Africká struktura pro mír a bezpečnost: nutnost změnit zaměření podpory EU

Shrnutí

I

Členské státy Africké unie (AU) v roce 2002 vytvořily africkou strukturu pro mír a bezpečnost (APSA) jako dlouhodobou strukturovanou reakci na problémy v oblasti míru a bezpečnosti na africkém kontinentě. Díky struktuře APSA mají AU a pověřené subregionální organizace přístup k nástrojům, které jim pomáhají předcházet konfliktům, zvládat je a řešit.

II

V rámci auditu jsme zkoumali podporu EU poskytovanou struktuře APSA. Posuzovali jsme, zda je podpora ze strany EU dobře koncipována a zacílena, zda přispívá k udržitelným výsledkům a zda je dobře uplatňována. Kontrolovali jsme smlouvy, jejichž celková hodnota přesáhla 100 milionů EUR a které Komise uzavřela v období 2014–2016.

III

Dospěli jsme k obecnému závěru, že podpora EU poskytovaná struktuře APSA je neefektivní a je nutné změnit její zaměření. Přestože je zaveden široký strategický rámec, shledali jsme, že podpora ze strany EU poskytovaná struktuře APSA byla dlouho zaměřena na příspěvky na její základní provozní náklady. Struktura APSA byla kvůli nízké míře finanční odpovědnosti na straně AU řadu let silně závislá na podpoře dárců. EU finančně podporovala složky struktury APSA, ale kvalita kapacit těchto složek se značně liší a zbývá vyřešit několik problémů.

IV

Zjistili jsme, že EU nestanovila jasné priority podpory EU poskytované struktuře APSA a její strategie postrádá vizi dlouhodobého vývoje této podpory. Během kontrolovaného období se EU dostatečně nesoustředila na přechod od financování platů k cílenému budování kapacit, které by zajistilo dlouhodobý úspěch podpory EU. EU podpořila plán AU dosáhnout finanční nezávislosti, aby byla schopna pokrýt rostoucí část provozních nákladů struktury APSA, ale provádění tohoto plánu bylo dosud v počáteční fázi.

V

Dále jsme zjistili, že šest ze čtrnácti kontrolovaných smluv, které se převážně týkaly nákladů na zaměstnance, v době konání auditu přineslo většinu očekávaných výsledků. V případě dvou smluv tomu tak bylo pouze částečně a jedna smlouva nepřinesla výsledky vůbec. V pěti případech jsme kvůli zpoždění při jejich provádění nemohli posoudit, zda smlouvy výsledky přinesly, či nikoliv. Kromě toho poskytování podpory EU brzdila zpoždění při uzavírání smluv, financování se zpětnou platností a nedostatek informací o dosažených výsledcích. Během kontrolovaného období nebyly finanční nástroje vždy využívány jednotně.

VI

Na základě připomínek uvedených v této zprávě Účetní dvůr doporučuje, aby:

1. Komise a ESVČ podporovaly odpovědnost AU za strukturu APSA, aby dosáhla finanční nezávislosti, a změnily zaměření podpory EU tak, aby se nesoustředila na hrazení provozních nákladů, ale na opatření k budování kapacit;
2. Komise prováděla intervence, které budou vždy založeny na výsledcích, omezila zpoždění při uzavírání smluv a financování se zpětnou platností, zlepšila monitorování a konzistentně využívala finanční nástroje.

Úvod

APSA

01

Africká struktura pro mír a bezpečnost (APSA) je soubor institucí, právních předpisů a postupů, které mají řešit předcházení konfliktům a podporovat mír a bezpečnost na africkém kontinentě. Právní základ struktury APSA stanoví zakládací akt Africké unie¹. Její strukturu, cíle a zásady vymezuje Protokol ke zřízení Rady pro mír a bezpečnost Africké unie, který členské státy AU přijaly v roce 2002. Ve struktuře APSA hrají roli také africké subregionální organizace, jež jejich příslušné členské státy zmocnily k jednání v oblasti míru a bezpečnosti. Osm z nich jsou regionální hospodářská společenství (RHS) a dvě jsou regionální mechanismy prevence, řízení a řešení konfliktů (RM)². Spolupráce mezi těmito organizacemi a AU v rámci struktury APSA podléhá zásadám subsidiarity a doplňkovosti³.

02

Ve středu struktury APSA je Rada pro mír a bezpečnost, kterou členské státy AU zřídily jako „stálý rozhodovací orgán pro prevenci, řízení a řešení konfliktů“. Podporuje ji Komise Africké unie, „rada moudrých“, kontinentální systém včasného varování, africké pohotovostní síly a mírový fond⁴ (obrázek 1).

03

Cílem struktury APSA je poskytnout AU a subregionálním organizacím rámec a nástroje k tomu, aby se mohly aktivně podílet na předcházení konfliktům v Africe, které mají různé příčiny, a na jejich řešení (rámeček 1).

04

AU a subregionální organizace zasáhly v rámci struktury APSA v 28 z 67 násilných konfliktů (42 %), které v Africe v roce 2016 probíhaly. Zásahy měly podobu diplomatických, mediačních a mírových operací nebo kombinace všech těchto tří druhů. Z vyhodnocení těchto 28 zásahů vyplývá, že 21 z nich bylo alespoň částečné úspěšných a konfliktu buď zabránily, nebo jej zmírnily⁷ (rámeček 2).

05

Členské státy AU zřídily africký mírový fond, aby získaly finanční prostředky na mírové mise AU a operace na podporu míru a bezpečnosti⁸. Finanční prostředky měly pocházet především z rozpočtu AU s možností dalšího financování ve formě dobrovolných příspěvků z jiných zdrojů. Příspěvky do rozpočtu AU však zaplatila včas a v plné výši méně než polovina afrických států⁹, což mělo za následek schodek ve výši 33 % v období 2011–2015¹⁰. Většina prostředků rozpočtu AU tudíž pochází od dárců¹¹ (54 % v roce 2017¹²).

06

Kromě toho se do afrického mírového fondu vyplácí jen malá část rozpočtu AU. Členské státy se dohodly, že do roku 2014 zvýší financování afrického mírového fondu na 12 % řádného rozpočtu AU. V roce 2016 však vyplacená částka odpovídala 7 % řádného rozpočtu (tj. méně než 6 milionů EUR)¹³.

07

AU a subregionální organizace usměrňovaly rozvoj struktury APSA prostřednictvím plánů. Stávající plán pro strukturu APSA na období 2016–2020 přijaly v prosinci 2015. Zahrnuje pět strategických priorit: předcházení konfliktům, řešení krizí a konfliktů, postkonfliktní rekonstrukce a budování míru, otázky strategické bezpečnosti¹⁴ a spolupráce a partnerství v rámci struktury APSA.

Podpora EU poskytovaná struktuře APSA

08

EU označila mír a bezpečnost na africkém kontinentě za jednu ze svých priorit a v roce 1996 vymezila hlavní zásady svého přístupu¹⁵. Tyto zásady a vlastní zájem na důrazu na mír a bezpečnost na africkém kontinentě připomněla v několika strategiích v oblasti předcházení konfliktům a bezpečnosti na vysoké úrovni¹⁶, naposledy v globální strategii EU z roku 2016¹⁷. V roce 2007 AU a EU zahájily společnou strategii EU-Afrika (JAES) tvořící rámec pro spolupráci a politický dialog a zdůraznily význam míru a bezpečnosti pro obě unie. Od té doby je prioritou v akčních plánech JAES zajistit fungování struktury APSA.

09

EU poskytuje finanční podporu na rozvoj struktury APSA prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (ERF)¹⁸. Hlavními zprostředkovateli podpory z ERF jsou africký mírový projekt, který EU zahájila v roce 2003¹⁹, a regionální orientační programy²⁰. V období ERF 2014–2020 v Africe fungují tři regionální orientační programy, jež pokrývají západní Afriku, střední Afriku a oblasti východní/jižní Afriky a Indického oceánu. Částka přidělená na mír a bezpečnost v rámci afrického mírového projektu i regionálních orientačních programů se ve srovnání s předchozím obdobím víceméně zdvojnásobila (obrázek 2). Většina finančních prostředků (přibližně 80 %) byla využita na financování mírových operací, jako například mise Africké unie v Somálsku.

10

Přibližně 14 % všech finančních prostředků vyhrazených na mír a bezpečnost v rámci afrického mírového projektu a regionálních orientačních programů v období 2014–2020, což je průměrně 50 milionů EUR ročně, bylo vyčleněno na realizaci struktury APSA. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím se jedná o 150% zvýšení. Podle odhadů EU by podpora struktury APSA, a zvláště posílení schopnosti AU a subregionálních organizací předcházet konfliktům na kontinentě a řešit je, mohla omezit potřebu financovat nákladné mírové operace, které si vyžádají až 720 milionů EUR²¹ ročně. Částka vyhrazená pro strukturu APSA v regionálních orientačních programech se zároveň šestinásobně zvýšila, což odráží zvýšený důraz EU na předcházení konfliktům a mediaci na subregionální úrovni (obrázek 3).

Rozsah a koncepce auditu

11

Při auditu jsme zkoumali, zda EU struktuře APSA poskytovala účinnou podporu. Za tímto účelem jsme se pokusili zodpovědět tři dílčí otázky.

1. Je podpora EU poskytovaná APSA dobře koncipovaná a zacílená?
2. Přispěla podpora EU poskytovaná APSA k dosažení udržitelných výsledků?
3. Je podpora EU poskytovaná APSA dobře prováděna?

12

Audit pokryl výdaje ERF realizované prostřednictvím afrického mírového projektu a regionálních orientačních programů. Zkoumali jsme podporu EU od roku 2014 dále a odkazujeme na hodnocení a posouzení dřívějších činností, jsou-li dostupná a relevantní. Prověřovali jsme všech 14 smluv, které Komise uzavřela v období 2014–2016 a jejichž celková hodnota činí 102,5 milionu EUR. Devět z nich bylo financováno prostřednictvím afrického mírového projektu, čtyři z regionálního orientačního programu pro západní Afriku a jeden z regionálního orientačního programu pro střední Afriku²². Největší smlouvy byly uzavřeny s AU, například dohody o společném financování platů v oddělení Komise AU pro mír a bezpečnost a ve styčných kancelářích AU. Další smlouvy byly uzavřeny s regionálními organizacemi, jako je Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Hospodářské společenství států střední Afriky (ECCAS). Rozpis finančních prostředků poskytnutých jednotlivým podporovaným organizacím obsahuje příloha I.

13

Z auditu jsme vyloučili mírové operace, neboť tento výdaj se převážně týká náhrady dávek vyplácených vojákům, a ne podpory struktury APSA. Nekontrolovali jsme jiné nástroje EU k financování míru a bezpečnosti v Africe, protože v průběhu kontrolovaného období žádná z činností přímo nesouvisela se strukturou APSA.

14

Audit probíhal od ledna do listopadu 2017. Důkazní informace jsme shromáždili prostřednictvím přezkumu dokumentů a z pohovorů se zástupci evropské služby pro vnější činnost, Komise a příslušných zúčastněných subjektů, jako jsou jiní dárci a příjemci podpory EU (AU a subregionální organizace). Navštívili jsme Komisi Africké unie a společenství ECOWAS a ECCAS.

Připomínky

Podpora EU byla stále zaměřena na provozní náklady

15

V tomto oddíle zkoumáme, zda existovala jasná strategie zaměřená na poskytování podpory EU struktuře APSA v současnosti i v budoucnu. Posuzujeme, zda podpora EU reagovala na potřeby struktury APSA a jak se vyvíjela, aby řešila přetrvávající a budoucí problémy, jimž struktura APSA čelí.

Podpora EU poskytovaná struktuře APSA byla koncipována na základě strategického rámce

16

EU posoudila situaci na africkém kontinentě z hlediska míru a bezpečnosti a vypracovala přístup, který posloužil jako základ podpory EU. EU si uvědomuje významnou úlohu Africké unie (AU) i afrických subregionálních organizací v oblasti míru a bezpečnosti, a proto spolupracovala s oběma těmito úrovněmi. Zároveň s novými hrozbami pro mír a bezpečnost EU své strategie přezkoumávala a aktualizovala (bod 8).

17

V souladu s tímto strategickým rámcem EU poskytovala AU a subregionálním organizacím politickou a finanční podporu, a to i pro rozvoj struktury APSA. EU podpořila AU a subregionální organizace při přípravě série plánů, které zahrnovaly plány realizace struktury APSA²³. Evropská unie také podpořila pravidelné hodnocení struktury APSA. Díky tomu mohla struktura APSA těžit z pravidelné zpětné vazby (ve formě hodnocení APSA) a pokynů ohledně dalšího rozvoje (ve formě plánů pro strukturu APSA). Plány rovněž poskytly rámec pro spolupráci dárců. Hodnocení afrického mírového projektu z roku 2017 však poukázalo na nedostatky posledního plánu pro strukturu APSA. Je považován za příliš složitý, takže se s ním obtížně pracuje, postrádá celkový pohled a Komise AU za něj zatím nepřevzala skutečnou odpovědnost²⁴.

18

EU na úrovni AU i na regionální úrovni zavedla mechanismy politického dialogu. Politický a strategický dialog o otázkách míru a bezpečnosti, včetně realizace struktury APSA, probíhal na pravidelných schůzích s AU v rámci strategie JAES, zahájené v roce 2007. Mezi AU a různými subregionálními organizacemi však panovala nejasnost ohledně strategie pro rozdělení jejich odpovědností, a zejména ohledně otázky subsidiarity (bod 34).

19

Fungování mechanismů, které EU zavedla pro dialog s regionálními organizacemi, bylo problematičtější. V případě společenství ECOWAS byly například schůze na ministerské úrovni nepravidelné (konaly se v roce 2017, ale v roce 2016 nikoli, ani přes vynaložené úsilí). V jiných případech byl strategický dialog složitý (například kvůli nedostatečným institucionálním reformám, kvůli velmi pomalému pokroku při regionální integraci nebo kvůli pomalé reakci protějšků na návrhy a dotazy). Bylo nutné dialog zlepšit, zintenzivnit a sjednotit, například pokud jde o subregionální strategie EU pro oblast Sahelu a Guinejského zálivu. Někdy byl dialog složitý, protože organizace postrádaly administrativní kapacitu, jako např. společenství ECCAS.

Financování struktury APSA závisí na příspěvcích dárců

20

Kvůli schodku v příspěvcích členských států AU do rozpočtu AU (bod 5) a mírového fondu (bod 6) struktura APSA nemá dostatečné finanční prostředky. Tento problém byl zdůrazněn v posledním plánu pro strukturu APSA: „Navzdory několika rozhodnutím přijatým na zasedání hlav států a vlád AU a pravidlům zavedeným při vytváření Rady míru a bezpečnosti se struktura APSA stále potýká s nedostatkem finanční odpovědnosti na straně Komise AU a regionálních hospodářských společenství / regionálních mechanismů prevence, řízení a řešení konfliktů a s velkou závislostí na dárcích²⁵“. Také odborníci zdůraznili, že nelze očekávat, že Afrika převezme odpovědnost za agendu v oblasti míru a bezpečnosti na kontinentě, dokud tato agenda nebude finančně nezávislá²⁶.

21

Členské státy AU vzaly na vědomí problémy spojené se spoléháním na dárce a v červenci 2016 rozhodly o zavedení nového mechanismu financování provozního rozpočtu AU a mírového fondu²⁷. EU tuto iniciativu, která spočívá v zavedení poplatku se sazbou ve výši 0,2 % z veškerého způsobilého zboží dováženého do Afriky, podporuje od roku 2017. V lednu 2018 již poplatek začalo vybírat 14 členských států²⁸, mírový fond začínal fungovat a měl správní strukturu. V červnu 2017 AU vyzvala EU, aby se zapojila do rady mírového fondu.

22

Na posouzení účinnosti těchto nových opatření bylo v době auditu příliš brzy. Kromě toho poplatek neřeší problémy s financováním týkající se subregionálních organizací, které jsou financovány prostřednictvím samostatných mechanismů, jako například značný schodek ve financování, s nímž se potýká společenství ECCAS²⁹. Navíc v některých afrických státech může dojít k tomu, že budou muset rozhodovat o tom, zda využít omezené finanční prostředky k financování AU, nebo subregionálních organizací³⁰.

EU financovala provozní náklady bez plánu, jak změnit zaměření podpory

23

Během kontrolovaného období byla většina finančních prostředků, které EU poskytla struktuře APSA, využita k pokrytí provozních nákladů, jako jsou výdaje týkající se zaměstnanců (obrázek 4). V prvních letech poskytování podpory (od roku 2010) EU financování provozních nákladů odůvodňovala tím, že je důležité, aby tato nová struktura byla zprovozněna. Téměř po sedmi letech je však podpora EU stále zaměřena na základní provozní náklady. To může vést k nebezpečí, že se struktura APSA stane závislou na podpoře dárců, neboť čím déle je pomoc poskytována a čím větší část finančních prostředků poskytují dárci, tím závislejším se projekt stane na takovéto pomoci³¹.

24

Očekávali jsme, že EU připraví dlouhodobý plán, který by ukázal, jak se poskytování její podpory v průběhu času bude vyvíjet, a nakonec bude ukončeno. Nenalezli jsme žádné doklady o tom, že by to udělala. EU se také s AU a subregionálními organizacemi nedohodla na způsobu, jakým by postupně upravovala výši poskytované podpory a přesouvala prostředky více na budování kapacit (například na předcházení konfliktům, účinnou reakci a postkonfliktní rekonstrukci) a na strategická podpůrná opatření (jako jsou organizační a provozní reformy, zlepšování systémů, zajištění specifického know-how a odborné přípravy atd.) s cílem rozvinout dlouhodobé kapacity.

25

EU poskytování podpory nepodmínila splněním podmínek, například požadavku, aby AU nebo subregionální organizace pokračovaly ve financování iniciativ, jež dříve podporovala EU. V případě jedné smlouvy, u níž dohoda o financování takové ustanovení obsahovala, dotčená subregionální organizace dohodu nedodržela a nepokračovala ve financování pracovních míst dříve financovaných z ERF (rámeček 3).

26

Očekávali jsme také, že ve smlouvách najdeme ustanovení o omezení celkového objemu financování a přechodu od podpory provozního personálu k financování specializovaného personálu. Kdyby AU a subregionální organizace převzaly každodenní provozní náklady³², EU by se mohla soustředit na vytváření přidané hodnoty prostřednictvím financování vyškolených pracovníků s odbornými dovednostmi, například v oblasti předcházení konfliktům a jejich řešení. Ve většině kontrolovaných smluv tomu tak nebylo. Rámeček 4 však uvádí příklad, kdy byl tento přístup úspěšný.

Pro přidělování podpory EU nebyly stanoveny dostatečné priority

27

EU si je vědoma nebezpečí, které konflikty v Africe znamenají pro občany EU (násilný terorismus, dostupnost zbraní hromadného ničení a organizovaná trestná činnost), a tak svou podporu zaměřila na předcházení takovým konfliktům a jejich řešení, pokud k nim dojde³⁵. V souladu s Pařížskou deklarací o účinnosti pomoci³⁶ a zásadami stanovenými ve společné strategii EU-Afrika EU svou podporu struktuře APSA obecně poskytovala podle potřeb, které AU a subregionální organizace vyjádřily v plánu pro strukturu APSA. Potřeby však byly vymezeny velmi obecně a priority nebyly konkrétní ani jasné.

28

ESVČ ani Komise nenavrhly konkrétní priority EU v oblasti financování ani nevypracovaly pokyny pro přidělování prostředků různým složkám struktury APSA. Komise a ESVČ však prověřovaly návrhy financování, které obdržely od AU a subregionálních organizací, a Politický a bezpečnostní výbor Rady EU posuzoval „politickou vhodnost“ poskytnutí finančních prostředků. V příloze II je uveden příklad rozhodovacího postupu v rámci afrického mírového projektu.

29

Analyzovali jsme 14 kontrolovaných smluv, abychom zjistili, jak odrážejí priority stanovené pro strukturu APSA. Shledali jsme, že v osmi případech kvůli způsobu, jakým byly finanční prostředky prezentovány v rozpočtu smluv, nebylo možné určit, kolik peněz bylo vyčleněno na jednotlivé pilíře nebo priority struktury APSA. Dále jsme zjistili, že v jednotlivých smlouvách bylo zaměření na priority pojato široce: 11 ze 14 smluv bylo zaměřeno nejméně na čtyři z pěti strategických priorit struktury APSA (příloha III).

Rizika spojená s přidělováním většího objemu prostředků regionálním organizacím

30

V posledním programovém období EU rozhodla, že bude větší část celkového objemu finančních prostředků určených pro strukturu APSA poskytovat prostřednictvím regionálních orientačních programů (bod 10). Cílem bylo posílit úlohu subregionálních organizací při rozhodování v souladu se zásadou subsidiarity. Díky tomu také subregionální organizace mohou přímo spolupracovat s EU, což brání vzniku prodlení v souvislosti s koordinací financování programu na podporu struktury APSA, kterou provádí AU. Dospěli jsme k závěru, že se s touto změnou pojí rizika.

1. V době provádění auditu subregionální organizace neměly dostatečný počet zaměstnanců s nezbytnou kvalifikací, kteří by byli schopni účinně spravovat dodatečné finanční prostředky.
2. Regionální institucionální rámec je velice složitý. Pro otázky míru a bezpečnosti má mandát deset subregionálních organizací a členství v nich se překrývá. V průměru jsou členské státy AU členy alespoň dvou subregionálních organizací a některé státy patří až do čtyř těchto organizací. Kvůli této nejasnosti se některé africké země na své subregionální organizace nechtějí vázat, což vede k nedostatečné kapacitě. Strategií Evropské komise vzhledem k tomuto složitému regionálnímu rámci bylo podporovat jeden společný regionální orientační program v každé oblasti; v současné době EU financuje subregionální organizace v rámci tří regionálních orientačních programů.
3. Čtyři z deseti subregionálních organizací pověřených řešením otázek míru a bezpečnosti nespadají pod žádný regionální orientační program a dvě z těchto čtyř organizací budou nadále financovány v rámci afrického mírového projektu. Kromě toho nouzový svěřenský fond EU pro Afriku financuje opatření k budování kapacit pro jednu subregionální organizaci (Mezivládní úřad pro rozvoj) a pro organizace mimo rámec struktury APSA (například skupinu G5 Sahel³⁷). To by mohlo narušit soudržnost přístupu EU k financování.
4. Hrozí nebezpečí, že by omezení úlohy AU mohlo oslabit celkovou soudržnost a koordinaci podpory EU poskytované struktuře APSA.
5. Navzdory značnému zvýšení částek přidělených na mírová a bezpečnostní opatření v rámci regionálních orientačních programů se odpovídajícím způsobem nezvýšil počet zaměstnanců pracujících v příslušných regionálních delegacích EU. Mezi zaměstnanci delegací ve společenstvích ECOWAS a ECCAS například nebyli žádní vojenští odborníci, což znamenalo, že se tyto delegace musely spoléhat na vojenské odborné znalosti, které jim poskytla velvyslanectví členských států EU.

I přes podporu EU se struktura APSA potýká s několika problémy a její fungování závisí na trvalé vnější podpoře

31

V tomto oddíle zkoumáme, zda podpora ze strany EU přispěla k dosahování výsledků. Zaměříme se na to, do jaké míry smlouvy financované EU vedly k poskytnutí podpory v souladu s cíli stanovenými pro tyto smlouvy. Dále posoudíme problémy, s nimiž se potýkají různé složky struktury APSA. Nakonec vyhodnotíme, zda ESVČ a Komise identifikovaly rizika ohrožující udržitelnost výsledků podpory EU a zabývaly se jimi.

V době auditu dosáhla výsledků polovina smluv

32

Auditovali jsme 14 smluv o podpoře EU. Šest z nich, které se převážně týkaly nákladů na zaměstnance, v době provádění auditu přineslo většinu celkových očekávaných výsledků. Neměli jsme však k dispozici dostatek informací, abychom mohli posoudit, zda bylo dosaženo jednoho každého výstupu (body 59 a 60). V případě dalších dvou smluv bylo výstupů dosaženo zčásti a jedna smlouva očekávané výstupy zcela zjevně nepřinesla. V pěti případech jsme kvůli zpoždění při jejich provádění nemohli posoudit, zda smlouva očekávané výstupy přinesla, či nikoliv (bod 53 a příloha IV).

Struktura APSA čelí několika problémům

33

Zúčastněné subjekty a dárci mají vůči struktuře APSA velká očekávání. Z různých hodnocení³⁸ vyplývá, že AU a subregionální organizace hrají při řešení konfliktů v Africe důležitou roli. Struktura APSA má potenciál stát se účinným rámcem pro mír a bezpečnost v Africe, ačkoli se potýká s mnoha složitými problémy a její kapacity, nástroje a celkové fungování vyžadují další rozvoj.

34

Struktura APSA čelí těmto problémům:

1. je třeba posílit finanční a institucionální kapacitu klíčových dotčených subjektů (AU a subregionálních organizací);
2. jsou nutné konkrétní kroky, aby byl překonán nedostatek politické vůle k řešení určitých problémů a krizí³⁹;
3. neexistuje mechanismus pro výkon rozhodnutí;
4. je nutná lepší spolupráce mezi různými orgány a institucemi;
5. měl by být vyjasněn vztah mezi AU a subregionálními organizacemi, zejména z hlediska subsidiarity⁴⁰;
6. měla by existovat lepší spolupráce s doplňkovými iniciativami, jako je africká struktura správy věcí veřejných⁴¹.

35

Africký mírový fond nepokryl náklady spojené s provozem struktury APSA, jak se plánovalo (body 5 a 6). Z větší části podpory EU tudíž byly financovány provozní náklady struktury APSA. V bodech 36 až 47 jsou představeny problémy spojené s provozem jednotlivých složek struktury APSA a příspěvek podpory ze strany EU.

Rada pro mír a bezpečnost

36

Rada pro mír a bezpečnost zastává úlohu hlavního rozhodovacího orgánu ve struktuře APSA a svůj postoj k důležitým otázkám vyjádřila odsouzením převratů a uvalením sankcí. Přispěla také k vyřešení konfliktů, například v Burundi, Mali a Somálsku⁴².

37

Rada pro mír a bezpečnost se však potýká s problémy a některé z nich stále ovlivňují její činnost. Na zasedání hlav států Africké unie například často nebyly dodrženy zásady stanovené v protokolu o Radě pro mír a bezpečnost týkající se toho, jak je posuzováno splnění stanovených kritérií potenciálními kandidáty do Rady. V Radě pro mír a bezpečnost jsou zastoupeny země, které jsou nechvalně známé tím, že otevřeně ignorují rozhodnutí AU nebo se chovají protiústavně. To omezuje kvalitu a účinnost rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost. Rada pro mír a bezpečnost také čelí problémům spojeným s důležitostí, která se přikládá dosažení jednomyslných rozhodnutí. Situaci dále zhoršuje nedostatek politické vůle některých zemí zaujmout postoj k otázkám, jež podle nich nejsou v jejich zájmu, nebo když si nepřejí otevřenou konfrontaci s jiným členským státem⁴³.

Komise Africké unie

38

Komise AU provádí rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost a její oddělení pro mír a bezpečnost podporuje ostatní pilíře struktury APSA i jiné programy pro mír a bezpečnost, jako např. vymezování hranic, a strategii týkající se ručních a lehkých zbraní. Oddělení pro mír a bezpečnost také koordinuje vztahy mezi AU a subregionálními organizacemi v oblasti míru a bezpečnosti.

39

Oddělení pro mír a bezpečnost hraje důležitou roli ve fungování struktury APSA, ale kvůli nedostatečnému financování ze strany AU jsou dvě třetiny jeho pracovních míst neobsazené. V roce 2010 na tento problém EU, AU a další mezinárodní partneři zareagovali vytvořením mechanismu společného financování nazvaného „dohoda o společném financování“ (JFA)⁴⁴. Ten pokryl náklady na platy dalších 172 „krátkodobých“ zaměstnanců oddělení pro mír a bezpečnost (obrázek 5). Ačkoli nebyla obsazena všechna pracovní místa, díky dodatečným zaměstnancům mohlo oddělení fungovat i nadále⁴⁵.

Obrázek 5

Obsazená a volná pracovní místa v oddělení pro mír a bezpečnost Komise AU

Typ smlouvy	Obsazená pracovní místa	Neobsazená	Celkem	Poznámky
Řádný rozpočet AU	25	42	67	Proces přijímání pracovníků na klíčové pozice byl zahájen ve 4. čtvrtletí 2016
Krátkodobé (JFA)	137	35	172	Přijímací řízení na 12 pozic právě probíhá
Vyslaní pracovníci	12		12	Odhad březen 2017
Celkem	174	77	251

Zdroj: zápis z 11. zasedání řídicího výboru týkajícího se dohody o společném financování na podporu zaměstnávání pracovníků Komise AU pracujících v programu pro mír a bezpečnost, duben 2017, a přehled zaměstnanců oddělení pro mír a bezpečnost, červenec 2016.

40

Oddělení pro mír a bezpečnost má omezený počet „odborných“ zaměstnanců, kteří se zabývají hlavními problémy v oblasti míru a bezpečnosti na africkém kontinentě. Obrázek 6 znázorňuje druh personálu, a jakým způsobem byl placen v roce 2016. Hlavním úkolem zaměstnanců je plnit obecný plán pro strukturu APSA na období 2016–2020, což je dokument, který vymezuje pět strategických priorit, 32 konkrétních cílů a 116 výstupů. Kvůli nedostačujícímu objemu přidělených prostředků a najímání „krátkodobých“ zaměstnanců je tento úkol obtížný (bod 57).

Obrázek 6

Zdroj financování pracovních míst v oddělení pro mír a bezpečnost Komise AU

Rozdělení pracovních míst podle úřadu / oddělení	JFA		Řádný rozpočet AU		Celkem
	Běžní zaměstnanci	Odborní zaměstnanci	Běžní zaměstnanci	Odborní zaměstnanci
Úřad komisaře	2	2	1	2	7
Úřad ředitele včetně styčných kanceláří AU pro RHS/RM	9	10	3	1	23
Oddělení pro předcházení konfliktům a včasné varování	6	15	7	6	34
Oddělení pro řešení krizí a postkonfliktní rekonstrukce	4	8	1	18	31
Oddělení pro mírové operace	3	32	6	12	53
Oddělení pro obranu a bezpečnost	2	6	1	3	12
Sekretariát Rady míru a bezpečnosti	2	6	1	2	11
Tým pro řízení projektů	2	9	1	2	14
Oddělení pro financování míru a bezpečnosti	10	14	-	-	24
Ostatní (kancelář, lidské zdroje, interní audit atd.)	20	10	Irelevantní – přesahuje oddělení
Celkem	60	112	21	46	239

Zdroj: zápis z 11. zasedání řídicího výboru týkajícího se dohody o společném financování na podporu zaměstnávání pracovníků Komise AU pracujících v programu pro mír a bezpečnost, duben 2017, a přehled zaměstnanců oddělení pro mír a bezpečnost, červenec 2016.

41

EU a ostatní dárci také prostřednictvím Komise AU společně poskytují peníze na podporu sítě styčných kanceláří AU, které působí ve 14 zemích v Africe, v nichž probíhá konflikt, nebo v zemích po konfliktu. Tento roční příspěvek EU na financování styčných kanceláří AU dosahuje výše přibližně 3,5 milionu EUR (asi 25 % ročního rozpočtu). Síť má přibližně 200 zaměstnanců a podíl podpůrného a provozního personálu je vysoký (asi 70 : 30). Mandát styčných kanceláří, který zahrnuje monitorování vznikajících krizí, preventivní diplomacii a řešení krizí i postkonfliktní rekonstrukce, stanoví Rada pro mír a bezpečnost. Kanceláře zastupují AU přímo na místě a zastávají především politickou úlohu⁴⁶.

42

V nedávno vypracovaném hodnocení financovaném EU⁴⁷ bylo poukázáno na významnou a konstruktivní roli, kterou styčné kanceláře AU hrály v krizových situacích v Mali, Středoafrické republice, Súdánu, Jižním Súdánu, na Komorách, v Guineji-Bissau a na Madagaskaru. Bylo v něm však rovněž uvedeno, že nedostatečné finanční prostředky a problémy s personálním obsazením vedly k neefektivnosti jejich provozu. Z hodnocení vyplynulo, že dopad styčných kanceláří byl „smíšený“, ale jejich činnost „přiměřeně přispěla k míru a bezpečnosti“. Obdobně ze zprávy, kterou nedávno vypracovala Nadace pro světový mír, vyplynulo, že styčné kanceláře jsou „důležité a měly by být nadále podporovány“⁴⁸.

Rada moudrých

43

Na základě protokolu o Radě pro mír a bezpečnost byla rada moudrých zřízena jako poradní orgán složený z pěti uznávaných afrických osobností. Jejím úkolem je usilovat o předcházení konfliktům, což provádí například svoláváním seminářů a uzavřených jednání na vysoké úrovni. Úloha rady byla rozšířena a zahrnuje i předvolební mise a zprostředkovatelskou činnost⁴⁹. Navzdory narůstajícímu objemu práce nebyly zdroje rady zvýšeny. Sekretariát rady má například jen jednoho politického analytika, na jehož plat přispívá EU na základě dohody o společném financování. Rada se také setkala s problémy s koordinací s Radou pro mír a bezpečnost a jinými orgány pověřenými předcházením konfliktům a jejich řešením.

Kontinentální systém včasného varování (CEWS)

44

Kontinentální systém včasného varování je systém, který slouží ke shromažďování a analýze údajů s cílem předvídat konflikty a předcházet jim. EU k jeho zavedení přispěla formou technické a finanční podpory a nadále financuje provozní náklady na základě smluv v rámci dohody o společném financování platů a programu na podporu struktury APSA, které jsme auditovali (příloha IV).

45

Ze zprávy o dopadu struktury APSA za rok 2015 vyplývá, že kontinentální systém včasného varování je „technicky funkční“, a zpráva uvádí, že byl učiněn značný pokrok ve spolupráci mezi subregionálními organizacemi a AU týkající se včasného varování⁵⁰. Účinnost systému však omezují určité faktory.

1. Plán pro strukturu APSA poukazuje na nutnost zabývat se rozdílnou mírou funkčnosti regionálních systémů včasného varování a zlepšit propojení mezi ústředními, regionálními a národními systémy⁵¹.
2. Rada pro mír a bezpečnost poukázala na „přetrvávající nedostatek návaznosti mezi včasným varováním a včasnou reakcí“⁵² a dospěla k závěru, že členské státy AU často nevěnují pozornost signálům včasného varování, jež upozorňují na budoucí krize, čímž narušují schopnost Rady předcházet konfliktům, což často vede k jejich vzniku⁵³.

Africké pohotovostní síly

46

Africké pohotovostní síly jsou multidisciplinární záložní síly určené k rychlému nasazení v konfliktních oblastech zasedáním AU a Radou míru a bezpečnosti. Zahrnují vojenské, policejní a civilní jednotky⁵⁴. Z podpory EU bylo financováno zlepšování kapacity afrických pohotovostních sil a jejich regionálních složek v rámci afrického mírového projektu a regionálních orientačních programů. Podpora se vztahovala na náklady na zaměstnance a provozní činnosti (zlepšení plánování, logistiky a tvorby politik a posílení policejních a civilních složek), jakož i na zajištění infrastruktury IT (C3IS) (příloha IV obsahuje seznam smluv). EU také financovala výcvik pohotovostních sil, včetně podpory cvičení v terénu (program podpory AMANI AFRICA II).

47

AU africké pohotovostní síly v době provádění auditu dosud nenasadila. Zúčastněné subjekty, jichž jsme se dotazovali, zpochybnily míru jejich akceschopnosti a poukázaly na to, že:

1. zatím není v provozu systém pro velení, řízení, komunikaci a informace afrických pohotovostních sil (rámeček 6);
2. africké pohotovostní síly nejsou schopny nasazovat jednotky rychle kvůli logistickým omezením, jako je např. nedostatečná způsobilost v oblasti strategické letecké přepravy;
3. jazykové a kulturní problémy by mohly omezit účinnost nasazování v různých regionech.

Ohrožení udržitelnosti výsledků

48

Hlavní rizika pro udržitelnost výsledků dosažených při budování kapacit struktury APSA plynou z omezené finanční, institucionální a provozní kapacity AU a subregionálních organizací a z nedostatku politické vůle řady členských států AU (bod 34).

49

Reformy plánované s cílem řešit nedostatky institucionálního rámce Komise AU⁵⁵, společenství ECOWAS⁵⁶ a ECCAS⁵⁷ dosud přinesly jen málo výsledků. Evropská komise tyto iniciativy podporuje a poskytuje na ně finanční podporu: například institucionální reforma společenství ECOWAS je nyní podporována prostřednictvím projektu podpory správy veřejných financí ze strany EU a institucionální reformy společenství ECCAS jsou podporovány z ERF jako součást projektu pro mír a bezpečnost.

50

Aby se vyvážily institucionální a provozní nedostatky Komise AU a subregionálních organizací, byla technická pomoc financovaná EU často zaměřena na všeobecné řízení, což je forma pomoci, která má omezený dlouhodobý dopad na rozvoj struktury APSA. Odborníci na technickou pomoc často působili jako projektoví manažeři a poskytovali „krátkodobá řešení“ vnitřních nedostatků organizací provádějících projekty. S tím spojené náklady byly často značné: například výše grantu pro mír, bezpečnost a stabilitu, který společenství ECOWAS poskytla EU, činila 6,7 milionu EUR, zatímco náklady na technickou pomoc při provádění grantu činily další 4,9 milionu EUR, tj. 73 % původní částky.

Poskytování podpory EU bylo ovlivněno prodleními, nejednotným využíváním finančních nástrojů a nedostatkem informací o dosažených výsledcích

51

V tomto oddíle zkoumáme, zda Komise poskytovala podporu struktuře APSA včas, předvídatelně a uceleným způsobem a zda byly kontrolované smlouvy prováděny podle plánu. Hodnotíme mechanismy monitorování a podávání zpráv, které Komise zavedla, a ptáme se, zda zajistily dostatečné informace o dosažených výsledcích.

Provádění plánovaných činností narušovala zpoždění při uzavírání smluv a financování se zpětnou platností

52

kontrolované smlouvy byly uzavřeny ve prospěch AU a subregionálních organizací. Cílem podpory bylo financovat a školit zaměstnance, aby mohli vykonávat složité úkoly v oblasti míru a bezpečnosti, a zajistit jednotné provádění činností napříč kontinentem. Cílem smluv, uvedených v příloze IV, bylo:

1. posílit kapacitu lidských zdrojů Komise AU a subregionálních organizací (regionálních hospodářských společenství a mechanismů prevence, řízení a řešení konfliktů), aby mohly předcházet krizím v Africe nebo na ně reagovat;
2. pomoci styčným kancelářím AU sledovat provádění mírových dohod, podporovat přípravu a monitorování voleb a zastupovat AU na schůzích s vnitrostátními orgány a mezinárodními organizacemi;
3. zavést kontinentální strukturu umožňující AU rychlé zavedení strategické a provozní komunikace a schopnosti velení a řízení mezi AU v Addis Abebě, regionální úrovní a misemi přímo na místě.
4. poskytnout Komisi AU a subregionálním organizacím odborné znalosti pro jejich iniciativy v oblasti míru a bezpečnosti;
5. podpořit subregionální organizace při budování jejich kapacit a výkonu jejich mandátu k předcházení konfliktům a jejich řešení.

53

Má-li institucionální podpora přinést očekávané výsledky, je nezbytná včasnost a předvídatelnost. Prodlení při uzavírání smluv vedla ke zpožděním při jejich provádění, a financování činností proto nebylo předvídatelné. Deset ze čtrnácti kontrolovaných smluv bylo podepsáno pozdě z jednoho nebo více následujících důvodů:

1. Komise AU a subregionální organizace předložily návrhy financování pozdě nebo jejich návrhy byly nekvalitní;
2. komplikovaná jednání ohledně rozpočtů smluv, činností a finančního řízení;
3. technické problémy s informačním systémem Evropské komise.

54

Kromě toho byly činnosti v rámci osmi z těchto deseti smluv financovány se zpětnou platností⁵⁸. Tři z nich byly podepsány jen několik dní předtím, než měly být financované činnosti dokončeny. Zjistili jsme, že prodlení při podepisování smluv v kombinaci s vnitřními nedostatky AU a subregionálních organizací měly negativní dopad na provádění činností u šesti ze čtrnácti smluv (příloha IV). Rámeček 5 popisuje, jaký negativní dopad mělo prodlení při uzavírání smluv a financování se zpětnou platností na dva programy na podporu struktury APSA.

55

Rámeček 6 uvádí příklad zpoždění při nákupu informačního systému pro africké pohotovostní síly. V tomto případě vnitřní nedostatky AU ještě znásobily zpoždění způsobené pozdním podpisem smlouvy.

Finanční nástroje nebyly vždy využívány jednotně

56

Evropská komise ani ESVČ neprovedly analýzu komparativních výhod všech nástrojů, které mají v oblasti míru a bezpečnosti k dispozici (bod 9). Dospěli jsme k závěru, že finanční nástroje nebyly vždy využívány jednotně. Africký mírový projekt je vhodný pro financování krátkodobých potřeb, jelikož jeho cykly financování trvají dva až tři roky. Regionální orientační programy jsou naopak vhodnější pro financování dlouhodobých potřeb, neboť cyklus financování trvá sedm let.

57

Objevili jsme případy, kdy byly krátkodobé smlouvy v rámci afrického mírového projektu využity k financování stálých pracovních míst, například smlouvy na základě dohody o společném financování platů (bod 39). V tomto případě použití smluv obnovujících se po jednom až dvou letech oslabilo řízení lidských zdrojů a počty a druhy pracovních míst kvůli tomu byly opětovně sjednávány téměř každý rok. To přispělo ke zpožděním při uzavírání smluv (bod 53) a k nejistotě zaměstnání, což vedlo ke ztrátě zkušených zaměstnanců. V jiných případech byly regionální orientační programy využity k řešení krátkodobých potřeb, pro které jsou méně vhodné.

58

Evropská komise a ESVČ nevytvořily koordinační rámec, který by pokrýval všechny jejich nástroje v oblasti míru a bezpečnosti. Od roku 2015 však podnikly kroky k tomu, aby se africký mírový projekt a regionální orientační programy účinněji doplňovaly, a to zejména tím, že:

1. vyjasnily způsob financování pracovních míst v subregionálních organizacích. Za tímto účelem rozhodly, že by náklady na nevojenské zaměstnance regionálních organizací, na něž EU přispívá, měly být z afrického mírového projektu převedeny na regionální orientační programy. Toto rozhodnutí však bylo přijato až po přijetí regionálních orientačních programů, a jeho provedení je tudíž složitější. Převod byl nakonec odložen na leden 2018;
2. zapojily regionální delegace EU do přezkumu regionálních pracovních plánů v programu na podporu struktury APSA, které jsou financovány v rámci afrického mírového projektu, aby doplňovaly programy financované prostřednictvím regionálních orientačních programů;
3. od roku 2017 zapojily do řídicího výboru programu na podporu struktury APSA regionální delegace EU.

Mechanismy monitorování a podávání zpráv sice byly zavedeny, ale nezajistily dostatek informací o výsledcích

59

Komise zavedla mechanismy monitorování a podávání zpráv pro všechny smlouvy, jež jsme prověřovali. Tyto mechanismy zahrnovaly pravidelné předkládání popisných a finančních zpráv (většinou jednou za půl roku), pravidelná zasedání řídicího výboru a nezávislé externí audity výdajů. V praxi vykazovaly mechanismy monitorování Komise nedostatky a nezajišťovaly dostatek informací o výsledcích. V kontrolovaných smlouvách jsme narazili na tyto příklady:

1. v šesti ze čtrnácti smluv nebyly plánované výstupy konkrétní nebo měřitelné. Například se předpokládalo, že dojde k „posílení kapacity“ podporovaných oddělení či nástrojů, „posílení jejich úlohy“ nebo k jejich „plnému zprovoznění“. V některých z těchto případů příslušné činnosti přímo nesouvisely s výstupy;
2. některé z ukazatelů stanovených pro dvanáct ze smluv zahrnovaly vstupy a činnosti, místo aby byly stanoveny výstupy, kterých je třeba dosáhnout, a proto byla možnost jejich využití pro účely monitorování pouze omezená. V jiných případech chyběly výchozí a cílové hodnoty potřebné pro měření pokroku;
3. ve třech případech vedla skutečnost, že smlouvy byly podepsány v posledních dnech před uplynutím doby jejich provádění, k tomu, že ustanovení o monitorování byla v praxi kvůli financování se zpětnou platností bezvýznamná;
4. zprávy, které AU a subregionální organizace připravovaly, byly často doručeny pozdě. U šesti smluv tyto zprávy neobsahovaly dostatečně podrobné informace o jejich výstupech a ukazatelích.

60

Celkově vzato měli zaměstnanci EU, jichž jsme se dotazovali, dobrý přehled o provádění smluv, i když tyto znalosti nebyly vždy zachyceny ve zprávách. V souvislosti s kontrolovanými smlouvami Evropská komise dosud neprovedla žádné „monitorovací návštěvy zaměřené na výsledky (ROM)“⁵⁹. Pouze v případě jedné smlouvy bylo provedeno externí hodnocení. To znamená, že omezená dostupnost informací o výsledcích od AU a subregionálních organizací nebyla kompenzována z jiných zdrojů.

Závěry a doporučení

61

Členské státy AU vytvořily strukturu APSA, aby sloužila jako strukturální a dlouhodobá reakce na problémy v oblasti míru a bezpečnosti na africkém kontinentě. Díky struktuře APSA mají AU a pověřené subregionální organizace přístup k nástrojům, které jim pomáhají předcházet konfliktům, zvládat je a řešit. EU podpořila strukturu APSA prostřednictvím Evropského rozvojového fondu. Provedli jsme audit podpory EU poskytované během tří let v období 2014–2016 a dospěli jsme k závěru, že měla slabou účinnost a že je nutné změnit její zaměření.

62

EU nestanovila jasné priority podpory a její strategie postrádá vizi dlouhodobého vývoje této podpory. Během kontrolovaného období se EU například dostatečně nesoustředila na přechod od financování platů k cílenému budování kapacit, které by zajistilo dlouhodobý úspěch podpory EU. Kvůli schodku v příspěvcích členských států AU do rozpočtu AU a mírového fondu byla struktura APSA silně závislá na podpoře dárců, včetně EU. EU podpořila plány AU na dosažení finanční nezávislosti struktury APSA, které byly formalizovány v rozhodnutí AU z roku 2016, ale jejich provádění bylo dosud v počáteční fázi (body 16–30).

63

Dospěli jsme k závěru, že asi polovina smluv financovaných EU v době auditu přinesla z větší nebo menší části očekávané výsledky. EU podpořila reformy zaměřené na zlepšení finanční, provozní a institucionální kapacity AU a subregionálních organizací, ale tyto reformy zatím přinesly jen málo výsledků. Kapacita jednotlivých složek struktury APSA se značně liší a byla ovlivněna nedostatkem politické vůle a omezenými finančními prostředky (body 32–50).

Doporučení 1 – Podpořit odpovědnost AU za strukturu APSA a změnit zaměření podpory EU

ESVČ a Komise by měly společně vyvinout jasnou dlouhodobou vizi podpory EU poskytované struktuře APSA, aby:

• postupně omezily a nakonec ukončily poskytování příspěvků EU na základní provozní náklady struktury APSA ve prospěch vhodně zacílených programů budování kapacit;
• spojily podporu na budování kapacit struktury APSA se zlepšením způsobu, jakým AU a subregionální organizace působí;
• a důsledně sledovat provádění závazku AU dosáhnout finanční nezávislosti.

Časový rámec: konec roku 2020.

64

Provedli jsme audit všech čtrnácti smluv uzavřených mezi lety 2014 a 2016, na jejichž základě EU podporovala strukturu APSA. Dospěli jsme k závěru, že smlouvy nebyly vždy řízeny efektivně. Deset smluv bylo podepsáno pozdě, kvůli čemuž finanční prostředky nebyly dostupné včas a jejich dostupnost byla nepředvídatelná. To vedlo ke ztrátě některých zkušených zaměstnanců a k prodlením při provádění činností struktury APSA (body 52–55). Dále jsme zjistili, že mechanismy monitorování sice byly zavedeny, ale nefungovaly dobře například v případech, kdy byly smlouvy financovány zpětně. Předkládané zprávy byly neúplné a neposkytovaly dostatek informací o výsledcích. Během kontrolovaného období nebyly finanční nástroje vždy využívány jednotně. V této souvislosti jsme od roku 2015 zaznamenali jistá zlepšení (body 56–60).

Doporučení 2 – Intervence by měly být trvale založeny na výsledcích

Komise by měla:

• dále omezovat zpoždění při uzavírání smluv a vyhýbat se používání financování se zpětnou platností;
• založit monitorování a podávání zpráv stanovené ve smlouvách na konkrétních a měřitelných výsledcích s ukazateli, které umožní měření dosaženého pokroku;
• rozšířit monitorování zaměřené na výsledky, pokud jde o programy budování kapacit struktury APSA, a častěji je hodnotit;
• provést srovnávací analýzu dostupných finančních nástrojů v oblasti míru a bezpečnosti a jednotně je využívat.

Časový rámec: konec roku 2019.

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina JAKOBSENOVÁ, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 26. června 2018.

Zkratky

APF: Africký mírový projekt (African Peace Facility)

APSA: Africká struktura pro mír a bezpečnost (African Peace and Security Architecture)

AU: Africká unie

CEWS: Kontinentální systém včasného varování (Continental Early Warning System)

ECCAS: Hospodářské společenství států střední Afriky (Economic Community of Central African States)

ECOWAS: Hospodářské společenství států západní Afriky (Economic Community of West African States)

JAES: Společná strategie EU-Afrika

JFA: Dohoda o společném financování (Joint Financing Arrangement)

Komise AU: Komise Africké unie

PSC: Rada pro mír a bezpečnost (Peace and Security Council)

ROP: Regionální orientační program

SRO: Subregionální organizace

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová. Audit vedl člen EÚD Juhan Parts a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Ken-Marti Vaher a tajemník kabinetu Margus Kurm, vyšší manažerka Sabine Hiernaux-Fritschová, vedoucí úkolu Karel Meixner a auditoři Alina Milašiūtėová, Dirk Neumeister a Piotr Zych. Redakční podporu poskytovala Torielle Perreur-Lloydová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-847-0365-4	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/948463	QJ-AB-18-016-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-0331-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/006700	QJ-AB-18-016-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact/write-to-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs/home?) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.