Globální aliance pro boj proti změně klimatu + Dosažené výsledky nenaplnily ambice

Shrnutí

I Nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy přispívají k emisím skleníkových plynů nejméně, jsou však dopady změny klimatu zasaženy nejvíce. V roce 2007 zahájila EU iniciativu globální aliance pro boj proti změně klimatu, aby těmto zemím pomohla zvýšit odolnost vůči dopadům změny klimatu. V roce 2014 vstoupila iniciativa do druhé fáze, globální aliance pro boj proti změně klimatu +, která pokrývá období 2014–2020. EU poskytla na obě fáze finanční prostředky v celkové výši 729 milionů EUR.

II V roce 2020 se Komise rozhodla, že v iniciativě nebude pokračovat další fází. V období 2021–2027 bude financovat opatření proti změně klimatu v rozvojových zemích prostřednictvím tematické a zeměpisné podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Cílem našeho auditu bylo vyvodit z obou fází globální aliance pro boj proti změně klimatu ponaučení, a to jak pro budoucí opatření v oblasti změny klimatu, tak pro další globální rozvojové iniciativy. V rámci auditu jsme posuzovali, zda opatření efektivně dosáhla zamýšlených výsledků a zda Komise maximalizovala přidanou hodnotu iniciativy.

III Obecně jsme zjistili, že dopad iniciativy na odolnost zemí vůči změně klimatu nebyl prokázán. Pokud jde o efektivnost, dokončená opatření obvykle generovala výstupy, někdy však s vysokými náklady.

IV V rámci iniciativy se nesledovalo zlepšení situace příjemců ani se iniciativa dostatečně nezaměřovala na potřeby nejvíce postižených osob. Vzhledem k nákladům na používání nových technologií je pro nejchudší domácnosti využití programu obtížnější. Dále jen několik opatření obsahovalo činnosti, které se konkrétně zabývaly potřebami žen.

V Iniciativa se zaměřila na budování institucionální kapacity, udržitelnost kapacity však zůstává kvůli vysoké fluktuaci zaměstnanců omezená. Očekávaný krok od budování kapacit a pilotních činností k většímu rozšíření adaptačních opatření pro větší počet příjemců proto neprobíhal systematicky.

VI Ani jedna fáze globální aliance pro boj proti změně klimatu nepřilákala očekávané dodatečné financování od členských států a soukromého sektoru. Navzdory značnému nedostatku finančních prostředků Komise během patnáctiletého trvání iniciativy své původní ambiciózní cíle nerevidovala. Ve druhé fázi dále vedla kritéria Komise pro přidělování finančních prostředků k menší poměrné podpoře nejzranitelnějších zemí.

VII Komise dostatečně neanalyzovala přiměřenost rozpočtovaných nákladů většiny opatření zařazených do vzorku. Z naší analýzy vyplynulo, že náklady na řízení opatření se značně lišily a že v Tichomoří byly obzvláště vysoké. Zjistili jsme, že podrobnější analýzou nákladů mohla Komise dosáhnout úspor.

VIII Ačkoli iniciativa byla zahájena v roce 2007 a podpořila více než 80 zemí, povědomí o ní v rozvojových zemích i v členských státech EU zůstalo omezené. Zčásti tomu tak bylo proto, že financovaná opatření nebylo možné odlišit od jiných opatření EU zaměřených na změnu klimatu v rozvojových zemích. Efektivnost iniciativy byla navíc ovlivněna složitostí její organizace, a to zejména zdvojováním podpůrných nástrojů a zdrojů financování.

IX Globální aliance pro boj proti změně klimatu nebude mít žádné následné fáze, přinesla nicméně užitečné poznatky pro další globální rozvojové iniciativy, které by EU mohla realizovat v budoucnu.

X Na základě těchto závěrů doporučujeme, aby se Komise:

1. zaměřila na ty, kteří jsou změnou klimatu postiženi nejvíce;
2. získané poznatky využila při přípravě budoucích globálních rozvojových iniciativ.

Úvod

Změna klimatu neúměrně postihuje rozvojové země

01 Cíl udržitelného rozvoje č. 13 se zaměřuje na boj proti změně klimatu a jejím dopadům prostřednictvím adaptačních a zmírňujících opatření. Přijetí adaptačních opatření je obzvláště naléhavě zapotřebí v rozvojových zemích. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) uznává, že hlavní úsilí o zmírnění změny klimatu by mělo být soustředěno v rozvinutých zemích, kde jsou emise na obyvatele vyšší¹.

02 Globálně jsou důsledky změny klimatu nejvíce zasaženy nejchudší a nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, protože žijí v oblastech náchylnějších k záplavám, sesuvům půdy, suchu a jiným katastrofám². Vlády a společnosti pravděpodobně rozšíří adaptační opatření a opatření na podporu odolnosti, aby stávající hrozby zvládly, je však nepravděpodobné, že tato opatření budou rovnoměrně rozložena, a některé populace tak budou opomenuty³.

Globální aliance pro boj proti změně klimatu se zaměřila na pomoc chudým rozvojovým zemím, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce

Iniciativa podpořila širokou škálu zemí

03 Hlavním tematickým programem poskytujícím rozvojovou pomoc EU na podporu reakce na změnu klimatu byla iniciativa globální aliance pro boj proti změně klimatu zahájená v roce 2007⁴. Jejím cílem bylo pomoci chudým rozvojovým zemím, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, zvýšit jejich schopnost přizpůsobit se dopadům změny klimatu. Cílem iniciativy bylo rovněž pomoci zemím zapojit se do úsilí o zmírnění změny klimatu. Iniciativa se zaměřila na nejméně rozvinuté země⁵ a malé ostrovní rozvojové státy⁶. V roce 2014 vstoupila iniciativa do druhé fáze, globální aliance pro boj proti změně klimatu +, která pokrývá období 2014–2020.

04 V roce 2020 Komise rozhodla, že ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 nebude iniciativa pokračovat třetí fází. Namísto toho bude Komise v souladu s nařízením o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI – Globální Evropa) z roku 2021 financovat opatření zaměřená na boj proti změně klimatu v rozvojových zemích především prostřednictvím tematické a zeměpisné podpory poskytované víceletými orientačními programy.

05 Iniciativa podpořila opatření v oblasti změny klimatu v celé řadě zemí (viz obrázek 1).

Iniciativa sestávala ze dvou složek a zahrnovala několik prioritních odvětví

06 Obě fáze iniciativy sestávaly každá ze dvou složek:

1. globální složky zahrnující všechny rozvojové země. Tato složka byla financována z nástroje pro rozvojovou spolupráci a financovala se z ní především opatření týkající se jedné země;
2. složky AKT zahrnující africké, karibské a tichomořské země (země AKT). Tato složka byla financována z Evropského rozvojového fondu (ERF) a poskytovaly se z ní hlavně prostředky na opatření vztahující se na celý region.

07 Generálnímu ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) a delegacím EU byly v jejich úsilí o podporu partnerských zemí při provádění opatření v oblasti klimatu financovaných z této iniciativy nápomocny dva podpůrné nástroje, jejichž řízení bylo zadáno konsorciím vedeným poradenskými skupinami z oblasti životního prostředí:

1. Nástroj pro podporu globální složky podporoval globální složku iniciativy formou podpory dialogu a výměny zkušeností v oblasti změny klimatu. Pomáhal delegacím EU formulovat opatření v oblasti změny klimatu a rovněž poskytoval jednorázovou technickou pomoc, tj. podporu a poradenství při navrhování a provádění opatření v oblasti klimatu v přijímajících zemích. Dále podporoval tvorbu a šíření znalostí a sloužil ke správě platformy pro spolupráci, která obsahovala dokumentaci k programům iniciativy.
2. Nástroj pro podporu složky AKT podporoval sekretariát Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) při koordinaci složky AKT této iniciativy. Sloužil rovněž k řízení nástroje na podporu klimatu (CSF), který poskytoval technickou pomoc regionálním organizacím AKT⁷, vládním orgánům a nestátním subjektům. Technická pomoc zahrnovala činnosti, jako jsou studie proveditelnosti, návštěvy zaměřené na identifikaci a koncipování projektů, odbornou přípravu a pracovní semináře.

08 Aby bylo dosaženo cíle pomoci zemím reagovat na změnu klimatu, byla iniciativa založena na dvou pilířích:

1. podpoře dialogu a sdílení znalostí, například prostřednictvím vnitrostátních nebo mezinárodních konferencí a seminářů;
2. poskytování technické a finanční podpory na opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu, jejího zmírňování a snižování rizika katastrof. Tato podpora sahá od budování kapacit nebo technické pomoci pro národní, regionální nebo místní orgány až po konkrétní opatření, která testují nové přístupy nebo rozšiřují úspěšné pilotní projekty.

09 Iniciativa poskytovala technickou a finanční podporu prostřednictvím opatření pokrývajících širokou škálu odvětví (viz obrázek 2). Dvěma hlavními podporovanými odvětvími byly „životní prostředí a přírodní zdroje“ a „zemědělství a zajištění potravin (včetně rybolovu)“.

Opatření většinou prováděly organizace OSN a agentury členských států EU poskytujících pomoc

10 Iniciativa neměla v účetním systému Komise vlastní rozpočtovou položku. Komise zařadila do globální aliance pro boj proti změně klimatu řadu opatření v oblasti změny klimatu financovaných z nástroje pro rozvojovou spolupráci a Evropského rozvojového fondu. Celkové finanční prostředky přidělené na tuto iniciativu činily 728,8 milionu EUR, včetně příspěvků členských států EU. Celkový příděl činil 308,8 milionu EUR na první fázi (2007–2013) a 420 milionů EUR na druhou fázi (2014–2020) (viz obrázek 3).

11 Finanční prostředky poskytnuté prostřednictvím hlavního globálního programu a programu AKT, jakož i financování obou podpůrných nástrojů jsou znázorněna na obrázku 4. Částky, k nimž byly uzavřeny smlouvy do dubna 2022, činí celkem 587 milionů EUR.

12 Opatření byla realizována různými způsoby provádění, přičemž hlavním byly dohody o financování s organizacemi OSN a agenturami členských států pro rozvojovou pomoc (viz obrázek 5).

Rozsah a koncepce auditu

Rozsah auditu

13 Jelikož globální aliance pro boj proti změně klimatu nebude pokračovat, audit se zaměřil na to, jak Komise řídila její dvě fáze, aby bylo možné vyvodit ponaučení jak pro budoucí opatření v oblasti změny klimatu, tak pro budoucí globální rozvojové iniciativy. Cílem auditu bylo posoudit, zda byly finanční prostředky využívány efektivně a účinně, a předložit doporučení ke zlepšení budoucích opatření EU v oblasti změny klimatu.

14 Naší hlavní auditní otázkou bylo, zda byla iniciativa efektivní a účinná. Tuto otázku jsme rozdělili na následující podotázky:

• Dosáhla opatření svých zamýšlených výsledků efektivním způsobem?
• Maximalizovala Komise přidanou hodnotu iniciativy?

15 Zkoumali jsme 14 opatření: pět v Tichomoří, dvě v Bangladéši, dvě v Etiopii, dvě v Bhútánu, jedno v Nigeru, jedno na Kubě a regionální opatření zahrnující celou Afriku. Celková hodnota těchto opatření činila 95,4 milionu EUR, což představuje 16 % finančních prostředků iniciativy, k nimž byly v období od roku 2007 do dubna 2022 uzavřeny smlouvy.

16 Tyto země jsme vybrali na základě výše finančních prostředků poskytnutých v rámci iniciativy a potřeby pokrýt globální složku i složku AKT, různé regiony a různé metody provádění. Do auditu byla zahrnuta jak uzavřená, tak probíhající opatření. Prověřovali jsme také příspěvek obou podpůrných nástrojů. Přehled všech 16 opatření ve vzorku uvádí tabulka 1 a příloha.

Koncepce auditu

17 Kvůli cestovním omezením v souvislosti s onemocněním COVID-19 jsme nemohli uskutečnit kontrolní návštěvy v Bhútánu, Etiopii a Tichomoří, jak bylo původně plánováno. Naše připomínky se opírají o níže uvedené zdroje důkazních informací:

1. přezkum dokumentace a informací z internetu o změně klimatu v rozvojových zemích;
2. přezkum dokumentace (např. smluv, rozpočtů, monitorování, závěrečných zpráv, hodnocení) týkající se činností iniciativy, poskytnutých GŘ INTPA, a obou podpůrných nástrojů;
3. videokonference se zaměstnanci delegací EU, prováděcími partnery a příjemci v Etiopii, Bhútánu a Tichomoří. Rovněž jsme uspořádali videokonference s pracovníky GŘ INTPA, Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA), Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a podpůrných nástrojů iniciativy. Komunikovali jsme taktéž se zástupci ze šesti členských států EU a s pracovníky partnerství pro vnitrostátně stanovené příspěvky⁸, které zemím pomáhá získat přístup ke zdrojům s cílem urychlit opatření v oblasti klimatu;
4. průzkum, který jsme zaslali kontaktním místům iniciativy v 65 delegacích EU. Míra odpovědí činila 86 % (56 delegací EU). Průzkum obsahoval otázky týkající se efektivnosti a účinnosti opatření a silných a slabých stránek iniciativy;
5. dotazníky zaslané GŘ INTPA a dvěma podpůrným nástrojům týkající se koncepce a provádění opatření a řízení iniciativy.

Připomínky

I když se iniciativa zaměřovala na budování kapacit, bylo možné snížit náklady a prokázat její dopad

18 Jedním ze dvou pilířů obou fází globální aliance pro boj proti změně klimatu bylo poskytování technické a finanční podpory na adaptační a zmírňující opatření (viz bod 08). Prověřovali jsme efektivnost a účinnost této podpory. Zejména jsme pak posuzovali, zda:

1. Komise iniciativu zaměřila na řešení potřeb osob, které jsou dopady změny klimatu přímo zasaženy, zejména žen, a zda úspěšná pilotní opatření následně rozšířila, aby z nich mělo prospěch více lidí;
2. náklady na řízení byly přiměřené, a maximalizovala se tak výše podpory pro příjemce;
3. opatření dosáhla očekávaných výsledků;
4. opatření dosáhla synergií a řešené potřeby byly uspokojovány i po ukončení podpory;
5. iniciativa zvýšila odolnost zemí vůči dopadům změny klimatu.

19 Zjištění z našeho posouzení 14 opatření ve vzorku v době našeho auditu shrnuje obrázek 6 a příloha. Udržitelnost jsme analyzovali pouze u sedmi dokončených opatření. Oběma podpůrnými nástroji se zabýváme v bodě 62.

Komise adaptační opatření dostatečně nerozšířila a nezabývala se potřebami osob nejvíce postiženými dopady změny klimatu

20 Na základě prověrky opatření a hodnocení programů, odpovědí na náš průzkum a diskusí, které jsme vedli se zaměstnanci Komise, delegacemi EU a příjemci, jsme zjistili, že iniciativa se dostatečně nezabývala potřebami osob přímo dotčených dopady změny klimatu a že se tak stalo z těchto důvodů:

1. nedošlo k žádnému systematickému posunu od budování kapacit (např. školení v oblasti začleňování změny klimatu do vnitrostátních a místních plánů, workshopy pro klíčové zaměstnance s cílem zlepšit jejich porozumění změně klimatu atd.) a pilotních činností k většímu rozšíření konkrétních adaptačních opatření přímo podporujících obyvatelstvo, jak je uvedeno v koncepčním dokumentu globální aliance pro boj proti změně klimatu +⁹;
2. nebyl kladen dostatečný důraz na ženy, přestože byly neúměrně zasaženy dopady změny klimatu¹⁰, například proto, že zůstávaly ve vesnicích, zatímco muži migrovali do městských oblastí;
3. některé činnosti byly pro nejchudší domácnosti finančně nedostupné.

Očekávaný vývoj od budování kapacit a pilotních činností k většímu rozšíření adaptačních opatření nebyl systematický

21 Z delegací EU, které odpověděly na náš průzkum, 86 % očekávalo, že podpora se bude vyvíjet od budování kapacit národních, regionálních nebo místních orgánů ke konkrétním adaptačním opatřením, která budou přímo prospívat obyvatelům nejvíce postiženým změnou klimatu. Podle Komise partneři na národní úrovni oceňovali konkrétní činnosti v oblasti adaptace na změnu klimatu, neboť občané mohli jasně vidět, že opatření k adaptaci na změně klimatu jsou přijímána.

22 V obou fázích iniciativy však z důvodu fluktuace vyškolených pracovníků zůstalo budování kapacit významným rysem podpory dotčených zemí. Na tento problém upozornil i náš průzkum, podle něhož se 52 % respondentů domnívalo, že fluktuace vyškolených pracovníků je vysoká. Prováděcí partneři Komise vysvětlili, že z důvodu vysoké fluktuace zaměstnanců má potřeba budování kapacit trvalý charakter. Delegace EU v Tichomoří upozornila na riziko, že opatření mohla kapacitu nahrazovat, nikoli budovat. Pokračujícímu zaměření na budování kapacit byla v některých případech dána přednost před rozšířením úspěšných konkrétních adaptačních opatření identifikovaných během první fáze; šlo o způsob, jak reagovat na trvalou potřebu těchto zemí. Na podporu rozšíření úspěšných konkrétních adaptačních opatření během první fáze tak bylo k dispozici méně zdrojů.

23 Pouze tři ze 14 opatření v našem vzorku (opatření 5 v Tichomoří a opatření 6 a 7 v Bangladéši) zahrnovala určité rozšíření pilotních adaptačních činností tím, že se zaměřily na nové lokality a větší počet příjemců. Dále pouze 38 % respondentů našeho průzkumu se domnívalo, že pilotní projekty v oblasti adaptace na změnu klimatu se systematicky rozšiřují. K očekávanému vývoji od činností v oblasti budování kapacit ke konkrétnějším adaptačním činnostem ve druhé fázi iniciativy ne vždy v praxi docházelo. Dva příklady z opatření v našem vzorku, u nichž bylo rozšíření možné, ale neproběhlo, jsou uvedeny v rámečku 1.

Nebyl kladen dostatečný důraz na ženy, přestože se jich dopady změny klimatu neúměrně dotýkaly

24 Plánovací dokumenty Komise týkající se opatření v našem vzorku vysvětlují, že ženy jsou změnami klimatu neúměrně zasaženy. Opatření se však na ženy systematicky nezaměřovala. V našem vzorku byla pouze tři opatření¹¹, která zahrnovala činnosti zaměřené konkrétně na potřeby žen. Z respondentů našeho průzkumu se 84 % domnívalo, že opatření by měla klást větší důraz na pomoc ženám. Příklady nedostatečného zaměření na ženy jsou uvedeny v rámečku 2.

Některé činnosti byly pro nejchudší domácnosti finančně nedostupné

25 Cílem iniciativy bylo začlenit změnu klimatu do úsilí o snížení chudoby a věnovat zvláštní pozornost opatřením, která přináší přímý prospěch osobám žijícím v extrémní chudobě¹³. Očekávalo se, že opatření pomohou snížit chudobu budováním odolnosti zranitelných domácností.

26 Ze zprávy o dopadu a udržitelnosti z roku 2021¹⁴, která vznikla v rámci nástroje pro podporu globální složky, nicméně vyplývá, že některá opatření nedosáhla na nejchudší domácnosti. Důvodem byla vyšší rizika pro obživu spojená s účastí na pilotních opatřeních nebo skutečnost, že reprodukci nových technologií si tyto domácnosti nemohou dovolit. Studie opatření v Kambodži, Nepálu, Tichomoří a Tanzanii ukázaly, že náklady na adaptační zásahy vedly k tomu, že nejzranitelnější domácnosti z nich byly z velké části vyloučeny. Například u opatření 3 v Tichomoří byla doprava zásobníků dešťové vody na odlehlé vnější ostrovy v Palau kvůli vysokým nákladům pro menší a chudší domácnosti finančně nedostupná.

Vysoká proměnlivost nákladů naznačuje, že účinnost některých opatření by mohla být lepší

27 Koncepci a rozpočet opatření posuzovaly delegace EU a skupina pro přezkum kvality v rámci GŘ INTPA. U opatření 6 a 7 (LoGIC) v Bangladéši delegace EU posuzovala přiměřenost nákladů ve vztahu k plánovaným výsledkům. Jejím cílem bylo omezit náklady na řízení (tj. platy, cestovní výdaje a náklady na pobyt pro manažery, koordinátory a zaměstnance z oblasti správy, financí, komunikace a IT, spolu s náklady na kancelářské prostory a vybavení a příspěvek na režijní organizační náklady) na přibližně 20 %. Delegace EU to po srovnání s podobnou intervencí s mírně vyššími náklady na řízení vyhodnotila příznivě. Z jedné studie o opatřeních LoGIC z března 2020 vyplývá, že jedním ze silných bodů opatření bylo velké procento finančních prostředků, z nichž měli přímý prospěch místní obyvatelé.

28 U devíti opatření v našem vzorku však Komise přiměřenost nákladů dostatečně neposoudila. Ve třech případech nebyla provedena analýza nákladů na zaměstnance a dopravu z hlediska jejich nezbytnosti a přiměřenosti (viz rámeček 3).

29 Protože Komise dostatečně neanalyzovala a neporovnala náklady, provedli jsme vlastní analýzu nákladů na řízení na základě informací dostupných v rozpočtech a zprávách. Tato analýza provedená u opatření ve vzorku poukázala na velké rozdíly v nákladech na řízení a na možnosti zvýšit efektivitu ve fázi návrhu (viz obrázek 7).

30 Náklady na řízení byly obzvláště vysoké v Tichomoří. Například u opatření 1, 2 a 5 činily náklady na řízení 43 %, 59 % a 53 % celkového rozpočtu. Náklady na řízení v Tichomoří byly obzvláště vysoké ze dvou hlavních důvodů:

1. náklady na řízení zvýšil současný průběh dvou samostatných opatření (např. 1 a 5) financovaných z různých složek iniciativy;
2. opatření (1, 2 a 5) z druhé fáze řídilo několik prováděcích partnerů, což přineslo odborné kompetence z různých regionálních organizací, ale také to vedlo k vysokým nákladům na řízení.

31 Komise poukázala na to, že některé náklady spadaly do šedé zóny mezi řízením a činnostmi. Podíly nákladů vynaložené na řízení a činnosti však nebyla schopna specifikovat. Rámeček 4 uvádí dva příklady ilustrující tento problém.

Dokončená opatření obecně generovala výstupy, ale zlepšení situace příjemců se neměřilo

32 Výsledky se dělí do dvou kategorií:

1. výstupy: vytvořené nebo splněné pomocí zdrojů přidělených na opatření, např. počet vyškolených osob, počet domácností používajících nové zemědělské techniky, vytvořené publikace, prováděné adaptační činnosti;
2. efekty: zlepšení situace příjemců v důsledku intervence, jako lepší opatření v oblasti změny klimatu, lepší přístup k nezávadné vodě, lepší ochrana pobřeží, rozšíření plochy chráněné půdy, zvýšení produkce a příjmů a zlepšení zdraví.

33 Čtrnáct opatření v našem vzorku se obvykle zaměřovalo na budování kapacit a provádění konkrétních adaptačních činností (správa pobřeží, zabezpečení vody, zdravotní péče a udržitelné zemědělství) a většinou šlo o pilotní projekty. Osm opatření¹⁶ cílilo především na adaptaci na změnu klimatu, čtyři opatření¹⁷ se zaměřovala na adaptaci na změnu klimatu a budování kapacit stejnou měrou a dvě opatření sestávala převážně z budování kapacit¹⁸.

34 V našem vzorku bylo dokončeno sedm opatření¹⁹, z nichž pět²⁰ obecně přineslo očekávané výstupy, jako je vypracování národních strategií pro změnu klimatu nebo pomoc komunitám při realizaci inovativních adaptačních opatření. Opatření 11 v Etiopii a opatření 3 v Tichomoří k provedení plánované činnosti nevedla. U opatření 11 byly činnosti v oblasti budování kapacit zrušeny a u zbylých činností nebylo možné propojit vykázané výstupy (fyzické realizace) s konkrétními místy ve 34 woredách (okresech). Opatření 3 nebylo schopno zajistit vybudování plánovaného národního zásobníku vody v Nauru.

35 Doba trvání iniciativy v délce patnácti let umožňovala měřit její efekty (tj. zlepšení situace příjemců). Prováděcí partneři nám sdělili, že zaměření na efekty by podpořilo vlastnickou odpovědnost a pomohlo by dosáhnout požadovaných dlouhodobějších změn. Sledování efektů bylo rovněž nezbytné, neboť umožňovalo určit opatření, která dosáhla trvalých přínosů, a přispět tak k formulaci budoucí politiky a výběru nejvhodnějších opatření pro rozšíření iniciativy.

36 Zjistili jsme však, že Komise u většiny činností nezavedla potřebný systém ukazatelů, výchozích hodnot a cílů pro měření efektů (viz rámeček 5).

37 Prováděcí partneři v Tichomoří navrhli měřit ukazatele efektů pomocí návazného opatření nebo z prostředků opatření zachováním části financování na původní opatření. Zjistili jsme však, že iniciativa ukazatele efektů z předchozích opatření nesleduje.

Iniciativa usilovala o udržitelnost opatření prostřednictvím synergií, ale nevěnovala dostatečnou pozornost strategiím pro ukončení podpory

38 Studie dopadu a udržitelnosti zdůraznila význam vazeb na další opatření na podporu udržitelnosti. Z respondentů, kteří se zúčastnili našeho průzkumu, se 80 % domnívalo, že opatření iniciativy dosáhla synergií s jinými opatřeními v oblasti změny klimatu. Při posuzování opatření jsme rovněž nalezli mnoho synergií. Ve třech případech²¹ však koordinace a interakce s podobnými opatřeními chyběla. Z odpovědi delegací EU na řadu otázek v našem průzkumu rovněž vyplynulo, že v některých případech je udržitelnost výsledků opatření problematická:

1. 28 % respondentů se domnívalo, že opatření nekladou dostatečný důraz na udržitelnost;
2. 34 % respondentů se domnívalo, že začleňování změny klimatu do odvětvových politik se neprojevilo v rozpočtech, aktech ani nařízeních;
3. 52 % respondentů našeho průzkumu mělo za to, že fluktuace zaměstnanců byla vysoká (viz bod 22).

39 Ve zprávě o dopadu a udržitelnosti z roku 2021 se uvádí, že v opatřeních se obecně nevěnovala velká pozornost vytváření strategií pro ukončení podpory, aby činnosti pokračovaly i po ukončení financování (viz rámeček 6).

40 V našem vzorku bylo sedm uzavřených opatření. Pět z nich²² obdrželo dodatečné finanční prostředky EU buď z této iniciativy, nebo z jiných programů EU, aby byla zajištěna jejich udržitelnost. Zbývající dvě uzavřená opatření²³ však zdroje pro pokračování činností po ukončení financování postrádala. Vyhlídky na udržitelnost opatření 11 v Etiopii byly obzvláště špatné z důvodu nedostatečné údržby nástrojů a vybavení (viz rámeček 7).

Iniciativa neprokázala, že zvýšila odolnost zemí vůči efektům změny klimatu

41 Dopady jsou dlouhodobější sociálně-ekonomické důsledky, které lze pozorovat po určité době po dokončení iniciativy. Očekávaným dlouhodobějším dopadem globální aliance pro boj proti změně klimatu byla zvýšená odolnost zemí vůči efektům změny klimatu. Spolehlivý systém monitorování a hodnocení nezbytný pro měření výsledků a dopadů iniciativy nebyl nastaven tak, jak bylo navrženo v globálním hodnocení²⁴ a koncepčním dokumentu v roce 2015 (viz body 35, 36, 37 a rámeček 5). Neexistoval žádný hodnoticí rámec se společnými ukazateli, jejichž hodnoty by mohly být vykazovány za všechna opatření. Komise proto nemohla agregovat výsledky všech opatření a monitorovat celkovou výkonnost iniciativy a přijmout odpovědnost za dosažené výsledky. Dopad podpory byl namísto toho vyjádřen způsobem, který nebyl měřitelný. Například:

1. Varšavským rozhodnutím o ztrátách a škodách²⁵, které bylo přijato na zasedání COP 19 v roce 2013, byl zřízen Varšavský mezinárodní mechanismus pro otázky ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady změny klimatu. Publikace „Ztráty a škody v Africe“ z roku 2014 vypracovaná v rámci opatření 12 (ClimDev) obsahuje posouzení, jež by mělo být vzato v úvahu při zavádění postupů pro provádění tohoto mechanismu. Rozsah jeho příspěvku však nebylo možné změřit.
2. Jeden článek z roku 2019 o globální alianci pro boj proti změně klimatu popisuje, jak aliance přispěla k vytvoření progresivní koalice mezi EU a přijímajícími zeměmi, což umožnilo schválení Pařížské dohody²⁶. Příspěvek iniciativy k Pařížské dohodě však nebylo možné změřit.

42 Jedním z pokusů o měření dopadu bylo opatření 5 v Tichomoří, které jako ukazatel uvádělo hodnocení zranitelnosti zúčastněných zemí na základě indexu iniciativy Univerzity Notre Dame pro globální přizpůsobení se změně klimatu (ND-GAIN)²⁷. Index odráží odolnost země vůči dopadům změny klimatu. Sdružuje 45 ukazatelů pro měření míry zranitelnosti země vůči klimatickým výkyvům a její připravenosti investovat do adaptivních opatření. Vycházeli jsme z pokusu Komise měřit dopad a analyzovali jsme změnu indexu ND-GAIN jednotlivých zemí v období od roku 2007 do současnosti. Zjistili jsme, že index ND-GAIN většiny zemí, které obdržely finanční prostředky z této iniciativy, se zlepšil (viz obrázek 8). Ve většině případů to bylo méně než o čtyři body na stupnici ND-GAIN.

43 Podpora této iniciativy je pouze jedním z faktorů, které mohou ovlivnit index ND-GAIN sledující zranitelnost zemí vůči změně klimatu. Dopad iniciativy nelze oddělit od dopadu národních vlád, jiných dárců a vnějších událostí. Dopad mohou mít i další finanční prostředky EU, zejména proto, že opatření související s klimatem hrají nyní ve víceletých orientačních programech významnější roli. Například Evropský rozvojový fond a nástroj pro rozvojovou spolupráci přispěly na opatření 9, 10, 11 a 12, které byly rovněž financovány z iniciativy GCCA.

44 Další známkou toho, že případná zlepšení indexu ND-GAIN nelze připisovat iniciativě, je skutečnost, že k podobnému zlepšení došlo i u většiny zranitelných zemí, které finanční prostředky neobdržely. Podobně největší zhoršení indexu ND-GAIN zaznamenaly tři země (Nigérie, Bangladéš a Myanmar/Barma), které finanční prostředky z této iniciativy obdržely.

Komise nemaximalizovala přidanou hodnotu iniciativy

45 V tomto oddílu posuzujeme, zda Komise:

1. zaměřila obě fáze globální aliance pro boj proti změně klimatu na chudé rozvojové země, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, zejména na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy;
2. přilákala, jak bylo zamýšleno, dodatečné finanční prostředky od členských států EU, soukromého sektoru a dalších inovativních mechanismů financování s cílem maximalizovat dopad iniciativy;
3. podporovala obecné povědomí o iniciativě;
4. vykonávala spolehlivý globální dohled nad náklady a činnostmi iniciativy a vytvořila synergie mezi globální složkou a složkou AKT;
5. stanovila strategii pro ukončení podpory, aby byly poznatky získané z této iniciativy využity v novém víceletém finančním rámci a při navrhování činností zaměřených na boj proti změně klimatu v rozvojových zemích.

Zaměření na nejzranitelnější země se ve druhé fázi snížilo

46 Cílem iniciativy bylo pomoci chudým rozvojovým zemím, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, zejména nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, zvýšit jejich schopnost adaptovat se na dopady změny klimatu²⁸. V první fázi Komise vypracovala svůj vlastní index klimatické zranitelnosti, aby vybrala země, které by z podpory měly mít největší prospěch. V této fázi byla poskytnuta podpora nejzranitelnějším nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, přičemž financování obdrželo 24 z 29 zemí (viz obrázek 9)²⁹.

47 Index Komise byl založen na třech faktorech: hrubém národním důchodu (HND) na obyvatele, zranitelnosti související s klimatem a závazku k dialogu o opatřeních souvisejících se změnou klimatu. Nezohledňoval však jiné prostředky, které byly zemím na boj proti změně klimatu poskytnuty. Komise tedy nevěděla, zda podporuje země, které již obdržely významné finanční prostředky jako pomoc určenou na adaptaci na dopady změny klimatu prostřednictvím víceletých orientačních programů (viz bod 04) nebo od jiných dárců.

48 Ve druhé fázi přestalo ústředí Komise svůj index zranitelnosti aktualizovat a dále jej k výběru zemí pro financování nevyužívalo. K posouzení zranitelnosti zemí vůči změně klimatu, nikoliv však jako nástroj výběru Komise místo toho používala index ND-GAIN.

49 Ve druhé fázi přidělovala finanční prostředky na žádost delegací EU, které schvalovaly vlády hostitelských zemí. Tento přístup založený na poptávce se však nebyl úspěšný, pokud jde o zaměření na zranitelné země, které v první fázi finanční prostředky nezískaly. Zejména pak:

1. Některé méně zranitelné země obdržely ve druhé fázi dodatečné finanční prostředky, přestože již obdržely finanční prostředky v první fázi (viz obrázek 10). Tyto země byly především malé ostrovní rozvojové státy, např. Mauricius (země s nejvyšším indexem ND-GAIN, která získala finanční prostředky, přestože je výrazně méně zranitelná než jiní příjemci), Maledivy, Seychely a Východní Timor, ale patřil sem také Bhútán, méně zranitelná země, která bude v roce 2023 ze skupiny nejméně rozvinutých zemí postupně vyřazena.
2. Ve druhé fázi rovněž obdržely finanční prostředky některé země, které nebyly ani nejméně rozvinutými zeměmi, ani malými ostrovními rozvojovými státy. Jednalo se o Pobřeží slonoviny, Namibii, Nigérii a Srí Lanku. Dva velké programy pro více zemí dále ve druhé fázi poskytly financování také některým zemím, které nebyly ani nejméně rozvinutými zeměmi, ani malými ostrovními rozvojovými státy (např. Brazílii, která je ekonomikou s vyššími středními příjmy).
3. Několik nejméně rozvinutých zemí, které byly velmi zranitelné vůči dopadům změny klimatu a které v první fázi podporu přesto neobdržely, finanční prostředky pro jednotlivé země neobdržely ani ve druhé fázi. Mezi ně patřily Afghánistán, Angola, Burundi, Středoafrická republika, Eritrea, Guinea a Jemen (viz obrázek 10). Navzdory nestabilní politické situaci v některých z těchto zemí však tyto státy těžily z jiné dvoustranné podpory EU prostřednictvím víceletých orientačních programů (viz bod 04).
4. Vlastní index Komise i index ND-GAIN hodnotil malé ostrovní rozvojové státy jako obecně méně zranitelné vůči dopadům změny klimatu než nejméně rozvinuté země. Vzhledem k existenciální hrozbě, kterou představuje stoupající hladina moří, se to může zdát nelogické. Zvýšení hladiny moří se však na konečném bodovém hodnocení dané země u vlastního indexu Komise podílelo 10 % a u indexu ND-GAIN 4 %. Indexy zohledňovaly mnoho dalších faktorů, které se při posuzování zranitelnosti zemí vůči změně klimatu braly v úvahu, jako povodně, sucha, bouře a závislost na zemědělství, s nimiž se potýkaly obzvláště nejméně rozvinuté země. Jedna třetina financovaných zemí v první i druhé fázi byly malé ostrovní rozvojové státy, ačkoli indexy je vyhodnotily jako výrazně méně zranitelné než nejméně rozvinuté země. Malé ostrovní rozvojové státy Tichomoří navíc obdržely 16krát více finančních prostředků na osobu než nejméně rozvinuté země Afriky. Komise se domnívala, že relativně silný důraz na malé ostrovní rozvojové státy a jejich vysoké financování na obyvatele je vzhledem k jejich malé velikosti a izolaci přiměřený.

Iniciativa nepřilákala dodatečné finanční prostředky, jak se očekávalo

50 Komise, Evropský parlament i Rada si uvědomovaly, že úspěch iniciativy závisí na mobilizaci významných zdrojů (viz rámeček 8).

51 Navzdory několika pokusům o podporu větší účasti se Komisi nepodařilo základ podpory EU pro iniciativu rozšířit. Nakonec za celé čtrnáctileté období od roku 2007 do roku 2020 mobilizovala 728,8 milionu EUR, přestože druhá fáze byla stěžejní iniciativou EU. Celkový objem financování tedy za očekáváním Komise výrazně zaostal. Zatímco v první fázi některé členské státy EU (Estonsko, Irsko, Kypr a Švédsko) poskytly iniciativě omezené dodatečné příspěvky ve výši 28,8 milionu EUR³¹, během druhé fáze žádné dvoustranné příspěvky poskytnuty nebyly.

52 Kromě zvyšování příspěvků členských států EU se iniciativa zaměřila na podporu inovativních způsobů financování a zvyšování své atraktivity pro mnohem širší škálu zúčastněných stran, nestátních subjektů a subjektů soukromého sektoru v partnerských zemích. Parlament rovněž vyzval k zavedení ekologických daní, partnerství veřejného a soukromého sektoru a dalších inovativních mechanismů financování. Komise plánovala vytvoření svěřeneckých fondů nebo smíšených dárcovských fondů³² s cílem sloučit financování z různých zdrojů (vlády, dárců, soukromého sektoru atd.). Tento předpoklad se však nenaplnil. Z hodnocení iniciativy z roku 2015 vyplynulo, že zapojení soukromého sektoru je i nadále poměrně slabé.

53 Výše finančních prostředků, které byly pro iniciativu k dispozici, obecně neumožnila Komisi realizovat její původní cíl vytvořit celosvětovou alianci, a limitovala to, čeho mohla v boji proti změně klimatu v rozvojových zemích dosáhnout. V jednom článku o globální alianci pro boj proti změně klimatu z roku 2019 se popisuje, jak po zahájení globální aliance pro boj proti změně klimatu v září 2007 poměrně rychle vyšlo najevo, že dodatečné zdroje, které by Evropská komise mohla mobilizovat, nebudou dostačovat na to, aby zásadně ovlivnily postoje přibližně 70 nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států v jednáních o klimatu³³.

Iniciativa působila v mnoha zemích, ale povědomí o ní a její viditelnost zůstaly omezené

54 Delegace EU byly o iniciativě obecně informovány a pravidelně dostávaly informační materiály a informační bulletiny z nástroje pro podporu globální složky. Z našeho průzkumu však vyplynulo, že mnoho delegací EU (46 %) se domnívalo, že iniciativa není v rozvojových zemích dobře známá. Dále 77 % respondentů mělo za to, že jedním z důvodů, proč některé zranitelné země nežádají o finanční podporu, je nedostatečná informovanost o dostupných finančních prostředcích.

55 Stálá zastoupení členských států EU měla o iniciativě jen malé povědomí. Jedním z faktorů, které k tomu přispěly, byla skutečnost, že Komise nevypracovávala pro Radu výroční zprávy, v nichž by byly shrnuty hlavní úspěchy iniciativy, jak bylo původně plánováno v prováděcím rámci³⁴.

56 Níže uvádíme další důvody, proč povědomí o této iniciativě zůstalo nízké, přestože iniciativa financovala opatření ve více než 80 zemích:

1. komunikační činnosti v některých zemích (opatření 11 v Etiopii a 13 v Nigeru) zviditelnily EU, nikoli však iniciativu;
2. existovalo mnoho různých informačních zdrojů, včetně několika internetových stránek³⁵, což znamenalo, že informace o iniciativě byly rozptýleny v mnoha komunikačních kanálech;
3. souběžné provádění prostřednictvím globální složky (financované z nástroje pro rozvojovou spolupráci) a složky AKT (financované z ERF) znejasňovalo vnímání iniciativy a její viditelnost a mohlo být zdrojem nejasností, zejména pro externí zúčastněné strany.

Přidanou hodnotu iniciativy omezilo její složité uspořádání a nejasně definovaná oblast působnosti

57 Iniciativa se netýkala konkrétního způsobu pomoci ani nepodporovala konkrétní odvětví či opatření, které by nebylo podporováno z jiných fondů (EU i mimo EU).

58 Komise představila svou vizi iniciativy ve sdělení z roku 2007 a souvisejícím pracovním dokumentu útvarů Komise z roku 2008. Měla za to, že doplňuje řadu již existujících fondů a iniciativ v oblasti změny klimatu, zejména Fond pro nejméně rozvinuté země, Zvláštní fond pro změnu klimatu, Adaptační fond a Globální fond pro životní prostředí. Záměrem Komise bylo poskytnout většinu finančních prostředků z iniciativy přímo vládám prostřednictvím obecné nebo odvětvové rozpočtové podpory a nespoléhat se na přístup založený na projektech, který funguje prostřednictvím prováděcích agentur OSN, jako tomu bylo v případě ostatních fondů.

59 Iniciativa však byla převážně založena na projektech, jako tomu bylo i v případě již existující fondů, a velká část pomoci byla rovněž poskytována prostřednictvím organizací OSN nebo rozvojových agentur členských států EU (viz obrázek 5 a bod 12). Nebylo tedy možné jasně rozlišovat mezi touto iniciativou a řadou tematických fondů, které již proti změně klimatu v rozvojových zemích bojují.

60 Komise neměla spolehlivý přehled o nákladech a činnostech iniciativy, který by jí usnadnil strategické plánování zdrojů. Financovaná opatření nebylo možné odlišit od jiných opatření EU zaměřených na boj proti změně klimatu v rozvojových zemích. V některých případech byly finanční prostředky použity na doplnění opatření, která již byla financována z jiných programů EU. To vyvolává otázky ohledně přidané hodnoty samostatné iniciativy s vlastní řídicí strukturou k financování stejných opatření. Vzhledem k tomu, že všechna opatření čerpala podporu ze stejných fondů (nástroj pro rozvojovou spolupráci a ERF), nebylo jasné, proč bylo v některých případech rozhodnuto přidat označení globální aliance pro boj proti změně klimatu, a v jiných nikoli.

61 Kromě toho, že nebyla jasně vymezena oblast působnosti iniciativy, její rozdělení na dvě složky a dva podpůrné nástroje bylo zbytečně složité (viz body 06 a 07 a tabulka 2). Nejenže chyběly synergie, ale i samostatná opatření (například opatření 3 a 4 v Tichomoří) nedávala z hlediska efektivnosti velký smysl. Sloučení opatření by bývalo přineslo úspory z rozsahu (totéž platí pro opatření 1 a 5 v Tichomoří), které mohly pomoci snížit vysoké náklady na řízení (viz bod 30). Složitost nastavení iniciativy byla překážkou pro to, aby fungovala jako soudržný celek.

62 Regionální setkání, která organizovaly oba podpůrné nástroje, umožnila sdílet poznatky a zkušenosti mezi jednotlivými opatřeními. Podpůrné nástroje přispěly ke koncepci opatření a vyvinuly vlastní internetové nástroje pro sdílení znalostí. Nenašli jsme však žádné podložené odůvodnění pro zdvojování struktur (s jejich příslušnými internetovými stránkami atd.), které vedlo k riziku překrývání a potenciálním případům neefektivnosti. Například regionální seminář pořádaný v květnu 2021 se týkal pouze nástroje pro podporu globální složky. Jednalo se o promarněnou příležitost, neboť seminář mohl těžit ze zkušeností s nástrojem pro podporu složky AKT s regionálními organizacemi.

Iniciativa proaktivně identifikovala získané zkušenosti, Komise však nevytyčila jasnou výstupní strategii

63 Z opatření financovaných v rámci této iniciativy vyplynula řada poznatků, jako je potřeba:

1. posoudit poptávku tvůrců politik po informacích o klimatu poskytovaných v rámci opatření;
2. zajistit udržitelnost komunitních nástrojů pro plánování opatření v oblasti změny klimatu jejich začleněním do učebních osnov škol a univerzit;
3. začleňovat do opatření činnosti specificky určené pro ženy, mládež a starší občany;
4. posílit spolupráci mezi příslušnými ministerstvy a ministerstvem financí;
5. věnovat větší pozornost návaznosti na pokrok, kterého bylo dosaženo v rámci úspěšných opatření.

64 Z respondentů našeho průzkumu se 76 % domnívalo, že iniciativa přinesla užitečné poznatky, které by mohly zlepšit podporu ve víceletých orientačních programech pro jednotlivé země na období 2021–2027. V roce 2021 Komise mobilizovala nástroj pro podporu globální složky, aby prostřednictvím regionálních seminářů sdílela zkušenosti s delegacemi EU a začlenila získané poznatky do obsahu víceletých orientačních programů na období 2021–2027. Komise se rovněž poučí ze studie dopadu a udržitelnosti a ze studie o zkušenostech v oblasti monitorování a hodnocení adaptace získaných díky iniciativě. Poznatky týkající se konkrétních opatření jsou sdíleny na internetových stránkách iniciativy, na platformách pro spolupráci a na platformě společenství Cap4Dev. Nástroj pro podporu globální složky nabízí znalosti a získané poznatky na svých internetových stránkách, jejichž počet uživatelů se během tří let zvýšil z 8 000 na 30 000 (viz obrázek 11).

65 Zjistili jsme, že Komise pro iniciativu nestanovila jasnou výstupní strategii. Nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) z roku 2021 na období 2021–2027 stanoví, jak se budou z tematických rozpočtových položek financovat globální iniciativy. Rovněž uvádí, že konkrétní opatření zaměřená na jednotlivé země nebo regiony budou financována z přídělů na dvoustrannou spolupráci. Za této situace se Komise rozhodla iniciativu ukončit.

66 V současné době jsou dostupné informace o iniciativě obsaženy v různých dokumentech. Komise nestanovila jasnou výstupní strategii, která by definovala její další kroky. Panuje rovněž nejistota ohledně toho, co se stane s různými internetovými stránkami a se všemi technickými dokumenty, podkladovými dokumenty a materiály pro workshopy a školení vypracovanými v rámci nástrojů pro podporu globální složky a složky AKT.

67 Komise nevysvětlila, jak hodlá zpřístupnit znalostní produkty po skončení iniciativy ani jak hodlá převést získané poznatky do globálního podpůrného nástroje EU pro vnitrostátně stanovené příspěvky, který začal fungovat v říjnu 2021. Rovněž není jasné, jak bude tento nový nástroj podporovat probíhající činnosti, které mají pokračovat do roku 2025.

Závěry a doporučení

68 Dospěli jsme k závěru, že iniciativa celkově svůj dopad na odolnost zemí vůči změně klimatu neprokázala. Pokud jde o efektivnost, dokončená opatření obvykle generovala výstupy, někdy však s vysokými náklady.

69 V rámci iniciativy se neměřilo zlepšení situace příjemců ani se iniciativa dostatečně nezaměřovala na potřeby nejvíce postižených osob. Vzhledem k nákladům na používání nových technologií je pro nejchudší domácnosti využití programu obtížnější. Kromě toho jen několik opatření obsahovalo činnosti, které se konkrétně zabývaly potřebami žen.

70 Iniciativa se zaměřila na budování institucionální kapacity, udržitelnost kapacity však byla kvůli vysoké fluktuaci zaměstnanců omezená. Očekávaný krok od budování kapacit a pilotních činností k většímu rozšíření adaptačních opatření pro větší počet příjemců proto neprobíhal systematicky (body 20–26 a 32–44).

Doporučení 1 – Zaměřit se na osoby nejvíce postižené změnou klimatu

Při financování opatření v oblasti změny klimatu v rozvojových zemích by Komise měla:

1. zvolit ukazatele, výchozí hodnoty a cíle pro měření výstupů činností;
2. po zohlednění situace v jednotlivých zemích stanovit ambiciózní cíle pro podíl žen, které mají z opatření přímý prospěch, a zvýšit zaměření na nejchudší domácnosti;
3. v případě následných opatření zlepšit rovnováhu mezi budováním kapacit a jinými činnostmi s cílem rozšířit konkrétní adaptační opatření, která přinesou prospěch více lidem, jichž se dopady změny klimatu přímo dotýkají.

Cílové datum provedení: opatření financovaná od ledna 2024

71 Ani jedna fáze globální aliance pro boj proti změně klimatu nepřilákala očekávané dodatečné financování od členských států a soukromého sektoru. Navzdory značnému nedostatku finančních prostředků Komise během patnáctiletého trvání iniciativy své původní ambiciózní cíle nerevidovala. Ve druhé fázi dále vedla kritéria Komise pro přidělování finančních prostředků k menší poměrné podpoře nejzranitelnějších zemí.

72 Komise dostatečně neanalyzovala přiměřenost rozpočtovaných nákladů většiny opatření zařazených do vzorku. Z naší analýzy vyplynulo, že náklady na řízení opatření se značně lišily a obzvláště vysoké byly v Tichomoří. Zjistili jsme, že podrobnější analýzou nákladů mohla Komise dosáhnout úspor.

73 Ačkoli iniciativa byla zahájena v roce 2007 a podpořila více než 80 zemí, povědomí o ní v rozvojových zemích i v členských státech EU zůstalo omezené. Zčásti tomu tak bylo proto, že financovaná opatření nebylo možné odlišit od jiných opatření EU zaměřených na změnu klimatu v rozvojových zemích. Efektivnost iniciativy byla navíc ovlivněna složitostí její organizace, a to zejména zdvojováním podpůrných nástrojů a zdrojů financování.

74 Globální aliance pro boj proti změně klimatu nebude mít žádné následné fáze, přinesla nicméně užitečné poznatky pro případné další globální rozvojové iniciativy, které by EU mohla realizovat v budoucnu (body 27–31 a 45–67).

Doporučení 2 – Uplatnit získané poznatky v budoucích globálních rozvojových iniciativách

Při přípravě budoucích globálních rozvojových iniciativ by Komise měla zohlednit poznatky získané z globální aliance pro boj proti změně klimatu, zejména by měla:

1. revidovat cíle, je-li již v průběhu realizace zjevné, že nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky;
2. finanční prostředky přidělovat strategicky uplatňováním objektivních kritérií, která rovněž zohlední finanční podporu pro totéž odvětví, již partnerské země obdržely z jiných zdrojů;
3. systematicky analyzovat a dokumentovat přiměřenost rozpočtovaných nákladů na opatření;
4. podporovat obecné povědomí o iniciativě prostřednictvím komunikačních činností zaměřených na přijímající země a potenciální dárce.

Cílové datum provedení: duben 2024

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina Jakobsenová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 10. ledna 2023.

Příloha

Tabulka 1 – Přehled opatření ve vzorku

Použité zkratky

AKT: africké, karibské a tichomořské státy

ERF: Evropský rozvojový fond

GCCA(+): globální aliance pro boj proti změně klimatu (+)

GŘ INTPA: Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství

IPCC: Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu

LDC: nejméně rozvinuté země

LOGIC: Iniciativa místní samosprávy týkající se změny klimatu

ND-GAIN: iniciativa Univerzity Notre Dame pro globální přizpůsobení se změně klimatu

NDICI: Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

OAKTS: Organizace afrických, karibských a tichomořských států

SIDS: malé ostrovní rozvojové státy (Small Island Developing States)

VFR: víceletý finanční rámec

Glosář

Programový odhad: dokument vypracovaný partnerskou zemí a schválený Evropskou komisí, který stanoví plánovanou spolupráci či rozvojové činnosti a potřebné finanční, lidské a materiální zdroje.

Přizpůsobování se změně klimatu: snižování zranitelnosti zemí a komunit vůči změně klimatu zvyšováním jejich schopnosti zvládat dopady této změny.

Rozpočtová podpora: přímý převod finanční podpory EU do vnitrostátního rozpočtu partnerské země, který podléhá určitým podmínkám.

Zmírňování změny klimatu: snižování nebo omezování emisí skleníkových plynů kvůli jejich vlivu na klima.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63424

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63424

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost, bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová. Audit vedl člen Účetního dvora Hannu Takkula a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Turo Hentila, tajemnice kabinetu Nita Tenniläová, vyšší manažer Alejandro Ballester Gallardo, vedoucí úkolu Loulla Puisais-Jauvinová a auditoři Mark Marshall a Flavia Di Marcová. Jazykovou podporu zajišťovala Zoe Dennisová. Grafickou podporu poskytla Alexandra Maziluová. Datovou podporu poskytovala Britta Gaucklerová a Rusalia Nikolovová. Administrativní podporu zajišťovala Katja Dudzińská a Gitana Letukytėová.

Poznámky na konci textu

¹ Změna klimatu 2022: Zmírňování změny klimatu, pracovní skupina III Contribution to the IPCC Sixth Assessment Report.

² Evropský parlament, Zpráva o dopadech změny klimatu na zranitelné obyvatelstvo v rozvojových zemích, 7.4.2021.

³ Global Trends 2040, březen 2021, Národní zpravodajská rada.

⁴ Sdělení komise Radě a Evropskému parlamentu – Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, KOM(2007) 540.

⁵ United Nations Department of Economic and Social Affairs Economic Analysis.

⁶ Úřad vysokého zástupce OSN pro nejméně rozvinuté země, vnitrozemské rozvojové země a malé ostrovní rozvojové státy.

⁷ Například Africká unie, CARIFORUM a sekretariát Programu pro životní prostředí tichomořského regionu.

⁸ Partnerství pro vnitrostátně stanovené příspěvky.

⁹ Koncepční dokument globální aliance pro boj proti změně klimatu + stanoví priority druhé fáze iniciativy na období 2015–2020. (Viz: The plus of GCCA+. The Global Climate Change Alliance Plus. An EU flagship initiative supporting climate resilience, 18.12.2015).

¹⁰ UN WomenWatch: Women, Gender Equality and Climate Change.

¹¹ Opatření 6, 7, 13.

¹² Národní komise pro ženy a děti, královská vláda Bhútánu, 2020: Gender and Climate Change in Bhutan.

¹³ Sdělení Komise COM(2007) 540.

¹⁴ Globální aliance pro změnu klimatu +, Impact and Sustainability Report, 2021.

¹⁵ Čl. 181 odst. 6 finančního nařízení pro souhrnný rozpočet Unie, červenec 2018.

¹⁶ Opatření 1, 6, 7, 8, 9, 11, 13, 14.

¹⁷ Opatření 3, 4, 5, 12.

¹⁸ Opatření 2 a 10.

¹⁹ Opatření 3, 4, 8, 9, 11, 12, 13.

²⁰ Opatření 4, 8, 9, 12, 13.

²¹ Opatření 3, 8 a 12.

²² Opatření 3, 4, 8, 9 a 12.

²³ Opatření 11 a 13.

²⁴ Evaluation of the Global Climate Change Alliance (GCCA) Global programme World-Wide: Final Report, 2015.

²⁵ Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) – ztráty a škody.

²⁶ Walter Kennes, 2019: The origins of the GCCA: remembering how the alliance was born.

²⁷ Globální adaptační index University of Notre Dame.

²⁸ Sdělení Komise COM(2007) 540.

²⁹ Walter Kennes, 2019.

³⁰ Anders Wijkman, zpravodaj EP: „Globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy“, 23.9.2008.

³¹ Estonsko (0,8 milionu EUR), Irsko (23 milionů EUR), Kypr (0,6 milionu EUR) a Švédsko (4,4 milionu EUR).

³² Pracovní dokument útvarů Komise Implementation Framework of the Global Climate Change Alliance, SEC(2008) 2319.

³³ Walter Kennes, 2019.

³⁴ Pracovní dokument útvarů Komise SEC(2008) 2319.

³⁵ www.gcca.eu, www.intraacpgccaplus.org, www.europa.eu/capacity4dev/gcca-community.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023

PDF	ISBN 978-92-847-9501-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/992776	QJ-AB-23-005-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9460-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/197548	QJ-AB-23-005-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2023

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

- Obrázek 2 a tabulka 1 – Ikony: tyto obrázky byly vytvořeny s použitím zdrojů z platformy https://flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.