Koronavirová pandemie již způsobila nejednu osobní tragédii. Několikrát byl během ní vyhlášen lockdown, ekonomika většiny zemí zpomalila. Evropská unie jednala rychle: v zájmu ochrany lidských životů a živobytí vypracovala společnou evropskou strategii, jak reagovat na výzvy v oblasti zdraví i hospodářství.

Konkrétní kroky EU

Solidarita je centrálním tématem společné reakce EU na koronavirovou pandemii. Evropská unie mobilizuje všechny zdroje, jimiž je možné podpořit členské státy v koordinaci jejich vnitrostátní reakce. Zajišťuje jim objektivní informace o šíření viru, vynakládá mimořádné úsilí v zájmu omezení šíření koronaviru a přijímá opatření k nápravě hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií.

Mechanismus pro vytváření rezerv rescEU, první společná rezerva EU nouzového zdravotnického materiálu, pomáhá členským zemím, které se potýkají s nedostatkem tohoto vybavení. Strategie EU pro očkovací látky proti covidu-19 má urychlit vývoj, výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19. Evropská unie financovala výrobcům očkovacích látek část počátečních nákladů, aby se celý proces urychlil. Zároveň si tak zajistila předkupní právo na určitou část očkovacích látek. Dosud byly na základě kladného vědeckého doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky registrovány pro použití v EU čtyři bezpečné účinné očkovací látky.

Do dubna 2021 se Evropské komisi podařilo zabezpečit až 2,6 miliard dávek očkovacích látek. V současné době pokračuje v jednání o dodáních dalších dávek. V lednu 2021 apelovala Evropská komise na členské státy, aby urychlily vakcinaci obyvatelstva v celé EU. Objem vakcín dodaných do členských států EU se postupně zvyšuje a zrychluje se tempo očkování. Komise rovněž spolupracuje s průmyslovým odvětvím na navýšení kapacit pro výrobu očkovacích látek.

Již se začalo na urychlené produkci účinných očkovacích látek proti novým mutacím viru. V únoru 2021 spustila Komise Inkubátor HERA s cílem připravit se na možný výskyt mutací covidu-19 a zajistit rychlý vývoj a výrobu účinných vakcín.

Rozpočet EU na období 2021–2027 a plán pro oživení ekonomiky NextGenerationEU zajistí 1,8 bilionu eur na podporu lidí, podniků a regionů, a to především těch, které byly krizí nejvíce zasaženy. Kromě toho přispívá iniciativa SURE (nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) k zachování pracovních míst a poskytování podpory rodinám v 19 členských státech.

V březnu 2021 předložila Evropská komise návrh na vytvoření digitálního zeleného certifikátu s cílem usnadnit bezpečný volný pohyb občanů po EU během pandemie covidu-19.

Unie se zavázala, že zajistí dostupnost bezpečných očkovacích látek ve všech koutech světa. Komise a členské státy EU jednak přislíbily více než 2,2 miliardy eur na COVAX, celosvětovou iniciativu, jejímž cílem je zajistit rovný přístup k očkovacím látkám proti covidu-19, jednak podporují očkování obyvatelstva v partnerských zemích.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response_cs

Problematika zdraví je pro Evropskou unii důležitou prioritou. Zdravotní politika EU doplňuje politiky členských států, aby bylo zajištěno, že všechny osoby žijící v EU jsou chráněny před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a mají přístup ke kvalitní zdravotní péči.

I když je organizace zdravotní péče plně v kompetenci jednotlivých členských států, Unie v zájmu realizace společných cílů vnitrostátní systémy doplňuje. Zdravotní politika EU se zaměřuje na řešení vážných zdravotních hrozeb na úrovni celé EU, na prevenci nemocí a na zajištění stejné šance na dobré zdraví a kvalitní zdravotní péči pro všechny. Spolupráce rovněž přináší v důsledku sdružení zdrojů úspory z rozsahu.

Konkrétní kroky EU

Cílem Unie je zajistit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče v EU, a proto přijímá opatření v oblasti očkování (včetně očkování proti COVID-19), boje s antimikrobiální rezistencí a prevence pandemií a jiných infekčních chorob, případně omezení jejich šíření.

Úloha EU při přípravě na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a při reakci na ně je pro ochranu občanů v Evropě zásadní. V této souvislosti předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila záměr vytvořit silnější Evropskou zdravotní unii, v jejímž rámci se budou státy společně zabývat zdravotními krizemi, problematikou nádorových onemocnění a nedostatkem léčivých přípravků.

Hlavní příčinou úmrtí v EU jsou nádorová onemocnění, která zároveň představují značnou finanční zátěž pro systémy zdravotní péče. Z tohoto důvodu byl vytvořen Evropský plán boje proti rakovině, v jehož rámci Unie podporuje prevenci, odhalování, včasnou diagnózu a léčbu tohoto onemocnění, jakož i kvalitu života pacientů s rakovinou i vyléčených osob. EU také aktivně bojuje proti kouření a za tímto účelem přijímá právní předpisy týkající se tabáku. Nedílnou součástí tohoto úsilí je i propagace zdravého životního stylu.

Cílem Farmaceutické strategie je zajistit pacientům přístup k cenově dostupným lékům, včetně léků na vzácná onemocnění. V zájmu zdokonalení připravenosti na krize rovněž podporuje inovace a různorodost dodavatelských řetězců.

Hlavním nástrojem k provádění politik EU v oblasti zdraví je program EU pro zdraví s rozpočtem ve výši 5,1 miliardy eur. Finanční prostředky programu jsou vynakládány na zvýšení prevence nemocí a připravenosti a odolnosti systémů zdravotní péče v EU. Na výzkum a inovace v oblasti zdraví jsou rovněž určeny prostředky z programu Horizont Evropa ve výši 5,4 miliardy eur.

Nové zdravotní hrozby posuzuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a pomáhá tak EU a zdravotnickým orgánům jednotlivých států na tyto hrozby rychle reagovat. A jelikož je důležité, aby všichni pacienti dostávali co nejlepší léčbu, jsou všechny léčivé přípravky v EU před uvedením na trh schvalovány na vnitrostátní nebo unijní úrovni (Evropskou agenturou pro léčivé přípravky).

Díky Evropskému průkazu zdravotního pojištění mají evropští občané nárok na lékařské ošetření, když během návštěvy jiné země EU onemocní. Práva občanů v případě plánovaného ošetření v zahraničí pak upravují právní předpisy EU o přeshraniční zdravotní péči. Evropské referenční sítě jsou zdrojem těch nejlepších odborných znalostí z celé Evropy a jsou využívány ve prospěch pacientů se vzácnými nebo komplexními onemocněními, aby nebylo nutné je posílat ke specialistovi do zahraničí.

Další informace: https://ec.europa.eu/health/

Zelená dohoda pro Evropu je akčním plánem EU, jak učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Jedná se o strategii růstu, jejímž cílem je vytvořit do roku 2050 moderní konkurenceschopné evropské hospodářství účinně využívající zdroje, které nebude produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů a všem poskytne při této transformaci náležitou podporu.

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí ohrožují Evropu i celý svět. Otepluje se atmosféra a mění se klima.

Ochrana životního prostředí a hospodářský růst se přitom vzájemně nevylučují. V letech 1990 až 2019, kdy Unie snížila emise skleníkových plynů celkem o 24 %, vzrostlo hospodářství o 60 %.

Konkrétní kroky EU

Zelená dohoda pro Evropu je plánem, jak učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Dosažení tohoto cíle znamená vybudovat čisté a oběhové hospodářství, obnovit biologickou rozmanitost a snížit znečištění. Podílet se na tom musí všechna odvětví ekonomiky. Zejména je nutné:

• investovat do technologií šetrných k životnímu prostředí,
• podporovat průmysl ve vývoji inovací,
• zavádět čistší, levnější a zdraví prospěšnější druhy soukromé a veřejné dopravy,
• dekarbonizovat odvětví energetiky,
• zvýšit energetickou účinnost budov,
• spolupracovat s mezinárodními partnery na zlepšení celosvětových norem v oblasti životního prostředí.

EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a proto si stanovila cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55  oproti úrovni z roku 1990. V historicky prvním evropském právním rámci pro klima budou tyto cíle pevně zakotveny, takže všechny politiky EU budou přispívat k jejich plnění.

To si vyžádá značné investice jak veřejného sektoru na úrovni EU i jednotlivých států, tak soukromého sektoru. Investiční plán Zelené dohody pro Evropu zmobilizuje udržitelné investice v hodnotě minimálně 1 bilionu eur, zatímco mechanismus pro spravedlivou transformaci zajistí, aby žádný region na transformaci nedoplatil, a proto poskytne cílenou podporu, která v nejvíce postižených regionech zaktivuje nejméně 150 miliard eur. Opatření v oblasti klimatu jsou součástí všech hlavních výdajových programů EU, přičemž nejméně 30 % rozpočtu na období 2021–2027 je věnováno na iniciativy související s klimatem.

Zelená dohoda se opírá o ambiciózní cíl zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti přeměnou našich potravinových systémů, způsobu využívání lesů, půdy, vody a moře, jakož i energetických, městských a průmyslových systémů. Nová průmyslová strategie EU napomůže evropskému průmyslu postavit se do čela souběžné ekologické a digitální transformace, jež vyústí v klimatickou neutralitu a vedoucí postavení Evropy v digitální oblasti. Digitální technologie budou hrát při plnění klimatického cíle EU do roku 2050 důležitou úlohu, například v optimalizaci využívání energie v mnoha odvětvích, včetně zemědělství, dopravy a výroby.

Jelikož změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti představují globální hrozby, bude EU i nadále stát v čele mezinárodního úsilí o prosazování ambiciózních politik v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky na celém světě.

Další informace: Zelená dohoda pro Evropu

EU usilovně pracuje na tom, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Plán, jak toho dosáhnout, je rozpracován v Zelené dohodě pro Evropu. K hlavním prvkům tohoto plánu patří snížení emisí skleníkových plynů, investice do ekologických technologií a ochranu našeho přírodního prostředí. Zároveň je nutné řešit nevyhnutelné důsledky změny klimatu.

Opatření, která Unie přijímá, reagují na změny klimatu na Zemi, jež se zejména projevují zvyšováním globální teploty kvůli nárůstu emisí skleníkových plynů způsobenému lidskou činností. Vyšší průměrné teploty mají mnoho důsledků, včetně častějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou povodně, sucha a bouře. Tím není přímo ohroženo pouze obyvatelstvo, ale také produkce potravin a zásoby vody, což může následně vést k hladomoru, konfliktům a migraci.

Konkrétní kroky EU

Unie stojí v popředí celosvětového úsilí v boji proti změně klimatu. Aktivně spolupracuje s dalšími zeměmi a regiony na dosažení cílů Pařížské dohody, jejímž cílem je zabránit vzestupu globální teploty o více než 2 °C oproti stavu na začátku průmyslové revoluce, přičemž metou je udržet nárůst teploty pod 1,5 °C.

EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a proto si stanovila cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Ve vůbec prvním evropském právním rámci pro klima budou tyto cíle pevně zakotveny. Ambiciózní balíček opatření tvořící Zelenou dohodu pro Evropu pak dává evropským občanům a podnikům možnost čerpat výhody z udržitelné ekologické transformace, při níž každý dostane podporu, jakou bude potřebovat.

Tato transformace si žádá, aby se na ní podílely všechny složky hospodářství a společnosti. Jednotlivci a obce se například mohou připojit k Evropskému klimatickému paktu, který vyzývá všechny, aby se podíleli na vytváření ekologičtější Evropy.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu prosazuje opatření, jako jsou stavby protipovodňových hrází, vývoj plodin odolných vůči suchu a změny stavebních předpisů. Dále podporuje mezinárodní opatření v oblasti odolnosti vůči změně klimatu.

Neřešení změny klimatu by bylo pro EU i zbytek světa velmi nákladné. Rostoucí poptávka po čistých technologiích je zároveň příležitostí pro zavádění inovací, modernizaci průmyslu a vytváření zelených pracovních míst a růstu. Zelená dohoda pro Evropu je prorůstovou strategií, díky níž se všechny tyto aspekty zúročí. Opatření v oblasti klimatu jsou součástí všech hlavních výdajových programů EU, přičemž nejméně 30 % rozpočtu na období 2021-2027 je věnováno na iniciativy související s klimatem.

Unie zavedla komplexní soubor opatření, které povedou ke snížení emisí ze všech hospodářských odvětví. Systém EU pro obchodování s emisemi snižuje nákladově efektivním způsobem emise z průmyslu, elektráren a letecké dopravy v Evropě. Země EU se rovněž dohodly na svých vlastních cílech pro snižování emisí v jiných odvětvích, jako jsou doprava, stavebnictví a zemědělství.

Další informace: https://ec.europa.eu/clima/

EU má jedny z nejpřísnějších norem v oblasti životního prostředí na světě. Chrání přírodu a kvalitu života lidí, podporují ekologický charakter ekonomiky a zajišťují šetrné využívání přírodních zdrojů.

V současné době však čelíme velkým globálním výzvám, mezi něž patří změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a nedostatek zdrojů. Tyto výzvy je naléhavě potřeba řešit. To se neobejde bez hluboké a rychlé transformace naší společnosti, našeho způsobu života a metod výroby a spotřeby. Zotavení EU po pandemii covidu-19 musí mít ekologický charakter, musí zvýšit odolnost Evropy a musí být pro všechny spravedlivé a inkluzivní.

Politika EU v oblasti životního prostředí hraje klíčovou úlohu při podpoře Zelené dohody pro Evropu, při urychlování přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, které účinně využívá a je regenerativní (tj. planetě vrací více, než si bere).

Jak EU postupuje

EU usiluje o snížení dopadů výroby a spotřeby zboží a služeb na životní prostředí. Pro dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 a zastavení úbytku biologické rozmanitosti je zásadní mít fungující oběhové hospodářství, v němž se hodnota výrobků a materiálů zachovává co nejdéle a minimalizována je produkce odpadu a využívání zdrojů.

Cílem nového akčního plánu pro oběhové hospodářství, jednoho z hlavních bloků Zelené dohody, je to, aby se udržitelné výrobky staly v EU normou. Zaměřuje se na oblasti s největším potenciálem, jako je elektronika, baterie a vozidla, textil, stavebnictví a potraviny. Součástí tohoto plánu je strategie pro plasty, která má za cíl zajistit, aby všechny plastové obaly v EU byly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné, zatímco nová pravidla se zaměřují na plasty na jedno použití.

EU musí chránit přírodní zdroje a zastavit úbytek ohrožených druhů a stanovišť. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti rozšíří chráněné oblasti na pevnině i na moři. Zasazeny budou miliardy stromů a podporu dostanou mimo jiné udržitelné zemědělské postupy. Naváže se při tom na stávající síť chráněných přírodních oblastí Natura 2000 v celé EU, kde mohou koexistovat udržitelné aktivity člověka společně s vzácnými a zranitelnými druhy a stanovišti.

V zájmu ochrany lidí před environmentálními tlaky a riziky pro zdraví usiluje EU o zajištění nezávadné pitné vody a čisté vody ke koupání, zlepšení kvality ovzduší, snížení hluku a snížení nebo odstranění účinků škodlivých chemických látek.

EU rovněž hraje vedoucí úlohu v mezinárodním úsilí o podporu udržitelného rozvoje. Problémy v oblasti životního prostředí nekončí na hranicích. Proto je zapotřebí vyvinout intenzivnější úsilí při zajišťování čistého ovzduší, moří a oceánů a dalších vodních zdrojů, udržitelného využívání půdy i ekosystémů a v neposlední řadě při udržování změny klimatu na zvladatelné úrovni. Environmentální normy jsou dodržovány prostřednictvím obchodních dohod EU s jinými zeměmi.

Další informace: https://‍ec.europa.eu/‍info/topics/‍environment_cs

Cílem energetické politiky EU je zajistit bezpečné, konkurenceschopné a cenově dostupné dodávky energie a zároveň splnit naše cíle v oblasti klimatu.

Evropa v oblasti energetiky čelí řadě nemalých problémů. Kromě toho, že je třeba pro všechny obyvatele zajistit spolehlivost dodávek energie za rozumné ceny, čeká EU přechod od ekonomiky založené na fosilních palivech k ekologičtějšímu, uhlíkově neutrálnímu systému.

To se neobejde bez zvýšení energetické účinnosti, většího rozšíření obnovitelných zdrojů, využití inovací a nových technologií, zlepšení přeshraničních energetických propojení a menší závislosti na dovozu energie.

Jak EU postupuje

Každý členský stát si stanoví vlastní skladbu zdrojů energie, ale díky koordinaci pravidel na úrovni EU státům je možné plnit společné politické cíle.

Klima a energetika spolu velmi úzce souvisejí. Energetika je zodpovědná za 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Aby EU dosáhla svého cíle a stala se do roku 2050 klimaticky neutrální společností, usiluje o úplnou transformaci svého energetického systému.

Tuto transformaci zajistí energetická unie, a to lepší součinností s dalšími oblastmi politiky, jako je doprava, výzkum a inovace, digitalizace, oběhové hospodářství a udržitelné financování.

Legislativní balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“ pomůže urychlit přechod na čistou energii a splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody EU.

Dekarbonizace odvětví energetiky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Mezi technologie s největším potenciálem patří energie z obnovitelných zdrojů na moři. Kromě toho podniká EU kroky ke zvýšení energetické účinnosti, mimo jiné renovací milionů evropských budov a pomocí ekodesignu a energetických štítků.

Navrhované strategie EU pro integraci energetického systému a pro vodík mají vytyčit cestu k plně dekarbonizovanému, účinnějšímu, flexibilnějšímu a více propojenému energetickému odvětví. Evropská komise se navíc zabývá novými výzvami, jako je dekarbonizace odvětví zemního plynu, například snižováním emisí metanu.

S řešením těchto výzev na úrovni EU jdou ruku v ruce nové příležitosti pro růst, zaměstnanost, výzkum a konkurenceschopnější a udržitelnější trh s energií. Spotřebitelé by rovněž měli mít značný prospěch z možností změnit dodavatele energie a v konečném důsledku i z nižších nákladů domácností a menšího znečištění ovzduší. Mezi další politiky a opatření, které pomáhají zajistit, aby EU plnila své cíle, patří:

• nové přeshraniční sítě pro plyn a elektřinu, včetně projektů na lepší začlenění obnovitelných zdrojů energie do sítě,
• opatření urychlující vývoj v oblasti baterií, včetně vytvoření Evropské bateriové aliance pro vybudování technologie baterií a souvisejících výrobních kapacit v EU,
• iniciativa pro uhelné regiony procházející transformací v zájmu ekologických zdrojů energie (cílem iniciativy je, aby na tuto transformaci nikdo nedoplatil)
  a
• příspěvek k mezinárodnímu projektu jaderné syntézy ITER, jednomu z nejambicióznějších energetických projektů na světě.

Další informace: https://ec.europa.eu/energy/cs

Dopravní politika EU přispívá k rozvoji ekonomiky tím, že se zasazuje o budování moderní infrastruktury, která zajišťuje rychlejší a bezpečnější cestování, a zároveň podporuje udržitelná a digitální řešení.

Evropa potřebuje efektivní dopravní propojení, která pomohou podnikání, ekonomickému růstu, zaměstnanosti a cestovnímu ruchu, a utuží tak vazby mezi lidmi. Doprava významnou měrou přispívá k rozvoji hospodářství. V tomto odvětví je přímo zaměstnáno přibližně 10 milionů lidí. Dopravní politika EU se zaměřuje na vytvoření jednotného evropského prostoru, který bude schopen překonat případné krize a jehož páteří bude čistší a ekologičtější doprava a spravedlivá hospodářská soutěž.

Konkrétní opatření EU

Díky opatřením EU dosáhlo evropské odvětví dopravy v posledních 20 letech značného pokroku – cestování letadlem, po moři i po souši je bezpečnější, pracovníci v dopravě mají lepší pracovní podmínky, způsoby cestování se rozšířily a zlevnily a dosáhli jsme rychlého pokroku směrem k čistším a digitálním řešením.

Na dopravu připadá čtvrtina emisí skleníkových plynů v EU. Cílem tzv. Zelené dohody pro Evropu je proto snížit do roku 2050 tyto emise o 90 %. Dosažení udržitelnější a inteligentnější mobility znamená poskytovat cenově dostupnější a ekologičtější alternativy. Hlavním cílem je podpořit zavádění ekologických vozidel a alternativních paliv a posílit úlohu udržitelných typů dopravy, jako je doprava železniční. Evropský rok železnice (2021) má upozornit na přínosy tohoto udržitelného a bezpečného druhu dopravy.

Zásadní význam má zlepšení efektivnosti dopravy. S tím by měly pomoci digitální technologie, které umožní vznik automatizované mobility a inteligentních systémů řízení dopravy, jež zároveň učiní dopravu ekologičtější.

Evropská politika v oblasti dopravní infrastruktury má za cíl propojit celý kontinent. Je financována prostřednictvím tzv. Nástroje pro propojení Evropy, který disponuje rozpočtem přesahujícím 25,8 miliardy eur. Znamená to překlenout rozdíly mezi vnitrostátními dopravními sítěmi a podporovat investice do přeshraničních spojení. Tato politika rovněž přednostně podporuje ty druhy dopravy, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, jako je železnice, a rozvoj infrastruktury pro vozidla využívající alternativní paliva.

Doprava je páteří jednotného trhu a udržuje ekonomiku EU v pohybu. Díky vytváření jednotného evropského trhu v letecké dopravě, včetně iniciativy Jednotné evropské nebe je cestování letadlem snadnější a levnější. Licencované železniční společnosti nyní mohou nabízet své služby kdekoli v EU a lodní společnosti mohou rovněž působit ve více zemích.

Prvořadý význam má však bezpečnost. I když bylo možné v poslední době zaznamenat určitý pozitivní vývoj, přišlo v roce 2020 v důsledku dopravní nehody o život přibližně 18 800 osob. Evropská unie proto aktivně usiluje o zlepšení bezpečnosti silničního provozu. Dopravní politika EU pomáhá cestujícím také jiným způsobem. Cestující v letecké, železniční, lodní a autobusové dopravě v EU mohou totiž v případě zpoždění nebo zrušení spoje uplatnit svá práva.

Další informace: https://ec.europa.eu/transport/index_en

Společná zemědělská politika zajišťuje stabilní dodávky potravin produkovaných udržitelným způsobem a za přijatelné ceny pro 447 milionů spotřebitelů v EU. Pomáhá rovněž adaptovat se na změnu klimatu, spravovat přírodní zdroje a podporovat udržení a vznik pracovních míst a hospodářský růst ve venkovských oblastech.

Společná zemědělská politika (SZP) je financována z rozpočtu EU a uplatňuje se ve všech zemích Unie. Podporuje totiž životně důležité potravinářské a zemědělské odvětví, v němž se v celé EU nachází téměř 40 milionů pracovních míst.

Krize jako třeba změna klimatu nebo pandemie covidu-19 jsou důkazem toho, že náš potravinový systém je v ohrožení a že je třeba zvýšit jeho odolnost. Přechod ke zdravějšímu a udržitelnějšímu potravinovému systému EU je jedním z hlavních prvků tzv. Zelené dohody pro Evropu.

Konkrétní opatření EU

SZP poskytuje zemědělcům podporu prostřednictvím následujících opatření:

• přímé platby na podporu příjmů zemědělců: Toto opatření kompenzuje rizika a nejistoty spojené se zemědělskou činností. Platby jsou přidělovány za podmínky, že zemědělci dodržují přísná pravidla týkající se bezpečnosti potravin, životního prostředí a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.
• tržní opatření, jež mají řešit obtížnou situaci, jako je náhlý pokles poptávky v důsledku zdravotního ohrožení nebo pokles cen v důsledku dočasného převisu nabídky
• programy rozvoje venkova (spolufinancované zeměmi EU), které podporují inovace a konkurenceschopnost, tak aby byly venkovské oblasti atraktivním místem pro život a práci

V roce 2019 EU podpořila zemědělce částkou ve výši 57,98 miliardy eur, přičemž podpora příjmů tvořila téměř tři čtvrtiny této částky.

Návrhy budoucí společné zemědělské politiky mají za cíl přesunout důraz z pravidel a jejich dodržování na výkonnost a výsledky. Jejich účelem je podporovat udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, které bude přispívat k cílům Zelené dohody pro Evropu. Zásadní úlohu v mnoha otázkách hrají zemědělci, zemědělsko-potravinářské podniky, lesníci i obyvatelé venkova. Jednou z těchto otázek je strategie nazvaná Od zemědělce ke spotřebiteli, jejímž cílem je chránit životní prostředí prostřednictvím udržitelné produkce a spotřeby potravin. Strategie podporuje konzumaci zdravých potravin, předcházení ztrátám a plýtvání potravinami a zajištění živobytí pro zemědělce. Budoucí SZP je úzce spjato se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Mělo by začít fungovat od 1. ledna 2023, pokud bude dosaženo konečné dohody mezi Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

Účelem obecného potravinového práva EU je chránit zdraví lidí a zájmy spotřebitelů a zároveň zajistit účinné fungování jednotného trhu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin poskytuje poradenství v potravinových otázkách s cílem chránit lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí. Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva pomáhá zajistit, aby potraviny, které nejsou v souladu s evropskými předpisy, byly z staženy z prodeje. Pokud se objeví významná ohniska nákazy zvířat nebo otravy potravinami, mohou orgány EU vysledovat pohyb potravin prostřednictvím systému TRACES.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries_cs

Oceány produkují většinu kyslíku, který dýcháme, regulují počasí a klima a jsou domovem většiny živočichů naší planety. Jsou rovněž důležitou hnací silou evropského hospodářství, neboť nám poskytují potraviny, pracovní místa, dopravu a rekreaci. EU se snaží moře a oceány chránit a zajistit, aby zůstaly pro budoucí generace environmentálně a ekonomicky udržitelné.

Konkrétní opatření EU

Odvětví tzv. modré ekonomiky EU mělo v roce 2018 obrat 650 miliard eur a pracovalo v něm téměř 4,5 milionu lidí. Evropská strategie pro udržitelnou modrou ekonomiku usiluje o využití potenciálu udržitelného růstu v mořském i námořním odvětví jako celku.

Díky výzkumu a inovacím jsou moře a oceány zdrojem obnovitelné energie, nerostů a surovin pro výrobu léčiv. Velký počet a různorodost mořských oblastí a neustále klesající náklady na nová zařízení umožňují EU rozvoj energie z obnovitelných zdrojů na moři. Návrhy na maximalizaci tohoto potenciálu pomohou EU splnit její cíl – dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Evropská unie rovněž podporuje zodpovědné a udržitelné využívání moří, a to jak v Evropě, tak v celosvětovém měřítku.

Účelem tzv. společné rybářské politiky EU je zajistit, aby rybolov a akvakultura (chov ryb za kontrolovaných podmínek) byly environmentálně, ekonomicky a sociálně udržitelné. Tato politika se dále snaží podporovat dynamické a udržitelné odvětví rybolovu, zachovávat zdroje, chránit mořské prostředí a zároveň zajistit přiměřenou životní úroveň pro rybáře. Obsahuje také soubor pravidel, jež slouží ke správě evropských rybářských flotil a k zachování populací ryb. Aby se zabránilo nadměrnému odlovu, jsou u každého druhu ryb pro členské státy EU stanoveny kvóty, které lze odlovit. Zákaz výmětů pak zabraňuje vyhazování nežádoucích ryb zpět do moře.

EU vytvořila chráněné oblasti mořských ekosystémů, které ochraňují jejich biologickou rozmanitost a služby, které poskytují. Usiluje také o to, aby do roku 2030 bylo chráněno nejméně 30 % moří v Unii. Kromě toho předpisy EU týkající se problematiky odpadu v mořích snižují negativní dopad, který má 10 plastových výrobků na jedno použití, jež se nejčastěji vyskytují na evropských plážích a v mořích, a také ztracená a opuštěná lovná zařízení.

Společná rybářská politika a námořní politika EU budou v budoucnu financovány z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu. Pokud bude schválen, poskytne tento fond v období 2021–2027 více než 6,1 miliardy eur na udržitelný rozvoj tohoto odvětví se zvláštním zaměřením na podporu drobného pobřežního rybolovu.

Další informace: https://ec.europa.eu/oceans-and-fisheries/index_en

EU přispívá k vytváření vyššího počtu kvalitnějších pracovních míst v celé Evropě a usiluje o důstojné sociální standardy pro všechny své občany, a to i prostřednictvím Evropského sociálního fondu s částkou ve výši 86,4 miliardy EUR.

Odpovědnost za politiky zaměstnanosti a sociální věci nesou společně EU a její členské státy. Evropská komise stanovila zaměstnanost, růst a investice jako svou prvořadou prioritu, která je podpořena investičním plánem pro Evropu.

Co EU dělá

Politiky EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí mají:

• vytvářet v celé EU kvalitní pracovní místa,
• pomáhat pracovníkům při hledání zaměstnání v jejich vlastní zemi či v jiné zemi EU,
• prosazovat dovednosti a podnikání,
• koordinovat a modernizovat systémy sociálního zabezpečení,
• vytvářet lepší pracovní podmínky prostřednictvím společných minimálních norem,
• podporovat sociální začleňování a bojovat proti chudobě a
• chránit práva osob se zdravotním postižením.

Tyto politiky přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání. EU poskytuje a koordinuje financování s cílem pomoci členským státům investovat do lidí (v oblastech, jako jsou péče o děti, zdravotní péče, odborná příprava, přístupná infrastruktura a pomoc při hledání zaměstnání) a reformovat jejich systémy sociálního zabezpečení. Evropský sociální fond investuje 86,4 miliardy EUR, aby milionům Evropanů pomohl získat nové dovednosti a nalézt lepší zaměstnání. Záruka pro mladé lidi (8,8 miliardy EUR) podporuje zaměstnávání mladých lidí tím, že zajišťuje, aby všichni mladí lidé mladší 25 let obdrželi do čtyř měsíců od okamžiku, kdy ukončili formální vzdělání nebo se stali nezaměstnanými, kvalitní konkrétní nabídku zaměstnání, učňovské přípravy, stáže nebo dalšího vzdělávání. Iniciativa týkající se cest prohlubování dovedností pomáhá dospělým zvládnout základní dovednosti, jako jsou čtení, psaní nebo používání počítače. Prostřednictvím této iniciativy pomáhá EU členským státům dát lidem druhou šanci k rozvoji dovedností.

Ačkoliv za sociální zabezpečení odpovídají i nadále jednotlivé členské státy, EU propojuje vnitrostátní systémy pro občany, kteří se přesouvají přes hranice. Pravidla EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení nenahrazují vnitrostátní systémy, nýbrž chrání práva na sociální zabezpečení osob, které se přemisťují v rámci EU (a Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska). EU chrání občany rovněž prostřednictvím právních předpisů, které omezují pracovní dobu, zabývají se diskriminací na pracovišti, zajišťují bezpečnější pracovní podmínky a zaručují, že v případě pracovního úrazu obdrží odškodnění. K zajištění nových, účinnějších práv občanů zakotvuje evropský pilíř sociálních práv zásady a práva v oblasti rovných příležitostí na trhu práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany. EURES, Evropský portál pracovní mobility, také usnadňuje navazování kontaktů mezi uchazeči o zaměstnání a podniky nabízejícími volná pracovní místa.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/employment-and-social-affairs_cs
Diskusní dokument Evropské komise o sociálním rozměru Evropy

Regionální politika se zaměřuje na všechny regiony a města v Evropské unii s cílem podpořit vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost podniků, hospodářský růst a udržitelný rozvoj a zlepšit kvalitu života občanů.

Investice do výzkumných a inovačních center v San Ġwannu, Galwayi a Cottbusu, modernizace letišť v Rize a ve Vratislavi, zlepšení městské mobility v Aténách, Sofii a Kluži, zachování ostrova Mont-Saint-Michel a zabezpečení Pompejí, rozvoj širokopásmové infrastruktury v Litvě, podpora malých a středních podniků v Utrechtu a Paredesu, renovace městských center v Santa Coloma de Gramenet a v Lutychu, rekonstrukce čistírny odpadních vod ve městech Trenčín a Slavonski Brod a podpora používání informačních technologií na univerzitách v Nikósii a Lublani – to je jen několik příkladů z tisíců projektů spolufinancovaných v rámci regionální politiky EU v regionech celé Evropy.

Co EU dělá

Regionální politika je základem evropské solidarity, podporuje hospodářský růst a zlepšuje kvalitu života prostřednictvím strategických investic. Značnou část svých finančních prostředků vyčleňuje na pomoc méně rozvinutým zemím a regionům v EU k vyrovnání a snížení hospodářských, sociálních a územních rozdílů, které v EU dosud existují.

Regionální politiku řídí společně Evropská komise a členské státy a jejich regiony, které vybírají projekty, jež bude EU spolufinancovat, a to v rámci programů, které jsou předem schváleny Evropskou komisí. Financování z EU je vždy navýšeno o vnitrostátní (soukromé a/nebo veřejné) finanční prostředky.

Každý program je vypracován v rámci společného postupu se zapojením zúčastněných subjektů na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, sociálních partnerů a občanské společnosti. Toto partnerství trvá během všech fází programování – od návrhu přes řízení a provádění po monitorování a hodnocení.

Prostřednictvím programů Interreg věnuje regionální politika zvláštní pozornost potřebám a potenciálu příhraničních regionů.

K dosažení těchto cílů a k uspokojení různých rozvojových potřeb ve všech regionech EU je v rámci regionální politiky na období 2014–2020 vyčleněno 259,7 miliardy EUR, tj. čtvrtina celkového rozpočtu EU. Tyto prostředky jsou použity na financování strategické dopravní a komunikační infrastruktury, podporu přechodu na ekologičtější hospodářství, pomoc malým a středním podnikům stát se inovativnějšími a konkurenceschopnějšími, vytváření nových, stálých pracovních příležitostí, posílení a modernizaci systémů vzdělávání a budování společnosti více podporující začleňování. Více informací o evropských strukturálních a investičních fondech je k dispozici na adrese cohesiondata.ec.europa.eu/overview#.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/regional-policy_cs

EU usiluje o to, aby byly její průmysl a podniky konkurenceschopnější, a prostřednictvím příznivého podnikatelského prostředí podporuje zaměstnanost a růst.

Obchodní a průmyslová politika EU má zlepšit podnikatelské prostředí, vytvářet podmínky příznivé pro podnikání a tvorbu pracovních míst a zajistit snazší přístup malých podniků k financování a na trhy. Malé a střední podniky představují 99 % všech podniků v EU a zajišťují dvě třetiny celkového počtu pracovních míst v soukromém sektoru. Politiky EU vybízejí k zakládání nových podniků a podporují inovativní podniky v jejich úsilí o rozšíření činnosti. Posílené obchodní dohody otevírají trhy pro podniky v EU a je možné přijímat opatření s cílem zabránit nekalé konkurenci ze zemí mimo EU. Cílem EU je:

• posílení její průmyslové základny a podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství,
• podpora inovací jako způsobu vytváření nových zdrojů růstu,
• podpora malých podniků a prosazování kultury podnikání,
• zaručení trhu se zbožím zahrnujícího celou EU a
• dosažení maximálních přínosů plynoucích z investic EU v oblasti vesmíru.

Co EU dělá

EU je odhodlána pomáhat podnikům a průmyslu stát se konkurenceschopnými a zajišťovat růst a nová pracovní místa. Cílem je pomoci evropským podnikům stát se inteligentnějšími, inovativnějšími a udržitelnějšími. Průmyslová politika přispívá ke konkurenceschopnosti tím, že zajišťuje vhodné rámcové podmínky (jako jsou „inteligentní“ právní předpisy a rozvoj dovedností). Evropská komise vypracovala odvětvové akční plány a právní předpisy na podporu více než desítky klíčových průmyslových odvětví, včetně chemického, automobilového, potravinářského, zdravotnického, biotechnologického a leteckého odvětví. Komise odpovídá rovněž za odvětví s geostrategickými důsledky a s vysokou mírou veřejných zásahů, jako je oblast obrany, bezpečnosti a vesmíru.

Evropská komise spolu s Evropskou investiční bankou zahájila investiční plán pro Evropu. V rámci plánu byl vytvořen Evropský fond pro strategické investice, který má v celé Evropě mobilizovat investice. Do listopadu 2018 plán mobilizoval investice ve výši 360 miliard EUR. Fond poskytuje záruky na podporu projektů financovaných Evropskou investiční bankou, které se zaměřují na infrastrukturu, inovace a menší podniky. Zlepšení přístupu k financování má využít přibližně 850 000 malých a středních podniků. Komise řídí několik programů EU na podporu inovací a podnikání včetně:

• COSME – Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků,
• Horizontu 2020 – programu pro výzkum a inovace,
• programů Galileo pro družicovou navigaci a Copernicus pro pozorování Země, které poskytují služby prospěšné pro miliony lidí a podniků.

EU rovněž nabízí podnikům řadu podpůrných služeb, včetně sítě Enterprise Europe Network a programu Erasmus pro mladé podnikatele.

Další informace: https://europa.eu/european-union/topics/enterprise_cs

Program pro výzkum a inovace Horizont 2020 s částkou ve výši 77 miliard EUR pomáhá EU podporovat růst a zaměstnanost a řešit některé největší výzvy.

Výzkum a inovace jsou pro naše hospodářství a společnost nezbytné. Jsou ústředním bodem evropského úsilí o vytváření kvalitních pracovních míst a podporu růstu a investic. Poskytují nám rovněž znalosti a řešení, jež jsou zapotřebí k řešení naléhavých problémů, jako bylo vypuknutí epidemie viru Ebola v roce 2014, i dlouhodobých společenských výzev, jako je změna klimatu.

Výzkum a inovace současně pomáhají zkvalitnit život lidí zlepšeními v oblastech, jako jsou zdravotní péče, doprava a energetika, a představují odrazový můstek pro nesčetné nové výrobky a služby, které mohou zvýšit kvalitu života a posílit naši hospodářskou výkonnost.

Co EU dělá

EU je největší továrnou na znalosti ve světě, připadá na ni téměř třetina celosvětové vědecké a technologické produkce. Vzhledem k rostoucí konkurenci si však EU musí vést lépe při přeměně vynikajícího výzkumu a inovativních nápadů na úspěšné výrobky a technologie. Všechny členské státy EU mají své vlastní politiky a programy financování v oblasti výzkumu, mnoho důležitých otázek však lze vyřešit nejlépe tím, že je podporována spolupráce výzkumných pracovníků a inovátorů z různých zemí. Z tohoto důvodu jsou výzkum a inovace podporovány na úrovni EU, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020.

Horizont 2020 je dosud nejrozsáhlejší program EU pro výzkum a inovace, který v sedmiletém období (2014–2020) investuje 77 miliard EUR, a to navíc k jiným veřejným a soukromým investicím, jež tyto finanční prostředky přilákají. Dosahuje průlomových řešení, objevů a světových prvenství v laboratoři i přenesením skvělých myšlenek z laboratoře na trh.

Program Horizont 2020 má tři hlavní cíle, a to:

• podporovat vynikající vědu, mimo jiné prostřednictvím Evropské rady pro výzkum, a odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“,
• prosazovat vedoucí postavení v průmyslu v oblastech, jako jsou nanotechnologie, biotechnologie a informační a komunikační technologie, a podporou podniků a podnikatelů a
• řešit naše největší společenské výzvy v oblastech, jako jsou zdravotnictví, doprava, energetika, klima a ochrana svobody a bezpečnosti.

Evropská komise rovněž usiluje o vypracování politik, které podněcují k vynikajícímu výzkumu a podporují inovace. Nové politiky a opatření lze seskupit do tří hlavních témat: otevřené inovace, otevřená věda a otevřenost světu.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/research-and-innovation_cs

Hospodářská a měnová unie a euro zajišťují společné základy pro větší stabilitu, růst a prosperitu v celé Evropě.

Hospodářská a měnová unie sjednocuje a integruje ekonomiky v EU prostřednictvím koordinovaných hospodářských a fiskálních politik, společné měnové politiky a společné měny, eura. Jedná se o účinný nástroj k zajišťování zaměstnanosti, růstu, sociální spravedlnosti a finanční stability; je to však kontinuální proces, který je třeba dokončit.

Co EU dělá

Hospodářské a finanční politiky EU v eurozóně a EU usilují o:

• podporu růstu a zaměstnanosti,
• podporu makroekonomické a fiskální stability,
• zlepšení efektivního fungování hospodářské a měnové unie,
• podporu investic,
• prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy,
• pomoc při koordinaci vnitrostátních strukturálních politik a
• podporu prosperity za hranicemi EU.

V reakci na hospodářskou a finanční krizi v roce 2008 byla správa ekonomických záležitostí EU posílena, a to zdokonalením Paktu o stabilitě a růstu – fiskálních pravidel, která musí členské státy dodržovat k usnadnění a zachování stability hospodářské a měnové unie. Země, které byly vyloučeny z finančních trhů, jako je Řecko, obdržely finanční a politickou podporu a pro tyto případy byl vytvořen Evropský mechanismus stability jako trvalé řešení eurozóny.

Zaveden byl rovněž postup při makroekonomické nerovnováze za účelem sledování a nápravy možného problematického hospodářského vývoje v jednotlivých členských státech a zabránění tomu, aby se tento vývoj nepříznivě dotkl ostatních členských států.

Euro, které je v oběhu od roku 2002 a které používá více než 340 milionů lidí v devatenácti členských státech, je druhou nejdůležitější světovou měnou za americkým dolarem. Jednotná měna je praktická pro občany a dobrá pro obchod a představuje důležitý výdobytek evropské integrace.

Investiční plán pro Evropu, který byl přijat v listopadu 2014, využívá veřejné záruky k podpoře soukromých investic. Evropský fond pro strategické investice tohoto plánu již mobilizoval investice ve výši 439 miliard EUR (do října 2019), což přesáhlo očekávání. Investice v rámci plánu podpořily vytvoření 1,1 milionu pracovních míst, což je číslo, které se má do roku 2022 zvýšit na 1,7 milionu. Zlepšení přístupu k financování má využít přes milion malých a středních podniků a tento plán pomohl zvýšit hrubý domácí produkt EU o 0,9 %.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/economy-finance-and-euro_cs
Diskusní dokument Evropské komise o prohloubení hospodářské a měnové unie

EU se snaží zajistit, aby finanční systém zůstal silný a bezpečný a aby jednotný trh nabízel spotřebitelům a podnikům finanční produkty, které potřebují.

Finanční instituce a trhy mají zásadní význam pro stabilitu a růst hospodářství EU. Poskytují domácnostem a podnikům finanční prostředky, umožňují lidem šetřit a investovat, nabízejí pojištění proti rizikům a usnadňují platby.

Selhání finančního systému může mít dalekosáhlé důsledky. Finanční krize v roce 2008 ukázala, že žádná jednotlivá země EU nemůže sama řídit finanční sektor a dohlížet na rizika ohrožující finanční stabilitu. Bezprostředně po krizi provedla EU ambiciózní reformy k posílení finančního systému a schopnosti EU vypořádat se s budoucími finančními a hospodářskými otřesy. To zahrnuje posílení pravidel na ochranu vkladů v případě úpadku bank.

Co EU dělá

Cílem EU je vybudovat silný, bezpečný finanční sektor posílením dozoru nad finančními institucemi a regulací složitých finančních produktů. Evropská komise i nadále pracuje na zachování stabilního a odolného finančního systému a na řešení zbývajících rizik a zároveň zajišťuje, aby regulační rámec držel krok s technologickým a hospodářským vývojem.

Jednotný soubor pravidel vytvořil společné předpisy pro dozor nad požadavky na bankovní kapitál, zlepšil ochranu vkladatelů a řízení bank v problémech. Bankovní unie převedla v devatenácti členských státech eurozóny dozor nad bankami a řešení krizových situací bank z vnitrostátní úrovně na úroveň EU. Unie kapitálových trhů vytváří potřebný rámec pro mobilizaci kapitálu v Evropě a jeho směrování na všechny společnosti, včetně malých a středních podniků, a na infrastrukturní projekty, jež potřebují prostředky k rozšiřování činnosti a vytváření pracovních míst.

V EU dosud neexistuje plně integrovaný jednotný trh finančních služeb pro spotřebitele, které jsou zatím poskytovány většinou na vnitrostátní úrovni. To spotřebitelům ztěžuje přístup k finančním produktům, jako jsou bankovní účty, kreditní karty, hypotéky a pojištění, nebo jejich převod na přeshraničním základě. EU usiluje o zajištění lepšího fungování finančních služeb pro spotřebitele a drobné investory. Přijala například opatření, která mají v celé EU zaručit právo na přístup k základním bankovním účtům. Snaží se taktéž dále využít potenciál digitalizace a technologického rozvoje ke zlepšení přístupu spotřebitelů k finančním službám.

EU představila akční plán pro udržitelné finance, který je investicí, jež přihlíží k environmentálním a sociálním aspektům a aspektům správy. To je součástí úsilí unie kapitálových trhů o propojení financování se specifickými potřebami evropské ekonomiky v zájmu planety a naší společnosti. Jedná se rovněž o jeden z klíčových kroků směrem k provádění Pařížské dohody a Agendy pro udržitelný rozvoj.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/banking-and-finance_cs

Jednotný trh představuje jeden z největších úspěchů EU. Podporuje růst a zaměstnanost a usnadňuje každodenní život občanů a podniků.

Díky jednotnému trhu (který se někdy nazývá také vnitřním trhem) se mohou osoby, zboží, služby a kapitál pohybovat v celé EU téměř stejně volně jako v rámci jedné země. Občané EU mohou studovat, žít, nakupovat, pracovat a trávit důchod v kterékoli zemi EU a používat produkty z celé Evropy.

Aby byl zajištěn snazší tok na jednotném trhu, byly odstraněny stovky technických, právních a byrokratických překážek volného obchodu a volného pohybu mezi členskými státy EU. V důsledku toho podniky rozšířily svou činnost a hospodářská soutěž snížila ceny a zajistila větší výběr pro spotřebitele. Například telefonické hovory v Evropě jsou mnohem levnější, významně klesly ceny letenek a byly otevřeny nové trasy. EU se současně snaží zajistit, aby tyto větší svobody nenarušovaly spravedlnost, ochranu spotřebitele nebo udržitelnost životního prostředí.

Co EU dělá

Evropská komise spolupracuje s orgány a zúčastněnými subjekty v členských státech při sledování a prosazování platných pravidel, aby mohli lidé a podniky využít příležitosti, které jednotný trh nabízí. Vytvoření plně fungujícího jednotného trhu však brání určité překážky. EU se snaží zejména:

• odstranit stávající regulační nebo administrativní překážky, které lidem znemožňují snadno nakupovat nebo prodávat zboží a služby v jiném členském státě,
• usnadnit velkým i malým podnikům získávání peněžních prostředků prostřednictvím investičního plánu pro Evropu a unie kapitálových trhů,
• podněcovat pracovníky k nástupu do zaměstnání v jiných zemích EU za účelem obsazení volných pracovních míst a uspokojení potřeby zvláštních dovedností, mimo jiné prostřednictvím evropského profesního průkazu a Evropského portálu pracovní mobility EURES,
• předcházet sociálnímu dumpingu, tj. praxi, kdy je využívána levnější pracovní síla a výroba se přesouvá do země nebo oblasti s nízkými platy,
• podporovat spolupráci mezi vnitrostátními daňovými orgány a
• zavést v EU společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a daň z finančních transakcí.

Kromě toho, že pravidla jednotného trhu zaručují volný pohyb osob, nepotřebují občané EU cestovní doklad při cestách v schengenském prostoru, jenž v současnosti zahrnuje členské státy EU (kromě Bulharska, Irska, Chorvatska, Kypru a Rumunska) a Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. K zajištění bezpečnosti v schengenském prostoru zintenzivnily tyto země kontroly na vnějších hranicích EU a posílily rovněž policejní spolupráci.

Portál Vaše Evropa poskytuje informace o životě, práci, cestování, studiu a podnikání v jiné zemi EU. Nabízí rovněž přístup ke službám, jako jsou Vaše Evropa – Poradenství (pro individuální právní poradenství) a SOLVIT (řešení problémů s veřejnými orgány v zahraničí).

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/single-market_cs

Spotřebitelská politika EU chrání práva spotřebitelů, zajišťuje bezpečnost výrobků, pomáhá lidem činit při pořizování zboží a služeb informovaná rozhodnutí a nabízí nástroje k řešení problémů, pokud nastanou.

Jednotný trh EU nabízí spotřebitelům větší výběr, flexibilitu, kvalitu a protihodnotu. Může však spotřebitelům způsobovat rovněž problémy, zejména v rychle se rozvíjejících oblastech, jako jsou digitální, energetické a finanční služby. Spotřebitelská politika EU zajišťuje prosazování práv občanů, jestliže se při nákupu zboží nebo služeb z jiných zemí EU, a to i na internetu, setkají s problémy. To v celé EU pomáhá budovat důvěru spotřebitelů, což je dobré i pro podniky, které na jednotném trhu EU obchodují na přeshraničním základě.

Co EU dělá

EU nabízí spotřebitelům soubor praktických práv, jež lze využít v případě, že nastanou problémy.

• Ve všech druzích dopravy byly stanoveny minimální standardy práv cestujících, včetně informování, pomoci a odškodnění v případě zrušení spojů či dlouhých zpoždění.
• Při nákupech na internetu mají spotřebitelé 14denní lhůtu na rozmyšlení nákupu a odstoupení od smlouvy. Do dvou týdnů mohou výrobek vždy vrátit a získat své peníze zpět.
• Od června 2017 byly zrušeny poplatky za roaming. Evropané, kteří cestují v rámci EU, platí za roamingová volání, SMS a data domácí ceny.
• Jestliže se výrobek zakoupený v EU (ať na internetu nebo v kamenné prodejně) liší od inzerovaného výrobku nebo náležitě nefunguje, má spotřebitel nárok přinejmenším na bezplatnou opravu nebo výměnu.
• Od roku 2016 zajišťují nová pravidla EU pro hypoteční úvěry jednoznačné informace v reklamách a včasné informování spotřebitelů před podpisem smlouvy.

EU pomáhá také při rychlém a účinném řešení sporů s obchodníky. Tyto levné, rychlé postupy lze využít u vnitrostátních i přeshraničních sporů. Platforma pro řešení sporů on-line umožňuje spotřebitelům a obchodníkům řešit spory týkající se nákupů na internetu zcela on-line. Síť evropských spotřebitelských center poskytuje spotřebitelům bezplatnou pomoc a rady při jejich přeshraničních nákupech.

Na hračky, elektrické spotřebiče, kosmetiku a léčivé přípravky se vztahují přísné bezpečnostní normy a přísná pravidla zajišťují, aby byly nebezpečné výrobky staženy z trhu. Každý rok je prostřednictvím systému rychlého varování EU pro nebezpečné nepotravinářské výrobky oznámeno více než 200 různých nebezpečných výrobků.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/consumers_cs

Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže mají zajistit, aby všechny společnosti soutěžily na jednotném trhu za spravedlivých a rovných podmínek ku prospěchu spotřebitelů, podniků a celého evropského hospodářství.

Spolu s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a vnitrostátními soudy prosazuje Evropská komise politiku EU v oblasti hospodářské soutěže a příslušná pravidla, aby bylo zajištěno, že společnosti mezi sebou soutěží za spravedlivých podmínek. To pomáhá snížit ceny a zvýšit kvalitu, podněcuje to inovace a efektivnost a zajišťuje širší výběr pro spotřebitele.

Co EU dělá

Komise přijímá opatření týkající se:

• kartelů nebo jiných protiprávních dohod mezi podniky, které mají zabránit jejich vzájemnému soutěžení nebo stanovit uměle vysoké ceny,
• případů, kdy hlavní aktéři zneužívají svého dominantního postavení na trzích s cílem pokusit se vytlačit konkurenty nebo si účtovat přemrštěné ceny,
• fúzí podniků a převzetí podniků, které by mohly omezit hospodářskou soutěž na jednotném trhu,
• finanční podpory (státní podpory) podnikům ze strany vlád členských států EU, která může narušit hospodářskou soutěž na jednotném trhu tím, že zvýhodňuje některé společnosti oproti jiným, a
• prosazování kultury hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni, aby podniky EU mohly využívat spravedlivé hospodářské soutěže na světových trzích.

Šetření EU týkající se praktik narušujících hospodářskou soutěž se nevztahují pouze na zboží, nýbrž také na povolání a služby. Komise sleduje pomoc, kterou vlády členských států poskytují podnikům, aby bylo zajištěno, že určitým podnikům neposkytují neoprávněnou výhodu v porovnání s jejich konkurenty. Státní podpora může být přípustná, pokud pomáhá znevýhodněným regionům, malým a středním podnikům, výzkumu a vývoji, ochraně životního prostředí, vzdělávání, zaměstnanosti nebo kultuře či je podporuje.

V letech 2016 a 2017 uložila Komise pokutu členům kartelu výrobců nákladních vozidel ze šesti předních společností, které vyrábějí více než 90 % středně těžkých a těžkých nákladních vozidel prodávaných v Evropě: Scania, Daimler, DAF, Iveco, MAN a Volvo/Renault. Komise udělila těmto šesti společnostem pokutu v celkové výši 3,8 miliardy EUR. Tyto finanční prostředky jdou do rozpočtu EU, čímž se snižuje příspěvek daňových poplatníků.

Velkým společnostem je zabráněno ve využití jejich vyjednávací síly k uložení podmínek, které by jejich dodavatelům či zákazníkům ztěžovaly obchodování s jejich konkurenty. Například v roce 2017 uložila Evropská komise společnosti Google pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení na trhu jako vyhledávače tím, že na stránkách s výsledky vyhledávání zvýhodňovala svou službu pro porovnávání prodejních nabídek oproti službám konkurentů. A v červenci 2018 byla společnosti Google uložena další pokuta ve výši 4,34 miliardy EUR za to, že protiprávně omezovala výrobce zařízení s operačním systémem Android. Informace o dalších případech na stránkách: https://ec.europa.eu/competition/consumers/how/index_cs.html.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/competition_cs

Zatímco za stanovení daňových sazeb a výběr daní odpovídají vlády jednotlivých členských států, EU zajišťuje, aby občané nebo podniky z jiného členského státu nebyli diskriminováni a aby daně nepředstavovaly překážku pro jednotný trh EU.

Vlády členských států mají poměrně velkou volnost při tvorbě daňových zákonů na základě vnitrostátních priorit. Přitom však musí dodržovat určité základní zásady, jako je zákaz diskriminace a respektování volného pohybu zboží a služeb na jednotném trhu. Stále více podniků a jednotlivců působí ve více než jedné zemi, takže je pro ně snazší pokusit se s využitím právních prostředků odvádět nejmenší možnou daň („vyhýbání se daňovým povinnostem“) nebo daně neplatit („daňové úniky“). Jednotlivá země nemůže vyřešit tyto problémy sama, proto členské státy EU v zájmu zajištění spravedlivého zdanění spolupracují.

Co EU dělá

EU nehraje při výběru daní ani stanovování daňových sazeb přímou roli. Úlohou EU je dohlížet na vnitrostátní daňové předpisy, aby bylo zajištěno, že jsou v souladu s určitými politikami EU, jako jsou:

• podpora hospodářského růstu a tvorby pracovních míst,
• zajištění volného toku zboží, služeb a kapitálu na jednotném trhu EU,
• zajištění toho, aby podniky v jedné zemi neměly neoprávněnou výhodu v porovnání se svými konkurenty v jiné zemi,
• zajištění toho, aby daně nediskriminovaly spotřebitele, pracovníky či podniky z ostatních zemí EU.

S rozhodnutími EU týkajícími se daňových záležitostí musí souhlasit vlády všech členských států, aby byly zohledněny zájmy každé země EU. V případě některých daní, jako je daň z přidané hodnoty nebo spotřební daně z pohonných hmot, tabáku a alkoholu, se členské státy dohodly na obecném sladění svých předpisů a minimálních sazeb, aby se zabránilo nekalé hospodářské soutěži na jednotném trhu.

Daňové předpisy jednoho členského státu by neměly umožňovat osobám nebo podnikům v jiném členském státě vyhnout se daňovým povinnostem. K řešení tohoto problému jsou nezbytná opatření na úrovni celé EU. V návaznosti na přijetí akčního plánu EU v roce 2012 bylo přijato mnoho legislativních kroků k boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Úzká koordinace mezi daňovými správami pomáhá také zabránit podnikům v tom, aby využívaly mezer mezi systémy jednotlivých zemí s cílem snížit výši odváděných daní.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/taxation_cs

Celní unie EU znamená, že všechny členské státy spolupracují s cílem zajistit volný oběh zboží dováženého do EU a jeho bezpečnost pro lidi, zvířata a životní prostředí.

Celní unie znamená, že dotčené země uplatňují na zboží dovážené na jejich území z ostatních částí světa stejnou celní sazbu a interně clo neukládají. V případě EU to znamená, že se při přepravě zboží z jednoho členského státu do druhého neplatí clo.

Celní unie EU je jednou z několika málo výlučných pravomocí Evropské unie. Evropská komise navrhuje právní předpisy týkající se celních záležitostí EU a zajišťuje jejich uplatňování.

Co EU dělá

V praxi je celní unie EU řízena vnitrostátními celními správami, které jednají jako jedna. Chrání spotřebitele před zbožím, které by mohlo být nebezpečné nebo nevhodné pro jejich zdraví, a zvířata a životní prostředí chrání před chorobami rostlin a nákazami zvířat. Přispívají rovněž k boji proti organizované trestné činnosti a terorismu a zajišťují, aby nebyly nezákonně vyvezeny evropské skvosty.

Celní orgány brání také nezákonnému vývozu odpadů, neboť jedním z jejich hlavních úkolů je ochrana životního prostředí. Pro podniky celní unie znamená, že bez ohledu na místo vstupu zboží do EU platí stejná pravidla, a že jakmile bylo zboží celně odbaveno, může se volně pohybovat nebo být prodáno kdekoli na celním území EU.

V roce 2016 například vyřídilo více než 2 000 celních úřadů v EU, které fungují 365 dnů v roce, téměř 313 milionů celních prohlášení.

V současnosti se celní politika EU zaměřuje na tyto oblasti:

• zajištění účinné a efektivní spolupráce všech členských států v rámci celní unie,
• navrhování právních předpisů a postupů s cílem zajistit lepší bezpečnost a ochranu občanů a usnadnit zákonný obchod,
• pomoc zemím EU při výměně informací, které by mohly být užitečné pro celní úřady, a
• zajištění volného pohybu zboží z jednoho členského státu do druhého na jednotném trhu EU.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/customs_cs

Rozvoj je ústředním bodem zahraniční politiky EU a EU poskytuje více než polovinu financování spolupráce na celosvětové úrovni.

Vztahy EU s ostatními částmi světa jsou založeny na solidaritě a spolupráci. Problémy jako změna klimatu, násilný extremismus, nedovolený obchod a nelegální migrace nerespektují hranice a extrémní chudobu můžeme odstranit pouze ve spolupráci s partnerskými zeměmi v rozvojovém světě.

Co EU dělá

EU nepovažuje rozvojovou spolupráci za „charitativní činnost“, nýbrž za investici do životaschopné, společné budoucnosti. EU proto patří k hlavním prosazovatelům Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její vlastní Evropský konsensus o rozvoji z května 2017 stanoví, jak se bude EU zaměřovat na „lidi, planetu, prosperitu, mír a partnerství“ v úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě 2030.

Cílem EU je soustředit se na příčiny chudoby. To znamená nejen pomoc při poskytování přiměřeného přístupu k potravinám, čisté vodě, zdravotní péči, vzdělání a půdě a nejen rozvoj důležité dopravní a energetické infrastruktury a zajištění čistého prostředí. Znamená to rovněž budování a posilování demokracie, lidských práv (včetně rovného postavení žen a mužů) a právního státu. Bez těchto věcí nelze rozvíjet bezpečné a stabilní společnosti, ve kterých mohou lidé prosperovat a místní podniky investovat a růst a vytvářet stálá pracovní místa.

140 diplomatických misí („delegací“) EU spolupracuje při navrhování dlouhodobých programů s partnerskými zeměmi z celého světa. Jakmile jsou tyto programy schváleny Evropským parlamentem a členskými státy, jsou řízeny na místě s využitím peněžních prostředků ze souhrnného rozpočtu EU a zvláštního Evropského rozvojového fondu. Celkem vynaloží EU od roku 2014 do roku 2020 v rámci vnějšího financování přibližně 82 miliard EUR, a to prostřednictvím grantů, zadávacích řízení a podpory vnitrostátních rozpočtů a v rostoucí míře s využitím finančních prostředků EU jako „počátečního kapitálu“ ke stimulaci místních veřejných a soukromých investic.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/international-cooperation-and-development_cs

Evropská unie podporuje stabilní demokracie a ekonomiky v sousedních zemích tím, že s nimi vytváří partnerství, která jsou uzpůsobená konkrétním potřebám a založená na společných zájmech a spolupráci na dvoustranné nebo regionální úrovni.

Konkrétní opatření EU

Evropská politika sousedství řídí vztahy Unie s jejími 16 nejbližšími sousedy. Na jih jde o: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libyi, Maroko, Palestinu*, Sýrii a Tunisko. Na východě pak o: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.

Tato spolupráce se soustředí zejména na:

• stabilizaci sousedních zemí tím, že řeší otázky hospodářského rozvoje, zaměstnanosti a příležitostí pro mladé lidi, dopravního a energetického propojení, bezpečnosti a migrace,
• prosazování hodnot řádné správy věcí veřejných, demokracie, právního státu a lidských práv,
• usnadňování spolupráce na regionální úrovni, např. prostřednictvím Východního partnerství a Unie pro Středomoří.

V rámci jižního sousedství spolupracuje navíc EU s partnerskými zeměmi na řešení krizové situace v Sýrii a Libyi a snaží se zajistit regulaci migračních toků.

Politika rozšíření EU se týká Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova**, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska a Turecka. Perspektiva členství v EU působí v evropských zemích, které se chtějí stát členy Unie, jako silný motivační faktor pro realizaci demokratických a hospodářských reforem. Přispívá také ke snahám o usmíření a zajištění stability. Evropská země se může stát členem Unie pouze tehdy, splňuje-li její demokratické normy (včetně dodržování zásad právního státu, lidských práv a respektování a ochrany menšin), má fungující tržní hospodářství a schopnost vypořádat se s hospodářskou soutěží a tržními silami v EU, je schopná převzít odpovědnost za své členství v EU.

Turecko je partnerem EU v mnoha zásadních oblastech. V posledních letech se však od základních hodnot a zásad EU odklání. Přístupová jednání s Tureckem jsou proto fakticky zmrazena. Evropská unie má strategický zájem na stabilním, bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšných vztahů s Tureckem.

V roce 2020 poskytla EU regionům sousedství a rozšíření pomoc v hodnotě 7,47 miliardy eur na zmírnění důsledků koronavirové pandemie. Zajistila okamžitou pomoc pro mimořádné události, podpořila výzkum, místní zdravotnictví a vodohospodářství a přispěla k řešení hospodářských a sociálních důsledků pandemie.

• Toto označení se nesmí vykládat jako uznání Státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této otázce.

• Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Další informace: Politika sousedství Rozšíření Země evropského sousedství Západní Balkán

Evropská unie je zastáncem volného obchodu. Na obchodu se zeměmi mimo EU je v Unii přímo či nepřímo závislých 35 milionů pracovních míst. EU bojuje za otevřené trhy, na nichž se dodržují pravidla, za rovné podmínky a za nejvyšší mezinárodní normy na celém světě.

Evropská unie je světovou obchodní velmocí a jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě. Třetina hrubého domácího produktu EU závisí na obchodu. Předpokládá se, že 85 % budoucího celosvětového růstu bude pocházet ze zemí mimo Evropu. EU proto vyjednává a schvaluje mezinárodní obchodní dohody jménem svých členských států.

Konkrétní opatření EU

Obchodní politika EU se zabývá nejen otázkami obchodu se zbožím a službami, ale také dalšími záležitostmi, jako jsou obchodní aspekty duševního vlastnictví či přímé zahraniční investice.

V únoru 2021 představila Evropská komise novou obchodní strategii EU, která má tři hlavní cíle:

1. podpořit oživení ekonomiky EU a její ekologickou a digitální transformaci,
2. vytvořit spravedlivá a udržitelná celosvětová pravidla obchodu,
3. účinněji prosazovat zájmy EU a její práva.

Jádrem této strategie je závazek reformovat Světovou obchodní organizaci tak, aby byla schopna lépe reagovat na problémy moderního obchodu.

Obchodní politika může hrát důležitou úlohu v boji proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí. Evropská unie proto zlepší provádění a prosazování kapitol o udržitelném rozvoji ve svých obchodních dohodách. Konkrétně navrhne, aby se dodržování Pařížské dohody o klimatu stalo základním prvkem budoucích obchodních a investičních dohod.

EU prosazuje otevřený a spravedlivý obchod a bojuje proti protekcionismu. Nastoluje rovnováhu mezi otevřeností a zajištěním ochrany lidí i podniků před nekalými obchodními praktikami. Zvláštní důraz klade na maximalizaci přínosů obchodních dohod pro podniky, zejména ty malé a střední, a pro zemědělce a na povinnost jejích obchodních partnerů dostát svým závazkům, včetně závazků týkajících se udržitelného rozvoje. Právě tyto otázky má v gesci nově jmenovaný vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod.

EU uzavřela 46 obchodních dohod se 78 partnery z celého světa. V roce 2020 dosáhla EU nové dohody o obchodu s Mexikem a v platnost vstoupila obchodní dohoda s Vietnamem. Již během prvních deseti měsíců platnosti dohody s Japonskem se vývoz z EU do této země zvýšil o téměř 7 %.

Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 31. ledna 2020 podepsaly obě strany 30. prosince 2020 dohodu o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/trade_cs

EU patří společně se svými členskými státy k předním dárcům humanitární pomoci ve světě a poskytuje a koordinuje okamžitou pomoc osobám v oblastech zasažených pohromami v Evropě i po celém světě.

EU poskytuje okamžitou pomoc osobám postiženým krizí. V roce 2017 pomohla pomoc EU ve výši 2,2 miliardy EUR více než 120 milionům osob ve více než 80 zemích. Cílem EU je:

• zachraňovat a chránit životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je a zajišťovat integritu a důstojnost obyvatel postižených přírodními pohromami a krizemi způsobenými člověkem,
• rychle reagovat na mimořádné situace v EU i mimo ni,
• snižovat riziko katastrof, například prováděním strategií, které usilují o zmírnění důsledků změny klimatu,
• zlepšit připravenost na katastrofy, například rozvojem systémů včasného varování,
• zajistit hladký přechod po skončení mimořádné operace, a to spojením se strategiemi rozvojové pomoci,
• posílit celkovou odolnost obyvatel, například investicemi do opatření, která jim pomohou připravit se na budoucí pohromy, a
• chránit a zajistit budoucnost dětí postižených katastrofami způsobenými člověkem nebo přírodními pohromami.

Co EU dělá

EU reaguje na krizové situace prostřednictvím Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO) Evropské komise, které zajišťuje rychlé a účinné poskytnutí okamžité pomoci EU prostřednictvím dvou svých hlavních nástrojů: humanitární pomoci a civilní ochrany. EU je předním dárcem humanitární pomoci v případě mnoha krizí. K příkladům patří:

• Mimořádná pomoc vysídleným lidem v Sýrii a uprchlíkům v sousedních zemích.
• Humanitární pomoc pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby v Řecku, Iráku, Turecku a Jemenu.
• Humanitární projekty na záchranu životů v nejhůře postižených komunitách v Jižním Súdánu a ve Středoafrické republice.
• Pomoc komunitám v oblastech náchylných ke katastrofám za účelem zajištění lepší přípravy a obnovy. Každé euro vynaložené na připravenost ušetří až sedm eur, která by byla vynaložena po katastrofách.

EU vysílá týmy, které vypomáhají v mnoha krizích v EU i po celé zeměkouli, a to prostřednictvím mechanismu civilní ochrany, například:

• koordinace a spolufinancování dopravních nákladů na hasičské zásahy v Evropě během obzvláště intenzivních požárů v létě 2017,
• vyslání odborníků, týmů a vybavení do zemí celého světa postižených zemětřeseními (Irák, Mexiko), povodněmi (Albánie, Peru) a epidemiemi (Uganda, Bangladéš) v roce 2017,
• pomoc osobám postiženým hurikány Irma a Maria v Karibiku v září 2017.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/humanitarian-aid-and-civil-protection_cs

Zahraniční a bezpečnostní politika EU umožňuje Unii vystupovat a jednat jednotně v celosvětových záležitostech, což dává členským státům možnost zabývat se problémy, jež nemohou vyřešit samy, a současně pomáhá zajistit bezpečnost a prosperitu občanů EU.

Politiku provádí čelný představitel EU v oblasti zahraničních věcí, tj. vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (který je rovněž místopředsedou Komise), a podporuje ji Evropská služba pro vnější činnost, diplomatická služba EU. Vnější opatření EU se řídí zásadami, které inspirovaly její založení a rozvoj a které se EU snaží prosazovat i v širším světě, včetně míru, demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod.

Co EU dělá

V roce 2016 zahájila vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU s cílem posílit stabilitu v evropském sousedství i mimo ně, podpořit bezpečnost a obranu a zabývat se problémy, jako jsou energetická bezpečnost, nelegální migrace, změna klimatu a terorismus. Následné jednání v oblasti bezpečnosti a obrany bylo obzvláště rychlé: v roce 2016 byl schválen balíček dalekosáhlých opatření EU v oblasti bezpečnosti a obrany, který zajistí, aby Evropa nesla za tyto oblasti větší odpovědnost. Globální strategie stanovila těchto pět priorit opatření EU:

• bezpečnost EU,
• odolnost státu a společnosti,
• integrovaný přístup k řešení konfliktů a krizí,
• kooperativní regionální uspořádání,
• globální správa pro 21. století.

EU podporuje země, které čelí konfliktům a krizím. Je předním dárcem v mezinárodní reakci na syrskou krizi, kdy na podporu Syřanů byla poskytnuta částka přesahující 11 miliard EUR, a i nadále podporuje mezinárodní úsilí o dosažení míru na Blízkém východě, a to podporou řešení založeného na dvou státech, kdy vedle Izraele existuje i palestinský stát. Dohoda, jíž bylo v roce 2015 dosaženo s ohledem na íránský jaderný program, prokázala úlohu EU při vedení mírových rozhovorů jménem mezinárodního společenství. V roce 2018 probíhalo šestnáct civilních misí a vojenských operací na třech kontinentech. Rozhodnutí o nasazení přijímají společně ministři jednotlivých členských států EU. K úspěchům patří mírové mise EU na řadě problematických míst ve světě, výcvik policistů, vojáků a příslušníků pobřežní stráže, podpora budování státu po skončení konfliktu a boj proti pirátství v oblasti Afrického rohu. EU nemá stálou armádu, pod vlajkou EU však spojuje síly, které poskytují její členské státy.

Evropský obranný fond, který vznikl v roce 2017, koordinuje, doplňuje a zvyšuje vnitrostátní investice do obrany s cílem zvýšit kapacity a vyvíjet obranné technologie a zařízení k uspokojení stávajících i budoucích potřeb v oblasti bezpečnosti.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/foreign-affairs-and-security-policy_cs
Diskusní dokument Evropské komise o budoucnosti evropské obrany

EU zaručuje svým občanům širokou škálu základních práv a chrání je před diskriminací, zatímco společný prostor práva EU pomáhá řešit přeshraniční právní problémy občanů i podniků.

EU neznamená pouze jednotný trh se zbožím a službami. Evropané sdílí hodnoty vyjádřené ve Smlouvách EU a v Listině základních práv, jež zaručují práva občanům EU (každá osoba, která má státní příslušnost členského státu EU, je také automaticky občanem EU). EU usnadňuje život Evropanům, kteří studují, pracují nebo uzavírají manželství v jiných zemích EU, tím, že vytváří spojnici mezi jednotlivými vnitrostátními právními řády v EU. Hladce fungující prostor práva bez hranic zajistí, aby se občané na celém kontinentu mohli spolehnout na určitý soubor práv a mohli získat přístup ke spravedlnosti.

Co EU dělá

Tento soubor práv je zajištěn EU a zahrnuje níže uvedené.

• Pravidla, která zabraňují diskriminaci založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.
• Právo všech osob na ochranu osobních údajů na základě nových pravidel (tzv. GDPR), která vstoupila v platnost v květnu 2018.
• Listina základních práv, jež spojuje všechna osobní, občanská, politická, ekonomická a sociální práva, která občané v EU požívají. Tato práva jsou zaručena Evropskou unií, je-li v sázce právo EU.
• Politiky EU v oblasti spravedlnosti a základních práv: ke klíčovým záležitostem patří koordinace právních aktů, minimální normy v celé EU a přístup ke spravedlnosti za stejných podmínek ve všech zemích. Například oběti trestného činu mají společný soubor minimálních práv bez ohledu na to, kde v EU se nacházejí. Tato koordinace rovněž pomáhá občanům využívat svého práva na svobodný pohyb a podnikům obchodovat a vyvíjet činnost na celém jednotném trhu EU.

EU usiluje rovněž o posílení vzájemné důvěry mezi soudy a správními orgány členských států EU, aby vzájemně uznávaly soudní rozhodnutí. To je obzvláště důležité v občanskoprávních věcech týkajících se rozvodů, péče o dítě nebo pohledávek na výživném. Eurojust usnadňuje spolupráci mezi vnitrostátními justičními orgány v boji proti závažné trestné činnosti, jako jsou korupce, terorismus a obchod s drogami a jejich distribuce, zatímco evropský zatýkací rozkaz nahradil zdlouhavé postupy vydávání při navracení podezřelých nebo odsouzených osob zpět do země, ve které budou nebo byly souzeny. Nově zřízený Úřad evropského veřejného žalobce, který má začít pracovat v roce 2020, bude vyšetřovat a trestně stíhat trestné činy proti rozpočtu EU, jako jsou podvody, korupce či závažné přeshraniční podvody v oblasti DPH, a stavět jejich pachatele před soud.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/justice-and-fundamental-rights_cs

Vizí EU je, aby dvacátá léta jednadvacátého století byla evropskou digitální dekádou. Usiluje o to, aby digitální technologie sloužily všem, přispívaly k nastolení klimatické neutrality, jíž chceme do roku 2050 dosáhnout, a zajistily Evropě vedoucí postavení v digitální ekonomice.

Digitální technologie nebyly v našem životě nikdy důležitější než v dnes. Během krize způsobené pandemií COVID-19 nám pomáhaly udržovat kontakty jak v osobní, tak v obchodní sféře a plnily nezastupitelnou funkci ve školství. Mají rovněž nesmírně důležité místo v boji proti změně klimatu – například ve formě inteligentních energetických a dopravních systémů.

Co v této oblasti podniká EU

Základy pro digitální transformaci již byly položeny. Opatření EU přinesla například tyto výsledky:

• zrušení dodatečných poplatků za roaming při cestách po EU
• přístup k online obsahu při cestování po EU
• přísné právní předpisy týkajících se ochrany osobních údajů
• bezplatné veřejné wi-fi hotspoty v celé EU
• nová pravidla pro zajištění snazší přístupnosti veřejných webových stránek osobám se zdravotním postižením
• konkrétní opatření zaměřená proti falešným zprávám a dezinformacím na internetu

V rámci digitální strategie, kterou EU navrhla, se bude pokračovat v práci na digitálních řešeních, z nichž budou mít prospěch jednotlivci, podniky i celá planeta. Strategie se zaměřuje na tyto tři hlavní cíle: technologie, ze kterých budou mít prospěch všichni, spravedlivé a konkurenceschopné hospodářství a otevřená, demokratická a udržitelná společnost.

Evropská komise navrhla komplexní soubor pravidel, která budou muset dodržovat online platformy působící v Evropě, aby bylo možné v online prostředí ochránit základní práva občanů, řešit případnou škodu či újmu, ale i podporovat inovace. Kromě toho strategie pokrývá vše od kybernetické bezpečnosti a toků dat až po digitální vzdělávání a demokracii. Navrhovaný digitální kompas dává evropské vizi na období do roku 2030 podobu konkrétních cílů. Klíčovým prvkem je ochrana hodnot EU, základních práv a bezpečnosti občanů.

Program Digitální Evropa, na který je v období 2021–2027 k dispozici přes 7,5 miliard EUR, podpoří investice v oblastech, jako jsou superpočítače, umělá inteligence a digitální dovednosti. Zajistí rovněž široké využívání digitálních technologií napříč celým hospodářstvím a společnosti, mimo jiné prostřednictvím center pro digitální inovace.

Digitální transformaci budou podporovat i další programy, včetně programu Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, a digitálních prvků Nástroje pro propojení Evropy. Kromě toho by měly země EU na digitální transformaci vyčlenit v rámci fondu na podporu oživení NextGenerationEU 20 % své finanční podpory z Nástroje pro oživení a odolnost.

Další informace: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en

Evropská unie má zcela nejpřísnější pravidla pro ochranu údajů na světě. Ta zajišťují bezpečnost a férové podmínky online prostředí jak pro občany, tak pro podniky a chrání veřejnost, především děti, před nezákonným a škodlivým obsahem.

Rychlý nárůst služeb poskytovaných online za posledních pár let přinesl Evropanům mnoho výhod, ale také potenciálních hrozeb. Evropská unie se proto snaží zajistit, aby její právní předpisy držely s touto digitální transformací krok a aby činnosti, které jsou trestné v běžném prostředí, byly nezákonné i na internetu.

Konkrétní kroky EU

Ochrana soukromí a osobních dat v EU jsou jedním ze základních práv. Již několik desetiletí existuje v EU vysoký standard ochrany údajů i soukromí. Příslušné právní předpisy zajišťují občanům práva v oblasti ochrany údajů a důvěrnosti komunikace, jež musí být respektována organizacemi a firmami, které taková osobní data zpracovávají. V reakci na realitu moderní internetové éry bylo přijato obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které jednotlivcům zajišťuje určitá vymahatelná práva, například tzv. právo být zapomenut.

Evropská unie zároveň stojí v čele snah o to, aby byl digitální svět bezpečný. Její strategie kybernetické bezpečnosti má za cíl posílit obranu EU proti kybernetickým hrozbám a zajistit, aby všichni občané a podniky mohli plně využívat důvěryhodných a spolehlivých digitálních služeb a nástrojů.

Komise se rovněž zabývá problémem šíření dezinformací a zavádějících informací online, aby zajistila ochranu evropských hodnot a demokratických systémů. K souvisejícím iniciativám patří akční plán a kodex zásad v zájmu boje proti falešným zprávám a dezinformacím, akční plán pro evropskou demokracii a Evropské středisko pro sledování digitálních médií.

Cílem evropského kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online je zajistit rychlé vyřizování žádostí o odstranění rasistického či xenofobního obsahu z internetových stránek. Společnosti, jako je například Facebook, Twitter, Instagram nebo Snapchat, se již zavázaly k tomu, že většinu těchto žádostí do 24 hodin přezkoumají a daný obsah v případě potřeby odstraní.

Bezpečnost dětí na internetu má prvořadý význam. Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem měla ve většině zemí EU vliv na formování vnitrostátních politik v této oblasti a stanovila tak celosvětové měřítko pro ochranu dětí online a posílení jejich postavení v internetovém prostředí. Díky centrům pro bezpečnější internet financovaným z prostředků EU se daří zvyšovat povědomí o bezpečnosti na internetu a zapojovat děti do tohoto úsilí. Nová pravidla pro audiovizuální mediální služby stanoví pro platformy, na nichž se sdílejí videonahrávky, povinnost přijmout taková opatření, jimiž by se dětem zabránilo v přístupu ke škodlivému obsahu. Akt o digitálních službách počítá se zvláštními povinnostmi, jimiž by se řešila významná rizika ohrožující psychické zdraví a blaho dětí. Komise rovněž předložila strategii EU pro účinnější boj proti sexuálnímu zneužívání dětí.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/shaping-europe-digital-future_en
Betterinternetforkids.eu

Společná migrační a azylová politika EU pomáhá Evropě účinně řešit problémy související s migrací.

Od roku 2015 požádalo o mezinárodní ochranu v EU více než 3,2 milionu žadatelů o azyl, z nichž mnoho prchalo před válkou a terorem v Sýrii a jiných neklidných zemích.

Co EU dělá

K řešení mnoha problémů způsobených migrací do EU, a to i osob, které žádají o mezinárodní ochranu, vypracovala EU společnou migrační a azylovou politiku. Tato politika zahrnuje níže uvedená opatření k řešení krize.

EU vyčlenila na řešení uprchlické krize a na financování projektů k uspokojení nejnaléhavějších humanitárních potřeb uprchlíků, kteří připlouvají k evropským břehům, částku přes 10 miliard EUR. EU poskytuje humanitární pomoc také uprchlíkům a migrantům v zemích mimo EU a podporuje úsilí o odstranění hlavních příčin nelegální migrace.

Na základě návrhu Evropské komise souhlasily členské státy s přemístěním žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních zemí EU. EU chce rovněž vytvořit bezpečné a legální cesty pro vstup žadatelů o azyl do EU. Dobrovolný program přesídlení, na kterém se členské státy dohodly, předpokládá přemístění 22 500 osob ze zemí mimo EU do některého z členských států EU. EU usiluje o zvýšení míry navracení nelegálních migrantů, kteří nemají právo na pobyt v EU, do jejich domovské země.

EU a Turecko se v březnu 2016 dohodly na tom, že nelegální migranti a žadatelé o azyl přijíždějící na řecké ostrovy z Turecka mohou být navráceni zpět do Turecka. Za každého Syřana, který byl vrácen z řeckých ostrovů do Turecka po neoprávněném vstupu, převezme EU z Turecka Syřana, který se o nelegální cestu nepokusil. To vedlo k významnému poklesu počtu nelegálních migrantů přijíždějících na ostrovy. EU poskytla k uspokojení potřeb uprchlíků pobývajících v Turecku částku ve výši 3 miliard EUR.

Od roku 2015 bylo v Egejském a Středozemním moři díky italským a řeckým záchranným operacím a činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která byla zřízena v roce 2016, zachráněno více než 620 000 životů.

Komise navrhla hlubokou reformu stávajících právních předpisů v oblasti azylu v souladu se současnými a budoucími potřebami. Základní zásada zůstane stejná: lidé by měli požádat o azyl v prvním členském státě EU, do něhož vstoupí, ledaže mají rodinu jinde. Pokud je však určitý členský stát přetížen, musí v EU existovat solidarita a spravedlivé sdílení odpovědnosti.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/migration-and-asylum_cs

Evropská unie usiluje o vytvoření bezpečnostní unie, která zajistí v Evropě větší bezpečnost pomocí boje proti terorismu a závažné trestné činnosti a posílení vnějších hranic Evropy.

EU poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic. Celkovým cílem bezpečnostní unie je učinit z tohoto prostoru bezpečnější místo. EU a členské státy spolupracují při řešení terorismu a násilné radikalizace, závažné a organizované trestné činnosti a počítačové kriminality.

Co EU dělá

EU zaměřuje svá opatření na podporu členských států, a to prostřednictvím:

• výměny informací mezi vnitrostátními donucovacími orgány, celními úřady a pohraniční stráží,
• operativní spolupráce s podporou agentur EU,
• odborné přípravy, výměny osvědčených postupů, financování, výzkumu a inovací.

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) spojuje členské státy při vyšetřování případů závažné a organizované trestné činnosti. Komise usiluje taktéž o zajištění „interoperability“ různých informačních systémů EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace, tj. schopnosti těchto systémů vzájemně komunikovat.

EU modernizovala a posílila své právní předpisy, harmonizovala definici teroristických trestných činů a kriminalizovala vycestování za účelem terorismu, výcvik a financování teroristů. S podporou centra excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci zintenzivňuje EU úsilí o předcházení radikalizaci a řešení problému, který představují vracející se terorističtí bojovníci. Prostřednictvím internetového fóra EU usnadňuje Komise spolupráci mezi hlavními internetovými společnostmi, donucovacími orgány a občanskou společností s cílem omezit přístup k nelegálnímu obsahu na internetu a poskytnout účinnou alternativní argumentaci v boji proti teroristické propagandě. Komise rovněž navrhla, aby internetové společnosti byly povinny odstranit teroristický obsah z internetu do hodiny od vydání příkazu vnitrostátních orgánů k jeho odstranění.

V prosinci 2018 se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na aktu o kybernetické bezpečnosti, který posiluje mandát Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací) s cílem lépe podpořit členské státy při řešení kybernetických bezpečnostních hrozeb a útoků.

Díky Schengenské dohodě byly na mnoha vnitřních hranicích EU postupně zrušeny kontroly. Migrační krize a měnící se bezpečnostní situace v minulých letech ukázaly, že schengenský prostor potřebuje silné vnější hranice. V roce 2017 přijala EU nová pravidla týkající se vnějších schengenských hranic k posílení kontrol všech osob, včetně evropských občanů, na základě příslušných databází, aby bylo zajištěno, že tyto osoby nepředstavují hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Kromě toho více než 1 600 úředníků z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) nyní pomáhá příslušníkům pohraniční stráže v členských státech hlídkovat v zemích, jako jsou Řecko, Itálie, Bulharsko a Španělsko. Komise navrhla agenturu dále rozšířit zřízením stálého útvaru 10 000 operačních pracovníků.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/borders-and-security_cs

EU pomáhá zvýšit kvalitu vzdělávání tím, že podporuje spolupráci mezi členskými státy a doplňuje vnitrostátní opatření. Program Erasmus+ nabízí příležitosti lidem každého věku, a zejména mladým lidem umožňuje studovat, zúčastnit se odborné přípravy, získat pracovní zkušenosti nebo vykonávat dobrovolnickou činnost v zahraničí.

Investice do vzdělávání a odborné přípravy mají klíčový význam pro budoucnost každého člověka, zejména je-li mladý. Podle zprávy pro rok 2015 je v EU dosud více než 4,4 milionu případů předčasného ukončení školní docházky a každý čtvrtý dospělý má nízkou úroveň dovedností, což těmto osobám ztěžuje přístup na trh práce a plné zapojení do společnosti.

Co EU dělá

Země EU odpovídají za své systémy vzdělávání a odborné přípravy, EU jim však pomáhá dosáhnout kvalitního vzdělání prostřednictvím výměny osvědčených postupů, stanovováním cílů a referenčních úrovní a poskytováním finančních prostředků a odborných znalostí. Cílem strategie EU pro vzdělávání a odbornou přípravu je splnit tyto cíle:

• uvést do praxe celoživotní učení a mobilitu,
• zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy,
• podporovat spravedlnost, sociální soudržnost a aktivní občanství a
• zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy.

Program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport Erasmus+ pomáhá řešit nezaměstnanost mladých lidí tím, že podporuje jejich osobní rozvoj, dovednosti a zaměstnatelnost. Jeho celkový rozpočet ve výši 14,7 miliardy EUR pomůže více než 4 milionům (většinou mladých) lidí studovat, zúčastnit se odborné přípravy, získat pracovní zkušenosti nebo vykonávat dobrovolnickou činnost v jiné zemi. Erasmus+ zvyšuje vyhlídky na zaměstnání a podporuje osobní rozvoj mladých lidí tím, že jim poskytuje dovednosti, které potřebují na trhu práce a ve společnosti, a to nyní i v budoucnu. Evropská komise navrhla zdvojnásobit financování programu Erasmus na 30 miliard EUR v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (2021 až 2027).

EU přijala řadu dalších iniciativ, které mají lidem usnadnit studium, odbornou přípravu nebo práci v zahraničí. Evropské země, odborové svazy a zaměstnavatelé spolupracují na zlepšování odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím kodaňského procesu. Jedním z výsledků je evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a síť pro zajišťování kvality, jež lidem pomáhají pracovat a studovat v zahraničí. Boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání usnadňují lidem přechod mezi systémy vzdělávání v rámci Evropy tím, že prosazují vzájemné uznávání doby studia, srovnatelných kvalifikací a jednotných standardů kvality.

Soubor dokladů Europass pomáhá pracovníkům ucházet se o pracovní místa v zahraničí a doložit své dovednosti a kvalifikace ve standardním evropském formátu, který je pro zaměstnavatele srozumitelnější.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/education-and-training_cs

EU se snaží prostřednictvím svých politik a programů zaměřených na mládež zajistit, aby se mladí lidé mohli plně zapojit do všech oblastí společnosti, a poskytnout jim více příležitostí ve vzdělávání a na trhu práce.

Pro evropskou společnost a demokratický život má sociální začleňování mladých lidí zásadní význam. Strategie EU pro mládež podporuje přechod mladých lidí do dospělosti, jejich zdraví a dobré životní podmínky, zapojení do společnosti, dobrovolnickou činnost a činnost v oblasti solidarity a zaměstnanost a podnikání. Politiky EU v oblasti mládeže rovněž poskytují mladým lidem šanci vyplnit mezery ve vzdělání a dovednostech, a tak jim umožňují lépe se přizpůsobit výzvám a podílet se na pozitivních změnách ve společnosti. To je obzvláště důležité, jelikož nezaměstnanost mládeže je dosud značně vysoká.

Co EU dělá

EU uskutečňuje řadu programů a iniciativ s cílem pomoci mladým lidem v Evropě hrát aktivnější úlohu ve společnosti a využít zkušenosti z jiné země. Patří mezi ně zejména tyto programy a iniciativy:

• Erasmus+ je program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě. Disponuje rozpočtem ve výši 14,7 miliardy EUR a poskytuje více než 4 milionům Evropanů příležitost získat znalosti a dovednosti prostřednictvím zahraničních zkušeností, jako jsou studium, stáže, učňovská příprava, výměna mládeže, výuka, odborná příprava, práce s mládeží a sport.
• Komise zdůrazňuje, že jako prostředek vzájemné komunikace mezi mladými lidmi a osobami s rozhodovací pravomocí je zapotřebí strukturovaný dialog s cílem získat nezprostředkované názory mladých lidí na politiky, jež jsou pro ně důležité. Strukturovaný dialog je organizován v osmnáctiměsíčních cyklech, z nichž každý se zaměřuje na konkrétní téma a umožňuje mladým lidem se k tomuto tématu vyjádřit.
• Program Erasmus pro mladé podnikatele pomáhá novým nebo mladým evropským podnikatelům získat dovednosti, které jsou zapotřebí k zakládání a provozování malých podniků.
• Evropský sbor solidarity je iniciativou EU, která má mladým lidem poskytnout příležitosti k vyjádření solidarity tím, že se ve své vlastní zemi či v zahraničí zapojí do činností, které přinášejí prospěch komunitám a lidem v celé Evropě.
• Záruka pro mladé lidi, financovaná částkou 8,8 miliardy EUR, podporuje zaměstnanost mládeže tím, že zajišťuje, aby všichni mladí lidé do 25 let obdrželi do čtyř měsíců od ukončení formálního vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými, kvalitní a konkrétní nabídku zaměstnání, učňovské přípravy, stáže nebo dalšího vzdělávání.

Evropský portál pro mládež poskytuje informace o těchto i jiných iniciativách EU, které jsou určeny mladým lidem z celé Evropy, zatímco Evropský portál pracovní mobility EURES také usnadňuje navazování kontaktů mezi uchazeči o zaměstnání a podniky nabízejícími volná pracovní místa.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/youth_cs

EU usiluje o ochranu společného evropského kulturního dědictví a o zajištění jeho dostupnosti pro všechny. Podporuje umění a pomáhá v rozvoji evropského kulturního a kreativního odvětví, zejména prostřednictvím programu Kreativní Evropa.

Kultura a kreativita jsou základem evropského projektu a ústředním bodem kulturní politiky EU. Bohaté kulturní dědictví Evropy a dynamická kreativní odvětví přinášejí milionům lidí obrovské obohacení, potěšení a pocit identity.

EU usiluje o ochranu kulturního dědictví a rozmanitosti ve všech zemích a o využití přispění kulturního a kreativního odvětví k rozvoji ekonomiky a společnosti. Politika EU usiluje rovněž o řešení společných výzev, jako je přechod k digitální výrobě a obsahu nebo způsob podpory inovací v kulturním odvětví. Nová evropská agenda pro kulturu obsahuje konkrétní opatření k plnému využití potenciálu kultury.

Co EU dělá

Program Kreativní Evropa má posílit evropské kulturní a kreativní odvětví a během sedmileté doby trvání má poskytnout financování pro přibližně 3 700 kulturních organizací, 250 000 umělců a pracovníků v oblasti kultury, více než 7 000 kin a 2 800 filmů a 4 500 překladů knih. Částku ve výši 1,46 miliardy EUR investuje do:

• podpory evropské kulturní a jazykové rozmanitosti,
• posílení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti v kreativních odvětvích,
• pomoci kreativnímu a kulturnímu odvětví, aby co nejvíce využívala digitální technologie a vyvíjela nové obchodní modely, a
• přiblížení kreativních děl širšímu publiku v Evropě i na mezinárodní úrovni.

Program Kreativní Evropa podporuje také iniciativy, jako jsou ceny EU za kulturní dědictví, architekturu, literaturu a hudbu, označení „Evropské dědictví“ a evropská hlavní města kultury. Cílem Evropského roku kulturního dědictví 2018 je motivovat více lidí k tomu, aby objevovali evropské kulturní dědictví a věnovali se mu, a podporovat pocit příslušnosti ke společnému evropskému prostoru.

Komise také koordinuje tvorbu politik, výzkum a podávání zpráv s ohledem na širokou škálu témat, od mediální gramotnosti a digitální distribuce po ochranu kulturního dědictví nebo kulturu ve vnějších vztazích. Dále podporuje spolupráci a vzájemné učení mezi členskými státy.

Audiovizuální a mediální politika EU má stejně jako u ostatního zboží a služeb zajistit, aby se na audiovizuální média (film, televize a video) vztahovala unijní pravidla k zajištění jejich volného a spravedlivého oběhu na jednotném trhu bez ohledu na způsob jejich poskytování. EU podporuje rovněž výrobu a distribuci evropských filmů a dalšího obsahu s cílem podněcovat kulturní rozmanitost.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/culture-and-media_cs

EU propaguje zdravotní přínosy a pozitivní hodnoty spojené se sportem, podporuje spolupráci mezi tvůrci politik a dialog se sportovními organizacemi a zabývá se problémy, jako jsou doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí.

Sport a cvičení jsou nedílnou součástí života milionů Evropanů. Kromě podpory lepšího zdraví a pohody pomáhá sport řešit otázky, jako jsou rasismus, sociální vyloučení a genderová nerovnost. Sport má také značné ekonomické přínosy a je důležitým nástrojem ve vnějších vztazích EU. Politika EU v oblasti sportu se nyní provádí především prostřednictvím programu Erasmus+.

Co EU dělá

EU se zaměřuje na sport jako na způsob, jak udržovat lidi v dobrém zdravotním stavu, vytvářet komunity, posilovat sociální začleňování a prosazovat rovné příležitosti.

• Program Erasmus+ spolufinancuje iniciativy, které pomáhají rozvíjet, sdílet a zavádět inovativní nápady a postupy na podporu sportu na základní úrovni. Program „Erasmus+ sport“ pomáhá rozvíjet evropskou dimenzi sportu a posiluje spolupráci mezi sportovními organizacemi, orgány veřejné moci a dalšími stranami.
• Sport může překlenout sociální rozdíly, posilnit postavení lidí a poskytnout příležitosti k rozvoji vůdčích dovedností. Členským státům EU, jež žádají o granty z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, se doporučuje zahrnout projekty, které podporují sociální začleňování prostřednictvím sportu. Ceny #BeInclusive EU Sport oceňují organizace, které využívají sílu sportu ke zlepšení sociálního začleňování znevýhodněných skupin.
• Evropský týden sportu vybízí Evropany k aktivitě v jejich každodenním životě.
• Evropská komise podněcuje sportovní organizace k uplatňování zásad dobré správy.
• Evropská komise postupně začleňuje sport do dvoustranných dohod se třetími zeměmi.

Spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti sportu je schvalována prostřednictvím víceletého pracovního plánu EU pro sport. Poslední plán (na období 2017–2020) stanoví tyto tři priority: integrita sportu, hospodářský rozměr sportu a sport a společnost. Evropská komise spolupracuje s členskými státy a zúčastněnými subjekty při prosazování úlohy sportu a při hledání řešení problémů, s nimiž se evropský sport potýká.

Průzkum Eurobarometr týkající se sportu a fyzické aktivity ukazuje, že občané EU nemají dostatek pohybu. Zdravotní politika EU propaguje cvičení jednak sdílením osvědčených postupů mezi zeměmi EU a se zúčastněnými stranami a jednak prostřednictvím platformy EU pro stravu, tělesnou aktivitu a zdraví, která poskytuje fórum pro řešení nepříznivých trendů.

Pokyny EU v oblasti tělesné aktivity (2008) a doporučení Rady o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích (2013) ukazují, jak mohou aktivitu podpořit vnitrostátní politiky. V rámci Tartuské výzvy pro zdravý životní styl (2017) je uveden seznam patnácti opatření na podporu zdravého životního stylu.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/sport_cs

Rozpočet EU pomáhá dosahovat toho, co má pro Evropany význam. Sdílením zdrojů na úrovni EU mohou členské státy dosáhnout více, než kdyby jednaly samy.

Rozpočet EU podporuje širokou škálu politik prováděných v rámci Evropské unie a pomohl EU upevnit její silnou úlohu na mezinárodní scéně jakožto čelného představitele v boji proti změně klimatu a jakožto největšího dárce humanitární a rozvojové pomoci ve světě.

Během hospodářské a finanční krize se prokázalo, že rozpočet EU je mocným nástrojem k podpoře investic. V době, kdy byly vnitrostátní rozpočty v mnoha členských státech pod značným tlakem, vyšel rozpočet EU, a zejména strukturální fondy, z krize roku 2008 jako stabilizační faktor investující do růstu a zaměstnanosti. Nedávno podpořil rozpočet také správu vnějších hranic EU a evropskou reakci na uprchlickou krizi a na hrozbu organizované trestné činnosti a terorismu.

Co EU dělá

EU schvaluje dlouhodobé rozpočtové plány, které poskytují stabilní základ pro plnění rozpočtu během nejméně pětiletého období. Stávající dlouhodobý rozpočet EU se vztahuje na období 2014–2020 a umožňuje EU investovat v tomto období přibližně 1 bilion EUR. V květnu 2018 předložila Evropská komise svůj návrh dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027.

O ročním rozpočtu se rozhoduje demokraticky. Návrh rozpočtu nejprve předloží Evropská komise. Vlády jednotlivých členských států (prostřednictvím Rady Evropské unie) a přímo volený Evropský parlament rozpočet EU schvalují, obvykle před začátkem roku. Přibližně 94 % rozpočtu je vynaloženo v členských státech, zejména na podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě, jakož i mimo EU na rozvojovou a humanitární pomoc; pouze 6 % je určeno na správu EU.

Roční rozpočet EU v roce 2019 činil přibližně 165,8 miliardy EUR – což je v absolutním vyjádření vysoká částka, která však představuje pouze přibližně 1 % bohatství, jež každý rok vytvoří ekonomiky EU. Zhruba 80 % rozpočtu je financováno z vnitrostátních příspěvků, které jsou založeny na hrubém národním důchodu a dani z přidané hodnoty.

Na základě ročního doporučení Rady rozhoduje Evropský parlament každý rok o tom, zda Komisi udělí „absolutorium“ za způsob, jakým Komise plnila rozpočet EU. Tento postup zajišťuje plnou odpovědnost a transparentnost a udělení absolutoria vede k formálnímu uzavření účetnictví za daný rok.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/budget_cs
Diskusní dokument Evropské komise o budoucnosti financí EU

Evropský úřad pro boj proti podvodům zajišťuje, aby byly peníze daňových poplatníků využity co nejlépe, a to vyšetřováním případů podvodů, korupce a protiprávních činností týkajících se finančních prostředků EU.

Korupce a podvody mohou vážně poškodit hospodářství a snížit důvěru občanů v demokratické instituce a procesy. Institucionální korupce však není jedinou hrozbou. Pašování cigaret, vyhýbání se dovozním clům z obuvi a oděvů, získání dotací na pěstování pomerančů v neexistujících hospodářských podnicích – k dispozici je mnoho příkladů podvodů, rozsáhlých i drobných, jež mohou evropské daňové poplatníky připravit o peníze.

S cílem čelit těmto hrozbám vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (známý rovněž jako OLAF) případy podvodů, korupce a jiných protiprávních činností týkajících se finančních prostředků EU, jakož i závažná pochybení ze strany zaměstnanců EU a členů orgánů EU, a pomáhá orgánům vypracovávat a provádět politiky pro předcházení podvodům a jejich odhalování. OLAF je součástí Evropské komise, při vyšetřování však jedná zcela nezávisle.

Co EU dělá

Jestliže se poté, co Evropský úřad pro boj proti podvodům posoudí případ podezření na korupci nebo podvod týkající se finančních prostředků EU, ukáže, že podezření je opodstatněné, je zahájeno vyšetřování. Tato vyšetřování mohou zahrnovat výslechy a inspekce na místě. OLAF bude koordinovat rovněž inspekce prováděné orgány pro boj proti podvodům v členských státech, kterých se daný případ týká.

Po uzavření vyšetřování doporučí OLAF orgánům EU a vládám dotčených členských států opatření. K těmto doporučením obvykle patří zahájení trestněprávního vyšetřování, zpětné získání finančních prostředků nebo jiná disciplinární opatření. OLAF poté sleduje, jak jsou tato doporučení provedena.

Vnitrostátní celní orgány provádějí spolu s OLAF (a jinými agenturami EU) pravidelně společné celní operace s cílem zabránit pašování a podvodům v některých vysoce rizikových oblastech a na zjištěných trasách. Například v roce 2017 vedly společné celní operace financované Evropským úřadem pro boj proti podvodům k zabavení 75 milionů cigaret a desítek tisíc jiných padělaných výrobků.

OLAF přispívá rovněž k vypracování, sledování a provádění politik EU v oblasti boje proti podvodům a úzce při tom spolupracuje s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

Další informace: https://ec.europa.eu/info/topics/fraud-prevention_cs