23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/6


Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2012 společností Bimbo, SA proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 10. října 2012 ve věci T-569/10: Bimbo, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-591/12 P)

2013/C 55/09

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bimbo, SA (zástupci: C. Prat, abogado, R. Ciullo, Barrister)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Panrico SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 10. října 2012 ve věci T-569/10;

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 7. října 2010 (věc R 838/2009-4), neboť porušuje čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1)

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí jediný důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) neřízení č. 207/2009.

Zejména uvádí, že se Tribunál:

a)

dopustil nesprávného právního posouzení, neboť prvku DOUGHNUTS přisoudil samostatnou rozlišovací roli pouze na základě toho, že údajně měl průměrnou rozlišovací roli a byl pro průměrného španělského spotřebitele zcela bezvýznamný, a v důsledku toho nebyl součástí jednotného celku nebo logické jednotky s prvkem BIMBO, a to aniž by Tribunál vysvětlil proč průměrná rozlišovací povaha prvku DOGHNUTS nebo nedostatek jeho významu automaticky přidělují uvedenému prvku samostatnou rozlišovací povahu ve vnímání relevantní veřejnosti; a

b)

dopustil nesprávného právního posouzení, neboť založil rozhodnutí, že existuje nebezpečí záměny v zásadě na předpokladu, že prvek DOUGHNUTS má samostatnou rozlišovací roli, aniž by zohlednil veškeré specifické faktory případu, zejména skutečnost, že první prvek složené ochranné známky byla ochranná známka, která má dobré jméno. Jinými slovy Tribunál vyložil doktrínu Medion tak, že konstatování samostatné rozlišovací role jednoho z prvků složené ochranné známky má v celkovém posouzení nebezpečí záměny za následek zbytnost analýzy veškerých nebo některých dalších specifických faktorů případu, a to v rozporu s doktrínou celkového posouzení nebezpečí záměny.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).