Přezkum výkonnosti vedení soudních řízení u Soudního dvora Evropské unie

Shrnutí

I

Náš přezkum Soudního dvora Evropské unie (SDEU) měl posoudit výkonnost jeho procesu vedení soudních řízení, zejména to, zda stávající postupy podporují účinné vyřizování podaných věcí a zda by bylo možné zlepšit jejich včasné rozhodování. Také jsme se snažili zkoumat nástroje, které jsou u SDEU k dispozici pro posuzování a pro zajištění odpovědnosti.

II

V posledních letech provedl SDEU významná organizační a procesní opatření s cílem zlepšit efektivní vyřizování věcí a jejich příslušné vykazování. Konkrétně se posílilo zaměření na včasnost díky zavedení orientačních časových rámců k provedení hlavních kroků v životním cyklu věci spolu s postupným rozvojem nástrojů sledování a zpráv o sledování. Do konce roku 2016 bylo dosaženo pokroku při snižování významného počtu dosud neprojednaných věcí, které se nahromadily u Tribunálu v době, kdy ještě nenastal dopad reformy tohoto soudu, která zdvojnásobí počet soudců a jejich příslušných kabinetů.

III

Přezkum došel k závěru, že SDEU by mohl tyto kladné výsledky dále posílit, pokud by zvážil posun k aktivnějšímu vedení jednotlivých řízení, používal individuálně nastavené časové rámce a sledoval skutečné využívání vyhrazených lidských zdrojů. Měření výkonnosti na tomto základě namísto používání orientačních časových rámců, které mají být dodržovány v průměru, by poskytlo vedení informace jak o problémových věcech, tak o případech správné praxe. Tento přístup by vedení zajistil informace podporující rozhodování, aby bylo možné dosahovat dalších úspor z důvodu vyšší efektivity. Tyto informace by bylo rovněž možné použít ke zlepšení podávání zpráv o výkonnosti pro zvýšení odpovědnosti, zajištění bližšího pohledu na řádné fungování SDEU a fungování SDEU a na využívání zdrojů, které má SDEU k dispozici.

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU)

01

Soudní dvůr Evropské unie je soudním orgánem Evropské unie (EU). Jeho úkolem je zajistit dodržování evropského práva prostřednictvím dohledu nad výkladem a jednotným prováděním Smluv¹.

02

SDEU se skládá ze dvou soudů: ze Soudního dvora a Tribunálu. Soudní dvůr tvoří 28 soudců, kterým je nápomocno jedenáct generálních advokátů². Tribunál má v současné době 45 soudců; tento počet by se měl do roku 2019 zvýšit na 56. Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na základě společné dohody vlád členských států na šestileté funkční období s možností opakovaného jmenování. Soudcům a generálním advokátům je nápomocno 368 zaměstnanců, kteří pracují v jejich kabinetech. Celkem má orgán 2 168 zaměstnanců³. Každý soud má svou vlastní soudní kancelář. Jazykové služby, informační technologie (IT) a ostatní služby jsou pro oba soudy společné. Celkové náklady SDEU pro rozpočet EU v roce 2017 činí přibližně 400 milionů EUR.

03

Soudní dvůr a Tribunál se zabývají odlišnými druhy řízení (viz rámeček 1).

04

Soudy musí projednat všechny věci, které jim postoupí vnitrostátní soudy, členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie a fyzické a právnické osoby. To je faktor, který nemohou nijak ovlivnit. V období 2006–2016 bylo v průměru u SDEU podáno každý rok přibližně 1 500 věcí. Celkový počet věcí, které je třeba ještě projednat (počet projednávaných věcí), se zvýšil o přibližně 20 % (viz obrázek 1).

05

Věci lze u kteréhokoli soudu podávat v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU. Soudci jednají ve francouzštině.

06

SDEU musí zajistit spravedlnost s naprostou kvalitou a v přiměřené době⁴, zatímco jako orgán EU rovněž zajišťuje, aby byly veřejné finanční prostředky, které má k dispozici, využívány co nejúčinněji a nejefektivněji a v souladu se zásadami řádného finančního řízení⁵.

07

Kvalita a rychlost, s jakou SDEU vydává svá rozhodnutí, může mít důležité důsledky pro fyzické a právnické osoby, členské státy a EU jako celek. Kdykoli SDEU nevydá rozhodnutí s přiměřené době, může to vyvolat významné náklady pro dotčené účastníky řízení i přímé náklady pro rozpočet EU v důsledku případných škod⁶ vyplývajících z nadměrné délky řízení⁷. Věci postoupené SDEU jsou dosti často důsledkem řízení zahájených v členských státech. V těchto věcech, které jsou pro Soudní dvůr zvláště významné, může včasné ukončení hrát důležitou úlohu z hlediska toho, aby byly soudní systémy příslušných členských států schopny zajistit občanům a firmám účinný opravný prostředek i na vnitrostátní úrovni.

08

SDEU postupně kladl stále větší důraz na účinnost svého provozu. Konkrétně se zabýval počtem nevyřízených věcí (zejména u Tribunálu, viz bod 59). Z tohoto hlediska přijal SDEU řadu organizačních a procesních opatření s cílem zvýšit svou efektivnost, například:

• přijetí Jednacích řádů Soudního dvora i Tribunálu, které má zrychlit vyřizování věcí,
• sledování pokroku v jednotlivých věcech v porovnání s orientačními interními lhůtami pro hlavní fáze soudních řízení,
• digitalizace toků podání a
• posílení odpovědnosti⁸.

09

Tato opatření přispěla ke snížení průměrné doby potřebné k přijetí soudních rozhodnutí u obou soudů. Například v roce 2016 činila celková průměrná délka řízení 14,7 měsíce u Soudního dvora a 18,7 měsíce u Tribunálu, což představovalo snížení o 0,9 měsíce, resp. 1,9 měsíce oproti roku 2015. Dosud však nelze potvrdit žádný sestupný trend u každého druhu řízení (viz obrázek 2).

10

V roce 2015 se EU rozhodla provést reformu soudní struktury SDEU, konkrétně zdvojnásobit počet soudců Tribunálu do roku 2019 a od 1. září 2016 začlenit činnost Soudu pro veřejnou službu do Tribunálu⁹. Účelem bylo snížit počet nevyřízených věcí¹⁰, zajistit pozitivní dopad na kvalitu rozsudků a zvýšit pružnost a rychlost přidělováním soudců do senátů podle agendy věcí v jednotlivých oblastech¹¹. Čisté dodatečné finanční náklady reformy odhadl normotvůrce na 13,5 milionu EUR ročně při plném provedení¹², neboli přibližně 3,4 % celkového rozpočtu SDEU.

Rozsah a koncepce přezkumu výkonnosti

Rozsah a cíl přezkumu

11

Cílem našeho přezkumu bylo posoudit, zda postupy Soudního dvora Evropské unie pro vedení soudních řízení vedly k účinnému vyřizování věcí a zda byly věci řešeny včas. Kvalita soudních rozhodnutí a probíhající reforma Tribunálu nebyly součástí přezkumu¹³. Rovněž jsme se snažili zkoumat nástroje SDEU v oblasti posuzování a odpovědnosti. Přezkum tak reagoval i na zájem, který projevil Evropský parlament.

12

Zkoumali jsme vzorek ukončených věcí (viz body 17–19) a úlohy a činnosti jednotlivých aktérů zapojených v celém životním cyklu vedení soudního řízení. Požádali jsme o přístup ke všem dokumentům týkajícím se daných věcí a hodlali jsme tento dokumentární přezkum doplnit rozhovory s pracovníky, kteří se podílejí na vedení soudních řízení, včetně referendářů (viz bod 23).

13

SDEU zastával názor, že vzhledem ke Smlouvou stanovené povinnosti zachovávat tajnost porad¹⁴ by měl přístup k určitým dokumentům (například k interním sdělením a memorandům mezi soudní kanceláří a soudci / generálními advokáty nebo mezi soudci / generálními advokáty a k určitým částem předběžných zpráv soudců) zůstat omezen na soudce, generální advokáty a vybrané pracovníky SDEU a neměl by být k dispozici Evropskému účetnímu dvoru (EÚD). Z toho důvodu jsme nemohli nezávisle posoudit dopad faktorů, jako jsou složitost věcí a dostupné zdroje, na fáze procesu vedení soudních řízení související s těmito dokumenty.

14

Aby bylo uvedené omezení zmírněno, opírá se tento přezkum o informace shromážděné prostřednictvím prohlášení vedoucích pracovníků¹⁵ SDEU spíše než o přímé důkazy. U daného vzorku věcí přezkum využil dotazníky pro získání informací o vedení soudních řízení od příslušných pracovníků. Tyto dotazníky se zabývaly nejvíce relevantními faktory, které ovlivňují dobu potřebnou k vyřízení věci. Tyto faktory byly zjištěny v konzultaci se soudními kancelářemi a kabinety předsedů soudů SDEU¹⁶. Rovněž jsme uskutečnili rozhovory s řadou soudců a generálních advokátů.

Koncepce a kritéria

15

Zkoumali jsme vedení soudních řízení u obou soudů. Přihlédli jsme k pokynům týkajícím se efektivnosti a organizace času, které vydala Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ), jež působí v oblasti lidských práv a právního státu při Radě Evropy¹⁷.

16

Analyzovali jsme dobu trvání hlavních kroků u přibližně 2 800 věcí, které Soudní dvůr a Tribunál ukončily v letech 2014 a 2015, což představovalo 90 % všech věcí ukončených v daném období. Analyzovali jsme také korelaci mezi faktory, které podle našeho názoru přispívají ke složitosti věci a délce soudních řízení.

17

Abychom posoudili efektivnost vedení soudních řízení v jednotlivých věcech, pokusili jsme se určit faktory s pozitivním nebo negativním dopadem na procesy vedení soudních řízení a na délku řízení. Za tím účelem jsme vybrali vzorek věcí (30 věcí pro každý soud) ukončených v letech 2014 a 2015.

18

Vzorek byl zvolen tak, aby bylo pokryto co nejvíce různých charakteristik základního souboru¹⁸. Nejdelší¹⁹ a nejkratší věci byly vyloučeny. Vzorek zahrnoval zejména věci, které trvaly o něco déle, než činila průměrná doba, spolu s určitým počtem věcí s krátkou dobou zpracování, aby byly určeny případné osvědčené postupy (viz příloha I). Z těchto důvodů se nejedná o náhodný reprezentativní vzorek, ale o vzorek cílený na konkrétní otázky.

19

Zkoumali jsme 60 věcí v průběhu jejich celého životního cyklu (viz obrázek 3). Srovnali jsme dobu, kterou trvaly jednotlivé kroky řízení, s vlastními orientačními lhůtami SDEU a s průměrnými délkami řízení²⁰. U kroků od podání věci do konce písemné části řízení jsme analyzovali interní postupy, dokumenty soudní kanceláře týkající se vybraných věcí a dotazníky, které vyplnila soudní kancelář, a vedli jsme rozhovory s příslušnými pracovníky těchto útvarů. U kroků následujících po písemné části řízení jsme zkoumali dokumenty, které nám byly zpřístupněny s výhradou omezení popsaného v bodě 13, a dotazníky, které vyplnili soudci / generální advokáti nebo jejich referendáři. Kromě toho jsme analyzovali informace uvedené v rozsudcích a usneseních a uskutečnili jsme několik setkání s pracovníky kabinetů obou předsedů, abychom získali vysvětlení a procesní popisy systémů²¹.

20

Pokud jde o podpůrné služby pro soudní řízení (překlady, IT, výzkum a dokumentace), analyzovali jsme zavedené systémy a vedli jsme rozhovory s odpovědnými pracovníky. U překladatelské služby jsme zkoumali zejména postupy stanovení lhůt, plánování a podávání zpráv o výkonnosti. Také jsme přezkoumali pokrok při uplatňování klíčových interinstitucionálních ukazatelů činnosti a výkonnosti (Key Inter-institutional Activity and Performance Indicators, KIAPI). Pokud jde o informační technologie, zkoumali jsme obecnou architekturu systémů pro vedení soudních řízení a strategické plánování na období 2016–2020.

21

Kromě toho jsme šetřili, jestli SDEU posuzoval, zda existují úspory z důvodu vyšší efektivity, které by potenciálně mohly plynout ze změny jeho jazykové praxe.

Připomínky

Proces vedení soudních řízení a jeho délka

22

Jak ukazuje obrázek 3, věci přijímají a prvotně zpracovávají soudní kanceláře Soudního dvora a Tribunálu. Průběh první části řízení (písemná část řízení) je podrobně popsán v jednacích řádech obou soudů, které upřesňují zejména dotčené dokumenty a příslušné časové rámce. Věci přidělují předsedové obou soudů senátům a/nebo soudcům zpravodajům, v případě Soudního dvora přiděluje první generální advokát věc generálnímu advokátovi.

23

Soudci a generální advokáti pracují na věcech, které byly přiděleny přímo jim, analyzují však také i další věci na úrovni senátu, k němuž přísluší, nebo na úrovni soudu. Soudci mohou mít odpovědnost za věci, v nichž plní úlohu soudce zpravodaje, posuzujícího soudce, případně předsedy senátu. Při plnění jejich povinností jim jsou nápomocni pracovníci jejich kabinetů: referendáři a asistenti. Každý kabinet se skládá ze tří referendářů pro soudce a čtyř pro generálního advokáta. Referendáři mají klíčovou úlohu při podpoře soudců a generálních advokátů ve věcech, za které odpovídají, jakož i při pomoci v rámci příprav všeobecných schůzí nebo zasedání soudců v senátu a při zajišťování analýz u ostatních věcí projednávaných v senátu, k němuž je daný soudce přidělen. Kvalita, řízení a dostupnost těchto zdrojů jsou proto důležitými faktory při zajišťování efektivního vedení soudních řízení.

24

Obecně je u každé věci jeden referendář přidělen pro celý životní cyklus věci včetně pomoci při vypracování předběžných zpráv, stanovisek a soudních rozhodnutí. V důsledku toho mohou mít přerušení dostupnosti určitého referendáře dopad na efektivní zpracování věcí.

25

Po přidělení věci a dokončení písemné části řízení je vypracována předběžná zpráva²², kterou následně předloží soudce zpravodaj (u Tribunálu tuto zprávu doplňuje zpráva pro ústní část řízení). Zpráva je projednána na všeobecné schůzi Soudního dvora nebo na zasedání soudců v senátu Tribunálu. Dalšími kroky v životním cyklu věci jsou jednání²³ (která lze za určitých podmínek vynechat²⁴) a u mnoha věcí u Soudního dvora²⁵ vydání stanoviska generálního advokáta.

26

Ukončení řízení zahrnuje poradu a vyhlášení rozhodnutí²⁶. Návrhy rozsudků a v některých případech návrhy usnesení podléhají přezkumu ze strany týmu pracovníků, který má zajistit kvalitu a konzistentnost návrhu s ohledem na praxi a precedenty (dále jen „cellule des lecteurs d’arrêts“). Podle kritérií, která stanoví každý soud, může následovat zveřejnění v on-line Sbírce rozhodnutí (Recueil numérique de la jurisprudence)²⁷.

27

Ačkoli každý z obou soudů působí jako kolektivní subjekt s kolektivní odpovědností za své rozhodnutí, celkové sledování pokroku v jednotlivých věcech je v konečném důsledku odpovědností předsedů obou soudů. Soudce zpravodaj a předseda příslušného senátu zjevně odpovídají i za zajištění přiměřeného sledování. U Soudního dvora první generální advokát přejímá celkovou odpovědnost za sledování postupu stanovisek, která vypracovávají generální advokáti.

28

Jak je popsáno v bodě 9, SDEU zveřejňuje celkovou délku řízení jako klíčový ukazatel výkonnosti. Potvrdili jsme, že výpočet průměrné délky trvání hlavních kroků (podle druhu rozhodnutí a podle druhu řízení či předmětu), který SDEU používá pro interní účely, byl ve vztahu k řízením ukončeným v letech 2014 a 2015 u Soudního dvora a Tribunálu proveden správně. Kromě toho jsme provedli podrobnější výpočet průměrných délek řízení, které jsme považovali za relevantní z hlediska vedení soudních řízení (viz obrázek 4).

29

U několika hlavních kroků oba soudy stanoví standardní orientační lhůty (viz body 54 a 57). Z důvodu variability povahy a faktorů ovlivňujících věci jsou tyto lhůty orientační a nelze je u každé věci dodržet. Jak uvádí obrázek 4, průměrná délka trvání hlavních kroků obvykle přesahuje orientační lhůty, ačkoli mezi oběma soudy existují určité rozdíly.

30

Například průměrná doba přípravy předběžné zprávy u věcí ukončených v letech 2014 a 2015 u Soudního dvora činila přibližně tři měsíce (oproti orientační lhůtě dvou měsíců) a u Tribunálu přibližně devět měsíců (oproti orientační lhůtě dvou nebo čtyř měsíců podle druhu věci²⁸).

31

Z hlediska průměrné délky řízení existuje významný rozdíl mezi věcmi, které jsou rozhodovány formou rozsudku, a věcmi rozhodovanými formou usnesení²⁹, bez ohledu na druh věci a druh rozhodnutí (rozsudek nebo usnesení) jsou však písemná část řízení, příprava předběžné zprávy a ukončení věci nejdelšími kroky v životním cyklu věci.

32

Náš přezkum zahrnul tyto klíčové procesy vedení soudních řízení:

• podání a prvotní zpracování (včetně příjmu a sdělení procesních písemností), známé jako písemná část řízení, které zajišťují příslušné soudní kanceláře (viz body 36–40),
• přidělení ze strany předsedů obou soudů, dle potřeby včetně prvního generálního advokáta (viz body 41–45),
• zpracování věcí ze strany senátů a soudců zpravodajů po jejich přidělení, s výhradou omezení popsaných v bodě 13 (viz body 46–50), a
• sledování a řízení postupu věcí ze strany předsedů obou soudů (viz body 51–60).

Využití odpovědí na naše dotazníky

33

Dotazníky týkající se 60 věcí, které byly předány soudním kancelářím a soudcům (případně generálním advokátům), se snažily získat informace o faktorech, které ovlivňují délku řízení (viz bod 19), informace o době vyhrazené každému důvodu a další podrobnější vysvětlení pro každou konkrétní věc (např. osvědčené postupy). Obdržené odpovědi však obsahovaly různou míru informací.

34

Na základě obdržených odpovědí jsme analyzovali četnost faktorů, které SDEU uváděl. Následné rozhovory se soudci a generálními advokáty potvrdily to, že uvedené důvody mají dopad na celkovou délku řízení. V naprosté většině věcí poskytly soudní kanceláře informace o době, kterou lze přičíst každému z faktorů ovlivňujících délku řízení. Soudci a generální advokáti tyto informace poskytli k omezenějšímu počtu věcí. Z toho důvodu jsme nebyli schopni u všech věcí zařazených do vzorku posoudit dopad uváděných faktorů na délku řízení.

35

Příloha II nabízí podrobnou analýzu odpovědí na dotazníky a uvádí četnost faktorů ovlivňujících délku řízení, které zmiňovali soudní kanceláře, soudci a generální advokáti. Obrázky 5–8 uvádějí shrnutí těchto informací.

Podání a prvotní zpracování v soudních kancelářích (písemná část řízení)

36

Písemnou část řízení zajišťují soudní kanceláře, které uplatňují ustanovení svých příslušných jednacích řádů. Ta stanoví mimo jiné lhůty, v nichž musí účastníci řízení předložit svá vyjádření nebo písemná podání.

37

Z naší analýzy vyplývá, že v letech 2014 a 2015 tento krok trval v průměru 6,6 měsíce u Soudního dvora a 9,1 měsíce u Tribunálu. V obou případech to představovalo významnou část délky řízení. Je třeba upozornit, že délku této fáze určuje jednací řád, který stanoví lhůty pro podání jednotlivých procesních písemností, délka však závisí i na zúčastněných stranách (které žádají například o prodloužení lhůt nebo o důvěrné nakládání s určitými informacemi) a na tom, zda chtějí do řízení vstoupit jako vedlejší účastníci i třetí strany.

38

Přehled nejčastějších faktorů, které podle soudních kanceláří v odpovědích pro 60 vybraných věcí ovlivnily délku písemné části řízení, uvádí obrázek 5 pro Soudní dvůr a obrázek 6 pro Tribunál.

39

Přehled ukazuje, že u Soudního dvora souvisejí dva zdůrazněné nejčastější faktory s překlady, které zajišťují jiné orgány EU³⁰, a s pracovní zátěží generálního ředitelství pro překlady (GŘ TRAD) ze strany SDEU³¹. Dále jsme analyzovali dopad činnosti GŘ TRAD na vedení soudních řízení (viz body 74–79), což ukázalo, že dopad tohoto faktoru na celkovou délku řízení je omezený. Pokud jde o Tribunál, týkaly se uvedené faktory zejména regulačních postupů souvisejících s výměnou písemností s účastníky řízení³² a doby potřebné ke zpracování obsáhlé dokumentace věcí. Příklady důvodů prodloužení písemné části řízení pro Soudní dvůr a Tribunál uvádí rámeček 2.

40

Během přezkumu jsme zjistili, že oba soudy již přijaly proaktivní kroky ke změně a zlepšení určitých postupů, které ovlivnily délku písemné části řízení, aby se předešlo nadměrným prodlením v této fázi. Příklady těchto opatření jsou od roku 2011 soustavné zlepšování jednacího řádu, zjednodušování rozhodovacích postupů a průběžné prosazování elektronických podání (E-Curia).

Proces přidělování věcí předaných soudům

41

U každého ze soudů probíhá přidělování věcí v okamžiku, kdy se nashromáždí dostatečné množství nových věcí, aby bylo možné provést vyvážené rozdělení pracovní zátěže mezi soudce. Analýza údajů týkajících se věcí ukončených v letech 2014 a 2015 ukazuje, že průměrná doba od přijetí věci po přidělení soudci činí 2,3 měsíce u Soudního dvora a 1,5 měsíce u Tribunálu. Tato skutečnost však nemá významný dopad na celkovou dobu potřebnou ke zpracování věcí, neboť současně probíhají nezbytné předběžné práce v příslušné soudní kanceláři.

Soudní dvůr

42

Předseda Soudního dvora odpovídá za přidělení věci jednotlivému soudci zpravodaji a první generální advokát přiděluje věc generálnímu advokátovi. Přidělení zohledňuje několik faktorů včetně aktuální pracovní zátěže soudců a podobnosti s jinými věcmi. Kromě toho jsou uplatňována pravidla s cílem vyhnout se přidělování věcí soudcům se státní příslušností členského státu dané věci a u kasačních opravných prostředků ze strany Tribunálu není věc přidělována soudci se stejnou státní příslušností, jakou má původní soudce zpravodaj.

43

Přidělení ad hoc se provádějí v případě, že je třeba neprodleně přijmout procesní rozhodnutí a je zapotřebí zrychlené řízení. Věci, které vyžadují naléhavé řízení o předběžné otázce³³, jsou řešeny ve zvláštním senátu určeném k tomuto účelu. Obecně pokud lze věc vyřešit rychle usnesením, snaží se předseda věc neprodleně přidělit soudci zpravodaji podle jednacího řádu³⁴.

Tribunál

44

Předseda Tribunálu přiděluje věci devíti senátům postupně podle interních pravidel³⁵. Tato pravidla stanoví čtyři samostatná pořadí pro: i) věci týkající se uplatnění pravidel hospodářské soutěže vůči podnikům, pravidel pro státní podporu a pravidel pro opatření na ochranu obchodu; ii) věci týkající se práv duševního vlastnictví; iii) pravidla veřejné služby (až od roku 2016) a iv) věci jiné než výše uvedené.

45

V souladu s použitelnými pravidly se předseda může od těchto pořadí odchýlit na základě toho, že přijaté věci souvisejí s jinými, které jsou zpracovávány nebo již byly ukončeny, nebo s cílem zajistit rovnoměrné rozložení pracovní zátěže. Z informací poskytnutých Tribunálem vyplývá, že přibližně 40 % věcí bylo v letech 2014 a 2015 přiděleno mimo systém pořadí. Po přidělení senátu předseda tohoto senátu navrhne soudce zpravodaje pro každou jednotlivou věc; předseda Tribunálu pak přijme konečné rozhodnutí.

Proces vyřizování věcí ze strany senátů a soudců zpravodajů po přidělení

46

Vyřizování věcí po přidělení až do jejich ukončení zahrnuje několik kroků a představuje velmi významnou část celé délky řízení: konkrétně příprava předběžných zpráv trvala v průměru 3,2 měsíce u Soudního dvora a 9,4 měsíce u Tribunálu a ukončení věcí trvalo v letech 2014 a 2015 v průměru 4 měsíce u Soudního dvora a 5,3 měsíce u Tribunálu. Jak je popsáno v bodech 33 a 34, informace, které v dotaznících poskytli soudci a generální advokáti, se u většiny věcí týkaly četnosti jednotlivých faktorů ovlivňujících délku řízení spíše než doby, kterou lze těmto faktorům přičíst. Kromě toho, ačkoli máme informace o době uplynulé v každém z kroků, nejsou k dispozici údaje o tom, kolik dnů práce skutečně potřebovali soudci, generální advokáti a pracovníci jejich kabinetů k provedení každého kroku.

47

Odpovědi na dotazníky jsou však prvotním zdrojem informací, na nichž by SDEU mohl stavět další analýzu. Přehled nejčastějších faktorů, které ovlivňují dobu vyřizování věcí a které uvedli soudci (a případně generální advokáti) pro každou z dotčených věcí, uvádí obrázek 7 pro Soudní dvůr a obrázek 8 pro Tribunál. Úplná analýza faktorů ovlivňujících délku řízení u 60 věcí je uvedena v příloze II.

48

U Soudního dvora byly v dotaznících jako nejčastější faktory, které ovlivňovaly délku vyřizování věcí, uváděny soudní prázdniny³⁶, pracovní zátěž referendářů, jakož i jejich pracovní neschopnost z důvodu nemoci, mateřská/rodičovská dovolená nebo odchod ze zaměstnání, pracovní zátěž soudců zpravodajů a generálních advokátů, složitost a obsáhlost věcí.

49

U Tribunálu vyplýval nejčastější faktor ovlivňující délku vyřizování věcí ve vzorku z doby potřebné pro „cellule des lecteurs d’arrêts“. Důvodem byla významná pracovní zátěž tohoto útvaru v důsledku snahy snížit počet nevyřízených věcí v letech 2014 a 2015. Je však třeba poznamenat, že interní lhůty stanovené pro tuto činnost byly obecně dodržovány. K ostatním často uváděným faktorům patřily pracovní zátěž soudců zpravodajů a jejich referendářů, změna složení senátu, který danou věci projednával, nové přidělení věcí a opatření týkající se organizace řízení. Srovnání četnosti konkrétních faktorů u Soudního dvora a Tribunálu uvádí rámeček 3.

50

Naše pohovory se soudci a generálními advokáty ukázaly, že jsou si vědomi potřeby vyřizovat věci dle možnosti v mezích orientačních časových rámců, aniž by se snížila kvalita práce. Rovněž upozornili na dopad, který může mít nedostupnost referendáře přiděleného k určité věci na efektivnost jejího vyřizování, zejména v případě, že chybí odpovídající záložní podpora. Jako oblasti, v nichž lze provést zlepšení, byly uvedeny i problémy týkající se nejistoty ohledně ukončení funkčního období soudců a předání pracovní agendy odcházejících soudců.

Sledování

51

Sledování a opatření navazující na zpracování věcí včetně vývoje on-line nástrojů pro sledování postupně zaznamenala kladný vývoj. Soudci, s nimiž jsme vedli rozhovory, uznávali vliv těchto opatření na efektivnost vyřizování věcí.

52

Přístup SDEU ke sledování toho, jak jsou dodržovány orientační časové rámce, vychází ze sledování jednotlivých věcí. Pokud nelze časové rámce dodržet, jsou k daným věcem vydána upozornění. S ohledem na orientační povahu časových rámců by je však každý soud měl dodržovat z hlediska průměru a zdlouhavé věci by mělo být možné vyrovnat věcmi, které vyžadují méně času.

Soudní dvůr

53

Sledování věcí a příslušná návazná opatření jsou celkovou odpovědností předsedy. Dodržování časových rámců předseda sleduje zejména prostřednictvím týdenních schůzek s předsedy senátů a prvním generálním advokátem. Proces sledování se vyvíjí řadu let a postupně došlo k předkládání podrobnějších zpráv a analýz, které s podporou různých zpráv a určitých nástrojů IT, např. Suivi des Affaires, napomáhají návaznému sledování věcí. K těmto zprávám patří i zpráva „État des affaires“, která hvězdičkou označuje věci, u nichž nebyl dodržen orientační časový rámec pro vypracování předběžné zprávy soudce zpravodaje, a nedávno zavedený dokument³⁸ „Fiche délai“ uvádí další podrobnosti a stanoví odhadovaná data pro následující kroky ve věci. V roce 2016 také Soudní dvůr zavedl „Plan de rattrapage“, který má být vypracován v případech, kdy orientační časové rámce nebyly dodrženy.

54

Soudní dvůr postupně zavedl řadu opatření, která mají zkrátit dobu vyřizování věcí a určovat a napravovat prodlení v procesních krocích. Konkrétně od roku 2004 Soudní dvůr přijal tzv. „Échéancier“ v rámci praktické příručky³⁹ k vyřizování věcí předložených Soudnímu dvoru. Tento dokument stanoví orientační časové rámce pro různé kroky řízení a zpracování většiny věcí.

55

Systém orientačních časových rámců znamená skutečnou pobídku k dokončování jednotlivých kroků řízení na základě dodržování stanovených lhůt. Je to však přístup typu „vhodný pro všechny“. Stanovená lhůta totiž nepřihlíží k typologii, složitosti nebo jiným charakteristikám jednotlivých věcí a může být příliš krátká u složitých věcí a příliš volná u věcí jednodušších.

Tribunál

56

U Tribunálu nese předseda celkovou odpovědnost za sledování věcí a příslušná návazná opatření poté, co jsou věci přiděleny soudcům. Existuje širší kolektivní odpovědnost, která u každé jednotlivé věci zahrnuje předsedu, předsedu senátu a soudce zpravodaje. Nutnost pečlivějšího sledování a návazných kroků byla stejně jako u Soudního dvora uznána a postupně se vyvíjely příslušné nástroje.

57

Tribunál vypracoval a používal analýzy údajů a zprávy, aby podpořil dodržování časových rámců stanovených pro určité klíčové kroky vedení soudních řízení⁴⁰ a aby zkrátil průměrnou dobu věnovanou věcem. Vedle nástroje IT „Suivi des Affaires“ Tribunál v roce 2011 zavedl tabulku „Tableau de Productivité“ a tabulku kumulativních zpoždění, která se každé tři měsíce zasílá každému soudci. Podrobnosti této zprávy každé čtvrtletí projednává předseda Tribunálu s předsedy senátů, aby určili, ve kterých fázích řízení je zapotřebí dalšího úsilí.

58

Kromě této zprávy existují nástroje používané každé tři měsíce k měření výkonnosti. Tvoří je memorandum věcí, které uvádí analýzy prodlení, seznam věcí vykazujících „významná“⁴¹ prodlení a konkrétní upomínky zasílané e-mailem jednotlivým soudcům, které uvádějí výčet věcí v prodlení, jež spadají do odpovědnosti daného soudce. Podrobné informace na úrovni jednotlivých soudců zvýšily transparentnost, posílily informovanost a podpořily včasnější vyřizování věcí.

59

Je zřejmé, že v posledních letech bylo upřednostněno aktivnější vedení soudních řízení, což mělo před vstupem reformy v platnost celkově pozitivní výsledky. Například vlastní analýza Tribunálu ukazuje, že u všech neukončených věcí se celkový počet dnů, o které doba vypracování předběžných zpráv překročila orientační časové rámce, snížil ze 130 000 dnů v roce 2010 na 15 000 dnů na konci roku 2016, což znamená snížení o téměř 90 %⁴².

60

U obou soudů by pokračující rozvoj systémů informačních technologií, jako jsou zprávy Business Intelligence (dříve Business Object) a systém ARGOS, který má být zaveden v roce 2017, měl zajistit podrobnější informace prostřednictvím personalizované tabulky hodnocení, která bude uvádět všechny dosud neprovedené kroky v řízení pro soudce, generální advokáty a referendáře. Ačkoli by tento vývoj měl umožnit podrobnější sledování situace z hlediska možných prodlení při zpracování věcí, nemohl tento přezkum posoudit jejich pravděpodobný dopad. Mezitím si řada dotazovaných soudců vypracovala své vlastní systémy ad hoc (často tabulky ve formátu Excel) ke sledování postupu věcí.

Přechod od soudních statistik k individuálně přizpůsobeným časovým rámcům a ukazatelům výkonnosti

61

SDEU hodnotí svou výkonnost na základě soudních statistik: zejména s odkazem na počet věcí podaných, ukončených během roku a projednávaných ke konci roku, spolu s průměrnou délkou řízení ukončených během roku. Pro informativní účely orgán interně používá podrobnější členění počtu věcí spolu s analytičtějšími průměry délky řízení.

62

Údaje o průměrné délce řízení, které zveřejňuje SDEU, nabízejí přehled o celkové soudní činnosti, kombinují však věci, jež mají velmi různorodou míru složitosti. Mohou tak poskytnout jen částečný obraz výkonnosti SDEU z hlediska délky řízení.

Vývoj v oblasti měření výkonnosti soudů

63

SDEU měří svou efektivnost zejména posuzováním počtu ukončených věcí a srovnáváním průměrné délky řízení ukončených věcí s orientačními obecnými časovými rámci, které jsou stanoveny pro jednotlivé kroky řízení, zvláště u Soudního dvora. Přitom SDEU odvozuje velkou část svého měření výkonnosti z ukazatelů výstupů, bez odkazu na vynaložené zdroje (vstupy).

64

Tento přístup k řízení posuzuje výkonnost globálně. SDEU nesleduje svá řízení na základě zavedených standardů podle délky řízení přizpůsobených složitosti a typologii věcí. Vzhledem k tomu, že chybí informace o složitosti dotčených věcí, nárůst počtu ukončených věcí a/nebo zkrácení průměrné délky řízení nemusí nezbytně znamenat vyšší efektivnost.

65

Náš přezkum zohledňoval širší vývoj v oblasti měření výkonnosti soudů. V této souvislosti jsme jako zvláště relevantní shledali práci komise CEPEJ⁴³, kterou zřídila Rada Evropy.

66

Provedli jsme přezkum prováděcí příručky CEPEJ k časovým rámcům⁴⁴ pro soudní řízení. Stanovení těchto časových rámců je zásadním krokem k měření a srovnávání výkonnosti při vyřizování věcí a ke koncepčnímu vymezení počtu nevyřízených věcí, které nedodržují plánovaný časový rámec.

67

Podle příručky mají být časové rámce uplatňovány podle kategorií řízení a měly by brát v úvahu složitost věcí. Výkonnost lze například měřit stanovením časových rámců, tj. podle ukončení 90 % nebo 95 % věcí v časovém rámci 12 až 36 měsíců podle druhu a složitosti řízení.

68

Analyzovali jsme také hlavní pokyny CEPEJ k organizaci času⁴⁵ s cílem určit osvědčené postupy, které by bylo možné použít i na řízení před SDEU. Zejména jsme zjistili, že „Kontrolní seznam pro posouzení ukazatelů organizace času“ komise CEPEJ by mohl být dobrým nástrojem pro hodnocení míry, v níž má SDEU k dispozici odpovídající informace a analyzuje příslušné aspekty soudních řízení. Základem kontrolního seznamu je šest ukazatelů organizace času. Konkrétní body kontrolního seznamu týkající se každého z ukazatelů uvádí příloha III. Naše posouzení toho, do jaké míry jsou dostupné informace a následné analýzy SDEU v souladu s příslušnými pokyny CEPEJ týkajícími se uvedených ukazatelů, uvádí obrázek 9. Jeho základem je šetření systémů SDEU k vedení soudních řízení a analýza vzorku 60 ukončených věcí (viz body 36–60). Jakkoli bylo ve většině oblastí pokrytých šesti ukazateli CEPEJ pro organizaci času dosaženo podstatného pokroku, přezkum zjistil, že stále existuje prostor pro zlepšení způsobu měření výkonnosti soudů.

69

Komise CEPEJ upozornila na nutnost stanovit standardy pro délku řízení a připomněla, že „pokud jsou pozorovány nebo předpokládány odchylky od standardů a cílových dat soudních časových rámců, je třeba přijmout neprodlená opatření k nápravě příčin takových odchylek“⁴⁶. Analýza odpovědí na dotazníky týkající se našeho vzorku věcí prokázala, že k odchylkám od orientačních časových rámců dochází, a to například z důvodu počtu a složitosti věcí v pracovní agendě soudce, z důvodů souvisejících s koncem funkčního období soudců a v případech, kdy nejsou k dispozici příslušní referendáři (viz body 48 a 49).

Analýza složitosti věci: možný přístup k podpoře procesu řízení

70

Podle odpovědí SDEU na dotazník týkající se našeho vzorku věcí je složitost důležitým faktorem, který ovlivňuje celkovou délku řízení (viz body 47 a 48). Zastáváme názor, že analýzu složitosti věcí by bylo možné dále rozvinout pomocí stávajících údajů s cílem potenciálně zlepšit vedení soudních řízení u SDEU. Abychom tento potenciál prozkoumali, provedli jsme analýzu s cílem určit, zda existuje korelace⁴⁷ mezi určitými faktory⁴⁸ uvádějícími složitost a celkovou délku řízení u věcí ukončených v letech 2014 a 2015.

71

Výstup naší analýzy, který uvádí příloha IV, ukazuje poměrně silnou pozitivní korelaci⁴⁹ mezi těmito faktory složitosti a délkou řízení. Každý z použitých faktorů lze považovat za relevantní z hlediska celkové délky řízení. Tento výsledek prokazuje, že by bylo možné využít další analýzu historických údajů o věcech k vypracování podrobnějších informací pro vedení, než jaké jsou aktuálně k dispozici, a určit věci, u nichž bylo řízení významně delší nebo kratší, než by napovídaly charakteristiky dané věci. Tyto informace by pak bylo možné využít například k určení opakujících se problémů, jež vedly k nadměrné délce řízení, jakož i osvědčených postupů, jež vedly k ukončení věcí v kratším časovém rámci. Tento postup by potenciálně mohl podpořit rozhodování během celého životního cyklu věcí a přispět ke zlepšení efektivnosti celkového vedení soudních řízení.

72

Předložená analýza je prvním pokusem o využití stávajících dat. Je zřejmé, že by mohla být dále propracována na základě zkušeností SDEU včetně zohlednění více faktorů a individuální úpravy vah přiřazovaných jednotlivým faktorům.

Podpora procesu vedení soudních řízení

73

Podpůrné útvary mají usnadňovat efektivní provádění hlavních kroků v procesu vedení soudních řízení. Provedli jsme šetření aspektů překladatelské činnosti (viz body 74–79) a systémů informačních technologií (viz body 80–85).

Překlady

74

Překlad písemností hraje zásadní úlohu v podpoře soudní činnosti SDEU kvůli povinnosti soudu vyřizovat věci a šířit významný počet právních rozhodnutí ve všech úředních jazycích EU. Dostupnost překladu v určitých klíčových okamžicích⁵⁰ může přímo ovlivnit délku trvání životního cyklu věci. U věcí v našem vzorku (viz body 36–40 a 46–50) je tento dopad v porovnání s celkovou délkou řízení omezený.

75

V období 2014–2016 zadával SDEU k překladu celkově 1,1 milionu stran ročně. 26 % až 36 % překladů zajišťovali externí právníci lingvisté, přičemž roční náklady na ně se pohybovaly mezi 9 a 12 miliony EUR.

Stanovení lhůt

76

SDEU má různé metody pro stanovení lhůt, pokud jde o překlady písemností ze spisů věcí. U většiny překladů jsou stanoveny individuální časové rámce⁵¹. Alternativně jsou užívány pevné časové rámce, které nezohledňují charakteristiky věcí⁵². V tomto případě lhůty nepřihlížejí k potenciální průměrné denní překladatelské kapacitě právníka lingvisty. Kombinace individuálních a pevných časových rámců umožňuje určitou míru flexibility při řízení pracovní zátěže GŘ TRAD.

Centrální a lokální plánování

77

Lhůty sjednává dožadující útvar⁵³ a centrální plánovací odbor. Existují nástroje řízení pro týdenní plánování činnosti a pro sledování překladu dokumentů v souladu s lhůtami. Skutečný čas, který právníci lingvisté vynaloží na konkrétní dokumenty, však není evidován. Pokud by tyto informace byly k dispozici, mohly by umožnit určení možných oblastí úspor z efektivnosti nebo osvědčených postupů.

Dodržování lhůt při překladu písemností

78

Konstatovali jsme, že v letech 2014 a 2015 byly lhůty pro překlady do značné míry dodržovány. Překlad posledních procesních písemností v rámci písemné části řízení představuje klíčové datum, neboť spouští běh orientační lhůty, v níž mají soudci vypracovat předběžné zprávy. Zjistili jsme, že u významného počtu věcí (29 % u Soudního dvora a 57 % u Tribunálu) byly překlady k dispozici 5,5 dne, resp. 9 dnů před stanoveným pevným interním časovým rámcem.

Srovnání výkonnosti s jinými orgány EU

79

SDEU je členem interinstitucionálního výkonného výboru pro překlad (ECT), jehož cílem je prosazovat osvědčené postupy. SDEU dosáhl pokroku, pokud jde o stanovení ukazatelů výkonnosti (tzv. KIAPI) pro používání metodiky k měření překladatelské činnosti⁵⁴, které by mohlo umožnit srovnání s ostatními orgány EU⁵⁵.

Systémy informačních technologií

80

Využití počítačových podpůrných systémů by vedle ostatních cílů mohlo být prostředkem i ke zlepšení správy justice a usnadnění přístupu uživatelů k soudům, což by zrychlilo postupy, a tudíž zkrátilo délku řízení⁵⁶.

Složitost a nedostatečná integrace

81

Existuje 95 samostatných aplikací IT, které se týkají soudních a administrativních činností SDEU. Podle SDEU je tento vysoký počet aplikací důsledkem existence více než jednoho soudu a složitosti vzájemně závislých procesů. Kromě toho SDEU nadále využívá základní databázi Litige, která byla zavedena v roce 1995, a stále vyvíjí jednotlivé aplikace, které mají naplnit konkrétní potřeby. Zásadní prioritou je potřeba zajistit kontinuitu zpracování soudních věcí.

Rozhraní s jinými aplikacemi

82

Nedostatečná integrace mezi aplikací Litige a ostatními aplikacemi používanými ke zpracování věcí v některých případech vyžaduje ruční zadávání a zdvojování vstupů, což je neefektivní postup, který vytváří riziko generování chybných dat.

Zlepšení architektury IT pro vedení soudních řízení

83

Víceletý strategický plán ředitelství pro informační technologie na roky 2016–2020⁵⁷ uznává, že rozvoj IT může přispět k zajištění významných přínosů z hlediska účinnosti, omezit prodlení a potřebu zdrojů.

84

SDEU učinil několik pokusů o zlepšení stávajících systémů IT pro vedení soudních řízení. Konkrétně v roce 2000 zahájil Tribunál ambiciózní projekt integrovaného systému IT pro vedení soudních řízení pod názvem Pro-Curia s cílem nahradit databázi Litige zjednodušenými a standardizovanými funkcemi. Kvůli obtížím při provádění byl vývoj tohoto systému zastaven.

85

V důsledku toho si SDEU ponechal databázi CJEU a rozhodl se provést dva jiné projekty na základě uvedeného systému, program řízení podnikového obsahu „Enterprise Content Management“ (ECM) a modernizaci databáze Litige, s cílem zlepšit IT podporu pro vedení soudních řízení. Provádění těchto projektů v době přezkumu probíhalo.

Jazykové zvyklosti

86

Jazykové zvyklosti mají přímý dopad na soudní činnost SDEU. Používání francouzštiny jako jediného jednacího a de facto pracovního jazyka (s výjimkou stanovisek generálních advokátů⁵⁸) vyžaduje, aby byly všechny procesní písemnosti překládány do tohoto jazyka z úředních jazyků EU, v nichž jsou obdrženy, kromě příloh spisů, které se překládají jen na vyžádání.

87

Konstatovali jsme, že v letech 2014 až 2016 byla procesním jazykem významné části věcí předložených SDEU, zejména pak Tribunálu, angličtina (28 %) nebo němčina (20 %), oproti věcem ve francouzštině (13 %). Jakkoli uznáváme složitost, možné dopady a citlivost otázky jazykových zvyklostí, výše uvedené naznačuje, že by bylo možné zvážit rozšíření jednacích jazyků SDEU, zejména Tribunálu, i na jiné jazyky než francouzštinu. Jedním z důsledků by bylo, že interní sdělení, předběžné zprávy, rozsudky a usnesení by bylo možné vypracovávat přímo v těchto jazycích. Kromě toho by nebylo nutné překládat do francouzštiny určitý počet procesních písemností předložených v uvedených dvou jazycích.

88

Jakékoli úvahy o změně jazykových zvyklostí však musí být vyváženy oproti výhodám, které plynou z pokračujícího používání francouzštiny jako jediného jednacího jazyka. Podle SDEU k těmto výhodám patří skutečnost, že se předejde možným odchylkám právních koncepcí používaných v každém z jazyků zvolených za jednací jazyk, a jednotnost z hlediska odkazů k předchozí judikatuře EU.

89

Předseda Tribunálu v únoru 2016 zaslal vedoucímu soudní kanceláře Soudního dvora sdělení se žádostí o posouzení dopadů změny jednacího jazyka. Posouzení dopadů mělo stanovit organizační podmínky i analýzu nákladů a přínosů z hlediska rozpočtových nákladů a délky řízení. Toto posouzení dosud není dokončeno kvůli nejistotám souvisejícím s výsledkem procesu brexitu.

Závěry

90

V posledních letech provedl SDEU významná organizační a procesní opatření s cílem zlepšit efektivnost vyřizování věcí a jejich příslušné vykazování. Konkrétně se posílilo zaměření na včasnost díky zavedení orientačních časových rámců k provedení hlavních kroků v životním cyklu věci spolu s progresivním rozvojem nástrojů sledování a zpráv o sledování. SDEU zveřejňuje statistiky a analyzuje výsledky své soudní činnosti. Tyto statistiky ukazují, že průměrná doba potřebná k rozhodnutí ve věci se zkrátila nebo zůstala stejná i přes nárůst počtu předložených věcí. Je třeba rovněž upozornit, že je vynakládáno úsilí s cílem snížit významný počet nevyřízených věcí, které se nahromadily u Tribunálu, a že do konce roku 2016 se podařilo značně snížit celkový počet dnů prodlení týkajících se klíčového kroku soudních řízení (viz bod 59). Je to výsledek zlepšeného úsilí a iniciativ vedení, a nikoli vynaložení větších zdrojů. Reforma soudu spočívající zejména ve zdvojnásobení počtu soudců a jejich příslušných kabinetů může mít dopad až v budoucnosti (viz body 8–10).

91

V současné době přístup SDEU ke stanovení orientačního časového rámce předpokládá, že lhůty budou dodržovány v průměru. Očekává se, že zdlouhavé věci budou vyrovnány věcmi, které vyžadují méně času. Věci jsou stále sledovány jednotlivě a v případě nedodržení lhůt jsou vydávány upomínky, aby byla zajištěna stálá pozornost věcem, u nichž byly tyto limity překročeny (viz body 51 a 52).

92

Náš přezkum první části procesu vedení soudních řízení, který je znám jako písemná část řízení, odhalil, že pro zkrácení délky této fáze existuje jen omezený prostor. Hlavní odpovědnost nesou soudní kanceláře; tato fáze zahrnuje příjem věci a přípravu spisu. Pokud jde o věci, které jsme zkoumali, soudní kanceláře vysvětlily, proč bylo řízení prodlouženo, a ve většině případů uvedly příslušný dopad z hlediska délky řízení. Důvody vyplývaly zejména z uplatňování procesních pravidel SDEU, která pro určité situace stanoví pevné lhůty, například pro právo účastníků řízení na odpověď. SDEU však prokázal proaktivní přístup k řešení určitých problémů tím, že upravil své jednací řády, například pokud jde o důvěrný režim věcí, a zavedl používání internetových stránek E-Curia pro zrychlení postupu podání (viz body 36–40).

93

Fáze následující po písemné části řízení, které jsou hlavně v rukou soudců v různých soudních kolegiích, generálních advokátů a jejich referendářů, jsou obvykle nejdelší částí procesu vedení soudního řízení. S ohledem na omezení rozsahu podle bodů 12–14 jsme prostřednictvím prohlášení vedoucích pracovníků získali informace o hlavních důvodech, proč nebyly orientační časové rámce vždy dodržovány. K těmto důvodům patřila pracovní zátěž soudců, dostupnost referendářů a složitost věcí. Tato analýza nám umožnila získat náhled na faktory, které mohou ovlivnit délku této fáze. Neexistoval však dostatek informací o konkrétní době, kterou lze přiřadit určeným faktorům. Kromě toho bylo poskytnuto málo informací o dostupnosti a využití lidských zdrojů u konkrétních věcí. To nám bránilo dojít k závěru, zda a do jaké míry by existoval prostor pro zkrácení délky řízení u vybraných věcí (viz body 33–35 a 46–50).

94

Náš přezkum zkoumal úlohu překladů v procesu vedení soudních řízení. Konstatujeme, že i překladatelské služby se snaží o sérii pevně stanovených časových rámců kombinovaných s individuálními lhůtami. Naše analýza věcí neukázala, že by prvek překladu významně prodlužoval celkovou délku řízení, přičemž významný počet překladatelských zakázek byl dokončen v příslušné lhůtě. Kromě toho jsou zaváděny klíčové ukazatele výkonnosti, které by měly umožnit interinstitucionální srovnání (viz body 74–79).

95

Systémy IT zavedené u SDEU jsou složité a opírají se o stárnoucí centrální databázi, k níž byl postupně doplněn velký počet dílčích systémů. SDEU dosud nevyvinul plně integrovaný systém IT na podporu vedení soudních řízení. Došli jsme k závěru, že dlouhodobější cíl spočívající ve vývoji více integrovaného přístupu by měl zajistit úspory z efektivnosti, omezit nutnost zdvojování činností, minimalizovat potřebu ručního zadávání vstupů a snížit potřebu podpory velkého počtu aplikací (viz body 80–85).

96

Stávající režim, v němž je jednacím a de facto pracovním jazykem orgánu francouzština, má výhody i nevýhody. V rámci SDEU bylo zváženo provedení analýzy nákladů a přínosů možnosti rozšířit u Tribunálu jednací jazyky i o další jazyky vedle francouzštiny, což by mohlo napomoci posouzení situace a poskytnout podporu pro případná budoucí rozhodnutí (viz body 86–89).

97

Celkově konstatujeme, že existuje potenciál pro další posílení výkonnosti přechodem k aktivnějšímu individuálnímu vedení soudních řízení. Stávající metoda SDEU pro měření výkonnosti nevychází z individuálně stanovených časových rámců, které by zohledňovaly složitost, pracovní zátěž, potřebné zdroje a dostupnost pracovníků. V současné době mohou orientační časové rámce stanovené pro určité druhy věcí sloužit jen jako celkový cíl vedení řízení, který má být v průměru dodržen (viz bod 91). Jakkoli tento přístup nepochybně podnítil určitá zlepšení, průměrná doba potřebná k ukončení určitých druhů věcí se nemůže rovnat koncepci přiměřené doby řešení každé jednotlivé věci.

Glosář

ARGOS: Systém IT, který bude v brzké době zaveden u obou soudů a jeho cílem bude přinášet podrobnější informace o věcech prostřednictvím individualizované tabulky hodnocení pro soudce, generální advokáty a jejich kabinety.

Business Object a Business Intelligence: Tyto systémy IT jsou u Soudního dvora Evropské unie (SDEU) využívány pro účely výkaznictví a vypracování soudních statistik.

Cellule des lecteurs d’arrêts: Právníci, kteří pracují pro předsedu každého soudu a kontrolují formální harmonizaci, jakož i soudržnost návrhů rozsudků a v některých případech i usnesení.

E-Curia: Aplikace IT Soudního dvora EU pro právníky a zmocněnce členských států a orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Umožňuje elektronickou výměnu procesních dokumentů se soudními kancelářemi.

Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ): Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ) se snaží o zlepšení efektivnosti a fungování justice v členských státech a o zavádění nástrojů, které připravila Rada Evropy.

Generální advokát: Soudní dvůr má jedenáct generálních advokátů. Ti jsou nápomocni Soudnímu dvoru a v případě potřeby odpovídají za předložení právního stanoviska. Tato stanoviska jsou vypracována v jazyce dle výběru generálního advokáta.

Jednací řád: Oba soudy mají svůj vlastní zveřejněný jednací řád pro projednávání věcí v každé fázi řízení.

Jednání (ústní část řízení): Ústní část řízení zahrnuje u obou soudů slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i výslech svědků a znalců, podle potřeby.

Kasační opravný prostředek: Soudnímu dvoru může být předložen kasační opravný prostředek proti rozsudkům a usnesením Tribunálu omezený na právní otázky.

Litige: Litige je hlavní databáze SDEU, která obsahuje informace o jednotlivých věcech.

Naléhavé řízení o předběžné otázce: Toto řízení umožňuje Soudnímu dvoru ve značně zkrácené lhůtě projednat nejnaléhavější otázky týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva (např. v oblasti policejní a justiční spolupráce v občanských věcech).

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení: Vstup vedlejšího účastníka do řízení je akt instituce nebo fyzické či právnické osoby, jímž vstupuje do řízení ve věci, kterou soudu předložila třetí strana.

Písemná část řízení: Tuto část řízení zajišťují soudní kanceláře, následuje po přijetí věci a zahrnuje přípravu a překlad dokumentů k dané věci.

(Písemné) spisy: Dokumenty, v nichž účastníci řízení předkládají soudům své argumenty (žaloba/žalobní odpověď, případně replika a duplika). Tyto dokumenty musí být přeloženy do francouzštiny.

Podání: Podání jsou veškeré písemnosti vyměňované mezi účastníky řízení a soudní kanceláří v průběhu řízení (spisy, přílohy, korespondence atd.).

Porada a vyhlášení rozhodnutí: Soudci jednají na základě návrhu rozsudku, který vypracuje soudce zpravodaj. Každý soudce z dotčeného kolegia může navrhovat změny. Rozhodnutí jsou přijímána většinou a nezveřejňuje se žádný zápis o případných nesouhlasných stanoviscích. Rozsudky podepisují všichni soudci zúčastnění na poradě a výroky rozsudků se vyhlašují na veřejném zasedání.

Pořadí: U Tribunálu předseda rozděluje věci mezi devět senátů postupně podle čtyř různých pořadí.

Posuzující soudce: Posuzující soudce je jedním ze soudců, kteří tvoří senát, ne však soudce zpravodaj.

Právník lingvista: Překladatel při Generálním ředitelství pro překlady, který musí mít právní kvalifikaci.

Pro-Curia: Projekt integrovaného systému IT pro zpracování věcí u Tribunálu, který byl zastaven v návaznosti na problémy, které vznikly při jeho provádění.

Prohlášení vedoucích pracovníků: Písemná prohlášení, která vydávají vedoucí pracovníci s cílem potvrdit určité záležitosti. Ačkoli poskytují informace, samy o sobě nenabízejí dostatečné údaje pro audit týkající se jejich předmětných záležitostí.

První generální advokát: První generální advokát přejímá celkovou odpovědnost za sledování postupu stanovisek, která vypracovávají generální advokáti.

Předběžná zpráva: Důvěrný interní dokument, který vypracuje soudce zpravodaj po skončení písemné části řízení a který obsahuje analýzu rozhodných skutkových a právních otázek, které věc nastoluje, a dle potřeby organizační procesní opatření nebo dokazování. Rovněž navrhuje složení kolegia, které bude věc projednávat, a stanoví, zda se bude konat jednání a zda má generální advokát vypracovat stanovisko.

Přerušení řízení: Řízení může být přerušeno, jsou-li Soudnímu dvoru i Tribunálu předloženy věci, které mají stejný předmět, týkají se stejné otázky výkladu nebo platnosti stejného právního aktu. Řízení může být přerušeno i v jiných konkrétních případech, které stanoví jednací řád.

Referendář: Referendáři podléhají dohledu soudců a generálních advokátů SDEU. Jsou nápomoci členům soudu při přípravě zpráv pro ústní část řízení, předběžných zpráv, rozsudků, usnesení a/nebo stanovisek a jejich odůvodnění a poskytují také podporu při jednání.

Rozsudek: Rozhodnutí Soudního dvora a Tribunálu jsou přijímána na základě návrhu rozsudku, který vypracuje soudce zpravodaj. Tyto rozsudky jsou vyhlašovány na veřejném zasedání.

Senát: Kolegium o různém počtu soudců, kteří zasedají, aby jednali o konkrétní věci.

Soudce zpravodaj: Soudce zpravodaj je soudce, kterému předseda přidělí určitou věc. Jeho úkolem je předložit předběžnou zprávu všeobecné schůzi Soudního dvora nebo zasedání soudců v senátu u Tribunálu, a to včetně analýzy právních otázek věci a navrhovaných procesních kroků. Tento soudce připravuje i návrh rozsudku.

Soudní kancelář: Každý z obou soudů, které tvoří SDEU, má svou vlastní soudní kancelář. Ta odpovídá za příjem, oznámení a uchovávání všech procesních písemností. Vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora je také v postavení generálního tajemníka orgánu.

Soudní kolegium: Složení senátu (počet soudců), v němž je každá věc projednávána.

Soudní prázdniny: SDEU zasedá trvale, stanoví však období soudních prázdnin, kdy se obvykle nebudou konat jednání a porady. Soudy a jejich útvary však během těchto období pokračují v běžném provozu a výjimečně se mohou konat i jednání a porady.

Spojení věcí: Má-li několik věcí v řízeních téže povahy tentýž předmět, mohou být kdykoli z důvodu své vzájemné souvislosti spojeny pro účely písemné nebo ústní části řízení nebo rozsudku, jímž se končí řízení.

Suivi des Affaires: Suivi des Affaires je nástroj výpočetní technologie SDEU, který umožňuje sledovat pokrok ve vyřizování projednávaných věcí.

Tajnost porad: Porady SDEU probíhají jen za přítomnosti soudců. Porady jsou a zůstanou tajné. Porady jsou vedeny vždy ve francouzštině, a to bez tlumočení.

Usnesení: Jestliže soudy dospějí k názoru, že mají dostatečné informace k tomu, aby vydaly rozhodnutí na základě písemné části řízení, nebo je-li věc považována za zjevně nepřípustnou nebo zjevně neopodstatněnou, není-li důvodné rozhodnout ve věci samé, nebo vezmou-li účastníci řízení svůj návrh zpět, lze řízení ukončit usnesením.

Velký senát: Soudní dvůr nebo Tribunál může zasedat ve velkém senátu (patnáct soudců), je-li to odůvodněno právní obtížností nebo významem věci či zvláštními okolnostmi.

Všeobecná schůze: Všeobecná schůze je schůze, jež se koná každý týden za účasti předsedy Soudního dvora, soudců, generálních advokátů a vedoucího soudní kanceláře. Rozhoduje o soudních kolegiích pro jednotlivé věci a o tom, zda je, nebo není nutné stanovisko generálního advokáta.

Výzkum a dokumentace: Ředitelství pro výzkum a dokumentaci poskytuje oběma soudům informace v oblasti srovnávacího práva a judikatury.

Zasedání soudců v senátu: Každý senát Tribunálu pravidelně zasedá, aby projednal předběžné zprávy, které zasílá soudce zpravodaj.

Zpráva k jednání: Tento dokument, který u Tribunálu vypracovává soudce zpravodaj, je shrnutím tvrzeného skutkového stavu, argumentů každého účastníka řízení a dle potřeby informací pro vedlejší účastníky řízení. Zpráva se zasílá účastníkům řízení a před jednáním je k dispozici veřejnosti.

Zrychlené řízení: Zrychlené řízení umožňuje Soudnímu dvoru rozhodnout rychle ve věcech velké naléhavosti, neboť zkracuje lhůty a dává těmto věcem absolutní přednost. Toto řízení je rovněž stanoveno pro řízení o předběžné otázce.

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce: Aby bylo zajištěno účinné a jednotné uplatňování právních předpisů Evropské unie (EU) a aby se zabránilo rozdílným výkladům, vnitrostátní soudy mohou, a někdy jsou povinny, obrátit se na Soudní dvůr a požádat ho o vyjasnění otázky týkající se výkladu nebo platnosti práva Unie.

Žaloby na neplatnost: žádost o zrušení aktu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Žaloby pro nesplnění povinnosti: Tyto žaloby umožňují Soudnímu dvoru rozhodnout, zda členský stát plní své povinnosti podle práva EU.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento přezkum výkonnosti provedl auditní senát V, jemuž předsedá člen Účetního dvora Lazaros S. Lazarou a který se zaměřuje na financování a správu Unie. Přezkum vedl člen Účetního dvora Kevin Cardiff a podporu mu poskytovali hlavní poradce Gabriele Cipriani, vyšší manažer Michael Bain, vedoucí úkolu a vyšší manažer Alberto Gasperoni, vyšší manažer (právní záležitosti) Christophe Lesauvage, hlavní auditor João Nuno Coelho dos Santos, auditorka Diana Voineaová a právníci Birgit Schaeferová, Ide Ni Riagainová, Georgios-Marios Prantzos a Marine Minaová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
E-mail: eca-info@eca.europa.eu
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017

PDF	ISBN 978-92-872-8104-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/75177	QJ-AB-17-014-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-8086-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/33630	QJ-AB-17-014-CS-Q

© Evropská unie, 2017

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

 

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně

Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: http://europa.eu/contact.

Telefonicky nebo e-mailem

Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: http://europa.eu/contact.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: http://europa.eu.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: http://op.europa.eu/eubookshop. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz http://europa.eu/contact).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs/data) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.