Orgán EIOPA významně přispěl k dohledu a stabilitě v odvětví pojišťovnictví, významné výzvy však přetrvávají

Shrnutí

I

Odvětví pojišťovnictví představuje významnou část finančního sektoru Evropské unie. Spravuje aktiva v hodnotě přibližně dvou třetin ročního HDP EU. Selhání pojišťoven by mohlo potenciálně narušit fungování finančního sektoru a mít negativní dopad na reálnou ekonomiku a blahobyt spotřebitelů.

II

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) byl zřízen v roce 2011 v návaznosti na reformu dohledu nad finančním sektorem v EU po finanční krizi v letech 2007–2008. Orgán EIOPA je nezávislým poradním orgánem Komise, Parlamentu a Rady.

III

Hlavní povinnosti orgánu EIOPA spočívají v podpoře stability finančního systému, transparentnosti trhů a finančních produktů a v ochraně pojistníků. Orgán také sleduje potenciální rizika a zranitelná místa v odvětví. Jeho povinnosti se dělí do čtyř obecných kategorií: regulace, dohled a sbližování v oblasti dohledu, finanční stabilita a ochrana spotřebitele.

IV

Zkoumali jsme, zda je orgán EIOPA účinným přínosem pro dohled a finanční stabilitu v odvětví pojišťovnictví. Konkrétně jsme analyzovali činnost orgánu EIOPA v oblasti dohledu a sbližování dohledu (spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány, jejich práce týkající se interních modelů a přeshraničního obchodování), zátěžový test pojišťovnictví v roce 2016 i přiměřenost zdrojů a řízení orgánu EIOPA.

V

Audit se v první řadě týkal dohledové činnosti orgánu EIOPA v letech 2015 až 2017, jakož i zátěžového testu z roku 2016. Důkazní informace pocházely z návštěv v orgánu EIOPA a z dokumentárního přezkumu na místě a také ze setkání s příslušnými útvary Komise, Evropskou radou pro systémová rizika, akademickými odborníky a zúčastněnými subjekty. Audit také zohlednil výsledky dvou průzkumů.

VI

Náš celkový závěr je takový, že orgán EIOPA dobře využil širokou škálu nástrojů k podpoře sbližování dohledu a finanční stability. Přesto však existují významné problémy, které musí řešit orgán EIOPA sám, vnitrostátní orgány dohledu i zákonodárci, například v kontextu přezkumů evropských orgánů dohledu (ESA) a Solventnost II.

VII

Opatření orgánu EIOPA, která měla zajistit jednotný dohled ze strany příslušných vnitrostátních orgánů, se opírala o řádnou analýzu a jejich oblast působnosti byla většinou obsáhlá. V rámci své činnosti orgán EIOPA určil důležité slabiny, pokud jde o způsob práce příslušných vnitrostátních orgánů, a pravidelně monitoruje související vývoj. Postrádá však systematický režim pro návazné sledování svých doporučení.

VIII

Zjistili jsme, že stávající právní rámec týkající se dohledu nad přeshraničním podnikáním v EU obsahuje systémové nedostatky a vytváří situaci, kdy dohled závisí více na právní formě podniku než na jeho povaze. To vede k nesprávným pobídkám pro orgány dohledu i pojistitele, kteří využívají nižší úrovně dohledu v některých členských státech. Orgán EIOPA se pokusil z toho vyplývající problémy řešit, nebyl však schopen překonat systémové nedostatky a dosáhnout sbližování dohledu.

IX

Pojišťovny používají interní modely, aby posouzení rizik lépe přizpůsobily svému podnikání a zmírnily své kapitálové požadavky. Existují významné rozdíly v tom, jak přísný dohled nad interními modely příslušné vnitrostátní orgány vykonávají. Orgán EIOPA se pokusil zlepšit sbližování dohledu v této oblasti. Tato snaha nebyla plně účinná, mimo jiné kvůli omezením přístupu k informacím, která stanovily příslušné vnitrostátní orgány.

X

V roce 2016 provedl orgán EIOPA zátěžový test s cílem posoudit, jak by odvětví pojišťovnictví reagovalo na nepříznivý vývoj na trzích, zejména na delší dobu velmi nízkých úrokových sazeb a cenový šok týkající se aktiv. Ukázalo se, že řada společností je vůči takovým okolnostem zranitelná, neboť by se významně zhoršila jejich solventnost. Oblast působnosti zátěžového testu byla přiměřená a scénáře určovaly hlavní rizika pro odvětví. Zjistili jsme však určité nedostatky v jejich nastavení. Orgán EIOPA konkrétně nebyl schopen dostatečně podrobně odůvodnit sílu jednoho z těchto scénářů.

XI

Po přesném ověření dat orgán EIOPA většinou prezentoval výsledky zátěžového testu odpovídajícím způsobem. Z důvodu jeho právního mandátu nebyly publikovány žádné údaje na úrovni jednotlivých společností. Doporučení vydaná po zátěžovém testu byla někdy příliš obecná, jakkoli se orgán EIOPA snažil sledovat, v jakém rozsahu je příslušné vnitrostátní orgány prováděly.

XII

Ve všech svých činnostech se orgán EIOPA značnou měrou opírá o spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, ne vždy však získá jejich podporu. Příslušné vnitrostátní orgány mají rozhodující slovo v hlavním řídícím orgánu EIOPA, což znamená, že jsou schopny rozhodovat o rozsahu působnosti opatření orgánu EIOPA, které má přezkoumávat jejich vlastní účinnost. Orgán EIOPA dosud nedovršil přechod od regulace k dohledu. S pouhými dvaceti zaměstnanci, kteří se věnují problematice dohledu, a dalšími sedmi, kteří pracují na souvisejících tématech, čelí orgán EIOPA skutečné výzvě, pokud jde o provádění široké škály složitých úkolů, za které nese odpovědnost.

XIII

Doporučujeme, aby orgán EIOPA zlepšil svou efektivnost a účinnost svých opatření tím, že bude:

1. lépe cílit své nástroje dohledu a systematickým způsobem je návazně sledovat;
2. spolupracovat s Komisí a dalšími spolunormotvůrci s cílem řešit systémové nedostatky v oblasti dohledu nad přeshraničním podnikáním;
3. spolupracovat s Komisí a dalšími spolunormotvůrci s cílem řešit omezení přístupu k informacím o interních modelech a poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům více podpory v oblasti dohledu nad těmito modely;
4. dále zlepšovat robustnost scénářů zátěžového testování;
5. vydávat po zátěžovém testu příslušným vnitrostátním orgánům konkrétnější a relevantnější doporučení;
6. prosazovat zveřejňování výsledků zátěžových testů na úrovni společností;
7. zajišťovat, aby byla metodika zátěžových testů transparentnější;
8. posilovat lidské zdroje přidělené na oblast dohledu.

Úvod

Pojistný trh v evropském hospodářství

01

S aktivy v hodnotě vyšší než dvě třetiny ročního HDP EU a s různým průnikem na trh v různých členských státech (viz obrázek 1) tvoří pojišťovnictví významnou část finančního sektoru. Přispívá k hospodářskému růstu a finanční stabilitě tím, že přebírá rizika a mobilizuje úspory. Vzhledem k jejich důležité úloze může selhání pojišťoven narušit poskytování finančních služeb a hospodářství obecně, a tím negativně ovlivnit spotřebitele.

02

Jednu z hlavních výzev pro pojistný trh dnes představují nízké úrokové sazby. Pojistitelé, zejména pak v oblasti životního pojištění, které tvoří 65 % pojistného trhu v EU, se potýkají s významnými problémy při dosahování úrokové míry zaručené u produktů, které byly prodány v předešlých letech. Obchodní modely životních pojišťoven proto v současné době procházejí rozsáhlými změnami, které mají za následek i podstupování dodatečných rizik. Kromě toho digitální technologie a větší využívání dat velkého objemu významně změnily podobu pojistného trhu (finanční technologie), a vytvořily tak nejen příležitosti pro podnikání, ale i řadu nových problémů a rizik pro klienty.

03

Z pohledu regulace bylo pro pojistitele klíčovou událostí provedení rámce Solventnost II v lednu 2016. Solventnost II je první harmonizovaný právní rámec EU pro ustavení a provádění obchodní činnosti v oblasti pojišťovnictví a zajištění. Zahrnuje i dohled nad pojišťovnictvím, jehož cílem je zajistit spravedlivé a rovné podmínky na jednotném trhu. Vymezuje, kolik kapitálu musí společnosti držet, aby kryly své riziko, jakož i požadavky na řízení rizik, správu a řízení a podávání zpráv.

EIOPA jako součást evropského systému finančního dohledu

04

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) byl zřízen v roce 2011¹ v rámci reforem metod dohledu nad finančním sektorem v EU v reakci na finanční krizi v letech 2007–2008. Orgán EIOPA vystupuje jako nezávislý poradní orgán Komise, Parlamentu a Rady. Je činný v oblasti pojišťoven, zajišťoven, zprostředkovatelů pojištění a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.

05

Orgán EIOPA je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS), který zahrnuje tři evropské orgány dohledu: jeden pro bankovnictví (Evropský orgán pro bankovnictví, EBA), jeden pro odvětví cenných papírů (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, ESMA) a jeden pro odvětví pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění, jakož i Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB). Důvodem pro zřízení evropských orgánů dohledu bylo zajistit užší spolupráci a výměny informací mezi vnitrostátními orgány dohledu (označovanými také jako příslušné vnitrostátní orgány), usnadnit přijímání unijních řešení pro přeshraniční problémy a podpořit jednotné používání a výklad pravidel.

06

Hlavní povinnosti orgánu EIOPA spočívají v podpoře stability finančního systému, transparentnosti trhů a finančních produktů a v ochraně pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob. Orgán EIOPA je pověřen monitorovat a identifikovat trendy, možná rizika a slabá místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Za tím účelem má orgán EIOPA povinnosti, které se dělí do čtyř obecných a navzájem propojených kategorií: regulace, dohled a sbližování v oblasti dohledu, finanční stabilita a ochrana spotřebitele (viz tabulka 1). V návaznosti na dokončení práce na hlavním legislativním rámci pro sektor pojišťovnictví a na potřebu zajistit jeho účinné provádění hodlal orgán EIOPA přesunout strategické zaměření své práce od regulace k dohledu. V tomto auditu se soustředíme na oblast dohledu a sbližování dohledu, která je z hlediska spotřebitelů klíčová, a na zátěžový test v rámci cíle zajištění finanční stability.

Tabulka 1

Povinnosti orgánu EIOPA

Oblast povinností	Úloha orgánu EIOPA
Regulace	Příprava technických norem, které následně schvaluje Komise, a projednávání případných provedených změn. Poradenství pro Komisi v oblastech, kde je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se činnosti EU.
Dohled a sbližování dohledu	Usnadňování a koordinace činnosti příslušných vnitrostátních orgánů v rámci jejich dohledové činnosti s cílem stanovit jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, jednotné a důsledné uplatňování práva EU.
Finanční stabilita a řízení krizí	Přispívání k činnosti makroobezřetnostního dohledu ESRB předkládáním údajů a zpráv. Provádění zátěžových testů pro odvětví pojišťovnictví a penzijního pojištění a zajišťování koordinované prevence a řízení rizik, jakož i udržování finanční stability v době krize.
Ochrana spotřebitelů a finanční inovace	Ochrana spotřebitelů před nadměrným podstupováním rizik při nákupu finančních produktů a investování do těchto produktů prostřednictvím přípravy předpisů, sledování tržních trendů, zlepšování dostupných informací atd. Zakazování finančních produktů, pokud představují riziko pro finanční stabilitu v EU; analyzování a podávání zpráv o nových finančních inovacích/produktech na trhu.

Zdroj: EÚD.

Proces reformy evropských orgánů dohledu

07

Vzhledem k tomu, že povaha problémů na finančních trzích se vyvíjí, navrhla Komise v září 2017 balíček reforem, které mají posílit Evropský systém dohledu nad finančním trhem. Obecným cílem bylo zlepšit mandáty, řízení a financování všech tří evropských orgánů dohledu, jakož i fungování ESRB. Řada návrhů Komise by byla na orgán EIOPA přímo použitelná, například zřízení nezávislé výkonné rady (která by odpovídala za rozhodnutí v konkrétních případech a určité záležitosti dohledu), posílení úlohy orgánu EIOPA při validaci interních modelů a zdokonalení nástrojů, které má tento orgán k dispozici na podporu sbližování dohledu.

08

Návrhy Komise na změny právního rámce orgánu EIOPA nyní projdou standardním legislativním procesem včetně projednání v Radě a Parlamentu. Očekává se, že pozměněné právní akty budou přijaty v roce 2019. Náš audit by k uvedené debatě mohl užitečným způsobem přispět.

Rozsah a koncepce auditu

09

Audit zkoumal, zda orgán EIOPA účinně přispěl k dohledu a finanční stabilitě v evropském odvětví pojišťovnictví. Zaměření auditu bylo odrazem nedávného posunu priorit orgánu EIOPA od regulace směrem k dohledu. Zabývali jsme se zejména následujícími oblastmi:

1. opatření orgánu EIOPA v oblasti dohledu a sbližování dohledu; náš přezkum zahrnul vzorek nástrojů, které orgán EIOPA používá (části I, II a III);
2. zátěžový test pro odvětví pojišťovnictví, který byl proveden v roce 2016 (část IV); a
3. horizontální aspekty zásadní pro účinnost všech činností orgánu EIOPA (používání právních nástrojů pro zajištění souladu s právem EU, přiměřenost lidských zdrojů a vhodnost struktury správy a řízení; část V).

10

Činnosti orgánu EIOPA týkající se dohledu a sbližování dohledu v praxi zahrnují tři obecné oblasti: i) podpora dohledu vnitrostátních orgánů; ii) zajišťování odpovídajícího dohledu nad přeshraničními subjekty a iii) interní modely. V zájmu srozumitelnosti uvedená témata rozebíráme ve třech po sobě jdoucích částech zprávy (I, II a III), všechna však společně přispívají k našemu posouzení práce orgánu EIOPA v oblasti dohledu a sbližování dohledu. V oblasti finanční stability jsme se zaměřili na zátěžový test pro odvětví pojišťovnictví vzhledem k jeho důležitosti pro určování budoucích rizik na trhu.

11

Zpráva nezahrnula činnost příslušných vnitrostátních orgánů (které s orgánem EIOPA úzce spolupracují ve všech jeho činnostech). Evropská rada pro systémová rizika, která se podílela na návrhu jednoho ze scénářů zátěžového testu, nebyla předmětem auditu, neboť závazky a vlastní odpovědnost za oba scénáře nadále nese orgán EIOPA. Vzhledem k tomu, že se audit zaměřil na pojistný trh, nezahrnul činnosti orgánu EIOPA v odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění.

12

Audit se vztahoval na dohledové činnosti orgánu EIOPA, které se uskutečnily především v období let 2015–2017, a na zátěžový test z roku 2016 (včetně poučení vyvozených z předešlého zátěžového testu z roku 2014). U každé auditované činnosti jsme případy/spisy k přezkumu volili tak, aby bylo zajištěno, že vzorek bude z hlediska práce orgánu EIOPA reprezentativní a bude obsahovat rozmanitou škálu typických problémů.

13

Hlavní auditní činnost zahrnovala návštěvy v orgánu EIOPA a přezkumy dokumentů na místě. Důkazy jsme shromáždili i na setkáních určených k získávání informací a při videokonferencích s příslušnými útvary Komise, Evropskou radou pro systémová rizika, akademickými odborníky a se zúčastněnými subjekty (sdruženími spotřebitelů a podniků). Audit využil také výsledky dvou průzkumů:

1. první byl zaslán všem příslušným vnitrostátním orgánům v členských státech EU a týkal se celkové spolupráce s orgánem EIOPA (dohledu a zátěžového testování). Odpovědělo 24 z 28 příslušných vnitrostátních orgánů;
2. druhý byl zaslán vzorku pojišťoven a týkal se zátěžového testu. Odpovědělo 35 z 66 společností.

Připomínky

Část I – Činnosti orgánu EIOPA k zajištění jednotného dohledu ze strany příslušných vnitrostátních orgánů jsou řádné, postrádají však systematickou koncepci návazných kroků

14

V rámci svých cílů, jedním z nichž je přispívat k lepšímu a jednotnějšímu dohledu ve všech státech EU, uskutečňuje orgán EIOPA řadu činností, které mají usnadnit a koordinovat práci vnitrostátních orgánů dohledu (příslušných vnitrostátních orgánů). Orgán EIOPA tak předjímá evropskou kulturu dohledu, kterou se rozumí společné chápání způsobu, jakým orgány dohledu uvažují, jak se chovají a jak působí v rámci své komunity. Znamená to rovné podmínky pro pojišťovny v celé Evropě a pro spotřebitele obdobnou úroveň důvěry v to, že jejich pojišťovny splňují regulatorní požadavky.

15

Pokud jde o koordinaci práce příslušných vnitrostátních orgánů, náš audit zkoumal tři hlavní nástroje, které slouží účelu sbližování dohledu: strukturovaný dialog s příslušnými vnitrostátními orgány (jehož hlavním prvkem byly návštěvy na místě / návštěvy jednotlivých zemí), příručku dohledu a vzájemná hodnocení (viz obrázek 2). Příručku dohledu a vzájemná hodnocení koordinoval orgán EIOPA, ačkoli byla činnost prováděna ve velmi těsné spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány. Hodnotitelé delegovaní příslušnými vnitrostátními orgány zajišťují většinu hodnocení obsahu a vzájemných hodnocení. Vedle nástrojů, které byly předmětem auditu, použil orgán EIOPA i řadu dalších nástrojů², a to jak na základě přímých ustanovení zakládajícího nařízení, tak z vlastního podnětu.

Orgán EIOPA určil významné nedostatky v kvalitě dohledu

16

Prostřednictvím strukturovaného dialogu s příslušnými vnitrostátními orgány určil orgán EIOPA řadu nedostatků u kritických aspektů dohledu nad pojišťovnictvím (viz obrázek 3). Vzájemná hodnocení také odhalila důležité oblasti, v nichž by příslušné vnitrostátní orgány měly zlepšit své dohledové postupy (viz příloha I). Posouzení orgánu EIOPA ukazují, že přístupy příslušných vnitrostátních orgánů k dohledu se často odchylovaly, pokud jde o míru jejich zasahování do činnosti společností, rizika a zaměření na budoucnost. To znamená, že určitý postup některé pojišťovny (např. v oblasti řízení rizik) mohl být v jednom členském státě akceptován, ale v jiném zpochybněn. V rámci procesu strukturovaného dialogu příslušné vnitrostátní orgány reagovaly na zjištění zpráv orgánu EIOPA. Orgán EIOPA však neprovedl systematickou analýzu odpovědí a neposkytl příslušným vnitrostátním orgánům komplexní písemnou zpětnou vazbu.

Doporučení orgánu EIOPA odrážejí zjištěné nedostatky, postrádají však návazné kroky

17

S ohledem na zjištěné nedostatky orgán EIOPA doporučil konkrétním příslušným vnitrostátním orgánům určitá opatření. V případě strukturovaného dialogu vydal orgán EIOPA více než 30 doporučení pro každý příslušný vnitrostátní orgán v našem vzorku, a to bez jakéhokoli stanovení priorit. Vzájemná hodnocení vedla k významně nižšímu počtu doporučení. Ačkoli byla doporučení jasná, byla někdy příliš obecná a nebyla vhodná pro konkrétní situaci příslušných vnitrostátních orgánů.

18

Orgán EIOPA nijak nezajistil systematickou návaznou kontrolu provádění doporučených opatření, a to ani u strukturovaného dialogu, ani u vzájemných hodnocení. V důsledku toho neměl orgán EIOPA žádný přehled o tom, zda příslušné vnitrostátní orgány jeho doporučení zohlednily. Pokusil se však sledovat některé konkrétní problémy ad hoc (např. během následných návštěv příslušných vnitrostátních orgánů nebo prostřednictvím neformálních kontaktů; uskutečnilo se také jedno zvláštní návazné vzájemné hodnocení) a byl schopen prokázat některá konkrétní zlepšení v postupech a správě a řízení příslušných vnitrostátních orgánů (viz rámeček 1).

Podkladová činnost byla většinou důkladná a komplexní, postupy však byly časově náročné

19

I přes složitost předmětné oblasti byla struktura a srozumitelnost činnosti orgánu EIOPA na poli dohledu a sbližování dohledu obecně dobrá a opírala se o řádnou analýzu a metodiku. Zaměstnanci orgánu EIOPA své návštěvy jednotlivých zemí připravovali za pomoci shromažďování široké škály dokumentů a informací včetně dotazníku, který měly příslušné vnitrostátní orgány vyplnit. Díky tomu bylo možné individuálně přizpůsobit oblast působnosti návštěv s ohledem na konkrétní problémy, s nimiž se jednotlivé příslušné vnitrostátní orgány potýkaly. Vzájemná hodnocení vycházela z podrobné metodiky, jež určovala všechny kroky, které měl hodnotitel provést. Pokyny pro účastníky však někdy postrádaly strukturovaný přístup a specifika týkající se konkrétních projektů.

20

Konkrétní témata dohledové činnosti orgánu EIOPA byla široká a relevantní. Oblast působnosti nástrojů zajišťovala komplexní přístup, někdy však znamenala, že nejdůležitější problémy neměly dostatečnou prioritu. O rozsahu této příručky rozhodl řídicí výbor; příručka obsáhla veškeré hlavní relevantní oblasti, i když některé příslušné vnitrostátní orgány identifikovaly několik mezer (viz obrázek 4). Ty se týkaly důležitých aspektů dohledu, neboť skutečné sbližování vyžaduje nejen společné zásady, ale i jednotný přístup na technické úrovni.

21

Orgán EIOPA nevyužil příležitosti dosáhnout větší synergie shromažďováním osvědčených postupů a cílením svého poradenství v oblasti dohledu nad chováním pomocí strukturovaného dialogu s příslušnými vnitrostátními orgány a vzájemných hodnocení, neboť tyto nástroje se zaměřovaly výlučně na obezřetnostní dohled³. Bereme však na vědomí, že orgán EIOPA má v oblasti dohledu nad chováním specializované nástroje.

22

Orgán EIOPA pravidelně rozvíjel nástroje dohledu a většinu z nich začal používat do roku 2014. Příručku dohledu však orgán EIOPA dokončil až v dubnu 2018, tedy čtyři roky po zahájení projektu (vyjma přípravné fáze) a více než dva roky po provedení režimu Solventnost II, který má příručka podporovat. Doba potřebná k provedení vzájemných hodnocení se pohybovala od 14,5 měsíce do dvou let. To je dlouho, tato doba však odráží složitost témat. Příslušné vnitrostátní orgány nicméně měly za to, že doba trvání je problematická, neboť od nich vyžaduje, aby dlouhodobě vázaly zaměstnance, kteří se na hodnoceních podílejí.

Část II: Systémové nedostatky stávajícího systému dohledu pro přeshraniční podnikání přetrvávají, orgán EIOPA však usiloval o ochranu pojistníků

23

Dohled nad přeshraničními pojišťovacími skupinami v EU je strukturován pomocí kolegií orgánů dohledu. Kolegia mají zajišťovat odpovídající dohled prostřednictvím výměn informací a dohledu za spolupráce všech dotčených příslušných vnitrostátních orgánů. Kolegium vede domovský orgán dohledu, který zajišťuje dohled nad ústředím pojišťovací skupiny. Ostatní příslušné vnitrostátní orgány se označují jako orgány dohledu hostitelských států. V současné době je v EU zřízeno 88 kolegií.

24

Orgán EIOPA je členem všech kolegií. Jeho úlohou je zajišťovat, aby bylo důsledně uplatňováno právo EU a aby kolegia fungovala jednotně. Kromě toho se také předpokládá, že orgán EIOPA usnadní společnou kulturu dohledu a bude předcházet regulatorní arbitráži⁴. De Larosièrova zpráva⁵ uvedené cíle určila jako zásadní pro jednotný trh.

Nastavení systému kolegií vytváří nesprávné pobídky pro pojistitele a orgány dohledu

25

Ačkoli v minulosti poskytovaly pojišťovací služby zejména dceřiné společnosti usazené v příslušné zemi, mnoho pojistitelů začalo poskytovat více přeshraničních služeb prostřednictvím poboček nebo přímo (na základě svobody usazování, resp. volného pohybu služeb, které jsou předpokládány v rámci jednotného trhu). V roce 2016 provedlo 750 pojistitelů obchodní transakce v hodnotě 59 miliard EUR do jiných členských států Evropského hospodářského prostoru (EHP), aniž by měli na místě dceřinou společnost (viz obrázek 5). Ačkoli přeshraniční činnost umožňuje pojistitelům, aby snížili svou administrativní a regulační zátěž, stávající systém vytváří pro pojistitele a orgány dohledu nesprávné pobídky.

26

V rámci stávajícího systému kolegií je dohled určen spíše právní strukturou skupiny než povahou podnikání. Kolegium tudíž musí být zřízeno i pro velmi malou pojišťovnu s dceřinou společností v jiném členském státě, ačkoli by takto na zdroje náročný dohled prostřednictvím kolegia nebyl nezbytný. Naopak u velkých pojišťovacích skupin, které poskytují přeshraniční služby bez dceřiných společností, neexistují žádná kolegia, jakkoli by to mělo zásadní význam pro zajištění odpovídajícího dohledu a finanční stability (viz obrázek 6).

27

To vede k situaci, kdy příslušné vnitrostátní orgány vykonávají dohled nad podnikáním v jiných členských státech, aniž by musely nést následky špatného dohledu, neboť ten nemá žádný vliv na domovský trh. Často jim také chybí dostatečná znalost vnitrostátních specifikací a právních předpisů. Kromě toho členský stát, v němž je služba poskytována, se musí plně spoléhat na dohled domovského orgánu dohledu pojistitele, aniž by proces dohledu ovlivňoval. Tento systém nebyl navržen pro dohled nad celoevropským trhem, který by byl účinný a vycházel ze zájmů občanů EU. Několik příslušných vnitrostátních orgánů potvrdilo, že stávající dohled nad přeshraničním podnikáním a spolupráce v této oblasti nejsou dostatečné (viz rámeček 2).

28

Zjistili jsme, že řadu problémů lze přičíst systematicky nesprávným pobídkám. Například několik příslušných vnitrostátních orgánů stanovilo priority svého dohledu podle faktorů, jako je „dopad na vnitrostátní finanční stabilitu“. V důsledku toho měly pojišťovny s velkým podílem přeshraniční činnosti z hlediska dohledu nízkou prioritu. To znamená, že pojišťovny byly intenzivně motivovány, aby využily regulatorní arbitráže přesunem do členských států, které uvedený přístup přijaly, a aby se pak zaměřily na přeshraniční služby (viz rámeček 3).

29

Kromě toho jsme zjistili, že způsob podnikání má také přímé důsledky pro ochranu spotřebitele v případě, že dojde k selhání pojistitele. Evropský systém záruk v pojišťovnictví je v současné době roztříštěný, což vede k situaci, kdy spotřebitelé nejsou informováni o úrovni své ochrany, pokud nakupují přeshraniční pojišťovací služby (viz rámeček 4). Spotřebitelé si nemusí být vědomi toho, že nakupují pojistný produkt od dceřiné společnosti, pobočky nebo společnosti, která není v jejich vlastním členském státě fyzicky přítomna.

Orgán EIOPA reaguje vývojem nástrojů k ochraně spotřebitelů ad hoc, sbližování dohledu však nadále představuje problém

30

S ohledem na rizika a výzvy, které současný systém dohledu představuje pro přeshraniční pojišťovací činnost, se orgán EIOPA pokusil chránit spotřebitele zřizováním platforem spolupráce. Tam, kde neexistovala kolegia, zřizoval orgán EIOPA platformy v rámci svého pověření podporovat účinné výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány a zajišťovat efektivní a jednotný dohled. Od roku 2016 zřídil orgán EIOPA třináct platforem spolupráce, a to jak z vlastního podnětu, tak v reakci na žádosti příslušných vnitrostátních orgánů. Platformy fungují podobně jako kolegia.

31

Zjistili jsme, že platformy orgánu EIOPA nabídly u problémů vyplývajících z přeshraničních služeb užitečné řešení ad hoc. V několika případech byl orgán EIOPA nápomocen jako koordinátor mezi příslušnými vnitrostátními orgány a úspěšně prosadil řešení. Orgán EIOPA například požádal domovský orgán dohledu o zodpovězení souboru otázek týkajících se pojistitelů, kteří vykazovali typické ukazatele rizik (viz obrázek 7). To zajistilo, aby situace daného pojistitele podléhala posouzení.

32

Platformy pak společně vyvinuly tlak vůči domovskému orgánu dohledu, což znamenalo, že se s ohledem na dostupné informace cítil povinen přijmout odpovídající dohledové opatření. Toto opatření zajistilo ochranu pro spotřebitele. Vzhledem k tomu, že v oblasti přeshraničních služeb neexistoval spolehlivý právní mandát, musel se orgán EIOPA spolehnout na skutečnou ochotu příslušných vnitrostátních orgánů ke spolupráci.

Orgán EIOPA hrál užitečnou úlohu v několika kolegiích pro přeshraniční skupiny, a to i přes omezenou spolupráci ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

33

Orgán EIOPA je povinen zajistit, aby kolegia fungovala jednotným způsobem. Zjistili jsme, že orgán EIOPA stanovil priority své účasti a příspěvků v kolegiích na základě komplexních a dobře stanovených kritérií. Stanovení priorit zvažovalo různé faktory včetně velikosti a rizika pojišťovací skupiny, velikosti a zkušeností zúčastněných příslušných vnitrostátních orgánů a výstupu společného posouzení rizik. Od zavedení režimu Solventnost II v roce 2016 se orgán EIOPA zúčastnil 100 zasedání kolegií. Nikdy se však nezúčastnil 23 dalších kolegií (viz obrázek 8). Tento výsledek vysvětlují rovněž omezené zdroje (viz bod 86).

34

Kromě toho se významně různila míra angažovanosti orgánu EIOPA v kolegiích, kterých se zúčastnil. Například některým kolegiím přidal významnou hodnotu tím, že poskytl podrobné vstupy do diskusí a zprávy se zpětnou vazbou. Některým kolegiím orgán EIOPA vzhledem k svým prioritám srovnatelnou přidanou hodnotu neposkytl, neboť se omezil na administrativní a horizontální podporu.

35

S cílem podpořit kolegia a posílit sbližování dohledu si orgán EIOPA od příslušných vnitrostátních orgánů vyžádal zprávy o vlastním posouzení rizik a solventnosti pojistitelů. Zpráva o vlastním posouzení rizik a solventnosti je základním nástrojem dohledu nad pojišťovnictvím a vymezuje ochotu pojistitelů postupovat riziko, analyzuje dostupný rizikový kapitál a rozhoduje o jeho rozdělení. Z toho důvodu představuje klíčový do budoucnosti zaměřený nástroj, který by se měl využívat k proaktivnímu dohledu. Zjistili jsme, že ačkoli se orgán EIOPA pokusil získat zprávy o vlastním posouzení rizik a solventnosti, ne vždy je obdržel. Některé zprávy o vlastním posouzení rizik a solventnosti byly poskytnuty až po zdlouhavém a byrokratickém procesu, který zahrnoval právní zdůvodnění a zásahy na vysoké úrovni. Omezené a zatěžující poskytování vlastních posouzení rizik a solventnosti omezilo nástroje orgánu EIOPA k podpoře sbližování dohledu a poškodilo efektivní využívání jeho zdrojů.

36

V průběhu své činnosti v kolegiích zjistil orgán EIOPA v rámci kolegií a pojišťovacích skupin mnoho problémů, a to například:

1. Některé příslušné vnitrostátní orgány nesdílely důležité dokumenty, např. zprávu o vlastním posouzení rizik a solventnosti, s ostatními členy téhož kolegia. Orgán EIOPA tyto členy podpořil při získávání užitečných dokumentů, nebyl však vždy úspěšný. To, že členům kolegia chyběly důležité informace, ukazovalo na nedostatečnou důvěru mezi některými příslušnými vnitrostátními orgány a narušovalo účinný dohled nad skupinou.
2. Byly zjištěny významné chyby při oceňování a zásadní nedostatky v řízení rizik a bylo doporučeno, aby je příslušné vnitrostátní orgány řešily. Ačkoli se orgán EIOPA skutečně snažil podpořit kolegia a usnadnit odpovídající dohled, neprováděl komplexní návazné sledování zjištěných problémů.

Část III – Nedostatečné sbližování dohledu nad interními modely, přestože orgán EIOPA již podnikl první kroky

37

Na základě rámce Solventnost II jsou za účelem ochrany spotřebitelů a zajištění finanční stability pojistitelé v Evropě povinni vypočítávat svá individuální rizika. Pro tato rizika musí pojistitelé držet dostatečný kapitál k absorbování rizik (viz obrázek 9), aby bylo zajištěno, že budou schopni vyplatit náhradu za pojistné události. Pojistitelé mohou své kapitálové požadavky vypočítat buď pomocí daného standardního vzorce, nebo mohou použít tzv. interní model. Vzhledem k tomu, že standardní vzorec je implicitní volbou, musí pojistitelé požádat o schválení jakéhokoli interního modelu, který by chtěli použít. Příslušné vnitrostátní orgány musí schválit jen takové interní modely, které splňují několik zákonem vymezených požadavků, a proto jsou vhodné pro odpovídající výpočet rizik. Zatímco nadhodnocení rizik může vést k částkám pojistného, které nebudou konkurenceschopné, podhodnocení může ohrozit ochranu pojistníků a finanční stabilitu.

38

Interní modely jsou velmi složité a poskytují pojistitelům při výpočtu jejich rizik významný prostor pro vlastní uvážení. Ten zahrnuje odborné posudky a využití interních historických údajů. Dohled nad interními modely proto vyžaduje rozsáhlé zdroje a odbornost příslušných vnitrostátních orgánů. V důsledku svého dopadu na ochranu pojistníků a finanční stabilitu a výzev, které představují pro orgány dohledu, jsou interní modely zásadní oblastí, v níž musí orgán EIOPA usnadnit sbližování dohledu napříč členskými státy. Nejednotný dohled, který vede k regulatorní arbitráži, a tudíž i k narušení hospodářské soutěže, může mít závažné nepříznivé důsledky.

Sbližování v oblasti interních modelů je nadále velmi omezené

39

Jedním z hlavních úkolů orgánu EIOPA je zajistit, aby pojistitelé a orgány dohledu uplatňovali pravidla jednotným způsobem v celé EU, a to včetně interních modelů. Aby toho dosáhl, účastnil se orgán EIOPA zasedání kolegií, na nichž byly interní modely projednávány, navštěvoval příslušné vnitrostátní orgány, aby posoudil dohled nad interními modely, a jednal jako koordinátor příslušných vnitrostátních orgánů. I přes úsilí orgánu EIOPA jsme zjistili několik problémů, které prokazují trvale nízkou úroveň sbližování dohledu v této oblasti.

40

Schvalování interních modelů a dohled nad nimi jsou činnosti mimořádně náročné na zdroje⁶. Pro dosažení podobného dohledu v rámci EU je důležité, aby měly příslušné vnitrostátní orgány dostatečné zdroje k plnění takto náročného úkolu. Příslušné vnitrostátní orgány však uvedly, že mají pro dohled nad interními modely velmi různé úrovně personálního zajištění, a orgán EIOPA to při svých návštěvách potvrdil. Orgán EIOPA zjistil, že několik příslušných vnitrostátních orgánů má pro odpovídající dohled nad interními modely nedostatečné zdroje a odbornost, což zdůrazňuje význam práce orgánu EIOPA v této oblasti.

41

Orgán EIOPA zjistil, že kultura dohledu a uplatňování společných pravidel se v rámci EU nadále velmi různí. Příslušné vnitrostátní orgány při schvalování interních modelů uplatňovaly velmi odlišné míry přísnosti. Několik příslušných vnitrostátních orgánů například jasně neinformovalo pojišťovny o nepřijatelných postupech modelování. V jiných případech uplatňovaly příslušné vnitrostátní orgány při schvalování velmi přísné požadavky. Zjistili jsme, že některé orgány dohledu se pokusily chránit místní pojistitele prostřednictvím nižších kapitálových požadavků, zatímco jiné požadují důraznější dohled a vyšší kapitálové požadavky.

42

V jiném případě měl být dohled nad interním modelem převeden z jednoho příslušného vnitrostátního orgánu (v zemi A) na jiný (v zemi B), aby byla pokryta celá skupina. Orgán dohledu v zemi B však požadoval, aby pojišťovna svůj interní model významně zdokonalila, nežli jej bude možné schválit k použití na jeho trhu. Tento interní model však již byl schválen orgánem dohledu a byl používán v zemi A. Případ dokládal různé standardy a přístupy ke schvalování interních modelů. Orgán EIOPA se pokusil napomoci jednání mezi oběma orgány dohledu, nebylo však možné dosáhnout žádné dohody. Nakonec zůstal interní model v provozu pouze v zemi A.

Orgán se snažil posílit sbližování pomocí projektů jednotnosti

43

Aby řešil některá opakující se rizika a nejednotnosti přístupů v oblasti dohledu, zorganizoval orgán EIOPA projekty jednotnosti, které se měly zabývat pěti klíčovými oblastmi (viz tabulka 2). Vzhledem k tomu, že všechny tyto oblasti mohly vést k neodpovídajícímu odhadu rizik pojistitelů, jsme přesvědčeni, že orgán EIOPA vymezil oblast působnosti projektů jednotnosti vhodným způsobem.

Tabulka 2

Klíčové zjištěné nejednotnosti a návazná opatření

Byly zjištěny odlišné přístupy příslušných vnitrostátních orgánů, které se týkaly…	Orgán EIOPA přijal návazná opatření v podobě…
modelování koeficientu volatility*	projektu jednotnosti
řízení svrchovaného rizika	projektu jednotnosti
agregace rizik	Dosud žádné návazné kroky
odborných úsudků	Dosud žádné návazné kroky
změn modelu	návštěv příslušných vnitrostátních orgánů

Zdroj: EÚD.

44

Prostřednictvím svých projektů jednotnosti orgán EIOPA potvrdil, že příslušné vnitrostátní orgány měly zásadně odlišné přístupy dohledu při schvalování některých metod používaných pojišťovnami v interních modelech. Odlišné metody měly podstatný dopad na celkové riziko vypočtené pojistitelem, orgán EIOPA však nebyl schopen tento dopad kvantifikovat. Obecně neměl orgán EIOPA žádné údaje o dopadu interních modelů ve srovnání se standardním vzorcem, ačkoli by takové údaje byly pro odpovídající dohled nezbytné.

45

Orgán EIOPA podrobně informoval o zjištěných problémech. Ačkoli pro zajištění jednotnosti použil orgán EIOPA i další nástroje (např. posudky), nepodařilo se mu vždy této jednotnosti dosáhnout. Orgán EIOPA například stále umožňuje odlišné metody modelování koeficientu volatility. Požadoval však, aby příslušné vnitrostátní orgány zajistily, že žádná z metod nepovede k nižším kapitálovým požadavkům.

46

Orgán EIOPA také uskutečnil zvláštní projekt jednotnosti týkající se modelování tržního rizika. Jde o jedno z mnoha rizik, které posuzují interní modely. Orgán EIOPA požádal pojistitele, aby použili své interní modely k výpočtu rizik realistického virtuálního portfolia, které orgán definoval. Výstup umožnil poprvé přímo porovnat různé interní modely. Projekt odhalil některé zásadní nedostatky interních modelů používaných v EU. Například ke snížení předpokládaných rizik byla používána sporná očekávání úrokových sazeb. Kromě toho orgán EIOPA považoval extrémní odchylky odhadovaných rizik na základě různých interních modelů u týchž aktiv za nepřijatelné.

47

Zjistili jsme, že projekty orgánu EIOPA poskytly příslušným vnitrostátní orgánům nezbytný hlubší náhled na interní modely, které byly předmětem dohledu, a pomohly zlepšit sbližování. Odhalily však, že interní modely v odvětví pojišťovnictví jsou zatíženy významnými riziky a že znalosti týkající se dopadu interních modelů nejsou dostatečné.

Orgán EIOPA nemá dostatečný přístup k údajům o interních modelech pro účely provádění dohledu

48

V červnu 2018 existovalo v EHP 212 interních modelů, které schválilo sedmnáct různých příslušných vnitrostátních orgánů (viz obrázek 10). S ohledem na nedostatek svých zdrojů se orgán EIOPA rozhodl stanovit priority tak, že svá přímá hodnocení zaměří na pět největších pojišťovacích skupin s interním modelem. Na tyto skupiny připadalo společně 47 % všech aktiv zahrnutých do interních modelů v EHP. V roce 2015 začal orgán EIOPA od odpovědných příslušných vnitrostátních orgánů vyžadovat úplné informace o uvedených modelech.

49

Vzhledem k neochotě příslušných vnitrostátních orgánů poskytovat informace uplatnil orgán EIOPA proaktivní přístup prostřednictvím rozsáhlých komunikačních výměn v období více než tří let. Orgán EIOPA zejména předložil písemné právní odůvodnění, proč k plnění svých úkolů požaduje uvedené informace. Náš průzkum ukazuje, že jedním z důvodů, proč příslušné vnitrostátní orgány odmítaly poskytovat informace, byly odchylné výklady mandátu orgánu EIOPA v oblasti interních modelů. Jak průzkum výslovně uvedl, alespoň dva příslušné vnitrostátní orgány mají za to, že orgán EIOPA v současné době překračuje rámec svého mandátu. Naopak několik příslušných vnitrostátních orgánů by chtělo, aby se orgán EIOPA zabýval interními modely významně větší měrou, a má za to, že orgán dostatečně nenaplňuje svůj mandát v této zásadní oblasti.

50

I přes proaktivní přístup orgán EIOPA nezískal dostatek informací o žádném z pěti největších interních modelů, které pro svou práci upřednostnil. V důsledku toho orgán EIOPA těmto modelům plně nerozuměl a nebyl schopen provést plánovaná hodnocení. Nedostatečný přístup k informacím orgánu EIOPA významně bránil v plnění jeho úkolů. Na druhé straně v roce 2016 jeden příslušný vnitrostátní orgán poskytl orgánu EIOPA všechny informace o interním modelu pro velkou pojišťovací skupinu. Ačkoli by to byla příležitost posoudit první interní model, orgán EIOPA se rozhodl příslušný vnitrostátní orgán nepodpořit a vysvětlil, že tento konkrétní případ nepatří k jeho prioritám. Orgán EIOPA tudíž dosud žádný interní model neposoudil podrobně.

Část IV – Orgán EIOPA odvedl spolehlivou práci při provádění zátěžového testu v roce 2016, my jsme nicméně zjistili nedostatky v koncepci testu a v doporučeních

51

Podle svého zakládajícího nařízení je orgán EIOPA povinen provádět v celé Unii pravidelné zátěžové testy, aby posoudil odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Cílem zátěžových testů, které orgán EIOPA provádí v oblasti pojištění, je finanční stabilita a ochrana pojistníků. Tyto testy se uskutečňují dvakrát za rok (střídavě se zátěžovým testem penzijních fondů). Zátěžový test orgánu EIOPA není pro jednotlivé účastníky zkouškami typu „uspěl, nebo neuspěl“ a jejich výsledky nevyvolávají konkrétní regulační opatření. Soustředili jsme se na zátěžový test z roku 2016, který posuzoval zranitelnost pojišťoven, jež působily v oblasti životního a jiného dlouhodobého pojištění. V souladu se svým prvotním harmonogramem orgán EIOPA zahájil test v květnu 2016 a výsledky v agregované podobě včetně doporučení pro příslušné vnitrostátní orgány zveřejnil v prosinci 2016.

Rozsah zátěžového testu byl přiměřený, ale použité scénáře měly nedostatky, pokud jde o nastavení a odůvodnění

52

V zátěžovém testu v roce 2016 vzorek zahrnoval 236 jednotlivých společností z 30 zemí⁷, které nabízely tradiční životní i složené (životní a neživotní) pojištění. Společnosti do vzorku vybraly příslušné vnitrostátní orgány na základě kritérií, která poskytl orgán EIOPA v technických specifikacích. Vzorek byl reprezentativní pro každý vnitrostátní trh a zahrnoval nejméně 75 % příslušné pojistné činnosti v souladu s předpoklady zátěžového testu. Zátěžový test v roce 2016 byl proveden na úrovni právního subjektu (jednotlivé společnosti), a tudíž nezahrnoval případné přínosy z diverzifikace a zajištění vyplývající z úrovně skupiny.

53

Pro zátěžový test v roce 2016 orgán EIOPA jako hlavní problém pro životaschopnost odvětví pojišťovnictví určil dlouhodobě nízké bezrizikové úrokové sazby a volatilitu na kapitálových trzích. To bylo v souladu s pravidelnými hodnoceními rizik, která prováděly orgán EIOPA, ESRB a pojišťovny, jak potvrdil náš průzkum (viz obrázek 11). Zaměření na rizika posuzovaná v zátěžovém testu znamenalo, že byly vynechány jiné, pro pojištění specifické faktory (např. aspekty dlouhověkosti, pandemie nebo přírodních katastrof), což však bylo odůvodnitelné vzhledem k tomu, že se jednalo o první rok provádění režimu Solventnost II, který byl pro pojišťovny dosti náročný.

54

S ohledem na zaměření na tržní riziko byla volba dlouhodobého pojištění vhodná. Prostředí nízkých výnosů má na oblast životního pojištění zvláště silné dopady, neboť v tomto odvětví typicky existují dlouhodobé závazky vůči pojistníkům a odvětví se usilovně snaží dosáhnout úrokových sazeb, které v minulosti zaručilo. Rozhodnutí použít tržní šok bylo relevantní s ohledem na významnou úlohu pojistitelů jako institucionálních investorů, a tudíž i na jejich vliv na stabilitu finančního trhu jako celku.

55

Zátěžový test v roce 2016 obsahoval dva scénáře, tzv. „nízké výnosy“ a „dvojitý zásah“, které přesně odrážely rizika, jež orgán EIOPA určil jako klíčová pro odvětví pojišťovnictví (hlavní parametry a předpoklady viz příloha II). Při tvorbě scénáře nízkých výnosů využil orgán EIOPA své vlastní kapacity a stanovil specifické vlastní předpoklady, zatímco scénář dvojitého zásahu byl stanoven ve spolupráci s ESRB, která šoky odvodila z nástroje pro simulaci finančního šoku, jenž zohledňoval historické závislosti v údajích.

Scénář nízkých výnosů

56

Výchozím bodem tohoto scénáře byla křivka nízkých bezrizikových výnosů pro různé doby splatnosti (až 20 let pro euro), kterou orgán EIOPA odvodil tak, že určil nejnižší sazby skutečně pozorované na trhu za dobu dvou let. Odhadujeme, že pravděpodobnost takové události činí nejméně 3 %, neboli daleko více, než je obvyklá prahová hodnota 1 %⁸. Pravděpodobnost je tudíž příliš vysoká na to, aby byl jen tento prvek sám považován za dostatečně závažný. Druhým prvkem scénáře byla dodatečná zátěž uplatněná na výnosovou křivku (posun směrem dolů o 15 bazických bodů – b. b.). Kromě toho pro výpočet hodnoty závazků pojistitelů ve velmi dlouhodobém výhledu orgán EIOPA použil tzv. konečnou forwardovou sazbu, která byla stanovena ve výši 2 %, aby odrážela předpoklad dlouhodobě nízkých výnosů. Oba posledně uvedené prvky (posun dolů o 15 b. b. a konečná forwardová sazba) snižují pravděpodobnost scénáře, ale není možné odhadnout, jak dalece. Síla těchto dvou prvků samotných však byla omezená, neboť se velmi blížily aktuální situaci na trhu⁹.

57

Zatímco většina příslušných vnitrostátních orgánů účastnících se průzkumu se domnívala, že scénáře jsou přiměřené, někteří účastníci a příslušné vnitrostátní orgány sdíleli výše uvedené obavy týkající se závažnosti a dopadu scénáře nízkých výnosů (viz obrázek 12). Orgán EIOPA se ani pro účely interní analýzy nepokusil kvantifikovat pravděpodobnost výchozí (likvidní) části křivky. Také neuvedl žádné jiné dostatečně podrobné odůvodnění odolnosti celkového scénáře.

58

Úroveň zátěže pro jiné měny než euro byla odvozena pomocí předpokládaného multiplikátoru křivky eura. Orgán EIOPA však tuto metodu nepoužil zcela odpovídajícím způsobem, neboť nepřihlédl k závislosti mezi úrokovými sazbami pro různé měny během referenčního období.

Scénář dvojitého zásahu

59

Scénář dvojitého zásahu (Double Hit) předpokládal klesající úrokové sazby a tržní šok, který se projevuje v rychlém nárůstu výnosů ze státních a korporátních dluhopisů a snížení cen u kapitálu a jiných tříd aktiv. ESRB odhadla pravděpodobnost obou hlavních spouštěcích událostí na 0,50 % u šoků ze swapových sazeb a 0,75 % u šoku z výnosů ze státních dluhopisů. Scénář byl dostatečně náročný, neboť kombinoval závažnou zátěž na straně rozvahových aktiv s prvkem swapového šoku, který zvyšoval zátěž na straně závazků.

60

Věrohodnost scénáře dvojitého zásahu značnou měrou závisela na souboru historických dat použitých v simulátoru finančního šoku. Tento soubor obsáhl závislost různých relevantních ekonomických proměnných a vycházel z jedenácti let historických údajů (2005–2015). Zvolené období, jakkoli zahrnovalo dvě nedávné krize, však bylo příliš krátké na to, aby zaručilo úroveň zátěže, která by byla dostatečně náročná pro všechny země v celé Evropě (viz rámeček 5).

61

Například úroveň zátěže byla u výnosů bulharských desetiletých dluhopisů nižší (nárůst o 111 bazických bodů oproti základní úrovni) než u belgických (116 bazických bodů) nebo chorvatských (155 bazických bodů). Kromě toho jsme zjistili, že zátěže byly poměrně nízké u Slovenska a Spojeného království (95 bazických bodů, resp. 94 bazických bodů pro výnos jejich desetiletých dluhopisů v porovnání s průměrnou zátěží ve výši 121 bazických bodů). Pokud by byl historický vzorek delší (např. 20 let), byly by výsledky spolehlivější a u některých zemí by mohly přinést případy s vyšší zátěží.

62

I když scénář dvojitého zásahu definoval konkrétní míry zátěže pro některé třídy aktiv držené pojišťovnami mimo EU, kapitálové cenné papíry držené v těchto zemích zátěži podrobeny nebyly. Zatížení kapitálových cenných papírů držených mimo EU je pro věrohodnost zátěžového testu vysoce relevantní, protože pokles akciového trhu v EU není izolován od jiných akciových trhů ve světě (v dobách krize vzrůstá závislost akciových trhů na 90% korelaci). Namísto omezování rizika výhradně na EU je proto nutné zahrnout i šoky pro kapitálové cenné papíry mimo EU.

Odůvodnění a komunikace

63

S ohledem na to, že důležité prvky zátěžového testu byly voleny dle uvážení, nevynaložil orgán EIOPA dostatečné úsilí na jejich transparentní odůvodnění. V technických specifikacích orgán EIOPA jasně nevysvětlil, jak scénáře odvodil nebo jak dospěl k předpokladům v těchto scénářích. To potvrdily i některé příslušné vnitrostátní orgány a zástupci odvětví (viz rámeček 6). Někteří zástupci odvětví uvedli, že také nebylo jasné, zda scénáře představovaly šok, který je podobný šoku požadovanému v režimu Solventnost II nebo je závažnější. To vedlo k určitým nesprávným výkladům povahy zátěžového testu. Orgán EIOPA tuto otázku dostatečně nevyjasnil, například tak, že by vysvětlil, proč a jak se scénáře liší od režimu Solventnost II.

Orgán EIOPA údaje přesně ověřil a agregoval

64

Proces ověřování údajů pro zátěžový test probíhal ve třech kolech: jedno na vnitrostátní úrovni, které provedly příslušné vnitrostátní orgány, a dvě na centrální úrovni, která provedl validační tým složený ze zaměstnanců orgánu EIOPA a příslušných vnitrostátních orgánů. Orgán EIOPA vyvinul validační nástroj v softwaru Excel určený k analýze a agregování údajů. To se v procesu ověřování údajů ukázalo jako užitečné, neboť to pomohlo harmonizovat odlišné přístupy příslušných vnitrostátních orgánů. Celkově orgán EIOPA pečlivě analyzoval údaje, které poskytly pojišťovny, a jasně poukázal na veškeré nesrovnalosti, ačkoli konečné rozhodnutí o spolehlivosti údajů bylo na příslušných vnitrostátních orgánech.

65

Naše kontroly agregace údajů ukázaly, že orgán EIOPA přesně vypočítal celkové výsledky zátěžového testu. Agregace však obsáhla společnosti, jejichž produktová portfolia (a tudíž i jejich profily rizik) byly velmi různorodé (viz příklad v rámečku 13). Šlo o vlastnost daného vzorku, orgán EIOPA se však před agregací nepokusil klasifikovat společnosti podle jejich produktů, což by byl krok, který by zvýšil hodnotu interpretovaných výsledků¹⁰. V tomto ohledu orgán EIOPA provedl jen následnou analýzu s cílem určit faktory motivující různé citlivosti vůči zátěži.

Orgán EIOPA předložil relevantní výsledky, které ukazovaly zranitelnost odvětví

66

Výsledky zátěžového testu potvrdily, že odvětví životního pojištění je zranitelné vůči prostředí s nízkými úroky a náhlému tržnímu šoku, což může mít dopad na finanční stabilitu jako celek. Podle scénáře nízkých výnosů by se přebytek aktiv nad závazky v rozvahách zúčastněných společností snížil o 100 miliard EUR (–18 %). Podle scénáře dvojitého zásahu by celkový dopad na společnosti činil 160 miliard EUR (–29 %). To znamenalo, že 44 % pojistitelů by ztratilo více než třetinu svého přebytku aktiv nad závazky a 2 % by přišla o vše. Dopad obou scénářů by byl významně větší, pokud by byly vyloučeny tzv. dlouhodobé záruky a přechodná opatření¹¹ (ve scénáři dvojitého zásahu by 31 % společností neudrželo žádný přebytek aktiv nad závazky).

67

Celkově byla zpráva o zátěžovém testu vyčerpávající a byla podpořena příslušnými číselnými údaji a grafy. Pokud jde o ukazatele, zpráva předložila výsledky vyjádřené jako přebytek aktiv nad závazky. Pro analytické účely by však bylo relevantnější použít kapitálové požadavky vymezené ve směrnici Solventnost II. To by prokázalo skutečný dopad na solventnostní pozice a určilo, zda byly po zátěžovém testu nadále dodržovány kapitálové požadavky. Konstatujeme však, že orgán EIOPA přepočet těchto koeficientů nezamýšlel, neboť by byl technicky velmi náročný a složitý a od pojišťoven by vyžadoval poskytnutí významně podrobnějších informací, než jaké musely poskytnout v roce 2016.

68

Výsledky zátěžového testu z roku 2016 byly zveřejněny jen v agregované podobě, aby byly základem stanoviska k odolnosti odvětví životního pojištění. Na rozdíl od orgánu EBA nemá EIOPA specifický právní mandát zveřejňovat výsledky za jednotlivé společnosti. Orgán EIOPA k tomu potřebuje získat písemný souhlas účastníků, což v zátěžovém testu v roce 2018 učinil. To byl s ohledem na cíl zátěžového testu – tzn. obnovení důvěry – krok správným směrem. V tomto smyslu má zásadní význam transparentnost – jak pokud jde o metodiku použitou v zátěžovém testu, tak pokud jde o jeho výsledky. Zveřejnění informací o jednotlivých společnostech by mohlo pomoci zvýšit povědomí o rizicích, a tudíž posílit kázeň na trhu.

Některá z doporučení byla příliš obecná a nenavrhovala konkrétní opatření

69

V návaznosti na zátěžový test vydal orgán EIOPA tři obecná doporučení pro příslušné vnitrostátní orgány, jež obsahovala opatření, která by tyto orgány mohly přijmout. Mnoho těchto návrhů však bylo velmi obecné povahy a nevedlo ke konkrétnímu opatření, jehož cílem by bylo zajištění finanční stability. Například návrh „přizpůsobit interní procesy řízení rizik, aby odpovídaly externímu riziku“ vyjadřuje jen obecný cíl společnosti spočívající v řádném řízení rizik. Jak potvrdil náš průzkum, k vyvození takto obecných doporučení nebylo nutné provádět tak složitý postup, jakým je zátěžový test. A konečně některé návrhy (např. „přezkum ustanovení o zárukách“ nebo „zastavení plateb dividend“) překračovaly oblast pravomocí některých příslušných vnitrostátních orgánů. Důvodem je skutečnost, že dohledové pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů nejsou ve všech členských státech plně harmonizovány, což znamená, že se může lišit rozsah, v jakém lze doporučení použít.

70

Brzy po zveřejnění výsledků zátěžového testu schválil orgán EIOPA plán systematických kroků navazujících na doporučení. Vzhledem k tomu, že jedním doporučením bylo, aby příslušné vnitrostátní orgány analyzovaly možný dopad zátěžového testu na úrovni skupin, zahájil orgán EIOPA specializovaný průzkum, aby mohly příslušné vnitrostátní orgány podat informace o své analýze a o opatřeních, která přijaly. Analýza toho, v jakém rozsahu byla dodržena ostatní doporučení, vycházela z informací, které orgán EIOPA shromáždil během návštěv jednotlivých zemí, zasedání kolegií a schůzek s orgány dohledu nad skupinami. V lednu 2018 vypracoval orgán EIOPA zprávu, jež uváděla, že příslušné vnitrostátní orgány přijaly k jeho doporučením celou řadu návazných opatření. Zpráva také určovala správné postupy a analyzovala výsledky průzkumu mezi příslušnými vnitrostátními orgány ve věci dopadu zátěžového testu na úrovni skupin¹².

Orgán EIOPA uspořádal zátěžový test strukturovaně, s určitými problémy týkajícími se načasování a dokumentace

71

Načasování zátěžového testu pojišťovnictví v roce 2016 se shodovalo s prováděním směrnice Solventnost II, která vstoupila v platnost dnem 1. ledna 2016. Do konce května 2016 musely všechny pojišťovny v EU poprvé předložit obsáhlý balíček zpráv. Bezprostředně poté byl zahájen zátěžový test (viz příloha III). Tento časový sled podávání zpráv podle směrnice Solventnost II a zátěžového testu byl pro pojistitele z hlediska pracovního zatížení obtížně zvládnutelný. Příslušné vnitrostátní orgány ověřovaly údaje po dobu šesti týdnů, od poloviny července do konce srpna. V našem průzkumu vyjádřily příslušné vnitrostátní orgány názor, že poskytnutá doba byla přiměřená, přestože byla náročná s ohledem na jejich pracovní zatížení a omezené zdroje v letním období. Především ne všechny příslušné vnitrostátní orgány byly schopny věnovat dostatek času a zdrojů důkladné validaci údajů.

72

Během celého procesu zátěžového testu orgán EIOPA komunikoval s příslušnými vnitrostátními orgány a pojišťovnami pomocí řady prostředků, což považujeme za správný postup (viz rámeček 7). Přestože měl několik nástrojů dialogu, orgán EIOPA účastníkům dostatečně srozumitelně nevysvětlil, proč určité informace požaduje. Nakonec byl orgán EIOPA schopen odůvodnit, proč potřeboval tyto údaje pro účely validace získat. To, že účastníkům nebylo poskytnuto vysvětlení, však vytvářelo dojem nadměrných a zbytečných požadavků na údaje. Orgán EIOPA také s účastníky neprojednal návrh scénářů.

73

Orgán EIOPA poskytl zúčastněným společnostem zvláštní vzorový formulář pro zátěžový test, který musely do sedmi týdnů vyplnit a zaslat příslušným vnitrostátním orgánům. Formuláře byly obecně uživatelsky vstřícné a v maximální možné míře opakovaly kategorie finančních údajů použité ve zprávách podle rámce Solventnost II. To zajistilo jednotnost a vyjasnilo účastníkům údaje, které musí předložit.

74

Složitost tabulek byla odrazem účelu a rozsahu působnosti zátěžového testu, znamenala však, že někteří účastníci měli potíže s provedením výpočtů ve stanovené lhůtě (viz rámeček 8). Další zátěž přinesly četné aktualizace materiálů týkajících se zátěžového testu během procesu. Orgán EIOPA aktualizoval technické specifikace třikrát a formuláře čtyřikrát a poslední verzi zveřejnil jen dva týdny před koncem lhůty pro předložení údajů. U každé ze čtyř změn formulářů však orgán EIOPA poskytl užitečný automatický „aktualizační nástroj“, který rychle vyplnil obsah, který již účastníci uvedli v předcházející verzi formuláře.

75

Orgán EIOPA v zátěžovém testu v roce 2016 provedl řadu zlepšení na základě poučení z předcházejícího testu v roce 2014. Například sdílel s příslušnými vnitrostátními orgány validační nástroj a snížil počet aktualizací formuláře zátěžového testu (viz příloha IV). Orgán EIOPA neměl žádný celkový plán týkající se procesu „vyvozených poučení“. Závěry se především řídily diskusemi na dvou schůzkách se zúčastněnými stranami, orgán EIOPA neprovedl průzkum se zástupci odvětví a příslušnými vnitrostátními orgány, jaký uskutečnil po zátěžovém testu v roce 2014.

Část V – Správa a řízení a omezené zdroje orgánu EIOPA vytvářejí náročnou situaci při dosahování cílů

76

V této části zprávy jsme analyzovali ty procesní a organizační aspekty činnosti orgánu EIOPA, které horizontálně ovlivňují účinnost jeho opatření. Zejména jsme se zaměřili na rizika související se závislostí na činnosti příslušných vnitrostátních orgánů a se stávajícím rámcem správy a řízení, s používáním právních nástrojů pro zajištění souladu s obecnými pokyny a předpisy a s přiměřeností zdrojů orgánu EIOPA.

Účinnost práce orgánu EIOPA závisí na příspěvcích příslušných vnitrostátních orgánů a jeho správa a řízení vedou k náročným situacím

77

Orgán EIOPA velmi úzce spolupracoval s příslušnými vnitrostátními orgány při všech opatřeních, která náš audit zahrnul. Ačkoli byla tato spolupráce obecně pozitivní a odrážela poslání orgánu EIOPA podporovat a koordinovat činnost vnitrostátních orgánů dohledu, efektivnost a účinnost činnosti orgánu často závisela na kvalitě vstupů ze strany příslušných vnitrostátních orgánů a na jejich ochotě spolupracovat. Například získání souhlasu některých příslušných vnitrostátních orgánů jen k organizaci návštěv v zemi trvalo velmi dlouho. I přes viditelné úsilí orgánu EIOPA o získání podpory ze strany příslušných vnitrostátních orgánů některé tyto orgány zpochybňovaly důvody a rozsah návštěv. V důsledku toho se nakonec orgánu EIOPA podařilo navštívit všechny příslušné vnitrostátní orgány, poslední návštěva se však uskutečnila tři roky po zahájení cyklu návštěv. Toto prodlení viditelně narušilo účinnost kroků orgánu EIOPA při zajišťování sbližování dohledu. Kvalita a včasnost vstupů ze strany příslušných vnitrostátních orgánů také do značné míry určovaly to, zda bude možné včas vypracovat jiné produkty orgánu EIOPA, například příručku dohledu a vzájemná hodnocení.

78

Pokud jde o návštěvy jednotlivých zemí, činnost v oblasti přeshraničních aktivit a interní modely (viz body 35–36 a 49), nalezli jsme případy, kdy orgán EIOPA neobdržel všechny informace, které od příslušných vnitrostátních orgánů požadoval. V důsledku toho nebyl orgán EIOPA schopen uskutečnit určité druhy analýz, které původně hodlal provést. V průběhu některých návštěv jednotlivých zemí například orgán EIOPA nebyl schopen s vnitrostátními orgány projednat určité přístupy společností k dohledu nad řízením rizik a v tomto ohledu se zabýval jen obecnými postupy příslušných vnitrostátních orgánů. Vzhledem k charakteru zátěžového testu se i v jeho průběhu ve velké míře spoléhalo na kvalitu vstupů příslušných vnitrostátních orgánů (viz rámeček 9).

79

Stávající struktura správy a řízení orgánu EIOPA dává příslušným vnitrostátním orgánům pravomoc ovlivnit rozsah, v jakém bude jejich vlastní práce přezkoumána, jakož i závěry takových přezkumů. Důvodem je skutečnost, že nejvyšším rozhodovacím orgánem EIOPA je Rada orgánů dohledu, která je složena z 28 zástupců příslušných vnitrostátních orgánů a předsedy orgánu EIOPA (jakož i pozorovatelů z ESRB, EBA, ESMA a Evropského sdružení volného obchodu). Rada orgánů dohledu schvaluje všechny klíčové dokumenty a produkty orgánu EIOPA včetně strategie dohledu (která vymezuje priority návštěv příslušných vnitrostátních orgánů na místě), témata a závěrečné zprávy vzájemných hodnocení a předpoklady, scénáře a zprávy zátěžového testu. Znamená to problém z hlediska nezávislosti, vzhledem k tomu, že některé z nástrojů orgánu EIOPA (zejména návštěvy jednotlivých zemí a vzájemná hodnocení) mají poskytovat konstruktivní, ale kritickou zpětnou vazbu týkající se činnosti příslušných vnitrostátních orgánů. Zátěžové testy mohou rovněž nepřímo odhalit nedostatky obezřetnostního dohledu v členských státech a vést k doporučením pro příslušné vnitrostátní orgány.

Postupy pro použití právních nástrojů jsou řádné, někdy však postrádají transparentnost a proaktivní přístup

80

Aby zajistil, že příslušné vnitrostátní orgány a pojišťovny budou dodržovat jeho obecné pokyny a regulatorní požadavky, může orgán EIOPA přijmout opatření podle postupů „dodržuj, nebo vysvětli“ (článek 16 nařízení o orgánu EIOPA) a „porušení práva Unie“ (článek 17). Opatření, která může orgán EIOPA přijmout, jsou však v podstatě omezena na monitorování a vykazování případů nesouladu s předpisy a nezahrnují jejich sankcionování.

81

V rámci postupu „dodržuj, nebo vysvětli“ musí příslušné vnitrostátní orgány potvrdit, že uplatňují každý z přibližně 700 obecných pokynů vydaných orgánem EIOPA, a to tak, že uvedou odkaz na svůj vlastní právní rámec, nebo vysvětlí, proč se obecnými pokyny neřídí. V praxi jsou případy nedodržování obecných pokynů vzácné, neboť příslušné vnitrostátní orgány se podílejí na jejich přípravě, a orgán EIOPA má účinný postup pro zaznamenávání a hlášení takových případů. Konstatovali jsme, že postup „dodržuj, nebo vysvětli“ je účinným nástrojem monitorování souladu s předpisy, nezajišťuje však plnou transparentnost vůči externím zúčastněným subjektům a spotřebitelům. Tabulky souladu, které byly načteny na webovou stránku orgánu EIOPA, nebyly vždy aktuální a souhrnná povaha v nich obsažených informací, které se různily v závislosti na kvalitě a komplexnosti údajů poskytnutých ze strany příslušných vnitrostátních orgánů, znamenala jejich omezenou použitelnost pro veřejnost.

82

Postup při „porušení práva Unie“ stanovil orgán EIOPA v roce 2011 a od té doby eviduje 28 stížností (z nichž většinu orgán EIOPA považoval za nepřípustné). Orgán EIOPA svůj postup za účelem vyšetřování případů porušení práva Unie uplatňoval jednotně a jeho šetření byla důkladná. Při vyšetřování údajných porušení práva oznámených stěžovatelem orgán EIOPA poskytoval jen omezené množství aktualizovaných informací o postupu a období bez komunikace mohou být někdy i dosti dlouhá kvůli složitosti jednotlivých případů. V důsledku toho neměli stěžovatelé včetně organizací spotřebitelů komplexní přehled o opatřeních orgánu EIOPA a někdy omylem považovali nedostatek komunikace za důkaz nečinnosti.

83

Postup při „porušení práva Unie“ nezajišťoval systematické monitorování potenciálních případů. Orgán EIOPA takové případy monitoroval neformálně, takto zjištěné případy jsou však projednávány na uzavřených zasedáních Rady orgánů dohledu. Obvykle nebyly evidovány v registru porušení práva Unie, a tudíž nebyly vyšetřovány. Orgán EIOPA tento přístup uplatnil proto, aby podpořil důvěru mezi příslušnými vnitrostátními orgány, uvedený přístup však nezajišťoval plnou důvěru zúčastněných subjektů v to, že orgán EIOPA na jejich žádost provádí odpovídající opatření. Tento přístup také nebyl transparentní, neboť externí zúčastněné subjekty (například organizace spotřebitelů) jej nemohou sledovat.

84

Vzhledem k povaze postupu jsme nemohli ověřit, zda orgán EIOPA postup zahájil ve všech případech, kdy se dozvěděl o údajném porušení práva Unie (pokud nebylo formálně oznámeno a zaevidováno). Nalezli jsme jeden případ, kdy orgán zjistil závažné nedostatky rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu, ale nezahájil postup při „porušení práva Unie“ a namísto toho se rozhodl jednat jako mediátor mezi dvěma příslušnými vnitrostátními orgány (viz rámeček 10).

Zdroje orgánu EIOPA k provádění jeho dohledové činnosti byly omezené a nebyly převedeny z regulačních činností

85

S ohledem na rozsah povinností a škálu činností v oblasti dohledu pracoval orgán EIOPA s velmi omezenými zdroji. V únoru 2018 měl útvar dohledu 20 zaměstnanců, což představovalo jen 14 % lidských zdrojů orgánu EIOPA (142 zaměstnanců). Odbor pro dohled orgánu EIOPA odpovídá za návštěvy příslušných vnitrostátních orgánů, koordinaci vzájemných hodnocení, podporu a účast na zasedáních kolegií, zprostředkovatelskou činnosti mezi příslušnými vnitrostátními orgány a za dohled nad interními modely. Jiní pracovníci (ekvivalent čtyř plných pracovních úvazků) se soustředili na vývoj iniciativ v oblasti sbližování dohledu a tři zaměstnanci pracovali na úkolech týkajících se dat a obchodních informací, o něž se opírá práce v oblasti dohledu.

86

Omezení zdrojů začala být ještě více patrná na úrovni týmů. Například tým odpovědný za interní modely měl tři zaměstnance na plný pracovní úvazek (po přepočtení dlouhodobých absencí a přidělení na jiné úkoly) oproti počtu 5,25 uvedenému v pracovním programu. Vzhledem k tomu, že tým spolupracoval se sedmnácti příslušnými vnitrostátními orgány, které zajišťují dohled nad 212 složitými interními modely, a odpovídal za další horizontální úkoly, jako jsou projekty jednotnosti, znamenalo účinné přidělování zdrojů významný problém. Většina příslušných vnitrostátních orgánů v našem průzkumu měla za to, že personální zajištění orgánu EIOPA pro dohled nad interními modely by bylo možné zlepšit. Tato otázka byla zvláště důležitá z toho důvodu, že samy příslušné vnitrostátní orgány měly pro dohled nad interními modely omezené zdroje, zejména kvůli značným nárokům této činnosti. Poskytnutím větší podpory na tomto poli by orgán EIOPA mohl zacelit významnou mezeru v odbornosti v rámci evropského systému dohledu v pojišťovnictví.

87

Po provedení směrnice Solventnost II a poté, co dokončil práci na jádru nového regulačního rámce orgán EIOPA přijal strategii spočívající v posunu jeho zaměření od regulace k dohledu. Tento krok očekávaly i zúčastněné subjekty včetně podniků a spotřebitelů, které zejména uváděly, že by se měl orgán EIOPA soustředit na zajišťování toho, aby byl nový společný regulační rámec pro pojistitele uplatňován rovným způsobem v celé EU. Přidělení zaměstnanců však tomuto posunu neodpovídalo. V letech 2015 až 2017 se útvar pro politiku zmenšil o třináct osob, útvar dohledu však narostl pouze o pět pracovníků, ačkoli se mu dostávalo podpory ze strany omezeného počtu pracovníků z jiných oddělení (viz obrázek 14).

88

Vzhledem k tomu, že pracovní místa v útvaru dohledu vyžadovala odbornou znalost konkrétní podnikatelské činnosti a zkušenosti s dohledem z praxe, orgán EIOPA se v několika náborových kampaních usilovně snažil najít vhodné uchazeče. Náročnost tohoto úkolu mimo jiné vyplývala z vysoké poptávky po odbornících v oblasti financí na místním trhu práce ve Frankfurtu v kombinaci s vysokými životními náklady. Orgán EIOPA však ze svých požadavků neustoupil a zaměstnal pracovníky s odpovídajícími zkušenostmi.

89

Pro účely zátěžového testu se základní tým skládal ze tří zaměstnanců orgánu EIOPA s odpovídající kvalifikací. Přidělení zaměstnanců bylo odpovídající s ohledem na stávající rozdělení povinností, které do značné míry závisí na vstupních údajích od příslušných vnitrostátních orgánů (viz bod 78). S těmito zdroji by však orgán EIOPA nebyl schopen provádět podrobnější kontroly přesnosti údajů nebo komunikovat přímo s účastníky zátěžového testu, a to i pokud by to považoval za užitečné. Kromě toho orgán EIOPA neměl přehled o zdrojích, které k organizaci a provádění zátěžového testu využívají všichni zapojení partneři (včetně příslušných vnitrostátních orgánů). Celkové náklady proto zůstaly neznámé.

Závěry a doporučení

90

Náš celkový závěr zní, že orgán EIOPA dobrým způsobem přispěl ke kvalitě dohledu a stabilitě v odvětví pojišťovnictví v EU. Potýkal se však přitom s omezeními z hlediska architektury systému dohledu, nedostatku zdrojů a v některých případech nedostatečné podpory a spolupráce ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Orgán EIOPA, zákonodárci i příslušné vnitrostátní orgány proto před sebou mají ještě velké množství práce, než bude dosaženo sblížení dohledu, tj. rovných podmínek pro pojišťovny činné ve všech členských státech EU a pro jejich zákazníky.

Koordinace činnosti příslušných vnitrostátních orgánů

91

Aby zajistil, že příslušné vnitrostátní orgány budou při dohledu nad pojišťovnami uplatňovat společný přístup, používal orgán EIOPA širokou škálu nástrojů, a to jak nástrojů předpokládaných v jeho zakládajícím nařízení, tak nástrojů, které vypracoval z vlastního podnětu. Zjistili jsme, že zaměstnanci orgánu EIOPA v tomto ohledu připravili důkladné a dobře odůvodněné analýzy, které umožnily určit významné nedostatky dohledu ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Tyto nedostatky zahrnovaly rizika pro institucionální nezávislost příslušných vnitrostátních orgánů a nedostatečně přísný dohled, který uplatňoval spíše formalistický než na rizicích založený přístup (viz body 14–16 a 19).

92

Některé z nástrojů orgánu EIOPA, zejména návštěvy příslušných vnitrostátních orgánů a vzájemná hodnocení, se komplexním způsobem dotýkaly otázek dohledu, to však znamenalo, že jejich oblast působnosti byla velmi široká. Jejich dokončení proto vyžadovalo značné množství času a příslušné vnitrostátní orgány potřebovaly významné zdroje, aby se na takové činnosti připravily a aby se jich zúčastnily. Návštěvy příslušných vnitrostátních orgánů vedly i k vysokému počtu (v některých případech více než 30) doporučení, u nichž nebyly stanoveny priority (viz body 17 a 20–22).

93

Také jsme zjistili, že orgán EIOPA nemá zavedena žádná opatření pro systematické návazné sledování doporučení vyplývajících z návštěv příslušných vnitrostátních orgánů a vzájemných hodnocení. V důsledku toho neměl žádný přehled o pokroku v oblasti sbližování dohledu a o přetrvávajících problémech. Orgán EIOPA se však skutečně snažil projednávat vybrané problémy s příslušnými vnitrostátními orgány ad hoc a byl rovněž schopen prokázat postupná zlepšování postupů, které některé z těchto orgánů používaly (viz bod 18).

Doporučení 1 – Zlepšit zacílení a následnou kontrolu nástrojů dohledu

Orgán EIOPA by měl lépe cílit své nástroje dohledu a přijímat návazná opatření. Konkrétně:

1. Návštěvy na místě by se měly soustředit na nejnaléhavější problémy zvolené na základě jejich dopadu na sbližování dohledu a ochranu spotřebitele. Měly by vyústit v menší počet doporučení s jasně stanovenou prioritou a konkrétním časovým rámcem provádění.
2. Orgán EIOPA by měl vymezit oblast působnosti vzájemných hodnocení tak, aby se hodnocení zaměřila na jedinou otázku v oblasti sbližování dohledu a aby bylo možné hodnocení dokončit zpravidla do jednoho roku.
3. Orgán EIOPA by měl analyzovat, zda příslušné vnitrostátní orgány účinně provedly každé doporučení vydané v rámci procesu strukturovaného dialogu a vzájemných hodnocení. Výsledky své analýzy by měl evidovat, aby měl přehled o dosaženém pokroku a problémech při sbližování dohledu mezi členskými státy, a měl by svá celková zjištění zpřístupnit veřejnosti.

Cílové datum: 1. 1. 2020.

Dohled nad přeshraničními společnostmi

94

Nynější nastavení dohledu nad přeshraniční činností vykazuje systémové nedostatky a vytváří situaci, kdy metoda dohledu závisí na právní formě podniku. Pojistitelé, kteří působí prostřednictvím dceřiných společností, podléhají dohledu, který vykonávají kolegia. Dohled nad společnostmi, které jsou činné v zahraničí, a to buď prostřednictvím poboček, nebo přímo, však vykonává výhradně jejich domovský orgán dohledu (viz body 23–26).

95

Toto uspořádání v oblasti přeshraničního dohledu vytvořilo pro orgány dohledu a pojistitele nesprávné pobídky. Vzhledem k tomu, že některé společnosti nepodléhají dohledu ze strany kolegia, využijí pojistitelé výhod nižší míry dohledu v některých členských státech. Tento systém nebyl navržen pro účely dohledu nad celoevropským trhem, který by byl prováděn účinně a vycházel ze zájmů občanů EU. To znamená, že nebylo dosaženo cíle, který stanoví De Larosièrova zpráva, tedy vyvarovat se narušování hospodářské soutěže a regulatorní arbitráže v důsledku odlišných postupů dohledu. Orgán EIOPA se skutečně pokusil z toho vyplývající problémy řešit, například vytvořením platforem spolupráce, nebyl však schopen překonat systémové nedostatky (viz body 27–32).

96

Orgán EIOPA byl schopen přispět k činnosti kolegií, a to i přes nedostatek zdrojů a (v některých případech) omezenou součinnost příslušných vnitrostátních orgánů. Přetrvalo však mnoho problémů, pokud jde o jednotnost přeshraničního dohledu (například odlišné rámce posouzení rizik, nedostatečné personální zajištění příslušných vnitrostátních orgánů; viz body 33–36).

Doporučení 2 – Posílit dohled nad společnostmi s přeshraniční působností

Orgán EIOPA by měl:

1. spolupracovat s Komisí a spolunormotvůrci s cílem řešit systémové nedostatky v oblasti dohledu nad přeshraničním podnikáním, např. zdokonalením právních předpisů pomocí procesu přezkumu evropských orgánů dohledu. Zejména by se měl snažit zajistit rovnou úroveň dohledu nad společnostmi, které podnikají v jiném členském státě, a to bez ohledu na zvolený obchodní model;
2. souběžně s touto snahou by měl nadále chránit spotřebitele prostřednictvím platforem spolupráce a monitorováním přeshraničních činností.

Cílové datum: 1. 1. 2019.

Dohled nad interními modely

97

Dohled nad interními modely je velmi složitý a na zdroje náročný proces a úroveň sbližování v této oblasti stále není uspokojivá. To znamená, že orgány dohledu mají různé přístupy k hodnocení toho, jak přesně interní modely odrážejí skutečná rizika, která pojistitelé nesou. Výsledkem mohou být nekalé konkurenční výhody a nepříznivé účinky z hlediska spotřebitelů a finanční stability. Orgán EIOPA se snažil tyto problémy řešit pomocí projektů jednotnosti a skutečně dosáhl určitých výsledků, ačkoli nedošlo k žádnému účinnému sblížení přístupů dohledu. Pokusy orgánu EIOPA zapojit se do přezkumu interních modelů vybraných společností byly do značné míry neúspěšné, neboť přístup k informacím byl omezen. V jiném případě však byl orgán EIOPA požádán, aby podpořil příslušný vnitrostátní orgán při jeho práci s interními modely, avšak neučinil tak, protože žádost neodpovídala jeho prioritám (viz body 37–50).

Doporučení 3 – Posílení mechanismů pro dohled nad interními modely

Orgán EIOPA by měl:

1. spolupracovat s Komisí a spolunormotvůrci s cílem řešit omezení v oblasti přístupu svých vlastních zaměstnanců a orgánů dohledu hostitelských států k informacím týkajícím se interních modelů. Orgán EIOPA by měl orgánům dohledu poskytovat více informací a podpory, pokud jde o metody hodnocení těchto modelů a/nebo podávání připomínek k nim;
2. být orgánům dohledu nápomocen při schvalování složitých interních modelů a dohledu nad nimi, a to kdykoli na požádání i z vlastního podnětu.

Cílové datum: 1. 1. 2019.

Zátěžový test pojišťovnictví

98

Orgán EIOPA provedl v roce 2016 svůj zátěžový test s cílem posoudit, jak by odvětví pojišťovnictví reagovalo na nepříznivý vývoj na trhu, zejména na delší dobu velmi nízkých úrokových sazeb a cenový šok týkající se aktiv. Ukázalo se, že řada společností je vůči takovým okolnostem skutečně zranitelná, neboť by se významně zhoršila jejich solventnost. Oblast působnosti zátěžového testu a jeho zaměření na životní a dlouhodobé pojištění byly s ohledem na cíle testu z větší části přiměřené (viz body 50–54 a 66).

99

Scénáře zátěžového testu byly účinné při řešení hlavních rizik zjištěných pro dané odvětví, nalezli jsme však nedostatky, pokud jde o způsob jejich nastavení a odůvodnění. Ačkoli cílem zátěžového testu je simulovat extrémní událost, u jednoho scénáře nebyl orgán EIOPA schopen prokázat, že je dostatečně náročný. Některé z jeho parametrů, které se opíraly o odborný úsudek, se však ukázaly být poměrně blízké reálné situaci na trhu. U druhého scénáře jsme zjistili nesrovnalosti v úrovni uplatňovaných šoků v různých členských státech. Je zde tedy riziko, že výsledky zátěžového testu neposkytly úplný obraz vývoje v odvětví pojišťovnictví v případě mimořádně nepříznivých okolností. To má zásadní význam z hlediska finanční stability a z hlediska pojistníků, vzhledem k tomu, že i při předpokladech, které orgán EIOPA přijal, se odvětví ukázalo jako vysoce zranitelné (viz body 55–63).

Doporučení 4 – Zlepšit koncepci scénářů zátěžového testu

Orgán EIOPA by mohl své scénáře zátěžového testu dále zlepšit, aby byly robustnější a přiměřenější z hlediska závažnosti, věrohodnosti a jednotnosti. Toho by bylo možné dosáhnout:

1. analýzou a posouzením závažnosti a věrohodnosti vypracovaných scénářů, např. kvantifikací pravděpodobnosti příslušných spouštěcích událostí nebo pomocí jiných dostupných metod a/nebo nástrojů, a dokumentováním této analýzy za účelem odůvodnění přiměřenosti scénářů; a
2. větším využitím kapacit ESRB pro tržní scénáře (např. intenzivnějším využíváním nástroje pro simulaci šoků) a/nebo jiného odborného poradenství (např. sestavením externího panelu odborníků pro hodnocení scénářů).

Cílové datum: od zátěžového testu v roce 2020.

100

Konstatovali jsme, že celkově orgán EIOPA přesně validoval a prezentoval výsledky zátěžového testu. Vzhledem k prokázané zranitelnosti odvětví vedl zátěžový test k vydání doporučení pro příslušné vnitrostátní orgány. Některá z doporučení však byla příliš obecná a nenavrhovala dostatečně konkrétní opatření. Některá doporučení kromě toho překračovala rámec pravomocí určitých příslušných vnitrostátních orgánů, což znamenalo, že tyto orgány nebyly schopny doporučení provést. Orgán EIOPA se pokusil doporučení návazně sledovat a analyzovat dosažený pokrok (viz body 64–65, 67 a 69–70).

Doporučení 5 – Vydávat relevantnější doporučení příslušným vnitrostátním orgánům

Po provedení zátěžového testu by orgán EIOPA měl dle potřeby vydat doporučení příslušným vnitrostátním orgánům a požadovat, aby tyto orgány přijaly opatření, které bude pro všechny dotčené subjekty více specifické i relevantní. Orgán EIOPA by měl předem posoudit proveditelnost doporučeného opatření s ohledem na to, zda mají příslušné vnitrostátní orgány prostředky k tomu, aby opatření provedly účinně a včas.

Cílové datum: od zátěžového testu v roce 2020.

101

Orgán EIOPA zveřejnil výsledky zátěžového testu z roku 2016 jen v agregované podobě, neboť na rozdíl od orgánu EBA nemá konkrétní právní mandát zveřejnit výsledky jednotlivých společnosti. K tomuto kroku musí orgán EIOPA získat písemný souhlas účastníků, o který nebyl připraven v roce 2016 požádat, ale vyžádal si jej pro zátěžový test konaný v roce 2018. Považujeme to za krok správným směrem, neboť zveřejňování výsledků jednotlivých společností by mohlo pomoci zvýšit transparentnost a povědomí o rizicích a posílit tak kázeň na trhu (viz bod 68).

Doporučení 6 – Podporovat zveřejňování výsledků jednotlivých zátěžových testů

Orgán EIOPA by měl prosazovat zveřejňování individuálních výsledků zátěžového testu. Aby zvýšil důvěru účastníků, mohl by orgán EIOPA využít zlepšené transparentnosti metodiky zátěžového testu (doporučení 7) a spolehlivějšího návrhu scénářů (doporučení 4). Orgán EIOPA by měl rovněž zajistit, aby způsob prezentace jednotlivých výsledků neponechával žádný prostor pro volný výklad.

Cílové datum: od zátěžového testu v roce 2020.

102

Celkově orgán EIOPA zorganizoval zátěžový test hladce, jakkoli byl časový harmonogram pro účastníky velmi náročný. Ke komunikaci s příslušnými vnitrostátními orgány a zúčastněnými společnostmi využil orgán celou řadu prostředků. Přestože během vykazovaného období došlo k jejich četným aktualizacím, byly formuláře praktickým nástrojem, který společnostem umožnil poskytnutí údajů. Orgán EIOPA však dostatečně neodůvodnil potřebu obdržet určité údaje ani návrh scénářů a jejich související předpoklady. To příliš nepomohlo vzbudit důvěru příslušných vnitrostátních orgánů a účastníků, jejichž příspěvek byl pro spolehlivost výsledků zátěžového testu zásadní. Orgán EIOPA vyvodil poučení ze zátěžového testu provedeného v roce 2014, aby zlepšil jeho organizaci v roce 2016, jeho přístup však nebyl systematický (viz body 71–75).

Doporučení 7 – Zvýšit transparentnost metodiky zátěžových testů

Metodika zátěžového testu by měla být transparentnější a orgán EIOPA by měl učinit více pro to, aby jí zúčastněné subjekty a účastníci testu rozuměli, např. prostřednictvím:

1. pořádání pracovních setkání pro účastníky a zástupce odvětví před vlastním spuštěním zátěžového testu s cílem jasněji vysvětlit test a scénáře a získat nezávaznou zpětnou vazbu pro zátěžový test s lepšími vstupními informacemi;
2. použití technické dokumentace, která by účastníkům lépe a do větších podrobností vysvětlila, jak jsou scénáře (základní předpoklady) kalibrovány a jaký rozsah údajů se pro tento účel požaduje;
3. pořádání schůzek se zúčastněnými subjekty po provedení zátěžového testu za účelem systematického získávání zpětné vazby a poučení z předešlých zátěžových testů (tj. s konkrétním harmonogramem, komunikačními prostředky a účastníky).

Cílové datum: od zátěžového testu v roce 2020.

Správa a řízení a zdroje

103

Ve většině svých činností orgán EIOPA velmi úzce spolupracoval s příslušnými vnitrostátními orgány. Avšak zejména pokud jde o návštěvy jednotlivých zemí a práci na interních modelech, poskytovaly mu v některých případech vnitrostátní orgány dohledu nedostatečnou podporu. Vzhledem k tomu, že přístup k informacím a dokumentům byl omezený, nebyl orgán EIOPA schopen provést některé kontroly a analýzy, které plánoval. Příslušné vnitrostátní orgány také mají rozhodující slovo v hlavním řídícím orgánu EIOPA, a proto jsou schopny rozhodovat o rozsahu působnosti opatření orgánu EIOPA, které má přezkoumávat účinnost jejich práce. To znamenalo problém z hlediska nezávislosti takového opatření.

104

Zjistili jsme, že orgán EIOPA má dobře zavedený postup pro sledování případů nedodržování práva Unie, přestože existují určité nedostatky, pokud jde o transparentnost vůči externím zúčastněným subjektům (viz body 76–84).

105

Vzhledem ke složitosti úkolů orgánu EIOPA, zvláště v oblasti dohledu, byly jeho zdroje velmi omezené. Tým odpovědný za dohled nad 212 interními modely měl pouze tři zaměstnance na plný úvazek. Celkem pouze 20 pracovníků (14 % všech pracovníků EIOPA) pracuje přímo v oddělení pro dohled a v dalších odděleních se úkolům souvisejícím s dohledem věnuje omezený počet pracovníků. Zamýšlený strategický posun zaměření orgánu EIOPA od regulace k dohledu se tudíž dosud neuskutečnil (viz body 85–89).

Doporučení 8 – Posílit lidské zdroje pověřené úkoly dohledu

1. EIOPA by měla zajistit postupný významný nárůst v počtu pracovníků pověřených úkoly dohledu a stanovit si v tomto ohledu konkrétní a podložený cíl v ročním plánu práce.
2. Po podrobné analýze potřeb by měl orgán EIOPA také zvážit žádost o dodatečné zdroje, v níž by jasně určil úkoly, pro něž jsou tyto zdroje nutné, a jejich dopad na kvalitu a sbližování dohledu a na finanční stabilitu.
3. Dodatečné zdroje by měly být konkrétně využity na zintenzivnění činností orgánu EIOPA týkajících se interních modelů, přeshraničního dohledu a určování případů nedodržení unijního práva.

Cílové datum: 1. 1. 2020.

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Neven MATES, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 2. října 2018.

Zkratky

BoS: Rada orgánů dohledu

BP: Bazický bod

EBA: Evropský orgán pro bankovnictví

EHP: Evropský hospodářský prostor

EIOPA: Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

ESA: Evropské orgány dohledu

ESFS: Evropský systém dohledu nad finančním trhem

ESRB: Evropská rada pro systémová rizika

EÚD: Evropský účetní dvůr

FTE: Ekvivalent plného pracovního úvazku

IGS: Systém záruk v pojišťovnictví

IM: Interní model

NCA: Příslušný vnitrostátní orgán

ORSA: Vlastní posouzení rizik a solventnosti

SCR: Solventnostní kapitálový požadavek

UFR: Konečná forwardová sazba

Glosář

Evropská rada pro systémová rizika: Evropská rada pro systémová rizika je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU a za předcházení systémovým rizikům a jejich zmírňování. ESRB monitoruje a posuzuje systémová rizika a dle potřeby vydává varování a doporučení.

Evropský systém dohledu nad finančním trhem: Evropský systém dohledu nad finančním trhem je systém mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního finančního dohledu, jehož ústředními prvky jsou tři evropské orgány dohledu – EBA, EIOPA a ESMA, Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) a vnitrostátní orgány dohledu.

Interní model: Interní model představuje pokročilý přístup k výpočtu rizik vyplývajících z podnikání pojistitele. Pojistitelé se mohou rozhodnout používat interní model pro lepší výpočet celkového stavu svých rizik než pomocí standardního vzorce; vypočtený stav rizik pak určuje kapitálový požadavek. Každý interní model musí splňovat několik požadavků a musí jej schválit odpovědný/é orgán/y dohledu.

Kolegium orgánů dohledu: Kolegium orgánů dohledu je stálá, ale pružná struktura, která má koordinovat a usnadňovat rozhodování o dohledu nad pojišťovací skupinou, jež působí ve více než jednom členském státě.

Konečná forwardová sazba: Konečná forwardová míra je bezriziková úroková míra, k níž konverguje bezriziková výnosová křivka za tzv. Last Liquid Point (poslední splatností, pro kterou lze swapový trh nebo trh státních dluhopisů považovat za dostatečně likvidní, např. za 20 let v případě eura). Konečná forwardová míra se používá u velmi dlouhodobých závazků kvůli omezenému počtu transakcí (nedostatečné likviditě) na trhu za účelem získání výnosové křivky.

Příslušný vnitrostátní orgán: Příslušné vnitrostátní orgány jsou vnitrostátní orgány v každém členském státě, které mají pravomoc dohlížet nad pojišťovnami (proto se označují také jako vnitrostátní orgány dohledu). Příslušný vnitrostátní orgán, který odpovídá za dohled nad pojistitelem, jenž získal svou licenci v členském státě daného příslušného vnitrostátního orgánu, se označuje jako domovský orgán dohledu. Všechny ostatní příslušné vnitrostátní orgány jsou pro daného pojistitele orgány dohledu hostitelských států, jestliže pojistitel podniká prostřednictvím dceřiné společnosti v jejich příslušných členských státech.

Solventnost II: Směrnice EU Solventnost II nabyla účinnosti v roce 2016 a stanovila riziko týkající se solventnosti jako ústřední prvek harmonizovaného regulačního rámce pojišťoven. Tento rámec klade nároky na požadovaný ekonomický kapitál („pilíř 1“), správu a řízení rizik („pilíř 2“) a na standardy vykazování („pilíř 3“) všech pojišťoven v Evropě. Jako své cíle směrnice Solventnost II deklaruje zlepšení ochrany spotřebitele, modernizaci dohledu, prohloubení integrace trhu v EU harmonizací režimů dohledu a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti pojistitelů z EU.

Solventnostní kapitálový požadavek: Solventnostní kapitálový požadavek je částka kapitálu, kterou musí pojišťovny držet, aby splnily požadavky pilíře 1 v rámci režimu Solventnost II. To by mělo zajistit, aby pojistitelé s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti (99,5 %) ve dvanáctiměsíčním období plnili své závazky vůči pojistníkům a oprávněným osobám.

Standardní vzorec: Standardní vzorec je implicitně daný přístup k výpočtu stavu rizik pojistitele v souladu se směrnicí Solventnost II. Standardní vzorec se člení na moduly rizika, které se agregují a určují kapitálový požadavek.

Vlastní posouzení rizik a solventnosti: Vlastní posouzení rizik a solventnosti je každoroční interní postup, který pojistitelé provádějí s cílem posoudit přiměřenost svého řízení rizik a solventnosti pro případ běžného a zátěžového scénáře. Vlastní posouzení rizik a solventnosti představuje posouzení, které u svých aktuálních a budoucích rizik provádí sám pojistitel.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tuto zprávu vypracoval auditní senát IV, jemuž předsedá člen EÚD Neven Mates a který se zaměřuje na oblast regulace trhů a konkurenceschopného hospodářství. Audit vedl člen EÚD Rimantas Šadžius. Při práci na zprávě mu podporu poskytovali Mindaugas Pakštys, Tomas Mackevičius, Aušra Maziukaitėová a Niamh Careyová z jeho kabinetu, ředitel Zacharias Kolias a vedoucí úkolu Kamila Lepkowská. Členy auditního týmu byli Matthias Blaas, Vasileia Kalafatiová, Marion Kilhofferová, Anna Ludwikowská a Josef Ševčík. Jazykovou podporu zajišťoval Mark Smith.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-847-1230-4	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/900882	QJ-AB-18-027-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-1217-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/704594	QJ-AB-18-027-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.