Zvláštní zpráva

č.11 2017

Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku: navzdory určitým nedostatkům nadějný začátek spolu s odpověďmi Komise

O zprávě: Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku, první svěřenský fond EU spravovaný Evropskou komisí, zahájil činnost v červenci 2014, aby pomáhal jedné z nejméně rozvinutých zemí světa. Posuzovali jsme, jak bylo založení fondu odůvodněno a jak byl dosud řízen a plnil své cíle. Konstatujeme, že rozhodnutí zřídit fond bylo za daných okolností i přes některé nedostatky náležité. Při řízení fondu nebylo zatím využito všech jeho možností, a to ve třech ohledech: koordinace mezi zainteresovanými subjekty, transparentnost, rychlost a nákladová efektivita postupů a monitorovací a hodnoticí mechanismy. Celkově však měl fond dosud pozitivní výsledky. Naše doporučení by měla pomoci zlepšit koncepci a řízení tohoto a dalších svěřenských fondů EU.

Tato publikace je k dispozici také v 23 jazycích a v následujícím formátu:

PDF

Obsah
Shrnutí
Úvod
Rozsah a koncepce auditu
Připomínky
Závěry a doporučení
Přílohy
Odpovědi Komise
Zkratková slova a zkratky
Poznámky na konci textu
Auditní tým
Kontakt

Shrnutí

Svěřenský fond je fond založený ke konkrétnímu rozvojovému účelu s finančními příspěvky od jednoho či více dárců a často se zřizuje jako reakce na krize, jako jsou přírodní pohromy nebo konflikty. Od roku 2013 má Komise možnost zřizovat „svěřenské fondy Unie pro vnější akce“ pro akce v případě mimořádných událostí, akce po odeznění mimořádných událostí a pro tematicky zaměřené akce.

Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku, první svěřenský fond EU spravovaný Evropskou komisí, zahájil činnost v červenci 2014. Jeho dárci jsou Evropská unie, Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie a Švýcarsko, které zemi poskytly celkem 146 milionů EUR na podporu při překonávání krize a při rekonstrukci.

III

Středoafrická republika je již po mnoho desetiletí špatně spravována a trpí vysokou mírou chudoby a konflikty. Je jednou z nejméně rozvinutých a nejchudších zemí na světě a v indexu lidského rozvoje UNDP jí v roce 2016 patřilo poslední místo.

Při tomto auditu jsme prověřovali první zkušenost Evropské komise s využitím vlastního svěřenského fondu. Posuzovali jsme, zda byl fond zřízen odůvodněně, jak byl spravován a zda dosud plnil své cíle.

Dospěli jsme k závěru, že ačkoli neexistovala ani formálně strukturovaná analýza toho, jak vybrat nástroj financování, ani komplexní analýza potřeb, bylo rozhodnutí zřídit svěřenský fond Bêkou i jeho koncepce za daných okolností náležité.

Při řízení svěřenského fondu Bêkou nebylo zatím využito všech jeho možností, a to ve třech ohledech: svěřenský fond Bêkou měl jen malý vliv na koordinaci zainteresovaných subjektů, postupy by mohly být transparentnější, rychlejší a nákladově efektivnější a také je třeba plně rozpracovat monitorovací a hodnoticí mechanismy.

VII

Svěřenský fond Bêkou měl dosud celkově pozitivní výsledky. Přilákal pomoc, ale jen málo dalších dárců a většina jeho projektů vytvořila předpokládané výstupy. Fond Evropskou unii více zviditelňuje.

VIII

Předkládáme řadu doporučení, aby Komise mohla v budoucnosti zlepšit koncepci a řízení svěřenského fondu Bêkou a obecněji i svěřenských fondů EU. Komisi doporučujeme, aby:

vypracovala další pokyny pro výběr nástroje pomoci a pro analýzy potřeb, aby bylo možno vymezit rozsah intervencí svěřenských fondů,
zlepšila koordinaci dárců, výběrová řízení a měření výkonnosti a optimalizovala správní náklady.

Úvod

Svěřenské fondy EU: nový nástroj rozvojové pomoci

Svěřenský fond je fond založený ke konkrétnímu rozvojovému účelu s finančními příspěvky od jednoho či více dárců, který obvykle spravuje mezinárodní organizace jako Světová banka nebo Organizace spojených národů. Svěřenské fondy jsou oblíbené od 90. let minulého století a stále více se využívají jako nástroj financování mezinárodní spolupráce. Často se zřizují jako reakce na krize, jako jsou přírodní pohromy či konflikty.

Na základě dohody uzavřené mezi Evropskou komisí a dalšími dárci je od roku 2013 možné zřizovat „svěřenské fondy Unie pro vnější akce“ pro akce v případě mimořádných událostí, akce po jejich odeznění a pro tematicky zaměřené akce¹. Pro každý svěřenský fond Unie je ustavena správní rada, které předsedá Komise, aby byli zastoupeni dárci i členské státy, jež do fondu nepřispěly, a která rozhoduje o využití finančních prostředků.

Svěřenský fond EU Bêkou² pro Středoafrickou republiku byl zřízen v červenci 2014 s cílem podporovat zemi při překonávání krize a při její rekonstrukci. Jedná se o první ze čtyř svěřenských fondů, které Komise dosud spravovala³. Původními čtyřmi dárci byla Evropská unie (EU), Francie, Německo a Nizozemsko a v roce 2015 se partnery staly Itálie a Švýcarsko. Celková výše peněžních prostředků přislíbených do svěřenského fondu Bêkou do konce roku 2016 činila 146 milionů EUR, přičemž asi tři čtvrtiny této částky pocházely z rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu. Do konce roku 2016 bylo skutečně zaplaceno 86 milionů EUR.

Hlavním cílem fondu, stanoveným ve zřizovací dohodě, je „poskytovat soustavnou a zacílenou pomoc pro odolnost zranitelných skupin a podporu všech aspektů překonání krize ve Středoafrické republice a její rekonstrukce, koordinovat krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření a pomáhat sousedním zemím zvládat následky krize“⁴.

Středoafrická republika: země v krizi

Středoafrická republika je jednou z nejméně rozvinutých a nejchudších zemí na světě a v indexu lidského rozvoje UNDP jí v roce 2016 patřilo poslední místo, přestože má významná ložiska nerostných surovin a další zdroje, jako jsou rezervy uranu, ropy, zlata, diamantů, kobaltu, dřeva a hydroelektrické energie. Jejích 4,5 milionu obyvatel žije na rozsáhlém území o rozloze 623 000 km² (přibližně velikosti Francie a Belgie dohromady). Od získání nezávislosti v roce 1960 trpí Středoafrická republika konflikty, špatnou správou, vysokou mírou chudoby a nerovností a nedostatkem investic ze soukromého sektoru. Většina obyvatel Středoafrické republiky se nyní nachází v nejisté situaci a více než její polovina potřebuje humanitární pomoc. V zemi je přibližně 450 000 vnitřně vysídlených osob a podobné množství uprchlo do sousedních zemí.

Po období násilí, které vedlo k vypuzení předchozí vlády, spravovala zemi od roku 2014 do začátku roku 2016 přechodná vláda. V březnu 2016 se po demokratických volbách úřadu ujal nový prezident a vláda. V říjnu 2016 zveřejnily orgány Středoafrické republiky a dárci pětiletý národní plán obnovy a budování míru.

Do roku 2014 byla Středoafrická republika považována za zemi dárci opomíjenou (tzv. aid orphan)⁵, protože od mezinárodního společenství dárců získávala jen omezenou podporu. Následně se pomoc poskytovaná zemi výrazně zvýšila. Probíhající konflikty však znamenají, že obyvatelstvo nadále zoufale potřebuje humanitární pomoc⁶.

EU je partnerem Středoafrické republiky již více než třicet let a stále zůstává jedním z jejích nejdůležitějších rozvojových partnerů. V letech 2013 až 2016 přispěla Evropská unie na pomoc zemi více než 500 miliony EUR⁷. EU přijala tzv. komplexní přístup⁸ a pomoc poskytuje prostřednictvím svěřenského fondu Bêkou, tradiční rozvojové pomoci, tří vojenských misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, civilní reakce na krizové situace a humanitární pomoci.

Ve Středoafrické republiky se významně angažují také agentury Organizace spojených národů (OSN) a Francie. V příloze II je uvedeno sedm svěřenských fondů OSN, které ve Středoafrické republice působí. Zemi poskytují pomoc také různí další partneři jako Africká rozvojová banka, Světová banka a další země EU.

Rozsah a koncepce auditu

Při tomto výkonnostním auditu jsme prověřovali první zkušenost Evropské komise s využitím vlastního svěřenského fondu jako nástroje pomoci. Posuzovali jsme, zda bylo zřízení fondu odůvodněné, jak byl fond spravován a zda dosud plnil své cíle.

Audit se zaměřil na fond od jeho vzniku v roce 2014 do konce roku 2016. Prověřovali jsme všech jeho jedenáct projektů a 31 souvisejících zakázek, jež byly financovány (viz příloha I). Analyzovali jsme různé dokumenty týkající se zřízení fondu a koncepce projektů, postupů pro výběr prováděcích organizací a monitorování a hodnocení projektů (průběžné zprávy a externí hodnoticí zprávy). Provedli jsme také návštěvy na místě ve Středoafrické republice a v ústředí tří dárců fondu. Tyto návštěvy nám umožnily uskutečnit pohovory se zainteresovanými subjekty a navštívit tři projekty.

Připomínky

Ačkoli rozhodnutí založit svěřenský fond Bêkou i jeho koncepce vycházely z omezené analýzy, byly za daných okolností náležité

V tomto oddíle se nejprve stručně popisují okolnosti ve Středoafrické republice, za nichž byl svěřenský fond Bêkou vytvořen, a poté se analyzuje koncepce fondu ze dvou pohledů: z pohledu výběru svěřenského fondu jako nástroje financování a z pohledu rozsahu intervencí svěřenského fondu Bêkou.

Svěřenský fond Bêkou byl rychlou odpovědí na složité okolnosti v zemi

Situace ve Středoafrické republice v roce 2014 byla poznamenána následky významné politické a bezpečnostní krize, která se vyhrotila v roce 2012. Následně nastala humanitární krize a hospodářská recese, obě v rozsahu nemajícím obdoby. V prosinci 2013 vyhlásila OSN, že země se nachází v tzv. mimořádné krizové situaci třetího stupně⁹. Situaci charakterizovalo tzv. contiguum¹⁰ humanitárních a rozvojových problémů a slabé státní orgány, které nebyly schopny uspokojit potřeby obyvatelstva.

**Dítě procházející kolem opuštěného letadla v dřívějším táboře pro vnitřně vysídlené osoby blízko letiště v Bangui.**
© Francouzský červený kříž.

Tyto okolnosti také významným způsobem omezily poskytování pomoci EU: jelikož v té době chyběla demokraticky zvolená vláda, Komise nemohla přijmout národní orientační program¹¹ pro pomoc poskytovanou v přídělu pro Středoafrickou republiku z 11. Evropského rozvojového fondu (ERF).

Svěřenský fond Bêkou pro Středoafrickou republiku tak byl vytvořen jako rychlá reakce na potřebu koordinovaného nástroje, který by propojoval okamžitou pomoc, obnovu a rozvoj. O důvodech pro volbu takového nástroje se během první poloviny roku 2014 diskutovalo na politické i odborné úrovni v Evropské komisi, s mnoha různými dárci a s přechodnou vládou Středoafrické republiky. Tyto diskuse vedly ke shodě především o tom, že pro poskytování pomoci, integrování humanitárního a rozvojového přístupu a přechod od koordinování pomoci ke sdílení zdrojů je zapotřebí jiných prostředků. Tato společná analýza tvořila základ pro vytvoření svěřenského fondu Bêkou.

Fond byl vytvořen během velmi krátké doby – úvodní diskuse byly zahájeny na počátku roku 2014 a v červenci 2014 podepsaly Komise, Francie, Německo a Nizozemsko jeho zřizovací dohodu.

Komise nevypracovala formálně strukturovanou analýzu pro výběr nástroje financování

Ve finančním nařízení je vyjmenována řada podmínek, které musí být před zřízením svěřenského fondu EU splněny: i) přínos pro opatření Unie, tj. cílů svěřenského fondu lze lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států, ii) politická viditelnost a výhody z hlediska řízení, iii) svěřenské fondy by neměly být vytvořeny, pokud pouze zdvojují stávající možnosti financování a podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody.

Ze závazků, které EU přijalo na fórech na vysoké úrovni o účinnosti pomoci (viz rámeček 1), a pokynů GŘ DEVCO ke svěřenským fondům EU vyplývá, že svěřenské fondy by se neměly stát běžným prováděcím nástrojem.

Rámeček 1

Fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci vyzývají ke zdrženlivosti, pokud jde o vytváření nových způsobů poskytování pomoci

Neustálou snahu o modernizaci poskytování pomoci doprovázely čtyři události: fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v Římě (2003), Paříži (2005), Akkře (2008) a Pusanu (2011). Tato fóra, jichž se dosud účastnilo více než 100 zemí, vedla k formulaci zásad účinné pomoci.

Dárci se po fóru v Akkře v roce 2008 mimo jiné zavázali, že budou využívat, popřípadě posilovat stávající způsoby poskytování pomoci namísto toho, aby vytvářeli samostatné nové způsoby, které by mohly vést k další fragmentaci a znesnadňovaly by koordinaci na úrovni jednotlivých zemí¹². Při diskusi u kulatého stolu byli dárci vyzváni, aby zakládání nových fondů dobře zvažovali a ověřovali si, že fondy vytvoří přidanou hodnotu¹³. Na fóru v Pusanu v roce 2011 EU znovu potvrdila svůj závazek z Akkry týkající se zdrženlivosti, aby se zabránilo dalšímu zvyšování počtu fondů¹⁴.

OSN i Světová banka stanovily postupy, jak odůvodnit volbu svěřenského fondu pro poskytování pomoci. Například kancelář OSN svěřenských fondů sdružujících více partnerů (Multi-Partner Trust Fund Office), která OSN pomáhá spravovat společné mechanismy financování, vydala příručky s pokyny pro zřizování svěřenských fondů. V nich se doporučuje provést předběžnou studii proveditelnosti a analyzovat funkce a přidanou hodnotu takového fondu¹⁵.

Komise v dostupných pokynech dosud pouze zopakovala požadavky z finančního nařízení. Nevypracovala zatím způsob, jak je použít, aby rychle a strukturovaně posoudila komparativní výhody svěřenských fondů oproti jiným nástrojům. I když Komise uspořádala řadu diskusí (viz bod 15), před zřízením svěřenského fondu Bêkou nebyla provedena žádná formálně strukturovaná analýza vycházející z požadavků stanovených ve finančním nařízení.

Nebyla provedena komplexní analýza potřeb, která by ukázala, které mezery by měl svěřenský fond Bêkou zaplnit

Analýzy potřeb jsou důležitým krokem při koncipování rozsahu rozvojové pomoci, neboť pomáhají určit potřeby a priority pomoci. Díky nim také nedochází k tomu, že nový nástroj financování zdvojuje stávající nástroje, a mohou sloužit jako základ pro koncepci pomoci, která umožňuje dělbu práce s dalšími dárci.

V různých interních dokumentech Komise vypracovaných před zřízením svěřenského fondu Bêkou se sice konstatovalo, že Středoafrická republika potřebuje pomoc, avšak analýza potřeb byla neúplná. Chybělo v ní následující: posouzení celkových potřeb Středoafrické republiky, přehled potřeb, které jsou naplňovány stávajícími nástroji pomoci, a tudíž analýza mezer v poskytování pomoci, jež je třeba vyplnit, posouzení potřebných finančních zdrojů a stanovení priorit pomoci.

Hlavním cílem svěřenského fondu Bêkou, stanoveným ve zřizovací dohodě, je „poskytovat soustavnou a zacílenou pomoc pro odolnost zranitelných skupin a podporu všech aspektů překonání krize ve Středoafrické republice a její rekonstrukce, koordinovat krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření a pomáhat sousedním zemím zvládat následky krize“¹⁶. Tato formulace je velmi obecná. Na základě komplexní analýzy potřeb by bylo možno stanovit podrobnější cíle (viz též bod 50). Analýza mohla také zřetelněji ukázat, jak a proč činnosti fondu souvisejí s jeho cílem a které konkrétní mezery fond zaplňuje.

Na strategické úrovni Komise zajistila, aby svěřenský fond Bêkou nezdvojoval další existující zdroje financování. V letech 2014 až 2016 se z prostředků přidělených z ERF pro Středoafrickou republiku financoval omezený počet činností, které se soustřeďovaly na jiné oblasti než ty, kterých se týkal svěřenský fond Bêkou, například na vzdělávací politiku nebo politiku národního zdraví¹⁷. Přestože ve Středoafrické republice působí nejméně sedm svěřenských fondů OSN, šest z nich má tematický rozsah, který se od svěřenského fondu Bêkou zřetelně liší. Jedinou výjimkou je svěřenský fond OSN sdružující více dárců Ezingo, který se rovněž zaměřuje na stabilizaci a obnovu Středoafrické republiky. Tento fond se ovšem od svěřenského fondu Bêkou významně liší, pokud jde o objem pomoci a rozsah činností, typ financovaných projektů a příjemce pomoci¹⁸.

Na úrovni projektů řeší svěřenský fond Bêkou podobné potřeby jako dřívější podpora EU. Některé projekty dokonce navazují na projekty dříve financované jinými nástroji pomoci EU (viz rámeček 2). Vyznačují se však jiným přístupem a zavedly další činnosti na budování odolnosti. Některé z těchto jiných projektů jsou inovativní a liší se od typů projektů, které byly ve Středoafrické republice financovány dříve. Příkladem je projekt hospodářské obnovy, který poskytuje mikrofinancování pro malé místní podniky.

Rámeček 2

Příklady projektů svěřenského fondu Bêkou, které řeší podobné potřeby jako projekty, které byly též financovány z pomoci EU

Některé projekty svěřenského fondu Bêkou převzaly činnosti podporované jinými nástroji pomoci EU. Příklady jsou uvedeny níže:

Dva projekty GŘ ECHO s nevládními organizacemi ve zdravotnictví byly vystřídány projekty svěřenského fondu Bêkou s týmiž organizacemi. Tyto dvě nevládní organizace podporovaly 25 místních zdravotních středisek, aby mohla poskytovat lepší základní zdravotní péči. Také GŘ ECHO, UNICEF a humanitární fond OSN poskytly jedné z těchto nevládních organizací pomoc na činnosti ve zdravotnictví.
V roce 2014 se z nástroje EU přispívajícího ke stabilitě a míru financovaly činnosti náročné na pracovní sílu (travaux à haute intensité de main d’oeuvre) ve 3. a 5. obvodu Bangui, které byly podobné projektu městské obnovy v rámci svěřenského fondu Bêkou. Projekt spočívá v tom, že se najímají místní obyvatelé, kteří provádějí základní činnosti v oblasti městské obnovy. Cílem je obnovit infrastrukturu a zároveň vytvářet příjmy pro nejzranitelnější skupiny.
V rámci 10. ERF byl v roce 2014 zahájen projekt potravinového zabezpečení, následně však byl zrušen. Měla se z něj financovat Organizace OSN pro výživu a zemědělství, aby mohla provozovat programy budování odolnosti komunit (caisses de resilience), podporovat dialog mezi komunitami kolem nomádských pasteveckých tras a zlepšovat potravinové zabezpečení v oblastech kolem Bangui, což se podobalo projektu potravinového zabezpečení svěřenského fondu Bêkou. Pět smluv uzavřených s touto organizací a s nevládními organizacemi v rámci nástroje EU pro rozvojovou spolupráci od roku 2014 se týkalo podobných činností (podpory chovatelů dobytka, dialogu mezi komunitami, potravinové odolnosti).
Cílem jednoho projektu svěřenského fondu Bêkou bylo chránit zvířecí ekosystémy na severovýchodě a jihovýchodě Středoafrické republiky. Předcházel mu projekt 10. ERF, při němž se podobné činnosti prováděly na severovýchodě země.

Společenství dárců a rozvojové země označily partnerství mezi dárci za důležité v situacích nestability a krize¹⁹. Před tím, než byl v říjnu 2016 zveřejněn národní plán obnovy a budování míru, neměli dárci pomoci Středoafrické republice žádný společný strategický rámec. Probíhající iniciativy na základě tohoto národního plánu obnovy by mohly během roku 2017 vést ke zřetelnějšímu vymezení dělby práce (viz rámeček 3).

Rámeček 3

Národní plán obnovy a budování míru 2017–2021: základ budoucí dělby práce

Vláda Středoafrické republiky vypracovala s pomocí EU, OSN a Světové banky novou národní strategii, tzv. národní plán obnovy a budování míru 2017–2021, a v říjnu 2016 ji zveřejnila. V plánu se navrhují tři prioritní pilíře: i) podporovat mír, bezpečnost a usmíření, ii) obnovit společenskou smlouvu mezi státem a obyvatelstvem a iii) napomáhat obnově hospodářství a výrobního odvětví²⁰. Plán je rozdělen do jedenácti strategických cílů a celkové potřeby se odhadují na 3,2 miliardy USD²¹.

Přichází v úvahu, že ze svěřenského fondu Bêkou se budou financovat opatření ve všech třech pilířích národního plánu obnovy a budování míru. Jak již bylo uvedeno v bodě 14, když byl fond vytvořen, ERF byl omezován skutečností, že Středoafrická republika neměla národní orientační program. GŘ DEVCO právě pracuje na národním orientačním programu v rámci 11. ERF. Celková částka činí 382 milionů EUR, přičemž 208 milionů EUR jsou nové prostředky. Národní orientační program by mohl zahrnovat také intervence spadající pod všechny tři pilíře. Část prostředků v rámci národního orientačního programu bude převedena do svěřenského fondu Bêkou. Alespoň jeden pilíř národního plánu obnovy a budování míru chce financovat celkově 31 dárců poskytujících pomoc Středoafrické republice. Pokud jde o realizaci tohoto plánu, v březnu 2017 nebyla dělba práce mezi svěřenským fondem Bêkou, jinými nástroji EU a dalšími dárci zatím podrobně stanovena.

Při řízení svěřenského fondu Bêkou nebylo zatím využito všech jeho možností

Řízení svěřenského fondu Bêkou jsme prověřovali ze tří perspektiv: zaprvé koordinace s ostatními dárci a orgány Středoafrické republiky, zadruhé transparentnost a rychlost jeho řízení a nákladová efektivita poskytované pomoci a zatřetí jeho monitorovací a hodnoticí mechanismy.

Svěřenský fond Bêkou měl na koordinaci mezi zainteresovanými subjekty jen malý vliv

Zkušenosti ukazují, že při mimořádných událostech a po odeznění těchto událostí může být postup mezinárodního společenství nesystematický a rozdrobený kvůli nedostatkům místní správy a náhlému nárůstu počtu dárců. Tento stav brání dárcům účinně a udržitelně přispívat k rekonstrukci dané země. Svěřenské fondy EU byly koncipovány právě pro takovéto situace. Svěřenský fond může poskytnout vhodné řešení, neboť má fungovat kolektivně jménem EU a jejích dárců²².

Vzhledem k rozmanitosti dárců a operací ve Středoafrické republice je důležitá koordinace. Svěřenské fondy mohou také poskytovat užitečný prostor pro zlepšování koordinace s projekty, které jsou financovány nezávisle na fondu. Týká se to hlavně koordinace mezi dárci fondu, ale potenciálně též koordinace v širším rozsahu s ostatními dárci. Svěřenský fond Bêkou měl být koordinačním mechanismem, který mezinárodnímu společenství umožní koordinovaným způsobem přispívat ke stabilizaci Středoafrické republiky²³. Svěřenský fond Bêkou byl zřízen proto, aby „zajišťoval více než jen koordinaci mezi členskými státy a zavedl skutečnou společnou organizaci“²⁴, přičemž se například plánovalo sdílet jak zdroje, tak kapacitu analyzovat, určovat a realizovat projekty, společné mise, zvláštní oddělení se zaměstnanci, kteří by koordinovali dárce a komunikovali s partnery, nebo společné tematické pracovní skupiny.

Máloco svědčí o tom, že vytvoření svěřenského fondu Bêkou pomohlo konsolidovat činnost dárců ve Středoafrické republice způsobem popsaným v bodě 29 buďto bezprostředně po jeho vytvoření, nebo v mezidobí (viz rámeček 4). Dárcovská činnost mimo fond zůstala od roku 2014 na podobné úrovni nebo se v některých případech dokonce zvýšila (viz též body 55–61 o zapojení jiných dárců). Vedení fondu považovalo roztříštěnost nástrojů a účastníků pomoci ve Středoafrické republice za významný problém.

Rámeček 4

Někteří dárci zvýšili od roku 2014 svou činnost mimo fond

Německou rozšiřuje své dvoustranné činnosti ve Středoafrické republice. V roce 2016 si spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zvolilo Středoafrickou republiku jako jednu ze svých bilaterálních partnerských zemí. Německá rozvojová banka Kreditanstalt für Wiederaufbau nedávno zahájila projekt ve zdravotnictví v hodnotě 11 milionů EUR.

V říjnu 2016 otevřela Itálie v Bangui svou kancelář pro rozvojovou spolupráci.

GŘ DEVCO bude pokračovat v pomoci z ERF na základě národního orientačního programu.

Kromě dárců do svěřenského fondu Bêkou je zde také Světová banka, která plánuje zřídit pro Středoafrickou republiku vlastní svěřenský fond.

Koordinační mechanismy pro rozvojovou pomoc ve Středoafrické republice na konci roku 2016 ještě nefungovaly. Humanitární seskupení, vedená organizacemi OSN a mezinárodními nevládními organizacemi, se věnují humanitární pomoci. Přechodná vláda Středoafrické republiky vytvořila v roce 2014 příslušné koordinační struktury pro rozvojovou pomoc, ty však nezačaly nikdy fungovat. Orgány Středoafrické republiky a dárcovské společenství vytvářejí institucionální rámec pro provádění rozvojové pomoci podle národního plánu obnovy a budování míru přijatého v říjnu 2016²⁵. Součásti rámce bude koordinační mechanismus pomoci, v němž bude mít rozhodovací úlohu svěřenský fond OSN Ezingo a případný budoucí svěřenský fond Světové banky a svěřenský fond Bêkou bude mít pouze poradní úlohu.

Svěřenský fond Bêkou nemá stanovené postupy pro systematickou koordinaci svých projektů s projekty ostatních dárců fondu. Fond vytvořil koordinační mechanismy v podobě vlastních správních struktur (správní rady svěřenského fondu a operačního výboru). Přestože jednou z úloh výboru je schvalovat projekty, výbor nenapomáhal diskusím o koordinaci s ostatními projekty financovanými dárci svěřenského fondu Bêkou. Programové dokumenty se systematicky nevypracovávají s použitím úplného přehledu o ostatních projektech v téže oblasti.

Zástupce svěřenského fondu Bêkou v Bangui uplatňoval i bez formálních mechanismů osvědčené postupy a zajišťoval určitou míru koordinace projekt od projektu (viz rámeček 5). Svěřenský fond Bêkou by mohl provádět systematičtější koordinaci jak interně mezi svými dárci, tak potenciálně i externě uvnitř mezinárodního společenství.

Rámeček 5

Tři příklady osvědčených postupů při koordinaci dárců a realizaci projektů

Byly vytvořeny synergické efekty mezi projektem svěřenského fondu Bêkou v oblasti hospodářské obnovy a dvěma projekty financovanými rozvojovou agenturou jednoho členského státu EU. Přestože v koncepční fázi projektu byla koordinace jen malá, po zahájení projektu v roce 2016 se koordinace skutečně prováděla. Konalo se několik setkání mezi agenturou, zástupci svěřenského fondu Bêkou v Bangui a prováděcími organizacemi, aby se projednaly způsoby, jak mezi těmito třemi projekty vytvořit synergie.

V říjnu 2016 pozvali zástupci svěřenského fondu Bêkou v Bangui dárce a orgány Středoafrické republiky na seminář o potravinovém zabezpečení. Na základě tohoto semináře tým svěřenského fondu Bêkou vyhlásil výzvu k vyjádření zájmu, která zohledňovala výsledky těchto jednání.

Technická pomoc byla financována v rámci projektu v oblasti zdravotnictví, jehož cílem bylo pomocí měsíčních jednání koordinovat šest nevládních organizací působících ve zdravotnických zařízeních v celé Středoafrické republice. I když nebyla původně plánována, tato koordinace někdy přesáhla i provozovatele svěřenského fondu Bêkou, což pomáhalo monitorovat možné případy zdvojování činností s ostatními dárci. Vedla také k tomu, že nevládní organizace slaďovaly své pracovní postupy.

**Cílem projektu v oblasti potravinového zabezpečení je udržitelný rozvoj zajišťování potravin a výživy.**
© Francouzský červený kříž.

Existují určité doklady, že činnost svěřenského fondu Bêkou je koordinována s orgány Středoafrické republiky (viz rámeček 5, který uvádí příklad). Vláda Středoafrické republiky předpokládá, že svou roli v řízení fondu rozšíří tak, že se bude systematičtěji podílet na koncepci, provádění a monitorování jeho projektů.

Postupy by mohly být transparentnější, rychlejší a nákladově efektivnější

Finanční nařízení²⁶ stanoví, že svěřenské fondy se používají v souladu se zásadou transparentnosti. Zřizovací dohoda uvádí, že se mají používat pružné postupy, aby svěřenský fond Bêkou dostatečně rychle reagoval a aby bylo možno pomoc rychle zorganizovat. Ve finančním nařízení se také stanoví, že na pokrytí vzniklých nákladů na správu svěřenského fondu lze použít nejvýše 5 % částky do něj vložené. Posuzovali jsme transparentnost a rychlost výběrových řízení a nákladovou efektivnost svěřenského fondu Bêkou ve srovnání s jinými způsoby poskytování pomoci.

Transparentnost výběrových řízení

Postupy, kterými svěřenský fond Bêkou vybíral organizace pro provádění projektů, nebyly v pokynech pro svěřenské fondy EU formalizovány. Používané postupy vycházely až na některé výjimky z postupů předepsaných v dokumentu Zakázky a granty pro vnější činnost Evropské unie – praktická příručka (PRAG)²⁷.

Kromě malého počtu smluv o poskytování služeb využíval svěřenský fond Bêkou pro výběr organizací provádějících projekty tři různé způsoby: čtyři dohody o delegované spolupráci, deset přímých zadání zakázky a dvanáct zadání zakázky na základě omezené výzvy k vyjádření zájmu²⁸. Definice všech těchto způsobů a jejich odpovídající výhody a nevýhody jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Definice a hlavní výhody a nevýhody výběrových řízení použitých svěřenským fondem Bêkou pro udělování grantů
Druh	Dohody o delegované spolupráci	Přímé zadání	Zadání na základě omezené výzvy svěřenského fondu Bêkou k vyjádření zájmu
Definice	Komise svěří správu prostředků delegovanému subjektu z členského státu (nebo jiné třetí dárcovské země).	Organizace je vybrána bez soutěže.	Předem vybraný počet organizací je vyzván, aby vypracoval návrh.
Výhody	Rychlé řízení K dispozici je vysoká odbornost	Rychlé řízení K dispozici je vysoká odbornost	Transparentnější než druhá dvě řízení Zaměřuje se na známé odborníky na tuto tématiku
Nevýhody	Omezená transparentnost kvůli nedostatečné publicitě Další vrstva správních postupů Možné střety zájmu	Omezená transparentnost kvůli nedostatečné publicitě Omezuje přístup k financování pro novější organizace	Omezuje přístup k financování pro novější organizace

Zdroj: PRAG.

Nebyla vymezena výběrová řízení, která má svěřenský fond Bêkou skutečně používat, ani jaká míra pružnosti je dovolena ve vztahu k PRAG. Nebylo tak zcela transparentní, jak byly prováděcí organizace vybrány.

O využívání dohod o delegované spolupráci se zmiňuje článek 10 zřizovací dohody, který uvádí, že tyto dohody „jsou preferovanou možností, jestliže nabídnou vhodnou reakci, pokud jde o náklady, účinnost a evropskou viditelnost opatření financovaných fondem“. I když však vybrané organizace byly odborníky v příslušných oblastech, jejich využití nebylo, zejména v době jejich schvalování, nijak zdůvodněno. Kromě toho vznikají možné střety zájmů, protože některé tyto organizace jsou zastoupeny v operačním výboru fondu, kde se vybírají projekty a v těchto případech i prováděcí organizace²⁹.

U pěti z přímých zadání se jednalo o druhou fázi dřívějších činností. Ostatní zakázky byly zadány po přezkumu organizací ve Středoafrické republice již přítomných a jejich schopností. Vzhledem ke složitým podmínkám v terénu v době udělení těchto zakázek je to pochopitelné. Objevili jsme však zejména jeden případ, kdy mohlo být použito konkurenčnější řízení, protože příslušné činnosti byla schopna provést více než jedna organizace³⁰.

U každé z omezených výzev k vyjádření zájmu bylo použito zvláštní upravené výběrové řízení, které obsahovalo určité prvky z PRAG, ale v různých fázích se uplatňovaly různé pružnější postupy. Z tohoto důvodu není zřejmé, jak byly prováděcí organizace vybrány.

Rychlost výběrových řízení

Ustanovení o pružnosti vztahující se na svěřenský fond Bêkou by mohly být příležitostí, jak ve srovnání s tradičnějšími přístupy uplatňovanými v Komisi ušetřit čas. Používaná struktura a rozhodovací proces, spolu s relativně krátkou dobou, kdy fond existuje, omezují možnosti smysluplného srovnání se zavedenými postupy pro jinou pomoc EU. Přesto jsme nalezli příklady, kdy se při výběru prováděcích organizací mohl ušetřit čas.

Jedním z příkladů, kdy svěřenský fond Bêkou mohl během výběrového řízení ušetřit další čas, byly diskuse s organizacemi o obsahu projektů. Délka a počet diskusí mohly být sníženy u všech tří použitých druhů řízení. U 14 z 26 udělených zakázek se o obsahu projektů jednalo více než 100 dní. Průměrná potřebná doba činila 148 dní, přičemž nejdelší byla 503³¹ dní a nejkratší 18³² dní. Zatímco diskuse následující po omezených výzvách k vyjádření zájmu trvaly průměrně jen 50 dní, diskuse u dohod o delegované spolupráci trvaly v průměru 197 dní a u přímých zadání 245 dní. Kdyby se diskuse vedly jiným způsobem, mohly být dohody dopracovány dříve. Například k některým otázkám se různí pracovníci Komise vraceli, což zvyšovalo objem komunikace mezi oběma stranami. Větší součinnost mezi pracovníky Komise před touto komunikací mohla tyto diskuse zkrátit.

V pěti případech rozsáhlé diskuse způsobily, že bylo ve skutečnosti nutné schvalovat výdaje se zpětnou platností³³. To mělo negativní dopad na provádění těchto projektů v rané fázi, neboť prováděcí organizace žily kvůli chybějící podepsané smlouvě v právní nejistotě.

Nákladová efektivita poskytované pomoci

Organizace OSN, Světová banka a Africká rozvojová banka účtují za správu svěřenských fondů různé poplatky. Žádná z nich nestanoví sazbu nižší než 5 % předepsaných pro svěřenský fond Bêkou³⁴. U další vnější pomoci EU poskytované z ERF a ze souhrnného rozpočtu se také účtují celkové sazby vyšší než 5 %.

Poplatky za správu svěřenského fondu Bêkou nezahrnují plat správce a administrativní náklady. To znamená, že celkové náklady na správu fondu jsou vyšší než náklady vykázané v účetní závěrce fondu. Úplné náklady na řízení svěřenského fondu Bêkou nebyly vypočteny. Tyto skutečnosti potvrdil i interní audit Komise.

U všech druhů rozvojové pomoci představují celkové náklady na její poskytnutí více než jen poplatek za správu. Kromě poplatku za svěřenský fond Bêkou účtují také najaté mezinárodní organizace a nevládní organizace vlastní správní poplatky. Jedná se obvykle o procento z hodnoty zakázky, stanovené v maximální výši 7 %. Tyto organizace však mohou úkoly souvisejícími s plněním zakázky pověřit další organizace, takže vznikají další vrstvy správních nákladů. Nákladným řešením jsou zejména dohody o delegované spolupráci, neboť automaticky vytvářejí další vrstvu správních nákladů (viz tabulka 1 výše). Výhody plynoucí z použití tohoto typu financování je vždy třeba zvážit s ohledem na dodatečné náklady.

V článku 3.8 zřizovací dohody se předpokládá, že všichni pracovníci svěřenského fondu Bêkou budou nakonec pracovat v Bangui. V současnosti se v Bangui nachází jen jeden zástupce fondu a sedm zaměstnanců pracovalo v roce 2016 v Bruselu. Počet cizích státních příslušníků v delegaci EU je kvůli současné bezpečnostní situaci omezen. S tím, jak se bude situace ve Středoafrické republice zlepšovat, by se měl tento počet zvyšovat. Dosud nebyl proveden výpočet, zda by se úplného přesunu zaměstnanců do Středoafrické republiky mohlo dosáhnout v rámci 5% stropu (viz bod 36)³⁵.

Monitorovací a hodnoticí mechanismy je třeba plně rozpracovat

Monitorovací a hodnoticí mechanismy jsou důležité pro to, aby bylo možno posoudit výkonnost fondu a případně přijmout nápravná opatření. Vzhledem k tomu, že svěřenský fond Bêkou byl prvním svěřenským fondem EU řízeným Evropskou komisí, může být zdrojem cenných zkušeností pro budoucí využívání tohoto druhu nástroje při poskytování pomoci.

Svěřenský fond Bêkou nemá žádný rámec pro měření své výkonnosti na úrovni fondu, protože pro jeho celkový cíl nebyl vypracován komplexní výsledkový řetězec, který by popisoval předpokládané výsledky (výstupy, efekty, dopady) a odpovídající ukazatele³⁶. I když například ve zřizovací dohodě a dalších dokumentech je naznačeno, co lze od fondu očekávat (posílit odolnost, zlepšit koordinaci, poskytovat pomoc rychleji, mobilizovat kritický objem financování, zajistit politickou viditelnost), nebyly tyto prvky rozpracovány do cílů splňujících kritéria SMART³⁷.

Na konci roku 2016 nebyl ještě zaveden žádný systematický proces pro identifikaci poznatků získaných z fungování svěřenského fondu Bêkou, který by Komisi pomáhal zlepšovat koncepci a správu svěřenských fondů. Nicméně bylo podniknuto několik kroků, které jsou pro takový proces relevantní. Patří sem zveřejnění různých článků o svěřenském fondu Bêkou, organizování konferencí, seminářů a setkání, zejména se zástupci svěřenských fondů EU, a pořádání prezentací.

Na úrovni projektů jsou vymezeny cíle, výsledky a činnosti. Dva z jedenácti projektů však nemají ukazatele a ukazatele osmi projektů jsou nekonkrétní nebo nemají cílové hodnoty. Podobné nedostatky byly zjištěny i na úrovni zakázek: některé cíle splňují kritéria SMART jen zčásti a ukazatele jsou někdy nejasné nebo jim chybí odpovídající cílové hodnoty (podrobnosti viz příloha III).

Přes obtížené podmínky měl svěřenský fond Bêkou dosud celkově positivní výsledky

Výsledky fondu jsme zkoumali ze tří pohledů: pomoc, kterou fond přilákal, výstupy jeho projektů a zviditelnění EU. To jsou některé z předpokládaných výhod svěřenského fondu Bêkou.

Svěřenský fond Bêkou přilákal pomoc, ale jen málo dalších dárců

Svěřenský fond Bêkou měl přimět nové dárce, aby Středoafrické republice poskytli pomoc, a také získat další pomoc. Středoafrická republika byla původně považována za zemi dárci opomíjenou a celková podpora v období do krize v letech 2012/2013 se pohybovala kolem 250 milionů USD ročně (viz graf 1). Pomoc dosáhla svého vrcholu v roce 2014, kdy činila 610 milionů USD³⁸.

Graf 1

Celková pomoc pro Středoafrickou republiku, 2006–2015 (v mil. USD)

Rozvojová pomoc potřebná na uskutečnění národního plánu obnovy a budování míru činí přibližně 3,2 miliardy USD během pěti let (2017–2021). Na konferenci dárců v listopadu 2016 přislíbili dárci Středoafrické republice rozvojovou pomoc ve výši přes 2 miliardy USD, která tak pokývá podstatnou část těchto potřeb.

Svěřenský fond Bêkou přilákal do konce roku 2016 přísliby pomoci v celkové hodnotě 146 milionů EUR (viz graf 2). Tato částka je vyšší, než 25 milionů EUR, které přilákal svěřenský fond OSN Ezingo (viz příloha II), a lze ji srovnávat s dvoustranným přídělem z 11. ERF, který má dosáhnout 208 milionů EUR³⁹.

CS-CH01-PH25-1 — Graf 2

Částky přislíbené do svěřenského fondu Bêkou

Tři čtvrtiny zdrojů fondu pocházejí z rozpočtu EU a z ERF. Více než jednu třetinu tohoto příspěvku představuje dodatečná pomoc pro Středoafrickou republiku vedle pomoci, která byla zemi již přislíbena z jiných zdrojů financování EU.

Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Švýcarsko poskytovaly Středoafrické republice pomoc již před zřízením svěřenského fondu Bêkou, ale jednalo se o poměrně nízké částky. Od roku 2014 byla pomoc poskytována prostřednictvím fondu a dalšími způsoby poskytování pomoci (další podrobnosti o činnosti dárců ve Středoafrické republice viz rámeček 4).

Evropský parlament dvakrát vyzval členské státy, aby své příspěvky do svěřenského fondu Bêkou zvýšily. V roce 2016 během udělování absolutoria za rozpočet ERF na rok 2014 vyzval „členské státy, aby se více zapojily s cílem zajistit, aby tento fond začal plně fungovat“⁴⁰.

Některé členské státy nadále podporují svěřenské fondy OSN, jak již činily před svěřenským fondem Bêkou (viz příloha II). Humanitární fond OSN pro Středoafrickou republiku má jedenáct dárců včetně Belgie, Dánska, Německa, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Švédska, Švýcarska a Spojeného království. Francie a Nizozemsko přispívají také do svěřenského fondu OSN Ezingo.

Většina projektů vytvořila předpokládané výstupy za složitých podmínek

Z 31 zakázek týkajících se jedenácti projektů jich bylo 20 v dostatečně pokročilém stavu, abychom mohli alespoň částečně posoudit jejich výkonnost. I když se našeho posouzení týkala určitá omezení⁴¹, domníváme se, že většina projektů vytvořila předpokládané výstupy.

Předpokládané výstupy byly v plném rozsahu vytvořeny u tří zakázek (dvě studie a jedna zakázka na technickou pomoc). Většina výstupů byla realizována u jedenácti zakázek (příklad viz rámeček 6). U šesti probíhajících zakázek nebyly dosud do konce roku 2016 vytvořeny výstupy a hrozí, že do konce projektu by nemusely být realizovány (podrobnosti viz bod 65). Všechny zakázky jsou podrobněji posouzeny v příloze III.

Rámeček 6

Příklad výstupů: zdravotnický projekt

Šest nevládních organizací dostalo podporu ze svěřenského fondu Bêkou, aby mohly 80 zdravotnickým zařízením v celé Středoafrické republice pomáhat poskytovat lepší základní zdravotní péči místnímu obyvatelstvu.

Výsledkem pomoci byly asi dva miliony lékařských konzultací. Nevládní organizace překročily stanovené cíle u řady ukazatelů, jako je počet konzultací, počet asistovaných porodů a počet navštívených žen. Lékařská péče, léky a laboratorní testy byly v těchto zařízeních poskytovány zdarma pro děti, těhotné a kojící ženy a v případech ohrožení života.

Plánované činnosti na úrovni zdravotnických zařízení, jako je renovace, školení zaměstnanců, dodávky základních léků a laboratorního zařízení a koordinační a dohledové činnosti v okrese, se prováděly včas nebo s minimálním zpožděním. Například ve městě Bria bylo renovováno šest z osmi zdravotnických zařízení a sedm zdravotnických zařízení bylo renovováno a vybaveno v prefektuře Vakaga.

**Poskytování zdravotnických služeb v různých zdravotnických zařízeních v zemi prostřednictvím zdravotnického projektu**
© Francouzský červený kříž.

K případům, kdy cíle nebyly splněny, přispělo široké spektrum jak vnitřních, tak vnějších činitelů, přičemž nejvýznamnějším z nich byly problematické bezpečnostní podmínky, za nichž projekty probíhaly (viz příloha III).

Bylo sice vytvořeno mnoho hmatatelných výstupů, dosažení výsledků s podstatnějšími dlouhodobými účinky však obvykle vyžaduje více času. Například u projektu v oblasti potravinového zabezpečení byly kampaně vakcinace hospodářských zvířat úspěšné, zatímco prevence konfliktů a nové zakreslení nomádských pasteveckých tras budou nejspíše muset pokračovat v případné druhé fázi. První fáze zdravotnického projektu spočívající v poskytování zdravotnických služeb nevládními organizacemi byla sice úspěšná a studie o reformě národní agentury pro nákup léčiv byla vypracována podle plánu, nicméně opatření, kterými se mají reformovat veřejné zdravotnické služby, potřebují více času.

**„Paillottes“ jsou tradiční slaměné chýše používané jako ústřední místo pro setkávání v komunitách.**
© Francouzský červený kříž.

Fond Evropskou unii více zviditelňuje

Svěřenský fond Bêkou měl EU zviditelňovat jak prostřednictvím opatření prováděných na úrovni projektů, tak v podobě politické viditelnosti na úrovni fondu.

Projektoví partneři prováděli mnoho činností na místě. Patřilo k nim vydávání propagačních materiálů, dokumentárních pořadů a akademických článků a pořádání národních seminářů o výsledcích činností, slavností a školení, rozhlasových vysílání, návštěv novinářů apod. v souladu s jejich plány zviditelňování.

Pro fond jako celek bylo vykonáno 30 činností v oblasti zviditelňování s náklady přibližně 191 000 EUR. Výroční zpráva o činnosti svěřenského fondu Bêkou za rok 2015 obsahuje oddíl věnovaný činnostem v oblasti zviditelňování a popisují se v ní hlavní komunikační cíle, akce pro veřejnost, projekty, internetová stránka „capacity4dev“⁴² a komunikační materiály.

Bylo uspořádáno několik konferencí, které EU zviditelnily (příklady viz rámeček 7). Na konferenci v listopadu 2016 v Bruselu byly přítomny delegace z více než 80 zemí celého světa, spolu s vysokými představiteli OSN, Světové banky a dalších organizací. Výsledkem konference byly přísliby ve výši 2 miliard EUR.

Rámeček 7

Svěřenský fond Bêkou zorganizoval několik akcí

Svěřenský fond Bêkou uspořádal sérii seminářů a konferencí a vydal řadu publikací a tiskových zpráv jak v Bangui, tak v Bruselu, které našly širokou odezvu ve sdělovacích prostředcích.

Například semináře „Odolnost a obnova, cesta k rozvoji“ (Bangui, červen 2016) se účastnilo více než 200 zástupců vnitrostátních orgánů, organizací občanské společnosti, dárců, agentur OSN, mezinárodních nevládních organizací a sdělovacích prostředků a seminář poskytl přehled o situaci ve Středoafrické republice, o jejích problémech a o potřebách obyvatelstva. Ze semináře vzešlo dvanáct doporučení určených vládě Středoafrické republiky, projektovým partnerům a dárcům v zemi.

Dalším příkladem byla mezinárodní konference na vysoké úrovni o Středoafrické republice (Brusel, květen 2015) s více než 300 účastníky včetně prezidenta Středoafrické republiky, ministrů, poslanců Evropského parlamentu, zástupců OSN a nevládních organizací. Jejím výsledkem byly nové finanční přísliby pro zemi a dva noví dárci pro svěřenský fond Bêkou, Itálie a Švýcarsko.

Závěry a doporučení

Svěřenský fond Bêkou byl založen za složité situace ve Středoafrické republice, kterou charakterizovaly humanitární a rozvojové problémy a slabé státní orgány, jež nebyly schopny uspokojit potřeby obyvatelstva. I když se domníváme, že koncepce a řízení fondu by se mohly zlepšit způsobem, který navrhujeme níže, aby mohl fond plně rozvinout své možnosti, uznáváme, že jeho založení bylo vhodné a že fond dosáhl některých pozitivních výsledků.

Založení svěřenského fondu Bêkou

Svěřenský fond Bêkou byl vytvořen během velmi krátké doby. Přestože finanční nařízení stanoví pro vytvoření svěřenského fondu určité podmínky, Komise je dosud nepřevedla do analytického rámce, který by ji umožnil provést formálně strukturované posouzení komparativních výhod svěřenského fondu oproti jiným nástrojům financování (viz body 13–20).

Rozsah intervencí svěřenského fondu Bêkou nebyl založen na komplexní analýze potřeb. Taková analýza mohla zřetelněji ukázat, jak a proč činnosti fondu souvisejí s jeho cílem a které konkrétní mezery fond zaplňuje (viz body 21–27).

Doporučení 1 - Vypracovat další pokyny pro výběr nástroje pomoci a pro analýzy potřeb, aby bylo možno vymezit rozsah intervencí svěřenských fondů

Komise by měla zpřesnit své pokyny ke svěřenským fondům EU tím, že:

vytvoří analytický rámec s obecnými zásadami pro provádění stručného a strukturovaného posouzení komparativních výhod svěřenských fondů oproti jiným nástrojům pomoci,
zavede metody pro provádění analýzy potřeb, která doloží, že rozsah intervencí zamýšleného svěřenského fondu je vhodný, a ukáže, které konkrétní mezery fond zaplňuje.

Pokyny by měly být koncipovány tak, aby se zbytečně neprodlužoval proces vytváření svěřenských fondů ani neomezovala jejich flexibilita.

Lhůta: říjen 2018

Řízení svěřenského fondu Bêkou

Svěřenský fond Bêkou měl jen malý vliv na koordinaci mezi zainteresovanými subjekty, a to jak interně mezi dárci, tak externě s mezinárodním společenstvím. Zástupce svěřenského fondu Bêkou v Bangui však i bez formálních mechanismů uplatňoval osvědčené postupy a zajišťoval určitou míru koordinace projekt od projektu (viz body 29–35).

Protože chybí podrobnosti o skutečných výběrových řízeních týkajících se svěřenského fondu Bêkou, není plně transparentní, jak byly vybírány prováděcí organizace. Ve vztahu k dohodám o delegované spolupráci vznikly možné střety zájmů. Při jednání o obsahu projektů bylo možno ušetřit další čas (viz body 36–44).

Poplatek za správu svěřenského fondu Bêkou ve výši 5 % je celkově v souladu s jinými způsoby poskytování pomoci, ale úplné náklady na správu nebyly dosud vypočteny. Kromě toho u všech druhů rozvojové pomoci představují celkové náklady na její poskytnutí více než jen poplatek za správu fondu (viz body 46–49). Domníváme se, že by měly být známy úplné náklady na využívání svěřenského fondu, aby mohla Komise v budoucnosti posoudit, zda se v porovnání s jinými způsoby poskytování pomoci EU jedná o nákladově efektivní nástroj.

Na úrovni fondu nemá svěřenský fond Bêkou žádný rámec pro měření své výkonnosti, protože dosud nebyly stanoveny jeho konkrétní cíle a odpovídající ukazatele. Ztěžuje to tak monitorování fondu a hodnocení jeho výsledků. Komise zatím nemá systematický postup pro identifikaci poznatků získaných z fungování svěřenského fondu Bêkou, který by jí mohl pomoci zlepšit koncepci a správu svěřenských fondů (viz body 50–53).

Doporučení 2 - Zlepšit koordinaci dárců, výběrová řízení a měření výkonnosti a optimalizovat správní náklady

Komise by měla:

systematičtěji koordinovat pomoc poskytovanou svěřenským fondem Bêkou s další bilaterální pomocí poskytovanou jeho dárci,
zajistit, aby se při uplatňování pravidel a postupů Komise pro výběr prováděcích organizací veškeré výjimky z těchto pravidel zřetelně oznamovaly a aby byly stanoveny předpisy, jak se vyhnout střetům zájmů, a hledat způsoby, jak zrychlit výběrová řízení, zejména ve fázi, kdy se diskutuje o obsahu projektů,
vyčíslit úplné náklady na správu svěřenského fondu Bêkou a najít způsoby, jak maximalizovat výši pomoci, kterou dostanou příjemci,
stanovit pro svěřenský fond Bêkou cíle SMART a odpovídající ukazatele, aby mohla monitorovat a doložit výhody, které přináší, a začlenit do svých pokynů o svěřenských fondech EU postup pro využívání získaných zkušeností.

Lhůta: říjen 2018

Výsledky svěřenského fondu Bêkou

Svěřenský fond Bêkou dosud přilákal přísliby pomoci v celkové výši 146 milionů EUR. Většina prostředků však pochází z rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu. Ostatní dárci Středoafrické republice pomoc poskytovaly již před zřízením fondu, ale před rokem 2014 se jednalo o poměrně nízké částky (viz body 55–61).

Pokud jde o projekty, navzdory problematické bezpečnostní situaci přineslo 14 zakázek z 20 všechny předpokládané výstupy nebo jejich většinu (viz body 62–65).

Fond Evropskou unii více zviditelňuje. Projektoví partneři prováděli činnosti v oblasti zviditelňování v terénu a pro celý fond bylo úspěšně vykonáno více než 30 činností (viz body 66–69).

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Karel PINXTEN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 20. června 2017.

Za Účetní dvůr

předseda
Klaus-Heiner LEHNE

Přílohy

Příloha I

Seznam projektů a zakázek

Příloha II

Seznam sedmi svěřenských fondů OSN působících ve Středoafrické republice

Zdroj: http://mptf.undp.org, www.unocha.org/cerf z 16. března 2017.

Příloha III

Plnění projektových výstupů

Legenda: zelená – splněno v plném rozsahu, žlutá – většinou splněno, oranžová – většinou (dosud) nesplněno, červená – nesplněno, šedá – neposuzováno, realizace dostatečně nepokročila.

Podrobnosti: zakázka 2: doba trvání prodloužena o 1,5 měsíce, zakázka 3: doba trvání prodloužena o měsíc, zakázka 5: příspěvek EU zvýšen z 1,7 na 2,2 milionu EUR, zakázka 8: příspěvek EU zvýšen ze 47 000 na 53 000 EUR a doba trvání prodloužena o pět měsíců, zakázka 18: doba trvání prodloužena o osm měsíců.

Odpovědi Komise

Shrnutí

V letech 2013/2014 vypukla ve Středoafrické republice krize nebývalých rozměrů vedoucí k násilí mezi komunitami, které analytikové v jeho rysech kvalifikovali jako stav „před genocidou“, a k oslabení základních funkcí státu. Kromě humanitární akce bylo naléhavě třeba výrazně podpořit odolnost.

III

Středoafrická republika prošla opakovanými krizemi. Tato vnitrozemská země opomíjená mezinárodním společenstvím (tzv. „aid orphan“) čelí strukturálním změnám, aby překonala chudobu.

Svěřenský fond Bêkou (BTF) je první svěřenský fond, který kdy EU vytvořila. Proto jeho úspěchy a výkonnost staví na neustálém zlepšování, inovacích a učení se. BTF čerpá z poznatků získaných od podobných aktérů na základě existujících studií a hodnocení odolnosti a rozvojové spolupráce v případě nestability státu.

Analýza provedená před vytvořením BTF zrekapitulovala řadu studií a analýz vypracovaných partnery, kteří se nejvíce zabývají Středoafrickou republikou a případy nestability státu.

BTF ukázal nový způsob, jak koordinovat akce realizované EU a jejími členskými státy, který doposud nebyl plně využíván.

Při uvážení celé délky projektového cyklu je podle názoru Komise celková rychlost Bêkou větší než u jiných nástrojů EU při krizové situaci. Komise však souhlasí s tím, že bude hledat způsoby, jak ještě více urychlit výběrová řízení nad rámec toho, co nyní umožňují interní pravidla, a současně udržet rovnováhu mezi rychlostí a transparentností.

Na úrovni projektu se vyvíjejí mechanismy monitorování a hodnocení, které se budou dále zdokonalovat na úrovni fondu.

VIII

Co se týče druhé odrážky, BTF dává svým členům příležitost k další koordinaci. Pokud jde o koordinaci dárců obecně, situace se vyvíjí příznivě: nyní započal proces Resilience et Consolidation de la Paix en Centrafrique ((RCPCA) Odolnost a upevnění míru ve Středoafrické republice) zahájený v listopadu 2016 v návaznosti na dárcovskou konferenci v Bruselu a koordinaci všech dárců provádí vláda Středoafrické republiky za podpory „stálého sekretariátu“.

Pokud jde o výběrová řízení a měření výkonnosti, BTF zavedl a dále postupně zavádí zlepšení, inovace a učení.

Pokud jde o správní náklady, po doporučení vydaném Útvarem interního auditu Komise již vypracovala akční plán, který má tuto záležitost řešit, a v současné době provádí navrhovaná opatření.

Úvod

Evropské unii, jež je předním dárcem humanitární a rozvojové pomoci, dlouho nezbývala žádná jiná možnost než financovat svěřenské fondy spravované Světovou bankou nebo OSN, aby mohla reagovat na přírodní katastrofy nebo člověkem způsobené krize. Ačkoli tyto svěřenské fondy mohly mít svou přidanou hodnotu, EU, která vycházela z Lisabonské smlouvy, „komplexního přístupu“ a „globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky“, vytvořila své vlastní nástroje, aby v takovýchto situacích mohla hrát aktivní roli, a to zejména ve Středoafrické republice, kde se EU velmi angažuje a mobilizuje k tomu všechny své dostupné nástroje.

Zakládající partneři BTF se na základě své analýzy potřeb a profilu zranitelnosti země shodli, že nejvíce podfinancovanou oblastí je odolnost, která je také nejpodstatnější pro přístup založený na návaznosti okamžité pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD), aby bylo možné pomoci Středoafrické republice přejít z pokrizového stavu do stability.

Středoafrická republika byla po mnoho let v oblasti pomoci opomíjena. Náhlé zvýšení oficiální rozvojové pomoci směřující do Středoafrické republiky mezi lety 2015 a 2016 je způsobeno hlavně prudkým nárůstem potřeb vyplývajících z krize a následným zvýšením humanitární intervence. Pokud jde o dlouhodobou programovatelnou pomoc, jsou potřeby země podfinancovány. BTF je v tomto smyslu katalyzátorem dárcovské účasti, a to v krátkodobém až dlouhodobějším horizontu.

Připomínky

Evropská unie jakožto dlouholetý a hlavní rozvojový partner Středoafrické republiky své bilaterální operace nikdy neukončila, ani v nejhorší fázi krize. Její humanitární úřad zůstal otevřený i v průběhu krize a na pokrytí naléhavých potřeb byly vyčleněny další rozpočtové prostředky. Evropská unie mezitím zahájila vojenskou operaci (EUFOR), aby zemi stabilizovala. Aby bylo možné podpořit Středoafrickou republiku při přechodu z pokrizové situace ke stabilizaci, byly naléhavě zapotřebí činnosti založené na odolnosti, tedy vytvoření konkrétního nástroje určeného k identifikaci a provádění takových projektů, které budou prospěšné pro obyvatelstvo a které budou posilovat kapacity státních orgánů.

BTF funguje na základě centralizovaného řízení, protože v době, kdy přechodná vláda nebyla schopna vykonávat všechny povinnosti a operace vyplývající z decentralizovaného řízení, bylo nutné zajistit rychlé výsledky.

Mezi EU a jejími členskými státy okamžitě došlo ke konsensu ohledně i) zásady intervenovat ve Středoafrické republice za účelem zvýšení odolnosti, ii) potřeby opustit vzhledem ke specifické povaze krize a nestabilní situaci standardní metody.

Rámeček 1

Agenda účinnosti pomoci prokázala svou přidanou hodnotu v „běžných“ situacích a je pro EU klíčová. Tato agenda však nezakazuje dárcům, aby řešili naléhavé potřeby země, která prošla stavem „před genocidou“, kdy pětina jejího obyvatelstva byla násilně vysídlena nebo byla přinucena k migraci, a to zejména v situaci, kdy stávající způsoby poskytování pomoci nedokážou ve Středoafrické republice zajistit očekávané výsledky nebo LRRD.

EU před spuštěním BTF celou věc důkladně zvažovala; tehdejší evropská komisařka Georgievová Středoafrickou republiku v letech 2013 a 2014 několikrát navštívila a uskutečnila se série pracovních setkání ohledně nejlepších způsobů, jak se vypořádat s výzvou zajistit v zemi odolnost a LRRD, neboť humanitární pomoc nestačila na to, aby měla dlouhodobý dopad, ani na to ostatně nebyla určena.

Komise společně s hlavními zaangažovanými partnery řádně posoudila přidanou hodnotu svěřenského fondu a relevanci přístupu vycházejícího z odolnosti/LRRD ve Středoafrické republice.

Přestože Komise provedla před vytvořením BTF nezbytnou analýzu, nemohla zahájit zdlouhavý proces posuzování, jímž by byla zpochybněna schopnost EU jako hodnověrného, spolehlivého a efektivního aktéra při řešení krizových situací.

Komise by chtěla zdůraznit rozdíly mezi využitím a účelem svěřenských fondů Světové banky a OSN na straně jedné a účelem, jaký při zavádění svěřenských fondů EU do finančního nařízení zamýšleli zákonodárci.

Svěřenský fond EU Bêkou je „nouzový svěřenský fond“, který při vytváření a provádění vyžaduje rychlost.

Správa svěřenských fondů je jedním z hlavních předmětů podnikání Světové banky. Světová banka spravuje stovky svěřenských fondů, zatímco pro Komisi to není standardní prováděcí nástroj.

Vzhledem k tomu, že svěřenské fondy EU jsou v rané fázi vývoje, nemusí být v tomto okamžiku hledání paralel se svěřenskými fondy OSN a Světové banky zcela relevantní.

Strukturovanou a dokumentovanou analýzu finanční nařízení nepožaduje. V čl. 187 odst. 3 se pouze uvádí, že svěřenské fondy musí splňovat řadu podmínek. Není vyžadováno, aby byl způsob, jakým se tyto podmínky ověřují, jakkoli formalizován.

Komise postupovala a řídila se podle ustanovení svého vlastního právního rámce, konkrétně podle finančního nařízení. Podmínky stanovené ve finančním nařízení jsou vtěleny do pokynů o svěřenských fondech EU vydaných v průvodci GŘ DEVCO. Tyto pokyny byly vypracovány před vytvořením prvního svěřenského fondu EU a mají být pravidelně aktualizovány na základě poznatků získaných z již existujících svěřenských fondů.

Rozhodnutí o vytvoření svěřenského fondu vychází z analýzy krize a požadované reakce a je odůvodněno v rozhodnutí o vytvoření svěřenského fondu.

Viz též odpověď na bod 19.

V roce 2014 byla Středoafrická republika dárci opomíjenou zemí a figurovala na nejnižších příčkách indexu lidského rozvoje Rozvojového programu OSN (UNDP). Na základě různých studií a analýz, včetně studií a analýz provedených UNDP (zejména ukazatele v oblasti zdraví a nedostatečný přístup k základním službám), a určení odolnosti jako nejpodfinancovanější oblasti v Středoafrické republice byl mandát BTF zaměřen na podporu základních služeb, usmíření (jakožto pokrizového stavu) a vytváření pracovních míst (s cílem odradit mladé lidi od vstupu do ozbrojených skupin).

Komise je přesvědčena, že v průběhu pracovního setkání v únoru 2014 byla provedena přiměřená analýza.

Navíc toto pracovní setkání vycházelo ze společné analýzy konfliktů, kterou EU a OSN provedla o několik dnů dříve.

Kromě toho v národní strategii Programme d’Urgence et de Relevement Durable (PURD), která byla přijata v červenci 2014 a která zastřešuje veškeré dárcovské aktivity v období let 2014–2016, je stanoveno jednoznačné posouzení potřeb.

V červenci 2014 byla v návaznosti na PURD vypracována matice potřeb (odvětví/téma) s jednoznačným stanovením priorit (krátkodobé/střednědobé/dlouhodobé), v níž byly na předních místech uvedeny akce, jež mají být financovány a spadají do kategorie LRRD, a stanoveno rozdělení práce mezi nástroji EU a jinými dárci.

Vzhledem k tomu, jak krátký čas byl k dispozici na vytvoření svěřenského fondu Bêkou, což bylo dáno krizovou situací ve Středoafrické republice, by důkladná analýza vyžadovala další čas a zdroje. Taková analýza byla provedena později ve shodě s OSN, Světovou bankou a vládou Středoafrické republiky a vedla k formulaci národního plánu obnovy a budování míru na období 2017–2021.

Odolnost není v oblasti rozvojové spolupráce novým tématem. Evropská komise (EK) odolnost podrobně vymezuje a posuzuje (viz COM(2012) 586 týkající se odolnosti), aby mohla zajistit návaznost mezi humanitární akcí a rozvojovou spoluprací. Toto sdělení vychází ze zkušeností, které Komise získala v oblasti Sahelu díky své iniciativě „AGIR“ (globální aliance pro odolnost v oblasti Sahelu) a v oblasti Afrického rohu díky svému plánu „SHARE“ (iniciativa na podporu odolnosti v oblasti Afrického rohu).

Komise bere na vědomí pozitivní hodnocení Evropského účetního dvora.

Převzetí některých humanitárních projektů dříve financovaných Komisí fondem BTF je z hlediska LRRD osvědčeným postupem. Platí to například pro projekty v oblasti zdraví. V tomto případě se logika věci řídí tím, že když v některých oblastech země, která se vzpamatovává z akutní krizové situace a směřuje ke stabilizaci, dojde ke zlepšení, je vhodné, aby byla humanitární pomoc z těchto oblastí přesměrována a byla zaměřena na naléhavější/nestabilnější oblasti, kde jsou potřeby zachraňovat životy akutnější. Převzetí iniciativ fondem BTF v těchto případech umožňuje kontinuitu služeb s možností zasahovat strukturovanějším způsobem s větším zapojením příslušných rezortů.

Rámeček 2 c)

BTF má povinnost přizpůsobit a upravit své intervence vývoji nestabilní situace a pracovat v koordinaci s jinými dárci. Přesně k tomu došlo v následujících dvou příkladech: projekty plánované prostřednictvím jiných nástrojů (rozpočet na potravinové zabezpečení a Evropský rozvojový fond (ERF) pro projekt Ecofaune) nemohly být ve své původní podobě zahájeny. Byly převedeny pod BTF, aby mohly být realizovány s upravenými složkami/cíli, které nejlépe vyhovují agendě v oblasti odolnosti.

S ohledem na smysl existence svěřenských fondů EU nebyly prostředky shromážděny ve svěřenském fondu OSN ani převedeny do OSN (Organizace OSN pro výživu a zemědělství, FAO), ale došlo k uzavření smluv přímo s realizačními partnery, což Evropské unii umožňuje monitorovat aktivity. Navíc pokud se ukázalo, že jediným partnerem je FAO, dokázal BTF sjednat pouze 5% správní poplatky místo 7%.

Rámeček 2 d)

Pokud jde o projekt ECOFAUNE+, jde o více než jen pouhé pokračování projektu ECOFAUNE-RCA zahájeného v roce 2012. Bývalý projekt ECOFAUNE se zaměřoval převážně na sezónní přesuny zvířat na jiné pastviny, zatímco nový projekt ECOFAUNE+ zahrnuje i) územní rozvoj („aménagement du territoire“) ve vztahu k procesu decentralizace a ii) příležitosti pro obživu (odborná příprava a mikroprojekty). Navíc kromě toho, že se po roce 2012 drasticky změnily okolnosti, také z hlediska způsobu provádění bylo třeba z programu Devis (DP) přejít na grant.

Koordinace dárců je odpovědností vlády; v případě Středoafrické republiky doposud žádný koordinační rámec vzhledem k převažujícímu krizovému a pokrizovému stavu neexistoval.

Proces hodnocení obnovy a budování míru (označovaný jako RCPCA), který byl zahájen v polovině roku 2016 a podpořen vládou Středoafrické republiky, nyní vedl k vytvoření sekretariátu pověřeného koordinací všech dárců angažovaných ve Středoafrické republice a kroků navazujících na konferenci. BTF hraje při těchto následujících krocích aktivní roli, naposledy v podobě terénní mise ve Středoafrické republice ve dnech 16. až 23. května 2017.

Za účelem zajištění lepší udržitelnosti se BTF bude zaměřovat hlavně na 2. pilíř („společenská smlouva mezi státem a obyvatelstvem“) prostřednictvím zdravotní bezpečnosti a potravinového zabezpečení, jakož i rozvoje venkova a na 3. pilíř (tvorba pracovních míst). Pokud jde o dělbu práce, vláda Středoafrické republiky by měla hrát vedoucí úlohu; nová vláda, která vzešla z voleb v březnu 2016, sice pomalu vytváří vhodné struktury mající dostatečnou kapacitu na provádění tohoto úkolu, ale trvá to dlouho. Nejdůležitějším základem pro harmonizaci mezi dárci a prioritami Středoafrické republiky je samotná existence národního plánu obnovy a budování míru. EU tyto priority naplňuje pomocí všech svých prováděcích nástrojů, včetně BTF.

Komise potvrzuje, že vytvoření svěřenského fondu v pokrizové situaci může představovat vynikající příležitost pro dárce, kteří chtějí pomoci, chtějí jednat méně roztříštěným a koordinovanějším způsobem. Podmínkou k tomu je, aby všichni dárci přítomní v zemi (a zejména členské státy EU) akceptovali skutečnost, že svěřenský fond bude jediným (nebo alespoň hlavním) nástrojem pro poskytování jejich pomoci.

Jak je uvedeno ve finančním nařízení, hlavní cíl svěřenského fondu je stanoven zřizovací dohodou a zní takto: „poskytovat soustavnou a zacílenou pomoc pro odolnost zranitelných skupin a podporu všech aspektů překonání krize ve Středoafrické republice a její rekonstrukce, koordinovat krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření a pomáhat sousedním zemím zvládat následky krize“.

Koordinace mezi dárci je nedílnou součástí řídicí struktury svěřenského fondu EU a součástí jeho cíle, kterým je snížit rozdrobenost pomoci. Tento cíl je splněn již samotnou existencí svěřenského fondu EU, který dává ostatním dárcům možnost poskytovat své prostředky prostřednictvím Komise. Komise nemůže ostatním dárcům přikázat, aby tuto možnost efektivně využívali.

Komise vytvořila pro členské státy nebo jakékoli dárce možnost, jak své prostředky sdružovat, a upřednostňuje tedy koordinaci na místě. Nemůže však členským státům nebo jakýmkoli dárcům ve Středoafrické republice zabránit, aby zahájili nebo nadále prováděli své činnosti nebo o nich rozhodovali.

Rámeček 4

Národní orientační program se zaměřuje na dvě odvětví, která nejsou zahrnuta v BTF (rozpočtová podpora a správa). Prostřednictvím BTF však bude prováděn sektor 3, odolnost venkova a tvorba pracovních míst, a to zvláště pro účely soudržnosti a využití zkušeností získaných z probíhajících projektů BTF v oblasti potravinového zabezpečení.

Světová banka doposud nevytvořila žádný vlastní svěřenský fond. Ten, jehož vznik se plánuje, bude s velkou pravděpodobností zaměřen na infrastrukturu, protože na tu se BTF nevztahuje.

BTF má svůj vlastní rozhodovací proces a správu vycházející z jeho zřizovací dohody. Proto bylo rozhodnuto, že tato správa nebude narušována tím, že by pro BTF byl stanoven povinný koordinovaný rozhodovací rámec.

Na zasedáních operačního výboru jsou od všech účastníků požadovány aktuální informace o potenciálních nových projektech, aby byla usnadněna dobrá koordinace mezi členy svěřenského fondu. Tato příležitost zlepšit koordinaci však není vždy využita.

Rámeček 5

V únoru 2016 uspořádal BTF pracovní setkání o zdraví zaměřené na poučení z fáze I a na naplánování fáze II. Toto pracovní setkání bylo svoláno BTF a ministerstvem zdravotnictví za účasti všech ostatních dárců a realizačních partnerů.

Tento typ koordinace ad hoc ještě před přijetím všech projektů je pro způsob práce BTF charakteristický.

Probíhají konzultace ohledně toho, jak nejlépe zajistit větší roli vlády Středoafrické republiky v BTF.

Tento nástroj byl skutečně navržen speciálně pro rychlejší organizování pomoci a navíc měl dovoleno využívat flexibilní výběrová řízení. Tato flexibilní výběrová řízení jsou stejná jako výběrová řízení používaná v jiných nástrojích EU za krizové situace. Očekává se tedy, že rychlost bude u všech těchto nástrojů stejná.

Jediný postup, který jako takový nebyl formalizován ani v příručce PRAG ani v pokynech k nástrojům EU, je výzva svěřenského fondu Bêkou k vyjádření zájmu. I tento postup však vychází přímo z interních pokynů Komise ke krizi, podle nichž má veřejný zadavatel zvážit všechny dostupné možnosti, aby „zvýšil“ úroveň konkurence – v porovnání s přímým zadáním/jednacím řízením. Veřejný zadavatel se například doporučuje přizvat k účasti do jednacího řízení nebo přímého zadání více než jednoho kandidáta.

Komise by chtěla zdůraznit, že při porovnávání (ne)výhod těchto tří postupů je třeba vzít v úvahu, že jsou výběrem z postupů, o nichž je známo, že jsou v krizových situacích efektivní.

Proto je třeba jejich (ne)výhody vnímat také v porovnání s jinými postupy GŘ DEVCO, které, jak se uvádí v pokynech ke krizi, pro provádění specifických opatření za krizové situace nebo v případech dlouhodobé strukturální nestability neposkytují dostatečnou flexibilitu.

Postupy mohou být buď standardní, jaké lze nalézt v příručce PRAG, nebo v případě výzvy svěřenského fondu Bêkou k vyjádření zájmu může jít o postup vycházející z pokynů ke krizi (který spočívá v postupu přímého zadání s předchozími rozsáhlejšími konzultacemi za účelem zvýšení transparentnosti a konkurence).

U výzvy svěřenského fondu Bêkou k vyjádření zájmu je transparentnost zajištěna vysvětlivkou, která objasňuje jednotlivé kroky při výběru.

Jakmile je stanoven typ výběrového řízení a zvolena forma prováděcí organizace / prováděcích organizací (tzn. buď je definována v příručce PRAG/průvodci, nebo je definována v samotném dokumentu k řízení), Komise to považuje za splnění požadavku na transparentnost podle finančního nařízení, přičemž současně využívá ustanovení o pružnosti ve zřizovací dohodě.

Komise je přesvědčena, že zdůvodnění existovala, nebyla však nijak formalizována.

Tento individuální případ, který se týká Genre I, je třeba uvést do souvislostí.

V roce 2014 delegace EU určila dvě nevládní organizace jako jediné mezinárodní nevládní organizace činné v oblasti rovnosti žen a mužů ve Středoafrické republice – zejména pokud jde o výdělečné činnosti. Obě byly osloveny, aby spolupracovaly v konsorciu. V průběhu jednání jedna z těchto nevládních organizací z rozhovorů odstoupila, neboť považovala činnosti za 1,5 mil. EUR pro konsorcium za příliš omezené.

V roce 2016 se ve Středoafrické republice začaly angažovat nové mezinárodní nevládní organizace. Byla vydána výzva k vyjádření zájmu pro GENRE II, aby byla zohledněna případná účast nových partnerů a aby byla zahrnuta nová složka „volet politique“, která v rámci GENRE I neexistovala.

Komise je přesvědčena, že je zřejmé, jak byly prováděcí organizace vybrány.

Jak již bylo uvedeno v odstavci 38, vedle omezeného počtu veřejných zakázek na služby používal BTF tři různé metody výběru organizací, které budou projekty realizovat. Způsob výběru prováděcích organizací je definován buď v příručce PRAG / jiných interních pravidlech Komise, nebo v samotném dokumentu k řízení – viz odstavec 37.

Komise tedy dodržela požadavek na transparentnost podle finančního nařízení, přičemž současně využila ustanovení o pružnosti ve zřizovací dohodě.

Ustanovení o pružnosti umožnila ušetřit čas v porovnání s tradičními přístupy. Rychlost výběrových řízení v Bêkou je z principu podobná jiným mechanismům poskytování pomoci EU v krizové situaci, neboť vychází ze stejných pravidel. Aby byly svěřenské fondy EU rychlejší, muselo by být umožněno provádět krizové postupy co nejjednodušším způsobem a současně udržovat rovnováhu mezi rychlostí a transparentností.

Komise je přesvědčena, že počet dnů, kdy probíhaly diskuse, neprokazuje, že by diskuse mohly být kratší. Například oněch 503 dnů se týká projektu hospodářské obnovy, což je nejinovativnější a nejsložitější projekt BTF a současně projekt, jehož provedení spěchá nejméně.

Zmiňované opakování diskusí je třeba vidět v souvislostech. V raných fázích BTF byla relativně vysoká fluktuace zaměstnanců. Proto mohlo docházet k tomu, že se jedna záležitost řešila vícekrát.

Zpětná působnost u projektů v oblasti zdraví byla očekávána, dohodnuta s realizačními partnery a zasazena do rámce. Byla zachována praxe vést diskuse spíše s ohledem na výsledky než na čas. Výsledky uvedené v odstavcích 78–79 podle všeho dokládají správnost tohoto rozhodnutí.

Možnost zpětné působnosti je třeba posoudit s ohledem na její alternativu, totiž nepřijmout vůbec žádné opatření. Komise dospěla k závěru, že bude lepší nedopustit, aby byla činnost přerušena, a využít raději zpětnou působnost, než opatření zastavit.

Totéž platí o posledním případu zpětné působnosti, u nějž byla zpětná působnost očekávána, dohodnuta s realizačními partnery a řádně zasazena do rámce.

Komise potvrzuje, že toto procento je nízké v porovnání s poplatky za správu jiných organizací/nástrojů. Je proto velmi důležité zachovat je jako minimum nezbytné pro zajištění úkolů a povinností svěřenských fondů, zejména s ohledem na skutečnost, že správa svěřenských fondů je více než jen pouhé řízení projektů.

I v případě svěřenských fondů OSN jde o standardní praxi, když jsou vedle poplatků za řízení ve výši 7–8 % přímými náklady také náklady na zaměstnance a administrativní náklady.

Vynaložené náklady jsou zaúčtovány v účetních závěrkách BTF. Tyto účetní závěrky se sestavují v souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a od založení svěřenského fondu jim byl v rámci externího auditu vždy udělen výrok bez výhrad.

Doporučení Útvaru interního auditu Komise, z nichž vycházejí připomínky Evropského účetního dvora, se právě provádějí.

I přímé řízení má své náklady, neboť úkoly musí řídit personál svěřenského fondu, což vyžaduje dostatečné zdroje. Rozpočet svěřenského fondu na mzdové náklady závisí na dvou faktorech: 1) na celkových příspěvcích a 2) na procentu správních poplatků. Tento procentní podíl byl ve zřizovací dohodě stanoven ve výši 5 % pro všechny příspěvky s ohledem na malou velikost svěřenského fondu Bêkou a jeho možný převod do Středoafrické republiky (náklady na personál delegace jsou vyšší než v Bruselu).

Pokud jde o náklady na delegovanou spolupráci, tato připomínka se netýká jen BTF, jde o obecnou připomínku, která platí pro režimy řízení rozvojové spolupráce. Co se týká tabulky 1 zmíněné v odstavci 48, viz naše poznámky v odstavci 38.

Aby mohlo být vypočteno, zda lze dosáhnout úplného přesunu zaměstnanců do Středoafrické republiky, je nutné určit následující prvky:

časový okamžik, kdy bezpečnostní situace takový přesun umožní;
úroveň příspěvků k tomuto datu, aby bylo možné vypočíst výši dostupných poplatků za správu;
procentní podíl poplatků za správu, který je povoleno z příspěvků využít (ještě je třeba s GŘ pro rozpočet dohodnout strop správních nákladů).

K této otázce se vrátíme, jakmile bude vyřešen alespoň první prvek.

Komise se domnívá, že BTF zavedl monitorovací mechanismy na projektové úrovni. Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO) se s Útvarem interního auditu (IAS) již dohodlo, že pro svěřenské fondy bude zřízen zastřešující výkonnostní rámec, přičemž je třeba mít na mysli, že jde o postupný proces. GŘ DEVCO tento důležitý aspekt posoudí, jakmile bude získáno více zkušeností.

Od auditu zahájilo GŘ DEVCO dvě nové iniciativy:

vytvoření řídícího výboru pro svěřenské fondy EU pod předsednictvím generálního ředitele GŘ DEVCO se zapojením ředitelů a manažerů jednotlivých svěřenských fondů, který má řešit témata společného zájmu a sdílet poznatky získané o různých aspektech (řízení, rozhodovací proces…). Tento řídící výbor pro svěřenské fondy EU se od svého založení v březnu 2017 sešel dvakrát;
shrnutí doposud získaných zkušeností a revidování pokynů a modelů DEVCO.

Kromě toho se od roku 2015 konají pravidelná zasedání týmů pověřených záležitostmi financování a uzavírání smluv v různých svěřenských fondech. V průběhu roku 2016 byla tato zasedání přerušena kvůli odchodu zaměstnanců finančního sektoru z ostatních svěřenských fondů. Obnovena byla v dubnu 2017.

Pro ukazatele, u nichž neexistují žádné výchozí hodnoty nebo jsou nespolehlivé, nebyly cíle stanoveny. To však BTF nebrání zohlednit při navrhování takových projektů, jako je Santé II, a při sjednávání jednotlivých smluv doporučení týkající se monitorování.

Tento vrchol ve financování v roce 2014 je třeba připsat humanitárnímu financování. V porovnání s rokem 2014 bylo rozvojové financování malé.

V dokumentu RCPCA jsou zdůrazněny dva horizonty, a to za tři roky a za pět let, s odpovídajícími potřebami financování ve výši 1,6 miliardy USD, respektive 3,2 miliardy USD. Na konferenci v Bruselu byly přislíbeny zhruba 2,3 miliardy USD, tedy více než na pokrytí prvních tří let potřeb RCPCA.

„Sdílení zdrojů“ je jednou z výhod, které svěřenské fondy přinášejí, a to včetně fondů EU z různých zdrojů.

Komise je přesvědčena, že část německého příspěvku pro Středoafrickou republiku je v rámci rozvojové spolupráce nová a doplňující. Také francouzský příspěvek se navýšil jak v rámci BTF, tak i mimo něj.

V rámci přípravných prací na budoucích svěřenských fondech se předpokládá, že tyto fondy nemají zastavit podporu dárců ve prospěch činností mimo svěřenské fondy EU.

Posloupnost činností v rámci jednoho programu je také specifickým rysem BTF. Umožňuje řešit různým tempem několik záležitostí, které spolu v jednom odvětví/oblasti souvisí.

Pokud jde o projekt Zdraví, BTF a delegace EU v Bangui zahájily dialog s ministerstvem zdravotnictví ohledně systému zadávání veřejných zakázek v oblasti léčiv, nikoli celého systému zdravotnictví. Diskuse probíhají, ale v této fázi nebylo dohodnuto žádné řešení.

Rámeček 7

Tento druh pracovních setkání poskytuje příležitost k lepší koordinaci aktivit typu LRRD.

Závěry a doporučení

Komise společně s hlavními zaangažovanými partnery posoudila přidanou hodnotu svěřenského fondu a relevanci přístupu vycházejícího z odolnosti/LRRD ve Středoafrické republice.

Komise ve skutečnosti postupovala a řídila se podle ustanovení svého vlastního právního rámce, konkrétně podle finančního nařízení.

Doporučení 1 – Vypracovat další pokyny pro výběr nástroje pomoci a pro analýzy potřeb, aby bylo možno vymezit rozsah intervencí svěřenských fondů

Komise toto doporučení přijímá a bude provedeno takto:

Komise vypracovala pokyny pro svěřenský fond, které obsahují část o podmínkách založení svěřenského fondu.

Komise je připravena přehodnotit rozsah pokynů tak, aby zahrnovaly podrobnější popis kritérií stanovených ve finančním nařízení za účelem hodnocení podmínek založení svěřenských fondů EU.

V tomto ohledu se Komise domnívá, že vyhodnocením podmínek pro založení svěřenského fondu EU se vyřeší otázka komparativních výhod jiných nástrojů pomoci.

Komise se domnívá, že pokyny nemohou být příliš preskriptivní, zejména pokud jde o nouzové svěřenské fondy.

BTF vytvořil koordinační skupiny ad hoc sdružující všechny relevantní zainteresované subjekty podle jednotlivých odvětví (zdraví, potravinové zabezpečení atd.). Rozhodnutí účastnit se bilaterálních programů je však svrchovanou volbou každého dárce.

Komise zastává jiný názor.

Postupy jsou buď standardní, které lze nalézt v příručce PRAG, nebo u výzvy k vyjádření zájmu, kterou BTF použil, postup vycházející z pokynů ke krizi (přímé zadání s předchozími většími konzultacemi právě za účelem zvýšení transparentnosti a konkurence).

U výzvy svěřenského fondu Bêkou k vyjádření zájmu je transparentnost zajištěna vysvětlivkou u každého projektu, která objasňuje jednotlivé kroky při výběru.

Jakmile je stanoven typ výběrového řízení, a v případě, že není definována v příručce PRAG/průvodci nebo v samotném dokumentu k řízení, je zvolen způsob výběru prováděcí organizace (prováděcích organizací), Komise to považuje za splnění požadavku na transparentnost podle finančního nařízení, přičemž současně využívá ustanovení o pružnosti ve zřizovací dohodě.

Pokud jde o rychlost, Komise se domnívá, že počet dnů, kdy probíhaly diskuse, neprokazuje, že by diskuse mohly být kratší (viz odstavec 44).

Odhad všech nákladů zahrnujících mimo jiné náklady na správu prováděcích organizací, které nespadají pod EU, není standardní praxí velkých dárců, jako je OSN nebo Světová banka. Takový odhad všech nákladů by nebylo možné srovnávat s náklady na jiné nástroje a jiné dárce (tj. OSN nebo Světová banka) a nebyl by konzistentní s náklady vykazovanými v účetních závěrkách svěřenského fondu, které se sestavují podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (viz odpověď na odstavec 37).

Ačkoli pro BTF neexistuje specifický zastřešující výkonnostní rámec, většina projektů přinesla větší část očekávaných výstupů nebo všechny očekávané výstupy (viz odstavec 78).

Kromě toho by Komise raději vycházela ze standardního výkonnostního rámce GŘ DEVCO, než aby vytvářela výkonnostní rámec specificky pro BTF.

Doporučení 2 – Zlepšit koordinaci dárců, výběrová řízení a měření výkonnosti a optimalizovat správní náklady

Komise toto doporučení přijímá, zdůrazňuje však, že při jeho plnění hrají svou roli i jiní aktéři.

Co se týče první odrážky, BTF již koordinuje své činnosti s jinými relevantními dárci a aktéry. Komise však souhlasí s tím, že koordinace by mohla být lépe formalizována a že příležitosti ke koordinaci by měli využívat všichni účastníci BTF.

Co se týče druhé odrážky, Komise uplatňuje svá standardní pravidla a postupy, jakož i interní pravidla, která umožňují, aby se manažeři svěřenských fondů EU za určitých podmínek od těchto standardních pravidel odchýlili (interní pravidla ke krizi a pokyny pro svěřenské fondy EU). Například pokyny pro krizové situace počítají s překážkami a omezením při uzavírání a realizaci projektových smluv za krizové situace a umožňují využití „flexibilních postupů“, když je v zemi vyhlášen krizový stav.

Co se týče třetí odrážky, Komise souhlasí, že bude hledat způsoby, jak ještě více urychlit výběrová řízení nad rámec toho, co nyní umožňují interní pravidla, a současně udržet rovnováhu mezi rychlostí a transparentností.

Na základě podobného doporučení vydaného Útvarem interního auditu Komise již vypracovala akční plán, který má toto doporučení řešit, a v současné době provádí navrhovaná opatření.

Vzhledem k omezením z důvodů bezpečnosti a poznatkům z krizových situací, které se v pokynech ke krizi odrážejí, se Komise domnívá, že BTF již nyní zajišťuje maximální výši pomoci, kterou dostávají koneční příjemci. BTF vždy usiluje o snížení nákladů na provádění, jak tomu bylo v případě smlouvy s FAO, kdy byly sjednány poplatky za správu ve výši 5 % místo 7 %.

Komise se domnívá, že BTF zavedl monitorovací mechanismy na projektové úrovni a prokázal výhody zejména z hlediska rychlosti, což bude postupně aplikovat na úrovni fondu.

Zkratková slova a zkratky

ERF: Evropský rozvojový fond

FAO: Organizace OSN pro výživu a zemědělství

GŘ DEVCO: Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

MMF: Mezinárodní měnový fond

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN: Organizace spojených národů

UNDP: Rozvojový program OSN

PRAG: Zakázky a granty pro vnější činnost Evropské unie – praktická příručka (Procurement and Grants for European Union External Actions – A Practical Guide)

Ř ECHO: Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci

SMART: konkrétní, měřitelný, dosažitelný, relevantní a časově vymezený (specific, measurable, achievable, relevant and timed)

UNICEF: Dětský fond OSN

Poznámky na konci textu

¹Právní rámec pro zřizování svěřenských fondů Unie pro vnější akce upravuje článek 187 finančního nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2013 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Evropské unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1)).

²Bêkou znamená v jazyce sango „naděje“.

³Ostatními fondy jsou: a) svěřenský fond Madad zřízený v prosinci 2014 v reakci na krizi v Sýrii, b) Nouzový svěřenský fond pro migraci v Africe zřízený v roce 2015 a c) Svěřenský fond pro Kolumbii zřízený v roce 2016 na podporu vývoje po skončení konfliktu.

⁴Dohoda, kterou se zřizuje svěřenský fond Evropské unie pro Středoafrickou republiku (svěřenský fond EU Bêkou), článek 2 – Cíle svěřenského fondu.

⁵Poskytovatelé rozvojové spolupráce sami jednotlivě rozhodují o tom, které zemi budou pomáhat a v jakém rozsahu. Může tak vzniknout nerovnováha, která může oslabit účinnost pomoci tím, že je pomoc rozdrobená a že v některých zemích (tzv. darlings, neboli oblíbencích dárců) se poskytovatelé pomoci hromadí, zatímco v jiných (tzv. orphans, neboli sirotcích) jsou v poskytování pomoci mezery. (http://www.oecd.org/dac/aid-architecture/fragmentation-orphans.htm)

⁶Humanitární úřad OSN informoval, že k březnu 2017 bylo poskytnuto pouze 5 % ze 400 milionů USD humanitární pomoci, kterou Středoafrická republika potřebuje, což vedlo k tomu, že se distribuují poloviční příděly.

⁷Informativní přehled Evropské komise: The European Union’s comprehensive approach in the Central African Republic (2013–2016) (Komplexní přístup Evropské unie ve Středoafrické republice (2013–2016)), Brusel, 11.11.2016.

⁸Lisabonská smlouva volá po soudržnosti mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti EU a jejími ostatními politikami. Poté, co Smlouva vstoupila v platnost a byl vytvořen nový institucionální kontext, zvýšil se jak potenciál EU, tak i její ambice dosáhnout toho, aby byla její vnější činnost soudržnější, účinnější a strategičtější. (JOIN(2013) 30 final ze dne 11.12.2013 „Komplexní přístup EU vůči vnějším konfliktům a krizím“).

⁹Jedná se o klasifikaci v celosvětovém humanitárním systému pro reakci na nejvážnější a rozsáhlé humanitární krize.

¹⁰Pomoc byla původně zamýšlena jako lineární posloupnost neboli „kontinuum“: po okamžité pomoci následuje obnova, po níž pak nastupuje klasická rozvojová spolupráce. Avšak zkušenosti z 90. let 20. století ukázaly, že považují-li se okamžitá pomoc, obnova a rozvoj za samostatné, následné procesy, reakce na složitost mnoha krizových situací je neadekvátní. Pokládají-li se namísto toho za tzv. contiguum (tj. za souběžné vzájemně propojené procesy) zohledňuje se skutečnost, že tyto situace mohou ve skutečnosti vyžadovat, aby se současně využívaly různé nástroje (viz studie Evropského parlamentu Linking relief, rehabilitation and development: Towards more effective aid (Návaznost okamžité pomoci, obnovy a rozvoje: za účinnější pomoc), s. 4–5).

¹¹Národní orientační programy představují významný krok v programování pomoci EU poskytované z ERF. Vymezují strategii a priority pomoci EU a připravují se v těsné spolupráci s partnerskou zemí. Aby tedy EU mohla národní orientační program přijmout, potřebuje mít jako protistranu národní vládu. Středoafrická republika měla v té době přechodnou vládu, která neměla legitimitu vzešlou z demokratických voleb.

¹²Bod 19 Akčního programu z Akkry, 3. fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, 2008.

¹³Kulatý stůl 9, Aid architecture, Summary (Architektura pomoci, shrnutí), 3. fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, 2008, s. 7.

¹⁴Společný postoj EU pro čtvrté fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, 2011, bod 28, s. 6.

¹⁵V příručce se uvádí šest možných funkcí a jejich odpovídající přidaná hodnota: soudržnost (vyplňování mezer), konsolidace (snížení fragmentace), specializované nebo tematické řízení rizik, posílení národních systémů a inovace. (MPTFO: Designing pooled funds for performance, A Manual prepared by the MPTFO (Koncepce společných fondů pro výkonnost, příručka vypracovaná MPTFO), 2015, viz zejména tabulka 2, s. vii a tabulka 3, s. 6.)

¹⁶Dohoda, kterou se zřizuje svěřenský fond Evropské unie pro Středoafrickou republiku (svěřenský fond EU Bêkou), článek 2 – Cíle svěřenského fondu.

¹⁷Tyto činnosti se od projektů svěřenského fondu Bêkou, které poskytovaly hlavně pomoc na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení, liší. Politika národního zdraví se určuje na ministerstvu zdravotnictví.

¹⁸Svěřenský fond OSN Ezingo hospodaří s 25 miliony USD. Poskytuje pomoc jak agenturám OSN, tak státním orgánům ve formě rozpočtové podpory.

¹⁹Viz zejména zásady správné mezinárodní angažovanosti v nestabilních státech a situacích vydané OECD, které schválili ministři a vedoucí představitelé na fóru na vysoké úrovni Výboru pro rozvojovou pomoc v roce 2007, jež uvádějí, že je důležité dohodnout se na praktických koordinačních mechanismech mezi mezinárodními subjekty, a to i v případě, že chybí silná vůdčí role vlády.

²⁰Středoafrická republika: Národní plán obnovy a budování míru 2017–2021 (RCPCA), vypracovaný zaměstnanci Středoafrické republiky s podporou EU, OSN a Skupiny Světové banky, s. 26–41.

²¹Tamtéž, tabulka 0.1, příloha 2.

²²Zřizovací dohoda, 4. až 6. bod odůvodnění.

²³Zřizovací dohoda, 3. a 6. bod odůvodnění.

²⁴http://ec.europa.eu/europeaid/bekou-trust-fund-introduction_en

²⁵Středoafrická republika: Národní plán obnovy a budování míru 2017–2021, vypracovaný zaměstnanci Středoafrické republiky s podporou EU, OSN a Skupiny Světové banky, kapitola V, obr. 5.2, s. 45.

²⁶Článek 187 finančního nařízení.

²⁷V praktické příručce se vysvětlují postupy zadávání zakázek u vnější činnosti EU financované ze souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu. Praktickou příručku používají generální ředitelství Komise a útvary odpovědné za nástroje, které slouží k financování a provádění vnější činnosti.

²⁸Celkově jsme kontrolovali výběrová řízení na 26 zakázek. Tři z ostatních pěti zakázek souvisely s poskytováním služeb (zakázky 7, 8 a 29) a ostatní dvě byly zakázky zadané v programu Zdravotnictví II (zakázky 12 a 14), u nichž výběrová řízení na konci roku 2016 stále probíhala.

²⁹Střety zájmů mohou vznikat, protože prvotní výběr projektů k financování provádí operační výbor: tyto projekty mohou být zadány organizacím, jejichž pracovníci zasedají v operačním výboru.

³⁰Jedná se o zakázku č. 15.

³¹Jedná se o zakázku č. 31.

³²Jedná se o zakázku č. 3.

³³Zakázky č. 9, 10, 11, 13 a 30; bude to nutné i u zakázek č. 12 a 14.

³⁴Organizace OSN mají nárok na nepřímé náklady na podporu programu ve výši 7 % z částky vložené do svěřenského fundu, plus dodatečný správní poplatek ve výši 1 %. Světová banka účtuje standardní nebo individuální poplatky, přičemž minimální standardní poplatek činí 5 %. Africká rozvojová banka v současné době účtuje minimálně 5% poplatek.

³⁵Náklady na umístění pracovníků v delegaci jsou vyšší než náklady na tytéž pracovníky v Bruselu.

³⁶Svěřenský fond Bêkou se financuje z ERF a různých nástrojů rozpočtu EU (viz graf 2). Ty mají své monitorovací, vykazovací a hodnoticí rámce (tzv. rámce MORE), které se skládají z obecných a konkrétních cílů, ukazatelů, milníků a cílových hodnot. Vykazovací povinnosti zahrnují například výroční zprávu pro Evropský parlament a Radu o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti. V současné době je propojení mezi tímto vykazováním výsledků a vykazováním výsledků svěřenského fondu Bêkou omezené.

³⁷Podle článku 30 finančního nařízení musí být pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené (SMART) cíle.

³⁸Tři čtvrtiny tvořila humanitární pomoc, která je okamžitou naléhavou pomocí. Rozvojová pomoc má strukturálnější dlouhodobý cíl.

³⁹Celková částka národního orientačního programu činí 382 milionů EUR, přičemž 208 milionů EUR jsou nové prostředky.

⁴⁰Evropský parlament „Zpráva o udělení absolutoria za plnění rozpočtu ERF, A8-0137/2016“, bod 38. V usnesení z roku 2015 Evropský parlament „vyzývá členské státy a rovněž další dárce, aby zvýšily své příspěvky do […] svěřeneck[ého] fond[u] Bêkou[…]“ (usnesení EP ze dne 8.10.2015, 2015/2874(RSP), bod 23).

⁴¹Viz bod 53 o zjištěných nedostatcích ve vymezení cílů a ukazatelů. Naše analýza pro tuto kapitolu vycházela hlavně z dokumentárního přezkumu dostupných důkazních informací, neboť jsme mohli na místě navštívit jen tři projekty. Opírali jsme se o důkazní informace ze tří zdrojů: externích hodnoticích zpráv, průběžných zpráv vypracovaných dodavateli a monitorovací tabulky ukazatelů zakázek sestavené svěřenským fondem Bêkou.

⁴²https://europa.eu/capacity4dev/

Činnost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	4.10.2016
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	5.5.2017
Přijetí závěrečné zprávy po řízení o sporných otázkách	20.6.2017
Obdržení odpovědí Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) ve všech jazycích	12.7.2017

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, jemuž předsedá člen EÚD Karel Pinxten a který odpovídá za audit výdajových oblastí „vnější činnost“ a „bezpečnost a právo“. Audit vedla členka Účetního dvora Bettina Jakobsenová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Katja Mattfolková, tajemník kabinetu Kim Storup, vyšší manažerka Beatrix Lesiewiczová a vedoucí úkolu Laura Goresová. Členy auditního týmu byli Nóirín O’Gradyová a Florin Alexandru Farcas.

*Zleva doprava*: Beatrix Lesiewiczová, Laura Goresová, Katja Mattfolková, Bettina Jakobsenová, Kim Storup, Nóirín O’Gradyová, Florin Alexandru Farcas.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku: navzdory určitým nedostatkům nadějný začátek spolu s odpověďmi Komise
(podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.

Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017

PDF	ISBN 978-92-872-7839-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/403296	QJ-AB-17-011-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-7826-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/24515	QJ-AB-17-011-CS-Q

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU

Bezplatné publikace:

jeden výtisk:
- prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);
více výtisků, plakáty či pohlednice:
- na zastoupeních Evropské unie (http://ec.europa.eu/represent_cs.htm)
- a na delegacích Evropské unie v zemích mimo EU (http://eeas.europa.eu/delegations/index_cs.htm);
- můžete se také obrátit na síť Europe Direct na adrese http://europa.eu/europedirect/index_cs.htm
- nebo na telefonní lince 00 800 6 7 8 9 10 11 (zdarma v rámci EU) (*).

(*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).

Placené publikace:

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).