Digitalizace evropského průmyslu: ambiciózní iniciativa, jejíž úspěch závisí na pokračujícím odhodlání EU, vlád a podniků ji naplnit

Shrnutí

Digitalizace je spojena s lepší výkonností podniků z hlediska produktivity, postupů řízení, inovací, růstu a lépe placených pracovních míst. Přijetí digitální transformace je tedy pro mnohé podniky z EU zásadní pro to, aby zůstaly konkurenceschopné. Podniky EU v současnosti plně nevyužívají moderních technologií za účelem inovací. Protože 99 % podniků EU tvoří malé a střední podniky, je obzvláště důležité zajistit, aby se toto odvětví zabývalo digitalizací.

V této souvislosti zahájila Komise v roce 2016 iniciativu digitalizace evropského průmyslu. Cílem této iniciativy z oblasti „měkkého“ práva bylo posílit konkurenceschopnost EU v digitálních technologiích a zajistit, aby každý podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací. Iniciativa digitalizace evropského průmyslu navrhla mobilizovat téměř 50 miliard EUR veřejných a soukromých investic během pěti let od jejího zahájení. Centra pro digitální inovace poskytující podnikům služby, jako jsou odborné znalosti v oblasti technologií, testování a vytváření sítí, jsou jednou z hlavních koncepcí pro provedení uvedené iniciativy. Naše zpráva by měla občanům EU a subjektům přijímajícím rozhodnutí poskytnout posouzení účinnosti opatření EU od zahájení iniciativy digitalizace evropského průmyslu a kromě toho by měla pomoci zajistit, aby byly v programovém období 2021–2027 zavedeny správné podmínky.

Zkoumali jsme, do jaké míry byla EU účinná při podpoře vnitrostátních strategií pro digitalizaci průmyslu a center pro digitální inovace, přičemž jsme se zaměřili na tři z pěti pilířů iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Posoudili jsme zejména, zda Komise účinně podporovala členské státy při tvorbě a provádění jejich strategií pro digitalizaci průmyslu a zda spolu s členskými státy provádění těchto strategií posuzovala. Kromě toho jsme přezkoumali podporu Komise a členských států týkající se zřizování a provozu center pro digitální inovace a skutečnost, zda Komise zjišťovala a řešila regulační překážky, jež by mohly ovlivnit provádění iniciativy digitalizace evropského průmyslu, a zda přijímala opatření za účelem zajištění náležité konektivity.

Zjistili jsme, že strategie Komise na podporu digitalizace evropského průmyslu měla řádný základ a podporu členských států, ale že její součástí nebyly informace o plánovaných efektech, ukazatele výsledků a cílové hodnoty. V důsledku toho je pro Komisi a členské státy obtížnější přijímat informovanější rozhodnutí a lépe nasměrovat své činnosti. Komise provedla několik činností s cílem poskytnout členským státům návod, ale nevybídla je k tomu, aby na iniciativu přidělily evropské strukturální a investiční fondy. Celkový objem finančních prostředků, který je zapotřebí k vytvoření a udržení rámce na podporu digitalizace průmyslu EU, není znám. Ve většině členských států, které jsme navštívili, měly podpůrné aktivity Komise omezený dopad.

Program Horizont 2020 iniciativu podporuje a v programech EFRR, které jsme přezkoumali, jsme našli opatření, která by mohla provádění iniciativy digitalizace evropského průmyslu podpořit. Protože byla tato iniciativa zahájena v polovině programového období 2014–2020, v případě fondů ESI neexistoval právní požadavek, který by členským státům ukládal sledování projektů, jež jsou pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu relevantní. Způsob shromažďování údajů ve většině členských států proto nezachycuje informace o iniciativě digitalizace evropského průmyslu, což brání monitorování na úrovni členských států a EU. Podle Komise je zapotřebí na straně členských států strukturovanější přístup, aby se přesně určily investice, které byly realizovány. Znamená to, že pro Komisi je obtížné získávat tyto informace, aby mohla porovnat objem investic s plány stanovenými v původním sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu.

Od zahájení uvedené iniciativy Komise provedla několik činností určených k podpoře center pro digitální inovace během jejich zřizování a provozu. Činnosti v členských státech, které jsme navštívili, však byly omezené. Čtyři roky od zahájení iniciativy digitalizace evropského průmyslu mají centra pro digitální inovace stále omezený přístup k financování. Zjistili jsme příklady jejich nekoordinovaného zavádění a s výjimkou činností financovaných z programu Horizont 2020 pro ně také dosud nebyl stanoven podrobný rámec pro monitorování na úrovni EU. Na období 2021–2027 navrhla Komise nový program Digitální Evropa, který stanovuje kritéria pro členské státy při výběru „evropských center pro digitální inovace“ a pro monitorování jejich činnosti, když získají z takovéhoto programu podporu. K červnu 2020 je tento program stále projednáván.

Komise nadále přijímala náležitá opatření s cílem zajistit vhodný právní rámec, přičemž se zabývala veškerou legislativou určenou ve sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu. Přiměřená úroveň širokopásmového připojení (předmět dřívější zvláštní zprávy EÚD, č. 12/2018) je pro tuto iniciativu rovněž zásadní, zejména po koronavirové pandemii v roce 2020. Podniky mohou využívat stabilní nárůst pokrytí rychlým a superrychlým širokopásmovým připojením, ke kterému v posledních letech došlo. Ne všechny členské státy ale pravděpodobně splní všechny cíle EU pro rok 2020 a dosažení cíle EU pro rok 2025 týkajícího se gigabitové společnosti se zdá být ještě náročnější. Kromě pokrytí je dalším klíčovým faktorem pro úspěšnou digitalizaci průmyslu v EU využívání konektivity. Míra využívání rychlého širokopásmového připojení se významně liší podle velikosti podniků. V roce 2019 využívalo rychlé širokopásmové připojení pouze 46 % malých podniků.

Na základě těchto závěrů doporučujeme, aby Komise spolu s členskými státy:

• nabízela podporu členským státům při určování jejich mezer ve financování a upozorňovala je na financování EU, které je k dispozici,
• zlepšila monitorování iniciativy digitalizace evropského průmyslu stanovením vhodných ukazatelů cílů a sledováním výdajů,
• vymezila, koordinovala a přijala rámec pro síť evropských center pro digitální inovace, která bude pokrývat všechny regiony v Evropě,
• přijala další opatření na podporu dosažení vhodné úrovně širokopásmové konektivity.

Úvod

Od průmyslu 1.0 k průmyslu 4.0 – digitalizace evropského průmyslu

Pomocí technologického vývoje dochází k pokroku průmyslu. Obrázek 1 ukazuje, jak se průmysl za posledních 250 let posunul od mechanizace a parních strojů přes pásovou výrobu k zavedení průmyslové robotiky a automatizované výroby na počátku 70. let 20. století.

© Shutterstock / By elenabsl.

Čtvrtá fáze průmyslové revoluce (často označovaná jako průmysl 4.0) se týká všech průmyslových a hospodářských odvětví. Může podnikům zajistit mnohem větší kontrolu nad jejich výrobky: poskytuje jim například větší schopnost přizpůsobovat výrobky stále individuálnějším požadavkům zákazníků. Tato větší kontrola může pokrývat celý životní cyklus výrobku od návrhu přes vývoj a výrobu až po doručení konečnému zákazníkovi, poprodejní zákaznický servis a závěrečnou recyklaci.

Základem této čtvrté průmyslové revoluce je dostupnost všech příslušných informací o všech prvcích výroby v reálném čase. To může podnikům umožnit, aby přizpůsobily a optimalizovaly své postupy podle různých kritérií, jako jsou náklady, dostupnost a spotřeba zdrojů. Je tedy nezbytná přiměřená úroveň širokopásmového připojení coby předpoklad toho, aby informace mohly být předávány v reálném čase a podniky mohly využít přínosů této nejnovější průmyslové revoluce.

Obrázek 2 představuje hlavní složky průmyslu 4.0 sahající od cloud computingu, dat velkého objemu a analytiky k robotice a internetu věcí¹.

Zdroj: EÚD.

Digitální transformace průmyslu neboli digitalizace je více než jen pořízení nového vybavení a systémů v oblasti IT. Zahrnuje využití možností, jež nabízejí nové technologie, pro opětovné zvážení všech aspektů podnikových procesů. Pokud mají podniky z EU zůstat konkurenceschopné, je otevřenost vůči digitální transformaci pro mnohé z nich zásadní. Studie odhadují, že digitalizace výrobků a služeb zvýší v Evropě roční výnosy průmyslu o více než 110 miliard EUR². Podle studie Evropské investiční banky (EIB) je digitalizace spojena s lepší výkonností podniků z hlediska produktivity, postupů řízení, inovací, růstu a lépe placených pracovních míst³.

Podniky EU v současnosti plně nevyužívají moderních technologií za účelem inovací a využití moderních technologií ze strany průmyslu se liší napříč jednotlivými odvětvími a zeměmi a regiony EU⁴. Existují také značné rozdíly mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky (MSP). Například 54 % velkých podniků je vysoce digitalizovaných, zatímco v případě MSP jde jen o 17 %⁵.

Protože 99 % podniků EU jsou malé a střední podniky⁶, je obzvláště důležité zajistit, aby se tyto podniky zabývaly problémem digitalizace. Podle studie EIB⁷ tvořily výdaje evropských MSP na digitalizaci v roce 2018 okolo 57 miliard EUR, což představuje 30 % celkových evropských výdajů v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT)⁸. Očekává se, že výdaje MSP na digitalizaci se budou rychle zvyšovat, přičemž do roku 2022 by měly dosáhnout 65 miliard EUR (viz obrázek 3), ačkoli koronavirová nákaza může toto číslo ovlivnit⁹.

Zdroj: EÚD, převzato od EIB – údaje shromáždil Gartner.

Politika a iniciativy EU týkající se digitalizace průmyslu

Evropa 2020 je strategií EU pro období 2010–2020. Jednou ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 je „Digitální agenda pro Evropu“¹⁰, která byla navržena s cílem zajistit udržitelné hospodářské a sociální přínosy z jednotného digitálního trhu. V této souvislosti Komise v roce 2015 zahájila strategii EU pro jednotný digitální trh¹¹.

V dubnu 2016 Komise jako součást strategie pro jednotný digitální trh a s podporou Rady¹² zahájila iniciativu „digitalizace evropského průmyslu“¹³. Průmysl je oblast, ve které se úloha EU omezuje na podporu opatření členských států¹⁴. Uvedená iniciativa tedy vychází ze sdělení Komise a nikoli z nařízení EU: cílem Komise je podporovat členské státy při tvorbě a provádění jejich vlastních strategií digitalizace. Komise odůvodňuje svou volbu sdělení tím, že jí to umožnilo rychle zahájit spolupráci s členskými státy i soukromým sektorem, třebaže forma sdělení Komisi nedává žádné regulační pravomoci. Cílem této iniciativy z oblasti „měkkého“ práva je „posílit konkurenceschopnost EU v digitálních technologiích a zajistit, aby každý podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“. Podle sdělení se očekává, že iniciativa digitalizace evropského průmyslu mobilizuje během 5 let od svého zahájení v roce 2016 až 50 miliard EUR veřejných a soukromých investic na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Objem financování EU v rámci přímého řízení je výslovně zmíněn, ale ve sdělení se neuvádí částky dalších finančních prostředků EU.

Iniciativa digitalizace evropského průmyslu, která navazuje na národní iniciativy v oblasti digitalizace průmyslu a doplňuje je, je vystavěna na pěti hlavních pilířích (viz obrázek 4; podrobnější popis jednotlivých pilířů je k dispozici v příloze I).

Zdroj: EÚD, převzato od Evropské komise.

Na úrovni EU jsou hlavními generálními ředitelstvími Komise zapojenými do digitalizace a průmyslové politiky:

• Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CNECT), které iniciativu digitalizace evropského průmyslu vede a koordinuje. Zabývá se politikou a zajišťuje určitou finanční podporu prostřednictvím rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, který přímo řídí Komise.
• Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP), které odpovídá za tvorbu a provádění politiky v oblasti hospodářské soutěže pro EU;
• Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL), které odpovídá za politiku EU v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, dovedností, pracovní mobility a za související programy EU v oblasti financování prováděné členskými státy a podporované prostřednictvím ESF v rámci sdíleného řízení;
• Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW), které odpovídá za dokončení vnitřního trhu se zbožím a službami;
• Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) je odpovědné za posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU prostřednictvím programů EFRR a Fondu soudržnosti, které provádějí členské státy v rámci sdíleného řízení,
• Generální ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD), které je hlavním GŘ pro program Horizont 2020.

V roce 2018 Komise navrhla na období 2021–2027 první program Digitální Evropa¹⁵ – nařízení s rozpočtem 9,2 miliardy EUR, který řídí Komise a jehož cílem je přispět k iniciativě digitalizace evropského průmyslu. Tato částka bude navíc k dalšímu financování dostupnému pro digitalizaci průmyslu na období 2021–2027, jako je program Horizont Evropa a fondy ESI. Uvedený program se zaměří na pět oblastí: vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a důvěra, pokročilé digitální kompetence a zavádění a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita. Podle tohoto návrhu plánuje Komise přidělit zhruba 10 % finančních prostředků evropským centrům pro digitální inovace, a to s cílem budování kapacit v celé EU. Tato centra pro digitální inovace budou spolufinancována členskými státy a budou fungovat jako odborná střediska, která mají místním podnikům pomoci s digitálním rozvojem.

V dubnu 2020 Rada a Komise společně představily Parlamentu „plán cesty k oživení“ po koronavirové nákaze s hlavním cílem vybudovat odolnější, udržitelnější a spravedlivější Evropu¹⁶. Podle tohoto plánu má digitální transformace spolu s ekologickou transformací „ústřední a prioritní úlohu při opětovném rozběhnutí a modernizaci našeho hospodářství.“

Rozsah digitalizace průmyslu v EU

Za účelem monitorování digitálního pokroku členských států Komise v roce 2014 zavedla index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), což je kombinovaný index, který shrnuje příslušné ukazatele týkající se digitální výkonnosti Evropy a sleduje pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti digitální konkurenceschopnosti.

Index DESI se skládá z ukazatelů pokrývajících pět hlavních aspektů¹⁷:

1. konektivita,
2. lidský kapitál,
3. využívání internetových služeb,
4. integrace digitálních technologií,
5. digitální veřejné služby.

Dle našeho názoru jsou nejvýznamnějším aspektem pro digitalizaci evropského průmyslu „konektivita“, „lidský kapitál“ a „integrace digitálních technologií“. Obrázek 5 ukazuje, že úroveň digitalizace se v jednotlivých členských státech liší.

Zdroj: EÚD, na základě databáze DESI.

Mezinárodní verze indexu DESI (I-DESI)¹⁸ poskytuje celkové posouzení situace EU v porovnání se 17 ekonomikami z oblastí mimo EU (viz obrázek 6).

Poznámka: hodnoty nejsou přímo srovnatelné s hodnotami indexu DESI, neboť nebylo možné shromáždit všechny ukazatele ve všech zemích.

Zdroj: Evropská komise.

Index DESI doplňují profily zemí, které každoročně zveřejňuje Komise a jež kombinují kvantitativní důkazy z ukazatelů DESI s politickými přehledy a osvědčenými postupy pro jednotlivé země¹⁹. V sérii zpráv o zemi, které zadala Komise a jež byly zveřejněny v říjnu a listopadu 2017²⁰ a v červenci 2019²¹, je k dispozici samostatná analýza pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu.

Rozsah a koncepce auditu

Zkoumali jsme účinnost akcí EU při podpoře vnitrostátních strategií pro digitalizaci průmyslu a centra pro digitální inovace. V této souvislosti se audit zaměřil na tři z pěti pilířů iniciativy digitalizace evropského průmyslu (viz obrázek 4 a příloha I): pilíř 1 – „evropská platforma národních iniciativ v oblasti digitalizace průmyslu“, pilíř 2 – „digitální inovace pro všechny: centra pro digitální inovace“ a pilíř 4 – „regulační rámec připravený na digitální éru“. Zkoumali jsme tedy, zda:

• Komise účinně podporovala členské státy při tvorbě a provádění jejich strategií pro digitalizaci průmyslu;
• Komise spolu s členskými státy posoudila provádění vnitrostátních strategií;
• podpora ze strany Komise a členských států ohledně zřizování a provozu center pro digitální inovace byla účinná a
• Komise účinně přispěla k zavedení rámce usnadňujícího digitalizaci průmyslu tím, že se zabývala možnými regulačními překážkami a pomáhala členským státům zajistit vhodnou konektivitu.

Náš audit zahrnoval přezkum dokumentů relevantních pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu a strukturované rozhovory s Komisí a vnitrostátními / regionálními orgány, centry pro digitální inovace a zúčastněnými stranami v členských státech. Navštívili jsme čtyři členské státy: Německo, Maďarsko, Polsko a Portugalsko a shromáždili jsme informace z 28 center pro digitální inovace, které se nacházejí v těchto členských státech. Zvolili jsme tyto členské státy, abychom zajistili vyvážený pohled z hlediska pokroku při digitalizaci jejich průmyslu a z hlediska geografického rozložení.

Kromě toho jsme přezkoumali osm operačních programů z období 2014–2020 (dále jen „programy“) a projednali jsme s Komisí a příslušnými řídicími orgány způsoby, jakými podporují iniciativu digitalizace evropského průmyslu. Přezkoumali jsme rovněž devět projektů vybraných z těchto programů, abychom pochopili, jak byly finanční prostředky EU využívány k dosažení pokroku při digitalizaci průmyslu v členských státech (viz obrázek 7 a příloha II).

Zdroj: EÚD.

EU investuje značné částky do podpory podniků, zejména malých a středních podniků, při jejich digitálním rozvoji s cílem pomoci jim zachovat si konkurenceschopnost na globálním trhu. Tento cíl se stal ještě významnějším v důsledku koronavirové nákazy a nutnosti obnovit hospodářství. Naše zpráva by měla občanům EU a subjektům přijímajícím rozhodnutí poskytnout posouzení účinnosti opatření EU od zahájení iniciativy digitalizace evropského průmyslu a kromě toho by měla pomoci zajistit, aby byly v programovém období 2021–2027 zavedeny správné podmínky.

Připomínky

Iniciativa digitalizace evropského průmyslu má řádný základ a podporu členských států, avšak opatření Komise měla omezený vliv na strategie členských států, které jsme navštívili

Zkoumali jsme, zda Komise:

• vytvořila řádnou iniciativu pro digitalizaci průmyslu EU, včetně vhodných cílů a údajů o financování, která získala podporu členských států, průmyslu a dalších zúčastněných stran;
• poskytla členským státům poradenství a pokyny ohledně příslušných otázek, včetně dovedností, financování a technologického rozvoje, jako je umělá inteligence, data velkého objemu, sítě páté generace, blockchain, cloud computing a kybernetická bezpečnost.

Iniciativa digitalizace evropského průmyslu má řádný základ, postrádá však podrobnosti ohledně plánovaných efektů a financování

Iniciativa Komise nazvaná digitalizace evropského průmyslu navazuje na různé vnitrostátní a regionální iniciativy v oblasti digitalizace průmyslu a na škálu různých studií a konzultací zúčastněných stran. Například k setkání skupin externích zúčastněných stran, které se konalo v listopadu 2015 při přípravě sdělení o digitalizaci evropského průmyslu, přispělo několik zástupců průmyslu, kteří potvrdili, že tato iniciativa byla relevantní, a podpořili předložené návrhy, jako byla centra pro digitální inovace.

Při našich návštěvách členských států orgány, zástupci průmyslu a zúčastněné strany, s nimiž jsme vedli rozhovory, danou iniciativu podpořili a měli za to, že koncepce center pro digitální inovace představovala účinnou reakci na potřeby podniků, zejména malých a středních podniků, v oblasti digitalizace.

Iniciativa digitalizace evropského průmyslu je iniciativou na vysoké úrovni, která ukazuje, že je zapotřebí veřejná intervence, a způsob, jakým spolu různá politická opatření souvisejí. V iniciativě však nebyly stanoveny plánované efekty (tj. výsledky a dopady) a ani vhodné ukazatele výsledků a cílové hodnoty. Kromě toho sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu ani související dokumenty neposkytly členským státům návod, jak by mohla být tato iniciativa v členských státech a jejich regionech zavedena.

Jedním z hlavních cílů iniciativy digitalizace evropského průmyslu se týká vstupů: cíl mobilizovat během pěti let od roku 2016 pro činnosti v rámci této iniciativy téměř 50 miliard EUR veřejných a soukromých investic (viz bod 09). Celkový objem financování, které je potřebné na vytvoření a udržení rámce na podporu digitalizace průmyslu EU, však není znám.

Kromě závazku programu Horizont 2020 soustředit 500 milionů EUR na centra pro digitální inovace a 5 miliard EUR na partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)²², digitální průmyslové platformy a ekosystémy v oblastech, jako je umělá inteligence, robotika, fotonika, sítě páté generace a vysoce výkonná výpočetní technika a internet věcí, bylo poskytnuto jen málo podrobností ohledně rozdělení financování mezi veřejné a soukromé investice. Sdělení uvádí, že k podpoře iniciativy by bylo možné využít fondy ESI a Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Z hlediska dostupných částek poskytuje podrobné údaje jen pro program Horizont 2020 a nepoukazuje na to, že ve fondech ESI, zejména v EFRR, je na období 2014–2020 k dispozici více než 20 miliard EUR na digitální investice. Orgány členských států, s nimiž jsme vedli rozhovory, vyjádřily obavy ohledně toho, jak budou financovat činnosti související s iniciativou digitalizace evropského průmyslu jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů.

V předchozí zvláštní zprávě jsme upozornili na to, že politická oznámení na vysoké úrovni mohou vzbuzovat očekávání, jež přesahují to, co je možné splnit²³. Podle Komise investují do digitální transformace průmyslu všechny členské státy. Komise se však domnívá, že aby se přesně určily investice, které byly realizovány, je zapotřebí na straně členských států strukturovanější přístup.

Aktivity Komise na podporu členských států při tvorbě a provádění jejich strategií pro digitalizaci měly v členských státech, které jsme navštívili, omezený vliv

Pokyny Komise pro členské státy

Index DESI a jeho profily zemí (viz bod 18) jsou hlavním nástrojem, který Komise používá ke sledování pokroku a určení mezer ve strategiích členských států pro digitalizaci jejich průmyslu. V těchto zprávách Komise určuje hlavní rozdíly mezi nejvýkonnějšími členskými státy nebo regiony a těmi, jejichž výkonnost je podprůměrná. Zprávy také členským státům doporučují opatření navržená k podpoře digitální transformace.

Komise rovněž stále více využívá postup evropského semestru s cílem podnítit členské státy k řešení problémů v oblasti digitalizace, zejména prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země. Počet doporučení pro jednotlivé země, která jsou přímo relevantní pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu, se během doby zvyšoval a v roce 2020 se rozšířil na všechny členské státy (viz příloha III).

Kromě postupu doporučení pro jednotlivé země Komise provedla škálu aktivit navržených s cílem pomoci členským státům vytvořit a provést iniciativu digitalizace evropského průmyslu (viz rámeček 1).

Členské státy si vyměňovaly své zkušenosti a správnou praxi zejména prostřednictvím akcí, jako jsou evropská fóra zúčastněných stran, kulaté stoly a vládní schůze na vysoké úrovni. Konstatovali jsme však, že Komise ani členské státy, které jsme navštívili, nesdílely své zkušenosti s přístupy k digitální transformaci průmyslu, které se ukázaly být neúspěšné. To by mohlo být přínosné pro ostatní členské státy, jež vypracovávají a provádějí své strategie, přičemž by se zabránilo tomu, aby opakovaly tytéž chyby.

Rozsah podpory pro iniciativu ze strany fondů ESI

Navzdory možné dostupnosti 20 miliard EUR z fondů ESI (viz bod 28) Komise nekontaktovala žádný z osmi řídicích orgánů, s nimiž jsme vedli rozhovory, aby mu poskytla pokyny ohledně využití tohoto zdroje financování k podpoře dané iniciativy. Dva řídicí orgány nám sdělily, že o iniciativě digitalizace evropského průmyslu před tím, než jsme je kontaktovali v rámci auditu, nevěděly.

V období 2014–2020 podporují fondy ESI 11 tematických cílů. Domníváme se, že tematický cíl 11, kterým je „posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a efektivní veřejné správy“, mohl tvořit základ podpory pro členské státy z fondů ESI při tvorbě strategií pro digitalizaci průmyslu nebo pro budování institucionální kapacity za účelem vypracování opatření týkajících se digitalizace evropského průmyslu. Komise však členské státy na tuto možnost neupozornila.

Vliv Komise na strategie členských států v oblasti digitalizace

Komise poskytla členským státům obecné pokyny (body 30–33). S výjimkou odpovědi na dotazu jednoho členského státu (viz následující bod) však nenavrhla žádná opatření určená konkrétně pro zlepšení výkonnosti členských států, jež mají na indexu DESI horší výsledky.

Jedním z mála nástrojů, který může Komise využít k poskytnutí individuálně uzpůsobené podpory členským státům, je její Útvar na podporu strukturálních reforem. Tento útvar může jakémukoli členskému státu na jeho žádost poskytnout cílenou podporu pro jeho institucionální a správní reformy a reformy na podporu růstu. Na konci roku 2019 byla Litva jediným členským státem, který v souvislosti s iniciativou digitalizace evropského průmyslu požádal o tento typ podpory. Hodnocení Litvy podle indexu DESI na rok 2019 je těsně pod průměrem EU (viz obrázek 5).

Vnitrostátní orgány, s nimiž jsme vedli rozhovory, se domnívají, že činnost Komise měla určitý dopad na jejich vlastní vnitrostátní strategie, ale celkově byl její vliv na tvorbu a provádění jejich strategií omezený (viz rámeček 2). To je částečně důsledek odlišných fází vývoje členských států v oblasti digitalizace. Například u Německa, které je pokročilé, mohla Komise vycházet z jeho strategie „Industrie 4.0“ coby zdroje pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu.

Situace je podobná v případě využití správné praxe: v navštívených členských státech jsme nenašli žádný jasný důkaz toho, že by uplatňovaly správnou praxi, která byla šířena, jako je úprava jejich strategií v důsledku akcí organizovaných Komisí.

Ve zprávách o zemích týkajících se monitorování pokroku dosaženého v národních iniciativách v oblasti digitalizace průmyslu jsme nalezli případy, kdy Komise poukázala na to, že mají-li být vnitrostátní strategie provedeny účinně, je zapotřebí zlepšení (viz rámeček 3). V těchto případech však Komise nenavrhla žádná nápravná opatření a ani dotčené členské státy následně nepřijaly opatření, aby se zabývaly otázkou, kterou Komise nadnesla.

Komise a členské státy nemohou plně posoudit pokrok iniciativy digitalizace evropského průmyslu

Za účelem posouzení, do jaké míry byly Komise a členské státy schopny sledovat pokrok při provádění vnitrostátních strategií pro digitalizaci průmyslu, jsme zkoumali, zda Komise:

• zajistila, aby program Horizont 2020 podporoval provádění iniciativy digitalizace evropského průmyslu;
• spolu s členskými státy definovala obecné ukazatele s cílem sledovat podporu fondů ESI týkající se provádění iniciativy digitalizace evropského průmyslu a skutečnost, zda programy, které jsme přezkoumali, usnadňovaly podporu projektů přispívajících k digitalizaci průmyslu.

Při monitorování toho, jak členské státy provádějí strategie pro digitalizaci, se Komise spoléhá především na zprávy o zemích týkající se monitorování pokroku, kterého dosáhly národní iniciativy pro digitalizaci průmyslu (viz bod 18). Tyto zprávy poskytují určité finanční informace o míře financování na úrovni EU i členských států. Jak ale uznává studie na úrovni EU, která tyto zprávy o zemích doplňuje²⁴, při určování výše financování jednotlivých národních iniciativ se objevily problémy, neboť ve většině členských států chyběla transparentnost a soudržné struktury pro podávání zpráv. Na vnitrostátní úrovni se monitorování vnitrostátních iniciativ v jednotlivých členských státech značně liší (viz rámeček 4).

Program Horizont 2020 podporuje iniciativu digitalizace evropského průmyslu

Jedním z hlavních cílů iniciativy digitalizace evropského průmyslu je mobilizovat během pěti let od jejího zahájení v roce 2016 zhruba 50 miliard EUR veřejných a soukromých investic (viz bod 27). Pokud jde o příspěvky EU k této částce, sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu určilo zdroje z programu Horizont 2020: 500 milionů EUR na podporu center pro digitální inovace a 5 miliard EUR prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v oblastech, jako je robotika, fotonika, sítě páté generace a vysoce výkonná výpočetní technika. Výzvy programu Horizont 2020 zveřejněné od roku 2016 a plánované výzvy tohoto programu jsou v souladu s těmito údaji, jak jsou stanoveny v tabulce 1.

* Společný podnik ECSEL – partnerství veřejného a soukromého sektoru pro elektronické součásti a systémy – financuje projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v těchto klíčových základních technologiích. https://www.ecsel.eu/

Poznámka: cílová podpora ve výši 5 miliard EUR pro partnerství veřejného a soukromého sektoru je dosažena pouze tehdy, pokud se zohlední podpora udělená před přijetím a zveřejněním iniciativy digitalizace evropského průmyslu (podpůrný prvek 4).

Zdroj: EÚD na základě údajů Komise.

Ačkoli program Horizont 2020 poskytoval finanční prostředky na činnosti související s iniciativou digitalizace evropského průmyslu již během období 2016–2017, pro období 2018–2020 bylo ustaveno přímější propojení s touto iniciativou. V tomto období pravidla pro financování center pro digitální inovace vyžadují, aby byly navrhované projekty v souladu s vnitrostátní nebo regionální iniciativou digitalizace průmyslu. V pracovním programu ani v pravidlech pro hodnocení však neexistuje odpovídající požadavek pro financování dalších oblastí iniciativy digitalizace evropského průmyslu – těch, které nesouvisejí s centry pro digitální inovace –, jako jsou smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru pro cílové oblasti.

Pokud jde o fondy ESI, způsob shromažďování údajů znamená, že v současnosti jsou o iniciativě digitalizace evropského průmyslu omezené informace

Programy, které jsme přezkoumali ve všech čtyřech členských státech, mohly podporovat projekty související s iniciativou digitalizace evropského průmyslu. Z těchto programů jsme prozkoumali devět projektů. I když u některých z nich došlo ke zpoždění při jejich schvalování a provádění (viz příklad v rámečku 5), všechny přezkoumané projekty byly pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu relevantní.

Orgány členských států nezměnily programy přímo v reakci na iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zvýšit jejich zaměření na ni. V Polsku byly nicméně v programu „Inteligentní růst“, který je hlavním programem navrženým na podporu inovativnosti a konkurenceschopnosti polského hospodářství, provedeny v letech 2018 a 2019 změny s cílem zajistit dodatečné možnosti na podporu digitalizace průmyslu (viz rámeček 6). V Portugalsku programy, které jsme přezkoumali, nezahrnovaly žádná opatření, jež by se přímo věnovala digitalizaci. Orgány však měly za to, že programy byly natolik flexibilní, aby mohly pojmout další tematické priority definované během doby provádění programu. Od roku 2017 byly zveřejňovány tematické výzvy k projektům specifickým pro průmysl 4.0.

Protože byla iniciativa digitalizace evropského průmyslu zahájena v polovině programového období 2014–2020, neexistoval právní požadavek, který by členským státům ukládal sledování projektů, jež jsou pro tuto iniciativu relevantní. V členských státech, které jsme navštívili, Portugalsko zavedlo systém, který monitoroval provádění finančních prostředků z EFRR přispívajících k iniciativě (viz rámeček 7), zatímco šest ze sedmi zbývajících řídicích orgánů, s nimiž jsme vedli rozhovory, žádný obdobný systém nemělo.

Bez informací o výdajích poskytnutých členskými státy za období 2014–2020 je pro Komisi obtížné stanovit rozsah podpory z fondů ESI pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu. Například podpora iniciativy digitalizace evropského průmyslu z fondu EFRR se zaznamenává způsobem, který se v jednotlivých členských státech nebo mezi jednotlivými programy liší. Monitorovací a vykazovací mechanismy byly vytvořeny na začátku programových období, ale nebyly koncipovány tak, aby zohledňovaly politické iniciativy zavedené později v daném programovém období (jako například iniciativu digitalizace evropského průmyslu). Domníváme se však, že flexibilní monitorovací systém by Komisi umožnil shromažďovat informace o finanční podpoře na projekty podporující iniciativu digitalizace evropského průmyslu²⁶. Takovýto systém mohl být potenciálně užitečný i pro další významné iniciativy zavedené po zahájení programového období.

Komise ve svém návrhu nařízení o fondech ESI na období 2021–2027 zavedla speciální kódy pro evidenci opatření na podporu digitalizace²⁷. Pokud se toto ustanovení zahrne do přijatého nařízení, pomůže určit, v jakém rozsahu přispívají fondy ESI k iniciativě digitalizace evropského průmyslu.

Komise podpořila koncepci center pro digitální inovace, ale činnost v členských státech byla omezená

Cílem center pro digitální inovace je pomoci společnostem (zejména malým a středním podnikům) využít digitálních příležitostí. Centra pro digitální inovace by měla poskytnout odborné znalosti v oblasti technologií, testování, dovedností, obchodních modelů, financí, průzkumu trhu a vytváření sítí. Měla by jednat jako jednotná kontaktní místa sloužící společnostem v daném regionu a mimo něj za účelem digitalizace jejich podnikání.

Abychom posoudili, zda byla podpora Komise a členských států pro zřizování a provoz center pro digitální inovace účinná, zkoumali jsme, zda Komise spolu s členskými státy:

• poskytla pokyny a kritéria pro zřízení center pro digitální inovace a vytvořila mechanismus zajišťující, že centra pro digitální inovace splní tato kritéria;
• definovala a podpořila správnou praxi pro provoz center pro digitální inovace a vytvořila účinný rámec pro monitorování s cílem posoudit dosažený pokrok, včetně využití finančních prostředků ze strany těchto center na pomoc podnikům při postupu digitalizace.

Komise vynaložila úsilí s cílem podporovat centra pro digitální inovace od zahájení iniciativy digitalizace evropského průmyslu, avšak v některých členských státech jen s malým pokrokem

Kritéria pro centra pro digitální inovace

V říjnu 2017 Komise vytvořila online katalog pro katalog center pro digitální inovace, který je zamýšlen jako „zlaté stránky“ pro tato centra. Účelem tohoto katalogu je poskytnout přehled o situaci center pro digitální inovace v Evropě a podpořit vytváření jejich sítí, a to ve spolupráci s regionálním, národními i evropskými iniciativami pro digitalizaci průmyslu. Podle tohoto katalogu existovalo v EU na konci roku 2019 celkem 498 registrovaných center pro digitální inovace, přičemž 309 bylo registrováno jako v provozu a 189 jako v přípravné fázi (viz příloha IV).

Komise definovala určité obecné charakteristiky a kritéria, která má splnit organizace, jež má v úmyslu se registrovat coby centrum v katalogu center pro digitální inovace (viz rámeček 8).

Organizace, které se chtějí zaregistrovat jako centra v katalogu center pro digitální inovace, musí uvést vlastní prohlášení, že splňují daný soubor kritérií. Aby se zajistilo, že registrovaná centra pro digitální inovace splňují tato kritéria, pověřila Komise ověřením externí konzultanty, kteří teoreticky vyhodnotili informace poskytnuté centry pro digitální inovace. Vnitrostátní orgány, s nimiž jsme vedli v členských státech pohovory, uvedly, že nebyly do tohoto ověření zapojeny.

Komise v souvislosti s přípravami na program Digitální Evropa 2021–2027 vydala v listopadu 2019 návrh, jak by tento program mohl přispět k vytvoření sítě center pro digitální inovace pokrývající všechny regiony v Evropě²⁸. Tento dokument navrhuje pro centra pro digitální inovace nový dvoufázový postup výběru: vnitrostátní orgány z členských států určí možná centra pro digitální inovace, která budou poté vyzvána, aby odpověděla na výzvy Komise k podávání návrhů. Nově navržená kritéria pro členské státy vybírající centra pro digitální inovace (která budou nazývána „evropská centra pro digitální inovace“) jsou specifičtější než kritéria uvedená v katalogu těchto center. V březnu 2020 stanovil aktualizovaný návrh minimální a maximální počet center pro digitální inovace pro každý členský stát v rámci evropské sítě financované programem Digitální Evropa. Celkový počet se bude pohybovat mezi 128 a 260, což je výrazně méně než v současnosti (viz příloha V). Do června 2020 nicméně tento nový postup nebyl formálně zaveden.

Pokyny pro centra pro digitální inovace

Komise provádí škálu činností vytvořených na podporu center pro digitální inovace. Patří k nim schůze pracovních skupin, odborná příprava a vedení a konkrétní iniciativy přímo řízené Komisí, jako je I4MS a SAE (která poskytuje malým a středním podnikům příležitosti využít projekty center pro digitální inovace), Smart Factories a DIHELP, které také obdržely finanční prostředky od Evropského parlamentu.

Pracovní skupina pro centra pro digitální inovace zřízená Komisí (viz rámeček 1) pravidelně projednává správnou praxi pro provoz těchto center. V roce 2017 došla tato pracovní skupina k závěru, že všechna centra pro digitální inovace by měla poskytovat minimální soubor služeb:

• informování o obchodním potenciálu digitálních technologií;
• shromažďování informací o inovacích (hledání inovací);
• podpora tvorby strategií (rozvoj vizí a strategií);
• spolupráce se společnostmi s cílem posoudit jejich digitální vyspělost a vypracovat vhodné plány;
• zprostředkovávání vztahů s možnými poskytovateli služeb;
• mentorství a odborná příprava;
• poskytování nákladově účinného přístupu k experimentování odborníků, testování a výrobním zařízením.

Kromě toho tato pracovní skupina vypracovala pokyny pro orgány, které by chtěly zřídit nebo rozvinout centrum pro digitální inovace (viz rámeček 9). Tyto pokyny byly dále rozvinuty během následných schůzí pracovní skupiny a prostřednictvím programů odborné přípravy pro centra pro digitální inovace (viz bod 56).

Navzdory činnostem Komise do konce roku 2019 a téměř čtyři roky po zahájení iniciativy digitalizace evropského průmyslu a koncepce center pro digitální inovace žádný z vnitrostátních orgánů ve čtyřech členských státech, jež jsme navštívili, neuvedl, že by vypracoval postupy osvědčené praxe pro centra pro digitální inovace, ať už ve spolupráci s Komisí nebo samostatně. Podle center pro digitální inovace, s nimiž jsme vedli rozhovory, to brání jejich schopnosti účinně poskytovat služby podnikům.

Přístupy Komise a členských států k centrům pro digitální inovace nejsou plně rozvinuty a koordinovány

Financování EU pro centra pro digitální inovace

Pracovní skupina pro centra pro digitální inovace určila jako hlavní zdroje financování pro tato centra program Horizont 2020 a fond EFRR. Celkem 16 z 28 center pro digitální inovace, od nichž jsme shromáždili informace, uvedlo, že se jim podařilo získat financování z programu Horizont 2020 na podporu činností souvisejících s těmito centry. V rámci tohoto vzorku center pro digitální inovace byla podpora obdržená z fondu EFRR omezenější, přičemž pouze čtyři centra z 28 potvrdila, že získala finanční prostředky z tohoto fondu.

V roce 2018 Komise vyhodnotila, že ve 13 členských státech nebyl dostatečný počet center pro digitální inovace, zejména v zemích střední a východní EU, které k Unii přistoupily v roce 2004 nebo později²⁹. V souladu s tím se Komise v listopadu 2018 písemně obrátila na vlády těchto zemí, aby je vybídla k větší podpoře center pro digitální inovace, případně za využití fondu EFRR.

Zřízení a monitorování center pro digitální inovace

Nalezli jsme příklady nekoordinovaného přístupu mezi Komisí a členskými státy ohledně zřizování center pro digitální inovace a jejich činností. V Polsku a Německu orgány pověřené vnitrostátními strategiemi pro digitalizaci podporovaly vytvoření vlastní sítě vnitrostátních center pro digitální inovace. Tyto vnitrostátní sítě ne vždy zahrnují organizace, jež se registrovaly v katalogu center pro digitální inovace, který vytvořila Komise.

• Na konci roku 2019 bylo v katalogu Komise registrováno 55 německých organizací. Německo přímo podporuje dvě sítě center pro digitální inovace nebo podobných subjektů: síť center kompetencí³⁰ a síť digitálních center³¹. Pouze devět z těchto 26 center kompetencí a pět z 12 digitálních center se registrovalo v katalogu Komise.
• V srpnu 2019 zahájilo ministerstvo pro podnikání a technologie v Polsku první výzvu k podávání návrhů pro polská centra pro digitální inovace³². V té době bylo 13 organizací registrováno v katalogu Komise jako centrum pro digitální inovace a účastnilo se různých projektů spolufinancovaných EU, ale pouze dvě z nich byly mezi pěti organizacemi, jež uspěly v této výzvě.

Další příklad chybějící koordinace mezi Komisí a členskými státy se týká vytvoření nástrojů pro posouzení digitální vyspělosti. Centra pro digitální inovace tyto nástroje používají k prvnímu posouzení úrovně digitalizace podniků, které mají v úmyslu podpořit. V Polsku i Maďarsku jsme nalezli příklady rozmanitých nástrojů pro posouzení digitální vyspělosti vytvořených k témuž účelu. V Polsku jsme objevili metodiku vypracovanou v rámci projektu evropského střediska podpory pokročilých výrobních technologií³³ přímo řízeného Komisí a tři různé vnitrostátní metodiky (včetně dvou vypracovaných ve spolupráci s ministerstvem, které mělo na starosti vnitrostátní strategii digitalizace). V Maďarsku dvě centra pro digitální inovace používala metodiku vypracovanou v rámci projektu evropského střediska podpory pokročilých výrobních technologií, dvě centra používala svou vlastní metodiku a tři další organizace používaly své vlastní odlišné nástroje pro posouzení digitální vyspělosti vytvořené prostřednictvím projektu spolufinancovaného EU.

Podle monitorování Komise podporovaly centra pro digitální inovace na konci roku 2019 přibližně 2 000 MSP při testování digitálních inovací pomocí podpory z programu Horizont 2000. To představuje velmi malý podíl, méně než 0,01 % celkového počtu MSP v EU. S výjimkou monitorování činností center pro digitální inovace financovaných z programu Horizont 2020 v současnosti na úrovni EU neexistuje rámec pro monitorování pro tato centra. Komise tedy nemůže posoudit, zda centra pro digitální inovace fungují účinně. Ani členské státy, které jsme navštívily, neměly systémy monitorování, které by umožňovaly posoudit operace těchto center. Nicméně návrh Komise na další období (bod 55) zahrnuje provizorní seznam povinných klíčových ukazatelů výkonnosti, o kterých budou muset centra pro digitální inovace podporovaná v rámci programu Digitální Evropa podávat zprávy. Kromě toho Komise pracuje na pokynech ohledně toho, jak monitorovat a hodnotit centra pro digitální inovace a jejich příspěvek k digitální transformaci společností, regionů a členských států. Komise má v úmyslu tyto pokyny zveřejnit do konce roku 2020.

Zavádí se vhodný právní rámec, dochází však ke zpožděním při dosahování náležité úrovně širokopásmového připojení pro digitalizaci průmyslu

Aby se průmysl EU mohl rozvíjet z digitálního hlediska, musí EU zajistit vhodné prostředí. To zahrnuje legislativní rámec i přiměřenou úroveň širokopásmového připojení, což jsou dva předpoklady nezbytné pro zajištění úspěchu digitalizace evropských podniků. Prozkoumali jsme tedy, zda Komise přijala opatření s cílem zajistit, aby legislativní rámec usnadňoval digitalizaci evropského průmyslu, a zda členské státy poskytovaly lepší úroveň širokopásmového připojení v celé Evropě. Co se týče posledně jmenovaného aspektu, vycházeli jsme z naší zvláštní zprávy na toto téma z června 2018³⁴.

Komise přijímá opatření s cílem zajistit vhodný právní rámec pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu

Ve sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu z roku 2016 se Komise zavázala prozkoumat do roku 2020 regulační rámec pro digitální inovace s cílem:

• navrhnout iniciativu v oblasti volného toku dat v EU a důkladněji prozkoumat vyvstávající otázky v oblasti pravidel vlastnictví dat, přístupu k nim a jejich opětovného použití, a to i v souvislosti s daty v průmyslových souvislostech, a zejména daty generovanými senzory,
• prozkoumat právní rámce pro aplikace autonomních systémů a internetu věcí, zejména pravidla týkající se bezpečnosti a odpovědnosti a právní podmínky, které umožní rozsáhlé testování v reálných prostředích,
• zahájit práci v oblasti bezpečnosti aplikací a jiného nevestavěného softwaru, na něž se nevztahují odvětvové právní předpisy, a posoudit možnou potřebu dalších opatření na úrovni EU.

V rámci tohoto závazku Komise provedla studie a posouzení dopadu a uspořádala veřejnou konzultaci³⁵ o volném toku údajů, což vedlo k přijetí nového nařízení v roce 2018³⁶. Kromě toho Komise prostřednictvím směrnice rovněž přijala opatření ohledně vlastnictví údajů, které usnadňuje opakované použití údajů financovaných z veřejných prostředků k obchodním i jiným účelům³⁷. V únoru 2020 Komise zveřejnila sdělení o evropské strategii pro data³⁸ a v roce 2021 má v plánu přijmout prováděcí nařízení, které bude obsahovat seznam datových souborů, jež budou zpřístupněny k dalšímu bezplatnému využívání.

Pokud jde o právní rámce pokrývající předpisy ohledně bezpečnosti a odpovědnosti autonomních systémů a aplikací v oblasti internetu věcí, v červnu 2018 Komise zřídila skupinu odborníků pro odpovědnost a vznikající digitální technologie³⁹. Tato skupina vydala v květnu 2019 svou zprávu⁴⁰. V únoru 2020 Komise zveřejnila zprávu o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost⁴¹.

Komise v souladu se závazky, které přijala ve sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu, rovněž zahájila činnost týkající se bezpečnosti aplikací a dalšího nevestavěného softwaru. V roce 2016 zahájila veřejnou konzultaci na toto téma⁴² a v roce 2017 pověřila konzultanty analýzou právního a podnikatelského prostředí a výzev a příležitostí souvisejících s novými technologiemi. Závěrečná zpráva byla zveřejněna v dubnu 2019⁴³.

Dosud nebyly dosaženy náležité úrovně širokopásmového připojení

Dostupnost rychlého a spolehlivého širokopásmového připojení je nezbytnou podmínkou digitalizace průmyslu. Důvodem je umožnit tok informací v reálném čase a propojit všechny prvky obchodního procesu. Kromě toho je kvalitní širokopásmové připojení způsobem, jak zmírnit dopady mimořádných situací, jako je koronavirová pandemie z roku 2020, na podniky.

V roce 2010 Komise v rámci strategie Evropa 2020 stanovila tři cíle pro zajištění širokopásmového připojení⁴⁴ a v roce 2016 přijala strategii v oblasti konektivity pro evropskou gigabitovou společnost⁴⁵, která zavedla tři další strategické cíle, jež mají být dosaženy do roku 2025 (viz rámeček 10).

Komise předložila několik politických a regulačních opatření a také programů financování a finančních nástrojů, které mají podpořit veřejné a soukromé investice do rychlých a superrychlých sítí. Ve výše uvedené zvláštní zprávě z roku 2018 jsme konstatovali, že v období 2014–2020 poskytla Komise členským státům na širokopásmový přístup okolo 15 miliard EUR, včetně 5,6 miliardy EUR jako úvěr od Evropské investiční banky (EIB). V této zprávě jsme došli k závěru, že všechny členské státy dosáhly do roku 2016 základního širokopásmového pokrytí (cíl 1), poukázali jsme však na problémy ohledně splnění dvou zbývajících cílů strategie Evropa 2020 (cíl 2 a 3).

Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti konektivity

Podle DESI mělo v polovině roku 2019 86 % evropských domácností přístup k širokopásmovému připojení o rychlosti vyšší než 30 Mb/s, přičemž cíl byl 100 % (cíl 2), a došlo ke zvýšení ze 67 % v roce 2014 (viz obrázek 8). Využití širokopásmového připojení o rychlosti 100 Mb/s nebo více ze strany evropských domácností bylo v roce 2019 jen 26 %, přičemž cíl pro rok 2020 byl 50 % (cíl 3), přestože jde o mnohem vyšší úroveň než 3 % v roce 2014 (viz obrázek 9). Ačkoli z údajů vyplývá, že dostupnost a využívání širokopásmového přístupu se v celé EU nadále zlepšuje, jen několik málo členských států pravděpodobně dosáhne cíle pro rok 2020.

Zdroj: analýza EÚD na základě ukazatele DESI pro rok 2019 1c1 Fast broadband (NGA) coverage (Pokrytí rychlým širokopásmovým připojením (NGA) 1c1) ke dni 28. 2. 2020.

(1) U Nizozemska se první dostupné údaje o využití netýkaly roku 2014, nýbrž 2016

(2) U Chorvatska se první dostupné údaje o využití netýkaly roku 2014, nýbrž 2015

Zdroj: Analýza EÚD na základě ukazatele DESI pro rok 2020 1a2 At least 100 Mbps fixed BB take-up ke dni 15. 6. 2020.

Cíle gigabitové společnosti pro rok 2025

V roce 2019 Komise zahájila průzkum týkající se vnitrostátních plánů členských států pro širokopásmové připojení a cílů gigabitové společnosti pro rok 2025 v oblasti širokopásmové infrastruktury (rámeček 10, cíle 4, 5 a 6). Tento průzkum zjistil, že méně než polovina členských států aktualizovala své vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení tak, aby odkazovaly na cíle gigabitové společnosti pro rok 2025. Zbývající členské státy počítaly s aktualizací těchto plánů do konce roku 2020, ale v době auditu nebyly k dispozici další podrobnosti. Vzhledem ke zpožděním při plnění cílů strategie Evropa 2020 a pomalému pokroku členských států při řešení cílů gigabitové společnosti v rámci jejich vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení bude splnění cílů gigabitové společnosti pro rok 2025 problémem.

Komise aktualizovala index DESI (viz bod 14) s cílem zohlednit význam přiměřené konektivity a cílů strategie Evropa 2020. V roce 2019 například doplnila prvek týkající se superrychlého širokopásmového připojení, cíle 3, a „připravenosti na sítě páté generace“. Kromě toho bylo u ukazatele DESI pro rok 2020 zavedeno vykazování informací o sítích zajišťujících rychlost 100 Mb/s, které lze modernizovat na gigabitovou rychlost (cíl 5). Index DESI však neodráží dva další cíle EU pro rok 2025.

Pravidla státní podpory týkající se širokopásmového připojení

V naší zprávě z roku 2018 jsme doporučili, aby Komise členským státům objasnila uplatňování pokynů pro státní podporu, pokud jde o cíle týkající se připojení o rychlosti 100 Mb/s a gigabitové společnosti, neboť některé členské státy tyto pokyny vykládaly způsobem, který by mohl omezit veřejné financování, jež dávají k dispozici na širokopásmové připojení v oblastech, kde již existuje pokrytí na úrovni 30 Mb/s⁴⁶. Komise souhlasila s tím, že členským státům tuto otázku objasní do konce roku 2018 tím, že aktualizuje „Pokyny pro investice do vysokorychlostního širokopásmového připojení“ a doplní je o další informace o poskytování podpory v oblastech, v nichž jsou aktivní soukromí poskytovatelé, zejména s ohledem na cíle týkající se připojení o rychlosti 100 Mb/s a gigabitové společnosti. K červnu 2020 však tyto pokyny nebyly vypracovány.

Orgány členských států, s nimiž jsme vedli rozhovory, měly stále za to, že pravidla státní podpory nejsou jasná a potřebují aktualizovat, aby zohlednily rychlou digitalizaci a nezbytnost značných veřejných investic za účelem dosažení cílů gigabitové společnosti pro rok 2025.

Využití rychlejšího širokopásmového připojení ze strany podniků

Cíle strategie Evropa 2020 popsané v rámečku 10 se týkají domácností. Pro úspěch iniciativy digitalizace evropského průmyslu je konektivita podniků zásadní, zatím však neexistují cíle EU pro pokrytí týkající se specificky podniků. Od roku 2014 se využívání rychlého a superrychlého širokopásmového připojení ze strany podniků EU nepřetržitě zvyšovalo. Na konci roku 2019 však 50 % podniků stále mělo širokopásmové připojení o rychlosti nižší než 30 Mb/s (viz obrázek 10). V roce 2019 využívalo širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mb/s celkem 80 % velkých podniků, zatímco u malých podniků šlo jen o 46 %⁴⁷. Jak ukazuje obrázek 11, průměrná míra využívání superrychlého širokopásmového připojení (> 100 Mb/s) je u podniků EU podobná jako u domácností, avšak tempo zvyšování je nižší.

Zdroj: EÚD, na základě údajů Eurostatu.

Zdroj: EÚD na základě údajů úřadu Eurostat a indexu DESI 2020 (pro využití ze strany domácností).

Závěry a doporučení

Iniciativa digitalizace evropského průmyslu byla založena na „měkkém“ právu s cílem posílit konkurenceschopnost průmyslu EU prostřednictvím digitálních inovací. Navzdory úsilí Komise podpořit v rámci provádění této iniciativy vnitrostátní orgány a centra pro digitální inovace došlo v některých členských státech při tvorbě a provádění vnitrostátních strategií pro digitalizaci a při zřizování center pro digitální inovace k omezenému pokroku.

Strategie Komise na podporu digitalizace evropského průmyslu měla řádný základ a podporu členských států, pro iniciativu však nebyly stanoveny zamýšlené efekty spolu s vhodnými ukazateli výsledků a cílů. V důsledku toho je pro Komisi a členské státy obtížnější přijímat informovaná rozhodnutí a lépe zaměřit své činnosti. Komise provedla několik činností s cílem poskytnout členským státům návod, ale nevybídla je k tomu, aby na iniciativu přidělily evropské strukturální a investiční fondy. Celkový objem financování, které je potřebné na vytvoření a udržení rámce na podporu digitalizace průmyslu EU, však není znám. Ve většině členských států, které jsme navštívili, měly podpůrné aktivity Komise omezený dopad (body 24–40).

1. Komise by měla nabídnout podporu členským státům při určování jejich mezer ve financování týkajících se digitalizace průmyslu, například jako součást základních podmínek ohledně strategií pro inteligentní specializaci na období 2021–2027.

Časový rámec: na programové období 2021–2027.

2. Komise by měla lépe informovat příslušné orgány o hlavních fondech EU, které jsou k dispozici na provádění iniciativy digitalizace evropského průmyslu, a také o potenciálních požadavcích na spolufinancování.

Časový rámec: 30. června 2021.

81

Komise a členské státy nemohou plně posoudit pokrok iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Program Horizont 2020 tuto iniciativu podporuje a plánované výzvy tohoto programu a jeho výzvy zveřejněné od roku 2016 jsou v souladu s částkami určenými ve sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu. Ve všech programech EFRR, které jsme přezkoumali, jsme našli opatření, která by mohla provádění iniciativy digitalizace evropského průmyslu podpořit. V případě fondů ESI nicméně právní předpisy členské státy nezavazovaly monitorovat projekty související s touto iniciativou. Způsob shromažďování údajů ve většině členských států proto nezachycuje informace o iniciativě digitalizace evropského průmyslu, což brání monitorování na úrovni členských států a EU. Podle Komise je zapotřebí na straně členských států strukturovanější přístup, že aby se přesně určily investice, které byly realizovány. To znamená, že pro Komisi je obtížné tyto informace získávat a porovnávat objem investic s plány stanovenými v původním sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu (body 42–49).

Doporučení 3 a 4 – Zlepšit monitorování iniciativy digitalizace evropského průmyslu stanovením vhodných ukazatelů cílů a sledováním výdajů
3. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla zajistit, aby byl zaveden systém, který bude sledovat výdaje z fondů EU v rámci sdíleného řízení u významných iniciativ, které na začátku programového období, kdy Komise posuzuje potřebu takové úpravy, ještě neprobíhají.

Časový rámec: 31. prosince 2021.

4. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla vyjasnit zamýšlené efekty iniciativy digitalizace evropského průmyslu tím, že vymezí společné ukazatele výsledků a cílové hodnoty za účelem posouzení provádění v členských státech a na úrovni EU.

Časový rámec: 30. června 2021.

82

Centra pro digitální inovace jsou hlavní koncepcí iniciativy digitalizace evropského průmyslu a od jejího zahájení Komise provedla několik činností určených k podpoře těchto center během jejich zřizování a provozu. Činnosti v členských státech však byly omezené. V členských státech, které jsme navštívili, čtyři roky od zahájení iniciativy digitalizace evropského průmyslu využívala centra pro digitální inovace financování EU jen omezeně. Zjistili jsme rovněž příklady nekoordinovaného přístupu. S výjimkou činností financovaných z programu Horizont 2020 dosud neexistuje podrobný rámec pro monitorování pro tato centra na úrovni EU. Na základě dostupných informací byla podpora pro digitalizaci podniků omezená. Na období 2021–2027 Komise navrhla nový program Digitální Evropa, který stanovuje kritéria pro členské státy při výběru „evropských center pro digitální inovace“ a pro monitorování jejich činnosti, když získají z tohoto programu podporu. K červnu 2020 je tento program stále projednáván (body 52–64).

Doporučení 5–7 – Vymezit, koordinovat a přijmout rámec pro síť evropských center pro digitální inovace, která bude pokrývat všechny regiony v Evropě

V koordinaci s členskými státy by Komise měla:

5. přijmout kritéria pro výběr pro organizace jmenované vnitrostátními orgány, které budou uznány jako evropská centra pro digitální inovace.

Časový rámec: 31. prosince 2020.

6. definovat minimální služby, jež by měla nabízet všechna evropská centra pro digitální inovace, včetně výstupů a výsledků.

Časový rámec: 31. prosince 2020.

7. vypracovat soudržný rámec pro monitorování výstupů a výsledků činností evropských center pro digitální inovace, které by mělo být povinné, pokud jde o příjemce jakýchkoli finančních prostředků EU.

Časový rámec: 30. června 2021.

83

Komise nadále přijímala náležitá opatření s cílem zajistit vhodný právní rámec, přičemž se zabývala veškerou legislativou určenou ve sdělení o iniciativě digitalizace evropského průmyslu. Kvalitní úroveň širokopásmového připojení je také zásadní pro digitalizaci průmyslu, a to zejména po koronavirové pandemii roku 2020. Cíle strategie Evropa 2020 budou splněny jen v několika málo členských státech a dosažení cílů EU pro rok 2025 týkajících se gigabitové společnosti bude ještě náročnější. Pro digitalizaci průmyslu v EU je konektivita podniků klíčovou oblastí. V roce 2019 využívalo širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mb/s celkem 80 % velkých společností, zatímco u malých podniků šlo jen o 46 % (body 66–78).

Doporučení 8 a 9 – Přijmout další opatření na podporu dosažení vhodné úrovně širokopásmové konektivity
8. Komise by měla dokončit a zveřejnit své „Pokyny pro investice do vysokorychlostního širokopásmového připojení“, které budou obsahovat další informace o poskytování podpory v oblastech, v nichž jsou aktivní soukromí poskytovatelé, zejména s ohledem na cíle týkající se připojení o rychlosti 100 Mb/s a gigabitové společnosti, a šířit informace o nich v členských státech.

Časový rámec: 31. prosince 2020, v závislosti na datu ukončení projednávání víceletého finančního rámce.

9. Komise by měla po dohodě s členskými státy upravit a konsolidovat svůj rámec pro monitorování dosahování cílů gigabitové společnosti pro rok 2025 a podávání souvisejících zpráv.

Časový rámec: 31. prosince 2021.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana Ivanovová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 15. července 2020.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner LEHNE
předseda

Přílohy

Příloha I – Pilíře iniciativy digitalizace evropského průmyslu

Cílem prvního pilíře (evropská platforma národních iniciativ v oblasti digitalizace průmyslu) je koordinace různých vnitrostátních a regionálních iniciativ v oblasti digitalizace průmyslu v celé Evropě. V březnu 2017 Komise zahájila rámec řízení s cílem i) usnadnit koordinaci iniciativ EU a národních iniciativ v oblasti digitalizace, ii) mobilizovat zúčastněné strany a zdroje napříč hodnotovým řetězcem, pokud jde o opatření směřující k vytvoření jednotného digitálního trhu, a vycházet při tom ze stávajícího mnohostranného dialogu zúčastněných stran, a iii) realizovat výměnu osvědčených postupů.

Podpora digitálních inovací ve všech sektorech se týká pilíře 2 a 3, a to takto:

• Druhý pilíř (digitální inovace pro všechny: centra pro digitální inovace) má společnostem pomoci využít digitálních příležitostí. Centra pro digitální inovace mohou společnostem (zejména menším a začínajícím společnostem) pomoci zlepšit prostřednictvím digitálních inovací jejich podnikání, výrobní postupy, výrobky a služby. Záměrem Komise bylo vytvořit centra pro digitální inovace okolo stávajících soukromých nebo veřejných center kompetencí⁴⁸ (např. katedra univerzity) v celé Evropě. Třetí pilíř (digitální inovace pro všechny: Třetí pilíř (posílení vedoucího postavení prostřednictvím partnerství a průmyslových platforem) se týká zajištění dodávek digitálních inovací a zajištění standardizace. Komise měla v úmyslu podpořit partnerství veřejného a soukromého sektoru a průmyslové platformy za účelem vytvoření budoucích digitálních technologických stavebních prvků. Za tím účelem Komise vytvořila partnerství veřejného a soukromého sektoru a společné podniky v rámci programu EU Horizont 2020 v hlavních digitálních technologiích, jako jsou sítě páté generace, data velkého objemu, vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost, fotonika, robotika a elektronické součásti a systémy.

V rámci čtvrtého pilíře (regulační rámec připravený na digitální éru) Komise plánovala posoudit nutnost modernizovat regulační rámec a skutečnost, zda je připraven na digitální éru. Zúčastněné strany uvedly, že je třeba dále upřesnit aspekt i) vlastnictví a používání dat generovaných v průmyslových souvislostech; ii) nezávisle fungujících systémů a iii) nevestavěného softwaru.

Pátý pilíř (příprava Evropanů na digitální budoucnost) se týká iniciativ Komise, které podporují digitální vzdělávání a dovednosti a připravují Evropany na digitální budoucnost. To zahrnuje:

• koalici pro digitální dovednosti a pracovní místa⁴⁹, jež byla zahájena dne 1. prosince 2016 jako jedna z hlavních akcí nové agendy dovedností pro Evropu, kterou předložila Komise⁵⁰;
• „iniciativu stáž v oblasti digitálních příležitostí“⁵¹, která je financována částkou 10 milionů EUR z programu Horizont 2020, a
• přijetí akčního plánu pro digitální vzdělávání⁵² s cílem podpořit rozvoj digitálních dovedností potřebných pro život a práci v éře rychlých digitálních změn.

Příloha II — Kontrolované projekty

Zdroj: Řídicí orgány.

Příloha III – Doporučení pro jednotlivé země relevantní pro iniciativu digitalizace evropského průmyslu

¹ Řecko neobdrželo žádná doporučení od roku 2016 do roku 2018, protože bylo součástí ekonomického ozdravného programu.

Zdroj: analýza EÚD na základě doporučení pro jednotlivé země.

Příloha IV – Centra pro digitální inovace registrovaná v katalogu

Zdroj: katalog center pro digitální inovace na konci roku 2019.

Příloha V – Navrhovaný počet center pro digitální inovace, která by členské státy měly určit

Zdroj: evropská centra pro digitální inovace, Program Digitální Evropa – návrh pracovního dokumentu, 30. 3. 2020.

V EU existuje okolo 23 milionů MSP⁵⁶. To znamená, že teoreticky, pokud by všechny členské státy určily maximální počet center pro digitální inovace, jež mají být financována z programu Digitální Evropa, připadalo by jedno takové centrum na zhruba 88 000 MSP. Tento průměr nicméně skrývá významné rozdíly mezi členskými státy.

Zdroj: EÚD na základě údajů z informačního přehledu o iniciativě Small Business Act z roku 2019 a pracovního dokumentu Komise o centrech pro digitální inovace z 30. 3. 2020.

Glosář, zkratková slova a zkratky

Aditivní výroba: rovněž známá jako 3D-tisk, označuje počítačem ovládaný postup, kterým se vytváří trojrozměrné objekty pomocí nanášením materiálů, obvykle ve vrstvách.

Centra pro digitální inovace: centra pro digitální inovace.

Cloud computing: cloud computingem se rozumí ukládání dat a programů na internetu namísto v počítači jednotlivce nebo na síti společnosti a přístup k nim přes internet. To znamená, že uživatelé nemusí investovat do své vlastní infrastruktury. Ukládání a zpracování probíhá v cloudu, nikoli v prostorách uživatele nebo na jeho zařízeních.

Data velkého objemu a analytika: daty velkého objemu se rozumí velké množství dat velmi rychle vytvořených na základě vysokého počtu různých zdrojů. Tato data velkého objemu lze přenášet, shromažďovat, slučovat a analyzovat s cílem porozumět procesům a lidskému chování. Data velkého objemu a analytika mají potenciál určit účinnost, které lze dosáhnout v široké škále odvětví, a vést k novým inovativním výrobkům a službám, větší konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu.

DIHELP: program pro posílené učení center pro digitální inovace (DIHELP) byl programem v oblasti mentorství a odborného vedení, jenž během 9 měsíců podporoval 30 center pro digitální inovace za účelem vytvoření a/nebo posílení jejich činnosti.

Doporučení pro jednotlivé země: jedná se o dokumenty vypracované Evropskou komisí pro každou zemi, v nichž se analyzuje její hospodářská situace a předkládají doporučení, jaká opatření by měla přijmout v období 12 až 18 měsíců.

Efekt: efekty jsou změny, které jsou výsledkem intervence a obvykle souvisí s cíli této intervence. Efekt zahrnuje jak výsledky, tak dopady. Efekty mohou být očekávané či neočekávané, kladné či záporné.(např. nová dálnice, která přiláká investory do určitého regionu, ale která zároveň v oblastech, kudy prochází, způsobí nepřijatelnou úroveň znečištění).

Evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI): fondy ESI tvoří pět samostatných fondů, jejichž cílem je snižovat regionální rozdíly v celé Unii, a to prostřednictvím politických rámců stanovených pro sedmileté rozpočtové období VFR. K těmto fondům patří Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

Evropský fond pro strategické investice (EFSI): investiční podpůrný mechanismus zřízený Evropskou investiční bankou (EIB) a Komisí jako součást investičního plánu pro Evropu s cílem mobilizovat soukromé investice do projektů, které mají pro EU strategický význam.

I4MS: inovace v oblasti IKT pro výrobní MSP (I4MS) je program podporovaný Evropskou komisí, jehož účelem je rozšířit digitální inovace výrobních MSP v Evropě.

Iniciativa digitalizace evropského průmyslu: iniciativa digitalizace evropského průmyslu.

Integrace soustavy: Integrací soustavy se rozumí postup nebo fáze, kterých se týká spojení různých dílčích systémů nebo složek do jednoho velkého systému.

Internet věcí (IoT): internetem věcí se rozumí distribuovaná síť spojující fyzické objekty schopné snímat své prostředí nebo podle něj jednat a komunikovat spolu navzájem, s ostatními stroji nebo počítači.

Kyber-fyzické systémy: pod tímto pojmem se rozumí systémy, které se vyznačují těsnou kombinací a koordinací výpočetních a fyzických prvků daného systému. V literatuře bývají také označovány jako „průmyslový internet věcí“.

Kybernetická bezpečnost: kybernetickou bezpečností se rozumí bezpečnost kybernetického prostoru, kdy kybernetický prostor znamená soubor propojení a vztahů mezi předměty, jež jsou dostupné prostřednictvím všeobecné telekomunikační sítě, a soubor vlastních předmětů, které představují rozhraní umožňující jejich vzdálenou kontrolu, vzdálený přístup k datům nebo jejich zapojení do kontrolních akcí v rámci uvedeného kybernetického prostoru.

Malé a střední podniky (MSP): Definice velikosti, která se vztahuje na společnosti a jiné organizace a vychází z počtu zaměstnanců a určitých finančních kritérií. Malé podniky mají méně než 50 zaměstnanců a obrat nebo bilanční sumu nepřesahující 10 milionů EUR. Střední podniky zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a mají obrat do 50 milionů EUR nebo bilanční sumu do 43 milionů EUR.

Operační program (program): program stanoví priority členského státu a konkrétní cíle a popisuje, jak bude financování (EU i vnitrostátní prostředky z veřejných zdrojů a spolufinancování ze soukromého sektoru) v daném období (obvykle sedm let) využito k financování projektů. Projekty v rámci programu musí přispívat k určitému počtu cílů upřesněných v rámci osy programových priorit na úrovni EU. Financování programu může pocházet z EFRR, FS anebo ESF. Program připravuje členský stát a před provedením jakýchkoli plateb z rozpočtu EU ho musí schválit Komise. V průběhu programového období lze programy měnit, jen pokud s tím obě strany souhlasí.

Robotika: robotika se zabývá návrhem, konstrukcí, provozem a využíváním robotů, jakož i počítačovými systémy pro jejich ovládání. Jde o rychle se vyvíjející trh, který je stále více poháněn rozvojem nových a zlepšených výrobků v rozmanitých oblastech, jako je výroba, pátrání a záchrana, kontrola a monitorování, chirurgie a zdravotní péče, domácnost a auta, doprava a logistika, zemědělství a mnohé další.

SAE: cílem iniciativy Smart Anything Everywhere (SAE) je umožnit malým a středním podnikům, začínajícím podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací zlepšit jejich výrobky a služby začleněním inovativních digitálních technologií.

Sítě páté generace (5G): Sítěmi páté generace se rozumí soubor všech relevantních prvků síťových infrastruktur pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používanou pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoká rychlost přenosu dat a kapacita, komunikace s nízkou latencí, mimořádně vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení. Mohou zahrnovat starší prvky sítí založené na předchozích generacích mobilní a bezdrátové komunikační technologie, jako jsou 4G nebo 3G. Sítě 5G by měly být chápány tak, že zahrnují všechny relevantní části sítě.

Smart Factories: projekt „Smart Factories v nových členských státech EU“, který pro Evropský parlament řídí Evropská komise – GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie, byl zahájen v květnu 2017. V souvislosti s iniciativou digitalizace evropského průmyslu je jeho cílem přispět k úsilí vybudovat v Evropě síť center pro digitální inovace.

Umělá inteligence: umělou inteligencí se rozumí simulace lidské inteligence ve strojích.

Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC): pod tímto pojmem se rozumí výpočetní technika s velkou rychlostí realizovaná v podobě clusteru více procesorů propojených kanály rychlé komunikace a softwarem daného clusteru. E-Infrastruktury superpočítačů umožňují řešit datově náročné a složité úkoly moderní vědy a průmyslu pomocí nových výpočetních a simulačních schopností.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování a jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová. Audit vedla členka EÚD Iliana Ivanovová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Mihail Stefanov a tajemník kabinetu James Verity, vyšší manažer Niels-Erik Brokopp, vedoucí úkolu Paolo Pesce, zástupce vedoucího úkolu Rafal Gorajski a auditoři Dieter Böckem, Mariya Byalkova, Francisco Carretero Llorente, Zuzana Gullová, Kristina Maksinenová, Janka Nagy-Babosová, Rene Reiterer a Nikolaos Zompolas.

V důsledku pandemie covid-19 a souvisejících přísných karanténních opatření nebylo možné zhotovit žádný snímek auditního týmu.

Poznámky na konci textu

¹ Více informací o různých složkách průmyslu 4.0 je k dispozici v glosáři.

² Například, PwC: Opportunities and Challenges of the industrial internet, 2015, a Boston Consulting Group: The future of productivity and growth in manufacturing industries, 2015.

³ Evropská investiční banka – Who is prepared for the new digital age? – údaje z investičního průzkumu EIB, únor 2020.

⁴ https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/advanced-technologies_cs

⁵ Evropská komise (2017), Kulatý stůl k digitalizaci evropského průmyslu: Pracovní skupina 1 – Centra pro digitální inovace, s. 4.

⁶ https://ec.europa.eu/growth/smes_cs

⁷ Evropská investiční banka, Financing the digitalisation of small and medium-sized enterprises: The enabling role of digital innovation hubs. 14. listopadu 2019.

⁸ EIB rozlišuje dva druhy výdajů v oblasti IKT: tradiční výdaje na vybavení, konektivitu atd. a výdaje na projekty digitální „optimalizace a transformace“.

⁹ IDC Market Perspective Report COVID-19 Impact on European ICT Markets – Mid-March 2020 View

¹⁰ Evropská komise, KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26. 8. 2010, Digitální program pro Evropu, Brusel.

¹¹ Evropská komise, COM(2015) 192 final ze dne 6. 5. 2015, Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě, Brusel.

¹² Rada Evropské unie (2015), 9340/15, Závěry o digitální transformaci evropského průmyslu, 29. 5. 2015.

¹³ Evropská komise (2016), COM(2016) 180 final ze dne 19. 4. 2016, Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu, Brusel.

¹⁴ SFEU, článek 6.

¹⁵ COM(2018) 434, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027.

¹⁶ https://www.consilium.europa.eu/media/43384/roadmap-for-recovery-final-21.04.2020.pdf

¹⁷ Podrobnosti o metodice použité k vypracování indexu jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/desi

¹⁸ Mezinárodní index digitální ekonomiky a společnosti, 2018, SMART 2017/0052 závěrečná zpráva. ISBN 978-92.79.85699-0

¹⁹ https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/countries-performance-digitisation

²⁰ https://ec.europa.eu/futurium/en/implementing-digitising-european-industry-actions/national-initiatives-digitising-industry

²¹ https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/workshop-monitoring-progress-national-initiatives-digitising-industry

²² Pokud jde o naše šetření týkající se partnerství veřejného a soukromého sektoru, informace jsou k dispozici v naší zvláštní zprávě č. 9/2018 – Partnerství veřejného a soukromého sektoru: rozšířené nedostatky a omezené přínosy.

²³ Zvláštní zpráva EÚD č. 5/2017, „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“ Body 78 a 159.

²⁴ Studie monitorování pokroku dosaženého v národních iniciativách v oblasti digitalizace průmyslu, smlouva SMART 2018/0002.

²⁵ https://www.bundesregierung.de/breg-en/issues/umsetzungsstrategie-digital-1679944

²⁶ Podobná koncepce byla zavedena pro programy rozvoje venkova v roce 2016: prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1997, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014, pokud jde o změnu programů rozvoje venkova a monitorování akcí na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí, a kterým se uvedené nařízení opravuje. Systém umožnil Komisi určit operace, které by mohly přispět k integraci státních příslušníků třetích zemí.

²⁷ COM(2018) 375 final. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza.

²⁸ Evropská centra pro digitální inovace, Program Digitální Evropa, návrh pracovního dokumentu, 12. 11. 2019.

²⁹ Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

³⁰ https://www.mittelstand-digital.de/

³¹ https://www.de-hub.de/

³² https://www.gov.pl/web/rozwoj/przemysl-4-0

³³ http://www.adma.ec/

³⁴ Zvláštní zpráva EÚD č. 12/2018 – „Širokopásmové připojení v členských státech EU: přes dosažený pokrok nebudou splněny všechny cíle strategie Evropa 2020“.

³⁵ Podrobné informace o těchto činnostech jsou k dispozici na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/free-flow-non-personal-data

³⁶ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii.

³⁷ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice o otevřených datech).

³⁸ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropská strategie pro data. COM(2020) 66 final ze dne 19. 2. 2020.

³⁹ Skupina odborníků pro odpovědnost a nové technologie (červen 2018)

⁴⁰ Liability for Artificial Intelligence and other emerging digital technologies, ISBN 978-92.76.12959-2.

⁴¹ Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost. COM(2020) 64 final ze dne 19. 2. 2020.

⁴² https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/public-consultation-safety-apps-and-other-non-embedded-software

⁴³ Study on Safety of non-embedded software; Service, data access, and legal issues of advanced robots, autonomous, connected, and AI-based vehicles and systems. ISBN 978-92.79.99495-1 and ISBN 978-92.79.99496-8.

⁴⁴ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální program pro Evropu, KOM(2010)245 v konečném znění/2, 26. 8. 2010, potvrzené v roce 2012 sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu – digitalizace jako hnací síla evropského růstu, COM(2012) 784, 18. 12. 2012.

⁴⁵ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti, COM(2016) 587, a pracovní dokument útvarů – SWD(2016) 300.

⁴⁶ Zvláštní zpráva EÚD č. 12/2018, bod 85 a doporučení 5.

⁴⁷ Eurostat (isoc_ci_it_en2).

⁴⁸ Centra kompetencí jsou spolupracující subjekty zaměstnávající vysoce kvalifikované výzkumné pracovníky. Zajišťují cílený strategický výzkum ve prospěch průmyslu.

⁴⁹ https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-skills-jobs-coalition.

⁵⁰ Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“. COM(2016) 381 final.

⁵¹ https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-opportunity-traineeships-boosting-digital-skills-job

⁵² Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o akčním plánu digitálního vzdělávání. COM(2018) 22 final.

⁵³ Referenční směnný kurz ECB ze dne 8. listopadu 2019.

⁵⁴ Referenční směnný kurz ECB ze dne 27. června 2019 (4,2515).

⁵⁵ Referenční směnný kurz ECB ze dne 28. června 2019 (4,2496).

⁵⁶ Výroční zpráva o MSP 2018/2019. ISBN 978.92.9202-641-7.

⁵⁷ Celkem 500 milionů EUR pro centra pro digitální inovace a také investice ve výši přibližně 5 miliard EUR na dosažení vedoucího postavení v oblasti digitálních technologií z programu Horizont 2020, prostřednictvím partnerství, budování platforem a prioritních oblastí.

⁵⁸ Ref. COM(2018) 375 final, zejména články 4 a 11; COM(2018) 372 final, zejména článek 2.

⁵⁹ Viz například https://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/how/priorities/digital-age a https://s3platform.jrc.ec.europa.eu/-/mapping-eu-investments-in-ict-description-of-an-online-tool-and-initial-observations?inheritRedirect=true&redirect=%2Fdigital-agenda-and-ict

⁶⁰ WP2018-2020, https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2018-2020/main/h2020-wp1820-leit-ict_en.pdf, zejména s. 10 a násl.

⁶¹ Podle monitorovací studie, která bude zveřejněna v roce 2020, obnáší celková orientační hodnota financování iniciativ digitalizace evropského průmyslu napříč členskými státy přibližně 3,26 miliard EUR na rok 2019. Tento údaj neobsahuje mechanismy výhradně finanční podpory, jako jsou daňové pobídky a režimy odpisů, a to vzhledem k nedostatečné srovnatelnosti a transparentnosti. Z částky 3,26 miliard EUR jsou také vyloučeny ty nejmenší iniciativy a ty, do jejichž působnosti jsou zahrnuty i projekty, které se netýkající digitalizace, protože údaje nebyly rozčleněny takovým způsobem, který by nám v těchto případech umožnil oddělit rozpočet určený na digitalizaci.

Harmonogram

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.