únor 2017

V ČEM SPOČÍVÁ PROBLÉM?

Evropská energetická unie

Evropané potřebují bezpečnou, udržitelnou a cenově dostupnou energii. Vzhledem k našemu způsobu života je energie nezbytná pro základní každodenní služby, bez nichž nemůžeme my ani naše podniky fungovat. Potřebujeme ji k osvětlení, vytápění, dopravě i průmyslové výrobě. Kromě našich základních potřeb ji rovněž potřebujeme pro pračky, počítače, televizory a všechny další spotřebiče, jejichž používání si už dnes téměř neuvědomujeme. Není však snadné zajistit, abychom měli veškerou energii, kterou potřebujeme, za dostupné ceny, jak nyní, tak i v budoucnu. Máme následující hlavní problémy.

Propojování trhů

Jsme závislí na dovozu více než poloviny naší energie

Evropská unie spotřebovává pětinu celosvětově vyprodukované energie, má však poměrně málo vlastních rezerv. To má obrovský dopad na naše hospodářství. Unie je největším dovozcem energie na světě – dováží 53 % spotřebovávané energie a ročně za ni zaplatí přibližně 400 miliard EUR.

V důsledku své závislosti na omezeném počtu zemí, které nám energii dodávají, jsme zranitelní vůči narušení dodávek. V minulosti jsme například byli svědky toho, že některé země byly od dodávek plynu odříznuty.

Musíme se zabývat novými, obnovitelnými a čistými zdroji energie, jako je elektřina vyrobená z větrné, vodní a sluneční energie pomocí větrných turbín, přehrad a solárních panelů.

Evropa si také chce zachovat svou konkurenceschopnost v situaci, kdy globální trhy s energiemi přecházejí na čistější energii. Evropská unie se nechce tomuto přechodu k čisté energii pouze přizpůsobit, nýbrž chce být jeho vůdčí silou.

Celoevropská infrastruktura neexistuje

Mnohé elektrické rozvodné sítě a plynovody byly vybudovány pro vnitrostátní účely a nejsou dostatečně propojeny přes hranice. Mělo by být možné, aby elektřina a plyn volně protékaly rozvodnými sítěmi napříč Evropou.

Energie musí být také přepravována, často přes světadíly nebo pod mořem, až na místo, kde bude spotřebována. To vyžaduje vybudování sítě elektráren, která dokáže zajistit plynulé zásobování energií po mnoho desetiletí. To znamená, že jsou zapotřebí obrovské technické, logistické a finanční zdroje.

Nicméně nedostatečný přístup na celoevropský trh odrazuje investory od investování do energetické infrastruktury. V důsledku toho může dojít ke zpoždění investic do nových elektráren, které nahradí ty staré a zastaralé.

CO EU V TÉTO ZÁLEŽITOSTI DĚLÁ?

Cíle EU pro rok 2030 v oblasti klimatu a energetiky

Od roku 2010 má EU cíl snížit své emise skleníkových plynů do roku 2020 alespoň o 20 %, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na alespoň 20 % spotřeby a dosáhnout úspor energie ve výši alespoň 20 %.

Dosažením těchto cílů může EU pomoci v boji proti změně klimatu a znečištění ovzduší, snížit svou závislost na fosilních palivech z ciziny a zachovat cenovou dostupnost energií pro spotřebitele a podniky.

Na základě dosaženého pokroku je zřejmé, že EU je na dobré cestě ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020. V roce 2014 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů již 16 %.

nPřechod na ekologické hospodářství

Hlavy států nebo předsedové vlád zemí EU se rovněž dohodli na cíli, kterým je alespoň 27% podíl obnovitelné energie do roku 2030.

Členské země EU odsouhlasily minimální cíl 27 % energetické účinnosti do roku 2030 a snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 %.

V únoru 2015 Evropská komise vytyčila svou energetickou strategii, která má zajistit, aby EU byla schopna své úkoly splnit. Strategie se soustřeďuje na pět klíčových oblastí:

  • zabezpečení dodávek,
  • rozšíření vnitřního trhu s energií,
  • zvýšení energetické účinnosti,
  • snížení emisí,
  • výzkum a inovace.

Zabezpečení dodávek

Evropská unie musí snížit svou závislost na energii ze zahraničí. To obnáší lepší a efektivnější využívání našich domácích zdrojů energie a zároveň diverzifikaci zdrojů a dodávek.

V únoru 2016 Komise představila balíček opatření pro energetickou bezpečnost, který bude minimalizovat přerušení dodávek. Balíček poprvé zavedl zásadu solidarity, podle níž v krajním případě sousední členské státy pomohou v případě závažné krize zajistit dodávky plynu do domácností a fungování klíčových sociálních služeb.

Rozšíření vnitřního trhu s energií

Energie by měla v celé EU proudit volně bez jakýchkoliv technických nebo regulačních překážek. Pouze tehdy si budou moci dodavatelé energie volně konkurovat a poskytovat nejlepší ceny pro domácnosti a podniky. Díky volnému toku energie bude rovněž snadnější vyrábět více obnovitelné energie.

V roce 2016 bylo v rámci Nástroje pro propojení Evropy na přeshraniční energetickou infrastrukturu poskytnuto 800 milionů EUR. Pro období 2014–2020 bylo vyčleněno celkem 5,35 miliardy EUR.

Tyto finanční prostředky budou investovány do projektů, jako je např. Balticconnector – první plynovod spojující Finsko a Estonsko. Až začne do roku 2020 proudit plyn, spojí tento projekt východní region Baltského moře se zbytkem energetického trhu EU a ukončí závislost Finska na jediném dodavateli plynu.

Prostředky byly též přiděleny na výstavbu plynovodu Midcat, který po svém vybudování pomůže integrovat španělský a portugalský trh se zemním plynem se zbytkem Evropy.

Zvýšení energetické účinnosti

Dobrým způsobem, jak snížit evropské náklady na dovoz energie a závislost na energii, je omezit její spotřebu. To znamená, že vše, co spotřebovává energii – od osobních automobilů a praček po systémy vytápění a kancelářské vybavení –, by mělo být navrhováno tak, aby spotřebovávalo méně energie.

V listopadu 2016 Komise navrhla balíček revizí právních předpisů nazvaný „Čistá energie pro všechny Evropany“, který má pomoci při přechodu na systém čisté energie. Balíček obsahuje opatření k urychlení inovací v oblasti čisté energie, k renovaci evropských budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti a ke zlepšení energetické účinnosti výrobků a poskytování lepších informací pro spotřebitele.

Snižování emisí

Unie usiluje o snížení emisí oxidu uhličitého alespoň o 40 % do roku 2030 a přitom hodlá modernizovat ekonomiku EU, vytvářet pracovní místa a zajišťovat růst ve prospěch všech evropských občanů.

Cíle v oblasti klimatu

Evropská unie sehrála v prosinci 2015 klíčovou úlohu při vyjednání celosvětové dohody o boji proti změně klimatu. Na pařížské konferenci o klimatu se 195 vlád dohodlo na omezení globálního oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 °C v průběhu tohoto století. V říjnu 2016 EU Pařížskou dohodu o změně klimatu formálně schválila a v listopadu tato dohoda vstoupila v platnost. To znamená, že EU (a zbytek světa) musí přijmout opatření, která jsou potřebná ke snížení emisí.

V červenci 2016 Komise navrhla závazné každoroční cíle pro členské státy týkající se emisí skleníkových plynů od období 2021–2030 pro dopravu, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví, jakož i nízkoemisní dopravní strategii.

Výzkum a inovace

V rámci výzkumného programu EU je na období 2014– 2020 vyhrazeno téměř 6 miliard EUR na výzkum v oblasti nejaderné energie. V září 2015 Komise přijala strategický plán pro energie, který pomůže řešit úkoly, které je nutno splnit za účelem transformace energetického systému EU. Tento plán se zaměřuje na opatření, jež pomohou EU stát se světovou špičkou v oblasti obnovitelné energie a vyvinout energeticky účinné systémy.

Vedoucí postavení, pokud jde o technologie v oblasti alternativních zdrojů energie a snižování spotřeby energie, přinese obrovské příležitosti pro export a průmysl. To rovněž posílí růst a tvorbu pracovních míst.

Obnovitelné zdroje budou hrát hlavní úlohu v přechodu na systém čisté energie. Evropa si stanovila za cíl společně dosáhnout do roku 2030 alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. V roce 2030 bude polovina vyráběné elektřiny v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by naše elektřina měla být zcela bezuhlíková.

Tato publikace je k dispozici ve 24 jazycích a v těchto formátech:

PDF PRINT
  • Evropská komise
  • Generální ředitelství pro komunikaci
  • Informace pro občany
  • 1049 Brusel
  • BELGIE