obzvlášť důležité nyní, protože údaje za první tři moduly EEEA jsou shromažďovány od roku 2013 a pro druhé tři moduly od roku 2017. V současnosti se uvažuje ještě o dalších nových modulech. Vyhodnocením modulů, které byly do této chvíle zavedeny, bude možné získat určité ponaučení a bude při koncipování nových modulů možné využít dosavadní výsledky.

11

Cílem auditu bylo posoudit, jak Komise řídila vývoj účtů EEEA a zda tyto účty naplňují potřeby tvůrců politik EU. Naše hlavní auditní otázka zněla takto: „Zavedla, řídila a využívala Komise evropské environmentální hospodářské účty dobře?“. Při hledání odpovědi jsme posuzovali:

• zda Komise při koncipování a tvorbě EEEA zohlednila potřeby útvarů Komise (zejména GŘ pro životní prostředí, GŘ Společné výzkumné středisko a Eurostatu) a rovněž Evropské agentury pro životní prostředí;
• využívání účtů EEEA pro monitorování a hodnocení environmentálních politik, jako je např. 7. akční program EU pro životní prostředí, a měření pokroku při naplňování cílů udržitelného rozvoje;
• jak Komise posuzovala kvalitu údajů členských států v EEEA a zda byly poskytnuty včas metodické pokyny.

12

Důkazní informace jsme získali následujícím způsobem:

• přezkumem po sobě následujících Evropských strategií pro environmentální účty, dokumentů o politikách, zápisů z jednání na různých úrovních a příslušných podkladových dokumentů;
• pomocí průzkumů a pohovorů v příslušných útvarech Komise, které účty EEEA připravují a využívají. V rámci tohoto auditu se to jako uživatelů údajů týkalo GŘ pro životní prostředí (GŘ ENV), GŘ Společné výzkumné středisko (GŘ JRC), Statistického úřad Evropské unie (Eurostat) a Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Eurostat byl předmětem auditu i jako hlavní poskytovatel údajů pro účty EEEA;
• Přezkoumávali jsme údaje za období 2015–2017 za čtyři členské státy s relativně úplnými datovými soubory (Belgie, Maďarsko, Polsko a Švédsko), a to u těchto modulů: účty emisí do ovzduší, daně související s životním prostředím podle ekonomických činností a účty materiálových toků na makroekonomické úrovni. Cílem bylo prověřit způsob, jakým Eurostat prováděl posouzení kvality;
• Přezkoumávali jsme úplnost, dochvilnost⁶ a včasnost⁷ údajů za všechny členské státy a všech šest modulů EEEA.

13

Neprováděli jsme opětovně postupy pro kontrolu kvality členských států na posouzení spolehlivosti údajů.

Připomínky

Strategický rámec pro účty EEEA není dosud komplexní

Komise nepřipravila úplný soubor toho, jaké údaje jsou pro účely EEEA zapotřebí

14

Komise by měla koordinovat své potřeby informací týkajících se životního prostředí. Měla by definovat údaje, které jsou požadovány pro analýzu politik (a uvést přitom úroveň podrobnosti, nejnovější údaje a periodicitu), a zajistit, aby mezi příslušnými útvary fungovala spolupráce a pravidelný konstruktivní dialog. Komise by měla provádět konzultace s poskytovateli a uživateli údajů, aby zajistila, aby byly k dispozici relevantní údaje na podporu tvorby politik a dalších iniciativ.

15

Zjistili jsme, že pro evropské environmentální statistiky a účty stanovují specifické dohody uzavřené mezi Eurostatem a příslušnými útvary Komise hlavní typy údajů, které jsou potřebné k plánování i realizaci politik EU v oblasti životního prostředí. V dohodách jsou rovněž definovány role a odpovědnost každé strany, oblasti spolupráce a také priority z hlediska současného a budoucího statistického vývoje. Tyto dohody jsou každoročně aktualizovány.

16

Na strategické a provozní úrovni probíhá výměna názorů mezi Eurostatem a členskými státy (jakožto poskytovateli národních údajů) (viz obrázek 3). Skupiny se scházejí každoročně. Útvary Komise, které účty EEEA používají, jsou na schůze přizvány jako pozorovatelé.

17

Střednědobé a dlouhodobé potřeby environmentálních informací jsou formulovány ve strategických dokumentech, jakým je například 7. akční program pro životní prostředí, který se týká období sedmi let. Potřeby informací z účtů EEEA jsou pak formulovány prostřednictvím Evropské strategie pro environmentální účty, která pokrývá období pěti let. Proces zavádění jednoho modulu EEEA však trvá přibližně 10 let (viz bod 28). Takováto dlouhá doba může z hlediska formulování potřeb údajů představovat problém. Neexistují žádné dokumenty, které by stanovovaly celkovou, dlouhodobou perspektivu pro údaje z EEEA, které Komise potřebuje pro rozhodování v oblasti životního prostředí. Takovýto dokument by poskytl základ pro proaktivní, včasný a relevantní vývoj environmentálních účtů.

18

Z naší analýzy zápisů ze zasedání konaných v letech 2015 až 2018 vyplynulo, že uživatelé účtů EEEA potřebují úplnější a včasnější údaje a také účty týkající se lesního hospodaření, ekosystému a vodního hospodaření. Ze zápisů však nevyplývá potřeba ukazatelů, ani jaký by ukazatele měly mít charakter. Zjistili jsme, že se útvary Komise spoléhají hlavně na informace již poskytované Eurostatem, které jsou doplňovány o zdroje údajů z dalších útvarů, organizací a také výzkumného sektoru.

Strategie nebyla doplněna podrobným akčním plánem

19

Komise by ve své Evropské strategii pro environmentální účty (ESEA) měla definovat, jak se budou rozvíjet účty EEEA, a to na základě potřeb politik. Aby Komise mohla tuto strategii účinně realizovat, měla by u cílů stanovit priority, a uvést, jak budou prováděny a plněny.

20

Strategie ESEA popisuje priority a opatření ke sladění vývoje a použití environmentálních účtů, aby tak byly používány jednotným způsobem v celé Evropě. Pro environmentální účty dosud existovaly čtyři strategie (viz rámeček 4). Součástí těchto strategií byly oddíly o potřebách politik a o budoucí práci v oblasti životního prostředí, které byly následně použity jako mandát pro pracovní skupiny pro environmentální účty. Budoucí práce byla stanovena ve formě cílů seřazených podle priority.

21

Podobně jako předchozí strategie se i ve strategii ESEA 2019–2023 zmiňuje potenciální využívání jak stávajících, tak budoucích účtů. Hlavním cílem této strategie je, aby účty EEEA splňovaly potřeby uživatelů z hlediska vysoké kvality údajů a aby byl jejich obsah široce akceptován a oceňován. Pro dosažení tohoto záměru jsou navrhovány konkrétní cíle. Strategie však nenastiňuje žádný podrobný akční plán týkající se budoucí práce v této oblasti, včetně milníků a odhadů rozpočtu. V dokumentu k realizaci této strategie jsou pak definovány akční body. Dokument však neuvádí, jak by tyto akční body měly být prováděny. Cílová data jsou stanovena pro některé akční body, avšak pro jiné nejsou.

22

Některé z cílů se v posledních třech strategiích opakují. Jedním z příkladů je cíl zlepšit komunikaci i relevantnost účtů EEEA a podporovat jejich využívání. Podle dokumentů Komise (včetně uvedené strategie) nemusí být tvůrcům politik účty EEEA dosud široce známy nebo těmito tvůrci naplno využívány. Příklady jiných cílů opakovaných od roku 2003 nebo 2008 jsou uvedeny v rámečku 1.

Nedostatky v zavádění modulů EEEA snížily jejich relevantnost pro proces tvorby politik

Komise zavedla moduly EEEA bez plné analýzy nákladů a přínosů

23

Komise by měla vybírat moduly EEEA na základě priorit, které jsou společně dohodnuty uživateli údajů. Před tím, než Komise navrhne, že se určitý modul se stane povinným, by měla provést analýzu nákladů a přínosů.

24

Proces tvorby účtů začíná vyjádřením potřeb ze strany příslušných útvarů Komise a následně pokračuje analýzou dostupností údajů a metodiky, která se bude používat, provedenou Eurostatem. Než Komise navrhne, že účty budou povinné, může členským státům poskytnout granty na pilotní studie, aby vytvořily anebo sladily metodiku a testovaly shromažďování údajů.

25

Pro první tři moduly EEEA (viz tabulka 1) přidané do nařízení Komise provedla analýzu vycházející z nákladů na jejich zavedení. Tato analýza nevyjadřovala konkrétní použití ani nedefinovala přínosy daných modulů. U dalších tří modulů přidaných do nařízení Komise plnou analýzu nákladů ani přínosů neprovedla.

26

Komise a členské státy navrhovaly, zda budou moduly EEEA povinné či nikoliv, z velké části na základě dostupnosti a připravenosti údajů a po zvážení administrativní zátěže pro členské státy, spíše než na základě vypracovaných potřeb údajů.

Zavedení jednoho modulu EEEA si vyžádalo přibližně deset let

27

U šesti povinných modulů EEEA jsme posuzovali dobu zavedení od první pilotní studie do začlenění příslušného modulu do právního rámce (viz obrázek 5). Zjistili jsme, že u čtyř ze šesti povinných modulů si proces zavedení vyžádal více než 10 let.

28

V roce 2003 Komise navrhla další dobrovolné modely jako budoucí oblasti pro rozvoj (např. účty lesního hospodářství a účty vodního hospodářství). Práce na těchto modulech v současnosti ještě pokračuje. GŘ ENV si například vyžádalo modul účtů lesního hospodářství. V době našeho auditu nebyl tento modul dosud plně zaveden (viz rámeček 2).

29

Zavedení nového modulu EEEA si vyžaduje dlouhou dobu. V krátkodobé a střednědobé perspektivě Komise doplňuje údaje EEEA údaji z dalších zdrojů jako například údajů shromážděných jinými organizacemi, výzkumným sektorem nebo údajů pocházející z nových technologií, jakými jsou například satelitní snímky.

Komise nevyužívala moduly EEEA ve všech relevantních politikách

30

Podle nařízení č. 691/2011 by evropské environmentální hospodářské účty měly být „aktivně a přesně využívány ve všech členských státech a při tvorbě všech příslušných politik Unie a představovaly základ pro posuzování dopadů, akční plány, legislativní návrhy a další důležité výsledky politického rozhodování.“ Komise a Evropská agentura pro životní prostředí by tyto účty měly používat, a to zejména ke sledování plnění cílů udržitelného rozvoje v Evropě a pro monitorování a hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí – což jsou dvě klíčové evropské iniciativy z hlediska environmentální a hospodářské udržitelnosti.

31

Zjistili jsme, že se pravidelně využívají údaje ze tří modulů (účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, účty výdajů na ochranu životního prostředí a účty sektoru environmentálního zboží a služeb). Například Komise pravidelně používala tyto moduly pro informace a analýzy týkající se pokroku při dosahování efektivního využívání zdrojů v Evropě, přechodu na oběhové hospodářství⁸, přechodu na zelenou ekonomiku nebo výdajů na ochranu životního prostředí. Ačkoli Komise a Evropská agentura pro životní prostředí používají údaje o ekologických daních, nepoužívají rozdělení podle ekonomických činností, které poskytují účty EEEA (modul daně související s životním prostředím podle ekonomických činností). Uživatelé EEEA v Komisi, kteří byli předmětem našeho auditu, ani Evropská agentura pro životní prostředí nepoužívali při rozhodovacím procesu moduly emisí do ovzduší a fyzických energetických toků.

32

Sedm z celkem 17 globálních cílů stanovených Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2015 pro dosažení celosvětového udržitelného rozvoje do roku 2030 se považuje za převážně ekologické (cíle udržitelného rozvoje 6, 7, 11, 12, 13, 14 a 15), přičemž i další mají určitý rozměr z hlediska ekologie/udržitelnosti a zahrnují ekologické dílčí cíle (cíle udržitelného rozvoje 2, 3 a 9). V Evropě monitoruje Eurostat pokrok při plnění 17 cílů udržitelného rozvoje od roku 2017 prostřednictvím speciálního souboru ukazatelů pro cíle udržitelného rozvoje v EU a také zveřejňováním monitorovací zprávy o cílech udržitelného rozvoje v EU. Ukazatele pro cíle udržitelného rozvoje v EU jsou do značné míry sladěny s ukazateli pro cíle udržitelného rozvoje OSN⁹.

33

Soubor ukazatelů pro cíle udržitelného rozvoje v EU obsahuje přibližně 100 ukazatelů. Komise tyto ukazatele každoročně přezkoumává v rámci konzultačního procesu. Soubor ukazatelů musí být v souladu s celou řadou zásad, například:

• na jeden cíl udržitelného rozvoje smí připadat nanejvýš šest ukazatelů. Soubor ukazatelů pro cíle udržitelného rozvoje v EU může zahrnovat rovněž dodatečné víceúčelové ukazatele, které se používají k monitorování více než jednoho cíle. V důsledku toho je v souboru ukazatelů pro cíle udržitelného rozvoje v EU za rok 2019 každý cíl monitorován prostřednictvím pěti až 11 ukazatelů;
• pro přidání ukazatele pro cíl, která má již šest ukazatelů, musí být jiný ukazatel vyňat;
• ukazatele lze nahradit pouze za podmínky, že nové ukazatele zajistí přesnější měření. Jakýkoli nový ukazatel tedy musí být plně propracován, musí být relevantní pro politiky a musí mít lepší statistickou kvalitu než ukazatel, který jím má být vyměněn.

34

Eurostat používá dva moduly EEEA na monitorování pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v EU (viz obrázek 6). Podle Evropské strategie pro environmentální účty pro období 2019–2023 mohou k monitorování cílů udržitelného rozvoje v Evropě přispět všechny povinné moduly EEEA, a to kromě účtů výdajů na ochranu životního prostředí a dvou účtů, na nichž ještě pokračuje práce (účtů ekosystému a účtů vodního hospodářství).

35

V letech 2018 a 2019 navrhly různé útvary Komise dva alternativní ukazatele, které by využívaly moduly emisí do ovzduší a sektoru environmentálního zboží a služeb (intenzity emisí do ovzduší podle odvětví a zelená ekonomika). Eurostat tyto ukazatele pozastavil. Důvodem byla neshoda o zdrojích údajů, které se budou používat, případně o nahrazení stávajících ukazatelů pro cíle udržitelného rozvoje nebo také nedostupnost údajů na úrovni jednotlivých států.

36

7. akční program pro životní prostředí představuje ekologickou strategii EU, kterou se řídí evropská politika v oblasti životního prostředí do roku 2020. V 7. akčním programu pro životní prostředí není stanoveno, jak mohou být účty EEEA použity pro monitorování a hodnocení této politiky. Evropská agentura pro životní prostředí poskytuje ukazatele jako součást procesu monitorování. Tato agentura využívá ve svých výročních zprávách o ukazatelích tři moduly EEEA¹⁰, aby monitorovala provádění 7. akčního plánu pro životní prostředí. U 7. akčního programu pro životní prostředí je přitom na rozhodnutí agentury, které ukazatele použije.

37

Jedním ze tří hlavních cílů 7. akčního programu pro životní prostředí je „chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství Unie“. Pro monitorování tohoto cíle Komise připravuje jako nový modul EEEA účty přírodního kapitálu¹¹ (někdy též nazývané účty ekosystémů¹²). Účty přírodního kapitálu by se týkaly také ekologicky orientovaných cílů udržitelného rozvoje, jakým je například cíl udržitelného rozvoje č. 6, 14 a 15, pro něž Komise nemá uspokojivý výběr ukazatelů.

38

Pro monitorování 7. akčního programu pro životní prostředí tvůrci politik potřebují, aby environmentální účty byly předkládány v integrovaném rámci. Takovýto rámec by spojoval environmentální účty s dalšími ekonomickými údaji (například v tabulkách vstupů a výstupů¹³). To by vymezilo vzájemnou vazbu mezi ekonomikou a životním prostředím (například v oblasti emisí do ovzduší, ekologických daní, těžby a využívání surovin a činností na ochranu životního prostředí). Eurostat zveřejňuje jednotlivé moduly environmentálních účtů samostatně. Vzhledem k tomu, že práce na vytvoření takovéhoto integrovaného rámce¹⁴ stále pokračují, Komise využívá alternativní zdroje údajů, a to na základě různých metodik (viz rámeček 3).

Eurostat čelí při shromažďování včasných a kvalitních údajů problémům

39

V souladu s dohodnutými účetními standardy na úrovni EU by členské státy měly předkládat své údaje pro účty EEEA a související zprávy o kvalitě v příslušných lhůtách. Eurostat by měl posuzovat kvalitu údajů EEEA podle stanovených zásad¹⁵ a kritérií¹⁶. Eurostat by měl poskytovat metodické pokyny za účelem zlepšení kvality a spolehlivosti údajů a pro údaje, které členskými státy nebyly předloženy, by měl připravovat a zveřejňovat odhady.

40

Obrázek 7 ilustruje proces posuzování kvality od předložení údajů po jejich zveřejnění.

Problémy se včasným shromažďováním údajů

41

Včasnost údajů je důležitým kritériem kvality. Tlaky na životní prostředí rostou a včasné údaje pomáhají pochopit situaci a umožnit účinná opatření. Měly by se shromažďovat a dávat k dispozici údaje pro EEEA, aby tak Komise mohla při stanovování a monitorování politik EU účty EEEA pohotově a široce využívat.

42

Právní rámec pro EEEA stanoví, že by členské státy měly poskytovat údaje s časovou prodlevou dvou let. Zjistili jsme, že hlavní útvary Komise, které tyto údaje používají, žádaly Eurostat o včasnější údaje, než jaké určuje nařízení. Eurostat v návaznosti na to připravil postupy, které pro první tři moduly umožňují odhad čerstvějších údajů. Komise poskytuje odhady s časovou prodlevou šesti měsíců pro účty materiálových toků na makroekonomické úrovni a jednoho roku pro účty emisí do ovzduší. Pro modul daní souvisejících s životním prostředím podle ekonomických činností Eurostat pracuje na tom, aby mohl poskytovat odhady s časovou prodlevou jednoho roku. Pro zbývající tři moduly Komise předložila dne 15. května 2019 diskusní dokument pro pracovní skupinu při skupině DIMESA (viz obrázek 3) týkající se včasnějšího předávání údajů.

43

Přezkoumali jsme srovnání pro jeden modul (účty materiálových toků na makroekonomické úrovni), které provedl Eurostat a které se týká rozdílu mezi jeho odhady a skutečnými údaji předloženými členskými státy za rok 2013 a 2014. Tento modul se používá k získání ukazatele „Domácí těžba“ (viz rámeček 4). Eurostat ve své analýze porovnává rozdíl mezi odhady Komise a skutečnými údaji za tento ukazatel (ve členění podle typů materiálů). Celkově je na úrovni EU absolutní rozdíl malý, třebaže u některých položek jsou rozdíly významné. Pro zlepšení prvotních odhadů je zapotřebí více práce při zohledňování specifických charakteristik příslušných členských států.

Zdroj: EÚD na základě informací poskytnutých Komisí.

44

Pro národní účty a souhrnné zemědělské účty členské státy a Komise poskytují údaje ve dvou fázích. V rané první fázi jsou překládány agregované údaje včetně odhadů. V pozdější fázi jsou pak předkládány údaje přesnější a podrobnější. Tento dvoufázový postup předkládání údajů zvyšuje včasnost, a tedy i užitečnost účtů. Pro moduly EEEA však takovýto dvoufázový postup předkládání údajů používán není.

45

U prvních tří modulů (viz tabulka 1) většina členských států dodržela lhůty stanovené nařízením. V letech 2016 a 2017 všechny členské státy s výjimkou jednoho předložily zprávy o kvalitě v předepsaných lhůtách. V roce 2017 zaslaly po lhůtě údaje pouze čtyři členské státy (dva u jednoho modulu a dva u dvou modulů).

46

V souvislosti s dalšími třemi moduly Komise umožnila v prvním roce používání pro předložení zpráv o kvalitě ke každému modulu prodloužení lhůty o tři měsíce. Po prodloužené lhůtě zaslalo zprávy osm¹⁷ členských států. Chybějící zprávy o kvalitě v průběhu procesu potvrzování Komisi zabraňují řádným způsobem posuzovat srovnatelnost údajů. Čtyřem členským státům byly povoleny výjimky – předložení údajů po lhůtě za jeden či více modulů. Jeden členský stát, kterému nebyla výjimka udělena, zaslal údaje k účtům sektoru environmentálního zboží a služeb až osm měsíců po lhůtě stanovené právními předpisy.

47

V období 2015–2017 došlo u doby mezi potvrzením platnosti a zveřejněním údajů u šesti povinných modulů ke zlepšení. To umožnilo časnější publikaci údajů. Neexistuje však žádný zveřejněný kalendář toho, kdy se údaje z modulů EEEA zveřejňují. Eurostat zveřejňuje údaje po potvrzení jejich platnosti. Vzhledem k tomu, že neexistuje harmonogram zveřejňování, mají hlavní útvary Komise, které údaje používají, pouze přibližné informace o časové ose zveřejnění údajů z účtů EEEA. V případě, že členský stát zašle údaje pro EEEA po lhůtě nebo mu trvá příliš dlouhou dobu, aby odpověděl na žádost Komise o vyjasnění, může to prodloužit čas potřebný na dokončení procesu potvrzení platnosti údajů a následně zpozdit též jejich zveřejnění.

48

Tabulka 3 uvádí procentní podíl proměnných, které členské státy nezaslaly v rámci shromažďování údajů za rok 2017, a to k příslušným datům zveřejnění. S několika výjimkami členské státy poskytly požadované údaje k prvním třem modulům. U dalších tří modulů však údaje byly méně úplné, což se zejména týká modulu sektoru environmentálního zboží a služeb, kde údaje nezaslalo celkem 16 členských států (z nichž třem byla povolena výjimka). V případě chybějících údajů za určitý členský stát Komise provede odhad daných proměnných, které jsou potřebné k výpočtu souhrnných údajů za Unii.

49

Eurostat neformálně kontaktuje jakýkoli členský stát, který před uplynutím lhůty nepředložil všechny údaje k EEEA nebo jejich část. U tří prověřovaných roků jsme zjistili, že celkem 16 členských států nezaslalo úplné údaje k modulu emisí do ovzduší. Eurostat například zjistil problémy u údajů z účtů materiálových toků z Finska za rok 2015. Eurostat tyto údaje nahradil svými odhady, které Finsko odsouhlasilo, a zveřejnil je společně s údaji za ostatní členské státy v roce 2015, 2016 a 2017. Finsko zaslalo aktualizované údaje za období 2015–2017 v roce 2018.

50

V pěti případech Eurostat zaslal oficiální dopis s žádostí o poskytnutí chybějících údajů pro moduly EEEA. Dalším státům ale Komise oficiální dopisy s žádostí o doplnění chybějících údajů pro EEEA nezaslala. Komise je oprávněna podniknout právní kroky (řízení o nesplnění povinnosti) proti jakémukoliv členskému státu, který nezajistí provádění právních předpisů EU. Nezjistili jsme žádné další důkazní informace o tom, že Eurostat od členských států vynucoval poskytnutí všech požadovaných údajů.

Problémy v kvalitě údajů

51

Eurostat provádí u údajů členských států kontroly platnosti. Tyto kontroly odhalily problémy. Například u údajů shromažďovaných za rok 2015 Finsko zaslalo účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, ale během kontrol platnosti Eurostat zjistil problémy a údaje neschválil. Jako alternativní řešení provedl Eurostat odhad celkových údajů za Finsko za období 2015–2017 (po souhlasu tohoto členského státu), aby mohl odhadnout souhrnný údaj za EU.

52

Při analýze složek čtyř členských států jsme zjistili nedostatky v dokumentování procesu potvrzování platnosti údajů (podrobnosti viz rámeček 5). Kontroly platnosti údajů potvrzované Eurostatem zahrnují kontroly úplnosti, jednotnosti a věrohodnosti. Co se týče věrohodnosti údajů, Eurostat například srovnává účty materiálových toků na makroekonomické úrovni s databázemi o mezinárodním obchodě a rovněž s údaji předloženými členskými státy v předchozích letech. Součástí těchto kontrol jsou i analýzy meziroční míry změny. Relevantní změny dávají podnět k vyjasnění určitých otázek. Eurostat zasílá příslušnému státu zprávu o potvrzení platnosti údajů, jejíž součástí je žádost o vyjasnění takovýchto relevantních položek.

53

Porovnatelnost je jedním z prvků procesu posuzování kvality prováděného Eurostatem. Podle právního rámce informace obsažené ve zprávách o kvalitě připravených členskými státy by měly Eurostatu umožnit řádným způsobem posoudit, zda členské státy uplatňují definice srovnatelným způsobem. Zprávy o kvalitě však neobsahují dostatek informací, které by umožnily porovnatelnost řádně posoudit. U našeho vzorku členských států jsme zjistili, že zprávy o kvalitě obsahovaly informace o hlavních použitých zdrojích údajů, ale nikoliv podrobnosti o metodách shromažďování údajů. Jeden členský stát (Belgie) však předložil pro každý modul samostatné metodické poznámky doplňující zprávy o kvalitě.

54

Komise je schopna včas řešit problémy týkající se jednotlivých členských států. V našem vzorku členských států jsme zjistili pouze jeden příklad, kdy Komise nevyřešila metodický problém. Švédsko ve svých zprávách o kvalitě za rok 2015, 2016 a 2017 žádalo o metodické pokyny k emisím biogenního CO₂ vznikajícím používáním vedlejšího produktu z procesu rozvlákňování (nazývaného „černý louh”).

55

U některých složitějších případů průřezového charakteru si postup poskytování vhodných pokynů k metodickým problémům vyžádá i řadu let, což může mít dopad na kvalitu souvisejících údajů. Zjistili jsme, že práce na některých metodických problémech (např. pracovní skupina k řešení metodických otázek souvisejících s dopravou) pokračuje již od roku 2012. Na problémy týkající se daní placených nerezidenty a odhadů vyrovnávacích položek (které zohledňují změny mezi územím a pobytem) bylo poukázáno již při prvním shromažďování těchto údajů v roce 2013. Pracovní skupiny na řešení těchto problémů byly ustaveny až v letech 2017 a 2015.

Závěry a doporučení

56

Aby mohli tvůrci politik monitorovat environmentální pokrok směrem k udržitelnému rozvoji, je důležité, aby měli aktuální a spolehlivé informace. Účty EEEA popisují vztah mezi životním prostředím a ekonomikou a jsou důležitým zdrojem údajů pro monitorování a hodnocení politik v oblasti životního prostředí (viz body 01–08).

57

Zjistili jsme, že Komise nestanovila své střednědobé a dlouhodobé potřeby údajů z EEEA pro účely tvorby environmentálních politik. Eurostat a útvary Komise, které využívají účty EEEA, spolupracují na jejich rozvoji, ale nevyjádřily jasně své potřeby ohledně těchto účtů a nestanovily podrobně, které ukazatele jsou potřebné pro tvorbu koncepce environmentálních politik a jejich monitorování (viz body 14–18).

58

V dokumentu o provádění Evropské strategie pro environmentální účty se navrhují určité činnosti ke splnění cílů strategie. Chybí však podrobný plán na realizaci těchto cílů, který by obsahoval milníky a odhady rozpočtu. Zjistili jsme, že se ve strategiích určité strategické cíle opakují více než deset let (viz body 19–22).

Doporučení 1 – Zkvalitnit strategický rámec pro údaje v EEEA

Komise by měla:

1. připravit dokument, který by stanovoval dlouhodobý výhled pro informace z účtů EEEA potřebné k tvorbě politik v oblasti životního prostředí;
2. sestavit úplný soubor údajů potřebných k přípravě EEEA, včetně ukazatelů nutných pro tvorbu politik v oblasti životního prostředí;
3. připravit podrobný akční plán (s milníky a odhady rozpočtu) na realizaci strategie pro EEEA.

Časový rámec: 31. prosince 2021

59

Při výběru povinných modulů EEEA se Komise neřídila hlavně potřebami vyjádřenými jejími útvary, ani před přípravou modulů EEEA neprovedla analýzu nákladů a přínosů. Pro potřeby střednědobých a dlouhodobých údajů Komise doplňovala údaje z účtů EEEA údaji z jiných zdrojů dat, a to zejména kvůli času, který byl zapotřebí na zavedení modulů EEEA (mezi 8 až 14 lety) (viz body 23–29).

60

Potenciál modulů EEEA nebyl naplno využit pro monitorování pokroku směrem k plnění cílů udržitelného rozvoje a sedmého environmentálního akčního programu. Hlavní uživatelé účtů a tvůrci politik potřebují, aby byly environmentální účty předkládány v integrovaném rámci, aby mohli pochopit vzájemnou vazbu mezi ekonomikou a životním prostředím ve všech jejích dimenzích. Eurostat však zveřejňuje moduly EEEA samostatně, což podobný integrovaný pohled neumožňuje. Komise využívá alternativní zdroje údajů, a to na základě různých metodik (viz body 31–38).

Doporučení 2 – Zvýšit relevantnost modulů EEEA pro tvorbu politik

Komise by měla:

1. vyhodnotit náklady a přínosy vytvoření integrovaného rámce pro environmentální účty, který by zvýšil jednotnost environmentálních informací a také jejich užitečnost pro tvorbu politik EU;
2. posoudit potřeby vyjádřené příslušnými útvary Komise a při navrhování nových modulů EEEA provádět analýzy nákladů a přínosů.

Časový rámec: 31. prosince 2021 pro bod a) a 31. prosince 2023 pro bod b)

61

Právní rámec stanoví, že by Komise měla poskytovat data pro účty EEEA s časovou prodlevou dvou let. Rychlejší poskytnutí údajů však zvyšuje užitečnost EEEA a Eurostat již pro dva z šesti modulů EEEA poskytuje včasnější údaje. U dalšího modulu jsou v současnosti prováděna opatření. Pro zbývající tři moduly navrhla Komise opatření dne 15. května 2019. Dřívější získání údajů by Eurostatu umožnilo rychlejší zveřejnění údajů, což by zvýšilo užitečnost EEEA. Členské státy v některých případech nepředložily požadované údaje ve stanovených lhůtách. Čas potřebný na zveřejnění údajů se zkrátil, ale vzhledem k neexistenci harmonogramu zveřejňování uživatelé účtů EEEA mají o tom, kdy budou údaje k dispozici, jen přibližné informace (viz body 41–50).

62

Eurostat celkově při procesu potvrzování platnosti údajů členských států zjišťoval problémy. Odhalili jsme však nedostatky v dokumentaci procesu potvrzování platnosti údajů. Zjistili jsme, že zprávy o kvalitě vypracovávané členskými státy, které jsou k údajům přiloženy, neobsahují dostatek informací na to, aby Eurostatu umožnily vhodným způsobem posoudit kvalitu údajů. Eurostat poskytoval pokyny a řešil problémy, na které upozornily členské státy, a také metodické problémy průřezového charakteru (viz body 51–55).

Doporučení 3 – Zvýšit včasnost údajů z EEEA

Komise by měla:

1. analyzovat míru, v níž by u všech modulů EEEA šel uplatňovat dvoufázový postup podobný postupu, který se používá u národních účtů;
2. využít nástroje, které má k dispozici, na zlepšení včasnosti poskytování informací ze strany členských států;
3. vytvořit harmonogram zveřejňování pro údaje z EEEA.

Časový rámec: 31. prosince 2022

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Nikolaos A. Milionis, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 11. září 2019.

Přílohy

Příloha I – Přehled šesti povinných modulů EEEA

Účty emisí do ovzduší

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají toky reziduálních plynných látek a prachových částic pocházející z hospodářství a vstupující do ovzduší. Z těchto účtů jsou vyňaty přirozené toky jako např. sopečná činnost a lesní požáry, dále emise v důsledku používání půdy, změn půdy a v souvislosti s lesnictvím a také všechny nepřímé emise.

Účty se řídí zásadou rezidentské příslušnosti, jako je tomu u národních účtů. To znamená, že zahrnují emise rezidentních ekonomických subjektů, i když k nim dochází mimo jejich teritorium (např. v případě aerolinií nebo přepravců, kteří provozují svou činnost ve zbytku světa).

Účty zahrnují:

• Údaje za skleníkové plyny a sedm látek znečišťujících ovzduší rozdělené podle ekonomické činnosti a domácností. Některé látky znečišťující ovzduší jsou vyjádřeny v ekvivalentu jiné látky znečišťující ovzduší (například metan je vyjádřen v ekvivalentu oxidu uhličitého), aby se umožnil výpočet ukazatelů tlaku na životní prostředí, jako je například potenciál globálního oteplování, kyselinotvorné plyny nebo prekurzory troposférického ozónu.
• Údaje o intenzitě emisí do ovzduší, které vyjadřují poměr emisí v tunách na jeden milión EUR hrubé přidané hodnoty.
• Údaje o rozdílech mezi celkovými údaji z národních účtů emisí do ovzduší a celkovými údaji odvozenými z národních emisních inventur.

Daně související s životním prostředím podle ekonomických činností

Údaje o daních souvisejících s životním prostředím uvádějí environmentální daně seřazené do čtyř kategorií: energetika, doprava, znečištění a zdroje. Každá kategorie daně je uváděna v členění podle ekonomické činnosti a domácností.

Příklad 2 ilustruje možné použití údajů z tohoto modulu.

Účty materiálových toků na makroekonomické úrovni

Účty materiálových toků na makroekonomické úrovni uvádějí údaje o materiálových tocích do hospodářství a z něj v tisíci tun za rok. Uvádějí údaje pro ukazatele, jakými jsou například těžba zdrojů v rámci příslušných ekonomik, spotřeba materiálu, produktivita zdrojů, ekologická stopa materiálů a oddělení hospodářského růstu od těžby přírodních zdrojů.

Účty se týkají 50 kategorií pevných, plynných a kapalných materiálů (biomasa, rudy kovů, nekovové minerály a fosilní energetické materiály). Jsou z nich vyňaty voda a vzduch.

Vstupy materiálů do národních ekonomik zahrnují těžbu materiálů z domácího životního prostředí a fyzické dovozy z jiných ekonomik. Výstupy zahrnují uvolňování materiálů do domácího životního prostředí a fyzické vývozy do jiných ekonomik.

Příklad 3 uvádí ilustraci toho, jak se účty materiálových toků na makroekonomické úrovni používají.

Účty výdajů na ochranu životního prostředí

Účty výdajů na ochranu životního prostředí uvádějí údaje o výdajích rezidentních ekonomických subjektů na účely ochrany životního prostředí. Předkládají údaje o národních výdajích na ochranu životního prostředí, produkci a spotřebu služeb ochrany životního prostředí.

Činnosti na ochranu životního prostředí zahrnují ochranu ovzduší a klimatu, nakládání s odpadními vodami, odpadové hospodářství, ochranu a sanaci půdy, podzemních a povrchových vod, omezování hluku a vibrací, ochranu krajiny a biodiverzity, ochranu před zářením a výzkum a vývoj zaměřený na ochranu životního prostředí. Tyto účty kvantifikují úsilí společnosti a podniků při uvádění zásady „znečišťovatel platí“ do praxe.

Jeden způsob použití účtů výdajů na ochranu životního prostředí ilustruje příklad 4.

Účty sektoru environmentálního zboží a služeb

Účty sektoru environmentálního zboží a služeb uvádějí informace o produkci zboží a služeb specificky určených na ochranu životního prostředí nebo řízení zdrojů.

Tyto účty uvádějí údaje o objemu environmentálních výstupů (zboží a služby) vyrobeném producenty vyjádřeném v peněžní hodnotě a o hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti související s touto produkcí. Údaje se člení podle ekonomických činností a činností na ochranu životního prostředí.

Příklad 5 ilustruje možné použití údajů poskytnutých odvětvím environmentálního zboží a služeb.

Účty fyzických energetických toků

V účtech fyzických energetických toků se zaznamenávají fyzické energetické toky (v tejaroulech) ze životního prostředí do hospodářství, uvnitř hospodářství a z hospodářství do životního prostředí. Tyto toky se člení podle ekonomické činnosti a domácností. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu, spotřebu a akumulaci.

Zahrnují dodávky a použití:

• přírodních energetických zdrojů (např. přírodní energii z neobnovitelných fosilních materiálů, z neobnovitelných jaderných materiálů, dále založenou na vodě, větru, slunci a biomase),
• energetické produkty (např. uhlí, bioplyn, tekutá biopaliva, elektrická energie, dřevo, jaderné palivo, ropné produkty, zemní plyn mimo bioplynu atd.)
• energetická rezidua (např. obnovitelný odpad, neobnovitelný odpad a energie obsažená v produktech pro jiné než energetické užití).

Jeden způsob použití účtů fyzických energetických toků ilustruje příklad 6.

Zkratková slova a zkratky

CO₂: oxid uhličitý

DIMESA: Skupina ředitelů pro odvětvové a environmentální statistiky a účty

EEEA: Evropské environmentální hospodářské účty

ESEA: Evropská strategie pro environmentální účty

ETEA: Daně související s životním prostředím podle ekonomických činností

EU: Evropská unie

EÚD: Evropský účetní dvůr

Eurostat: Statistický úřad Evropské unie

EW-MFA: Účty materiálových toků na makroekonomické úrovni

GŘ CLIMA: Generální ředitelství pro oblast klimatu

GŘ ENV: Generální ředitelství pro životní prostředí

GŘ JRC: Generální ředitelství Společné výzkumné středisko

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN: Organizace spojených národů

Státy ESVO: Státy Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko)

Odpovědi Komise

Shrnutí

I

Kromě evropských environmentálních hospodářských účtů (EEEA) využívá Komise ke sledování a hodnocení environmentálních politik (při uplatňování pokynů ke zlepšování právní úpravy) širokou škálu údajů a systémů podávání zpráv, které jsou stanoveny v rámci směrnic o životním prostředí, například směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, rámcové směrnice o vodě, námořní strategické rámcové směrnice a dalších. Tyto i další zdroje, jako je výzkum, odborné studie, metastudie a další, slouží k hodnocení environmentálních politik.

II

Dlouhodobé potřeby Komise týkající se údajů jsou definovány ve strategických dokumentech, jako je například sedmý akční program pro životní prostředí, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a další, a byly rovněž přezkoumány při kontrole účelnosti sledování a podávání zpráv, viz COM (2017) 312.

Postupně vydávaná znění Evropské strategie pro environmentální účty zahrnují řadu stále se vyvíjejících vizí. Pokud strategické cíle zůstaly stejné, odkazují na jiné soubory účtů. Především je třeba zdůraznit, že v době vydání prvních dvou znění strategie neexistovaly žádné právní moduly. Po provedení těchto prvních znění strategie byl v rámci třetího znění zaveden počáteční soubor modulů, který byl v rámci čtvrtého znění rozšířen o další moduly.

III

Komise navrhla povinné moduly EEEA na základě různých kritérií, mj. zohlednila potřeby, které vyjádřily její pracovní útvary, jakož i dostupnost údajů a jejich vyspělost a administrativní zátěž pro členské státy.

IV

Komise souhlasí s tím, že pokud budou data zpřístupněna rychleji, zvýší se tím jejich užitečnost.

V

Komise všechna doporučení přijímá.

Úvod

01

Komise souhlasí s tím, že účty EEAA jsou pro tvůrce politik důležité. V rámci environmentálních účtů mají být určeny vztahy mezi životním prostředím a hospodářstvím. To je užitečné, neboť tyto vztahy představují jednu z hlavních oblastí jejich využití.

Rozsah a koncepce auditu

10

Komise souhlasí s tím, že posouzení účtů EEEA je obzvláště důležité nyní, protože od roku 2013 byly zavedeny první tři povinné moduly EEEA, další tři povinné moduly byly zavedeny v roce 2017 a v současné době jsou pro účely budoucího podávání zpráv zvažovány nové moduly.

Připomínky

17

Střednědobé a dlouhodobé potřeby informací z účtů EEEA jsou formulovány v postupně vydávaných zněních Evropské strategie pro environmentální účty a prostřednictvím různých politických iniciativ (např. účinné využívání zdrojů, oběhové hospodářství, energetická unie, strategie v oblasti biologické rozmanitosti atd.), které doplňují zvláštní monitorovací rámce.

21

V květnu 2019 Komise jednala s členskými státy o návrhu plánu provádění Evropské strategie pro environmentální účty na období 2019–2023.

22

Společná odpověď Komise k bodu 22 a rámečku 1.

Postupně vydávaná znění Evropské strategie pro environmentální účty zahrnují řadu stále se vyvíjejících vizí, přičemž se ve vhodných případech cíle nemění. Pokud strategické cíle zůstaly stejné, odkazují na jiné soubory účtů. Především je třeba zdůraznit, že v době vydání prvních dvou znění Evropské strategie pro environmentální účty neexistovaly žádné právní moduly. Po provedení těchto prvních znění strategie byl v rámci třetího znění zaveden počáteční soubor modulů, který byl v rámci čtvrtého znění rozšířen o další moduly.

26

Komise vybrala moduly EEEA na základě různých kritérií, mj. zohlednila potřeby, které vyjádřily její pracovní útvary, a očekávané náklady.

27

Komise souhlasí s tím, že vývoj a provádění nových modulů EEEA může trvat dlouhou dobu. Tato doba je nezbytná k 1) testování a prokázání jejich proveditelnosti a k analýze nákladů a přínosů, 2) vytvoření řádné a nákladově efektivní metodiky, 3) projednání a schválení metodiky na mezinárodní úrovni a 4) po rozsáhlých konzultacích se statistickými úřady členských států k zahájení a dokončení legislativních postupů, jichž se účastní Evropský parlament a Rada. Překážkou jsou rovněž omezené zdroje, neboť odborníci, kteří musí vyvíjet nové moduly, musí také produkovat pravidelné údaje pro stávající moduly. Komise konstatuje, že zavedením nových modulů Evropská unie otevírá cestu pro účty EEEA na celosvětové úrovni. Mezinárodní statistický standard zmíněný v bodě 2, který pochází z roku 2012, staví na evropských zkušenostech získaných v letech před nařízením z roku 2011.

28

Společná odpověď Komise k bodu 28 a rámečku 2.

Eurostat shromažďuje a zveřejňuje údaje o účtech lesního hospodářství již řadu let. Pravidelné úpravy dotazníků jsou nezbytné k tomu, aby odpovídaly ekonomické realitě (např. zohledňovaly nové produkty uvedené na trh), technologickému pokroku a změnám ve statistických klasifikacích a normách.

Nejdůležitějším aspektem Evropské strategie pro environmentální účty na období 2019–2023 je, že účty lesního hospodářství jsou jedním ze sedmi modulů, které se navrhují zařadit do nařízení (EU) č. 691/2011.

36

Komise nedávno zveřejnila hodnocení sedmého akčního programu pro životní prostředí, viz COM (2019) 233. V příslušných případech vypracovala soubor ukazatelů, např. srovnávací přehled účinného využívání zdrojů, klíčové ukazatele pro energetickou unii, ukazatele biologické rozmanitosti a rámec pro sledování oběhového hospodářství. Komise také používá ukazatele při přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a v rámci evropského semestru.

42

Komise hodlá dále zlepšit včasnost všech modulů.

44

Rané odhady již byly zveřejněny u několika modulů EEEA. Není vždy nutné, aby rané odhady byly méně podrobné než skutečné údaje.

50

Komise má sice k dispozici řadu nástrojů, včetně právních opatření (řízení o nesplnění povinnosti), nicméně zvolila si nástroje, které daného cíle dosahují nejlépe. Řízení o nesplnění povinnosti a následná řízení Soudního dvora Evropské unie představují proces náročný na čas i na zdroje, který může snadno trvat déle než jeden rok. Je-li cílem, aby členské státy předkládaly údaje co nejdříve, je podpora nebo vzájemný tlak často účinnější, efektivnější a přiměřenější. Ve většině případů je možné vyřešit problém během jednoho roku.

Rámeček 5 – Nedostatky v dokumentaci Eurostatu

Aby se minimalizovala administrativní zátěž, žádá Eurostat členské státy o vysvětlení, pouze pokud jsou dané otázky důležité a daná vysvětlení není možné nalézt v dokumentaci, která je již k dispozici.

Závěry a doporučení

56

Komise kromě účtů EEEA využívá ke sledování a hodnocení environmentálních politik širokou škálu údajů a systémů podávání zpráv stanovených v rámci směrnic o životním prostředí (při uplatňování pokynů ke zlepšování právní úpravy), například: směrnice o ochraně ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť, rámcové směrnice o vodě, námořní strategické rámcové směrnice a dalších. Tyto i další zdroje, jako je výzkum, odborné studie, metastudie a další, slouží k hodnocení environmentálních politik.

57

Komise se domnívá, že Evropská strategie pro environmentální účty poskytuje pro účty EEEA strategický rámec a vyhovuje střednědobým i dlouhodobým potřebám údajů.

58

V květnu 2019 Komise jednala s členskými státy o návrhu plánu provádění Evropské strategie pro environmentální účty na období 2019–2023.

Postupně vydávaná znění strategie pro environmentální účty zahrnují řadu stále se vyvíjejících vizí, přičemž se ve vhodných případech cíle nemění. Pokud strategické cíle zůstaly stejné, odkazují na jiné soubory účtů. Především je třeba zdůraznit, že v době vydání prvních dvou znění strategie neexistovaly žádné právní moduly a v rámci třetího znění byl zaveden počáteční soubor modulů, který byl v rámci čtvrtého znění rozšířen o další moduly.

Doporučení 1 – Zlepšit strategický rámec pro údaje EEEA

Komise přijímá doporučení 1 a) a připraví dokument, který pro účty EEEA stanoví dlouhodobou strategii.

Komise přijímá doporučení 1 b) a shromáždí informace o údajích, které jsou potřebné pro další rozvoj účtů EEAA, včetně ukazatelů potřebných pro tvorbu environmentálních politik.

Komise přijímá doporučení 1 c) a pro realizaci strategie EEEA vypracuje komplexní akční plán.

59

Komise vybrala moduly EEEA na základě různých kritérií, mj. zohlednila potřeby, které vyjádřily její pracovní útvary, a očekávané náklady.

60

Komise souhlasí s tím, že integrovanější prezentace modulů EEEA, která by umožnila integrovanější pohled, stejně jako co nejrychlejší předložení jednotlivých modulů by bylo pozitivní a zvýšilo by využití účtů EEEA. Komise je připravena tohoto cíle dosáhnout.

Doporučení 2 – Zlepšit relevantnost modulů EEEA pro tvorbu politik

Komise přijímá doporučení 2 a) a bude hodnotit náklady a přínosy vývoje integrovaného rámce pro environmentální účty s cílem zlepšit soudržnost informací o životním prostředí a užitečnost pro tvorbu politik v EU.

Komise přijímá doporučení 2 b) a ještě před navržením nových modulů EEEA, které se očekává do roku 2023, posoudí potřeby, které vyjádří příslušné pracovní útvary Komise, a provede analýzu nákladů a přínosů.

61

Komise hodlá dále zlepšit včasnost všech modulů.

62

Komise se domnívá, že členské státy poskytly Eurostatu dostatek informací, aby mohl posoudit většinu aspektů kvality údajů.

Doporučení 3 – Zlepšit včasnost údajů EEEA

Komise přijímá doporučení 3 a) a souhlasí s tím, že bude analyzovat, do jaké míry by bylo možné použít dvoufázový postup podobný postupu pro národní účty pro více modulů EEEA.

Komise přijímá doporučení 3 b) a využije dostupné nástroje ke zlepšení včasnosti poskytování informací ze strany členských států.

Komise přijímá doporučení 3 c) a vypracuje harmonogram zveřejňování pro údaje EEEA.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá člen EÚD Nikolaos Milionis. Audit vedl člen EÚD João Figueiredo a podporu mu poskytovali vyšší manažer Robert Markus, vedoucí úkolu Maria Isabel Quintelová a auditoři Ioan Alexandru Ilie a Mihaela Văcărașuová. Jazykovou podporu zajišťovala Fiona Urquhartová.

Zleva doprava: Maria Isabel Quintela, João Figueiredo, Mihaela Văcărașu.

Poznámky na konci textu

¹ Direction for the EU on Environmental Indicators and Green National Accounting (Pokyny pro EU pro oblast environmentálních ukazatelů a národních environmentálních účtů), sdělení, KOM(1994) 670.

² Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 113).

³ Na konci tohoto roku plánujeme zveřejnit zvláštní zprávu o emisích skleníkových plynů v EU.

⁴ Viz rychlý přezkum „Podávání zpráv o udržitelnosti: hodnocení orgánů a agentur EU“, červen 2019.

⁵ Stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009, čl. 12, odst. 1 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

⁶ Podle článku 12 nařízení (ES) č. 223/2009 dochvilnost označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a datem, kdy měly být údaje dodány.

⁷ Podle článku 12 nařízení (ES) č. 223/2009 včasnost označuje dobu mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje.

⁸ Údaje z účtů materiálových toků na makroekonomické úrovni se používají k sestavování dvou hlavních ukazatelů ve srovnávacím přehledu účinného využívání zdrojů v EU, pomocí nichž se měří produktivita zdrojů a domácí materiálová spotřeba. Údaje ze stejného modulu se používají rovněž k vypočítávání míry využití oběhového materiálu zahrnutého do monitorovacího rámce pro oběhové hospodářství.

⁹ Viz rychlý přezkum „Podávání zpráv o udržitelnosti: hodnocení orgánů a agentur EU“, červen 2019.

¹⁰ Účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, účty výdajů na ochranu životního prostředí a účty sektoru environmentálního zboží a služeb.

¹¹ Účty přírodního kapitálu jsou nástrojem na měření změn stavu přírodního kapitálu v různém rozsahu a pro začlenění hodnoty ekosystémových služeb do účetních a vykazovacích systémů na úrovni Unie i jednotlivých států.

¹² Účty ekosystémů měří rozsah a stav ekosystémů a poskytovaných ekosystémových služeb, s cílem podpořit rozhodování v kontextu udržitelného řízení zdrojů a životního prostředí a dalších relevantních oblastí politik.

¹³ Tabulky vstupů a výstupů jsou matice podle produktů nebo odvětví sestavené na základě údajů z ekonomiky a ze zahraničního obchodu. Pomáhají při přípravě analýz ekonomického dopadu.

¹⁴ Komise připravuje integrovanou databázi vstupů a výstupů pro více zemí.

¹⁵ Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009, Statistické zásady: profesionální nezávislost, nestrannost, objektivita, spolehlivost, statistická důvěrnost, efektivita nákladů.

¹⁶ Čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009: „[ … ] evropská statistika [se] vyvíjí, vypracovává a šíří na základě jednotných standardů a harmonizovaných metod. V této souvislosti se použijí tato kritéria kvality: relevance, přesnost, včasnost, dochvilnost, dostupnost, srovnatelnost, soudržnost.“

¹⁷ Osm členských států pro účty sektoru environmentálního zboží a služeb, šest členských států pro účty fyzických energetických toků a pět členských států pro účty výdajů na ochranu životního prostředí.

Časová osa

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	3. 10. 2018
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	17. 6. 2019
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	11. 9. 2019
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	26.9.2019

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2019

PDF	ISBN 978-92-847-3515-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/404374	QJ-AB-19-013-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-3494-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/316031	QJ-AB-19-013-CS-Q

© Evropská unie, 2019

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.