červenec 2017

V průběhu dějin lidé vždy migrovali z místa na místo. Evropských břehů se lidé pokoušejí dosáhnout z různých důvodů a různými cestami. Hledají zákonné způsoby, ale riskují rovněž své životy, aby unikli politickému útlaku, válce a chudobě a také aby se znovu sloučili se svými rodinami a měli možnost podnikat a vzdělávat se.

V letech 2015 a 2016 zažila EU nebývalý příliv uprchlíků a migrantů. Do Evropské unie přicestovalo přes 1 milion osob, přičemž naprostá většina z nich prchá před válkou a terorem v Sýrii a dalších zemích.

EU se v zájmu řešení této krize dohodla na řadě opatření. Patří mezi ně i snaha o řešení klíčových příčin krize, jakož i značné zvýšení pomoci osobám, které potřebují humanitární pomoc jak v rámci EU, tak mimo ni. Pracuje se na relokaci žadatelů o azyl, kteří v Evropě již jsou, přesídlení potřebných osob ze sousedících zemí a navracení osob, které nemají na azyl nárok. EU zlepšuje bezpečnost na hranicích bojem proti převaděčství migrantů a nabízením bezpečných způsobů, kterými mohou lidé do EU vstoupit legálně.

CO JE TO MIGRAČNÍ KRIZE?

Do EU přichází žádat o azyl mnoho osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Ochrana je poskytována osobám prchajícím ze svých domovských zemí, kam se nemohou vrátit z důvodu oprávněného strachu z pronásledování nebo reálného nebezpečí, že by mohly utrpět vážnou újmu. EU má právní i morální povinnost tyto potřebné osoby chránit. Za prověřování žádostí o azyl a rozhodování o tom, komu bude ochrana poskytnuta, jsou odpovědné členské státy EU.

Komise neustále pracuje zejména na zajištění vhodných opatření k ochraně dětí. Jedná se o stále naléhavější problém, jelikož počet dětí mezi migranty, a zejména dětí bez doprovodu, roste. Tyto děti jsou obzvláště zranitelné a vyžadují zvláštní pozornost.

Avšak ne každý, kdo do Evropy přichází, potřebuje ochranu. Mnozí lidé opouštějí svůj domov ve snaze zlepšit svůj život. Tyto osoby jsou často nazývány „ekonomickými migranty“, a pokud nemají legitimní nárok na ochranu, mají vlády jednotlivých států povinnost poslat je zpět do jejich domovské země nebo jiné země, kterou tyto osoby procházely, ať už bude jejich odchod dobrovolný, nebo s použitím donucovacích opatření.

Při pokusech dostat se do EU zemřely na moři tisíce lidí. Téměř 90 % uprchlíků a migrantů za přechod hranic zaplatilo osobám patřícím k organizovaným zločineckým skupinám a převaděčům.

Poskytování potravin, vody a přístřeší těmto lidem vytváří obrovský tlak na zdroje některých členských zemí EU. Je tomu tak zejména v případě Řecka a Itálie, které jsou prvními zeměmi, kam míří naprostá většina uprchlíků a migrantů na cestě do EU.

Ve velké části EU – tzv. schengenském prostoru – se mohou lidé pohybovat volně bez kontrol na vnitřních hranicích, příliv migrantů ale některé členské státy znovu nutí zavádět přechodné kontroly na svých hranicích s ostatními schengenskými zeměmi EU.

CO DĚLÁ EU

Svědectví osob, které využily relokace.

Během posledních 20 let zavedla Evropská unie jedny z nejlepších společných norem v oblasti azylu na světě. A za poslední 2 roky učinila evropská migrační politika obrovský pokrok díky provádění evropského programu pro migraci, který navrhla Evropská komise v květnu 2015.

Evropská reakce na situaci, která je zkouškou pro naši generaci
Evropská reakce na situaci, která je zkouškou pro naši generaci Zdroj: Evropská komise

Záchrana životů

EU zvyšuje svou kapacitu k provádění pátracích a záchranných operací ve Středozemním moři a k rozbíjení zločineckých sítí. Ztrojnásobením dostupných zdrojů pomohla zachránit v letech 2015 a 2016 přes 400 000 životů. Bylo zadrženo více než 2 000 obchodníků s lidmi a převaděčů a zabaveno 375 plavidel.

Řešení hlavních příčin migrace

EU spolupracuje s pěti klíčovými zeměmi původu a tranzitu v Africe (Etiopií, Mali, Nigerem, Nigérií a Senegalem). Spolupráce EU s Nigerem například pomáhá snižovat tranzitní toky přes Saharu. Díky financování EU je podporována samostatná výdělečná činnost v tranzitních zónách a šesti střediscích pro zranitelné migranty a rovněž praktická pomoc na místě při řešení problémů převaděčství a obchodování s lidmi.

Omezení migračních toků

Cílem prohlášení EU a Turecka z března 2016 je ukončení nekontrolovaného toku migrantů přes Egejské moře. Stanoví se v něm rovněž legální způsoby, jakými se mohou uprchlíci do Evropy dostat. V důsledku toho se počet uprchlíků a migrantů přicházejících z Turecka značně snížil. V říjnu 2015 přišlo do Řecka za jediný den 10 000 migrantů, od března 2016 jich denně v průměru dorazí méně než 74.

EU a Turecko se dohodly, že nelegální migranti, kteří na řecké ostrovy přijdou z Turecka a nepožádali o azyl nebo jejich žádost nebyla přijata, budou vráceni do Turecka. Za každého Syřana, který byl vrácen z řeckých ostrovů do Turecka po neoprávněném vstupu, převezme EU z Turecka Syřana, který se o nelegální cestu nepokusil. Podle tohoto ustanovení bylo do 21. července 2017 přesídleno z Turecka do EU 7 807 syrských uprchlíků.

EU poskytla Řecku a Itálii podporu na zřízení tzv. hotspotů s cílem pomoci veřejným orgánům těchto států lépe řídit migrační toky proudící do těchto zemí. V této souvislosti rovněž zajistila vyslání odborníků z členských států, aby pomohli prověřovat, identifikovat a registrovat přicházející osoby a poskytovat jim informace týkající se jejich práva požádat o mezinárodní ochranu.

EU zvyšuje poměr nelegálních migrantů, kteří nemají právo zůstat v EU, vrácených do jejich domovských zemí. Členské státy se dohodly na tom, že budou pravidla navracení dodržovat aktivněji a při koordinaci letů za účelem navracení jim bude nápomocna Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). EU rovněž podporuje členské státy uzavíráním dohod o navracení osob s příslušnými třetími zeměmi mimo EU.

Ochrana našich hranic

Nová evropská pohraniční a pobřežní stráž zahájila svou činnost v říjnu 2016 s cílem zajistit, aby Evropa mohla chránit své společné vnější hranice a čelit společně novým migračním a bezpečnostním výzvám. Na podporu členských států bylo na vnějších hranicích nasazeno více než 1 550 pracovníků, kromě 100 000 členů již fungující pohraniční stráže v členských státech.

Daily crossings from Turkey to Greece
Denní tok migrantů přicházejících z Turecka do ŘeckaZdroj: Evropská komise

Otevření bezpečných cest

V roce 2015 byl zřízen nouzový mechanismus pro relokace, v jehož rámci se členské státy EU zavázaly relokovat osoby, které přijely do Řecka a Itálie, do jiných zemí EU. Do 21. července 2017 bylo relokováno více než 24 000 osob – 16 774 z Řecka a 2 675 z Itálie – do 24 zúčastněných států. Členské státy by měly být schopny relokovat všechny způsobilé osoby do konce roku 2017.

EU rovněž chce vyvinout bezpečné a legální způsoby, jak mohou žadatelé o azyl a uprchlíci vstoupit do EU, aniž by riskovali své životy tím, že se budou obracet na převaděče a obchodníky s lidmi. Program dobrovolného znovuusídlování, na kterém se dohodly členské státy EU, předpokládá přemístění 22 500 osob ze států mimo EU. Do července 2017 bylo přesídleno přibližně 16 500 osob do 21 států, které se do procesu přesídlování zapojily.

Projev solidarity doma i v zahraničí

Celkem bylo z rozpočtu EU v období 2015–2017 na řešení migrační krize přiděleno 17,7 miliardy EUR, z toho 10,3 miliardy EUR bylo vyčleněno na financování mimo EU, včetně 2,7 miliardy EUR na humanitární pomoc, 0,6 miliardy EUR na svěřenský fond pro Sýrii (rovněž označovaný jako svěřenský fond MADAD) a 2,4 miliardy EUR na nouzový svěřenský fond pro Afriku.

Humanitární pomoc poskytovaná EU pomáhá uprchlíkům a migrantům v zemích mimo EU, jako je Irák, Jordánsko, Libanon a Turecko. Na podporu nástroje pro uprchlíky v Turecku již EU a členské státy vyčlenily 2,2 miliardy EUR určené na humanitární i jinou pomoc. Od června 2017 bylo podepsáno 48 smluv na projekty v hodnotě přes 1,6 miliardy EUR, z nichž bylo 811 milionů EUR již vyplaceno.

EU je rovněž celosvětově největším dárcem v reakci na krizi v Sýrii, v rámci níž již bylo přiděleno 9,4 miliardy EUR na humanitární a rozvojovou pomoc.

Cover for Inline with DGCOMM publication

Tato publikace je k dispozici ve 24 jazycích a v těchto formátech:

PDF PRINT

Předchozí vydání této publikace je k dispozici ve 24 jazycích:

PDF
  • Evropská komise
  • Generální ředitelství pro komunikaci
  • Informace pro občany
  • 1049 Brusel
  • BELGIE