1992L0102 — CS — 09.07.2005 — 002.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE RADY 92/102/EHS

ze dne 27. listopadu 1992

o identifikaci a evidování zvířat

(Úř. věst. L 355, 5.12.1992, p.32)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003

  L 5

8

9.1.2004


Ve znění:

►A1

Akt o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska

  C 241

21

29.8.1994




▼B

SMĚRNICE RADY 92/102/EHS

ze dne 27. listopadu 1992

o identifikaci a evidování zvířat



RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

vzhledem ke lhůtám uvedeným v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu ( 3 ) musí být zvířata určená k obchodu uvnitř Společenství identifikována v souladu s požadavky předpisů Společenství a evidována tak, aby bylo možné zjistit hospodářství, středisko nebo organizaci původu či přechodného ustájení; že tyto identifikační a evidenční systémy musí být před 1. lednem 1993 rozšířeny na přesuny zvířat na území každého členského státu;

vzhledem k tomu, že podle článku 14 směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS ( 4 ), musí být identifikace a evidování zvířat, jak je stanoví čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 90/425/EHS, s výjimkou zvířat určených k porážce a evidovaných koňovitých, uskutečněny po provedení zmíněných kontrol;

vzhledem k tomu, že řízení některých režimů podpor Společenství v oblasti zemědělství vyžaduje individuální identifikaci některých typů dobytka; že identifikační a evidenční systém musí být vhodný pro uplatnění a kontrolu těchto opatření;

vzhledem k tomu, že pro správné uplatňování této směrnice je nutné zajistit rychlou a účinnou výměnu informací mezi členskými státy; že byly přijaty předpisy Společenství, jednak nařízení Rady (EHS) č. 1468/81 ze dne 19. května 1981 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a o spolupráci těchto orgánů s Komisí k zajištění správného uplatňování celních a zemědělských právních předpisů ( 5 ), jednak směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a o spolupráci těchto orgánů s Komisí k zabezpečení správného uplatňování veterinárních a zootechnických předpisů ( 6 );

vzhledem k tomu, že držitelé zvířat musí vést aktuální evidenci o zvířatech, která se nacházejí v jejich hospodářství; že osoby účastnící se obchodu se zvířaty musí uchovávat záznamy o svých operacích; že příslušný orgán musí mít na požádání přístup k těmto záznamům;

vzhledem k tomu, že zvířata musí být identifikovatelná, aby bylo možné rychle a přesně zpětně zjistit přesuny zvířat; že forma a obsah značky, pokud se týče skotu, musejí být stanoveny na úrovni Společenství; že pokud se jedná o prasata, ovce a kozy, je rozhodnutí o typu jejich značky vhodné odložit na pozdější dobu a do tohoto rozhodnutí ponechat v platnosti vnitrostátní identifikační systémy omezené na vnitrostátní na trh;

vzhledem k tomu, že je vhodné předpokládat možnost odchylek od požadavků na značení zvířat, která jsou odesílána z hospodářství přímo na jatky; že přesto musí být zvířata ve všech případech identifikovatelná do té míry, aby mohlo být zjištěno zjistit hospodářství jejich původu;

vzhledem k tomu, že je vhodné předpokládat možnost odchylek od povinnosti evidování pro držitele zvířat držených k osobní potřebě a počítat s některými zvláštními případy způsobů vedení evidence;

vzhledem k tomu, že zvířatům, jejichž značka se stala nečitelnou nebo byla ztracena, musí být přidělena nová značka, která umožňuje zjistit návaznost na původní značku;

vzhledem k tomu, že touto směrnicí nesmějí být dotčeny podmínky uvedené v rozhodnutí Komise 89/153/EHS ze dne 13. února 1989 o vztahu mezi odebranými vzorky pro vyšetření na rezidua a zvířaty a hospodářstvími, z nichž zvířata pocházejí ( 7 ), ani žádná prováděcí pravidla stanovená v souladu se směrnicí 91/496/EHS;

vzhledem k tomu, že je vhodné stanovit řídící postup pro přijímání veškerých opatření nezbytných k uplatňování této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:



Článek 1

Tato směrnice stanoví minimální požadavky na identifikaci a evidování zvířat, aniž jsou dotčeny podrobnější předpisy Společenství, které mohou být zavedeny za účelem eradikace nebo tlumení nákaz.

Použije se, aniž jsou dotčena rozhodnutí 89/153/EHS a prováděcí předpisy ke směrnici 91/496/EHS přijaté s ohledem na článek 5 nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství ( 8 ).

Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí

▼M1

a)  zvířetem všechna zvířata druhů uvedených ve směrnici 64/432/EHS ( 9 ) kromě skotu;

▼B

b)  hospodářstvím jakékoliv zařízení, stavba nebo v případě chovu pod širým nebem místo, kde jsou zvířata držena, chována nebo kde se s nimi zachází;

c)  držitelem jakákoliv fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata, a to i dočasně;

d)  příslušný orgánem ústřední orgán členského státu příslušný k provádění veterinárních kontrol nebo jakýkoliv jiný orgán, na který je tato pravomoc přenesena pro účely této směrnice;

e)  obchodem obchod, jak je vymezen v článku 2 směrnice 90/425/EHS.

Článek 3

1.  Členské státy zajistí, aby

a) měl příslušný orgán k dispozici aktuální seznam všech hospodářství nacházejících se na jejich území, jež drží zvířata, na něž se vztahuje tato směrnice, s údaji o druzích chovaných zvířat a o jejich držitelích, přičemž tato hospodářství musí být vedena na seznamech ještě tři roky po ukončení chovu zvířat. V tomto seznamu je rovněž uvedena značka nebo značky používané pro identifikaci hospodářství v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. a) a písm. c) druhým pododstavcem a odst. 3 prvním pododstavcem a s článkem 8;

b) měly Komise, příslušný orgán a jakýkoliv orgán příslušný ke kontrole používání nařízení (EHS) č. 3508/92 přístup ke všem informacím získaným na základě této směrnice.

2.   ►M1  Členské státy mohou být postupem podle článku 18 směrnice 90/425/EHS oprávněny vyloučit ze seznamu uvedeného v odst. 1 písm. a) fyzické osoby, které mají v držení jedno prase, jež je určeno pro jejich vlastní použití nebo spotřebu, nebo vzít v úvahu zvláštní okolnosti, pokud je toto zvíře před každým přesunem podrobeno kontrolám stanoveným touto směrnicí. ◄

Článek 4

1.  Členské státy zajistí, aby

a) každý držitel ►M1  ————— ◄ prasat uvedených ve směrnici 64/432/EHS, který se nachází v seznamu uvedeném v čl. 3 odst. 1 písm. a), vedl evidenci o počtu zvířat, která se nacházejí v jeho hospodářství.

Evidence musí obsahovat aktualizovaný výkaz ►M1  přesunů ◄ (s uvedením počtu zvířat při každém vstupu a výstupu), alespoň na základě celkových změn stavu s upřesněním původu nebo určení zvířat a s uvedením dne přesunu.

V každém případě musí být uvedena identifikační značka přidělená v souladu s články 5 a 8.

V případě čistokrevných prasat a hybridů zapsaných v plemenné knize v souladu se směrnicí 88/661/EHS ( 10 ) může být postupem podle článku 18 směrnice 90/425/EHS uznán evidenční systém založený na individuální identifikaci zvířat, pokud poskytuje záruky rovnocenné těm, které poskytuje evidence.

▼M1 —————

▼B

2.  Postupem podle článku 18 směrnice 90/425/EHS však musí být zaveden zjednodušený systém vedení evidence před 1. lednem 1993 pro buvoly a před 1. říjnem 1994 pro ovce a kozy stěhované sezónně na pastvu a pro všechna výše uvedená zvířata, jež jsou držena na společných pastvinách nebo chována v oblastech trpících zeměpisnou odlehlostí.

3.  Členské státy rovněž zajistí, aby:

a) každý držitel zvířat poskytl příslušnému orgánu na jeho žádost veškeré informace o původu, identifikaci a případně o místě určení zvířat, která vlastní, drží, přepravuje, s nimiž obchoduje nebo je poráží;

b)  ►M1  každý držitel zvířat, jež mají být přemístěna z trhu nebo na trh nebo ze sběrného střediska nebo do sběrného střediska, předložil hospodářskému subjektu, který je na trhu nebo ve sběrném středisku dočasným držitelem těchto zvířat, doklad obsahující podrobné údaje o dotyčných zvířatech. ◄

Tento hospodářský subjekt může doklady obdržené v souladu s písm. b) prvním pododstavcem použít pro splnění povinností uvedených v odst. 1 písm. a) třetím pododstavci;

c) evidence a informace byly k dispozici v hospodářství a byly předloženy příslušnému orgánu na jeho žádost, a to po dobu nejméně tří let, již určí příslušný orgán.

Článek 5

1.  Členské státy zajistí, aby byly dodržovány tyto obecné zásady:

a) identifikačními značkami musí být zvířata označena dříve, než opustí hospodářství, ve kterém se narodila;

b) žádná značka nesmí být odebrána nebo nahrazena bez schválení příslušného orgánu.

Když se značka stane nečitelnou nebo dojde k její ztrátě, označí se zvíře novou značkou v souladu s tímto článkem;

c) držitel musí zapsat každou novou značku do evidence uvedené v článku 4 tak, aby byla zřejmá její souvislost se značkou přidělenou dříve;

d) ušní značka uvedená v odst. 2 písm. a) musí odpovídat vzoru schválenému příslušným orgánem, musí být nepadělatelná a čitelná po celou dobu života zvířete. Nesmí být znovu použitelná a musí být taková, aby zůstala připevněna na zvířeti, aniž by škodila jeho spokojené existenci.

▼M1 —————

▼B

3.  Zvířata ►M1  ————— ◄ musí být označena co nejdříve a v každém případě před opuštěním hospodářství, a to pomocí ušní značky nebo tetování, které umožňují zjistit hospodářství, z něhož pocházejí, a provést zápis do seznamu uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a), přičemž ve veškerých průvodních dokladech musí být tato značka uvedena.

▼M1

Až do přijetí rozhodnutí podle článku 10 této směrnice a odchylně od čl. 3 odst. 1 písm. c) druhého pododstavce směrnice 90/425/EHS mohou členské státy používat své vnitrostátní systémy pro přesuny zvířat na svém území. Tyto systémy musí umožnit identifikaci hospodářství, odkud byla zvířata přesunuta, a hospodářství, kde se narodila. Členské státy uvědomí Komisi o systémech, jež hodlají v případě prasat pro tento účel zavést od 1. července 1993. Postupem podle článku 18 směrnice 90/425/EHS může být členský stát požádán, aby změnil svůj systém, pokud nesplňuje zmíněný požadavek.

▼B

Zvířata, jež jsou označena dočasnou identifikační značkou zásilky, musí být během přesunu doprovázena dokladem umožňujícím určit jejich původ, majitele, místo nakládky a místo určení.

▼M1 —————

▼B

Článek 6

1.  Jestliže se příslušný orgán členského státu určení rozhodne nadále nepoužívat identifikační značku, která byla zvířeti přidělena v hospodářství původu, hradí všechny náklady spojené se záměnou značky tento orgán. Jestliže byla značka takto nahrazena, musí být zajištěna návaznost mezi identifikací přidělenou příslušným orgánem odesílajícího členského státu a novou identifikací přidělenou příslušným orgánem členského státu určení. Tato návaznost musí být vyznačena v evidenci uvedené v článku 4.

Možnosti uvedené v prvním pododstavci nelze využít v případě zvířat určených na jatky, která jsou dovážena v souladu s článkem 8 a nejsou opatřena novou značkou v souladu s článkem 5.

2.  Jestliže jsou zvířata předmětem obchodu, může se příslušný orgán členského státu určení za účelem použití článku 5 směrnice 90/425/EHS odvolat na článek 4 směrnice 89/608/EHS, aby získal informace o zvířatech, jejich stádu původu a jejich případném přesunu.

Článek 7

Členské státy zajistí, aby veškeré informace o přesunech zvířat, jež nejsou provázeny osvědčením nebo dokladem vyžadovaným veterinárními nebo zootechnickými předpisy, byly uchovány nejméně po dobu stanovenou příslušným orgánem a poskytnuty příslušnému orgánu, jestliže o ně požádá.

Článek 8

Každé zvíře dovezené ze třetí země, které úspěšně projde kontrolami stanovenými ve směrnici 91/496/EHS a které zůstává na území Společenství, musí být identifikováno pomocí značky, jež je v souladu s článkem 5, do třiceti dnů po provedení zmíněných kontrol a v každém případě před přesunem, kromě případu, kdy místem určení jsou jatky umístěné na území, jež je v působnosti orgánu příslušného pro veterinární kontroly, a kdy je zvíře do třiceti dnů skutečně poraženo.

Musí být stanovena návaznost mezi identifikací uskutečněnou třetí zemí a identifikací přidělenou členským státem určení. Návaznost musí být vyznačena v evidenci uvedené v článku 4.

Článek 9

Členské státy přijmou nezbytná správní a/nebo trestněprávní opatření k postihování veškerých porušení veterinárních předpisů Společenství, jakmile je zjištěno, že značení či identifikace zvířat nebo vedení evidence uvedené v článku 4 není vykonáváno v souladu s požadavky této směrnice.

Článek 10

Nejpozději dne 31. prosince 1996 Rada na základě zprávy Komise, případně provázené návrhy, o nichž rozhodne kvalifikovanou většinou, přezkoumá na základě získaných zkušeností tuto směrnici s cílem vymezit harmonizovaný identifikační a evidenční systém Společenství a s ohledem na pokrok uskutečněný v tomto odvětví Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) rozhodne o možnosti zavést elektronické identifikační zařízení.

Článek 11

1.  Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí:

▼M1 —————

▼B

 do 1. ledna 1994 v oblasti požadavků, které se vztahují na prasata,

▼M1 —————

▼A1

 v případě Finska do 1. ledna 1996 v oblasti požadavků, které se vztahují na skot, prasata, ovce a kozy. Komise případně během přechodného období přijme vhodná opatření postupem podle článku 18 směrnice Rady 90/425/EHS.

▼B

Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3.  Stanovením konce přechodného období na 1. leden 1994 a na 1. leden 1995 není dotčeno zrušení veterinárních hraničních kontrol podle směrnice 90/425/EHS.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.



( 1 ) Úř. věst. C 137, 27.5.1992, s. 7.

( 2 ) Stanovisko ze dne 19. listopadu 1992 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 3 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/496/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

( 4 ) Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56. Směrnice ve znění směrnice (EHS) č. 91/628/EHS (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 17).

( 5 ) Úř. věst. L 144, 2.6.1981, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (EHS) č. 945/87 (Úř. věst. L 90, 2.4.1987, s. 3).

( 6 ) Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34.

( 7 ) Úř. věst. L 59, 2.3.1989, s. 33.

( 8 ) Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1.

( 9 ) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

( 10 ) Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36).