14.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 109/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vrchním soudem v Praze (Česká republika) dne 7. února 2012 — Marián Baláž

(Věc C-60/12)

2012/C 109/13

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Vrchní soud v Praze

Účastníci původního řízení

Žalobce: Marián Baláž

Předběžné otázky

1)

Je pojem „soud, který je příslušný též v trestních věcech“ v čl. 1 písm. a) bodě iii) Rámcového rozhodnutí 2005/214/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut ze dne 24. února 2005 (1) (dále též jen „rámcové rozhodnutí“) třeba vykládat jako autonomní pojem práva Evropské unie?

2)

a)

Je-li odpověď na otázku 1. kladná, jaké obecné definiční znaky musí mít soud státu, který z podnětu dotčené osoby může projednat její věc týkající se rozhodnutí vydaného jiným orgánem než soudem (správním orgánem), aby mohl být označen za „soud, který je příslušný též v trestních věcech“ ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu iii) rámcového rozhodnutí?

b)

Lze rakouský nezávislý správní senát (Unabhängiger Verwaltungssenat) považovat za „soud, který je příslušný též v trestních věcech“ ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu iii) rámcového rozhodnutí?

c)

Je-li odpověď na otázku I. záporná, má být pojem „soud, který je příslušný též v trestních věcech“ ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu iii) rámcového rozhodnutí vykládán příslušným orgánem vykonávajícího státu podle práva státu, jehož orgán rozhodnutí ve smyslu čl. 1 písm. a) bodu iii) rámcového rozhodnutí vydal, anebo podle práva státu, který rozhoduje o uznání a výkonu takového rozhodnutí?

3)

Je „příležitost k projednání věci“ před „soudem, který je příslušný též v trestních věcech“ podle článku 1 písmeno a) bod iii) rámcového rozhodnutí zachována i v případě, kdy dotčená osoba nemůže dosáhnout projednání věci před „soudem, který je příslušný též v trestních věcech“ přímo, ale musí nejprve napadnout rozhodnutí jiného orgánu než soudu (správního orgánu) opravným prostředkem, v důsledku jehož podání se rozhodnutí tohoto orgánu stane neúčinným, dojde k zahájení řádného řízení před stejným orgánem a teprve proti jeho rozhodnutí v tomto řádném řízení lze podat odvolání, o němž rozhoduje „soud, který je příslušný též v trestních věcech“?

Je třeba v souvislosti se zachováním „příležitosti k projednání věci“ řešit i otázky, zda opravný prostředek, o němž rozhoduje „soud, který je příslušný též v trestních věcech“, má povahu řádného opravného prostředku (tj. opravného prostředku proti nepravomocnému rozhodnutí), nebo mimořádného opravného prostředku (tj. opravného prostředku proti pravomocnému rozhodnutí) a zda „soud, který je příslušný též v trestních věcech“ je na základě tohoto opravného prostředku oprávněn přezkoumat věc v plném rozsahu jak po skutkové, tak po právní stránce?


(1)  Úř. věst. L 76, s. 16