7.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/10


Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. července 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus — Finsko) — P Oy

(Věc C-6/12) (1)

(Státní podpory - Články 107 SFEU a 108 SFEU - Podmínka „selektivity“ - Nařízení (ES) č. 659/1999 - Článek 1 písm. b) bod i) - Existující podpora - Vnitrostátní právní předpisy v oblasti daní z příjmů právnických osob - Odpočitatelnost vzniklých ztrát - Neodpočitatelnost v případě změny vlastníka - Povolování výjimek - Prostor daňové správy pro uvážení)

2013/C 260/17

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

P Oy

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Korkein hallinto-oikeus — Výklad čl. 107 odst. 1 SFEU — Právní úprava odpočtu ztrát společností — Právní úprava daně z příjmů, která stanoví, že ztráty dosažené za určité zdaňovací období mohou být přeneseny a odečteny od případných zisků dosažených v následujících zdaňovacích obdobích — Vyloučení odpočtu ztrát v případě změny vlastníka v průběhu roku, ve kterém bylo dosaženo ztráty, nebo po tomto roku — Výjimka z pravidla vylučujícího odpočet v případě oprávněných důvodů souvisejících s pokračováním činnosti dotčené společnosti

Výrok

1)

Takový daňový režim, jako je daňový režim dotčený v původním řízení, může splňovat podmínku selektivity jakožto prvku pojmu „státní podpora“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud by bylo prokázáno, že základem referenčního systému, tedy „obvyklého“ systému, je zákaz odpočtu ztrát v případě změny vlastníka ve smyslu § 122 odst. 1 zákona č. 1535/1992 ze dne 30. prosince 1992 o dani z příjmu (Tuloverolaki), ve vztahu k němuž by systém povolování stanovený ve třetím odstavci tohoto článku představoval výjimku. Takový režim lze odůvodnit povahou nebo strukturou systému, jehož je součástí, přičemž toto odůvodnění vylučuje, aby měl příslušný vnitrostátní orgán, pokud jde o udělení výjimky ze zákazu odpočtu ztrát, prostor pro volné uvážení, který jej opravňuje k zakládání jeho rozhodnutí o povolení na kritériích, která nejsou vlastní tomuto daňovému režimu. Soudní dvůr nicméně nemá k dispozici dostatek poznatků, aby o této kvalifikaci mohl s konečnou platností rozhodnout.

2)

Článek 108 odst. 3 SFEU nebrání tomu, aby takový daňový režim, jako je režim stanovený v § 122 odst. 1 a 3 zákona č. 1535/1992, v případě, že by měl být kvalifikován jako „státní podpora“, byl z důvodu své povahy „existující podpory“ nadále použitelný členským státem, který tento daňový režim zavedl, aniž je dotčena pravomoc Komise stanovená v uvedeném čl. 108 odst. 3 SFEU.


(1)  Úř. věst. C 58, 25.2.2012.