Prezentace výročních zpráv Evropského účetního dvora za rok 2016

Předmluva předsedy

Letos uběhne 40 let od založení Evropského účetního dvora. Již více než dvacet let vydáváme prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky EU a legality a správnosti uskutečněných operací.

Poprvé od roku 1994 vydáváme výrok s výhradou (místo záporného výroku) o spolehlivosti uskutečněných operací, na nichž se zakládá účetní závěrka za rok 2016. To vypovídá o zlepšení správy financí EU. Podstatná část kontrolovaných výdajů roku 2016 nebyla zatížena významnou (materiální) mírou chyb a odhadovaná míra chyb v platbách z rozpočtu EU se v uplynulých třech letech neustále zlepšovala: ze 4,4 % v roce 2014 na 3,8 % v roce 2015 a 3,1 % v roce 2016. Obdobně jako v předchozích letech jsme dospěli k závěru, že účetní závěrka EU za rok 2016 podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci EU.

V souladu se svou strategií na období 2018–2020 jsme se s postupem času rozhodli znovu revidovat, jak rozpočet EU kontrolujeme. Máme v úmyslu věnovat větší pozornost zejména různým úrovním vnitřních kontrol řízení výdajů EU v Evropské komisi a ve státních správách členských států. Bude tak jasnější, kde přetrvávají nedostatky, což nám pomůže podpořit vyvozování odpovědnosti a dále zlepšit řízení financí EU.

Celkové výsledky

Hlavní zjištění

• Účetní závěrka za rok 2016 byla sestavena v souladu s mezinárodními standardy a ve všech významných (materiálních) ohledech podává věrný a poctivý obraz. Proto jako každý rok od roku 2007 vydáváme čistý výrok o její spolehlivosti.
• V posledních několika letech se odhadovaná míra chyb u plateb z rozpočtu EU trvale snižovala: 2016: 3,1 %, 2015: 3,8 % a 2014: 4,4 %. Dále značná část výdajů kontrolovaných v roce 2016 – nárokové platby – nebyla zatížena významnou (materiální) mírou chyb. Proto vůbec poprvé od roku 1994, kdy jsme začali poskytovat prohlášení o věrohodnosti, vydáváme k platbám roku 2016 výrok s výhradou.
• Nárokové platby obdrží příjemci, kteří plní podmínky; nejde o úhradu nákladů. Představují přibližně polovinu výdajů kontrolovaných v roce 2016 a zahrnují přímou podporu zemědělcům, největší podíl výdajů v okruhu „Přírodní zdroje: podpora trhu a přímá podpora“ (s odhadovanou mírou chyb ve výši 1,7 %) a „Správa“ (0,2 %). Odhadovaná míra chyb v obou těchto oblastech se pohybovala pod 2% úrovní prahu významnosti (materiality). K dalším činnostem financovaným prostřednictvím nárokových plateb patří studijní stipendia a stipendia pro výzkum a agroenvironmentální opatření.
• Platby na úhradu nákladů jsou platby vyplácené příjemcům, kterým vznikly náklady, jež mohou být uhrazeny z prostředků EU. Zahrnují výdaje v oblastech s nejvyššími mírami chyb: Přírodní zdroje: „Rozvoj venkova, životní prostředí, oblast klimatu a rybolov“ (s odhadovanou mírou chyb ve výši 4,9 %) a „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (4,8 %). K dalším činnostem financovaným z plateb na úhradu nákladů patří výzkumné projekty, programy odborné přípravy a rozvojové programy.
• Zprávy Komise o správnosti jsou u většiny oblastí obecně v souladu s našimi výsledky. Také Komise celkově zjistila významnou (materiální) míru chyb.
• Nápravná opatření, která přijaly orgány v členských státech a Komise, měla na odhadovanou míru chyb příznivý dopad. Bez nich by námi odhadovaná celková míra chyb byla o 1,2 % vyšší. U značného podílu chyb byly k dispozici dostatečné informace umožňující vzniku chyb zabránit, zjistit je či napravit. Pokud by tyto informace byly využity k nápravě chyb, odhadovaná míra chyb v celkových výdajích na „Hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ a „Globální Evropu“ by v roce 2016 byla pod 2% prahem významnosti.
• Celkový objem plateb, jež se EU zavázala provést z budoucích rozpočtů, byl letos vyšší než kdykoliv dříve. Počítá se s tím, že tato částka do roku 2020 poroste. Zúčtování těchto nevyřízených plateb a prevence hromadění nových by měly být při plánování víceletého finančního rámce na období začínající rokem 2020 prioritou.
• Srovnávali jsme rámec, který Komise používá pro vykazování výkonnosti, s osvědčenými postupy jiných státních správ. Dospěli jsme k závěru, že Komise by měla měření výkonnosti zjednodušit, například radikálním snížením počtu cílů a ukazatelů.

Kdo jsme

Naším cílem jako externího auditora EU je přispívat ke zdokonalování finančního řízení EU, podporovat vyvozování odpovědnosti a transparentnost a vystupovat jako nezávislý ochránce finančních zájmů EU.

Varujeme před riziky, poskytujeme ujištění, poukazujeme na nedostatky a úspěchy a nabízíme tvůrcům politik a norem EU pomoc v podobě pokynů, jak zlepšit řízení politik a programů EU. Naše práce zajišťuje evropským občanům povědomí o tom, jak jsou jejich peníze vynakládány.

Co jsme kontrolovali

Naše prohlášení o věrohodnosti o rozpočtu EU

Rozpočet každoročně schvaluje Evropský parlament a Rada v kontextu víceletého finančního rámce (VFR). Za zajištění řádného plnění výdajové stránky rozpočtu odpovídá především Komise.

Každoročně provádíme audit příjmů a výdajů rozpočtu EU a zkoumáme, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda jsou příjmové a výdajové operace v souladu s platnými pravidly a nařízeními na úrovni EU a členských států.

Tato práce je základem našeho prohlášení o věrohodnosti, které jsme v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) povinni předložit Evropskému parlamentu a Radě.

Rozpočet EU na rok 2016 v číslech

Rozpočtové výdaje jsou významným nástrojem pro dosahování cílů politik EU.

Rozpočtové výdaje EU v roce 2016 činily celkem 136,4 miliardy EUR, což přibližně odpovídá 267 EUR na každého občana. V průměru představovaly výdaje EU 2,0 % celkových veřejných výdajů členských států EU.

Odkud prostředky pocházejí?

Rozpočet EU je financován z různých zdrojů. Největší podíl (95,6 miliardy EUR) hradí členské státy poměrným způsobem podle výše svého hrubého národního důchodu. K dalším zdrojům patří cla (20,1 miliardy EUR) a daň z přidané hodnoty vybraná členskými státy (15,9 miliardy EUR).

Na co se prostředky vynakládají?

Výdaje z ročního rozpočtu EU směřují do mnoha různých oblastí (viz diagram 1).

Platby jsou určeny na podporu různorodých činností: zemědělství a rozvoj venkovských a městských oblastí, projekty dopravní infrastruktury, výzkum, odbornou příprava nezaměstnaných, podporu zemí, které chtějí vstoupit do EU, nebo pomoc sousedním a rozvojovým zemím.

Přibližně dvě třetiny rozpočtu se čerpají v rámci tzv. „sdíleného řízení“, kdy jednotlivé členské státy samy rozdělují finanční prostředky a řídí výdaje v souladu s předpisy EU a vnitrostátní legislativou (například v případě výdajů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a na přírodní zdroje).

Co jsme zjistili

Účetní závěrka EU podává věrný a poctivý obraz

Účetní závěrka EU za rok 2016 byla sestavena v souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor a ve všech významných (materiálních) ohledech podává věrný a poctivý obraz finančních výsledků EU za daný rok a jejích aktiv a pasiv na konci roku.

Mohli jsme tudíž vydat čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky (tj. schválit ji), jak činíme každoročně již od roku 2007.

Výdaje EU jsou legální a správné s výjimkou plateb úhrad nákladů

Testujeme vzorek operací z rozpočtu EU, abychom odhadli míru, v níž jsou příjmy a jednotlivé výdajové oblasti zatíženy chybami. Více informací o naší koncepci auditu a odhadované míře chyb naleznete zde.

Dospěli jsme k závěru, že příjmy nebyly ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami.

Pro rok 2016 vydáváme k platbám z rozpočtu EU výrok s výhradou. Činíme tak poprvé od doby, kdy jsme v roce 1994 začali vydávat prohlášení o věrohodnosti.

Pokud jde o výdaje jako celek, odhadujeme míru chyb na 3,1 % (viz diagram 2). Pro srovnání: v roce 2015 činila 3,8 % a v roce 2014 4,4 %.

^Poznámka:Míru chyb odhadujeme běžnými statistickými postupy. S 95% mírou jistoty se domníváme, že míra chyb se v daném základním souboru pohybuje mezi dolní a horní hranicí míry chyb (další podrobnosti naleznete v kapitole 1, příloze 1.1 výroční zprávy za rok 2016).

Chyby se vyskytovaly především v platbách na úhrady nákladů, u nichž odhadujeme míru chyb na 4,8 %. U nárokových plateb odhadujeme míru chyb na 1,3 %, což je pod naším 2% prahem významnosti (materiality) (viz diagram 3).

Dospěli jsme proto k závěru, že platby za rok 2016 jsou legální a správné, s výjimkou plateb na úhradu nákladů.

Sdílené řízení výdajů se poměrným způsobem podílí na celkové míře chyb

Z testování rovněž vyplynuly výsledky pro každou výdajovou oblast, které jsou uvedeny v diagramu 4. Způsob řízení výdajů EU, ať už přímé nebo nepřímé řízení Komisí nebo řízení sdílené s členskými státy, má na správnost malý vliv. Odhadované míry chyb u výdajů ve sdíleném řízení a všech ostatních forem operačních výdajů jsou v roce 2016 téměř totožné.

Nejvíce výdajů bylo kontrolováno v okruhu „Přírodní zdroje“ (45 %). Více než tři čtvrtiny výdajů v tomto okruhu připadají na oblast „Podpora trhu a přímá podpora“, sestávající především z plateb přímé podpory zemědělcům, a tyto výdaje nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb (odhadovaná míra chyb: 1,7 %). Do tohoto okruhu spadá i „Rozvoj venkova, životní prostředí, oblast klimatu a rybolov“, který je zatížen významnou (materiální) mírou chyb (odhadovaná míra chyb: 4,9 %).

Druhou největší oblastí kontrolovaných výdajů je „Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (28 %). Chyby v této oblasti jsou zapříčiněny především nezpůsobilostí příjemců, činností, projektů nebo výdajů (přibližně 70 %). Téměř veškeré výdaje mají podobu plateb na úhradu nákladů. Rozpočtový rok 2016 je posledním rokem, v němž se všechny výdaje, které kontrolujeme, vztahují k VFR na období 2007–2013. V příštích letech očekáváme nárůst podílu prostředků z VFR na období 2014–2020.

Chyby v těchto dvou oblastech sdíleného řízení v souhrnu představují 79 % námi odhadované míry chyb za rok 2016.

^%Odhadovaná míra chyb vychází z vyčíslitelných chyb, které jsme zjistili, a to především z testování vzorku operací. Vzorek sestavujeme a míru chyb odhadujeme běžnými statistickými postupy (viz kapitola 1, příloha 1.1 výroční zprávy za rok 2016).

^*U výdajů v rámci okruhu 3 („Bezpečnost a občanství“), okruhu 6 („Náhrady“) víceletého finančního rámce ani jiných výdajů (zvláštní nástroje mimo víceletý finanční rámec na období 2014–2020 jako rezerva na pomoc při mimořádných událostech a nástroj pružnosti) zvláštní posouzení nepředkládáme. Práce v těchto oblastech nicméně přispívá k celkovému závěru o výdajích roku 2016.

Odhadovaná míra chyb u výdajů na „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ zůstává nad úrovní míry chyb v rozpočtu EU jako celku (3,1 %). Většina chyb souvisela s úhradami nezpůsobilých osobních nebo nepřímých nákladů vykázaných příjemci výzkumných projektů.

Pokud jde o okruh „Globální Evropa“, dvě třetiny celkové odhadované míry chyb připadají na chybějící klíčovou dokumentaci a Komisí zúčtované předběžné financování, které nebylo finančními zprávami odůvodněno.

Diagram 5 srovnává odhadované míry chyby v různých výdajových oblastech mezi lety 2014 a2016. Další informace o výsledcích u příjmů a u jednotlivých výdajových oblastí jsou uvedeny zde a v příslušných kapitolách výroční zprávy za rok 2016.

^%Odhadovaná míra chyb vychází z vyčíslitelných chyb zjištěných při naší práci, především z testování statistického vzorku operací. Vzorek sestavujeme a míru chyb odhadujeme běžnými statistickými postupy (viz kapitola 1, příloha 1.1 výroční zprávy za rok 2016).

^*V roce 2014 jsme do testování operací zahrnuli i podmíněnost a tyto chyby se na celkové odhadované míře chyb v okruhu v „Přírodní zdroje“ víceletého finančního rámce podílely 0,6 procentního bodu. Vzhledem ke změně právního rámce SZP tomu tak v letech 2015 a 2016 již nebylo.

Za určitých okolností bereme při odhadování míry chyb v úvahu nápravná opatření

Členské státy a Komise uplatňují v případech nesprávných výdajů a v případech, kdy chyby nebyly zjištěny v dřívějších fázích, nápravná opatření. Ve výsledcích našich auditů se snažíme tato opatření zohlednit, pokud jsou provedena před platbou nebo před naším šetřením. Pak kontrolujeme provádění oprav a upravujeme svůj odhad míry chyby, pokud je to na místě.

Pokud by v roce 2016 u námi kontrolovaných plateb nebyla taková nápravná opatření uplatněna, celková míra chyb by podle našeho odhadu činila 4,3 % namísto 3,1 %.

Navíc byly k dispozici dostatečné informace umožňující zabránit vzniku významného podílu chyb ve výdajích a zjistit je či opravit předtím, než budou vykázány Komisi. Pokud by tyto informace byly využity k nápravě chyb, odhadovaná míra chyb v celkových výdajích na „Hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ a „Globální Evropu“ by v roce 2016 byla pod 2% prahem významnosti. To znamená, že není třeba provádět dodatečné kontroly výdajů EU, ale že stávající kontroly je nutné řádně prosazovat.

Informace Komise o správnosti výdajů obecně odpovídají našim výsledkům

Každé generální ředitelství (GŘ) Komise vypracovává výroční zprávu o činnosti. Její součástí je prohlášení, v němž generální ředitel vyjadřuje jistotu, že finanční informace ve zprávě jsou řádně zobrazeny a že operace, za něž odpovídá, jsou legální a správné. Všechna generální ředitelství poskytla odhad míry chyb a tyto odhady ve většině případů odpovídají našim odhadům.

Případy podezření z podvodu postupujeme úřadu OLAF

Podvod je úmyslné klamavé jednání, jehož cílem je zisk. Náš odhad míry chyb v rozpočtu EU není tedy měřítkem podvodů, neefektivity ani plýtvání. Jedná se o odhad objemu prostředků, které neměly být vyplaceny, protože nebyly použity v souladu s příslušnými pravidly a nařízeními.

Všechny případy podezření z podvodu zjištěné v průběhu našich auditů hlásíme úřadu Evropské unie pro boj proti podvodům (OLAF). Na úřadu OLAF pak je, aby tyto případy vyšetřil a sledoval ve spolupráci s vnitrostátními soudními orgány, je-li taková spolupráce na místě. V roce 2016 jsme v přibližně 1 000 operací, které byly předmětem našeho auditu pro účely prohlášení o věrohodnosti a jiných auditů výkonnosti či auditů souladu s předpisy, zjistili jedenáct případů podezření z podvodu (2015: 12).

Tyto případy byly postoupeny úřadu OLAF spolu s pěti dalšími případy, na něž nás upozornila veřejnost. Podezření se týkala umělého vytváření podmínek pro splnění kritérií způsobilosti pro dotace, nedodání zboží či služeb, vykazování nákladů nesplňujících kritéria způsobilosti a dále střetu zájmů a jiných nesrovnalostí souvisejících se zadáváním veřejných zakázek.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o hlavních zjištěních jsou uvedeny v kapitole 1 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2016. Plné znění naší výroční zprávy je k dispozici na našich internetových stránkách (http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=41732).

Rozpočtové a finanční řízení se potýká s výzvami

Částky, jež mají být vyplaceny v nadcházejících letech, dosáhly historického maxima

V roce 2016 provedla EU méně plateb, než bylo původně plánováno. Příčinou byla především značná zpoždění se zahájením úhrad z mnoha programů víceletého finančního rámce (VFR), které spadající do sdíleného řízení, zejména z evropských strukturálních a investičních fondů v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova.

Současně se fakticky podle plánu schvalovaly budoucí závazky. V důsledku toho dosáhly částky k úhradě v budoucích letech historického maxima 238,8 miliardy EUR. Zúčtování těchto nevyřízených plateb a prevence hromadění nových by mělo být při plánování VFR na období po roce 2020 prioritou.

Celková finanční expozice rozpočtu EU s významnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky rovněž vzrostla. Z toho vyplývá, že v budoucnu je při řízení prostředků nutno postupovat obezřetně, aby se snížila rizika pro rozpočet EU v této oblasti.

Členské státy mohou mít obtíže s absorpcí dostupných prostředků EU

Na fondy ESI (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond) připadá přibližně třetina výdajů EU a v některých členských státech tvoří významnou část výdajů vládních orgánů (viz diagram 6).

Vzhledem ke značnému objemu prostředků na závazky, který je stále k dispozici z VFR 2014–2020, by pro členské státy, v nichž fondy ESI představují vysoké procento výdajů vládních orgánů, mohlo být obtížné najít dostatek kvalitních projektů, na které by mohly dostupné prostředky EU vydat nebo jim poskytnout spolufinancování.

Uvedli jsme, že příjmy z rozpočtu EU obecně tvoří významnou část kapitálových investic některých členských států v jakémkoli daném roce. To znamená, že rozsah a načasování těchto příjmů může mít výrazné makroekonomické dopady (například na investice, růst a pracovní místa), které je třeba při plánování budoucích výdajů v rozpočtu EU dostatečně zohlednit.

Rozpočet EU může na nepředvídané události reagovat pouze v omezené míře

Rozpočtový systém EU je koncipován tak, aby poskytoval předvídatelný objem prostředků na financování dlouhodobých výdajových programů EU. EU rovněž disponuje řadou rozpočtových nástrojů, jež jí umožňují pružně reagovat na mimořádné události. V posledních letech se tyto nástroje uplatňují čím dál více, například při řešení uprchlické krize.

Vzhledem ke zpoždění plateb u mnoha programů VFR na období 2014–2020 se domníváme, že existuje riziko, že v příštích letech dojde k vyčerpání výdajových stropů běžnými výdaji. To by omezilo schopnost rozpočtu EU pružně reagovat na neočekávané události, která je tolik potřebná.

Mechanismy financování EU jsou stále složitější

Rozpočet EU je jednotným mechanismem, který se řídí zvláštními pravidly. Pro občany EU a jejich zástupce je tak zajištěno vyvozování odpovědnosti i transparentnost.

Mechanismy financování se však v průběhu let vlivem potřeby nalézt dodatečné zdroje pro řešení nových výzev (finanční krize, opatření v oblasti klimatu, migrace a uprchlická krize a posílení investic v EU) výrazně proměnily. Počet subjektů a nástrojů, jež se podílejí na financování realizace politik a programů EU, v důsledku toho výrazně vzrostl. Účinné řízení, kontrola a vykazování a účtování výdajů jsou proto složitější a je také těžší udělat si všeobecný přehled.

Podotýkáme, že bude-li tento trend pokračovat, může se stát, že vyvozování odpovědnosti a transparentnost rozpočtu EU budou oslabeny.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o hlavních zjištěních o rozpočtovém a finančním řízení jsou uvedeny v kapitole 2 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2016.

Je třeba se více zaměřovat na výkonnost

Rámci výkonnosti používanému Komisí by prospělo přijetí mezinárodních osvědčených postupů

Finanční prostředky EU by se měly vynakládat v souladu se zásadami řádného finančního řízení: hospodárně, efektivně a účinně. Komise používá k měření výkonnosti a vykazování výsledků rozpočtu EU složitý a rozmanitý rámec. Srovnávali jsme rámec používaný Komisí s mezinárodními standardy a osvědčenými postupy národních vlád a jiných mezinárodních organizací. To nám umožnilo určit několik oblastí, v nichž by se Komise mohla od ostatních přiučit a systém pro vykazování výkonnosti zlepšit. Tento oddíl uzavíráme doporučením, aby Komise:

• měření výkonnosti zjednodušila, například dalším snížením počtu cílů a ukazatelů;
• vykazovala výkonnost vyváženěji, například jasně prezentovala informace o hlavních výzvách pro dosahování výsledků ve svých hlavních zprávách o výkonnosti;
• zvýšila uživatelskou vstřícnost vykazování výkonnosti, například větším využíváním vizuálních a interaktivních nástrojů pro prezentaci údajů;
• lépe prokazovala, že výsledky hodnocení mají dopad v praxi, například v podobě systematičtějších následných opatření;
• v hlavních zprávách o výkonnosti uváděla, zda podle jejích nejlepších znalostí mají poskytované informace o výkonnosti dostatečnou kvalitu.
• usnadnila přístup k informacím o výkonnosti.

Komise přijímá a realizuje velkou část doporučení

Letošní analýza následných kontrol se zaměřila na 108 doporučení, která Komise obdržela mezi lety 2010 a 2013. Celkem 90 doporučení realizovala Komise v plném rozsahu nebo ve většině ohledů. I doporučení, která Komise původně nepřijala, byla nakonec ve většině případů realizována. Podle našich zjištění nebylo vůbec provedeno pouze šest doporučení (viz diagram 7).

Loni jsme přijali rekordní počet zvláštních zpráv k široké řadě témat

Výkonnost pravidelně posuzujeme ve svých zvláštních zprávách, z nichž většina vychází z auditů výkonnosti nebo kombinovaných auditů posuzování souladu s předpisy a výkonnosti. V roce 2016 jsme přijali 36 zvláštních zpráv. Jde o rekordní počet. Všechny zvláštní zprávy vydané v roce 2016 jsou uvedeny v diagramu 8.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o posouzení výkonnosti, které jsme provedli, jsou uvedeny v kapitole 3 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2016.

Naše zvláštní zprávy, které pojednávají hlavně o auditech výkonnosti, jsou k dispozici ve 23 jazycích EU na našich internetových stránkách (http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/AuditReportsOpinions.aspx?ty=Specialreport&tab=tab4).

Podrobnější pohled na příjmy a na výdajové oblasti

Příjmy
144,7 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Náš audit se týkal příjmové strany rozpočtu Evropské unie, z níž se financují její výdaje. Zkoumali jsme určité klíčové kontrolní systémy pro výpočet a výběr vlastních zdrojů a vzorek příjmových operací.

Příjmové příspěvky vypočtené na základě hrubého národního důchodu (HND) členských států a daně z přidané hodnoty (DPH), kterou vybraly, se vyčíslují na základě makroekonomických statistik a odhadů poskytnutých členskými státy. V roce 2016 vlastní zdroje odvozené z DPH a HND představovaly 11 %, resp. 66 % celkových příjmů EU.

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), zejména dovozní cla vybíraná správami členských států jménem EU, přispěly k příjmům EU dalšími 14 %. Zbývajících 9 % příjmů EU pochází z jiných zdrojů (např. příspěvků a vratek vyplývajících z dohod a programů Unie a pokut ukládaných Komisí za porušování pravidel hospodářské soutěže).

Co jsme zjistili

Systémy související s příjmy, které jsme prověřovali, byly celkově účinné. Pokud jde o TVZ, máme za to, že některé kontroly byly pouze částečně účinné. Rovněž jsme identifikovali určité oblasti, kde by Komise mohla zlepšit jednak používané metody a postupy a jednak ověřovací proces při zjišťování dopadů činností nadnárodních společností na odhad HND (zejména metod pro nakládání s kapitalizovanými aktivy na výzkum a vývoj). To může ovlivnit výpočet příspěvků členských států do rozpočtu EU.

Naše doporučení

Doporučujeme, aby Komise:

• ve spolupráci s členskými státy analyzovala všechny možné dopady činností nadnárodních společností na odhad HND a poskytla jim pokyny, jak tyto činnosti zohledňovat při shromažďování údajů o HND;
• potvrdila, že aktiva pro výzkum a rozvoj byla správně zaúčtována v národních účtech členských států.

 

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu příjmů EU jsou uvedeny v kapitole 4 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2016.

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
15,2 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Náš audit se vztahoval na výdaje na výzkum a inovace, vzdělávací systémy a podporu zaměstnanosti, jednotný digitální trh, obnovitelnou energii a energetickou účinnost, modernizaci dopravy a zlepšování podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky.

V roce byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 15,2 miliardy EUR. Většina těchto výdajů měla podobu grantů udělovaných příjemcům ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří se účastní projektů. Hlavním rizikem z hlediska správnosti operací je, že příjemci vykážou nezpůsobilé náklady a že Komise takovéto náklady před proplacením neodhalí a nezajistí nápravu.

Výdaje na výzkum a inovace, které v roce 2016 představovaly 59 % výdajů v rámci tohoto podokruhu, se financují prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a rozvoj na období 2007–2013 (7. RP) a programu Horizont 2020, rámcového programu na období 2014–2020.

Co jsme zjistili

Většina chyb souvisí s úhradami nezpůsobilých osobních nákladů (např. cestovní náklady a náklady na vybavení nesouvisející s projektem) a nezpůsobilých nepřímých nákladů vykázaných příjemci. Jsou zahrnuty i početní chyby, nedostatečná podkladová dokumentace k vykázaným nákladům a náklady vzniklé mimo povolené období (viz příklady v rámečku).

U značného podílu chyb byly k dispozici dostatečné informace umožňující vzniku chyb zabránit, zjistit je či napravit. Pokud by tyto informace byly využity k nápravě chyb, odhadovaná míra chyb v celkových výdajích na „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ by byla 2,9 %.

V několika případech jsme rovněž zjistili zpoždění v rozdělování finančních prostředků EU koordinátorem projektu ostatním účastníkům. To může mít závažný finanční dopad na účastníky projektu, zejména malé a střední podniky s malým provozním kapitálem.

Program Horizont 2020 má jednodušší pravidla financování než 7. RP a Komise vynaložila značné úsilí na to, aby omezila jeho administrativní složitost. Zjednodušení je důležité, protože snižuje administrativní zátěž a může omezit riziko právní nejistoty a nejednotného přístupu k příjemcům. V roce 2016 přišla Komise s dalšími zjednodušujícími opatřeními (jako je cílená podpora pro začínající podniky, tzv. start-upy, a širší využívání jednorázových plateb). Vidíme nicméně příležitosti a rizika, jak a proč právní rámec dále zjednodušit.

Výroční zprávy o činnosti Generálního ředitelství pro výzkum a inovace, Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu a Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu poskytly věrný obraz finančního řízení ve vztahu ke správnosti uskutečněných operací a informace v nich uvedené potvrdily připomínky a závěry Účetního dvora. U metodik používaných pro výpočet míry chyb a ohrožených částek jsme nicméně u jednotlivých generálních ředitelství zjistili rozdíly.

Od roku 2014 odpovídá za audity projektů výzkumných rámcových programů ex post společný auditní útvar (SAÚ). Útvar interního auditu Komise kontroloval SAÚ a doporučil, aby uzavíral audity rychleji a zlepšil své interní postupy plánování, monitorování a vykazování auditů projektů programu Horizont 2020.

Kromě finančních kontrol Komise rovněž před úhradou nákladů posuzuje výkonnostní aspekty každého projektu výzkumu a inovací. Přezkoumali jsme hodnocení výkonnosti Komise u 60 kooperativních projektů výzkumu a inovací, které byly vybrány do našeho vzorku. Komise měla za to, že většina těchto projektů dosáhla očekávaných výsledků a že pětina z nich byla výjimečně úspěšná. Zároveň uvedla, že 15 % projektů bylo oproti plánu zpožděno. U 7 % projektů měla Komise za to, že vykázané náklady nebyly s ohledem na dosažený pokrok přiměřené.

Naše doporučení

Doporučujeme, aby Komise:

• dále zjednodušila pravidla a postupy programu Horizont 2020, aby snížila právní nejistotu, a to tak, že bude více brát zřetel na možnosti zjednodušeného vykazování nákladů podle revidovaného finančního nařízení (jako jsou jednotkové náklady, jednorázové částky, paušální financování a ceny);
• zajistila, aby její útvary postupovaly při výpočtu míry chyb a celkové výše ohrožených částek jednotně;
• zkrátila dobu nutnou pro uzavření auditů ex post a zlepšila interní procesy pro plánování, monitorování a vykazování auditů.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu výdajů EU na „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ jsou uvedeny v kapitole 5 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2016.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost
35,7 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Výdaje v této oblasti mají za cíl zmenšovat rozdíly ve stupni rozvoje regionů, restrukturalizovat upadající průmyslové oblasti a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci.

V roce 2016 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 35,7 miliardy EUR. Rok 2016 byl posledním rokem, v němž se všechny kontrolované platby vztahovaly k programovému období 2007–2013. Výdaje spadají do dvou hlavních oblastí: jednak regionální a městská politika a jednak zaměstnanost a sociální věci.

• Regionální a městská politika EU se z větší části provádí prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS), na něž v roce 2016 celkově připadlo 76 % výdajů na „soudržnost“. Z EFRR se financují infrastrukturní projekty, tvorba nebo zachování pracovních míst, iniciativy regionálního hospodářského rozvoje a činnosti na podporu malých a středních podniků. Fond soudržnosti (FS) financuje projekty v oblasti životního prostředí a dopravy v členských státech, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU.
• 21 % výdajů na „soudržnost“ v roce 2016 připadalo na politiku zaměstnanosti a sociálních věcí, jež se financuje především z Evropského sociálního fondu (ESF). Cílem těchto výdajů je zlepšovat situaci v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí, podporovat vysokou míru zaměstnanosti a vytvářet větší počet lepších pracovních míst.

Řízení výdajů sdílí Komise a členské státy a jeho součástí je spolufinancování operačních programů, jejichž prostřednictvím se financují projekty. Pravidla způsobilosti pro úhradu nákladů jsou stanovena na národní či regionální úrovni a mezi jednotlivými členskými státy anebo programy se liší.

Přibližně 3 % výdajů na „soudržnost“ prochází přes další specifické nástroje a fondy, jako evropský nástroj sousedství (ENI) a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).

Co jsme zjistili

K hlavním zdrojům chyb ve výdajích na „Hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ jako celek patří vykazování nezpůsobilých nákladů příjemci a výběr nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců (viz příklady v rámečku) a porušování právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek.

U významné části operací zatížených vyčíslitelnými chybami měly orgány členských států k dispozici informace dostačující k tomu, aby před tím, než požádaly Komisi o proplacení výdajů, těmto chybám předešly nebo je odhalily a napravily. Pokud by všechny tyto informace byly využity k nápravě chyb před tím, než byly výdaje předloženy Komisi, odhadovaná míra chyb u celkových výdajů na „Hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ by byla 1,1 %, tj. pod 2% prahem významnosti (materiality).

Finanční nástroje v EFRR a ESF

Do konce roku 2015 činila průměrná míra vyplácení prostředků konečným příjemcům finančních nástrojů 75 % oproti 57 % v přechozím roce. Finanční nástroje mají podobu kapitálových investic, půjček nebo záruk a používají se ke směrování finančních prostředků podnikům nebo na urbanistické projekty. Celkem bylo do konce roku 2015 zřízeno 1 052 finančních nástrojů s kumulovaným kapitálovým vybavením v přibližné výši 16,9 miliardy EUR. Pro některé členské státy bylo obtížné plně své kapitálové vybavení využít: Španělsko, Itálie, Nizozemsko a Slovensko v tomto ohledu výrazně zaostávaly za průměrem EU. Nevyplacení všech disponibilních prostředků znamená, že jeden z hlavních přínosů tohoto nástroje – kapacita využít prostředky vícekrát – není plně realizován.

Ujištění poskytnuté Komisí za období 2007–2013

V naší zvláštní zprávě č. 36/2016 o přípravách na uzávěrku programů období 2007–2013 jsme konstatovali, že Komise ustavila odpovídající mechanismy proto, aby členské státy mohly své operační programy v oblasti soudržnosti uzavřít. Ve zvláštní zprávě č. 4/2017 o finančních opravách, které Komise provedla v oblasti soudržnosti v programovém období 2007–2013, jsme také dospěli k závěru, že Komise účinně využívala opatření, která má k dispozici, aby chránila rozpočet EU před nesprávnými výdaji.

Výroční zprávy o činnosti za rok 2016 obsahují předběžné informace o ohrožených částkách a zbytkovém riziku jak pro uzávěrku období 2007–2013, tak pro balíček dokumentů k poskytnutí jistoty vytvořený pro období 2014–2020. Komise má provést hodnocení dokumentace k uzávěrce do 31. srpna 2017. Výsledky svého posouzení míry zbytkového rizika, které jí sdělily auditní orgány, tedy předloží ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2017.

Ujištění poskytnuté Komisí za programové období 2014–2020

Tři roky po začátku období 2014–2020 jmenovaly členské státy jen 77 % orgánů odpovědných za provádění fondů ESI. Rovněž jsme zjistili, že plnění rozpočtu bylo v polovině roku zpožděno více než v témže časovém bodě v období 2007–2013.

Komise by měla vyjasnit, jak by auditní orgány členských států měly definovat auditní základní soubory finančních nástrojů. Pokud se základní soubor definuje jako počáteční prostředky, nikoli způsobilé náklady vykázané v roční účetní závěrce, vede to k podhodnocení zbytkové míry. Totéž platí pro zálohy státní podpory.

Posouzení výkonnosti projektů

Na základě svého přezkumu 168 fyzicky dokončených projektů jsme zjistili, že pouze jedna třetina zkoumaných projektů měla systém měření výkonnosti s ukazateli výstupů a výsledků provázanými s cíli operačních programů. Zatímco většina projektů, které jsme zkoumali, splnila své cíle pro výstupy přinejmenším částečně, 42 % nemělo žádné ukazatele výsledků ani cílů. Nebylo proto možné posoudit konkrétní příspěvek těchto projektů k celkovým cílům pro výsledky programu.

Ve zvláštní zprávě č. 2/2017 o jednání Komise o dohodách o partnerství a programech v oblasti soudržnosti na období 2014–2020 jsme analyzovali výrazné rozdíly mezi jednotlivými fondy ESI ve využívání ukazatelů výstupů a ještě větší rozdíly v případě ukazatelů výsledků. V tomto ohledu existují mezi oblastmi politiky rozdíly, což ztěžuje srovnání výsledků, kterých bylo dosaženo v rámci různých okruhů rozpočtu EU.

Naše doporučení

Doporučujeme, aby Komise:

• při uzavírání programů za období 2007–2013 věnovala zvláštní pozornost oblastem s vyšším rizikem nezpůsobilých výdajů nebo zveřejnění nesprávných informací, které mohou vést k proplácení nadměrných nákladů;
• vyřešila problémy z období 2014–2020, jež mohou bránit spolehlivému výpočtu zbytkové míry;
• při opětovném zvažování koncepce a způsobu provádění ESI fondů po roce 2020 posílila zaměření programu na výkonnost a zjednodušila mechanismus pro platby tím, že bude podporovat zavedení případných dalších opatření, která namísto prostého proplácení nákladů propojí míru plateb s výkonností.

Přírodní zdroje
57,9 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Do této výdajové oblasti patří společná zemědělská politika (SZP), společná rybářská politika (SRP) a environmentální opatření.

Výdaje EU na zemědělství vychází ze SZP. Cílem společné zemědělské politiky je zvýšit produktivitu zemědělství, a zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělcům, stabilizovat trhy a zajistit plynulé zásobování za rozumné ceny.

V roce 2016 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 57,9 miliardy EUR. Řízení výdajů na SZP je sdíleno s členskými státy. Provádí se prostřednictvím dvou fondů:

• Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF), z něhož se v plné míře financuje přímá podpora EU a tržní opatření a na který připadá 77 % výdajů v této oblasti;
• Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), který spolu s členskými státy spolufinancuje programy rozvoje venkova a na který připadá 21 % výdajů.

Výdaje z obou fondů se poskytují prostřednictvím přibližně 80 platebních agentur, které odpovídají za kontrolu způsobilosti žádostí o podporu a za úhrady plateb příjemcům.

Společná rybářská politika se provádí hlavně prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), který řídí Komise a členské státy v rámci sdíleného řízení.

Politika EU v oblasti životního prostředí je řízena centrálně Komisí. Největším výdajovým nástrojem v této oblasti je program pro životní prostředí (LIFE) a opatření v oblasti klimatu.

Co jsme zjistili

Podpora trhu a přímá podpora (EZZF)

Plocha zemědělské půdy je zásadní proměnnou při výpočtu přímé podpory. Průběžné zlepšování kontrolních systémů pomohlo v roce 2016 poprvé snížit míru chyb u EZZF pod 2% práh významnosti (materiality). Dosaženo toho bylo díky revidované definici způsobilého trvalého travního porostu, zlepšení systému evidence půdy (LPIS) a nové geoprostorové žádosti o podporu.

„Ekologické platby“ jsou dodatečné platby finanční podpory vyplácené zemědělcům, kteří dodržují environmentální závazky. Prověřili jsme vzorek 63 takových plateb a zjistili jsme, že zemědělci závazky související s diverzifikací plodin a ochranou trvalých travních porostů dodržovali. Určité chyby se objevily u ploch využívaných v ekologickém zájmu. Několik platebních agentur podle našich zjištění buď ve svém systému LPIS nemělo spolehlivé informace o uvedených kategoriích půdy, nebo tyto informace k ověřování žádostí o platbu nevyužívalo.

Rozvoj venkova, životní prostředí, oblast klimatu a rybolov

Povaha a struktura chyb se u EZFRV od ostatních výdajových oblastí v rámci „Přírodních zdrojů“ liší.

Kromě nezpůsobilých příjemců, činností, projektů a výdajových položek jsme zjistili chyby týkající se nezpůsobilé půdy a nadhodnocení způsobilých hektarů. V tomto roce se tři největší chyby související se způsobilostí týkaly příjemců, kteří neuvedli informaci, že jsou ovládáni propojenou společností, že žádost o podporu podávají společně s takovou společností nebo že taková společnost je jejich dodavatelem, jak stanoví předpisy EU nebo vnitrostátními předpisy (viz příklad).

U velké části operací zatížených vyčíslitelnými chybami měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace k tomu, aby před tím, než požádaly Komisi o proplacení výdajů, těmto chybám předešly nebo je odhalily a napravily. Pokud by všechny tyto informace byly využity k nápravě chyb ještě před tím, než byly výdaje předloženy Komisi, odhadovaná míra chyb u celkových výdajů na „Rozvoj venkova, životní prostředí, oblast klimatu a rybolov“ by byla 3,4 %.

GŘ AGRI zprávy a výkazy o legalitě a správnosti

Upravená míra chyb v oblasti „Přírodní zdroje“ uvedená ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI za rok 2016 je v souladu s naším auditním závěrem, že celková míra chyb u této výdajové oblasti je významná (materiální).

Ve své zvláštní zprávě č. 7/2017 jsme uvedli, že vítáme novou úlohu certifikačních orgánů spočívající v kontrole legality a správnosti výdajů ze SZP. Zjistili jsme řadu významných nedostatků a doporučili jsme, jak zlepšit sestavování vzorku, testování a výpočet míry chyb.

Posouzení výkonnosti

Z přezkumu výkonnosti vybraných investičních projektů z oblasti rozvoje venkova vyplývá, že 95 % investic bylo provedeno podle plánu.

V 34 % případů však nebyla přiměřenost nákladů dostatečně doložena. Zjednodušené vykazování nákladů v případech, kde je to možné, účinně omezuje riziko nadhodnocených cen, pokud jsou stanoveny na správné úrovni. V současné době provádíme podrobnější analýzu tohoto problému a v roce 2018 plánujeme zveřejnit na toto téma zvláštní zprávu.

Při našich auditech výkonnosti ekologických plateb jsme zjistili určité pozitivní změny ve využívání půdy, které souvisejí se zavedením tohoto režimu, zejména zavedení ploch využívaných v ekologickém zájmu za účelem zachování a zlepšení biologické rozmanitosti. Zemědělská plocha, na níž jsme zjistili pozitivní změny, představuje v našem vzorku přibližně 3,5 % celkové plochy orné půdy.

Naše doporučení

Doporučujeme, aby Komise:

• přezkoumala přístup platebních agentur ke klasifikaci a aktualizaci kategorií půdy v jejich systémech LPIS a k provádění požadovaných křížových kontrol, aby se tak snížilo riziko chyb v ekologické platbě;
• poskytovala pokyny a šířila osvědčené postupy mezi vnitrostátními orgány, aby při svých kontrolách zjišťovaly propojení mezi žadateli a dalšími stranami zapojenými do podporovaných projektů.

Bezpečnost a občanství
2,4 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Tato výdajová oblast sdružuje různé politiky, jejichž společným cílem je posílit koncept občanství EU vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic.

V roce 2016 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 2,4 miliardy EUR. Tato částka zahrnovala ochranu hranic, přistěhovalectví a azylovou politiku, spravedlnost a vnitřní věci, veřejné zdraví, ochranu spotřebitele, kulturu, mládež, informace a dialog s občany. Jedná se o malou, ale rostoucí část rozpočtu EU (přibližně 1,9 % v roce 2016).

Významný podíl výdajů se provádí prostřednictvím dvanácti decentralizovaných agentur, o nichž referujeme v řadě specifických výročních zpráv.

Výdaje na „Migraci a bezpečnost“, na něž připadá téměř polovina (53 %) výdajů, z velké části řídí sdíleným způsobem členské státy s Komisí. K nejdůležitějším fondům tohoto okruhu patří:

• Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), jehož cílem je přispívat k účinnému řízení migračních toků a vytvářet společný přístup EU k azylu a migraci;
• Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), jehož cílem je dosáhnout vysoké míry bezpečnosti v EU.

Tyto fondy zahájily činnost v roce 2014, kdy nahradily program SOLID („Solidarita a řízení migračních toků“), a budou fungovat do roku 2020.

Prověřovali jsme rovněž několik operací z jiných okruhů této výdajové oblasti. Vzhledem k malé velikosti vzorku nejsme schopni vyčíslit reprezentativní míru chyb pro „Bezpečnost a občanství“.

Co jsme zjistili

U plateb v rámci sdíleného řízení z fondů AMIF a ISF dosahuje Komise a členské státy velmi pomalého pokroku. Do konce rozpočtového roku 2015 Komise nezúčtovala 15 členským státům žádné platby. U šesti členských států bylo zúčtováno méně než 5 % dostupných prostředků, u třech členských států bylo zúčtováno 5 % až 10 % prostředků a u čtyř členských států bylo zúčtováno 10 % až 15 % prostředků.

Rovněž jsme zjistili řadu nedostatků u programů SOLID a fondů AMIF a ISF, které mohou zpozdit provádění těchto fondů, narušit posuzování systémů členských států Komisí, zpozdit opravu nedostatků v kontrolních systémech a zvýšit riziko související se způsobilostí, řízením a kontrolou financovaných opatření.

Globální Evropa
8,3 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Tato výdajová oblast zahrnuje výdaje na zahraniční politiku, podporu kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a rozvojovou a humanitární pomoc poskytnutou rozvojovým a sousedním zemím (s výjimkou evropských rozvojových fondů).

V roce 2016 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 8,3 miliardy EUR, jež byly vynaloženy ve více než 150 zemích. Výdaje provádí buď přímo několik generálních ředitelství Komise (ze svého ústředí v Bruselu nebo prostřednictvím delegací EU v přijímajících zemích), nebo je provádí nepřímo přijímající země nebo mezinárodní organizace s využitím široké škály nástrojů spolupráce a realizačních metod.

Co jsme zjistili

Pokud jde o příspěvky EU do souhrnného rozpočtu přijímajících zemí, má Komise při rozhodování o tom, zda byly podmínky způsobilosti splněny, značnou volnost. Riziko nesouladu s příslušnými pravidly je proto nízké. To je také případ fondů EU, které jsou sdruženy s prostředky jiných mezinárodních dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní výdajové položky. V těchto případech náklady, které jsou podle pravidel EU nezpůsobilé, mohou být často pokryty příspěvky jiných dárců.

Třicet sedm procent odhadované míry chyb připadá na výdaje, k nimž nebyla poskytnuta základní podkladová dokumentace (viz příklad). K jiným významným typům chyb patří výdaje, které nevznikly nebo jsou nezpůsobilé.

U značné části operací zatížených vyčíslitelnými chybami měla Komise k dispozici dostatečné informace k tomu, aby těmto chybám předešla, nebo je odhalila a napravila. Pokud by Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb u celkových výdajů na oblast „Globální Evropa“ by byla 1,4 %, tj. pod 2% prahem významnosti (materiality).

Vykazování souladu s pravidly Generálního ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR)

Podobně jako v předchozích letech zadalo GŘ NEAR v rámci své snahy omezit chyby v platbách studii k posouzení „míry zbytkových chyb“ (RER) ve výdajích v této oblasti. Posoudili jsme metodiku této studie a zjistili jsme, že je celkově pro daný účel vhodná a účinná. Zaznamenali jsme nicméně oblasti, kde je na místě zlepšení, např. například jsou potřeba další pokyny pro auditory k odhadování chyb v jednotlivých operacích.

GŘ NEAR ve své výroční zprávě o činnosti odhaduje ohroženou částku při uzávěrce s ohledem na pravděpodobný efekt kontrol v následujících letech („nápravná kapacita“). Domníváme se, že je pravděpodobné, že nápravná kapacita byla nadhodnocena, neboť jsme na základě prověrky vzorku inkasních příkazů v základním souboru, který byl použit pro tento odhad, nalezli nezjištěné chyby.

Naše doporučení

Doporučujeme, aby Komise:

• spolupracovala s auditními orgány v přijímajících zemích, které patří mezi uchazeče o vstup do EU, s cílem zlepšit jejich kompetence, zejména pak organizováním seminářů, tvorbou sítí a využíváním dostupných nástrojů, jakými jsou např. twinning nebo technická pomoc;
• vypracovala indexy rizika pro zkvalitnění posuzování na základě formulářů vnitřní kontroly, aby bylo možné lépe měřit dopad chyb;
• ve své příští výroční zprávě o činnosti řádně popsala rozsah studie míry zbytkových chyb a odhadovanou dolní a horní hranici míry chyb;
• zlepšila výpočet nápravné kapacity na rok 2017, a to tak, že odstraní zjištěné nedostatky.

Správa
9,4 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Náš audit zahrnul správní výdaje orgánů a dalších subjektů EU: Evropského parlamentu, Evropské rady a Rady Evropské unie, Evropské komise, Soudního dvora Evropské unie, Evropského účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ).

V roce 2016 činily výdaje všech orgánů a institucí EU, které byly předmětem auditu, 9,4 miliardy EUR. Výdaje na lidské zdroje (platy, důchody a dávky) činily 60 % celkové částky. Zbytek připadl na výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikaci a informační technologie.

O výsledcích našich auditů agentur EU, jiných decentralizovaných subjektů a evropských škol pojednávají specifické výroční zprávy, jež se zveřejňují samostatně spolu se shrnutím výsledků.

Vlastní finanční výkazy EÚD kontroluje externí auditorská firma a zpráva auditora se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie a na našich internetových stránkách.

Co jsme zjistili

Při prověrce kontrolních systémů jsme obecně nezjistili žádné závažné nedostatky. Zjistili jsme oblast, kde je prostor pro zlepšení. Zabývá se jí následující doporučení.

Naše doporučení

Komisi doporučujeme, aby:

• Evropský parlament přezkoumal svůj rámec pro monitoring čerpání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám. Měl by také politickým skupinám poskytnout lepší pokyny a účinněji kontrolovat, jak uplatňují pravidla pro schvalování a úhradu výdajů a jak provádějí zadávací řízení.

Evropské rozvojové fondy
2,8 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Evropské rozvojové fondy poskytují pomoc EU na rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ). Výdaje a nástroje spolupráce v rámci ERF se zaměřují na překonání chudoby a podporu udržitelného rozvoje a integraci států AKT a ZZÚ do světové ekonomiky.

V roce 2016 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 2,8 miliardy EUR. ERF jsou financovány členskými státy EU a provádí se buď v podobě jednotlivých projektů, nebo poskytováním rozpočtové podpory (příspěvek do souhrnného státního nebo odvětvového rozpočtu dané země). Každý ERF se řídí svým vlastním finančním nařízením.

Fondy spravuje Evropská komise mimo rámec souhrnného rozpočtu EU a část pomoci řídí Evropská investiční banka.

Co jsme zjistili

Pokud jde o příspěvky EU do souhrnného rozpočtu přijímajících zemí, má Komise při rozhodování o tom, zda byly podmínky způsobilosti splněny, značnou volnost. Riziko nesouladu s příslušnými pravidly je proto nízké. To je také případ fondů EU, které jsou sdruženy s prostředky jiných mezinárodních dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní výdajové položky. V těchto případech náklady, které jsou podle pravidel EU nezpůsobilé, mohou být často pokryty příspěvky jiných dárců.

Přibližně třetina odhadované míry chyb u ERF připadá na chyby týkající se nedodržování postupů zadávání zakázek (viz příklad). K jiným významným typům chyb patří výdaje, které nevznikly nebo jsou nezpůsobilé.

U značné části operací zatížených vyčíslitelnými chybami měla Komise k dispozici dostatečné informace k tomu, aby těmto chybám předešla, nebo je odhalila a napravila. Pokud by Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb u výdajů z ERF by činila 2,6 %.

Vykazování souladu s pravidly Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO)

Podobně jako v předchozích letech zadalo GŘ DEVCO v rámci své snahy omezit chyby v platbách studii k posouzení „míry zbytkových chyb“ (RER) ve výdajích v této oblasti.

Přezkoumali jsme studii míry zbytkových chyb z roku 2016 a zjistili jsme, že byla provedena v souladu s metodikou pro míru zbytkových chyb. Všechny nedostatky uvedené v naší zprávě za rok 2013 byly vyřešeny s výjimkou specifické metody odhadu míry zbytkových chyb, která při provádění odhadů jednotlivých měr chyb stále ponechává příliš široký prostor pro vlastní uvážení.

Ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2016 GŘ DEVCO rozšířilo výhradu z roku 2015 týkající se „grantů spadajících pod přímé řízení“ a „nepřímého řízení prostřednictvím mezinárodních organizací“ tak, aby zahrnula i „odhady u grantů a programů spadající pod nepřímé řízení“. Tato výhrada je v souladu s našimi vlastními doporučeními a připomínkami jak v této výroční zprávě, tak v přechozích výročních zprávách.

GŘ DEVCO vykazuje ohroženou částku při uzávěrce s ohledem na pravděpodobný efekt kontrol v následujících letech („nápravná kapacita“). Domníváme se, že spolehlivost údaje o nápravné kapacitě za rok 2016 je dotčena, neboť zjištěné chyby nebyly v plném rozsahu extrapolovány na netestovaný základní soubor a výpočet nebyl sesouhlasen s finančními výkazy ERF.

Naše doporučení

Doporučujeme, aby Komise:

• posílila monitorování starých otevřených smluv ERF, jejichž platnost vypršela, s cílem snížit jejich počet;
• do konce roku 2017 dokončila revizi zadání pro všechny své audity a ověřování výdajů;
• zvážila, zda neomezit rozsah testů detailních údajů míry zbytkových chyb u operací rozpočtové podpory s nízkou mírou rizika a ušetřené zdroje nepřesunout na zvýšení počtu testů detailních údajů u operací týkajících se projektů;
• rozšířila opatření ve svém akčním plánu na rok 2017 tak, aby zahrnovala i odhady grantů a programů v rámci nepřímého řízení (neboť se na ně nyní vztahuje výhrada ve výroční zprávě o činnosti);
• dále odstraněním nedostatků zdokonalila výpočet nápravné kapacity na rok 2017.

Základní informace

Evropský účetní dvůr a jeho činnost

Evropský účetní dvůr (EÚD) je nezávislý externí kontrolní orgán Evropské unie. Sídlíme v Lucemburku a zaměstnáváme přibližně 900 odborníků a pracovníků podpory ze všech členských států EU.

Naším cílem je přispívat ke zdokonalování finančního řízení EU, podporovat vyvozování odpovědnosti a transparentnost a vystupovat jako nezávislý ochránce finančních zájmů EU. Varujeme před riziky, poskytujeme ujištění, poukazujeme na nedostatky a úspěchy a nabízíme tvůrcům politik a norem EU pomoc v podobě pokynů k tomu, jak zlepšit řízení politik a programů EU. Naše práce zajišťuje evropským občanům povědomí o tom, jak jsou jejich peníze vynakládány.

Naše auditní zprávy a stanoviska tvoří jeden ze základních prvků v hierarchii vyvozování odpovědnosti EU. Využívají se při vyvozování odpovědnosti subjektů odpovědných za provádění politik a programů EU: Komise, ostatních orgánů a subjektů EU a státních správ členských zemí.

Koncepce auditu pro naše prohlášení o věrohodnosti ve zkratce

Výroky v našem prohlášení o věrohodnosti vycházejí z objektivních důkazních informací, které se získávají testováním v průběhu auditu, jež se provádí v souladu s mezinárodními auditorskými standardy.

Spolehlivost účetní závěrky

Uvádí roční účetní závěrka EU úplné a přesné informace?

• Hodnotíme účetní systém, abychom se ujistili, že je dobrým základem pro poskytování spolehlivých údajů.
• Ověřujeme klíčové účetní postupy, abychom se ujistili, že fungují správně.
• Provádíme analytické kontroly účetních údajů, abychom se ujistili, že údaje jsou prezentovány jednotně a jeví se jako přiměřené.
• Přímo kontrolujeme vzorek účetních záznamů, abychom se ujistili, že příslušná operace existuje a je správně zaúčtována.
• Kontrolujeme finanční výkazy, abychom se ujistili, že věrně zobrazují příslušnou finanční situaci.

Správnost operací

Jsou operace EU související s příjmy a s platbami zaúčtovanými do výdajů, na nichž se zakládá účetní závěrka EU, v souladu s příslušnými pravidly?

• Posuzujeme systémy pro příjmy a výdaje, abychom zjistili, zda jsou účinné při zajišťování legality a správnosti operací, které řídí.
• Při podrobném testování prováděném auditory vycházíme ze vzorků operací z celého rozpočtu EU vybraných statistickými metodami.
• Podrobně prověřujeme operace vybrané do vzorku, obvykle u konečného příjemce (kterým může být například zemědělec, výzkumný ústav či společnost provádějící práce nebo služby na základě veřejné zakázky), abychom získali přímé důkazní informace, že příslušná událost „existuje“, byla řádně zaznamenána a je v souladu s pravidly pro provádění plateb.
• Analyzujeme chyby a klasifikujeme je jako vyčíslitelné nebo nevyčíslitelné.
• Vyčíslitelné chyby extrapolujeme, abychom získali odhadovanou míru chyb, a to jak celkově, tak pro každou oblast, k níž vydáváme zvláštní posouzení.
• Odhadovanou míru chyb srovnáváme s 2% prahem významnosti (materiality) a vyjadřujeme výrok.
• Naše výroky rovněž zohledňují další relevantní informace, jako výroční zprávy o činnosti a zprávy jiných externích auditorů.
• Všechna svá zjištění projednáváme jak s orgány členských států, tak s Komisí, aby byla zajištěna správnost údajů.

 

Všechny naše produkty se zveřejňují na našich internetových stránkách: http://www.eca.europa.eu.

Více informací o procesu auditu, z něhož vychází prohlášení o věrohodnosti, jsou uvedeny v příloze 1.1 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2016.

Na našich internetových stránkách je glosář odborných termínů, které používáme v našich publikacích (http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=41732).

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel. +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditorsECA

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017

Print	ISBN 978-92-872-7514-1	doi:10.2865/24368	QJ-04-17-451-CS-C
PDF	ISBN 978-92-872-7518-9	doi:10.2865/132151	QJ-04-17-451-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-7534-9	doi:10.2865/607667	QJ-04-17-451-CS-Q

 

VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI TÝKAJÍCÍ SE AUTORSKÝCH PRÁV

©Evropská unie, 2017

Reprodukce obsahu s výjimkou fotografií je povolena pouze s uvedením zdroje.

U následujících fotografií je povolena reprodukce pod podmínkou uvedení držitele autorských práv, zdroje a jména fotografa (je-li uvedeno):

Fotografie, *, *, *, *, * (vpravo), *: ©EU 2017, zdroj: Evropský účetní dvůr

Fotografie, *: ©EU 2017, zdroj: EK, audiovizuální služba / Mauro Bottaro

Fotografie, *: ©EU 2016, zdroj: EK, audiovizuální služba / Bruno Portela

Fotografie, * (vlevo): ©EU 2015, zdroj: EK, audiovizuální služba / Carmen Jaspersen

Fotografie, * a *: ©EU 2017, zdroj: EK, audiovizuální služba / Bruno Portela

Fotografie, *: ©EU 2016, delegace EU v Hondurasu

Fotografie, *: ©EU 2012, zdroj: EK, audiovizuální služba / Cornelia Smet

Fotografie, *: ©EU 2017, zdroj: EK, GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

K jakémukoli použití či reprodukci následující fotografie je nutno získat povolení přímo od držitele autorských práv a architektů/projektantů:

Fotografie, *: ©Evropská unie 2016, zdroj: Rada EU – fotografická služba. Philippe Samyn and Partners architects & engineers – hlavní a projektový partner, Studio Valle Progettazioni architects, Buro Happold engineers

Při jakémkoli použití či reprodukci následujících fotografií je třeba řídit se podmínkami a omezeními stanovenými v licenci CCO https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode:

Fotografie, *, *, * (vpravo), * (vlevo) a *: zdroj: Pixabay, CCO 1.0 Universal, volné dílo