28.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 234/11


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. července 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione — Itálie) — Ministero dell’Economia e delle Finanze, Agenzia delle Entrate v. Paolo Speranza

(Věc C-35/09) (1)

(Nepřímé daně - Daň ze zvýšení základního kapitálu - Článek 4 odst. 1 písm. c) směrnice 69/335/EHS - Vnitrostátní právní úprava ukládající daň ze zápisu rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti - Solidární zdanění přijímající společnosti a notáře - Neexistence skutečného kapitálového vkladu - Omezení způsobů dokazování)

2010/C 234/16

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ministero dell’Economia e delle Finanze, Agenzia delle Entrate

Žalovaný: Paolo Speranza

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Corte suprema di cassazione — Výklad čl. 4 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25; Zvl. vyd. 09/01, s. 11) — Rozhodnutí valné hromady o přeměně společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost — Daň týkající se příslušného zvýšení základního kapitálu — Vnitrostátní právní úprava, která povinnost uhradit daň ukládá společně a nerozdílně společnosti, která upsala zvýšení kapitálu, a notáři

Výrok

1)

Článek 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů, ve znění směrnice Rady 85/303/EHS ze dne 10. června 1985, musejí být vykládány tak, že nebrání tomu, aby členský stát určil zápis rozhodnutí o zvýšení kapitálu společnosti za okamžik, kdy při dani z vkladu nastává skutečnost zakládající daňovou povinnost, pod podmínkou, že je zachována spojitost mezi výběrem uvedené daně a skutečným vkladem majetku do přijímající společnosti. Pokud v okamžiku zápisu uvedeného rozhodnutí ještě nedošlo ke skutečnému vkladu majetku a pokud není jisté, že k tomuto vkladu dojde, dotyčný členský stát nebude moci vymáhat zaplacení daně z kapitálu, dokud uvedený vklad nebude mít jistou povahu. Zásada efektivity musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která omezuje u daňových soudů způsoby dokazování neexistence skutečného vkladu, který představuje zvýšení kapitálu, o němž rozhodla společnost, na předložení občanskoprávního rozsudku, který nabyl právní moci a který stanovil neplatnost zápisu nebo jej zrušil, takže daň z kapitálu musí být každopádně zaplacena a k jejímu vrácení může dojít pouze na základě předložení takového občanskoprávního rozsudku.

2)

Směrnici 69/335, ve znění směrnice 85/303, je třeba vykládat tak, že nebrání tomu, aby členský stát stanovil solidární odpovědnost úřední osoby, která rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu sepíše a pořídí o něm zápis, pod podmínkou, že uvedená úřední osoba má právo uplatnit regresní nárok vůči společnosti přijímající vklad.


(1)  Úř. věst. C 82, 4.4.2009.