Podpora EU určená na digitalizaci škol: významné investice, ale nedostatečné strategické zaměření členských států při využívání financování EU

Shrnutí

I V EU mají členské státy plnou odpovědnost za koncepci vzdělávací politiky a organizaci svých škol. EU v této oblasti doplňuje a podporuje opatření členských států a poskytuje významnou finanční podporu pro digitalizaci škol. Využívá k tomu různé nástroje, jako jsou fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro oživení a odolnost a také program Erasmus+. V období let 2014–2026 byly nebo budou prostřednictvím některého z těchto programů vyplaceny významné částky určené k posílení digitálního vzdělávání.

II V tomto auditu jsme posuzovali akce financované z rozpočtu EU určeného na podporu digitálního vzdělávání ve školách. Zkoumali jsme, zda akce Komise vhodně podpořily digitalizaci škol. Zkoumali jsme také, zda vnitrostátní, regionální a místní orgány v členských státech využily dostupné financování z EU na podporu digitalizace škol zamýšleným způsobem a zda jsou školy v dostatečné míře připojeny ke gigabitovému internetu v souladu s cíli EU. Záměrem naší zprávy je pomoci Komisi a vnitrostátním a regionálním orgánům členských států účinněji řešit problémy spojené s digitalizací škol v období 2021–2027. Dospěli jsme k závěru, že celkově tyto akce školám v úsilí o digitalizaci pomohly, avšak že členským státům chybělo při využívání financování EU strategické zaměření.

III V roce 2018 přijala Komise akční plán digitálního vzdělávání na podporu členských států při řešení výzev spojených s digitálním vzděláváním. Tento plán zahrnoval školy. Členské státy, které jsme navštívili, však buď nepromítly cíle akčního plánu do svých vnitrostátních (nebo regionálních) strategií, neaktualizovaly své strategie pro období 2021–2027, nebo nezformulovaly specializované strategie pro digitalizaci svých škol. Zjistili jsme také, že akce financované Unií nebyly vždy vhodně začleněny do vnitrostátních nebo regionálních strategií pro digitalizaci škol, ačkoli by se tím mohlo snížit riziko roztříštěnosti intervencí financovaných z rozpočtu EU a mohlo by to napomoci k dosažení výraznějších výsledků.

IV Ve většině případů projekty financované EU přinesly zamýšlené výstupy, přesto se však projevily faktory, které školám bránily v optimálním využití tohoto financování. U opatření, která měla být financována z Nástroje pro oživení a odolnost, byly nedostatky v tom, jak byly vymezeny milníky a cíle, které mají členské státy splnit, zejména pak co se týče výsledků, jichž má být dosaženo v oblasti zlepšení digitálního vzdělávání. U dvou opatření kontrolovaných v rámci tohoto auditu jsme zjistili, že se odhady nákladů schválené Komisí při vyjednávání o národních plánech výrazně lišily od skutečných nákladů, které pak při realizaci opatření byly vynaloženy. Školy se navíc dostatečně nepodílely na zjišťování potřeb.

V Téměř všichni žáci a studenti nyní používají digitální zařízení, řada škol však stále poukazuje na nedostatečné vybavení nebo na potřebu dalšího vzdělávání učitelů. Zjistili jsme také, že často chybí formální přístup k využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce, což školám brání plně využít potenciál digitalizace.

VI Komise nemá k dispozici souhrnné údaje o celkových částkách finančních prostředků EU vynaložených na digitalizaci škol. Pouze několik členských států provádí hodnocení výsledků, kterých dosáhly prostřednictvím finanční podpory z EU určené na zlepšení digitálního vzdělávání ve školách. Ukazatele specifické pro jednotlivé programy neměly vypovídací hodnotu a pouze dva ze šesti navštívených členských států měly zavedeny přístupy umožňující systematicky sledovat pokrok, kterého školy dosáhly v oblasti digitalizace díky finanční podpoře z EU.

VII V roce 2016 stanovila Komise cíle pro členské státy, aby do roku 2025 připojily školy ke gigabitovému internetu a umožnily jim používat nejmodernější technologické vybavení a zavádět inovativní způsoby výuky a učení. V roce 2022 však mohlo gigabitové připojení skutečně využívat jen malý počet škol. Přístupy členských států k podpoře připojení škol se lišily, avšak absence důsledného strategického plánování spolu se zpožděním při provádění specializovaných programů zvyšuje riziko, že EU cíle gigabitového internetu do roku 2025 nedosáhne.

VIII Na základě těchto závěrů doporučujeme, aby Komise:

• aktivněji prosazovala akce EU v rámci akčního plánu digitálního vzdělávání, aby se tak zvýšil jejich dopad,
• podnikla opatření k posílení vazby mezi akčním plánem digitálního vzdělávání, příslušnými celostátními nebo regionálními strategiemi a financovaní EU určeným pro školy,
• monitorovala plnění cíle, kterým je připojení ke gigabitovému internetu do roku 2025 pro všechny školy, a dosažení tohoto cíle podporovala.

Úvod

Digitální vzdělávání a digitalizace škol

01 Cílem digitálního vzdělávání je umožnit žákům, aby se ve stále více digitalizovaném světě dokázali dobře uplatnit v životě, stali se angažovanými občany a lépe se začlenili na trh práce¹. Při svých průzkumech ve školách v roce 2013 a 2018 Komise zjistila jednak to, že k lepším výsledkům ve vzdělávání mohou přispět konkrétní politiky a podpůrná opatření na úrovni škol – například lepší vybavení nebo profesní rozvoj učitelů, ale zároveň skutečnost, že se mezi školami výrazně liší používání informačních technologií a míra přístupu k rychlému internetu². Studie provedená v roce 2018 Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pak poukázala na to, že žáci ve školách, které jsou dostatečně vybaveny počítači a mají přístup k internetu, mohou dosahovat lepších vzdělávacích výsledků³.

02 Od vypuknutí pandemie COVID-19 význam digitálních kompetencí a dovedností a dostupnost digitální infrastruktury a vybavení na všech úrovních vzdělávání ještě vzrostl. Pandemie odhalila, že na distanční výuku nebyly dobře připraveny školské systémy téměř v žádném členském státě, protože školy neměly řádné připojení k internetu a chybělo jim i vhodné digitální vybavení pro žáky a učitele⁴. Bylo také zapotřebí, aby učitelé získali potřebnou jistotu a osvojili si dovednosti v používání digitálních technologií na podporu výuky spolu s inovativními výukovými metodami a aby bylo zajištěno, že se digitálního vzdělávání budou moci účastnit všichni žáci/studenti.

03 V EU jsou za tvorbu politiky vzdělávání, vybavení škol, dohled nad obsahem výuky a vzdělávání učitelů a žáků/studentů odpovědné členské státy. V rámci členských států mohou být navíc odpovědnosti rozděleny na různých úrovních (vnitrostátní, regionální nebo místní). Jakákoli přeshraniční spolupráce mezi členskými státy v oblasti vzdělávání je dobrovolná a není nezbytně vázána na využívání unijních fondů. EU může současně činnost členských států podporovat a doplňovat⁵.

04 Úlohou Komise v oblasti digitalizace škol je doplňovat a podporovat činnosti členských států a zároveň plně respektovat jejich odpovědnost za obsah výuky a organizaci vzdělávacích systémů.

05 Úspěšné digitální vzdělávání vyžaduje také digitalizaci škol: zajištění vysokorychlostního internetu ve školách a vybavení tříd, učitelů a žáků přístrojovým vybavením, jako jsou notebooky nebo tablety; zajištění toho, aby učitelé a další zaměstnanci škol měli potřebné digitální dovednosti; zajištění odpovídajících digitálních učebních materiálů a bezpečných platforem a používání nejmodernějších vzdělávacích programů a přístupů.

06 V roce 2020 bylo ve 27 členských státech registrováno více než 65 milionů žáků a učitelů na více než 200 000 základních a středních škol⁶.

Akční plán digitálního vzdělávání Komise

07 V listopadu 2017 na summitu v Göteborgu Evropský parlament, Rada a Komise v rámci Evropského pilíře sociálních práv vyhlásily, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně života společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce⁷. Komise přispěla k těmto diskusím tím, že představila svou vizi Evropského prostoru vzdělávání, který by měl maximálně využít potenciál vzdělávání a kultury jakožto prostředků pro vytvoření pracovních příležitostí, posílení sociální spravedlnosti a aktivního občanství a poznání evropské identity v celé její rozmanitosti⁸. Komise a členské státy označily inovace a digitální technologie za jeden z klíčových faktorů pro lepší vzdělávání, což je oblast, v níž je Evropa vnímána jako region, který zaostává.

08 V lednu 2018 vydala Komise svůj první akční plán digitálního vzdělávání (dále jen „akční plán“), jak oznámila ve svém příspěvku na vrcholné schůzce v Göteborgu⁹. Plán obsahuje řadu akcí spadajících do třech prioritních oblastí, jejichž prostřednictvím Komise zamýšlela podpořit celkové systémy vzdělávání a odborné přípravy členských států ve všech odvětvích vzdělávání prostřednictvím výměny osvědčených postupů a podpořit a zvýšit podíl účelného využívání digitálních a inovativních postupů ve vzdělávání (viz obrázek 1).

09 Komise svůj akční plán aktualizovala v září 2020. Aktualizovaný plán nabízí dlouhodobou strategickou vizi na období 2021–2027. Navazuje na hlavní prvky původního akčního plánu, ale zohledňuje také nejnovější vývoj v oblasti digitálního vzdělávání. Zaměřuje se na dvě prioritní oblasti a klíčové akce, které je třeba realizovat v následujících letech a které se týkají nejen škol, ale i postsekundárního vzdělávání (například na univerzitách) nebo odborného vzdělávání (viz obrázek 2).

10 Komise považuje akční plán za klíčový nástroj pro zlepšení digitální gramotnosti, dovedností a kapacit na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a pro všechny úrovně digitálních dovedností. Plán má rovněž sloužit jako referenční dokument pro evropský semestr, což je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci rozpočtových a hospodářských politik členských států. V tomto rámci vydává Rada na základě návrhů Komise roční doporučení pro jednotlivé země v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Na obrázku 3 jsou znázorněny členské státy, u nichž se doporučení Rady v letech 2019 nebo 2020 vztahovala k provedení investic do digitalizace škol.

Cíl EU v oblasti připojení škol do roku 2025 je jeden gigabit za sekundu

11 Vzhledem k tomu, že nové datové služby a aplikace vyžadují sítě se stále vyšší kapacitou, stanovila Komise v roce 2016 strategické cíle v oblasti připojení pro všechny hlavní socioekonomické faktory, jakými jsou i školy. Podle těchto cílů by všechny školy měly mít do roku 2025 vysokorychlostní širokopásmové připojení, což znamená přístup k internetovému připojení nabízejícímu rychlost downlinku a uplinku alespoň jeden gigabit za sekundu¹⁰. Připojení škol k vysokorychlostnímu širokopásmovému přístupu by usnadnilo inovativní způsoby výuky a učení, umožnilo učitelům a žákům využívat nejmodernější výukové materiály, a tím by zlepšilo digitální dovednosti. Tyto cíle navazují na Digitální agendu pro Evropu přijatou v roce 2010, v níž Komise uvedla, že všichni občané EU by měli mít do roku 2020 přístup k širokopásmovému připojení o rychlosti 30 Mb/s¹¹.

Finanční podpora z EU

12 Členské státy mohou využívat finanční podporu z EU určenou na digitalizaci škol prostřednictvím různých nástrojů, z nichž každý má své specifické cíle a charakteristiky:

• Fondy politiky soudržnosti:

•  V období 2014–2020 tvořily investice do zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií a do vzdělávání a odborné přípravy tematické cíle Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF), dvou fondů politiky soudržnosti (známých také jako evropské strukturální a investiční fondy – fondy ESI). EU využívá tyto fondy ke spolufinancování investic v oblastech, jako je vyvážený rozvoj regionů a rozvoj pracovníků, mladých lidí a všech, kdo hledají práci¹². V programovém období 2014–2020 činil celkový rozpočet EFRR a ESF 329 miliard EUR, z čehož bylo na tyto dva tematické cíle vyčleněno přibližně 44,6 miliardy EUR. Digitalizace škol však nepatřila mezi specifické cíle těchto fondů. Proto členské státy nemusí vykazovat podrobné informace o částkách vynaložených na tento účel (viz bod 71).
•  Na období let 2020–2022 byla jako součást iniciativy NextGenerationEU v rámci fondů politiky soudržnosti na období 2014–2020 zřízena pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU)¹³. Členské státy mohly na podporu digitalizace škol využít prostředky z celkového rozpočtu ve výši 44,5 miliardy EUR. Členské státy mohly požádat o plné financování opatření pomoci REACT-EU z rozpočtu EU.
•  V období 2021–2027 mohou členské státy využít prostředky politiky soudržnosti také na digitalizaci svých škol, zejména na investice do přístupné infrastruktury¹⁴ a na podporu získávání digitálních dovedností¹⁵.

• Nástroj pro oživení a odolnost¹⁶:

Nástroj pro oživení a odolnost je dočasný nástroj v rámci nástroje NextGenerationEU a jeho cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19. Je řízen přímo Komisí. Až do konce roku 2026 budou členské státy dostávat podporu EU pod podmínkou, že dosáhnou určitých výkonnostních cílů a milníků pro investice a reformy vymezené v národních plánech pro oživení a odolnost. Členské státy mohou podporu z EU využít k financování investic do rozvoje digitálních dovedností a digitální transformace škol. Z celkového rozpočtu 723,8 miliardy EUR (v běžných cenách), který je pro Nástroj pro oživení a odolnost k dispozici, jsme vybrali 21 členských států, které se podle svých plánů pro oživení a odolnost rozhodly investovat více než 11 miliard EUR do opatření na podporu digitalizace škol¹⁷.

• Program Erasmus+¹⁸:

Tento program mimo jiné podporuje výuku založenou na informačních a komunikačních technologiích, otevřené vzdělávání a inovativní postupy v digitální éře a řeší rovněž digitální transformaci prostřednictvím rozvoje digitální připravenosti, odolnosti a kapacity:

•  na období 2014–2020 měl tento program celkový rozpočet ve výši 14,9 miliardy EUR, z čehož přibližně 1,6 miliardy EUR bylo přiděleno na projekty nadnárodních strategických partnerství pro školní vzdělávání, přičemž 100 milionů EUR bylo konkrétně určeno na projekty pro zlepšení využívání IKT ve výuce a učení. Komise program využila také k financování akcí v rámci akčního plánu z roku 2018,
•  na období 2021–2027 byl program rozšířen tak, aby podporoval činnosti a projekty zaměřené na plnění aktualizovaného akčního plánu a záměru digitální transformace škol¹⁹. Celkový rozpočet programu činí 26,2 miliardy EUR. Přímo na digitalizaci není určen žádný příděl, ale finanční prostředky lze použít na podporu akcí na období 2021–2027 v rámci akčního plánu a na strategická inovační partnerství, včetně projektů digitálního vzdělávání ve školách. Digitální transformace je jednou ze čtyř průřezových priorit programu.

• Nástroj pro propojení Evropy

V období 2021–2027 jsou v rámci digitální části Nástroje pro propojení Evropy²⁰, což je nástroj EU pod přímým řízením Komise, z něhož se poskytuje finanční podpora pro vytváření udržitelné a propojené infrastruktury, k dispozici rozpočtové prostředky ve výši více než 2 miliardy EUR mimo jiné na podporu zavádění systémů 5G v takzvaných komunitách 5G; tyto prostředky mohou být využity pro připojování škol.

Řízení a využívání fondů EU

13 U programů politiky soudržnosti jsou za výběr a sledování projektů v rámci operačních programů a za vyplácení podpory odpovědné vnitrostátní nebo regionální orgány členských států. Komise spolufinancuje náklady související s projekty v souladu s podmínkami stanovenými v platných obecných pravidlech a podmínkami příslušných programů.

14 V rámci Nástroje pro oživení a odolnost zavádějí členské státy opatření vymezená v národních plánech pro oživení a odolnost. Na každý z plánů pro oživení a odolnost je přidělena podpora v souladu s odhadovanými náklady na opatření, která obsahuje, až do maximální výše stanovené v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Na rozdíl od programů politiky soudržnosti není financování ze strany EU vázáno na skutečně vynaložené náklady, ale Komise vyplácí částky přidělené na národní plány pro oživení a odolnost, až členský stát dosáhne předem stanovených příslušných milníků a cílů. Milníky jsou kvalitativní výsledky, jako např. vstup v platnost pokynů pro financování. Cíle jsou kvantitativní výsledky, jako např. pořízení stanoveného počtu digitálních zařízení pro školy. V příloze IV je uveden přehled cílů a milníků pro opatření určená na podporu digitalizace škol v členských státech, které jsme navštívili.

15 Členské státy obvykle používají fondy politiky soudržnosti a Nástroj pro oživení a odolnost na podporu infrastruktury IKT a vybavení prostředky IKT ve školách, zajištění vzdělávání učitelů nebo přípravy vzdělávacích materiálů (viz rámeček 1).

16 Akce Komise na podporu digitalizace škol, včetně opatření na podporu akčního plánu, jsou financovány především z programu Erasmus+, který přímo řídí Komise (viz rámeček 2).

Rozsah a koncepce auditu

17 V tomto auditu jsme posuzovali akce na podporu digitálního vzdělávání ve školách. Konkrétně jsme zjišťovali, zda:

• akce Komise, zejména v rámci programu Erasmus+, vhodně podporovaly digitalizaci škol,
• vnitrostátní, regionální a místní orgány v členských státech využily dostupné financování z EU v rámci politiky soudržnosti v souladu s tím, jak bylo zamýšleno,
• členské státy s ohledem na probíhající provádění Nástroje pro oživení a odolnost do roku 2026 ve svých plánech pro oživení a odolnost vhodně řešily digitalizaci škol,
• členské státy převedly strategický cíl Komise pro rok 2025²¹ do vnitrostátních strategií nebo přístupů k připojení škol ke gigabitovému internetu a zda skutečné připojení škol probíhá způsobem, který umožňuje dosažení tohoto cíle.

18 Za tímto účelem jsme vybrali šest členských států: Německo, Řecko, Chorvatsko, Itálii, Rakousko a Polsko. V Německu, kde mají za vzdělávací politiku výhradní odpovědnost spolkové země (Bundesländer), jsme vybrali spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která je zemí s největším počtem škol a žáků/studentů. Tyto členské státy v období 2014–2020 buď vynaložily na digitalizaci svých škol značné částky z fondů politiky soudržnosti (fondů ESI), nebo v současné době využívají k tomuto účelu podporu z iniciativy REACT-EU, nebo do svých plánů pro oživení a odolnost zahrnuly specializovaná opatření, která mají být financována z Nástroje pro oživení a odolnost do konce roku 2026. Do konce roku 2021 bylo na digitalizaci škol vyplaceno nebo přislíbeno přibližně 2,6 miliardy EUR z prostředků politiky soudržnosti. Další 1,1 miliardy EUR je v současné době k dispozici v rámci iniciativy REACT-EU. Kromě toho bude do roku 2026 čtyřem z těchto členských států, které se rozhodnou využít Nástroj pro oživení a odolnost ke stejnému účelu, vyplaceno více než 7 miliard EUR pod podmínkou, že uspokojivě splní milníky a cíle vymezené v národních plánech pro oživení a odolnost (viz obrázek 4).

19 Ve všech šesti členských státech jsme zkoumali strategie a přístupy k digitalizaci škol. Kromě toho jsme prozkoumali vzorek 61 akcí nebo projektů, které dosud byly nebo které budou financovány z EFRR, ESF, Nástroje pro oživení a odolnost a programu Erasmus+ a jejichž cílem je podpora digitalizace škol. Tyto projekty jsme vybrali buď proto, že jsou významné z finančního hlediska, nebo kvůli jejich relevanci pro digitální vzdělávání ve školách. Zaměřili jsme se na to, do jaké míry jsou tyto projekty začleněny do vnitrostátních strategií pro digitalizaci škol. Hodnotili jsme také, jak účinné byly při zlepšování digitálního vzdělávání ve školách. Kromě toho jsme navštívili 35 škol, které nějakým způsobem využily podporu z EU poskytnutou v rámci kontrolovaných projektů (viz příloha II).

20 Ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními a regionálními orgány jsme také provedli online průzkum na více než 49 000 základních a středních škol v Severním Porýní-Vestfálsku (Německo), Řecku, Chorvatsku, Itálii a Polsku. Tímto průzkumem byla pokryta přibližně čtvrtina škol v EU. Jeho cílem bylo získat aktuální informace, které jinak nebyly k dispozici, o skutečném gigabitovém připojení škol, úloze digitálního vzdělávání a využívání nástrojů a akcí EU v této oblasti (viz vysvětlení v příloze III). Průzkum na rakouských školách jsme neprováděli, protože vnitrostátní orgány se rozhodly, že nám nebudou poskytovat podporu při distribuci našich dotazníků školám.

21 V neposlední řadě jsme čerpali z výsledků našich předchozích zvláštních zpráv, jako např. v oblasti vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury v městských a venkovských oblastech²², a z hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost, které provedla Komise²³.

22 Audit jsme prováděli v letech 2021 a 2022 a pokrýval období od roku 2015 do roku 2021. Nezahrnuli jsme do něj využití fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027, protože Komise do konce našeho auditu v červnu 2022 ještě nedokončila posouzení návrhů programů pro většinu členských států.

23 Tento audit jsme se rozhodli provést s ohledem na zvýšené úsilí Komise o podporu členských států v oblasti digitalizace škol a významné částky podpory z EU, které mohou členské státy za tímto účelem čerpat, zejména v reakci na pandemii COVID-19.

24 Záměrem tohoto auditu je pomoci Komisi a vnitrostátním a regionálním orgánům členských států účinněji řešit problémy spojené s digitalizací škol v období 2021–2027.

Připomínky

Členské státy využily podporu Komise určenou na digitalizaci jejich škol jen v omezené míře

Většina členských států měla specializované strategie pro digitalizaci škol

25 Záměrem akčního plánu je podpořit členské státy při řešení výzev pro digitální vzdělávání poskytováním nástrojů, které pomohou pracovníkům ve výchově a vzdělávání a školitelům lépe využívat technologie. To zahrnuje rozvoj příslušných digitálních dovedností a poskytování lepších podkladů a analýz. Aktualizace plánu pro rok 2020 tyto ambice posílila (viz obrázek 2). Zkoumali jsme, zda členské státy, které jsme navštívili, přijaly nebo aktualizovaly své strategie na podporu digitalizace škol a zda od přijetí akčního plánu v roce 2018 začlenily do svých strategií prvky plánu určené školám.

26 V období 2014–2020 nemělo Řecko a Chorvatsko žádné specializované strategie pro digitalizaci škol. V Řecku byla digitalizace škol zmíněna jako jedna z priorit vnitrostátní strategie pro digitalizaci z roku 2016, kde byla zmíněna úloha podpory EU v tomto procesu. Nestanovila však jasný časový rámec provádění. Chorvatsko už mělo zavedeno několik vnitrostátních strategií pro konektivitu a vzdělávání, které zahrnovaly i školy, a specializovaný projekt digitalizace škol, který vycházel ze strategie pro vzdělávání, vědu a technologie z roku 2014 (viz bod 59).

27 V Itálii už byla stanovena strategie pro digitalizaci škol na období 2014–2020 v „Národním plánu digitalizace škol“. V roce 2020 přijala Itálie vnitrostátní strategii pro digitální kompetence, která se týkala i škol.

28 Polsko mělo vypracováno několik obecných strategií a zastřešujících projektů, které se dotýkaly i digitalizace škol. Do roku 2022 však měla být ještě vypracována cílená strategie pro digitalizaci vzdělávání (zahrnující školy), stejně jako plán provádění národního plánu pro oživení a odolnost.

29 V roce 2019 Německo vytvořilo specializovaný národní program podpory digitalizace škol (DigitalPakt Schule 2019–2024). Kromě toho v roce 2020 přijalo Severní Porýní-Vestfálsko na regionální úrovni specializovanou strategii pro školy (Digitalstrategie Schule NRW – Lehren und Lernen in der digitalen Welt); ve stejném roce přijalo vlastní strategii i Rakousko (8-Punkte-Plan).

Pouze několik členských států začlenilo prvky akčního plánu do svých strategií

30 V příslušné strategii odkazovala na akční plán pouze Itálie. Příslušné ministerstvo už podpořilo každou z akcí plánu z roku 2018 vlastními akcemi a hodlalo tak učinit i při provádění vnitrostátní strategie pro digitální kompetence.

31 V Německu se regiony dohodly na metodickém rámci pro digitální vzdělávání, který odkazuje na Evropský rámec digitálních kompetencí pro občany – DigComp. Popisuje nejdůležitější dovednosti, které lidé potřebují k tomu, aby se mohli zapojit do digitálního světa, a týká se rovněž škol. Žádné další prvky akčního plánu však nebyly výslovně převzaty do strategie regionu, který jsme navštívili.

32 V Řecku do konce roku 2022 žádná ze strategií neodkazovala na akční plán, zatímco v Chorvatsku orgány považovaly aktualizovaný plán za výchozí bod pro přípravu svého národního plánu rozvoje vzdělávacího systému na období 2022–2027, do konce roku 2022 však nebyly stanoveny konkrétní akce.

33 V Rakousku se k akčnímu plánu při přípravě vnitrostátní strategie výslovně nepřihlíželo, a to především proto, že jeho hlavní pilíře byly navrženy už před zveřejněním plánu v roce 2018. V Polsku žádná ze strategií neodkazovala na akční plán – ani jednoznačně nezačleňovala jeho prvky –, ačkoli naše auditní návštěva ukázala, že některé projekty řešily několik z jeho prioritních akcí.

Mnoho škol nemělo povědomí o akcích Komise, které se týkají digitalizace škol

34 Prostřednictvím akčního plánu Komise přímo podporuje digitalizaci škol pomocí bezplatných online nástrojů a akcí, které jsou k dispozici všem školám. Nejdůležitější z nich byly nástroje SELFIE, Evropský týden programování a eTwinning (viz rámeček 2).Zkoumali jsme proto, jak účinně se Komisi pomocí těchto akcí daří oslovovat školy v členských státech.

35 Komise nás informovala, že nástroje SELFIE, Evropský týden programování a eTwinning využilo celkem několik milionů žáků a studentů a dalších osob v mnoha členských státech i mimo EU. Například do konce roku 2022 se do nástroje SELFIE v EU zaregistrovalo více než 3 milionu žáků/studentů a učitelů ve více než 20 000 školách. Když jsme se však škol v našem průzkumu na tyto nástroje ptali, většina z nich uvedla, že je buď nezná, nebo je dosud nepoužívala. Náš průzkum také potvrdil, že nástroj SELFIE – nejnovější iniciativa – je zdaleka nejméně známým nástrojem, za nímž následuje Evropský týden programování. Naopak jen velmi málo škol v Řecku, Chorvatsku a Itálii nemá žádné povědomí o nástroji eTwinning (viz obrázek 5).

36 Z naší analýzy údajů Komise a školských statistik Eurostatu za rok 2020, jež zahrnují všechny členské státy, také vyplývá, že mezi členskými státy byly významné rozdíly, pokud jde o podíl žáků/studentů a učitelů, kteří využívají nástroj SELFIE. Španělsko a Portugalsko byly na předních místech, zatímco v ostatních členských státech tento nástroj nepoužívala téměř žádná škola (viz obrázek 6).

37 V členských státech, které jsme navštívili, bylo hlavním důvodem, proč školy nepoužívají nástroj SELFIE, nedostatečné povědomí jednotlivých škol o tomto nástroji a skutečnost, že nebyl začleněn do vnitrostátních nebo regionálních strategií pro digitální vzdělávání. V Chorvatsku a Rakousku školy používaly vnitrostátní nástroje s podobnými funkcemi, které byly vyvinuty před vytvořením nástroje SELFIE. Konstatujeme, že celkový cíl nástroje SELFIE by mohl být ohrožen, pokud by musel konkurovat nástrojům a procesům, které školy už používají. Komise vysvětlila vysoký počet registrovaných uživatelů ve Španělsku a Portugalsku (které nebyly zahrnuty do našeho výběru členských států) tím, že vnitrostátní ministerstva školství aktivně podporovala používání nástroje SELFIE ve školách.

38 Podobně se značně lišilo využívání akcí v rámci nástroje eTwinning v jednotlivých členských státech, které jsme navštívili. Například v Itálii uspořádalo příslušné ministerstvo zvláštní školení na podporu pedagogických pracovníků při používání tohoto nástroje a na podporu této iniciativy ve školách. V jiných členských státech vnitrostátní nebo regionální ministerstva školství účast škol na aktivitách EU výslovně nepodporovala nebo je nezačlenila do vzdělávacích programů.

Digitalizaci nebyla v projektech strategického partnerství pro školy přiznána priorita

39 Prostřednictvím strategických partnerství, do nichž jsou zapojeny školy a další organizace působící v oblasti vzdělávání, se Komise snaží podporovat rozvoj, převod a/nebo zavádění inovativních postupů na organizační, místní, regionální, vnitrostátní nebo evropské úrovni. Přestože digitalizace nebyla v období 2014–2020 výslovným cílem programu Erasmus+, Komise ve svých pokynech vyzvala školy, aby se přihlásily s projekty zaměřenými na výuku založenou na informační a komunikační technologie, otevřené vzdělávání a inovativní postupy v digitální éře. Od roku 2020 pokyny dále kladou důraz na rozvoj vysoce výkonných ekosystémů digitálního vzdělávání a lepší využívání digitálních technologií pro výuku a učení. Zkoumali jsme tedy, do jaké míry program Erasmus+ pomohl školám v jejich úsilí o přechod k digitalizaci.

40 V souvislosti s programem Erasmus+ jsme zjistili, že Komise blíže nedefinovala pojem „digitalizace“ a neobjasnila dopad, kterého má být prostřednictvím financování dosaženo. Kritéria pro výběr projektů nekladla zvláštní důraz na projekty související s informačními a komunikačními technologiemi nebo digitalizací škol. Před pandemií COVID-19 probíhalo více než 8 700 projektů partnerství škol a strategických partnerství mezi školami a dalšími organizacemi, které Komise schválila od roku 2015. Z našeho odhadu vyplývá, že v námi navštívených členských státech byl na zvyšování digitálních kompetencí nebo zavádění nových výukových metod založených na informačních a komunikačních technologiích ve školách zaměřen jen zanedbatelný podíl projektů. V srpnu 2020 Komise v reakci na pandemii COVID-19 zveřejnila dodatečnou výzvu, v jejímž rámci poskytla dalších 100 milionů EUR na podporu připravenosti v oblasti digitálního vzdělávání, která byla určena školám a dalším vzdělávacím subjektům²⁴. V roce 2022 však projekty finančně podpořené v rámci této výzvy stále probíhaly a výsledky ještě nebyly k dispozici.

41 V našem vzorku 10 projektů strategických partnerství, které zahrnovaly prvky digitalizace a byly zahájeny před rokem 2020, jsme zjistili, že pokud nedošlo ke zpoždění projektů v důsledku pandemie COVID-19, dosáhly zamýšlených výstupů a podpořily účastníky prostřednictvím inovativních řešení v oblasti učení a výuky. Jejich dopad byl však většinou omezen na účastníky projektů. Nebyly zakotveny ve vnitrostátních nebo regionálních strategiích pro digitalizaci ani s nimi nebyly propojeny a podmínka koordinace s jinými akcemi financovanými z EU nebo na vnitrostátní úrovni nebyla stanovena. Pouze u dvou z námi kontrolovaných projektů se nové výukové přístupy staly trvalou součástí vzdělávacího programu školy. Ani u těchto projektů však nebyly k dispozici informace o tom, zda byly tyto přístupy rozšířeny do škol, které se projektu neúčastnily.

Finanční podpora z EU přispěla k digitalizaci škol, ale při přidělování finančních prostředků se vyskytly nedostatky

Opatření financovaná ze strany EU nebyla vždy vhodně začleněna do vnitrostátních strategií pro digitalizaci škol

42 Strategický a koordinovaný přístup v členských státech nebo regionech k investicím do školní infrastruktury, profesního rozvoje učitelů a dostupnosti elektronického obsahu a koncepcí digitální výuky slibuje větší dopad na začleňování digitálního vzdělávání v rámci škol. V této souvislosti jsme zkoumali, zda jsou opatření financovaná z EU v navštívených členských státech alespoň vhodně zakotvena v aktuálních vnitrostátních nebo regionálních strategiích pro digitalizaci škol.

43 Zjistili jsme, že opatření financovaná ze strany EU nebyla vždy vhodně začleněna do vnitrostátních strategií pro digitalizaci škol. To lze vysvětlit i tím, že v právních předpisech EU (ani ve vnitrostátních právních předpisech) není žádný takový právní požadavek stanoven. Vzhledem k tomuto kontextu konstatujeme, že strategie pro inteligentní specializaci, které byly podmínkou pro to, aby členské státy nebo regiony mohly získat prostředky z politiky soudržnosti na investice v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací, výslovně nevyžadovaly opatření zaměřená na digitalizaci škol²⁵.

44 V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) zahrnovala Digitalstrategie Schule NRW zapůjčení zařízení pro učitele (v konečném důsledku financované z Nástroje pro oživení a odolnost) a žáky/studenty (financované v rámci nástroje REACT-EU). Plánovaná národní vzdělávací platforma ani podpora center excelence vzdělávání (viz rámeček 1) však nebyly součástí žádné strategie pro digitalizaci. Do poloviny roku 2022 zůstaly izolovanými opatřeními na podporu digitalizace ve školách, protože neexistoval žádný rámec řízení, který by zajistil, že spolkové země, které jsou hlavními aktéry ve vzdělávání v Německu a které mají výhradní odpovědnost za školní vzdělávání, budou využívat pro své školy plánované služby. Podle našeho názoru to může výrazně snížit jejich přidanou hodnotu pro školy.

45 V Řecku a v Polsku nebyly v období 2014–2020 projekty financované z EU, jako je nákup zařízení, zakotveny v žádné zvláštní strategii pro digitalizaci škol. Chorvatsko v rámci obecné strategie rozvoje a rozšíření využívání moderních výukových metod založených na informačních a komunikačních technologiích pro všechny stupně a typy vzdělávání začlenilo od roku 2015 digitalizaci škol do jediného projektu, což mu umožnilo zaujmout k digitalizaci škol do značné míry holistický přístup. V rakouské strategii na podporu digitalizace škol plnily akce financované ze strany EU ústřední úlohu, neboť poskytování zařízení žákům bylo z finančního hlediska nejdůležitějším prvkem.

46 Ačkoli v Itálii byly některé akce financované z programů politiky soudržnosti na období 2014–2020 vhodně zakotveny v národním plánu digitalizace škol (viz bod 27), nový akční plán na podporu nové obecné strategie pro digitální kompetence odkazoval na akce pro digitalizaci škol pouze v rozsahu, v jakém měly být financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Itálie však svou konkrétní strategii pro digitalizaci škol neaktualizovala, ačkoli v červnu 2022 přijala plán Škola 4.0 pro vybavení škol inovativními učebnami. V důsledku toho není dostatečně specifikováno, jak budou akce financované z Nástroje pro oživení a odolnost doplněny dalšími opatřeními EU financovanými z programů politiky soudržnosti na období 2021–2027 nebo akcemi financovanými na vnitrostátní úrovni, které byly potřebné k zajištění plné účinnosti akcí financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost.

47 Řecko, které plánuje značné investice do digitalizace škol financované z Nástroje pro oživení a odolnost do roku 2025 (viz příloha I), představilo v roce 2021 zastřešující strategii pro digitální transformaci společnosti a hospodářství (Bible digitální transformace na období 2020–2025), která se týká i vzdělávání a škol. Do roku 2022 však existoval pouze hrubý odhad rozpočtu potřebného na akce doplňující opatření financovaná z Nástroje pro oživení a odolnost a příslušné ministerstvo nezačlenilo priority v oblasti vzdělávání do konkrétních akčních plánů.

48 Vzhledem k tomu, že v členských státech, které jsme navštívili, byly akce financované ze strany EU obvykle (s výjimkou Chorvatska) jednorázovými intervencemi, jako je nákup zařízení pro učitele nebo žáky/studenty či vzdělávání učitelů, zvyšuje nedostatečné začlenění do příslušných vnitrostátních nebo regionálních strategií riziko roztříštěného využívání prostředků EU, což má nepříznivý vliv na jejich potenciální dopad.

Financování ze strany EU umožnilo členským státům podpořit digitalizaci škol, někdy však pouze nahradilo už přidělené vnitrostátní financování

49 Jak fondy politiky soudržnosti na období 2014–2020, tak podpora z Nástroje pro oživení a odolnost musejí splňovat podmínku, že nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu, nenahrazují opakující se výdaje státního rozpočtu a doplňují podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů EU (zásada adicionality)²⁶. Zjišťovali jsme proto, zda jsou akce financované ze strany EU na digitalizaci škol v souladu s touto zásadou.

50 Ve zkoumaném vzorku jsme nalezli akce na digitalizaci škol v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko), které byly retroaktivně zahrnuty do německého Nástroje pro oživení a odolnost: na začátku roku 2020 se regionální orgány už rozhodly financovat příslušná zařízení pro učitele z regionálního rozpočtu. Toto opatření bude nyní refinancováno z Nástroje pro oživení a odolnost. Tento přístup byl v souladu s platnými pravidly, a byl proto Komisí během jednání o německém Nástroji pro oživení a odolnost odsouhlasen. I když je tento přístup formálně v souladu se zásadou adicionality a možností retroaktivity stanovenými v příslušných právních předpisech²⁷, domníváme se, že v tomto případě neexistuje žádná skutečná přidaná hodnota z financování EU prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Akce financované ze strany EU přispěly k digitalizaci škol, ale očekávané výsledky opatření, která mají být financována z Nástroje pro oživení a odolnost, nebyly jasně stanoveny

51 V členských státech, které čerpaly fondy politiky soudržnosti na digitalizaci škol, jsme zkoumali, zda projekty odpovídaly skutečným potřebám škol a zda dosáhly zamýšlených výstupů. Vzhledem k tomu, že v roce 2022 se většina opatření podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost v členských státech, které jsme navštívili, měla teprve začít provádět, hodnotili jsme, jak jasně byly stanoveny milníky a cíle, které mají měřit pokrok. Posuzovali jsme také, jaké výsledky byly od investic očekávány. Kromě toho jsme posuzovali jednotlivá opatření v Německu (zařízení pro učitele) a Rakousku (zařízení pro žáky) ve školách, které je už využily.

52 V rámci fondů politiky soudržnosti se projekty financované z EU, jejichž přezkum jsme prováděli, obvykle týkaly jednotlivých aspektů digitalizace, jako je nákup vybavení IKT, vzdělávání učitelů nebo poskytování digitálních učebních materiálů školám prostřednictvím specializovaných platforem. Z naší analýzy vyplynulo, že projekty ve většině případů dosáhly zamýšlených výstupů, zjistili jsme však několik faktorů, které v případě navštívených škol bránily optimálnímu využití podpory EU (viz rámeček 3).

53 Pokud členské státy využívají Nástroj pro oživení a odolnost v rámci přechodu k digitalizaci škol, milníky a cíle, které musí uspokojivě splnit pro vyplacení podpory z Nástroje pro oživení a odolnost, obvykle uvádějí vstupy nebo výstupy, jako jsou investované částky, nakoupená zařízení nebo počet vyškolených učitelů. Při jiném z našich dřívějších auditů jsme zjistili, že některé milníky a cíle nejsou dostatečně jasné, že ne všechny klíčové fáze jsou pokryty a že tyto milníky a cíle měří spíše výstupy než dopady²⁸. Ukazatele dopadu mají z definice delší časový horizont, který nemusí být vhodný pro omezený časový rámec pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Nevyužívání ukazatelů dopadu však výrazně omezuje možnost posoudit výkonnost opatření. Také během tohoto auditu jsme odhalili případy nedostatků v definici milníků a cílů, které neodkazovaly na očekávané výsledky digitalizace škol. V důsledku toho může docházet k plnému vyplacení finančních prostředků členským státům i v případě, že v dané fázi školy dosahují pouze slabých nebo nedosahují žádných výsledků (viz rámeček 4).

54 Podpora EU z Nástroje pro oživení a odolnost je vyplácena, pokud členský stát uspokojivě splní cíle a milníky definované v prováděcím rozhodnutí o národním plánu pro oživení a odolnost, které přijala Rada. U investic do digitalizace škol financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost členské státy obvykle odhadovaly částky zahrnuté do plánů pro oživení a odolnost na základě údajů z podobných akcí v minulosti, pokud byly tyto údaje k dispozici, i když – vzhledem k naléhavosti nástroje – bez provedení analýzy nákladů a přínosů před jejich začleněním do plánu pro oživení a odolnost. Komise pak tyto odhadované náklady kontrolovala a ověřovala během jednání o národních plánech pro oživení a odolnost²⁹.

55 Na rozdíl od jiných forem podpory EU mohou být v rámci Nástroje pro oživení a odolnost skutečné náklady na opatření hrazené členskými státy vyšší nebo nižší než částky zahrnuté v národním plánu pro oživení a odolnost³⁰. Ve dvou členských státech jsme zjistili, že odhady nákladů na dvě už prováděná opatření byly původně výrazně vyšší než skutečné náklady vzniklé během provádění (viz rámeček 5). Komise tyto odhady nákladů používá na stanovení finančního příspěvku danému členskému státu³¹.

Školy nebyly dostatečně zapojeny do zjišťování potřeb, čímž se snížil dopad financování z EU

56 Vnitrostátní nebo regionální strategie pro digitalizaci škol mohou sloužit pouze jako výchozí bod pro definování toho, čeho by školy měly dosáhnout a co konkrétně potřebují. Je proto důležité, aby potřeby škol byly určovány na odpovídající úrovni a s ohledem na lepší výsledky vzdělávání žáků/studentů. Za tímto účelem jsme zkoumali, do jaké míry členské státy, které jsme navštívili, při stanovování projektů financovaných Unií zohledňovaly potřeby škol.

57 Způsob, jakým mohou školy formulovat své potřeby v oblasti digitalizace, se v členských státech, které jsme navštívili, značně liší. Například v Německu jsou za připojení škol a jejich vybavení zařízením odpovědné místní školské úřady, zatímco příslušná spolková země vymezuje vzdělávací politiku, hradí platy učitelů a poskytuje jim školení. V Chorvatsku je za infrastrukturu, stejně jako za školení učitelů v oblasti informačních a komunikačních technologií a poskytování softwaru pro digitální učební materiály ve veřejných školách, odpovědný jediný veřejný subjekt. V Itálii mají školy určitou míru autonomie při nákupu vybavení a služeb, zatímco ministerstvo školství odpovídá za pořádání školení učitelů a další podporu.

58 Zjistili jsme, že školy nebyly vždy dostatečně zapojeny do procesu nákupu, aby mohly formulovat své potřeby, nebo nedokázaly zaujmout strategický přístup k digitálnímu vzdělávání. Projekty financované z EU tak mohou dosáhnout svých cílů a přispět k digitálnímu rozvoji škol, zůstávají však roztříštěné a nemají významný dopad na digitalizaci škol jako celku (viz rámeček 6).

59 Pokud jde o fondy politiky soudržnosti, z členských států, které jsme navštívili, pouze Chorvatsko zaujalo přístup využívající podporu z EU v rámci jedné akce ke koordinaci investic do vybavení prostředky IKT, profesního rozvoje učitelů a elektronického obsahu s cílem umožnit všem školám systematicky využívat moderní výukové metody a techniky a inovativní postupy výuky a učení. Ostatní členské státy obvykle vysvětlovaly celkovou potřebu podpory podprůměrným připojením škol a nedostatečnými digitálními dovednostmi, což prokázaly národní nebo mezinárodní studie či hodnocení. Někdy operační programy odkazovaly také na cíle vyšší úrovně, jako je snížení počtu osob, které předčasně ukončují školní docházku, nebo zlepšení dovedností učitelů a žáků obecně. V takových případech byly akce na podporu digitalizace často doplněny akcemi, které s digitalizací nesouvisely, a nebylo jasné, jakých konkrétních výsledků chtěly školy svým úsilím o digitalizaci dosáhnout.

Mnoho škol prozatím potenciál digitalizace nevyužívá

60 Klíčovým faktorem zavádění digitálních technologií ve školách jsou vhodné vzdělávací programy a plány odborné přípravy, které podporují učitele a žáky v zavádění nových technologií ve všech školních předmětech. Dostupnost a kvalita výukových materiálů jsou jednou z podmínek digitalizace škol, samy o sobě však nezaručují lepší výuku. Školám a učitelům tak musí být umožněno využívat tyto zdroje ke zlepšení učení a výuky, zejména s ohledem na informační a komunikační technologie ve vzdělávání³².

61 Za účelem co nejširšího začlenění informačních a komunikačních technologií do každodenního života školy je třeba, aby školy také podporovaly využívání digitálního vzdělávání ve výuce. Tato podpora může být neformální, např. poskytování poradenství učitelům ohledně výhod digitálního vzdělávání a odborné přípravy obecně, nebo může mít podobu formálních strategií či písemných prohlášení, jako je např. „politika v oblasti digitálních technologií“ přijatá na úrovni školy. To by také mohlo pomoci školám lépe stanovit vlastní potřeby.

62 Během průzkumu jsme zjišťovali, jaké mají školy k dispozici vybavení, jaký je jejich názor na dovednosti učitelů v oblasti využívání digitálních technologií při učení a ve výuce a na to, kde ještě vidí největší potřebu opatření. Jak vyplývá z odpovědí, které jsme obdrželi, téměř všechny školy, které se účastnily průzkumu, digitální zařízení nějakým způsobem využívají. Podle těchto odpovědí nicméně nadále přetrvávají značné rozdíly v množství a kvalitě vybavení, které mají školy k dispozici, v názorech na připravenost učitelů na digitální výuku, a v tom, jak často a kde se digitální výuka skutečně používá (viz příloha III).

63 Ačkoli členské státy, které jsme navštívili, zavedly pro některé třídy povinnou výuku informatiky, nebo to alespoň plánují, mnoho škol, které se účastnily našeho průzkumu, uvedlo, že mimo vyhrazené hodiny informatiky používá digitální zařízení k učení ve škole alespoň jednou týdně méně než třetina žáků. To znamená, že v mnoha školách není používání informačních a komunikačních technologií ve všech předmětech zatím běžné (viz obrázek 7).

64 Ani operační programy na období 2014–2020, ani národní plány pro oživení a odolnost, které jsme prověřovali, nevyžadovaly, aby školy využívající podporu z EU měly zavedeny strategie nebo koncepce, které by zajistily široké využívání digitálních technologií pro účely výuky.

65 V členských státech, které jsme navštívili, pouze Rakousko zavedlo zákonný požadavek, aby školy, které se účastnily některého opatření financovaného z Nástroje pro oživení a odolnost určeného na vybavení žáků digitálními zařízeními, vypracovaly plán rozvoje a prováděcí plán na podporu vzdělávání pomocí informačních a komunikačních technologií a digitálních médií, který by vymezoval krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle a opatření³³. Příslušné ministerstvo však nemělo aktuální informace o tom, kolik škol tento zákonný požadavek skutečně splňuje.

66 V Německu stanovilo zemské ministerstvo školství ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko školám referenční rámec pro kvalitu škol a v roce 2018 zavedlo ve školách povinné koncepce digitálních médií s cílem rozšířit používání digitálních metod výuky. V Itálii, především s ohledem na dopady pandemie COVID-19 na školy, požádalo ministerstvo školství, aby školy v roce 2020 přijaly plán integrované digitální výuky. V Řecku se školy mohly dobrovolně rozhodnout, zda do svých plánů rozvoje začlení digitální dovednosti.

67 Dotazovali jsme se proto škol, zda mají zavedenu formální strategii (nebo koncepci) využívání digitálních technologií pro účely výuky. Tyto koncepce mohou zahrnovat stávající i zamýšlenou školní infrastrukturu informačních technologií, průběžné školení učitelů v oblasti IKT, cílené využívání digitálních zařízení, využívání platforem a digitálních učebních materiálů pro účely výuky či kybernetickou bezpečnost. Nejméně polovina škol, které se účastnily našeho průzkumu, tyto koncepce má (viz obrázek 8).

68 Z naší analýzy odpovědí z průzkumu také vyplývá, že školy, které nemají žádnou „politiku v oblasti digitálních technologií“, využívají informační a komunikační technologie při výuce méně. Podle našeho názoru to podtrhuje význam formálního přístupu škol za účelem co nejúčinnějšího využití potenciálu digitalizace.

Pouze několik členských států provádí hodnocení výsledků, kterých dosáhly prostřednictvím podpory z EU určené na digitalizaci škol

69 Digitalizace škol není samoúčelná, ale představuje otevřený proces podpory rozvoje dovedností žáků a zlepšování výsledků učení. Nákup zařízení nebo školení učitelů jsou tedy jedním z předpokladů účinné digitalizace škol, samy o sobě však nevypovídají o kvalitě digitálního vzdělávání ve školách. Sledování procesu digitalizace usnadňuje zjištění, zda jsou použité prostředky účinné při dosahování výsledků pro žáky/studenty. Sledování a hodnocení jsou rovněž důležitá pro posouzení účinnosti, účelnosti a dopadu podpory z EU³⁴. Z tohoto důvodu jsme zjišťovali, zda Komise a členské státy, které jsme navštívili, mají zavedeny postupy pro sledování a hodnocení pokroku, kterého školy dosáhly v oblasti digitálního vzdělávání prostřednictvím fondů Unie.

70 Od roku 2013 Komise podporuje Mezinárodní studii počítačové a informační gramotnosti, která každých pět let hodnotí znalosti žáků a učitelů v oblasti informačních a komunikačních technologií ve vybraných zemích světa. Poslední dostupné studie (2018) se zúčastnily tyto členské státy EU: Dánsko, Česká republika, Německo, Francie, Lucembursko, Portugalsko a Finsko. Další studie se uskuteční v roce 2023.

71 Komise zatím nemá k dispozici souhrnné údaje o celkových částkách vynaložených na digitalizaci škol. Vzhledem k tomu, že digitální vzdělávání nebo digitalizace škol netvořily v období 2014–2020 výslovný tematický cíl fondů politiky soudržnosti, neměly členské státy povinnost tyto údaje shromažďovat a předkládat Komisi. Komise navíc příspěvek financování z EU na digitální vzdělávání specificky nesleduje.

72 Nebyl stanoven ani žádný požadavek, aby členské státy, které využívají fondy Unie na digitalizaci škol, prováděly konkrétní hodnocení pokroku, kterého školy prostřednictvím těchto fondů z EU v oblasti digitálního vzdělávání dosáhly. Ukazatele, které měly členské státy definovat pro účely sledování výstupů a výsledků operačních programů v rámci fondů politiky soudržnosti³⁵, se zaměřovaly na investiční prioritu jako celek. Tyto ukazatele byly buď na příliš vysoké úrovni, aby poskytly informace o pokroku, kterého školy dosáhly v oblasti digitalizace, nebo se omezovaly na jednotlivé akce, jako je procento učitelů, kteří absolvovali školení za účelem zlepšení digitálních dovedností.

73 Stejně tak Komise vzhledem k dočasné povaze Nástroje pro oživení a odolnost nepožaduje, aby členské státy, které jej využívají, do svých plánů pro oživení a odolnost zahrnuly milníky pro sledování a hodnocení nebo pro hodnocení opatření na podporu digitalizace škol. Od členských států se tak obecně nepožaduje, aby vyhodnocovaly, zda opatření financovaná z Nástroje pro oživení a odolnost vedla ke skutečnému zlepšení digitálního vzdělávání.

74 V členských státech, které jsme navštívili, jsme zjistili, že pouze Chorvatsko a Itálie mají zavedeny přístupy k systematickému sledování pokroku v digitalizaci škol, které čerpají podporu z EU (viz rámeček 7).

75 V ostatních členských státech byly výsledky zpravidla sledovány pouze u jednotlivých projektů a nebyly zavedeny žádné mechanismy pro pravidelné vyhodnocování dopadu opatření financovaných ze strany EU na digitální vzdělávání. Proto je obtížné posoudit, do jaké míry podpora z EU zlepšila digitalizaci škol.

Pouze několik škol může využívat gigabitové připojení

Skutečné připojení je u mnoha škol stále na nízké úrovni

76 Dostupnost rychlého internetového připojení a sítí ve školách je nezbytným předpokladem pro využívání nejmodernějšího technologického vybavení. Zkoumali jsme proto, zda členské státy, které jsme navštívili, začlenily strategický cíl pro gigabitové připojení do roku 2025 stanovený Komisí do svých národních strategií nebo přístupů k připojení všech škol do roku 2025 a zda skutečné připojení škol umožňuje dobré využívání informačních a komunikačních technologií.

77 Zatímco obecný pokrok při dosahování cílů v oblasti připojení domácností na úrovni EU sleduje Komise prostřednictvím indexu digitální ekonomiky a společnosti, o skutečném připojení škol má jen omezené informace a specificky jej nesleduje. Všechny členské státy, které jsme navštívili, sledovaly celkový pokrok v oblasti připojení svých škol, ale v Německu, Rakousku a Polsku jsme zaznamenali určité obtíže při posuzování skutečné konektivity. V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) byly informace o skutečném připojení rozporuplné. Zemské ministerstvo provádělo pravidelný průzkum ve školách, jeho údaje se však výrazně lišily od údajů získaných na spolkové úrovni od poskytovatelů telekomunikačních služeb. V Rakousku měly úřady pouze zastaralé informace, protože od začátku pandemie COVID-19 neprováděly ve školách žádný průzkum. Vyskytly se také technické potíže při párování adres škol s údaji v národním atlasu širokopásmového přístupu, který je klíčovým zdrojem informací o dostupnosti gigabitového přístupu. V Polsku proběhlo sledování už ve více než 85 % škol a s pokrokem v připojování škol se i tento podíl zvyšoval.

78 Cíle Komise pro rok 2025 se zaměřují pouze na dostupnost gigabitového připojení, nikoli na skutečné využívání služeb školami. V členských státech, v nichž probíhal náš audit, smlouvy s poskytovateli telekomunikačních služeb ukázaly, že pouze malá část dotazovaných škol gigabitový širokopásmový přístup skutečně využívá, a je tak schopna optimálně využít potenciál informačních a komunikačních technologií v digitálním vzdělávání (viz obrázek 9).

79 Ve všech členských státech, které jsme navštívili, jsme rovněž zjistili, že nedostatečná infrastruktura mnoha školám brání optimálně využívat dostupné připojení při výuce. Řada školních budov je stará a potřebuje modernizaci pomocí vhodných rozvodů síťových kabelů a bezdrátových místních sítí ve třídách.

Některé členské státy možná cíle pro gigabitové připojení do roku 2025 nedosáhnou

80 Zjistili jsme, že členské státy přistupují k zavádění gigabitového připojení svých škol různě. V Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) si zemská vláda dala za cíl připojit všechny školy do konce roku 2022. Rakousko plánovalo do konce roku 2023 připojit pouze své spolkové školy, tj. pouze 10 % všech škol. Odpovědnost za připojení ostatních škol nesou místní školské úřady, které mohou – ale nemusí – usilovat o rychlé připojení škol ve své působnosti. Chorvatsko a Itálie si stanovily cíl připojit školní budovy do roku 2025, jejich zadávací řízení však stanovují cíle pro dokončení prací až na polovinu roku 2026. Řecko předpokládá připojení budov veřejné správy – včetně všech škol – do roku 2027 (viz obrázek 10).

81 Podle poslední aktualizace studie Komise o vnitrostátních plánech pro širokopásmové připojení v EU‑27 se jen několik členských států blíží k dosažení – nebo už dosáhlo – cílů Digitální agendy pro Evropu 2020, které byly přitom méně ambiciózní než cíl gigabitové společnosti³⁶. Studie se nezaměřovala konkrétně na školy, ale dospěla k závěru, že členské státy musí zintenzivnit své úsilí, jestliže chtějí do roku 2025 dosáhnout cílů gigabitové společnosti nebo se jim přiblížit. Podle našeho názoru není pravděpodobné, že by všechny školy v EU měly do roku 2025 připojení ke gigabitovému internetu, protože v členských státech chybí důsledné strategické plánování a specializované programy pro připojení škol a dochází ke zpoždění při jejich provádění.

82 Pouze čtyři ze šesti navštívených členských států (Německo, Itálie, Rakousko a Polsko) přijaly specializované programy podpory na urychlení připojení škol, na které Polsko vyčerpalo finanční prostředky z EU už před rokem 2021. V Itálii však navzdory výraznému nárůstu počtu připojených školních budov od zahájení programu v roce 2020 už došlo v některých regionech ke značným zpožděním při provádění programu, která ohrožují celkové dosažení cíle pro rok 2025.

Závěry a doporučení

83 Dospěli jsme k závěru, že akce podporované Unií školám v úsilí o digitalizaci pomohly, že však členským státům chybělo strategické zaměření při využívání financování ze strany EU.

84 Záměrem akčního plánu digitálního vzdělávání, který přijala Komise, je podpořit členské státy při řešení výzev pro digitální vzdělávání poskytováním nástrojů, které pomohou pracovníkům ve výchově a vzdělávání a školitelům lépe využívat technologie, například rozvíjením příslušných digitálních dovedností a poskytováním lepších podkladů a analýz. V roce 2022 však všechny navštívené členské státy ještě neměly zavedeny specializované strategie pro digitalizaci škol a většina z nich nezačlenila cíle akčního plánu do svých strategií (viz body 25–29).

85 Zatímco školy v některých členských státech některé důležité prvky akčního plánu úspěšně přijaly, pro mnoho škol v jiných členských státech byly tyto aspekty stále do značné míry neznámé. Až do vypuknutí pandemie COVID-19 nebyla digitalizace v projektech strategického partnerství škol financovaných v rámci programu Erasmus+ prioritou: digitalizaci podporovalo jen několik projektů a jejich výsledky se většinou omezovaly na přímé účastníky projektu (viz body 30–41).

Doporučení 1 – Aktivněji prosazovat akce EU v rámci akčního plánu digitálního vzdělávání a posílit dopad strategických partnerství

Komise by měla aktivněji prosazovat své vlastní akce, jako je nástroj SELFIE a Evropský týden programování, v rámci akčního plánu digitálního vzdělávání, například prostřednictvím užší spolupráce se školami, a posílit dopad akcí strategických partnerství na digitalizaci škol.

Časový rámec: do konce roku 2024

86 Členským státům se ne vždy podařilo akce financované Unií vhodně začlenit do vnitrostátních nebo regionálních strategií pro digitalizaci škol, ačkoli by to mohlo snížit riziko roztříštěnosti intervencí financovaných z rozpočtu EU a napomoci k dosažení výraznějších výsledků. Některé členské státy rovněž neaktualizovaly své strategie pro období 2021–2027 a nebylo jasné, jak budou financovány akce doplňující opatření financovaná z EU (viz body 42–48).

87 Opatření financovaná EU, která byla v rámci tohoto auditu prověřována, byla formálně v souladu se zásadou adicionality. Zjistili jsme ale případy, kdy členský stát retroaktivně začlenil jedno opatření do svého Nástroje pro oživení a odolnost, čímž se nahradilo vnitrostátní financování, které již bylo přiděleno před tím, než byl Nástroj pro oživení a odolnost zřízen. To je sice v souladu s právními předpisy, ale v takovémto případě chybí jakákoli skutečná přidaná hodnota (viz body 49 a 50).

88 Ve většině případů projekty financované ze strany EU, které byly v rámci tohoto auditu prověřovány, přinesly zamýšlené výstupy, přesto se však projevily faktory, které školám, jež jsme navštívili, bránily v optimálním využití tohoto financování. U opatření podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost jsme zjistili nedostatky v tom, jak byly definovány milníky a cíle. Jde zejména o to, že žádný z těchto milníků a cílů neuváděly výsledky, kterých měla opatření v oblasti zlepšení digitálního vzdělávání dosáhnout. Kromě toho se u dvou opatření kontrolovaných v rámci tohoto auditu odhady nákladů schválené Komisí při vyjednávání o národních plánech výrazně lišily od skutečných nákladů, které pak při realizaci opatření byly vynaloženy, což fakticky představuje rozpočtovou podporu pro členské státy. Školy také často nebyly dostatečně zapojeny do zjišťování jejich potřeb, což může dopad podpory z EU snížit (viz body 51–59).

89 Téměř všechny školy nyní využívají digitální zařízení, ale dostupnost vybavení prostředky IKT pro školy nebo specializovaná školení pro učitele nezaručují lepší výuku v širokém měřítku, pokud školy nemají přístup k podpoře využívání digitálního vzdělávání ve třídách. Mnoho škol stále hlásí nedostatečné vybavení nebo další potřeby v oblasti vzdělávání učitelů a je také mnoho škol, které stále nepřijaly žádný formální přístup k využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce. To jim může bránit v plném využití potenciálu digitalizace (viz body 60–68).

90 Komise stále nemá k dispozici komplexní údaje o celkových částkách vynaložených na digitalizaci škol. Pouze několik členských států provádí hodnocení výsledků, kterých dosáhly prostřednictvím finanční podpory z EU určené na zlepšení digitálního vzdělávání ve školách, protože v tom smyslu nebyl stanoven žádný požadavek. Ukazatele specifické pro jednotlivé programy neměly vypovídací hodnotu a pouze dva ze šesti navštívených členských států měly zavedeny přístupy umožňující systematicky sledovat pokrok, kterého školy dosáhly v oblasti digitalizace díky finanční podpoře z EU (viz body 69–75).

Doporučení 2 – Lépe propojit financování z EU s cíli, potřebami a očekávanými výsledky škol

Komise by měla podniknout opatření (kde to bude vhodné, v úzké spolupráci s členskými státy), aby posílila vazbu mezi:

1. cíli akčního plánu digitálního vzdělávání, podporou z EU a vnitrostátními nebo regionálními strategiemi pro digitalizaci škol;
2. podporou z EU určenou na digitalizaci škol propojila a jasně definovanými cíli, potřebami a škálovatelnými výsledky škol.

Časový rámec: do konce roku 2027

91 V roce 2016 stanovila Komise cíle pro členské státy, aby do roku 2025 připojily školy ke gigabitovému internetu a umožnily jim používat nejmodernější IT vybavení a zavádět inovativní způsoby výuky a učení. Komise má jen omezené informace o skutečném stavu připojení škol a specificky jej nesleduje. Pouze malý počet škol skutečně má gigabitové připojení, a tedy dokáže optimálně využívat potenciál informačních a komunikačních technologií v digitálním vzdělávání (viz body 76–79).

92 Členské státy přistupovaly k podpoře připojení škol různě: některé měly specializované programy vnitrostátní podpory, zatímco jiné neměly žádnou konkrétní strategii. Vinou absence důsledného strategického plánování spolu se zpožděním při provádění specializovaných programů je nepravděpodobné, že by všechny školy v EU dosáhly cíle pro gigabitový internet do roku 2025 (viz body 80–82).

Doporučení 3 – Monitorovat a podporovat dosahování cílů v oblasti připojení u všech škol

Komise by měla v úzké spolupráci s členskými státy a regiony:

1. zřídit mechanismus na periodické shromažďování aktuálních informací, který by umožňoval monitorovat skutečný stav připojení škol, a o výsledcích podávat zprávy;
2. podporovat členské státy, aby do roku 2025 zajistily připojení všech škol ke gigabitovému internetu.

Cílové datum provedení: do konce roku 2025

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Annemie Turtelboomová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 15. března 2023.

Přílohy

Příloha I – Opatření financovaná z Nástroje pro oživení a odolnost na podporu digitalizace škol

Příloha II – Školy a projekty navštívené v rámci tohoto auditu

Zdroj: mapy Eurostatu.

Příloha III – Průzkum EÚD zaměřený na školy

Účel

Cílem našeho průzkumu bylo získat reprezentativní aktuální informace o skutečném připojení škol, úloze digitálního vzdělávání a využívání nástrojů a akcí EU v této oblasti, které nebyly jinak k dispozici.

Provedení průzkumu

Online průzkum jsme prováděli v období od února do května 2022 pomocí nástroje EUSurvey, který pro účely online zjišťování poskytla Komise. Dotazník byl zaslán ředitelům 49 512 škol v pěti členských státech pro úrovně 1–3 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED), tj. pro primární a nižší a vyšší sekundární vzdělávání. Klasifikace vzdělání ISCED je referenční mezinárodní klasifikace pro uspořádání vzdělávacích programů a souvisejících kvalifikací podle úrovní a oborů, kterou vypracovala Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu.

Účast v průzkumu byla dobrovolná a nebyly shromažďovány ani vyhodnocovány žádné osobní údaje.

Vyzvali jsme ministerstva členských států, v nichž se měl audit konat, aby školy o připravovaném konání průzkumu informovala. Úřady v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko), Řecku, Chorvatsku, Itálii a Polsku informovaly školy o průzkumu předem a vyzvaly je k účasti.

Na rakouských školách jsme průzkum neprovedli, protože vnitrostátní orgány se rozhodly, že při zasílání dotazníků do škol neposkytnou podporu.

Míra odpovědí

Celkem jsme obdrželi platné odpovědi od 16 142 škol, což představuje celkovou míru odpovědí přibližně 33 %. Nejvyšší míra odpovědí byla v Chorvatsku (přibližně 49 %) a nejnižší v Itálii (přibližně 26 %).

Hlavní otázky průzkumu

1. Jaká je rychlost stahování ve vaší škole podle smlouvy s poskytovatelem telekomunikačních služeb?
   

   

2. Má vaše škola formální strategii (koncepci) využívání digitálních technologií pro účely výuky?
   

   

3. Která z těchto digitálních zařízení používají vaši žáci/studenti pro účely výuky ve škole?
   

   

4. Mohou si žáci/studenti do školní výuky nosit notebooky nebo tablety financované výhradně ze soukromých zdrojů?
   

   

5. Kolik vašich žáků/studentů používá notebooky nebo tablety financované výhradně ze soukromých zdrojů alespoň jednou týdně během školní výuky?
   

   

6. Do jaké míry souhlasíte s tím, že počet digitálních zařízení, která mají žáci/studenti ve vaší škole k dispozici pro účely výuky, je dostatečný?
   

   

7. Do jaké míry souhlasíte s tím, že kvalita digitálních zařízení, která mají žáci/studenti ve vaší škole k dispozici pro účely výuky, je dostatečná?
   

   

8. Kolik vašich žáků používá digitální zařízení (stolní počítač, notebook, tablet atd.) alespoň jednou týdně pro výuku ve škole, kromě použití v hodinách vyhrazených pro výuku informatiky?
   

   

9. Jak často se během výuky provádějí následující digitální výukové aktivity?
   
   1. Vyhledávání informací na internetu
      

      

   2. Používání textového editoru, tabulkového procesoru nebo nástroje na tvorbu prezentací (např. Word, Excel, PowerPoint).
      

      

   3. Programování aplikací, programů a/nebo robotů
      

      

   4. Používání digitálních technologií a zařízení při práci na projektech
      

      

   5. Učení pomocí online vzdělávacích programů, her, aplikací a kvízů
      

      

   6. Komunikace mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem
      

      

   7. Používání online vzdělávacího softwaru a platforem
      

      

10. Jaké procento učitelů na vaší škole používá pro výuku zařízení financovaná výhradně ze soukromých zdrojů?
    

    

11. Do jaké míry souhlasíte s tím, že počet digitálních zařízení, která mají učitelé na vaší škole k dispozici pro účely výuky, je dostatečný?
    

    

12. Do jaké míry souhlasíte s tím, že kvalita digitálních zařízení, která mají učitelé na vaší škole k dispozici pro účely výuky, je dostatečná?
    

    

13. Do jaké míry souhlasíte s tím, že většina učitelů na vaší škole má potřebné dovednosti a potřebnou jistotu v účinném používání digitálních technologií při učení a výuce?
    

    

14. Kolik učitelů vaší školy se za poslední dva školní roky (2019/2020 a 2020/2021) zúčastnilo školení o používání digitálních technologií ve výuce?
    

    

15. Kolik hodin školení o využívání digitálních technologií ve výuce absolvovali učitelé v průměru za poslední dva školní roky (2019/2020 a 2020/2021)?
    

    

16. Kde je podle vás nejvíce zapotřebí přijmout opatření?
    
    1. Zlepšení rychlosti školního internetu
       

       

    2. Zlepšení školní bezdrátové sítě WLAN/Wi-Fi (bezdrátové)
       

       

    3. Nákup digitálních zařízení pro žáky/studenty (stolní počítače, notebooky, tablety)
       

       

    4. Nákup digitálních zařízení pro učitele (stolní počítače, notebooky, tablety)
       

       

    5. Nákup interaktivních tabulí a/nebo jiného vybavení učeben
       

       

    6. Vývoj digitálního obsahu digitálního učení, uživatelsky přívětivých nástrojů a bezpečných platforem
       

       

    7. Školení pro učitele za účelem osvojení digitálních dovedností a získání jistoty ve využívání digitálních technologií
       

       

    8. Další kurzy pro žáky/studenty zaměřené na používání digitálních technologií (např. kurzy programování)
       

       

    9. Podpora vzdělávacího systému zlepšením podmínek pro dálkové vzdělávání, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19
       

       

17. Které z nástrojů/platforem/akcí podporovaných z EU znáte, používáte nebo kterých jste se zúčastnili?
    
    1. SELFIE (nástroj pro sebehodnocení digitálních schopností škol)
       

       

    2. eTwinning (vzdělávací síť)
       

       

    3. DigComp (Evropský rámec digitálních kompetencí)
       

       

    4. PortálSchool Education Gateway (jednotné kontaktní místo pro učitele, vedoucí pracovníky škol, tvůrce politik, experty a další odborníky v oblasti školního vzdělávání)
       

       

    5. Future Classroom Lab (projekt, který zajišťuje síť European Schoolnet a zahrnuje vzdělávací kurzy, pracovní skupiny atd.)
       

       

    6. Projekt celoškolního přístupu k využívání IKT Living Schools Lab
       

       

    7. Programovací maraton (hackathon) digitálního vzdělávání
       

       

    8. Evropský týden programování
       

       

    9. Projekty podporující mezinárodní partnerství škol (např. výměny, sdílení znalostí)
       

       

Zdroj: průzkum EÚD.

Příloha IV – Milníky a cíle opatření Nástroje pro oživení a odolnost na podporu digitalizace škol v členských státech, které jsme navštívili

Použité zkratky

CSR: doporučení pro jednotlivé země

DPH: daň z přidané hodnoty

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF: Evropský sociální fond

Fondy ESI: evropské strukturální a investiční fondy

IKT: informační a komunikační technologie

ISCED: Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání

NGEU: Nástroj Evropské unie na podporu oživení (NextGenerationEU)

REACT-EU: pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy

RRF: Nástroj pro oživení a odolnost

RRP: plán pro oživení a odolnost

SP-V  Severní Porýní-Vestfálsko

Glosář

Digitalizace škol: v kontextu této zprávy se jedná o proces systematického zavádění IKT do výuky a učení ve školách.

Digitalizace: zavádění digitálních technologií a digitalizovaných informací do procesů a úkolů.

Ekosystém digitálního vzdělávání: digitální infrastruktura pro učení a vyučování, která podporuje všechny aspekty digitálně transformovaného vzdělávacího systému.

Erasmus+: program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond politiky soudržnosti, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Evropský semestr: roční cyklus, který funguje jako rámec pro koordinaci hospodářských politik členských států EU a sledování pokroku.

Evropský sociální fond: fond politiky soudržnosti pro vytváření vzdělávacích a pracovních příležitostí a zlepšování situace osob ohrožených chudobou. Nahrazen Evropským sociálním fondem plus (ESF+).

Fondy politiky soudržnosti: poskytují finanční podporu v rámci politiky soudržnosti EU prostřednictvím víceletých programů, které doplňují vnitrostátní, regionální a místní intervence. Fondy relevantní pro tento audit jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF).

Gigabit: jednotka měření digitální informace, která odpovídá jedné miliardě bitů.

Gigabitový internet: internetová služba, která nabízí připojení o rychlosti 1 gigabit za sekundu.

Nástroj pro oživení a odolnost: mechanismus finanční podpory EU pro zmírnění hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19 a střednědobou stimulaci oživení za současné podpory ekologické a digitální transformace.

NextGenerationEU: balíček financování, který má pomoci členským státům EU zotavit se z hospodářských a sociálních dopadů pandemie COVID-19.

Operační program: rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle stanovené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Politika soudržnosti: politika EU, jejímž cílem je zmenšovat hospodářské a sociální rozdíly mezi regiony a členskými státy podporou tvorby pracovních míst, konkurenceschopnosti podniků, hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a přeshraniční a meziregionální spolupráce.

REACT-EU: program v rámci nástroje NextGenerationEU poskytující dodatečné financování pro stávající programy politiky soudržnosti, aby tak stimuloval oživení po krizi za současné podpory ekologické a digitální transformace.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63783

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63783

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování a jemuž předsedá členka EÚD Annemie Turtelboomová. Audit vedl člen EÚD Pietro Russo a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Chiara Ciprianiová, tajemník kabinetu Benjamin Jakob, vyšší manažer Niels-Erik Brokopp, vedoucí úkolu Sven Kölling a auditoři Fabio Fattore, Marija Grgurićová, Marina Karystinuová, Rene Reiterer a Angelika Zychová. Jazykovou podporu zajišťovali Miłosz Aponowicz, Kyriaki Kofiniová a Mark Smith.

Zleva doprava: Fabio Fattore, Niels-Erik Brokopp, Benjamin Jakob, Pietro Russo, Sven Kölling, Angelika Zychová, Marina Karystinuová, Rene Reiterer.

Poznámky na konci textu

¹ Evropská komise, 2022.

² Survey of Schools: ICT in education: benchmarking access, use and attitudes to technology in Europe’s schools, 2013, a 2nd Survey of Schools: ICT in Education, 2019.

³ (2020), PISA 2018 Results (svazek V): Effective Policies, Successful Schools, s. 113, PISA, OECD Publishing, Paříž.

⁴ (2020), Strengthening online learning when schools are closed: The role of families and teachers in supporting students during the COVID-19 crisis; OECD Publishing, Paříž.

⁵ Čl. 165 odst. 1 SFEU.

⁶ Evropská komise Eurydice National Education Systems.

⁷ Evropský pilíř sociálních práv, Göteborg, 2017.

⁸ Sdělení Komise Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů v Göteborgu, COM(2017) 673, 14. listopadu 2017.

⁹ Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání, COM(2018) 22 ze dne 17. ledna 2018.

¹⁰ Sdělení Komise nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti, COM(2016)587, 14. září 2016.

¹¹ Sdělení komise nazvané Digitální program pro Evropu, COM(2010)245, 19. května 2010.

¹² Čl. 9 odst. 2 a 10 nařízení (EU) č. 1303/2013.

¹³ Nařízení (EU) 2020/2221.

¹⁴ Nařízení (EU) 2021/1058 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.

¹⁵ Nařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+).

¹⁶ Nařízení (EU) 2021/241.

¹⁷ Seznam opatření, která jsme vybrali v plánech pro oživení a odolnost, viz příloha I.

¹⁸ Nařízení (EU) č. 1288/2013.

¹⁹ Nařízení (EU) 2021/817.

²⁰ Nařízení (EU) 2021/1153.

²¹ Sdělení Komise nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti, COM(2016)587.

²² Zvláštní zpráva č. 12/2018 Širokopásmové připojení v členských státech EU: přes dosažený pokrok nebudou splněny všechny cíle strategie Evropa 2020.

²³ Zvláštní zpráva 21/2022 Posuzování národních plánů pro oživení a odolnost ze strany Komise – celkově přiměřené, ale přetrvávají rizika spojená s jejich prováděním

²⁴ Coronavirus response: Extraordinary Erasmus+ calls to support digital education readiness and creative skills.

²⁵ Článek 19 spolu s přílohou XI nařízení (EU) č. 1303/2013.

²⁶ Čl. 95 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 5 odst. 1 a článek 9 nařízení (EU) 2021/241. Viz také náš přezkum 01/2023 „Financování EU prostřednictvím fondů politiky soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost: srovnávací analýza“, bod 44.

²⁷ Články 9 a 17 nařízení (EU) 2021/241.

²⁸ Zvláštní zpráva 21/2022 „Posuzování národních plánů pro oživení a odolnost ze strany Komise – celkově přiměřené, ale přetrvávají rizika spojená s jejich prováděním“, body 82–84 a 85.

²⁹ Zvláštní zpráva 21/2022, body 66–72.

³⁰ Přezkum 01/2023, bod 43.

³¹ Čl. 20 odst. 4 nařízení (EU) 2021/241.

³² (2020), PISA 2018 Results (svazek V): Effective Policies, Successful Schools, s. 112, PISA, OECD Publishing, Paříž.

³³ Čl. 2 odst. 1 spolkového zákona o financování digitalizace rakouského školského systému (Schuldigitalisierungsgesetz).

³⁴ Článek 34 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a článek 54 nařízení (EU) č. 1303/2013.

³⁵ Čl. 27 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013.

³⁶ Aktualizovaná studie o vnitrostátních plánech pro širokopásmové připojení v EU‑27, 2021.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: www.eca.europa.eu/cs/contact
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023

PDF	ISBN 978-92-847-9877-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/335428	QJ-AB-23-011-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9909-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/169481	QJ-AB-23-011-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2023

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Obrázek 2 – ikony: tyto obrázky byly vytvořeny s použitím zdrojů z platformyFlaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.