Střet zájmů ve výdajích EU na soudržnost a zemědělství Rámec je zaveden, ale opatření v oblasti transparentnosti a odhalování nesrovnalostí jsou nedostatečná

Shrnutí

I Střet zájmů je nesrovnalostí, která má dopad na rozpočet EU a jež může být spojena s podvodnými činnostmi. Je definován ve finančním nařízení EU a ve směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek.

II V roce 2018 revize článku 61 finančního nařízení výslovně rozšířila povinnost vyhnout se střetu zájmů na osoby podílející se na řízení finančních prostředků EU v členských státech v oblasti sdíleného řízení. Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí osob podílejících se na plnění rozpočtu EU.

III Účelem auditu bylo s ohledem na revidovaný právní předpis, nedávné případy a zájmy ústředních zúčastněných subjektů a veřejnosti ověřit, zda Komise a členské státy dostatečně řeší střet zájmů v oblasti společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti. Cílem auditu bylo upozornit na případné nedostatky při řízení střetu zájmů na úrovni Komise a členských států a doporučit zlepšení.

IV Posoudili jsme rámec a postupy, které byly zavedeny s cílem zabránit střetu zájmů, jakož i opatření pro odhalování, řešení a oznamování takovýchto případů.

V Zjistili jsme, že Komise i členské státy vyvinuly ohledně řešení střetu zájmů úsilí, přetrvávají však nedostatky, zejména z hlediska podpory transparentnosti a odhalování rizikových situací a v případě členských států komplexního oznamování případů střetu zájmů, aby Komise a orgány členských států měly jasný přehled.

VI Doporučujeme opatření, která Komisi pomohou zlepšit její schopnost předcházet střetu zájmů a odhalovat jej a podporovat transparentnost.

Úvod

Střet zájmů a rozpočet EU

01 Střet zájmů je nesrovnalostí, která má dopad na rozpočet EU a jež může být spojena s podvodnými činnostmi. Evropský soudní dvůr rozhodl, že „střet zájmů představuje objektivně a sám o sobě závažnou nesrovnalost, aniž by bylo nutné ji kvalifikovat s přihlédnutím k úmyslům zúčastněných stran a k tomu, zda tyto strany jednaly či nejednaly v dobré víře“¹. Střet zájmů je definován ve finančním nařízení EU² a ve směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek³.

02 Revize článku 61 finančního nařízení v roce 2018 výslovně rozšířila povinnost vyhnout se střetu zájmů na osoby podílející se na řízení finančních prostředků EU v členských státech. Tento článek se uplatní také na osoby podílející se na přijímání rozhodnutí o přípravných aktech pro výdajové programy EU, jako jsou členové vlády. Podle čl. 61 odst. 3 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí osob podílejících se na plnění rozpočtu EU.

03 Je-li zjištěn vnímaný nebo skutečný střet zájmů, musí příslušný orgán zajistit, aby dotčená osoba ukončila veškerou činnost v dané věci. Ustanovení čl. 36 odst. 3 finančního nařízení vyžaduje při plnění rozpočtu EU účinnou vnitřní kontrolu, která vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zabránění střetu zájmů.

04 Pro účely této zprávy se „zájmem“ rozumí závazek, povinnost, úkol nebo cíl spojený s určitou sociální a ekonomickou úlohou nebo praxí. Tento zájem může být zamýšlen s cílem buď upřednostnit, nebo znevýhodnit určité jednotlivce nebo skupiny. Zájem může být klasifikován jako přímý nebo nepřímý a finanční nebo nefinanční (viz obrázek 1).

05 OECD⁴ rozlišuje různé typy střetu zájmů: skutečný, možný a vnímaný. Rozdíl mezi nimi, který v právu EU není definován, je uveden níže na obrázku 2, uplatněný na kontext finančních prostředků Unie:

06 Kromě toho mohou vnitrostátní právní předpisy rovněž řešit střet zájmů týkající se soukromých příjemců projektů financovaných z EU (například mezi příjemci a jejich dodavateli), na který se finanční nařízení nevztahuje. Cílem těchto předpisů obvykle bývá zabránit nadměrnému zvyšování cen, poskytování falešných dokladů za účelem odůvodnění nákladů nebo obcházení pravidel způsobilosti⁵. Takové případy v nedávných letech zjistil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)⁶.

Střet zájmů a sdílené řízení

07 Na zhruba polovinu výdajů EU se vztahuje sdílené řízení Komise a členských států (viz obrázek 3). Sem spadají dva zemědělské fondy – Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) – a tři hlavní fondy soudržnosti: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS).

08 V rámci sdíleného řízení si Komise ponechává celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu. Komise vyvozuje jistotu ze zavedených systémů vnitřní kontroly a výkaznictví, poskytuje pokyny a podporu prováděcím a auditním orgánům v členských státech, provádí audity, a pokud členské státy nechrání rozpočet EU, může uplatnit finanční opravu. Členské státy musí přijmout účinná a přiměřená opatření s cílem předcházet nesrovnalostem (jako je střet zájmů) ve sdíleném řízení, včetně těch, k nimž došlo v důsledku podvodu, odhalovat je, zajišťovat jejich nápravu a získávat zpět neoprávněně vyplacené částky.

09 V oblasti soudržnosti jsou řídicí orgány odpovědné za posuzování žádostí o grant, výběr projektů, které budou financovány, provádění správních ověření a ověření na místě, schvalování plateb, shromažďování údajů o jednotlivých operacích a ustavování opatření proti podvodům. Řídicí orgány mohou svěřit některé ze svých funkcí zprostředkujícím nebo pověřeným subjektům, kterými mohou být ministerstva nebo jiné veřejné či soukromé subjekty. Nezávislé auditní orgány kontrolují účinné fungování systémů řízení a vnitřních kontrol operačního programu.

10 V oblasti zemědělství (viz obrázek 4) spravují řídicí orgány programy rozvoje venkova financované prostřednictvím EZFRV. Správa a kontrola výdajů z EZZF a EZFRV přísluší platebním agenturám. Ty mohou svěřit úkoly, jako je řízení žádostí o podporu nebo kontroly konečných příjemců na místě, jiným veřejným či soukromým subjektům. Certifikační subjekty vydají výrok o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti roční účetní závěrky platební agentury, řádném fungování jejího systému vnitřní kontroly a legalitě a správnosti výdajů, o jejichž proplacení byla Komise požádána.

Rizika střetu zájmů a ochrana právního státu

11 Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)⁷ ukazuje, jak může střet zájmů ve sdíleném řízení představovat významné riziko během celého cyklu řízení projektu. Ve fázi podávání žádostí a výběru projektu může koluze mezi veřejnými činiteli, žadateli a třetími stranami vést k tomu, že prostředky na projekt budou přiděleny nespravedlivě. Pachatelé trestného činu mohou podplatit veřejné činitele a zfalšovat dokumentaci. Během fáze ukončení a hodnocení projektu může střet zájmů ohrozit objektivitu hodnotících zpráv.

12 V lednu 2022 vydala organizace Transparency International poslední verzi svého indexu vnímání korupce. Tento index pokrývá korupci, ale i další formy zneužití veřejných prostředků. Posuzuje mechanismy prevence, jako je schopnost vlády prosazovat mechanismy k zajištění bezúhonnosti nebo existence přiměřených právních předpisů o uvádění finančních informací, předcházení střetu zájmů a přístupu k informacím. Celkově je EU v průměru vnímána jako méně zkorumpovaná než ostatní regiony. K zemím, které si vedou nejlépe, patří Dánsko, Švédsko a Finsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi v EU jsou Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko (viz obrázek 5).

13 V prosinci 2020 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Toto nařízení určuje několik situací, které mohou naznačovat porušení zásad právního státu. Podle článku 3 nařízení je jednou takovou situací „nezajištění vyloučení střetu zájmů“. Pokud mají tato porušení dostatečně přímý dopad na řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo v tomto směru existuje závažné riziko, musí Komise navrhnout vhodná opatření. Pokyny Komise k uplatňování těchto ustanovení byly zveřejněny v březnu 2022⁸. Dne 27. dubna 2022 Komise zaslala oznamovací dopis Maďarsku, kterým oficiálně zahájila postup stanovený v nařízení 2092/2020 s cílem chránit rozpočet EU. Dne 18. září 2022 navrhla Komise Radě opatření na ochranu rozpočtu EU a finančních zájmů EU proti porušování zásad právního státu v Maďarsku⁹.

Rozsah a koncepce auditu

14 Naším cílem bylo ověřit, zda je dostatečně řešen střet zájmů v oblasti společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti, a to s ohledem na revidovaný právní předpis, nedávné případy a zájmy ústředních zúčastněných subjektů, jako je Evropský parlament a veřejnost. Za tím účelem jsme posoudili, zda Komise a členské státy:

• ustavily komplexní právní rámec, vypracovaly dostatečné postupy a přijaly opatření ke zvyšování informovanosti s cílem zabránit situacím střetu zájmů a
• přijaly opatření s cílem odhalovat, řešit a oznamovat střet zájmů.

15 Zaměřili jsme se na střet zájmů ve sdíleném řízení, jak je definován ve finančním nařízení a směrnici o zadávání veřejných zakázek, ale pokryli jsme také střet zájmů zahrnující soukromé příjemce výdajů EU. Obsáhli jsme opatření financovaná z EFRR a FS, ESF a EZZF a EZFRV, což představuje téměř 95 % veškerých výdajů v rámci sdíleného řízení.

6 Důkazní informace jsme získávali následujícím způsobem:

• dokumentárním přezkumem strategických, legislativních a politických dokumentů a pokynů týkajících se střetu zájmů,
• rozhovory se zástupci pěti generálních ředitelství (GŘ) Komise¹⁰ a úřadu OLAF, EPPO¹¹, evropské veřejné ochránkyně práv, OECD, GRECO¹², etického úřadu OSN, s odborníky z oblasti vědy a zástupci akademické obce, analytických středisek a s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami,
• rozhovory se zástupci více než 50 vnitrostátních a regionálních orgánů ve čtyřech členských státech (v Německu¹³, Maďarsku, na Maltě a v Rumunsku) řídících finanční prostředky na soudržnost a na zemědělství a se zástupci nevládních organizací. Tyto čtyři členské státy jsme zvolili na základě kritérií, jako je velikost, vnitrostátní a regionální struktura, zeměpisné pokrytí, významnost podpory EU na soudržnost a zemědělství, pořadí v různých indexech týkajících se korupce a hlášení střetu zájmů členskými státy Komisi (úřadu OLAF). Kromě toho jsme kontaktovali dva další členské státy (Itálii a Lucembursko) ohledně jednotlivých případů střetu zájmů zjištěných sdělovacími prostředky a zahrnuli jsme příslušné příklady z České republiky vyplývající z činnosti týkající se našeho prohlášení o věrohodnosti,
• průzkumem ve všech členských státech EU za účelem shromáždění informací a názorů pro doplnění našeho auditu ve vzorku členských států. Tento průzkum byl zaměřen na ústřední orgány ve sdíleném řízení, zejména řídicí orgány, platební agentury, auditní orgány, certifikační subjekty a certifikační orgány. Míra účasti v průzkumu přesáhla 90 %.

17 V prosinci 2021 jsme uspořádali panelovou diskusi o střetu zájmů ve sdíleném řízení s odborníky z oblasti vědy, politiky a správy. Diskuse nám pomohla ověřit a rozpracovat naše auditní zjištění.

Připomínky

Opatření ke zlepšení transparentnosti a na ochranu oznamovatelů dosud nebyla zavedena

18 Orgány členských států ve sdíleném řízení by měly mít řádnou politiku pro předcházení střetu zájmů založenou na jasném a komplexním právním rámci, strategiích, postupech a opakujících se aktivitách ke zvyšování informovanosti. Transparentní přístup k informacím o příjemcích finančních prostředků EU a ochrana oznamovatelů rovněž pomáhají předcházet střetu zájmů.

19 Aby se předcházelo střetu zájmů interně, Komise by měla určit související rizika, zvýšit informovanost o dané otázce a zajistit příslušné školení zaměstnanců. Protože Komise nese konečnou odpovědnost za rozpočet EU, měla by ověřit, zda kontrolní systémy v členských státech zabývající se rizikem střetu zájmů fungují účinně a poskytují pokyny příslušným orgánům.

Komise poskytuje komplexní školení a požaduje povinná prohlášení, existují však slabé stránky v jejích postupech ohledně efektu otáčivých dveří

20 Pro interní účely se Komise zabývá střetem zájmů ve svém rámci pro etiku a bezúhonnost, na který se vztahuje především služební řád EU¹⁴, jeho prováděcí pravidla¹⁵ a etické kódy a pokyny. Pravidla Komise požadují, aby zaměstnanci předkládali ad hoc prohlášení o střetu zájmů, který by mohl ovlivnit jejich nestrannost. Pravidla upravují přijímání darů, projevů pohostinnosti a služeb, prohlášení o profesní činnosti vykonávané manželi a manželkami nebo partnery zaměstnanců a požadavek na předchozí schválení jakékoli vnější činnosti a prohlášení o činnosti po skončení pracovního poměru. Prováděcí pravidla se mezi jednotlivými generálními ředitelstvími liší.

21 Zaměstnanci Komise musí předložit prohlášení o možném střetu zájmů v různých okamžicích svého profesního života: po nástupu do služby, pokud jsou zapojeni do zadávacího řízení, jakož i při odchodu ze svého orgánu a po návratu z pracovního volna z osobních důvodů. Na GŘ pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) auditoři předkládají prohlášení před každým auditorským úkolem, zatímco na GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) musí oznamovat situace, ve kterých by se mohli ocitnout ve střetu zájmů.

22 Komise vydala interní pokyny¹⁶ a má komplexní politiku pro školení v oblasti etiky a specializovanou stránku na svém intranetu. Zaměstnanci, kteří se domnívají, že se mohou nacházet ve střetu zájmů, by měli okamžitě informovat organizační jednotku zodpovědnou za jejich jmenování („orgán oprávněný ke jmenování“) a je jim doporučeno informovat rovněž svého přímého nadřízeného. Orgán oprávněný ke jmenování odpovídá za předcházení veškerým možným střetům zájmů. Prohlášení o zájmech předložená zaměstnanci jsou uložena v aplikaci lidských zdrojů Komise. Pokyny Komise týkající se řízení citlivých funkcí se zaměřují na účinnější a aktivnější řízení rizik spojených s vnitřní kontrolou. To zahrnuje přepracování procesů, zavedení posílených vnitřních kontrol, opatření ke zvyšování informovanosti nebo kombinaci výše uvedeného. Coby poslední možnost pokyny doporučují povinné střídání zaměstnanců v citlivých funkcích.

23 Evropská veřejná ochránkyně práv, která je nezávislým a nestranným orgánem šetřícím stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu orgánů a institucí EU, se od roku 2013 zabývala přibližně 70 případy, které se týkaly střetu zájmů v orgánech EU. Většina těchto případů (44) se týkala střetu zájmů v Komisi, včetně problému „efektu otáčivých dveří“, kdy se určitá osoba pohybuje mezi úlohou veřejného činitele a související úlohou v soukromém sektoru. V roce 2019 veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že ačkoli postupy Komise jsou v souladu s pravidly, pro zvýšení účinnosti a smysluplnosti těchto pravidel by bylo možné učinit více. Doporučila, aby Komise zaujala důraznější přístup při řešení případů týkajících se vyšších úředníků¹⁷.

24 V poslední době evropská veřejná ochránkyně práv prozkoumala 100 rozhodnutí Komise přijatých mezi lety 2019 a 2021 ohledně pohybu svých zaměstnanců v souvislosti s „efektem otáčivých dveř퓹⁸. Zjistila, že od jejího posledního šetření došlo ke zlepšení, předložila však také několik návrhů. Jedním z nich byl návrh, aby Komise dočasně zakázala bývalým úředníkům přijímat nabídky pracovních míst, pokud tyto představují riziko, které nelze zmírnit pomocí řádně monitorovaných a prosazovaných omezení¹⁹.

Komise nalézá slabé stránky v preventivních postupech členských států a poskytuje užitečné pokyny

25 Komise řeší riziko střetu zájmů ve sdíleném řízení v členských státech zejména pomocí auditů řídicích a kontrolních systémů členských států a poskytováním pokynů. Smyslem auditů systémů je získat jistotu, že řídicí a kontrolní systémy členských států účinně předcházejí chybám a nesrovnalostem, včetně těch, které souvisí se střetem zájmů, a účinně je odhalují a napravují. Kromě toho v oblasti soudržnosti počínaje rokem 2021 provedla Komise několik tematických auditů opatření přijatých v rámci konkrétních programů nebo v konkrétních členských státech, která mají bránit střetu zájmů.

26 Přezkoumali jsme vzorek spisů Komise z auditů systémů, deset v oblasti soudržnosti a deset v oblasti zemědělství. Deset auditů provedených v oblasti soudržnosti posoudilo řídicí a kontrolní systémy pro zadávání veřejných zakázek a zahrnulo konkrétní zjištění ohledně chybějících důkazů ověření střetu zájmů (viz rámeček 1).

Zdroj: Komise.

27 Pokud jde o deset zemědělských auditních spisů, které jsme přezkoumali, čtyři se týkaly akreditace platebních agentur, zatímco šest se týkalo investic veřejných příjemců do rozvoje venkova. Zjištění souvisela zejména s nedostatky v zadávacích řízeních, jako jsou chybějící či nedatovaná prohlášení o střetu zájmů nebo nedostatečně podrobné kontrolní seznamy platebních agentur. Zjistili jsme, že kromě systémových kontrol akreditačních kritérií platebních agentur se audity GŘ AGRI do roku 2021 konkrétně nezabývaly preventivními opatřeními proti střetu zájmů v oblasti přímých plateb, ačkoli při řízení přímých plateb ke střetu zájmů dojít může (viz příklady v rámečku 2 níže).

Zdroj: EÚD.

28 V dubnu 2021 Komise zveřejnila nové pokyny k zabránění střetu zájmů pokrývající všechny způsoby řízení. Předchozí pokyny, které se specificky zabývaly střetem zájmů, připravené po konzultaci s odborníky z členských států, byly vydány v roce 2015 pro oblast zemědělství a v roce 2013 pro oblast soudržnosti²⁰. Znalostní centrum Komise pro boj proti podvodům zveřejnilo pokyny pro identifikaci, řízení a monitorování střetu zájmů v rámci EFRR a ESF. Jeho internetové stránky obsahují knihovnu případových studií s anonymizovanými případy odhalení podvodu a získanými ponaučeními. V roce 2011 úřad OLAF také zveřejnil jednorázové kompendium anonymizovaných případů odhalení podvodu a získaných ponaučení, jehož součástí je kapitola o případech střetu zájmů.

Členské státy mají rámec pro předcházení střetu zájmů, tento rámec se však od přijetí nové definice na úrovni EU nezměnil

29 Článek 61 finančního nařízení týkající se střetu zájmů je přímo uplatnitelný ve všech členských státech. Kromě toho mají všechny členské státy a regiony z našeho vzorku vnitrostátní nebo regionální definice a popisy střetu zájmů a pravidla pro veřejné činitele a členy vlády. V členských státech, které jsme zkoumali, jsme zjistili, že tato vnitrostátní nebo regionální pravidla jsou rozptýlena napříč četnými správními a trestněprávními předpisy, což vede k vysoce roztříštěnému právnímu rámci, který je svým rozsahem obvykle méně podrobný než článek 61 finančního nařízení.

30 Například v Německu tato pravidla výslovně nezahrnují situace střetu zájmů vyplývající z „politické příslušnosti“ nebo „emočního života“. Ve všech čtyřech členských státech z našeho vzorku tvoří pravidla v oblasti střetu zájmů součást celkového rámce pro etiku, bezúhonnost a boj proti podvodům platného pro úředníky. Zjistili jsme, že v pravidlech a postupech vybraných členských států, kterými se řídí fondy EU, nedošlo od zavedení sdíleného řízení do finančního nařízení v roce 2018 k žádným významnějším změnám.

Členské státy mají postupy pro řízení střetu zájmů, přetrvávají však určité slabé stránky

31 V oblasti zemědělství akreditační kritéria vyžadují, aby platební agentury přijaly vhodná opatření s cílem zabránit situacím střetu zájmů. Certifikační subjekty z našeho vzorku členských států a regionů v programovém období 2014–2020 neoznámily žádné systémové slabé stránky týkající se těchto opatření.

32 V oblasti soudržnosti musely řídicí orgány před zahájením programů na období 2014–2020 provést posouzení rizik ohledně dopadu a pravděpodobnosti podvodu ve vztahu k hlavním postupům programového řízení a zavést vhodná opatření pro zmírnění těchto rizik. Stanovení opatření proti podvodům musel v rámci postupu jmenování pro řídicí orgány ověřit nezávislý auditní subjekt. Provádění těchto opatření proti podvodům bylo předmětem několika následných auditů Komise i členských států.

33 Nejběžnějším preventivním opatřením používaným orgány zkoumaných členských států je vlastní prohlášení o zájmech. To je obvykle vyplněno po přijetí a před významným krokem v řízení fondů EU (udělování dotací, zadávání veřejných zakázek, kontroly a audity), nikoli však v případě ministrů nebo státních tajemníků, kteří připravují programy EU a rozhodují o nich. Rumunsko je jediným členským státem v našem vzorku, který shromažďuje každoroční prohlášení o majetku a zájmech od všech úředníků a zveřejňuje je. Agentura nicméně nerozebírá ani neověřuje obsah těchto prohlášení, pokud není zahájeno vyšetřování.

34 Na Maltě, v Maďarsku a Rumunsku musí ministři vlády poskytovat pravidelná prohlášení o příjmech a majetku. V Německu tomu tak není, a to ani na spolkové, ani na regionální úrovni. Ministři musí předkládat prohlášení pouze tehdy, pokud jsou také poslanci parlamentu, a toto prohlášení obsahuje méně prvků než v ostatních členských státech v našem vzorku.

35 Podle čl. 61 odst. 2 finančního nařízení musí veřejní činitelé v členských státech oznámit situaci představující riziko střetu zájmů svému přímému nadřízenému, a pokud se střet zájmů potvrdí, zastavit veškerou činnost v této otázce. Od orgánů, s nimiž jsme vedli rozhovory, jsme se dozvěděli, že tato prohlášení jsou shromažďována v tištěné podobě a ukládána na personálním oddělení a mohou být použita v případě, že se později objeví obvinění ze střetu zájmů. S výjimkou Rumunska a platební agentury pro zemědělské fondy v Maďarsku nicméně vnitrostátní nebo regionální orgány tato prohlášení obvykle nezaznamenávají do ústřední databáze.

36 Orgány členských států v našem vzorku považují za důležitá opatření týkající se školení a informování o vyhnutí se střetu zájmů. Celkově jsme zjistili, že poskytují příslušná školení o etice a boji proti korupci a podvodům. Střet zájmů je obecně pokryt v rámci školení o boji proti podvodům, ačkoli často jde o okrajový prvek.

37 Orgány členských států také provádějí akce ke zvyšování informovanosti mezi zaměstnanci zapojenými do řízení fondů EU. Nalezli jsme příklady osvědčených postupů v oblasti aktivit ke zvyšování informovanosti (viz příklad v rámečku 3).

Zdroj: EÚD.

38 Německé orgány vydávají veřejně dostupné výroční zprávy o korupci a bezúhonnosti uvádějící celkovou míru korupce ve veřejném sektoru na spolkové úrovni. Uvedené zprávy zahrnují statistiky souvisejících trestných činů a anonymizované příklady případů korupce, včetně střetu zájmů. Tato zpráva nepodává žádné informace o korupci při řízení fondů EU a srovnatelné zprávy nejsou dostupné na regionální úrovni, na níž je řízena většina programů EU v oblasti soudržnosti a zemědělství.

39 V Rumunsku Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti zveřejňuje výroční a čtvrtletní zprávy o činnosti na svých internetových stránkách, přičemž předkládá informace, jako je počet případů střetu zájmů potvrzených soudy, počet úředníků, jimž byla uložena sankce, jejich postavení a název instituce, pro kterou pracují, a druhy uložených sankcí. Ačkoli jsou tyto zprávy velmi podrobné, představují pouze případy vyšetřované inspektory úřadu.

40 Orgány členských států uplatňují i další preventivní opatření:

• funkční rozdělení úkolů (oddělení funkcí),
• uplatnění zásady „čtyř očí“,
• kontroly během fáze podávání žádostí i během fáze provádění projektu,
• kontroly, mimo jiné ze strany interních auditorů nebo vyššího orgánu v případě podřízených či místních orgánů,
• audity ze strany certifikačního subjektu / auditního orgánu, vnitrostátní nebo regionální auditní instituce, Komise a EÚD,
• střídání zaměstnanců, je-li to možné, nebo měnící se povinnosti.

41 Střídání zaměstnanců je důležitým nástrojem za účelem vyhnutí se střetu zájmů. Orgány sdíleného řízení v členských státech z našeho vzorku nicméně střídání zaměstnanců neuplatňovaly pravidelně a důsledně. V Německu byl kladen větší důraz na oddělení funkcí a zásadu „čtyř očí“. Na Maltě nebyl k dispozici dostatečný počet zkušených a vyškolených zaměstnanců, aby bylo střídání účinné. V Rumunsku úředníci pracující pro oddělení vybírající a hodnotící projekty pro financování soudržnosti nebyli předmětem střídání, neboť bylo třeba zachovat znalosti a dovednosti vyžadované pro tuto práci.

42 Předcházet střetu zájmů mohou pomoci také politiky týkající se tzv. efektu otáčivých dveří (viz bod 23). Právní ustanovení, která mají toto riziko omezit, existují ve třech ze čtyř členských států, jež jsme zkoumali, přičemž výjimkou je Maďarsko. V Rumunsku a Německu však orgány zapojené do řízení fondů EU nekontrolují, zda se zaměstnanci odcházející z určité organizace řídí pravidly platnými po odchodu ze zaměstnání. Na Maltě se na jednotlivce zastávající pozice, které zahrnují regulační nebo inspekční funkci, vztahuje směrnice o politice týkající se tzv. efektu otáčivých dveří pro veřejné činitele. Příloha k této směrnici však neuvádí zaměstnance orgánů, které jsme kontrolovali coby osoby vykonávající takové funkce, což znamená, že se na ně směrnice nevztahuje. Interní audit, který v roce 2021 provedly rumunské řídicí orgány pro strukturální fondy, také odhalil slabé stránky v opatřeních pro předcházení střetu zájmů a efektu otáčivých dveří.

Pokračují snahy zvýšit transparentnost ohledně příjemců finančních prostředků EU

43 Otevřené, srovnatelné a transparentní informace o konečných příjemcích finančních prostředků EU usnadňují veřejnou kontrolu a vyšetřování v případě podezření na střet zájmů. Zvyšují pravděpodobnost odhalení střetu zájmů a mohou tedy mít preventivní a odrazující účinek.

44 Internetové stránky generálních ředitelství Komise týkající se sdíleného řízení obsahují odkazy na vnitrostátní a regionální internetové stránky uvádějící příjemce finančních prostředků EU v oblasti zemědělství a soudržnosti²¹. Komise také veřejnosti zpřístupňuje on-line platformu Kohesio, která obsahuje informace o projektech financovaných z prostředků na soudržnost ve všech členských státech. Avšak údaje zveřejňované pro účely transparentnosti jsou omezené, částečně aby se zabránilo porušování unijních a vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany údajů. Není například uváděna totožnost příjemců pomoci v rámci SZP, kteří obdrželi méně než 1 250 EUR²². Internetové stránky neobsahují informace o konečných příjemcích, kteří jsou právnickou osobou, což předpisy na období 2014–2020 nevyžadovaly.

45 Nedávná studie zadaná Evropským parlamentem uvádí, že veřejné orgány, společnosti s ručením omezeným a další právnické osoby tvoří přibližně jednu desetinu příjemců pomoci v rámci SZP, obdrželi však více než třetinu finančních prostředků EU²³. V oblasti soudržnosti je uvedení totožnosti skutečných majitelů společností, které obdržely finanční prostředky EU, v programovém období 2014–2020 povinné²⁴. Právní rámec pro zemědělství na období let 2023–2027 vyžaduje, aby příjemci případně poskytli informace o skupinách podniků, kterých se účastní²⁵. Nevyžaduje však uvedení totožnosti skutečných majitelů společností.

46 Směrnice o boji proti praní peněz zavedla rejstříky skutečných majitelů v roce 2017. Organizace Transparency International zdůraznila, že rejstříky v Maďarsku a Rumunsku nejsou veřejné, zatímco rejstříky v Německu a na Maltě vyžadují úhradu poplatku pro získání přístupu. Orgány sdíleného řízení v členských státech z našeho vzorku nemají své vlastní databáze s těmito rejstříky propojeny, což zvyšuje riziko, že střet zájmů nebude odhalen. Takové zvýšení transparentnosti však vyžaduje dodržování rozsudku Evropského soudního dvora z listopadu 2022 o přístupu k informacím o skutečných majitelích.

Zpoždění při provádění směrnice o ochraně oznamovatelů do vnitrostátních právních předpisů

47 K oznamování dochází, pokud určitá osoba prozradí informace, jež získala v kontextu své práce pro určitou organizaci nebo spoluprací s ní, o korupci nebo jiném protiprávním jednání spáchaném v této organizaci nebo touto organizací. Osoba je považována za oznamovatele pouze tehdy, pokud je součástí této organizace a může být tedy vystavena odvetnému opatření – na rozdíl například od zákazníka nebo jiných osob, které pro tuto organizaci nepracují nebo s ní nespolupracují. Opatření na ochranu oznamovatelů mohou přispět k předcházení korupci a podvodům a k jejich odhalování. Členské státy měly do prosince 2021 provést ustanovení směrnice EU o ochraně oznamovatelů týkající se ochrany osob, které oznamují porušení práva Unie, včetně střetu zájmů, jenž má dopad na ochranu finančních zájmů EU.

48 Na počátku roku 2022 Komise zaslala výzvu 24 členským státům, které neoznámily opatření s cílem zajistit úplné provedení směrnice ve lhůtě 17. prosince 2021. Do května 2022 začlenilo tuto směrnici do svých vnitrostátních právních předpisů pouze osm členských států²⁶. Komise zbývající případy dále sleduje. Z členských států, které jsme přezkoumali, provedla uvedenou směrnici do vnitrostátního práva pouze Malta, ale parlamentní shromáždění Rady Evropy zjistilo v aktu Malty na ochranu oznamovatelů závažné nedostatky²⁷.

V opatřeních, jež se zabývají odhalováním, řešením a oznamováním střetu zájmů, existují nedostatky

49 Komise a orgány členských států by měly mít zavedeny postupy, které budou odhalovat situace střetu zájmů zahrnující jejich zaměstnance. V rámci sdíleného řízení jsou vnitrostátní orgány odpovědné především za zjišťování a řešení střetu zájmů na úrovni příjemců. Komise může rovněž odhalit střet zájmů v členských státech, když kontroluje operace vnitrostátních kontrolních systémů. Vytěžování údajů srovnáváním informací z různých zdrojů má potenciál pomoci odhalit možný střet zájmů.

50 Poté, co jsou nesrovnalosti zahrnující střet zájmů zjištěny, měly by být náležitě řešeny a vyřešeny. Pro lepší monitorování spojených rizik je hlavní shromažďovat spolehlivé informace o odhaleném střetu zájmů.

Komise se zaměřuje na ohlášené podezřelé případy

51 Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) provádí správní vyšetřování a disciplinární řízení týkající se zaměstnanců Komise. IDOC provádí vyšetřování na základě pověření orgánu oprávněného ke jmenování, když obdrží obvinění od oznamovatele či z jiného zdroje. Přesnost, spolehlivost a úplnost informací poskytnutých orgánu oprávněnému ke jmenování zůstává individuální odpovědností jednotlivých zaměstnanců.

52 Generální ředitelství v našem vzorku, která jsou odpovědná za politické oblasti v rámci sdíleného řízení, také neověřují informace uvedené ve vlastním prohlášení zaměstnanců (viz bod 22), pokud není důvod domnívat se, že vyšetřování by mohlo být na místě. V roce 2020 se podle zprávy o činnosti úřadu IDOC²⁸ tři z 83 nově zaregistrovaných případů týkaly střetu zájmů v Komisi.

53 Úřad OLAF může rovněž vyšetřovat možná závažná porušení, kterých se dopustili zaměstnanci EU a jež jsou spojena s jejich profesní činností, a vydat disciplinární doporučení. Ve své výroční zprávě za rok 2020²⁹ úřad OLAF zveřejnil nástin disciplinárních doporučení vydaných mezi lety 2016 a 2020. V 21 případech se týkala situací možného střetu zájmů.

54 Komise příležitostně zjistí střet zájmů během svých obecných auditů systémů v členských státech. Vzorek 20 auditů systémů provedených Komisí, které jsme přezkoumali (viz body 26 a 27), obsahoval jeden případ, kdy GŘ AGRI nalezlo střet zájmů na straně zaměstnanců pověřeného subjektu ve Španělsku a uplatnilo finanční opravu.

55 GŘ odpovědná za konkrétní politické oblasti (jako je GŘ REGIO a GŘ AGRI) také dále sledují obvinění vznesená oznamovateli nebo sdělovacími prostředky, jako je tomu v případě bývalého předsedy vlády České republiky, viz rámeček 4.

Zdroj: Evropská Komise.

56 Úřad OLAF má dále pravomoc vyšetřovat možné případy podvodu, korupce a jakýchkoli dalších nezákonných činností, jež mají dopad na finanční zájmy EU, včetně střetu zájmů, pokud existuje dostatečné důvodné podezření. Vyšetřování vedené úřadem OLAF může být zakončeno doporučeními pro GŘ s cílem získat zpět neoprávněně vynaložené částky a případy mohou být postoupeny vnitrostátním orgánům pověřeným stíháním nebo Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

57 Úřad OLAF uzavřel 10 případů z posledních tří programových období, mezi nimiž byly projekty SZP s prvkem střetu zájmů (pět případů zahrnujících předvstupní financování, jeden z období 2000–2006, tři z období 2007–2013 a jeden z období 2014–2020). Úřad OLAF doporučil, aby GŘ AGRI získalo zpět od dotčených členských států celkem 20 347 891 EUR.

58 V oblasti soudržnosti úřad OLAF mezi lety 2000 a 2021 uzavřel 18 případů střetu zájmů týkajících se EFRR a FS. Celkem 16 z těchto případů zahrnovalo finanční doporučení pro GŘ REGIO dosahující výše 162 970 401 EUR. Úřad OLAF v letech 2000–2022 nezahájil žádná vyšetřování střetu zájmů, která by se týkala ESF.

Členské státy kladou velký důraz na odhalování střetu zájmů při zadávání zakázek, nevěnují však dostatečnou pozornost některým varovným signálům

59 Ustanovení čl. 61 odst. 3 finančního nařízení vyžaduje, aby osoby provádějící fondy EU a osoby stanovující odpovídající právní rámec výkon těchto funkcí neohrožovali „v důsledku rodinného života, citových vazeb, politické nebo národní spřízněnosti, ekonomického zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu“. Několik orgánů, s nimiž jsme vedli rozhovory, uvedlo, že informace o citových vazbách, politické spřízněnosti a osobních zájmech těchto jednotlivců je obtížné získat a v mnoha případech se na tyto informace vztahují předpisy o ochraně údajů. Ne všechny důvody stojící za střetem zájmů lze tedy odhalit pomocí křížové kontroly rejstříků a databází.

60 Orgány členských států kladou větší důraz na odhalování střetu zájmů v zadávacím řízení než v ostatních oblastech činnosti. Pokyny Komise ke stanovení finančních oprav v případě nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek vydané v roce 2019 doporučují 100% opravu, „kdykoli je zjištěn neohlášený nebo nedostatečně zmírněný střet zájmů, který má dopad na výsledek zadávacího řízení“.

61 Naše audity týkající se prohlášení o věrohodnosti v posledních letech zjistily nesrovnalosti, kterým vnitrostátní orgány dříve nezabránily nebo je neopravily a jež zahrnovaly možný střet zájmů, kdy žadatelé byli propojeni s ostatními zúčastněnými stranami zapojenými do projektů financovaných EU (viz příklady v rámečku 5).

Zdroj: EÚD.

62 V členských státech jsme zaznamenali širokou škálu kontrol a postupů souvisejících se zadáváním zakázek. Tyto kontroly se obecně zaměřují na prohlášení o střetu zájmů a někdy zahrnují ověření jmen osob s rozhodovací pravomocí v databázi obyvatel nebo na základě veřejně dostupných internetových nástrojů, jako je obchodní rejstřík. Další příklady situací, které by mohly naznačovat střet zájmů, obecně nazývané „varovné signály“, jsou uvedeny v rámečku 6.

Zdroj: EÚD na základě informací shromážděných během auditu.

63 K dalším varovným signálům možného střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek patří vysoký podíl řízení s jediným uchazečem (řízení s jedinou nabídkou) nebo neobvyklý počet přímých objednávek (tj. zadání zakázky bez nabídkového řízení). Maďarsko ve své zprávě o zemi týkající se zadávání veřejných zakázek informovalo Komisi, že mezi lety 2015 a 2017 se poměr řízení s jedinou nabídkou použitých různými veřejnými zadavateli této země pohyboval mezi 10 % a 28 %. Celkově byla tato řízení použita pro téměř 17 % z přibližného počtu 8 800 zakázek, které byly v Maďarsku zadány. Malta též uvedla podobné procento (18,9 %) řízení s jedinou nabídkou, zatímco Rumunsko oznámilo 50 %³⁰. Nejnovější zprávy o zemi pokrývající období 2018–2020 již tyto kvantitativní informace neobsahují.

64 Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu, který předložila Komise, ukazuje poměrně vysoký podíl řízení s jediným uchazečem v roce 2020, který se pohyboval mezi 9 % v Litvě a Švédsku a 51 % v Polsku. Pokud jde o členské státy v našem vzorku, uvádí podíl 41 % v Rumunsku, 39 % v Maďarsku, 19 % v Německu a 16 % na Maltě. V tomto kontextu vyjádřil národní kontrolní orgán Malty obavy ohledně zadávání veřejných zakázek, například ohledně skutečnosti, že přímé objednávky jsou používány bez nutných schválení a nejsou zveřejňovány ve specializovaném věstníku veřejných zakázek země³¹. Ukazatel 2 srovnávacího přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu se týká zadávacích řízení zahrnujících jednání se společností bez výzvy k podávání nabídek, u kterých existuje větší pravděpodobnost střetu zájmů než u otevřených řízení. Čísla pro tento ukazatel jsou u našeho vzorku členských států poměrně nízká. V Rumunsku však byl tento typ řízení použit ve 22 % případů.

Auditní subjekty v členských státech nalezly slabé stránky v řízení střetu zájmů

65 V oblasti zemědělství vydávají certifikační subjekty výroční výrok o řádném fungování systému vnitřní kontroly platební agentury a legalitě a správnosti výdajů, o jejichž proplacení byla Komise požádána. Podle příslušných pokynů Komise³² by se tato práce měla vztahovat na nesrovnalosti, jako je střet zájmů. V členských státech z našeho vzorku certifikační subjekty neoznámily žádné systémové slabé stránky v řízení střetu zájmů platebními agenturami. V Maďarsku a Německu (Bavorsko) odhalily při posuzování správnosti transakcí méně než deset (většinou formálních) chyb souvisejících se střetem zájmů v nedávných letech.

66 V oblasti soudržnosti prováděly vnitrostátní a regionální auditní orgány audity v období 2014–2020 s cílem posoudit řídicí a kontrolní systémy v členských státech, včetně řízení střetu zájmů. Vnitrostátní a regionální auditní orgány žádné slabé stránky v našem vzorku v Německu a Maďarsku neoznámily. Auditní orgán Malty došel k závěru, že řídicí a kontrolní systémy v této zemi fungují, potřebují však určitá zlepšení. Rumunský auditní orgán zmínil některé slabé stránky při využívání nástroje Arachne (nástroje pro hodnocení rizik poskytnutého Komisí, jak je vysvětleno v bodech 67–69) v rámci řízení EFRR a FS.

Vytěžování údajů není dostatečně využíváno k odhalení střetu zájmů

67 Komise doporučuje, aby členské státy využívaly aplikaci k vytěžování údajů Arachne, kterou zdarma poskytuje Komise, k předcházení podvodům a jejich odhalování. Arachne je nástroj pro hodnocení rizik, který slučuje několik zdrojů údajů a označuje projekty a příjemce, kteří by mohli být rizikoví.

68 Komise v rámci nástroje Arachne poskytuje modul, který řídicím orgánům a platebním agenturám umožňuje ve fázi výběru projektu posoudit riziko podvodu a střetu zájmů. Tento nástroj sám o sobě nemůže ukázat skutečný střet zájmů, může však řídicím orgánům a platebním agenturám pomoci odhalit varovné signály vyžadující další vyšetřování. Nástroj Arachne může být užitečný při poukazování na střet zájmů v zadávacím řízení na úrovni příjemců, dodavatelů nebo subdodavatelů. Jeho soubory údajů nicméně neobsahují informace o veřejných činitelích, kteří schvalují projektové žádosti v rámci sdíleného řízení a odpovídají za kontroly v členských státech z našeho vzorku.

69 Využívání nástroje Arachne ve sdíleném řízení na úrovni členských států je běžnější v oblasti soudržnosti než v oblasti zemědělství. Přibližně čtvrtina orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů EU, které odpověděly na náš průzkum, využívá nástroj Arachne ke kontrole a odhalování střetu zájmů (26 %). Téměř polovina respondentů nástroj Arachne nevyužívá (49 %) a čtvrtina buď nevěděla, nebo si nepřála odpovědět (25 %). Nejvíce využívají nástroj Arachne řídicí orgány (47 %) a nejméně pak platební agentury (12 %) a certifikační subjekty (6 %). Ze 130 orgánů využívajících nástroj Arachne tak více než polovina (54 %) činí „vždy“ nebo „často“, zatímco ostatní tak činí „někdy“ nebo „zřídka“ (viz obrázek 6 níže):

70 V roce 2016 Komise zřídila systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů³³ pro finanční prostředky vynaložené v rámci přímého a nepřímého řízení. Tento systém zajišťuje, aby žadatelé, kteří představují riziko pro finanční zájmy EU, byli včas odhaleni a vyloučeni z udělovacího řízení nebo výběru za účelem plnění fondů EU. Vyloučení se uplatní konkrétně na ty, kteří jsou podezřelí nebo byli shledáni vinnými z podvodu, korupce, závažného profesního pochybení (včetně pokusu příliš ovlivnit udělovací řízení) nebo dalších nezákonných činností. Informace o těchto žadatelích by byly významné i pro sdílené řízení. Jak jsme uvedli ve zvláštní zprávě č. 11/2022 „Ochrana rozpočtu EU: Je třeba lépe využívat černých listin“, v současnosti na úrovni EU neexistuje žádný mechanismus pro vylučování protistran v rámci sdíleného řízení a nástroj Arachne není propojen se systémem včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Vzhledem k tomu, že obě tyto aplikace vytvořila Komise, znamená chybějící integrace mezi nimi promarněnou příležitost předcházet situacím střetu zájmů.

71 Orgány členských států v našem vzorku vysvětlily, že raději využívají vnitrostátní databáze, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky a databáze obyvatel. Domnívají se, že tyto databáze jsou aktuálnější a zahrnují úplnější informace než nástroj Arachne. Kromě toho několik orgánů v Maďarsku, na Maltě a v Rumunsku ve snaze zajistit spravedlivé zadávací řízení a zabránit střetu zájmů využívá vnitrostátní nástroje pro vytěžování údajů (viz příklad v rámečku 7). Německé orgány nevyužívají nástroj Arachne ani žádné vnitrostátní nástroje pro vytěžování údajů kvůli obavám ohledně ochrany údajů a přesnosti a spolehlivosti údajů z nástroje Arachne.

Zdroj: EÚD na základě informací shromážděných během auditu.

72 Systém PREVENT v Rumunsku je příkladem, jak lze využít technologii ke kontrole tisíců zadávacích řízení. Tento systém má nicméně také své nedostatky. Například je možné jej využít pouze pro nabídky zveřejněné v elektronickém nabídkovém systému (což se netýká 16 % nabídek mezi lety 2018 a 2020), neexistují sankce pro zadavatele, kteří nevyplní formulář bezúhonnosti, a možný střet zájmů nemusí být odhalen, neboť jsou skutečně šetřeny pouze případy, které mají skóre 1. V roce 2020 bylo prostřednictvím systému PREVENT analyzováno 19 506 zadávacích řízení a inspektoři pro bezúhonnost vydali 10 varování ohledně bezúhonnosti, včetně čtyř týkajících se fondů EU. Kromě toho účinnost tohoto nástroje do velké míry závisí na kvalitě jeho algoritmu a na kvalitě údajů z formulářů bezúhonnosti.

73 Rostoucí dostupnost „dat velkého objemu“ o zadávání veřejných zakázek spolu s vývojem schopnosti digitálních nástrojů tato data analyzovat umožňuje provádět analýzu vzorců v zadávání veřejných zakázek³⁴, která by mohla přinést varovné signály pro další vyšetřování. Totéž platí pro udělování veřejných grantů. Celkově je využívání nástrojů pro vytěžování údajů k odhalení střetu zájmů stále nedostatečně rozvinuto.

Mechanismy pro řešení jsou zavedeny, postupy však mohou být dlouhé

74 Střet zájmů může být spojen s dalším nezákonným nebo podvodným jednáním. To se odráží ve škále možností, jež jsou k dispozici pro řešení těchto případů poté, co byly odhaleny, jako jsou:

• sankce nebo disciplinární řízení proti úředníkům EU či úředníkům členských států, u nichž se zjistilo, že porušili předpisy nebo profesní povinnosti,
• postupy zaměřené na ochranu rozpočtu EU, jako je zpětné získání neoprávněně vyplacených finančních prostředků od příjemce nebo uplatnění finanční opravy ze strany Komise,
• trestní řízení u vnitrostátních soudů.

75 Orgány členských států v našem vzorku uvedly, že při postihování střetu zájmů obecně nerozlišují mezi finančními prostředky EU a vnitrostátními finančními prostředky. Rumunské orgány nás informovaly o třech případech z období 2014–2020, kdy postihly zaměstnance kvůli střetu zájmů (viz obrázek 7).

76 Pokud jsou fakta vyhodnocena jako trestný čin, mohou žalobci předložit daný případ soudu (viz rámeček 8).

Zdroj: EÚD na základě informací získaných během auditu.

77 Pokud střet zájmů vede k neoprávněnému vyplacení finančních prostředků EU, musí být dotčená částka získána od příjemce zpět³⁵. Pokud členský stát nepřijme dostatečná opatření v oblasti zpětného získání, může Komise rozhodnout uplatnit finanční opravu vůči jeho vnitrostátnímu rozpočtu. Komise může také uplatnit finanční opravu, pokud zjistí slabé stránky v kontrolních systémech vnitrostátních orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů EU, jako v případě popsaném výše v rámečku 1.

Zprávy podávané o střetu zájmů jsou neúplné

78 Komise a členské státy v našem vzorku nezveřejňují informace o rozsahu střetu zájmů ve sdíleném řízení. Ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství, výročních zprávách úřadu OLAF nebo výročních zprávách o ochraně finančních zájmů EU nenajdeme žádné komplexní kvantitativní informace o případech střetu zájmů nebo zjištění a neexistuje odpovídající ukazatel, který by měřil četnost výskytu a závažnost nesrovnalostí týkajících se střetu zájmů ve sdíleném řízení.

79 Členské státy oznamují nesrovnalosti a podvody úřadu OLAF prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS). Od roku 2000 členské státy v systému IMS oznámily 440 případů střetu zájmů v oblasti soudržnosti a zemědělství. Více než polovina těchto případů (55,4 %) byla oznámena pro EFRR, 19 % pro fondy předvstupní pomoci, 17 % pro ESF a nejnižší počet pro EZZF (2 %) a FS (3,4 %) (viz níže obrázek 8). Případy střetu zájmů zaznamenané v systému IMS představují 0,4 % celkového počtu oznámených nesrovnalostí (údaje k březnu 2022).

80 Kvůli právním výjimkám³⁶ však do systému IMS nejsou zadávány všechny nesrovnalosti. Podle příručky EU pro oznamování nesrovnalostí neexistuje povinnost oznámit nesrovnalost úřadu OLAF, pokud ji členský stát zjistil a napravil před tím, než předložil Komisi výdaje k úhradě, nebo pokud je dotčená částka nižší než 10 000 EUR. Jak jsme zjistili při předchozích auditech³⁷, kvantita a kvalita údajů a informací zaznamenaných v systému IMS se v jednotlivých členských státech liší. V systému IMS nejsou zaznamenávány ani všechny případy vyšetřované úřadem OLAF. Například z 18 případů, kterými se zabýval úřad OLAF a jež obsahovaly prvek střetu zájmů v oblasti soudržnosti, jich bylo v systému IMS dotčenými členskými státy zaznamenáno pouze šest. Členské státy mohou rovněž považovat střet zájmů za méně významný prvek v rámci širšího případu podvodu (například zfalšované dokumenty či prohlášení, korupce nebo úplatkářství) a nemusí tyto případy oznamovat jako případy týkající se střetu zájmů.

81 Kromě údajů ze systému IMS dostávají GŘ REGIO a GŘ EMPL informace o případech střetu zájmů a souvisejícím zpětném získávání prostředků při zadávání veřejných zakázek od členských států v rámci ESF, FS a EFRR prostřednictvím SFC, systému EU pro řízení finančních prostředků. V období 2014–2020 členské státy oznámily 31 nesrovnalostí týkajících se střetu zájmů v celkové výši 3,4 milionu EUR, které měly dopad na výsledek zadávacích řízení (čtyři v rámci FS, 24 v rámci EFRR a tři v rámci ESF). Těchto 31 případů souvisí s 16 programy v 11 členských státech.

82 GŘ AGRI takové informace o podobných případech v rámci EZFRV prostřednictvím systému SFC nedostává, neboť členské státy zasílají pouze souhrnné tabulky, které neukazují, o jaký druh nesrovnalosti v jednotlivých případech šlo.

Závěry a doporučení

83 Celkově jsme došli k závěru, že Komise i členské státy vyvinuly ohledně řešení střetu zájmů úsilí, přetrvávají však nedostatky, zejména z hlediska podpory transparentnosti a odhalování rizikových situací.

84 Rámec Komise pro předcházení střetu zájmů interně vychází ze služebního řádu EU, jeho prováděcích ustanoveních a etických kodexů a pokynů a jeho součástí je i komplexní školení o etice (body 20–22). Kromě toho evropská veřejná ochránkyně práv analyzovala postupy Komise týkající se efektu otáčivých dveří a doporučila, aby Komise dočasně zakázala bývalým úředníkům, aby přijali nabídku pracovního místa, pokud tento krok představuje riziko, které nelze zmírnit pomocí řádně monitorovaných a prosazovaných omezení (viz bod 24).

85 Audity Komise v oblasti soudržnosti a zemědělství se v příslušných případech zaměřují na střet zájmů a od roku 2021 je tomu tak i u přímých plateb zemědělcům. Audity Komise pomáhají určit nedostatky při předcházení střetu zájmů, které se často týkají procesních otázek, ale také obecněji slabých stránek při řízení zadávání veřejných zakázek (body 25–28).

86 Členské státy, které jsme zkoumali, mají zavedena pravidla a postupy pro předcházení a řízení střetu zájmů, ty však od aktualizace finančního nařízení v roce 2018 nebyly zásadně změněny. Nejpoužívanější metodou jsou vlastní prohlášení spolu se školením a aktivitami ke zvyšování informovanosti v oblasti etiky a bezúhonnosti, střídání zaměstnanců je preferováno méně. Členové vlády zapojení do rozhodování a přidělování finančních prostředků na programy EU nemusí předkládat žádná prohlášení (body 29–42).

87 Pokud jsou k dispozici otevřené, srovnatelné a transparentní informace o konečných příjemcích finančních prostředků EU, je rovněž možná lepší veřejná kontrola. Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje odkazy na vnitrostátní a regionální internetové stránky uvádějící příjemce finančních prostředků EU v oblasti zemědělství a soudržnosti. Komise také veřejnosti zpřístupňuje on-line platformu Kohesio, která obsahuje informace o projektech financovaných z prostředků na soudržnost ve všech členských státech. Tyto internetové stránky v současnosti neobsahují informace o konečných příjemcích, kteří jsou právnickou osobou, což omezuje transparentnost. Uvedení totožnosti skutečných majitelů společností čerpajících finanční prostředky EU bude v novém programovém období pro oblast soudržnosti v řídicích a kontrolních systémech členských států povinné. Příjemci finančních prostředků na zemědělství budou od roku 2023 muset poskytovat informace o skupinách podniků, kterých se účastní (body 43–46).

88 Z našich výměn s orgány členských států jsme došli k závěru, že informace o citových vazbách, politické spřízněnosti a osobních zájmech je obtížné získat a v mnoha případech se na tyto informace vztahují předpisy o ochraně údajů. Pokud jde o zadávání zakázek, zaznamenali jsme v členských státech škálu postupů ověřování, které byly obecně zaměřeny na prohlášení o střetu zájmů a někdy obsahovaly kontroly jmen osob s rozhodovací pravomocí v databázi obyvatel nebo na základě veřejně dostupných internetových nástrojů, jako je obchodní rejstřík (body 59–62).

89 Orgány sdíleného řízení také kontrolují situace zadávání zakázek, které by mohly naznačovat střet zájmů, obecně nazývané „varovné signály“. Zjistili jsme však, že některým varovným signálům byla věnována nedostatečná pozornost, například vysokému podílu řízení s jediným uchazečem nebo případům, kdy jsou zakázky dojednány s dodavateli bez nabídkového řízení (body 63 a 64).

90 Využívání nástroje Arachne je dobrovolné. Tento nástroj rovněž neobsahuje informace o veřejných činitelích zapojených do řízení a kontroly fondů EU. Tím jsou omezeny druhy situací střetu zájmů, které může pomoci odhalit (body 67–69). Stejně jako u jakéhokoli nástroje pro vytěžování údajů jeho užitečnost do velké míry závisí na kvantitě a kvalitě souvisejících dostupných údajů.

91 Členské státy shromažďují údaje o střetu zájmů v rámci své povinnosti zaznamenávat nesrovnalosti a oznamovat je Komisi. Kvůli slabým stránkám v oblasti oznamování nemá Komise ani členské státy úplný přehled částek dotčených střetem zájmů ve sdíleném řízení a odpovídající ukazatel neexistuje (body 78–82).

Doporučení 1 – Zlepšit schopnost předcházet střetu zájmů, odhalovat jej a oznamovat jej

Komise by měla:

1. usnadnit a podporovat sdílení osvědčených postupů mezi ní a členskými státy i mezi členskými státy ohledně toho, jak zjistit různé situace střetu zájmů popsané v čl. 61 odst. 3 finančního nařízení: rodina, citové vazby, politická nebo národní spřízněnost, hospodářské zájmy nebo jakékoli jiné přímé či nepřímé osobní zájmy;
2. podporovat výměnu osvědčených postupů o využívání nástrojů pro data velkého objemu a vytěžování údajů v členských státech s cílem odhalit střet zájmů a vyzvat členské státy, aby tyto nástroje zpřístupnily všem svým orgánům a systematicky je využívaly;
3. stanovit jasné pokyny pro členské státy týkající se toho, kdy a jak úplným a jednotným způsobem oznamovat Komisi prostřednictvím systému IMS podvody a nesrovnalosti zahrnující střet zájmů.

Cílové datum provedení: 2024

Doporučení 2 – Podporovat transparentnost

Komise by měla:

1. označit a šířit osvědčené postupy, včetně postupů, které se uplatňují s cílem předcházet střetu zájmů při navrhování a přijímání programů a opatření;
2. usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy o vyžadování prohlášení o příjmech a majetku zaměstnanců veřejného sektoru na vnitrostátní nebo regionální úrovni pracujících na pozicích s rozhodovací pravomocí ve sdíleném řízení, aby se zvýšila transparentnost a odpovědnost a minimalizovalo riziko neohlášeného střetu zájmů.

Cílové datum provedení: 2024

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Joëlle Elvingerová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 25. ledna 2023.

Použité zkratky

EDES: systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (Early Detection and Exclusion System)

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

EPPO: Úřad evropského veřejného žalobce

ESF: Evropský sociální fond

EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EZZF: Evropský zemědělský záruční fond

FS: Fond soudržnosti

GRECO: Skupina států proti korupci

GŘ AGRI: Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ BUDG: Generální ředitelství pro rozpočet

GŘ EMPL: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování

GŘ HR: Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost

GŘ REGIO: Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku

IDOC: Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření

IMS: Systém pro řízení nesrovnalostí (Irregularity management system)

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OLAF: Evropský úřad pro boj proti podvodům

SFC: systém pro řízení finančních prostředků v Evropské unii

SZP: společná zemědělská politika

Glosář

Akční plán: dokument, v němž jsou stanoveny kroky, které je třeba učinit k dosažení konkrétního cíle.

Arachne: nástroj pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který vyvinula Komise na podporu řídících orgánů a platebních agentur při řízení a kontrole fondů ESI a SZP.

Certifikační orgán: u výdajů na zemědělství se jedná o veřejný či soukromý subjekt pověřený členským státem úkolem akreditovat platební agentury a každoročně ověřovat spolehlivost jejich účetní závěrky a legalitu a správnost souvisejících operací.

Data velkého objemu: velké množství nestrukturovaných dat z rozmanitých zdrojů a jejich zpracovávání, shromažďování, ukládání a analýza s cílem odhalit významné vzorce, tendence a spojení.

Efekt otáčivých dveří: situace, kdy jednotlivec opustí legislativní nebo regulační úlohu s cílem ujmout se související pozice v soukromém sektoru nebo naopak.

Chyba: výsledek nesprávného výpočtu nebo nesrovnalost plynoucí z nedodržení právních a smluvních povinností.

Korupce: zneužívání veřejné, podnikové nebo osobní pravomoci k nezákonnému zisku.

Nesrovnalost: porušení předpisů EU (nebo příslušných vnitrostátních předpisů) či smluvních závazků.

Operační program: rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle stanovené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Oznamovatel: osoba, často zaměstnanec, která sdělí informace o protiprávním jednání v rámci podniku nebo organizace.

Platební agentura: subjekt jmenovaný členským státem, aby spravoval výdaje EU na zemědělství.

Podezření z podvodu: nesrovnalost, která vede k zahájení správního nebo soudního řízení za účelem zjištění, zda se jednalo o podvod.

Podvod: úmyslné a protiprávní použití klamu za účelem získání podstatné výhody tím, že je jiná strana zbavena majetku nebo peněz.

Program rozvoje venkova: soubor vnitrostátních nebo regionálních víceletých cílů a opatření schválených Komisí pro provádění politiky EU v oblasti rozvoje venkova.

Prohlášení o věrohodnosti: prohlášení zveřejňované ve výroční zprávě EÚD, v němž se uvádí výroky auditora o spolehlivosti účetní závěrky EU a o legalitě a správnosti operací, na nichž se účetní závěrka zakládá.

Příjemce: fyzická nebo právnická osoba, která dostává grant nebo půjčku z rozpočtu EU.

Přímé platby: platby podpory, většinou podpory na plochu, vyplácené přímo zemědělcům z Evropského zemědělského záručního fondu.

Řídicí orgán: celostátní, regionální nebo místní veřejný orgán či soukromý subjekt určený členským státem, aby řídil program financovaný EU.

Sdílené řízení: způsob provádění výdajů z rozpočtu EU, při němž na rozdíl od přímého řízení Komise deleguje úkoly na členské státy, avšak konečná odpovědnost zůstává Komisi.

Skutečný majitel: osoba, která v konečném důsledku těží z podniku nebo organizace nebo na nich má zájem.

Systém pro řízení nesrovnalostí: aplikace, kterou členské státy používají k oznamování nesrovnalostí (včetně podezření z podvodu) úřadu OLAF.

Varovný signál: ukazatel naznačující, že operace nebo jiná činnost by mohla být podvodná.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63584

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63584

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá členka EÚD Joëlle Elvingerová. Audit vedl člen EÚD Pietro Russo a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Chiara Ciprianiová a tajemník kabinetu Benjamin Jakob, vyšší manažer Richard Hardy, vedoucí úkolu Jan Huth, zástupkyně vedoucího úkolu Anca Florinela Cristescuová a auditoři Servane de Becdelièvreová, Maciej Szymura, Mihaela Vacarasuová a Lutz Venske. Grafickou podporu zajišťovala Marika Meisenzahlová. Jazykovou podporu poskytoval Michael Pyper.

Zleva doprava: Pietro Russo, Benjamin Jakob, Anca Florinela Cristescuová, Richard Hardy, Servane de Becdelièvreová, Jan Huth

Poznámky na konci textu

¹ Ismeri Europa Srl v. Účetní dvůr Evropských společenství.

² Finanční nařízení EU, článek 61.

³ Článek 35 směrnice 2014/23/EU, článek 24 směrnice 2014/24/EU a článek 42 směrnice 2014/25/EU.

⁴ OECD,Managing conflict of interest in the public sector, 2005.

⁵ Viz například OECD, Collusion and Corruption in Public Procurement, 2010.

⁶ Viz zpráva úřadu OLAF za rok 2021, s. 18, nebo zpráva úřadu OLAF za rok 2020, s. 14–15.

⁷ OECD, Fraud and Corruption in European Structural and Investment Funds, 2019.

⁸ Pokyny k uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, C(2022) 1382 final, 2.3.2022, Brusel.

⁹ Návrh prováděcího rozhodnutí Rady o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku, COM(2022) 485 final.

¹⁰ Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI), Generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG), Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL), Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost (GŘ HR) a Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) Evropské Komise.

¹¹ Úřad evropského veřejného žalobce je nezávislý úřad veřejného žalobce Evropské unie.

¹² Skupina států proti korupci (GRECO) je protikorupčním orgánem Rady Evropy.

¹³ Zaměřili jsme se především na regiony Bavorsko a Sársko.

¹⁴ Služební řád EU.

¹⁵ Rozhodnutí Komise ze dne 29. června 2018 o mimopracovní činnosti a funkcích a o pracovní činnosti po skončení služebního poměru, C(2018) 4048 final, 29.6.2018, Brusel.

¹⁶ Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení, (2021/C 121/01).

¹⁷ Rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o způsobu, jakým Komise řídí situace tzv. efektu otáčivých dveří.

¹⁸ Rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv: situace tzv. efektu otáčivých dveří.

¹⁹ Tisková zpráva evropské veřejné ochránkyně práv č. 3/2022: EU administration at critical point in treatment of „revolving doors”, 18. května 2022.

²⁰ Portál Evropské komise pro boj proti podvodům..

²¹ Ohledně soudržnosti viz internetové stránky Komise „Příjemci pomoci na základě politiky soudržnosti Evropské unie” a ohledně zemědělství viz internetové stránky Komise „Beneficiaries of CAP funds”.

²² V souladu s článkem 112 nařízení (EU) č. 1306/2013.

²³ Studie pro Evropský parlament, výbor CONT: The largest 50 beneficiaries in each EU Member State of CAP and Cohesion Funds, 2021.

²⁴ Čl. 69 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060.

²⁵ Čl. 59 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2116.

²⁶ Kypr, Dánsko, Francie, Lotyšsko, Litva, Malta, Portugalsko a Švédsko.

²⁷ Agence Europe: „Parliamentary Assembly of Council of Europe considers that Malta’s Whistleblower Protection Act does not meet its objective“, 20. prosince 2021.

²⁸ Zpráva o činnosti Úřadu Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC), 2020.

²⁹ Výroční zpráva úřadu OLAF, 2020.

³⁰ Viz zprávy o zemích týkající se zadávání veřejných zakázek z roku 2018 (Zprávy o zemích a informace o zemích EU), které předložily země EU a EHP Evropské komisi.

³¹ Zpráva generálního auditora, 2019, národní kontrolní úřad Malty.

³² Evropská komise (GŘ AGRI), pokyn č. 1 – Pokyny pro certifikační audit účtů EZZF/EZFRV – Pokyn pro akreditaci, FY 2021.

³³ Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

³⁴ Viz například Elizabeth Dávid-Barrett a Mihály Fazekas, Grand corruption and government change: an analysis of partisan favoritism in public procurement, European Journal on Criminal Policy and Research 26, 411–430 (2020).

³⁵ Článek 54 nařízení č. 1306/2013 a článek 122 nařízení č. 1303/2013.

³⁶ Čl. 122 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013; čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

³⁷ Zvláštní zprávy č. 1/2019 „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU“, body 23–28, a č. 6/2019 „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost“, body 47–57.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023

PDF	ISBN 978-92-847-9549-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/140157	QJ-AB-23-006-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9572-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/547832	QJ-AB-23-006-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2023

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

Obrázek 4 a 7 – ikony: obrázky byly vytvořeny s použitím zdrojů z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.